Jak píšu v jiném vlákně sháním nosič na kolo a další vybavení na hory. Byl jsem v několika obchodech a dívali se na mě jako kdybych je chtěl zabít: "Přece to nebudeme sami vážit..." Poslední dobou nákup vybavení je horší než za komančů. Tohle jenom zelené, toto je zase jenom v XXXXL, tady máme super bundu za 10 tisíc - toho mizerného zipsu si nevšímejte to je jenom dekorace.
Je obdivuhodné do jakého bahna tato společnost upadla, všichni chtějí Německé platy, ale pracovat nebude nikdo. Zvláštní je že pracovní kabát za pár stovek co dneska donesli fasovali kolegové má všechno co má mít bunda na hory: lem proti sněhu/ větru, stahovací gumy v hojném počtu, robusní zipy, flis kolem krku, zakryté zipsy aby nezamrzaly.
Tak prolez různé vetešníctví a nakup si věci tam, když to bylo tak výborný.
Nakup v pracovních oděvech - je to levné a mnohdy i smysluplně šité.
Přesně! Já mám zimní bundu, koupenou v pracovních oděvech: je perfektní, šest kapes, zipy ve voděodolné úpravě, odepínací kapuce... dvakrát ročně nám chodí poštou silný barevný katalog pracovních oděvů a musím říct, že třeba právě těch zimních bund je tam tolik, že si těžko vybereš :-)
Voděodolné zipy u zimní bundy, k čemu to je? Já když v zimě prší ven nelezu. Sníh nevadí a sníh s deštěm udrží i obyčejný zip. To opravdu lezete ven v každém počasí?
Lezu v tý bundě ven i za deště i když padají kroupy do průměru 8 cm (v kapuci je zabudovaná protikroupová ochranná vložka z ocelového plechu tl. 3 mm) :-)
To bude i broky neprůstřelné. Máš takovou ochranu i na zadku proti našim statečným myslivcům?
Nejsi tak daleko od věci: jel jsem v zimě po silnici podél lesa a stáli tam rozestavěný střelci, bylo období honů. Tak se toho krajního ptám, jestli můžu bezpečně projet. Odpověď "teď ještě jo" mě teda moc neuklidnila :-)
To sis nevšiml, že v lahvi zbývá ještě polovina obsahu ..?
tak bacha, alkohol na honu už zachránil více zvířat než všichni grínpísáci dohromady.
A také kromě těch myslivců :D
Asi nebudou zákonem chráněný, tak zřejmě u nich je nějaký úbytek, protože já myslivce neviděl už aspoň rok.
Přemýšlíš vůbec nad tím na co reaguješ nebo napíšeš první volovinu co tě napadne?
A pak se divíš, že vyfasuješ pytel minusů když napíšeš podobné slinty.
Na prostý dotaz jsem předpokládal prostou odpověď a ne jeho hodnocení. Na to máme soudruha Klause. Ale abys to pochopil i ty, tak já v zimě jezdím do hor na běžky do chalupy a na sjezdovky také do chalupy. Na kole v zimě jezdím jen do práce a za slušného počasí, jinak MHD. Prostě když si myslím, že je venku už moc ohavně, tak ven nelezu, nepotřebuji to, nemusím. Proto se ptám, poněvadž mám dojem, že u ostatních lidí je to většinou podobné. Ano, horolezec když nastoupí do vysoké stěny, tak se mu třeba špatně utíká pryč. Ale takových horolezců není zase tak mnoho. Většina si totiž pečlivě prostuduje předpověď, než někam blbě nastoupí a pak tam bude bojovat o život. Takže i já s mnohem přízemnějšími požadavky si většinou než někam jedu a zejména v zimě studuji tu předpověď počasí. Proto mi u zimní bundy přijde ochrana před silným deštěm zbytečná. Jestli jsi má zdůvodnění nepochopil, tak si napiš a já ti to přepíšu ještě jednou a podrobněji.
Aha, takže ty muinusy jsou opravdu správně, protože tady je řeč o pracovních oděvech pro lidi co se musí pohybovat venku i v dešti za velkého chladu.
Až se bude psát o vycházkových oblecích,. tak tvoje poznámky o tom, že ven nechodíš v dešti budou na místě.
A mimochodem tvoje pasáž o horolezcích je taky pěkný blábol, nebo si fakt myslíš, že horolezci používají oblečení z pracovních obleků?
Tohle téma je o úpadku výbavy na hory a ne o pracovních oděvech. Ty sem někdo zatáhl jen sekundárně, jako příklad kvalitních oděvů, které se dají vzít i do přírody.
Jaké si berou horolezci zimní oblečení do vysokých stěn v současnosti opravdu nevím, už mne to delší dobu nezajímá. Ale do nižších kopců a nižších stěn se dá nastoupit s ledasjakou výbavou. Oni ti horolezci jsou většinou mladí lidé, kteří nemají zase tolik peněz a ta lezecká výbava je pěkně drahá. No a ono je to také hodně o kvalitách toho jedince. Před válkou lezli angličané na Everest v ovinovačkách, svetru a tweedovém saku a vylezli vysoko na 8000m.n.m.
Jako teda taky mě zaráží, že nechápeš lidi co lezou ven za každýho počasí a potřebují na to odpovídající oděv. A tady bylo konstatováno, že v pracovních pomůckách se vyskytují slušné bundy do špatého počasí za přijatelné ceny, nechápu, co je ti na tom divného...
Nicméně s těma angličanama na Everestu máš recht. Lidi bývali mnohem odolnější :)
Je ale třeba říci, že měli pravděpodobně nejmodernější tehdejší výbavu a tvídové sako je jen moderní mýtus :)
Skutečnost je taková, že kombinace hedvábných, vlněných a bavlněných vrstev byla ve své době nejlepším a nejlehčím řešením.
Boty byly, dle testu lepší než dnešní horolezecké modely střední třídy .
Oblečení si před výstupem angličané dlouhodobě testovali v Tibetu.
V roce 2006 byla přesná kopie Malloryho oblečení testována přímo na Everestu s výsledkem, že je neskutečně pohodlná, lehká a plně funkční :)
Existují fotografie pana Nortona a ostatních na tom Everestu :)
Pan Mallory lezl na Everest až po panu Nortonovi. To byla už další generace. Pan Norton nesouhlasil s použitím kyslíku k výstupu a také tam už tehdy málem bez toho kyslíku vylezl.
Co jiného by měli mít než tweedové sako a odpolední vycházkové polobotky?
Pán je odborník na dějiny horolezectví?
Není, ale ty tvrdíš, že šli nahoru v saku a protože to byli Britové, tak co jiného by si mohli k saku vzít na odpolední vycházku do hor, než nějaké pohodlné polobotky.
Vždyť už před první válkou člen polární výpravy Varel Frištenský šel na výpravu v saku.
Akorát, že toho hřálo peří, protože měl housera.
Ale já to přece chápu, jen jsem nečekal, že jich je tolik. Většina lidí co znám, potřebují sice sportovní zimní bundu, ale stačí jim odolnost proti větru a sněhu a nepotřebují zvláštní odolnost proti vodě. Prostě když na sněhu prší, tak většina lidí může zůstat v hospodě. Problém zimních přechodů nízkých hor jsem nepředpokládal jako příliš častý problém. No a nad 3000m.n.m. už skoro neprší ani v létě.
