Protože aktuální předpověď na sobotu pro Brno zatím vypadá poměrně příznivě, sonduju zájem o nějaké to setkání lehokolistů.
V Kadlcově mlýně (www.kadlcuvmlyn.cz), kde jsme se ve třech kusech loni sešli, byť na kole nakonec přijel jen Radek, jsou opět zvěřinové hody. Takže což to zopakovat?
Jestli z toho lze vyrazit nějakou společnou vyjížďku, momentálně nevím, podle toho z jakých koutů by byli zájemci. Možná z toho bude jen společné parkování před hospodou. :-)
Po zkušenostech z minulých let je potřeba si místo raději předem rezervovat, takže kolik že by nás bylo? (Návrh je sleh v 13 hodin na místě; pozměňovacím návrhům se nebráním.)
Tak jak to nakonec dopadlo:
Jeli jsme s Milanem sami; přivezl si kolo ke mně autem a vyráželi jsme tedy spolu. Kadlcův mlýn se nám zdál moc do kopce, tak jsme nakonec jeli na oběd do Vojkovic, kam jsem měla voucher na "křepelku po staročesku".
Kopců bylo po cestě o dost víc, než to podle mapy vypadalo, přičemž zpátky by to bylo ještě horší (i opatrný jezdec jako já to párkrát při sjezdech vytáhl nad padesát a šlapat to zpátky se nám moc nechtělo).Takže jsme to nakonec zpět vzali přes Brno a odsud vlakem na nejbližší zastávku a posledních asi pět kilometrů už jsme byť potmě dojeli...
Celkem asi šedesát kilometrů, což na moji letošní "vyježděnost" vůbec není špatné. Taky to byl první výjezd do kopců od doby, co mi "křuplo koleno"... a dobrý!
(Jak to říkala Burajda? Že dobrá mašina své vady vstřebá?)
A co vlastně to tvoje koleno?!?
Co s ním nakonec bylo?!?
No... ruplo mi v něm, tuším, někdy v červnu. Osmého srpna jsem byla u ortopeda. Ten to celkem rychle diagnostikoval jako naprasklý meniskus a doporučil artroskopii. Vychrlil na mě, kde mě například můžou zoperovat, kam chci nechat poslat žádanku. Domluvili jsme se, že si to ještě rozmyslím a ozvu se...
Mezitím jsem zjistila, kde byla kamarádka, s výsledkem vrcholně spokojena, že na to pracoviště odeslání nepotřebuju a rozhodla se tedy, že po dovolených tam zavolám a objednám se...
Mezitím jsem si koupila i zde chválený alavis triple blend pro koně a kolena se opravdu razantně zlepšila. Ten meniskus slabounce pobolívá, ne že ne - ale jak začalo podstatně lépe fungovat vše kolem něj, tak mě to vlastně vůbec neomezuje.
Dle hesla "funguje to? tak to nespravuj?" jsem další plány odložila, že uvidím, co bude dál...
Jo - a krom toho jsem po potížích s koloušem, kdy mi ho vždy někde nějak seřídili, chvíli to bylo lepší a pak zas nic, ho odvezla začátkem října do Azubu, at se na něj podívá konečně někdo, kdo nevidí první lehokolo v životě. Předtím jsem ho jen projela kolem baráku, včera jsem na něm vyrazila trochu víc poprvé - a měla dojem, že mi do něj snad namontovali motor. Nepředstavitelný rozdíl... (Snad to tentokrát chvíli vydrží...)
Neznám sice Azuby tak dokonale, jako výrobce, ale lehokolo už jsem taky několikrát viděl a do Přísnotic to máš určitě mnohem blíž než do Brodu, takže když budeš zas potřebovat se řídit, můžeš zkusit, jestli to budu umět.
Hlavně přeju, ať koleno nezlobí a slouží jak má. Operovanou nohu teď mám vyzkoušenou důkladně a je to nic moc.
Díky moc - ale posledně, když jsem byla s kolem v Brodě, tak jsi tam, myslím, byl zrovna jak naschvál taky a asi ne úplně akceschopný...
(Detaily nám popsal tatínek a měl taky vyřídit pozdravovat - nezapomněl?)
Hlavně teď úspěšně rehabilituj.
Nezapomněl, vyřídil, a díky za to. Donedávna jsem netušil, jak moc může takový jednoduchý pozdrav člověku vylepšit náladu, když je delší dobu "ne akceschopný".
Teď už se učím chodit a tím pádem se akceschopnost zase blíží.
Jj, stačí bowden přehazovačky a dalších 20km jen šteluješ a šteluješ...
Hele, žije...
Prosinec až únor by se něco dělo jen v případě výjimečné počasové anomálie, ale kdyby přece... tak pokud bys měl návrhy na program, se kterým by byla tvoje účast kompatibilní, dej vědět. :-)
Tož až na jaře počítám,že by byly na Hané kompatabilní akce.Na Velký Kosíř určitě.
