Informaci, že duralové rámy mají omezenou životnost jsem slyšel už dávno, ale to, že se rámová trubka u mého Ibexu jednoho dne prostě zlomí, jsem si představit neuměl.
Tak od pátku už to není teorie, ale tvrdá realita, zdá se, že jsem dojezdil. ;-(
Záruka je dávno pryč (mám ho 8 let), tak teď čekám, jaké možnosti mi Azub nabídne. Shánět někoho, kdo si myslí, že to dokáže svařit, si nechávám jako poslední možnost, mám obavy, že by to pak brzo prasklo vedle znovu...
Jsem z toho docela nešťastný, přecijen byl to pro mě primární dopravní prostředek a měl jsem k Ibexu už citový vztah... :-(
Pochválit můžu Ibex aspoň za to, že se za jízdy hned nerozpadl a dal mi šanci zastavit a nějak vystoupit... zvláštní je, že se to stalo z ničeho nic na rovné hladké silnici, no asi jsem měl dost kliku, v 70ti s kopce by tohle dobře nedopadlo...
Tak druhý pokus o vložení fotek...
Hezký fotky, díky.
Mám dobrou zkušenost s ocelovými rámy nebo vidlicemi, vždy praskly distinguovaně, postupně a s varováním. Teď mám 10. rok duralové kolo (vlastně své první neocelové) a už párkrát jsem si říkal, jak to asi někdy může dopadnout s ním. Je hezké vidět tyhle obrázky, vypadá to docela podobně; žádný katastrofický kolaps.
Osobně bych to asi nenechal svařovat. Bral bych to jako známku toho, že ten rám (celý, nota bene, nejen místo té praskliny) již poznamenal zub času.
Ztratit oblíbené kolo je samozřejmě smutné, ale pořídit si pak nové kolo, to je přece radost. :)
Pokud teda na to člověk má zrovna finance.
Zrovna v těchhle dnech jsem tak přemýšlel, jestli mám dost peněz na nové kolo. Bylo by to spíš nadstandart, pro radost, rozmařilost... ale na druhou stranu, i z praktického hlediska, nové kolo prodlouží životnost starého kola, a to zvlášť významně, když to nové kolo bude na blbnutí po lese přes celou zimu, zatímco staré kolo se bude šetřit a víc jezdit bude zas až na jaře, až bude počasí i na dálkové turistické jízdy, což bývá lehčí terén.. :)
To je ten důvod, proč jsem rám své dosloužilé pětky nikomu nenabízel, i když vypadal ještě funkční a všechno měním vlastně preventivně.
Měl naježděno náhodou taky 8 let a dost přes 60 tisíc km.
Dát ho někomu zadarmo, to prý není vůbec slušné a chtít za to nějakou zlomkovou cenu, cítil bych se prostě blbě, když vím, co má za sebou - a něco ani nevím.
Neobohatil jsem se dokonce ani ve sběrně na hliníku - nechal jsem ten rám totiž v Azubu, když jsem ho tam dovezl za účelem poměření rozdílů s rámem nové šestky (a že jich je dost).
To jsem se rozepsal jen proto, že náhodou na toto téma šla debata na srazu.
Zkoušel jsem aspoň rozlámat řídítka ve svěráku a šlo to teda dost těžko na to, aby nějak brzo praskla, i když nějakých pádů už zažila. Ale nějaký důvod asi bude, že už je dělají jinačí.
Mimochodem, jsem zvědavý, jestli zůastneš u lehokola, když už se nabízí ta změna - teď nemyslím kvůli životnosti, ale tvému využití.
No co bude dál, zatím sám netuším. Sice je to příležitost ke změně, ale já změny nemám rád, zkušenost říká, že jsou převážně k horšímu... :-/
Jako můj Ibex zažil ledacos, ale když tak přemýšlím, nenapadá mě nic, čímž bych rámu nějak zásadně ublížil. Těch kilometrů mimo asfalt byl z celkového objemu jen zlomeček, připouštím, něco byly závody, ale já stejně vždycky jezdím tak, abych hlavně dojel celej.
Zásadní náraz moje lehokolo co vím nepotkal. Párkrát se skácelo ze stojánku (komu ne?), ale to schytaly hlavně řidítka, jednou jsem v 25 km/h skončil na boku, ale to jsem byl odřený hlavně já a ty řidítka. Jinak jen klidná jízda po asfaltu.
Se 76 kg určitě nepatřím mezi nejtěžší jezdce a drtivou většinu kilometrů byl na nosiči jen malý baťůžek s věcma na převlečení v práci (3 kg max). Výletů s brašnama bylo pár za rok.
Prostě jsem čekal mnohem víc. Dopočítal jsem se k číslu 76568 km, což mi připadá málo. Zvlášť když na začátku v Azubu zdůrazňovali, že lehokolo si člověk nekupuje na pár let... :-(
Ale asi nejsem normální, jako mobil stále používám Siemens SK65 vyrobený 2004. Že by lehokolo mohlo umřít dřív než ten mobil, mě nikdy nenapadlo.
