… aneb co tam, kurwa, będziecie szukać v tej Rosiji? (část 1)
Co tam v tom Rusku budete, kur*a, hledat? Tak takhle přesně se nás zeptala jedna starší Polka, u které jsme navečer čepovali vodu. Měli jsme za sebou víc než týden cesty a blížili se k Běloruským hranicím. Na otázku, co tam chceme…
Světoběžní maniaci!
... čtu a tiše závidím ...
Těším se na pokračování, vypadá to jako velmi zajímavý výlet :)
No, máte u mě na konci ledna talíř palacinek. Snad nezapomenu panvicku doma :-D
Tak jsem se dočkala :-). A těším se na pokračování!
"Odvážně se vydávat tam, kam lidská noha dosud nevkročila" tahle věta ze seriálu Star Trek mě napadla při otevření tvého blogu. Vydáváte se tam, kam by mě ani ve snu nenapadlo jet.
A proč ne?
Je fakt, že mě by taky nenapadlo jet třeba za hranice do Německa... protože nevím, co tam je. A s chutí jsem si přečetla blog o putování po bývalých železnicích a již vím, že bych se tam někdy ráda podívala.
Už jsem si říkala, jestli jste v létě někam vyjeli :o)))
Pěkně to začíná, už se těším až si přečtu další část.
Vyjíždíme zatím každý rok, jen nestíhám výlety zpracovávat :)
A opačný pohled. To tak k večeru něco dělám před domem, když tu vidím, jak se blíží nějací cyklisti, kola naložená natěžko, tak hned zbystřím... Zastavili, poprosili o vodu, pokecali jsme o okolí, kudy povede jejich další cesta a už během hovoru se mi v hlavě vybavily nějaké fotky z blogů, tak jsem po chvíli věděl, kdo to přijel. :) Pak jsem si vychutnal to překvapení, když jsem nadhodil, že uhodnu odkud jedou a kdo jsou a Luděk odpověděl, že těžko, tak jsem zakontrolval "Lesovnou" a "Peggy" :) Jsem rád, že jsme se seznámili! :)
Nápodobně!!!! :-) To byl prostě OSUD! :-)
Tak se připojuji k reakcím až mezi posledními. Blog jsem si přečetla hned, jak ho sem Peggy zveřejnila, měla jsem ale problémy s odesláním příspěvku.
Jsem ráda, že jsem si mohla, byť se zpožděním, přečíst povídání o Cestě na Východ. Super, a ještě jednou smekám před výkonem všech, zejména dětí.
O vašich cestách na sever jsme ale už dlouho nic nečetli!!!
Našich jako našich, tedy šípů?
To je složitější, já původně nechtěla psát cestopis, nakonec mě právě Peggy ukecala, takže jsem začala těsně před Vánocemi, takže to ještě pár týdnů potrvá. Neumím totiž psát stručně, opět jsem se rozkecala.
Zde alespoň odkaz na fotky
https://sileni-sobi.rajce.idnes.cz...
Jestli tím někoho pohorším, tak prosím Peggy, aby můj příspěvek smazala.
Nééééé, nemazat. Aspoň než si stihnu prohlédnout ty fotky :o)))
A na cestopis už se těším.
No jde hlavně o to, zda nebude vadit Peggy či jiným uživatelům, že jsem sem plácla odkaz na své fotky.
Ale abych nebyla úplně OT: my to s doklady řešíme tak, že každý z nás má u sebe svoji občanku a pas toho druhého, prachy máme rozděleny napůl, a platíme vždy malou peněženkou, v níž máme oddělenou část hotovosti, jejíž hodnota by pro nás byla postradatelná. Když bychom přišli o doklady jednoho z nás, vždy by ten druhý měl občanku jednoho, pas druhého a polovinu peněz.
Dávám sem náš systém, třeba to někomu pomůže. Podobně to máme na treku s výbavou. Jeden nese stan, druhý vaření. V případě oddělení /mlha.../ jeden přespí ve stanu bez teplého jídla, druhý pod širákem, zato s teplou večeří.
Nevadí, neboj.
My to s těmi penězi děláme také tak! Pokaždé, kromě jednou.... :-)
S pasy to takhle sofistikované nemáme, ty vozíme všechny pohromadě, včetně dětských. Mimochodem, měla jsem dojem, že existuje nějaký zákon, který zakazuje vyvážet do zahraničí oboje, tj. pas i občanku. No, možná je to kec. Každopádně, my často jezdíme do zemí, kde občanka nestačí, a v tomhle případě ještě navíc byla tou nejcennější věcí víza, která nás do Ruska a Běloruska pro 4 osoby stála 18 tisíc! Takže přijít o ně by bylo z tohohle hlediska ještě víc na budku. Prostě by dovolená padla, i kdybychom si domů dojeli pro občanky :-(
Ale poučení to bylo dostatečné.
To slyším poprvé, že by se nesměly vyvézt za hranici dva doklady současně, tedy OP a pas. Radši to ale zkoumat nebudu.
A ano, takové to "Vždy to děláme a nyní jsme poprvé neudělali" znám. Totiž zrovna v tu chvíli se něco posere :-(
nejsem sama, kdo má tenhle "pocit" z dob minulých...
http://www.ontola.com/cs/di/proc-nemohu...
To by dávalo smysl, dříve se na OP vyjet nemohlo, pouze na pas. a Vyvést doklad totožnosti, platný jen v ČR, mohl být problém.
A co teprv vyjet ven a neodevzdat vojenskou knížku. To byl teprv průser, nedejbóže aby ji měl sebou :-)
Protože "modrá knížka patří do knihovny každého inteligenta", tak mě to minulo. Jak to bylo s tím odevzdáváním? To se muselo u každého výjezdu přes čáru? I kdyby jel člověk jen na kafe k sousedům?
Pokud někdo jezdil na kafe do té ošklivé ciziny tak ano, musel pokaždé, musela se odevzdat a na hranicích se předkládalo potvrzení o odevzdání.
To odevzdání se týkalo zemí s vizovou povinností, takže kapitalistické ciziny, ale i Jugoslávie a taky našeho milovaného soudružského SSSR :-)
Teď si nějak nedovedu vybavit jak to bylo s Polskem, tam se to různě měnilo, bylo dost dlouhé období kdy se tam úplně volně nemohlo.
Když se jelo do NDR a Maďarska, tak se nemusela odevzdávat, ale nesměla se vyvézt.
Díky za vysvětlení. Ani s tím cestováním k hodným Němcům to nebylo jednoduché, hraničních přechodů málo, takže cesta k přátelům na kafe, která je dnes 8 km dlouhá, bývala 83 km (v jednom směru!). Takže taková návštěva nebyla víc než 1 - 2 do roka. Plus se samozřejmě musel platit kolek.
čaf Peggy,
prosím ťa chcem ísť na ťažko do BR a neviem jak je to s tým pozývacím listom. Treba ho niekde potvrdiť, treba sa dostaviť na to miesto pozvania?
Alebo aká je okolo neho byrokracia na ceste?
ď
https://www.nakole.cz/diskuse/21303-vizum-do...
Peggy je teď na cestách, tak asi neodpoví. Vzpomněla jsem si, že se tu o tom psalo.
juchů, bude další blog :-)
Jo, už se těším, zatím občas koukám jen na její fb, občas tam něco vloží. Ale tady nám tuším dluží ještě jejich loňskou cestu :-).
Ta jejich cesta do Ruska byla předloňská?!?