Ale on to není problém přechodu nízkých hor. To potřebuju třeba na to, abych došla/dojela pitomý tři kilometry z Údolí dom. Nebo tam mám v případě deště jako přenocovat když tam chodím/jezdím v nedělu večer na škopek?
Není všude Prágl s MHD či taxíkama. Ty seš v některejch věcech až dojemně nepoznamenanej.
Na nížinný evropský déšť a vzdálenost 3km na kole stačí většinou počkat 1/2 hodiny, až se utvoří mezi mraky díra bez deště na těch 10 minut, než tuto vzdálenost překonáte. Na to opravdu není zapotřebí skafandr.
Určitě :)
Ty seš jak z jiné dimenze. Ale jo, je to úžasný.
Co je na tom jinodimensionálního? Ty prostě tvrdě vyjedeš do deště, když stačí chvíli počkat a jet v suchu?
A takový celodenní deštík se nejlépe přečká v posteli, že?!?
Pokud je člověk na nějakém přechodu či několikadenním výletě, tak mnohdy není možné čekat na fleku půl dne či den až se vyprší.
A než začneš zase prskat, tak mluvím z vlastní zkušenosti - už kolikrát jsme jeli za celodenního či dvoudenního deště.
Zimní několikadenní přechod či výlet. Kolikpak jste jich již zažila těch dvoudenních zimních dešťů na kole, že mluvíte z vlastní zkušenosti? A vždy vás zachránil voděodolný přední zip na péřové bundě. :D :D
To je totiž to, o čem se tu celou dobu píše.
Ne, nepíše se JEN o péřové bundě. Píše se o zimní výbavě. Na tu bundu, ted už péřovku bez ochrany zipu, jsi to zúžil ty.
A co mně se týká - nejsem povinna se ti zpovídat, nicméně žádný novic nejsem a deště se nebojím. V případě vytrvalých dešťů vozím jako horní vrstvu pogumovaný kabátek z pracovních oděvů. Izoluje tepelně i voděodolně.
A těch několikadenní dešťů jsem zažila víc než si myslíš - den dva je celkem běžný při nějakém týdenním tripu, nejdelší pak byl v Norsku, kdy jsme během 14 dní mokli každý den. V podstatě od 600 metrů spolehlivě pršelo.
A co se týká horských přechodů, tak se mi vytrvalý déšť a mlha nevyhnuli jak na přechodu Nízkých Tater, tak ani na přechodu Krkonoš. Výstupy do více jak 2tis. metrů kdy tě překvapí počasí během chvíle, ani nepočítám.
Takže vím své.
To byly všechno zimní akce, kde jsi s sebou táhla zimní bundu? Jela jsi v Norsku v zimně na kole? To jsi tedy opravdu dobrá. :D
Pak kdo tady z koho dělá toho blbce?
Neboj, buď v klidu, z tebe blbce nikdo opravdu dělat nemusí, není to totiž potřeba. ;-)
Evidentně má pravdu. Došly ti argumenty. Anebo prášky?
I péřovka může být voděodolná...
Děláš blbce z nás anebo blbec jsi ty?
Proč by nemohla, ale já se ptám k čemu? A ptám se na to stále a ještě jsem neslyšel jinou odpověď, než že tomu vůbec nerozumím, nebo že jsem rovnou blbec. Tak mi odpověz, kam vozíš ZCELA nepromokavou péřovku. Takovou, která potřebuje zip krytý voděodolnou chlopní.
Nepíše se JEN o péřové bundě, píše se o zimní výbavě. A technicky, ZCELA nepromokavá bunda/péřovka neexistuje, ZCELA nepromokavý je možná tak potápěčský oblek (takovej ten se šroubovací "hlavou"). Nepromokavou zimní bundu se zipem krytým voděodolnou chlopní (abych teda hovořil jazykem tvého kmene, jinak je to 2,5 vrstvá bunda s membránou s vodním sloupcem 10000 a stejnou paropropustností) mám např. na lyžování. Ono ne vždy je slunečno a -10, umí být mlha, vlhko či dokonce i pršet. A při zimní túře, i když třeba mrzne a je slunečno, tak umí kapat ze stromů. Případně když se občas člověk vyválí ve sněhu, tak nepromokavá bunda je fajn.
Chápu, v Praze nic takového nemáš, takže to neznáš, ale to, že to neznáš, neznamená, že to neexistuje.
Já s tebou souhlasím, ale prvotní dotaz zněl takto:
"Voděodolné zipy u zimní bundy, k čemu to je? Já když v zimě prší ven nelezu. Sníh nevadí a sníh s deštěm udrží i obyčejný zip. To opravdu lezete ven v každém počasí?"
To co popisuješ totiž sníh, srážející se mlha, voda ze stromů drží každá slušná outdoorová bunda. Na to není potřeba mít zakryté zipy.
Původní dotaz zněl takto:
"Voděodolné zipy u zimní bundy, k čemu to je? Já když v zimě prší ven nelezu. Sníh nevadí a sníh s deštěm udrží i obyčejný zip. To opravdu lezete ven v každém počasí?" A vůbec se nejednalo o Prahu nebo cesty do práce.
Já tvrdím, že v zimě na horách hlavně sněží a že když prší, tak to je taková hnusná slota, že to nikoho ven netáhne. Opravdu vodě odolnou zimní bundu potřebují ti, kteří venku musí být (pracovní bunda), nebo ti, co jsou na více denní výpravě a schovat se nemají kam. Ale to v zimě zase není tak častá záležitost. No a horolezci, kteří v zimě lezou nad 2000 m.n.m už s deštěm skoro počítat ani nemusí.
Mně z toho vychází, že horská zimní bunda musí být teplá, větruodolná, sněhuodolná, ale už nemusí tolik odolávat vodě. Pokud však máš jednu univerzální membránovou bundu na léto i zimu, tak ta má tu vodu samozřejmě vyřešenu. Ale to není zimní bunda.
A ty kecy o pražácích, co žádnou bundu nepotřebují jsou dost hloupé.
Tak stručně...
Vono v zimě občas i fest fouká a tím nezakrytým zipem ti pak fouká durch.
A sníh je co? Zmrzlá voda. A co udělá zmrzlá voda v teple?
Píšu, že mám ZIMNÍ bundu 2,5 vrstvou. V létě bych se v tom upekl, je v tom vedro i v zimě, vozím/nosím pod tím už jen termoprádlo, pokud teda není -20.
Že žádnou nepromok bundu nepotřebuješ, protože v Praze přece neprší a když prší, tak nevycházíš nebo se schováš pod střechu/do hospody, jsi psal ty.