Jen tak od pohledu to vypadá na dost namáhaný místo. Já bych to pořešil zavařením s přeplátováním. Jak mi prdla sedlová trubka jsi určitě viděl. Výhoda tam byla, že se dalo v tom místě vevařit kus sedlovky dovnitř. Tady na tom spodku by to fortelný přeplátování taky mohlo slušně podržet a zpevnit.
Prosímtě, pokud už máš na lehokole nová spodní řidítka, dokázal bys je porovnat s těmi předchozími? Předpokládám, že Ibex a tvoje staré leho mělo zhruba stejné.
Na dotaz, čím se nová řidítka vlastně liší (čekal jsem jen něco okolo táhla, které už není rovné) a z Azubu jsem se dozvěděl, že tvar je zcela odlišný a zřejmě se změnila i osa otáčení.
A jelikož jsem pesimista, který si nemyslí, že nové je vždy lepší, tak mám jednak strach, co to udělalo s šířkou lehokola (nejen za jízdy, ale i při maximálním zatočení, když ho protahuju dveřma), s maximálním rejdem a jaký z toho máš pocit za jízdy?
Jestli to chápu správně, tak už nepůjde posouvat sedlo nahoru/dolů, čímž ubyla jedna z možností ovlivnit, jak řidítka do ruky výjdou. Na fotkách mi připadá prostor pro rukojeti a páčky mnohem delší, ale třeba se mi to jen zdá?
Od ježdění jsem ještě hodně daleko. Zatím tam není ani sedačka. Maximálně ti můžu něco nafotit nebo změřit.
Řídítka jsou hodně jiná, střed otáčení je od nich dál, do jisté míry jdou posouvat.
Táhlo je dvakrát zahnuté a i když jsem zašrouboval očka na doraz, pořád je dlouhé. Přesněji, dlouhé jsou závity těch oček, právě se chystám je zkrátit. Je to kvůli vidlici, kde pochopitelně nemůže být řídící bazmek přesně nad ventilkem.
Jak ale vidím, na Ibexu máš všechno kolem řídítek dost jinak, než bylo na Pětce, tak i teď to může být jiné.
S rejdem nemám starosti, spíš do čeho nakonec budou řídítka narážet v krajních polohách. Už přemýšlím nad lankem, které se napne a dál je nepustí.
Jsem taky pesimista a vědom si toho, snažím se vidět věci za každou cenu optimisticky, dokud to ovšem nepřekročí nějakou mez. Když teď zjišťuju, jak s každou další součástkou rostou komplikace...
S lankem coby dorazem bych byl opatrný. Do určité míry "pruží" (nebo se podobně netlumeně dokáže chovat) a při manévru v krajní poloze by se to mohlo za jízdy chovat nevyzpytatelně.
Pokud by ty dorazy měly být dosažitelné jen při tlačení kola, tak by to bylo asi jedno.
je úplně fuk jestli bude "bezpečnostní" doraz z lanka, nebo se zarazíš řítítkem o rám...vždycky to je překvapení a problém (-:
Ale je urcitej rozdil, jestli se rejd jenom tvrde zarazi, nebo to riditka kopne zpatky. Lanko budemit spis tuhle tendenci.
Jestli se při jízdě na lehokole dostaneš s řidítkama na doraz, neumím si představit, že bys takovou situaci ubalancoval.
Přesně tak, ten doraz bude jenom pro případ, že kolo spadne a tak. Nakonec bude guma na táhlu - v jedné krajní poloze naráží do objímky na vidlici a v druhé stejným místem do rámu. Ještě předtím by ale řídítka spolehlivě rozpůlily krabičku s elektronikou, pokud má být tam, kde dřív nic nevadilo.
když ty brejle na vidli posuneš, získáš rozdílnej rejd ne ? )-:
Optimismus dostal definitivní ránu, nepasuje tam ani ten zánovní tlumič Fox, i když ho tam měli snahu namontovat.
Takže jsem úplně na začátku jako s Pětkou.
Už jsem psal do Azubu, tady už žádné další detaily.
Aha.
Takže zatím ani nikdo jiný nemá žádnou zkušenost s novou verzí řidítek? Tedy ono vlastně asi nemám moc na výběr, pokud stará řidítka k nové verzi rámu použít nejdou.
Docela mám strach, aby to z hlediska průchodnosti dveřma a jinými úzkými místy nebylo nakonec horší než dřív, protože teď jsem skrz cca 58 cm dveře procházel tak, že jsem v kritickém místě zatočil řidítka nadoraz a kolo dveřmi s nadzvednutým předním kolem prostrčil. Nová řidítka sice mají prý šířku 60 cm, ale bojím, aby v maximálním zatočení nebyla nakonec širší než dřív.
Azub má prý i skládací variantu spodních řidítek, ale na webu jsem žádnou fotku nenašel a z nich musím každou informaci páčit. :-(
Třeba půjdou opačným směrem...od horšího k lepšímu.
Na pesimismus je času mnoho.
Možná by pomohlo osobně vyzkoušet co by pasovalo v Uh. Brodě. Součástky je přece možné míchat i různě do sebe.... Věnovat tomu čas...
