S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému zálivu a zpátky, 4 až 5 měsíců na kole. Nedostala jsem neplacené volno, rozhodli jsme se cestu odložit na příští rok a letos vyrazili "jenom" na Balkán, Řecko mělo být otočným bodem. Během…
Moc smutné čtení. Upřímnou soustrast. Bude to těžké. Snad čas alespoň něco zahojí. Jsem s Vámi.
"Skončila zima nezima. Vypnul jsem lyžařský vlek, naštípal dříví na zimu příští, zabalil vše potřebné, rozloučil se z Gorolemi...
„paždziernik dowidzenia"... a usednul natěšený na bicykl. Má mysl je již týdny někde na cestách..."
Smutná zpráva. Pročítám jeho blogy zde. Zdá se, že uměl žít a uměl se o zážitky podělit. Inspiroval.
Kéž Vám i celé rodině vzpomínky na něj pomohou překlenout nejhorší období. A kéž Vám navždy ty vzpomínky zůstanou.
Váš manžel nežil nadarmo.
Jsem za nás oba neskutečně ráda, že jsme naše plány o cestování realizovali, neodkládali je až na "jednou vyrazíme", moje vzpomínky na Pavla mi nikdo nevezme, jen jednou moje vlastní smrt, ale to už budu s ním. takže mi to bude fuk.
Smířit se s jeho nečekaným odchodem se nedá, jen ho musím akceptovat a naučit se jít dál bez něj ...chci v našich cestách pokračovat, měli jsme toho ještě tolik naplánováno, takže mám co dělat...
Nic neodkládejte, vyrazte kamkoliv chcete, udělejte cokoliv plánujete, ať pak nesmutníte, že jste to nerealizovali.
Děkuji za povzbuzující reakce
Mila
(anelim, můj blok nakole.cz zamrzl:-(
Nepál- tak trochu jiný život)
Až po tomto velmi smutném blogu čtu Vaše zážitky z Nepálu - nádherné čtení! A nádherné fotky!
Při smutku který zažíváte máte určitě i radost z dětí a krásných vnuček - ať je té radosti víc a víc a život s "mláďaty" alespoň trochu vyváží ztrátu manžela Pavla.
Iva