...tak pokud dobře vidím, prvotní dotaz "Voděodolné zipy u zimní bundy, k čemu to je? Já když v zimě prší ven nelezu. Sníh nevadí a sníh s deštěm udrží i obyčejný zip. To opravdu lezete ven v každém počasí?" byla tvá reakce na Airlina, NejedeMito psal spíš stížnost. To, že ty když v zimě prší nikam nelezeš neznamená, že v zimě MUSÍ být nutně sníh a MUSÍ jít o hory. Zima je roční období s nízkými teplotami a mrazy, ale i s deštěm za teploty kolem +5 a míň stupňú a proměnlivým počasím. Takže tvá otázka na lezení ven v každém počasí je jaksi mimo(zrovna jako "uhlazené chování a reakce na oponenta žen. rodu)-howg!!! :-((((
Takže prostý jednoduchý dotaz je oceněn jako nepatřičný? Nepřeháníte to s tou cenzůrou? To jste takoví ubožáci, že místo prosté a jednoduché odpovědi mi tu otázku zcenzůrujete? Vždyť jste od začátku mohli napsat, ano, jezdíme za každého počasí, je nám to přirozené, oblečení posledních 10 let to umožňuje. Jak prosté...
A reakce na oponenta ženského rodu je reakcí na čarodějnici, která mi celou dobu otravuje zdejší život jen pro svou radost. A neotravuje ten život jen mně, mnohem radikálněji ho už stihla otrávit i jiným.
to Brahma:
Ale právě tvoje reakce byla na takový jednoduchý příspěvek od Airlina. Ty si tady rozjel svůj klasický kolotoč a navíc si do toho zamotal horolezce a bůh ví co ještě. Zkus si přečíst, na co si vlastně v úvodu reagoval.
Jinak ale nechápu, proč si svůj volný čas necháváš otravovat nějakou čarodějnicí a netrávíš ho někde v klidu a pohodě :o)))
Jistě, na horách se hospoda najde za každým rohem. Zejména na sněhu a ve výšce nad 3000 m n.m.
Paní jistě jste si ráčila všimnout, že píšu o problému nízkých hor, kde prší a že píšu, že nad 3000 m.n.m. v Evropských zeměpisných šířkách už neprší skoro ani v létě. Tak se nad tím zkuste zamyslet a třeba vám to dojde, když píšete o hospodách nad 3000 m.n.m.
To je až neuvěřitelný, proč se teda vyráběj různý pršipláště, gumáky a kdejaký hazuky do deště. Dyť je to úplně na hovno ... :) :) :)
Pravdu díš. Je lepší se schovat. Ale píše se o nepromokavé zimní bundě a ne o letní pláštěnce či letní nepromokavé bundě. To je veliký rozdíl. V létě je ten déšť mnohem snesitelnější. A abych to ještě upřesnil, tak se píše o vodotěsném zipu v zimní bundě. Nikoliv o odolnosti zimní bundy vůči vodě. Takže se jedná o takovém zimním lijáku, že vadí to, co proteče zipem. No a na to já odpovídám, že v takovém zimním lijáku já už nemusím být.
Jasněěě! Výrobci vyrábějící zimní bundy s vodotěsným zipem jsou blbci, lidé kupující zimní bundy s vodotěsným zipem jsou blbci, jenom ty jsi letadlo, že? :-)
O zimním lijáku tady píšeš jenom ty a myslím, že již všichni pochopili, že o něm jenom teoretizuješ, páč do něj nelezeš.
Zakladatel tématu se ale táže po obecném zimním vybavení na hory s tím, že v obchodech se mu např. nedaří sehnat bundu, která by mu vyhovovala po všech stránkách. Takže nejde mu JEN o zimní déšť...
To kupujou jen blbci. Génius Brahma nic takového nepotřebuje, protože není přece blbec. ;-))
Jasně, třeba Mallory s Irvinem. A jak taky dopadli...
Ani později se to nezlepšilo, sice už s profi vybavením, ale přesto... https://cs.wikipedia.org/wiki/Trag%C3%A9die_na...
Ale když vysolíš padesát (nebo teď už šedesát) litrů v USD, chceš se tam dostat. Prachy, prachy.
Jak se ti čeká na zastávce MHD v silném dešti?
Dobře, zalezu pod stříšku. Také existuje něco jako deštník. No a zejména když pohledem z okna zjistím, že silně prší, tak prostě 1/4 hodiny počkám. Moje městské zimní oblečení rozhodně není ani trochu vodovzdorné.
Prostě ideální zákazník :)
Ty si to tvoje zimní oblečení nekupuješ ?
No už moc ne. Všechno už mám, slouží to už dlouhé roky, i když to už nebude příliš módní. Na to moje běžkování to však ještě stačí.
Jak to souvisí s čekáním na tramvaj?
Nenapsal jsi snad toto?:
Moje městské zimní oblečení rozhodně není ani trochu vodovzdorné
No o městském oblečení se tu snad nejednalo. To jsem zmínil jen jako reakci, co dělám na stanici tramvaje když prší. Jen mne chytáš za slovo a celkem zbytečně.
...máš štěstí na zastávku se stříškou, na ostrůvkách stríšky bývají vyjímečně. Na podzim a na jaře je zamračeno každou chvíli a přeháňky několikrát za den- to se nepromok hodí, zahřeje a nemusíš furt otvírat a tahat deštník. Ty ale ven nelezeš- kdypak to v práci dohoníš? ;-)
Nojo, na stanici tramvaje. To není žádná příroda. To můžeš klidně mít, jak ty tomu říkáš, městské zimní oblečení.
Městské zimní oblečení - to ve mě vzbuzuje hned vzpomínky na 4 cm sněhu u Muzea.
Byl jsem dotázán na to, co dělám na zastávce MHD, když prší. Tak odpovídám. Nepíšu, že žiju v přírodě. Pokud čekáš na stanici autobusu na nechráněné zastávce ve výšce 1000 m.n.m. na hřebeni nějakého českého pohoří, tak asi musíš být lépe vybavený. Ale kolik takových je? Většina si tu nepromokavou membránovou zimní bundu s nepromokavým zipem koupí proto, že na to má a že by se to mohlo hodit. Někteří dokonce jen proto, aby se v tom mohli předvádět. Ale kolikrát jí opravdu pak potřebují a využijí nadoraz? Je mnohem pohodlnější vzdorovat hnusnému počasí v hospodě. Nevšiml jsem si, že by v zimě po hřebenech českých hor za hnusného sněhodeště brouzdalo mnoho lidí. A ti co se tam nějakým omylem vyskytují se většinou jen snaží odtud co nejrychleji zmizet někam do sucha a tepla.
Že se tak ptám - jak můžeš vědět, kolik lidí brouzdá po vrcholcích hor za hnusného počasí když nás tady ubezpečuješ, že do takového počasí nelezeš a sedíš v hospodě?!?
Když už tolik víš o vysokohorské turistice a přechodech hor, pak také zajisté víš, že se ti počasí na hřebeni může změnit několiktár během dne. A do hospody se fakt neschováš. Pak štěstí přeje připraveným.
Mimochodem - pořád tu argumentuješ výškou nad 3tis. m n.m. Jednak nemám zkušenost, že by tam nepršelo - když je vrchol v mlze, tak je tam hnusně ať je léto nebo zima. A rozhodně to není řídký jev. A druhak - kolik je v Evropě, resp. ve střední Evropě, asi tak možných slouhých hřebenových přechodů ve výšce nad 3 tis. metrů?!? Většinou jde o výstup do takové výšky a i ten je ojedinělý.