Letos se mi vrátili některé problémy se zdravím a nemohl jsem jezdit sám. Letos mám "naježděno" akorát týden na dovolené s rodinou. Kolobrndu jsem musel šetřit taky, takový průserový rok...
Snad se to po zimě zvrátí.
Kupodivu i na tuto sobotu to zatím vypadá na pěkné počasí, tak že by?
Za prvé - kdo má čas a chuť?
Za druhé - kdo má nějaký nápad?
(Hlavně to první... nějaký plán by se pak už vymyslel...)
Já bych se asi i přidal - v Obřanech cca 11.30 a uvidíme, kam dojedeme. Momentálně to počasí vypadá dost listopadově :-)
Nejsem si tak úplně jista,zda by popis dnešní akce nepatřil spíš do "pochlubme se, jak jsme blbí"... nicméně konec dobrý všechno dobré.
Vyhlásila jsem sraz v deset na přehradě,tj. z domu jsem potřebovala vyrazit tak v devět... Když jsem se ráno vzbudila, hodiny ukazovaly 8:22! Naštěstí se nikdo neohlásil, že tam bude, tak holt půlhodinové zpoždění nevadilo. Až na to, že jak jsem tak švihala, abych tam byla co nejdřív, tak jsem ztratila Milana (nevím, proč jsem si myslela, že cestu zná... ale byl to omyl). Tj. další půlhodina zpoždění naskočila, když jsem na něj čekala, až mi přišla smska, že zabloudil a mám dál jet sama...
Na druhém bodě v Obřanech Tramino obětavě čekal, do Adamova na oběd jme dojeli spolu, později tam i Milan dorazil... tak nakonec bych to viděla jako docela úspěšnou akci dokonce s třemi účastníky. :-)
Nicméně se ukazuje, že nějak rozumně zorganizovat vyjížďku pro lidi rozeseté různými směry od Brna bude dost problém...
Jen jsem si tak říkala - jak je to dlouho, co jsi tady opatrně začínala s jízdou na lehokole. No a prosím, dneska už frčíš tak, že ztratíš spolucyklistu :o)))
Je mi to po pravdě řečeno dost divné... nicméně jsem to docela přepálila - na zpáteční cestě už jsem měla co dělat, abych kluky uvisela. Ale něco přes šedesát to dnes bylo (čímž mám letos najeto skoro přesně třistapadesát kilometrů :-)
Kolo jsem teda nakonec nechala v práci a domů dojela busem - dalších dvacet kilometrů, většina do kopce a ještě za tmy mi bylo moc. Ale vynesla jsem kolouše v kanclu po točitých schodech do patra - a koleno furt dobrý!
Se zpožděním sobě vlastním přidám několik postřehů.
1) Vyhrabat se z postele, zabalit a vyrazit směr vlak na Brno. Po čerstvém ranním ofouknutí a pár metrech na kole mi docvaklo, že už je listopad a jen v tričku s krátkým rukávem to nebude úplně ono. OK - vyřešíme ve vlaku nebo v Brně.
2) Brno - po vymotání se z nádraží a přidání vrstvy v podobě mikiny vyrážím na pohodu směr Obřany, mám časovou rezervu. Přes Cejl, po 5ce a následně podél tratě šaliny dorazím do Obřan. Překvapuje mě počet skupinek se spacáky, karimatkami apod. Dozvídám se, že probíhá od pátku šifrovací soutěž Tmou 2017. Pozoruji pobíhající skupinky a projíždějící cyklisty a běhavce, mezitím se vyhřívám na téměř poledním listopadovém slunci. Jo - počasí je na listopad super. Jakmile přifrčí Ifča, vyrážíme směr Adamov.
3) Adamov - hlad - oběd - burger - a kupodivu doráží i 3 účastník Milan. Ještě chvíli jsme v kavárně, načež vyrážíme zpátky směr Brno. Nejsem kavárenský typ, proto se v Bílovicích loučím a vynechávám zastávku v cukrárně.
4) Sám na pohodu ještě za světla projíždím celé Brno až k soutoku Svitavy a Svratky. Pomalu se stmívá, já nabírám směr Tuřany, Prace a lont ve Slavkově, kam dorážím samozřejmě za tmy. Překvapuje mě celkový počet km, cca 70 - to sem ani nečekal ani neplánoval.
5) 3 lehokolisti lepší jak 0, ale fakt něco organizovat bude sranda - třeba už v prosinci :-)
Velmi velmi předběžné avizo... pokud by počasí dovolilo, zkusili bychom v sobotu nějak stručně vyjet. Počkala bych tak do středy a podle předpovědi buď odpískáme nebo konkretizujeme.