...a ptát se na termín "inverze" někoho, kdo má zafixováno, že zima je jen na horách,musí být sníh a v zimě neprší ani se počasí nezvrtne je asi zbytečný...:-(
Kdybych lezl na kopec, a očekával suchou zimu, úplně by mi stačil vlněný svetr a plátěná větrovka.
Ale u nás v zimě častěji chčije než sněží. A teploty nejsou zas tak nízké, aby mi nestačila goráčovka a tlustá mikina.
Koupit si bundu za pět litrů, která zatéká zipem, to bych si připadal jak debil. Nehledě k tomu, že ten zip také profoukne, takže ta lega je tam potřeba tak jako tak.
Zipsy zamrzají, pokud nejsou kryty lemem. Chcete se převléct do teplejšího a nejde. Stačí být pár hodin od civilizace a v té chvíli začíná jít o život
V obchodě mi paní řekla že to lidé neřeší. Když to promokne tak to uschne....
Když jsem letos viděl na týdenním přechodu hor jak se lidem rozpada nové drahé oblečení... Škoda mluvit
Týdenní zimní přechod hor, tak to už chápu požadavek na odolnou bundu. Na tohle jsem nikdy neměl.
Pozdravujete Švermu, ten také dojel na špatné boty.
Mám dojem, že jsme se učili, že mu je někdo ukradl...
Vyměnil za menší. Každopádně na to dojel. No v zimě pěšky na Chabenci se není moc co divit.
Tak přece jen: "... V takejto situácii sa ocitol aj Jan Šverma. Po ceste odpadol od vysilenia a skotúľal sa po svahu. Našli ho pri prameni horského potoka. Bol v bezvedomí. Niekoľko vojakov ho odtiahlo do lesa. Prebral sa a vojenský pobočník Slánského, Mikoláš Revilák ho dôkladne prehliadol. Zistil, že Šverma má omrzliny na nohách a rukách, pretože v noci, keď spali mu niekto ukradol topánky. Jeden vojak mu dal svoje náhradné topánky, boli mu však malé. Zle sa mu dýchalo. Bol do krajnosti vyčerpaný a stále opakoval: "Nechtemě tu, já už dál nemůžu, opravdu nemůžu...". Pridelili mu dvoch vojakov, ale tí boli ráno preč. Šverma ležal na zemi omrznutý, bez kožuchu a tašky, v ktorej nosil písomnosti... Bol 10. november 1944 a nachádzali sa na hrebeni Chabenca. V tú noc zomrelo od vyčerpania po pätnásť hodinovom pochode v snehovej búrke ďalších 83 ľudí..."
http://skolskyservis.teraz.sk/zaujimavosti/jan...
...to se dějí zázraky- pozdě, ale přece!!!;-)
No to si pak opravdu koupili nevhodné oblečení.
Asi to ti lidé opravdu neřeší. Ale ty,když to řešit chceš, tak klidně můžeš. Neřešitelné to není, obchodů a zboží všude plno, jen to dá trochu práce a shánění. Pořád méně, než třeba doma ušít péřák z padákového hedvábí, jako za starých zlých časů:-))
Myslím, že sehnat peří a padákové hedvábí by dnes byl mnohem větší problém než najít obchod s vyhovující bundou.
No, mě právě zarazilo to konstatování, že "Poslední dobou nákup vybavení je horší než za komančů..." a další dovětek o "bahně společnosti".
Mi přijde, že dnes to je s kvalitní výbavou na hory mnohem mnohem lepší než tehdy.
Když si pomyslím, že jsem si někdy v polovině 80tých let musela k tomu šitému spacáku nechat přivést obyčejnou pěnovou karimatku až z NDR....:-))
no jo ale porovnejte si dnešní možnosti/ výsledek.
Suprovní věci se dělaly u nás po revoluci - šité u nás lidmi kteří věděli co je na horách třeba.
Dnes se dělá všechno v Číně a kvalitu nahradil masivní marketing.
Není to jen o výrobcích, ale taky o zákaznících. Našlo by se dost lidí, ochotných zaplatit cenu (v porovnání s Čínou malosériového) českého výrobce ?
Našlo tak aby se ta firma uzivila a měla i na vývoj. Třeba Tilak, Warmpeace, SirJoseph a ráda dalších. Pravda ty věci stojí hodně ale fungují
Přesně tak!
Je z čeho vybírat, jen je to dražší. Ale když holt člověk plánuje, že nějaký ten čas v "psích" podmínkách chce a bude trávit, tak do toho ty peníze dá, a pak se o ty věci řádně stará. Tilakovu Raptorku mám snad již sedmým rokem a pořád je nepromokavá, žádným zipem ani švem nepropouští a všechno na ní funguje, jak má.
Samozřejmě ji nenosím denně do města a neperu 3x za měsíc. Používám opravdu jen na delší výpravy ve špatných podmínkách.
Ostatně, jak se říká, není špatné počasí, je jen špatné vybavení. To platilo před sto lety, stejně jako dnes:-))
Většinou se osvědčuje "Nejsem tak bohatej, abych moh kupovat laciný věci". Ale akce jsou akce, to mi nikdo nevymluví. :-)))
...to máš recht- ale, jak se tu párkrát probíralo, i v akcích se dají najít věci stejně kvalitní a vyhovující(a nemusíš platit za značku). Navíc většina "značek" se vyrábí v Čině, ale hlídají si kvalitu(na rozdíl od SA :-((
Ono konkrétně u membránového oblečení- hlavně u bundy- jde o přeceňování vlastností. Například je zbytečné očekávat, že když si pořídím bundu s kvalitní membránou(patřičně "mastnou"), že pojedu v dešti na kole stejně rychle jako bez něj, v jakémkoliv terénu a budu v teple a suchu. Mám osobně vyzkoušeno několik typů různých výrobcůvyšší cen a v suchu jsem byl, jedině když jsem zvolnil na rovině. Zádná membrána nestíhá odvést množství potu při zvýšené námaze, navís za lijáku(kdy voda zvenčí navíc sníží plochu potřebnou k "odparu"- dá se to jednoduše zjistit z parametrů membrány a množství vyprodukovaného potu za hodinu.
...nebylo to náhodou i tím, že se nedal sehnat ani mobil, domácí kino, sušička prádla či indukční varná deska? Tou poznámko měl asi na mysli nepoměr dnešní kvality k ceně.Ne že bych chtěl obhajovat tehdejší režim, ale halt mnoho věcí dnes běžných tehdy buď neexistovalo vůbec, nebo bylo "v plenkách" a nebylo to komanči, ale vývojem techniky- a je pravdou, že výrobci nemontovali do tech. výrobků "kazítka", běžné(a dostupné) věci se vyráběly tak, aby poctivě a dlouho sloužily..... ;-)
jj, výrobci nemontovali kazítka a i tráva bejvávala tehdy tak nějak zelenější... :-))
To by mě fakt zajímalo, kde se vzaly tyhle UL o větší spolehlivosti a "dlouhověkosti" tehdejších výrobků.
Jo, některé věci byly "poctivě dubové" a ve své primitivnosti i nadčasové a nezničitelné. Ale s přibývající složitostí a komplikovaností přicházela i poruchovost.
Baví mě, jak se vzpomíná na věčné a nezničitelné pračky, ledničky a televize. Přitom věčné shánění servisáků bylo na denním programu. A ani s tou životností to nebylo nijak slavné. Akorát ošálená paměť dělá z pěti let nekonečno.
A vůbec prča je u aut, kdy slýchám stesky, že auto po 150 tisícovkách už začíná mít poruchy. Jó to táta se starým embuchem jezdíval furt. Akorát teda dotyčným uniklo, že pod tím embuchem táta furt ležel, půlku auta průběžně několikrát povyměňoval a po 50 tisících dělal vejbrus, nebo i komplet generálku.
Ale abych se vrátil sem na web, o kolech, jejich kvalitě a výdrži v sedmdesátých a osmdesátých letech se tady toho taky už nemálo napsalo.
Ale abych nebyl jen za škarohlída, byly tehdá (a jsou i dnes) výrobky s doslova profesionální kvalitou a zpracováním, téměř nezničitelné (a dnes díky pokroku ještě nezničitelnější) - jenže logicky za přiměřenou a většinou lidí obtížně akceptovatelnou cenu.
...moc dlouho jsem váhal s reakcí, protože vím něco o házení hrachu, ale kdybys líp prohlédl článek na který reaguješ,tak:
1/nepíše se tam nic o trávě, dubu, věčnosti ap.
2/že se věci vyráběly k tomu, aby poctivě a dlouho sloužily svému účelu doufám každý chápe v kontextu možností té doby- tak jako je jasný rozdíl v prouchovosti televizoru se stovkami součástek a spojů a jiného s pár intgr. obvody. Zrovna tak je to s tvým autem- na úrovni tehdejší techniky by táta ležel stejně pod Fiatem Renaultem či Škodovkou. Dnes pod autem "leží" v servisech, protože si na nich sám načerpáš jen benál. Jenže trhový režim pochopili někteří po svém a aby sis nekoupil výrobek nadlouho a mohli chrlit další, tak se snaží "ošidit" kvalitu či parametry- např.viz aférka s auty- tomu co říkáš, že je to OK?
Embucho jsem zmínil jako v podstatě zde nejběžnější postrk. Pro Renault a Fiat by platilo přiměřeně totéž.
Tvrdím, že se i dnes věci střední a vyšší cenové kategorie převážně vyrábějí k tomu, aby poctivě a dlouho sloužily (jsou pochopitelně výjimky). A taky i slouží. A slouží mnohdy i výrazně déle, než tehdy. Někdy časově, jindy funkčním náběhem, mnohdy obojím. Věci bývají dneska využívány mnohem intenzivněji, než tehdá, tak lidem jen připadá, že dneska prd vydrží.
A nejděsnější zkreslení přináší kategorie výrobků žádané nejnižší cenové kategorie. Honí se úspora a co možná nejnižší cena - a pak se nadává na vlastnosti, poruchovost a výdrž takového braku a pak se vzpomíná na tehdá, kdy všechno bejvalo dělaný poctivě a na výdrž - jenže za cenu nesrovnatelně vyšší. Teda vlastně srovnatelně vyšší - s tou dnešní střední nebo vyšší cenovou hladinou, kde výrobky bývají neporovnatelně kvalitnější a odolnější.
(a už se těším, jak na příkladech pár nekvalitních a podvodnických příkladů budu argumentačně umlácenej :-))
.....těšíš se zbytečně- doba a vývoj se zastavit nedá. Na příkladu s auty jsem jen upozornil na další fenomén dneška: tech. parametry a vlastnosti upravit tak, aby byly lepší než konkurenční. Při běžném provozu/používání se však tyto parametry podstatně liší a jsou jen "na papíře". To platí i o membránových bundách- a nejde o životnost...;-)
Trošku mě to dalo zabrat najít, kde jsem o tom kdysi četl ,ale je to tu.
Test Malloryho výbavy na Everest přinesl výsledky :
1.celková váha oblečení byla menší než moderního
2.boty měly nižší váhu než moderní
3. Malloryho výprava věděla o oblékání a potřebách pravděpodobně víc, než dnešní horozelci
4. oblečení umožňovalo větší volnost pohybu a neodkrývalo při pohybu části těla.
5. nezasmrádlo tak rychle jako moderní materiály.
6. horolezci byly v roce 2006 žádáni kolegy z jiných výprav o adresu firem, kde se to dá pořídit :)
7 jediná významná nevýhoda byly knoflíky
https://www.alpinejournal.org.uk/Contents...
https://www.outdoorgearcoach.co.uk/innovation...
http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature...
Hezké, ale pan Sommerfeld a Norton, o kterých jsem psal byli o generaci starší a lezli na rozdíl od Malloryho s Irvinem bez kyslíku. Patrně měli také nějaké protivětrové oblečení, ono to bez toho v pásmu streamjetu ani nejde, ale já mám doma fotografie těch pánů na Everestu skutečně v saku a ovinovačkách. Zkusím tu knížku s těmi fotkami najít.
Obrázek Malloryho v ovinovačkách:
https://www.google.cz/imgres?imgurl=http%3A%2F...
V základním táboře:
https://www.google.cz/imgres?imgurl=http%3A%2F...
https://www.google.cz/imgres?imgurl=http%3A%2F...
No jo, ale tady píšou, že to oblečení nebylo dostatečné:
http://www.manchestereveningnews.co.uk/news...
Milý Brahmo :
1. pan Norton se narodil o pouhé 2 roky dřív než pan Mallory, co si tedy představuješ pod pojmem o generaci starší ?
2. na odkazech od mě je taky Mallory v ovinovačkách a horolezci z roku 2006 viz bod 3 v ovinovačkách a test ukázal, že to oblečení fungovalo :)
3. vzorky oblečení jsou kopií Malloryho oblečení byly vyrobeny dle oblečení z Malloryho těla, nalezeného na Everestu.
Takže klidně hledej...
Jediné, co víme, je, že Mallorymu to oblečení život nezachránilo, ačkoliv při testech bylo dokázáno, že funguje.
Existuje tisíc drobných okolností, které mohou hrát v takto extrémních podmínkách obrovskou roli a jejich kombinace může být otázkou života a smrti.
Už jen psychická pohoda testera, který ví, že když se něco semele, tak pomoc bude na blízku, hraje neuvěřitelnou roli. Nehledě na to, že úplně shodné vnější podmínky lze jen těžko nasimulovat.
Určitě ano , jenže je nutno trošku opravovat Brahmovy pohrdavé kydy o sáčku, ovinovačkách nebo ten následující maskovací blábol, že on mluvil o jiné generaci, tedy o údajně starší generaci lidí.
No a pak se člověk koukne a zjistí, že jeden byl o CELÉ dva roky starší než Mallory a druhý zmiňovaný dokonce o 6 let mladší , chodili spolu na výpravy a testovali výbavu :)
Vznesu technický dotaz k těm membránam a vodním sloupcum, jo?
Jak to vlastně funguje? :-)
Předpokládám, že membrána umožňuje přístup vodní páry z místa z větší vlhkosti (pod bundou) do místa s menší vlhkosti (venku). Chápu to dobře? A čím větší vodní sloupec, tím víc páry je schopna odvést. Ok?
Jestli to tak ale je, tak se z membránové bundy při dešti musí stát slušný igelitový pytel, ne? Protože ta vlhkost venku bude vyšší než uvnitr..
Řeším taky bundu na zimu, koukám na ty vodní sloupce a nejsem z toho moc chytrý. Zatím mi připadá jako ideál nějaká zateplená softshellka, která (teoreticky) neprofoukne a příliš nepromokne. Pod ní něco teplejsiho a mělo by to fungovat...
Do loňska jsem vozil montane prism jacket - trochu zateplená větrovka - s flisovou mikinou či vestou. Do nějakých -15 to bylo v cajku
Vodní sloupec odolnost vůči vodě - déšť
A pak je druhé číslo to prodyšnost - množství páry za 24 hodin.
Softshell je obecný název. Je to třívrstvé oblečení v jednom. Zní to sexy, ale nikde není řečeno z jakých materiálu se to má vyrábět. Proto teď v obchodě nic jiného nekoupíte, protože se na tom dá krásně šidit zákazníky.
Zkusím zjednodušeně odpovědět. Vodní sloupec udává odolnost proti vodě. Bere se tlak při nárazu kapky, pod popruhem batohu, nebo když sebou praštíš do mokrého sněhu. Aby to bylo co k čemu, měl by být vodní sloupec alespoň 10000 mm. Takové oblečení by mělo mít i přelepené švy. Vodní pára prochází ven i proto, že je uvnitř oblečení tepleji. Nelze samozřejmě očekávat že při námaze, při které bych se potil i v tričku zůstanu v goráči suchej. Ale když se nepotím - třeba při dlouhém sjezdu na kole tak pod tím goráčem i v dešti uschnu. Těch membrán je celá řada, neznámější je goretex na bázi teflonu, jsou i membrány na bázi například polyuretanu. Obecně čím vyšší vodní sloupec tím líp a čím vyšší prodyšnost tím líp. Softshelly většinou mají membránu jen proti větru, někdy označení windstopper. Trochu deště vydrží, ale pak promoknou, asi jako běžné oblečení. Mají lepší prodyšnost než nepromokavé membrány, do sucha a větru jsou dobrá volba.
Já si na zateplené bundy moc nepotrpím, radši si pod tenkou goráčovku vezmu nějakou mikinu.
Jinak si myslím, že kvalitního oblečení do hor je na trhu spousta, jen je třeba v tom trochu orientovat. Jako slušný kolo taky nekoupíš v Makru, tak ani skušný oblečení do hor na tržnici u vietnamce.
Blbý je, že u toho kola asi víc tu kvalitu můžeš posoudit, u oblečení musíš spoléhat na to, že výrobce nezměnil technologii či dodavatele a je to pořád stejně dobré či lepší jako když si to kupoval před tím.
My marxisté musíme najsamprv vědět, pak teprve můžeme věřit.
Najprv nám muší někdo říct, jaké to bude, až to bude hotové. Teprv pak to budem vědít ...
Ty mluvíš jako jedna moje teta. Mušela bejt odněkud ze severních Středních Čech.
Takhle mluvil "Matěják", občanským jménem Josef Matějovský, který obýval "vechtrovnu" (kdo z mladejch ví, co to bylo/je) a pracoval jako železniční dělník (tedy "ajznboňák").
Asi 40 let už není ...
Pokud bys před neinformovaného člověka postavil kolo za 5 tisíc z Makra a značkové kolo řekněmě za 50 tisíc, tak pravděpodobně nepozná nic, maximálně tak odhadne váhu. A nepozná nic ani při krátké zkušební jízdě. A s vybavením nebo oblečením na hory je to to samé. Kolikrát jsme se spálili, hlavně v krátce "porevolučních" dobách. Levnej lehoučkej spacák do -10, ve kterým jsem při nule málem umrznul, nepromokavá bunda, která začala promokat strašně rychle a tak dál. Přitom velice obtížné získat nějaké reference nebo zkušenosti, žádná internetová fóra, odborné časopisy.
Bys ale o tom z Makra musel říct, že je z USA! Protože z Ameriky je vždycky lepší! ;-)
V době "porevoluční" tu byla horské kola převážně z U.S.A. (DiamondBack ...), ostatně i první Authory (eště ho mám schovaný) se pyšnily cedulkou "U.S. design"
Všechna horská kola se můžou pyšnit cedulkou "U.S. design". ;-)
Voda do kopce neteče, obdobně pára neproudí z místa s nižší vlhkostí do místa s vyšší vlhkostí. Tzn.triko pod membránou začíná schnout až je okolní vlhkost nižší jak na těle. Tipuji, až přestane pršet.
Zde:
http://www.sileni-sobi.estranky.cz/clanky...
je v kapitole „Oblast použití“ pěkný příklad použití gore texu mezi člověkem který se potí a nepotí.
Voda do kopce teče, kapilární čerpadla přeci fungují :)
A přesně na tom principu pracují "funkční materiály" póry jsou příliš velké pro kapky vody zvenku a dostatečně velké pro molekuly páry které vedou ven.
Jinými slovy vedou páru ven i v okamžiku, kdy voda nemůže dovnitř. Pára totiž je na vnitřní straně membrány ve vyšším tlaku (pohonem je tělesné teplo) než na vnější... takže proudí ven :)
A co když nejsem pod gore texem natlakován? Pak nefunguje?
GoreTex je vodě odolný a paropropustný materiál. Je to tak?
Když neprší a nepotřebuju voděodolnou vrstvu, nepotřebuju Goretex.
Tak membrána se hodí i proti větru zvláště studenému, v případě mokrého sněžení nebo pokud lze očekávat pády do sněhu, například na lyžích nebo cestou z hospody.
To zcela jistě. Hodí se do studeného větru, i v případě pádu do mokrého sněhu nebo louže. Já ty pády znám, bohužel vždy padám do tuhého nebo tekutého skupenství vody. I když do páry bych padala mnohem raději:-))
Ale já se potím i když prší. V tom odkazu, co jsem posílal, vlhkost ven neprošla!!! Vlhký vzduch na vnitřní straně gore zkondenzoval a přeměnil se na led.
Mně se tohle taky stává (s výjimkou toho ledu, v zimě gore nenosím) a to pod gore mám jen tenkou 1. a 2.vrtvu.
A ano, taky jsem měla kdysi goretexku, která nepropouštěla vnitřní vlhkost ven a voda na vnitřní straně masivně kondenzovala, ač jsem pod ní měla jakékoliv kombinace vrstev. Byla jsem v ní furt mokrá a byla jsem z ní nešťastná. Prostě kšunt.
Teď mám goretexku, která to nedělá a jsem s ní velmi spokojená.
Ostatně v tom článku se píše, že při použití "membránovky" se vlhkost v podobě ledu vysrážela na vnitřní straně pro -42 C a u té loftovky se začne srážet při -10 C a ten potivý jedinec nakonec dokončil akci v membránovce.
Výše je psáno: Pára totiž je na vnitřní straně membrány ve vyšším tlaku (pohonem je tělesné teplo) než na vnější... takže proudí ven
Výše jsou též příklady, kdy tohle neplatí a pára neproudí, ale kondenzuje.
Kondenzace závisí na vlhkosti, teplotě a tlaku. Teplotu těla a okolí neovlivním, tlak také ne, takže potivý jedinec má prostě smůlu. Jediné co může udělat omezit pocení – méně se obléci, méně se hýbat a možná méně přijímat tekutiny.
No tak zkus nanomembránu. Hezkou, českou, neuvěřitelně prodyšnou:paropropustnost Ret 1,4 Pa.m2.W-1, resp. MVTR 86.000 g/m2/24 h., voděodolnost 20.000 mm, 100% větruodolnost, oleofobita 8/8, vodoodpudivost 5/5
https://www.faramugo.cz/buurta-3l.html
Zas na druhou stranu, nesnese dlouhodobě těžký baťoh.
Neznal jsem, díky za tip
Paropropustnost je lepší jak gore
Nanomembrána – Ret 1,4 m2.Pa.W-1
Tilak uvádí u GoreTex-Pro Ret
Neznal jsem, díky za tip
Paropropustnost je lepší jak gore
Nanomembrána – Ret 1,4 m2.Pa.W-1
Tilak uvádí u GoreTex-Pro Ret méně jak 4 a u GoreTexActive méně jak 2
Z toho odkazu lze prokliknout do „co je pravda a lež“ kde je krásná věta:
s 25 kg batohem prostě nelze stoupat v žádné bundě.
Mě zaujal údaj o oleofobitě. Pro cyklisty důležité.
Byl tu jeden, co si za sedmičku pořídil goráčovku na kolo. A protože mu hned prodali i impregnaci, tak si tu novou goráčovku hnedle znovu naipregnoval. Vyjel a bundu umazal od šmíru, tak mu ji žena vyčistila benzínem, vyprala a navoněla aviváží.
Jenže to byl statik:-))
Nezkazí se impregnací obalové tkaniny funkce té membrány? Když tu tkaninu ipregnací předělám na vodonepropustnou, tak kudy pak ta pára odchází? Dokonce jsem četl o voskování té tkaniny. To přece musí všechno ucpat.
(Tímto dotazem nesleduji žádný postranní úmysl. Jedná se pouze o prostý dotaz. To je pro mé věčné a principielní oponenty.)
Někde jsem čet, že ani funkční prádlo se nesmí avivážovat.
Všude se to píše. Dokonce nedoporučují to prát ani práškem s přísadou.
Ty jo, naškrobená moira - to je děsivá představa :o)))
Tak mě napadá - umí ještě dneska nějaká hospodyňka naškrobit prádlo?!? Nemyslím nalít škrob do automatky, ale pěkně si škrob na prádlo uvařit...
Škrobím damaškový povlečení.
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo...
Nejvhodnějším škrobem pro jakékoliv prádlo jest škrob bramborový.
Jest levný a dodává prádlu lesk a krásný modravý odstín. Zvláště se doporučuje používati bramborového škrobu Solamyl v orig. krabičkách po ¼ a ½ kg, který jest velmi vydatný a sněhově bílý.
Škrob řádně připravíme takto: Na jeden litr vody bereme polévkovou lžíci bramborového škrobu. Na plotnu postavíme větší hrnec s vodou a než se voda začne vařit, rozmícháme odměřený bramborový škrob v trošce studené a vody a do vaříc vody pomalu lijeme za stálého míchaní. Jakmile se ukáže na povrchu bublina, odstavíme. Takto uvařený škrob přecezujeme do omodřené vody a škrobíme napřed prádlo bílé a po něm barevné.
Hospodyně, která si chce ušetřiti práci při příštím prádle, škrobí téměř všechno prádlo, poněvadž ví, že z naškrobeného prádla sklouzne špína sama a lehce se vodou odplaví, Ušetří tím nejen práce a mýdla, ale také prádlo, které se přílišným drhnutím na valše brzy rozpadává.
'V zimě se škrobí prádlo mnohem více, neboť déle schne, při čemž škrob částečně "vymrzne."
Dobře oškrobené prací šaty a zástěry zůstávají déle čisté.
Prádlo škrobené bramborovou moučkou Solamyl a správně skropené se nám krásně žehlí a má pěkný vzhled.
Krajkové pokrývky, límečky a vyšívané dečky oškrobíme hodně, při žehlení pak vytlačujeme do měkké flanelové podložky a po líci přežehlíme, čímž docílíme vytisknutého vzorku."
Učebnice z vyšší dívčí? :-)
Huberte, dejte mým botkám dobrý lesk. Ano madame, dám vašim botkám dobrý lesk. Dám jim dobrý lesk kartáčem a hadrem. Nebo:
Umíte-li udělati skok přes hlavu, zahřejete se verlmi rychle i v nejstudenější vodě.
Nechápu, proč si to už padesát let pamaruju, kámoš se na vojně učil z meziválečný Vosičkovy angličtiny.
mohuse mýlit, případně mne opravte:
-vodoodpudivou impregnací "povrchové" látky dosáhneš toho že se přez membránu může vypařovat vlhkost zevnitř. Pokud by byla venkovní vrstva mokrá, membrána by se "ucpala" (pokryla vodou)
Ucpat se nerovná pokrýt vodou. Velkou molekulou vody neucpeš malý otvor membrány. Tak si to vysvětluji.
no, mně hlavně nebere hlava tuto situaci: -molekula páry projde přez goretex do vrstvičky vody na jeho venkovní straně.
Nějak mi nesedne že by touto "probublala"
- Nejpozději ve chvili kdy se vodní pára dotkne vody, skondenzuje (schladí se na stejnou teplotu)
a ucpe pór kterým procházela.
...a z goretexu se stává nepropustný igelit.
(tak jsi připadám za deště ve své bundě)
Je velký rozdíl mezi igelitem a Goretexem. Buhuzel i v ceně. Odzkoušeno.
.....to teda určitě- hlavně za mrholení a nízké fyz. námahy. Za lijáku a jízdy na kole 20km/hod a víc, do kopce a v terénu vidím rozdíl JEN v ceně. Bundu s membránou si většina kolařů kupuje proto, aby i za deště a lijáku mohla pokračovat v cestě relativně v suchu a ne být mokrý i zevnitř(ale v teploučku). To zajistí i igelit za 30Kč (taky odzkoušeno):-(
ale když fouká zezadu tak zase funguje jako slušná plachta a dá se i páskem zrefovat.
Správnou impregnací se funkce membrány nezkazí. Impregnuje se povrchová látka "nad" membránou. Ta může být z různého materiálů a už z výroby bývá ošetřena voděodpudivou DWR úpravou. Ta samozřejmě časem odejde a je potřeba ji obnovit, pokud možno správným přípravkem a správným postupem.
DWR úprava:
https://www.top-armyshop.cz/slovnik-pojmu/dwr...
Jen nesmáčivost, ne nepropustnost.
No a tady tomu zas já nerozumím. Goretexová membrána bez DWR úpravy vnější nosné látky je vodopropustná? Je tedy nutná? To nekoresponduje s mými zkušenostmi. Jak to tedy je. Co získám obnovenim DWR úpravy, nepropustnost vody?
Ta látka po DWR úpravě jen nenasákává vodou. Většina kapek po ní sklouzne, ale pokud mají větší pádovou energii, tak prolezou dovnitř. Látka je jinak průlinčitá, mezi vlákny má zachovány všechny mezery, není uzavřená. Vzduch a vodní páry a tlaková voda jí prochází. Membrána pod ní je vodonepropustná a dělá tu hlavní překážku proti vodě.
DWR - durable water REPELLENT, čili odpuzovač, funguje tak, že mění povrchové napětí materiálu a voda na povrchu perličkuje či kapičkuje,stéká a svrchní látka nenasáká vodou, respektive nenasáká tolik, jako bez této úpravy.
Tilak na svých stránkách ke gore píše:
Jakmile bude oděv suchý, dejte ho na 20 minut do sušicky, aby se na vnější textilii obnovila trvanlivá vodoodpudivá úprava DWR
Pokud oděv nemůžete vysušit v sušičce, vyžehlete ho do sucha. Zvolte jemné žehlení (teplé bez páry) a vložte mezi oděv a žehličku ručník nebo utěrku. Tento postup také pomůže obnovit trvanlivou vodoodpudivou úpravu DWR na vnější textilii.
Pokud už není možné obnovit vodoodpudivou úpravu svrchního materiálu provedenou ve výrobě, aplikujte na vnější stranu oděvu impregnační přípravek
Julek: Jj, přesně tak to dělám. Tedy sušičky nemaje, žehlím vlažnou žehličkou:-))
Na boty po impregnaci používám zase fénování.
Tyhle věci peru ovšem minimálně. Neboť jak známo, častá pírka, hotová dírka:-))
Ty membránové bundy a kalhoty peru většinou jednou do roka. To pak posbírám všechno membránové oblečení od celé rodiny, pračku vyčistím, pustím napřed cyklus bez prášku, aby byla dokonale čistá, pak na jemný program peru v příslušném přípravku, neždímám, nechám vykapat a usušit. Pak opatrně přežehluji po vnějším povrchu.
Ty věci jsou většinou dost drahé na to, aby si je člověk jedním neopatrným praním zničil. Navrch to nejsou věci na parádu do města, ale mají sloužit svému účelu v přírodě někde na horách ve psích podmínkách trvajících třeba týden. A tam mi nevadí, když mám tu a tam flek nebo umolousané rukávy:-))
DWR úprava není záležitost estetická. Nepropro je sice ta membrána, ale dobře naipregnový vodoodpudivý povrch ji hodně pomáhá.
Nejlépe je to vidět třeba na dobře impregnované botě. Klidně můžeš projít potokem a svršek boty ti zůstane absolutně suchý. A to nemusíš mít goretex (ostatně u bot ty membrány odcházejí hodně rychle především kvůli prachu a jinému bordelu).
Tedy já se moc omlouvám, ale není recenze jako recenze:-))
Na druhou stranu poučení v tom je, recenzi napsala tundrosexuálka :)
O tundrosexuálech jsem ještě neslyšel ...
Ty blogy tundrosexuálky si ráda kdykoliv přečtu. Jsou zajímavé a inspirativní.
Nicméně od doby, kdy jsem se dočetla, že repelent na komáry působí podle toho, jakým jazykem je popsán, nikoliv podle toho jaká je v něm účinná látka a v jaké koncentraci, tak si recenzí moc nevšímám a hltám jen zážitky.
To je právě ta síla praxe, která vítězí nad návody k použití :)
Úplně nedávno jsem měl možnost sledovat vysvětlení fyzikálního jevu( mangnusův jev) , který umožňuje pinpongovému míčku letět při topspinu po parabole nebo se mírně vznášet když je čopnutý.
Vysvětlení podávala reprezentantka ČR a zkušební komisi přivedla trošku v úžas s tím, že je to vlastně hlavně tím, že do toho prostě pořádně praští buď směrem nahoru nebo dolu :)
Ale její hru sleduji rád.
Mně prostě dává srovnání "primaloftky" s "membránovkou" asi stejný smysl, jako kdybych chtěla srovnávat, zda je na střechu lepší střešní krytina nebo tepelně izolační vrstva.
Kdybych chtěla primaloft s něčím srovnávat, tak snad s jiným tepelně izolačním materiálem, třeba s peřím kajčím, husím nebo kachním.
Ale třeba se mýlím. Nevím, já recenze na outdoorové oblečení nepíšu.
Hmm, tak jsem se asi pletla podle těch mínusů:-))
Já žila v domnění, že kdybych chtěla, mohu mít bundu, kde je tepelně izolační vrstva z primaloftu a na svrchním materiálu nalaminovaná jedna z mnoha dnešních membrán. Pak bych měla membránovou primaloftku.
Ja mam ve skrini montane prism jacket, coz jsem zjistil, ze je to taky primaloftka, at uz to znamena cokoliv :-D
Ale je fakt, ze na zimu, kdyz zrovna neleje, je to genialni.
Akorat je mi o fous mensi, zmenili za deset let strih a me se nedari zhubnout pres ramena :-D
Čímž chci říci, že já si popisů Šílených sobů a jejich zážitků nesmírně cením a hrozně ráda si je čtu. Spojuje nás spolu láska k Severu.
Nicméně odborná recenze výrobků je zcela jiná "literární" disciplína.
Copak úpadek výbavy, ale úpadek mravů!!!
"To je hrozný úpadek mravů. Paní hraběnka se mi svěřila, že v Kostelní Lhotě znovu musejí vysvěcovat kostel, smilstvo za oltářním obrazem. To je ale tím, že nad lidma vůbec nic není. Hroznej úpadek mravů. Jenže církev stojí na hliněných nohou. Ale strhne s sebou i toho, kdo do ní strčil! Lepší by bylo, kdyby Bůh zatroubil k poslednímu soudu a udělal všemu konec! Armagedon! Sodoma Gomora! Mravní bahno! Kletba erotického století! Armagedon! Zatknout autory pornografických knih! Pryč se zrůdnou obrazotvorností mládeže! Kanape přetrhli! Moje přednostenský a rakouský kanape přetrhli... vejpůl! Ten chlap hnusná vidí na nebi jen samý prasárny!"
a to pouze cituješ klasika. Což teprve kdybys přinesl něco současného. Třeba snahu homosexuálů o registrované partnerství a adopci dětí jako příčinu globálního oteplování.
On totiž ten "pracák" musí sloužit k tomu, k čemu je určen- totiž ochránit pracovníka před nepřízní počasí při současné fyzické zátěži, vyrábí se ve větších sériích(proto může být lacinější) a musí odolávat hrubému a nešetrnému zacházení. To je přesně specifikováno- na rozdíl od tur. vybavení. Tam se nepočítá s tím, že se musíš v dešti honit či nějak namáhat- můžeš zvolnit a dáchnout si. To pak membrána funguje perfektně- z čehož vyplývá, že se oplatí koupit lacnější prac. bundu o něco těžší. Kdo využije specifické vlastnosti a požadavky membrány, má čas a prachy na náročnější údržbu a šetrné zacházení, pak si ji pořídí(a nedá na ni dopustit).