Díval jsem se na ty řídítka a zkoušel si představit to procházení dveřma.
Mají o něco víc než 60 cm, když se trochu natočí, tak ještě víc, ale pak už zas jak je jedna rukojeť vpředu a druhá vzadu, tak už by nic nemělo bránit těma dveřma projít. Ale jsou to zatím jenom úplně holá řídítka.
Dokážeš tedy říct, jestli jsou ty řidítka širší než původní a zda bys dokázal dostat lehokolo (s maximálně zatočenýma řidítkama) stejně úzkým prostorem jako předtím nebo je to horší?
Přecijen, teď to bylo vchodovýma dveřma hodně natěsno (ohýbaly se bovdeny), ale člověk si zvykne a postup připomínající ježka v kleci zautomatizuje, ale zjistit, že "nové" lehokolo dveřma neprojde, by byla zásadní zrada, s nákupem nových dveří můj rozpočet nepočítá...
Aha...ptal ses Radka...ve skutečnosti to s objímkama páček je 62-64 cm a otočením klesneš k 60; lepší bude je otáčet podle podélný osy, na představec použij páčky s ráčnou - http://www.sunap-plasty.cz/katalog/souhrnny...
Okolo podélný osy je určitě dobrovolně otáčet nebudu!
Nevím, jak to mají vyřešené teď, ale když se mi Ibex skácel a řidítka se otočily, stálo mě pokaždé hromadu času zase je srovnat, aby byly vodorovně. Ono to od oka vždycky vypadalo a po chvíli jízdy jsem zjistil, že mám jednu ruku niž, což mě štvalo, tak jsem zastavil, pošteloval to a většinou to bylo zase moc... pak jsem zjistil, že si to možná namlouvám, ale dobře se mi jelo teprve, když jsem to doma našteloval, aby ty řidítka byly co nejpřesněji vodorovně... :-)
Já mám asi tu novou verzi. Připomněls mi to popisem štelování – taky mi to moc nešlo u ojetýho Maxe z tý firmy a jako začátečníkovi mi dlouho trvalo, než jsem poznal, že původní bílá duralová jsou zohýbaná a neseřiditelná. Tak jsem je objednal. Přišla mi černá železná i tvarově jiná verze – asi ta nová. Skrz dveře jdou v mnou používané poloze líp.
To je divný, já to chápal tak, že nová řidítka jsou natolik jiná, že s novým rámem použít stará nelze, tudíš bych nepředpokládál, že ani nová půjdou na starý rám, ale nevím...
A co takhle si tu správnou polohu označit ryskou?
To jo, ale kam si tu rysku nakreslíš, na objímku, tedy prakticky na osu otáčení? Na hrubé srovnání to fungovalo, ale bohužel milimetr na objímce znamenal poměrně velkou vzdálenost na konci řidítek... ale možná šlo tu rysku vymyslet lépe než jen tlustá čára tužkou na obou částech mezi kterými byla široká mezera (kvůli tvaru řidítek a objímky)...
Taky bych uvítal nějaký nápad, jak rovnat řídítka. Mám z toho už skoro obsesi, že jsou řídítka stále kousek na stranu, i když někdy už jsou rovně. Stačí mi za jízdy jen zatlačit správným směrem, jako když to rovnám a aniž se řídítka hnou, tak mi ten nepříjemný pocit z křivých řídítek odezní. Možná místo rysky by pomohl nějaký prášek na nervy...
No, vychází mi to na vodováhu. (nežertuji)
Tu malinkou co se dává do foťáku místo blesku.
chytit zdrhovací páskou...
Jinak jen pro zajímavost- kdysi dávno jsem někde četl že většina lidí má rozdílně dlouhé ruce. Jednalo se (snad) o rozdíl kolem 1cm. Je možné že se to u polohy rukou na dolním řízení může projevit.
Připomínáš mi mojí manželku. Má jednu nohu o centimetr delší, jen neví kterou.
Měl jsem období, kdy jsem taky myslel, že mám jednu nohu kratší. (V tu dobu mě trápily úporné bolesti kyčelního kloubu a hledal jsem příčiny všude možně, protože ani doktoři dlouho žádnou vymyslet nedovedli). V koupelně v zrcadle bylo jasně vidět, že když si stoupnu rovně, pánev (dle spojnice okrajů kyčelní kosti)mám nakřivo. Pak mi došlo, že koupelna má podlahu vyspádovanou ke kanálku uprostřed. :)
A co když budeš mít nakloněný rám?
Na ten rozdíl jsem kdysi narazil taky a myslím tam psali podobná čísla. Navíc to nemusí být rukama, v době kdy značná část populace osm hodin denně myšuje u počítače má hodně lidí lehce šejdrem vršek páteře a jedno rameno tím pádem trochu níž než druhé.
Na druhou stranu člověk je zdá se v tomhle hrozně přizpůsobivý. Já kdysi na svém zánovním prvním Azubu přiohnul spodní řídítka na jedné straně. Nějakou dobu mě to děsně štvalo, jak je pravá ruka výš a jakoby celé kolo bylo nakřivo. Pak jsem si na to zvykl a když po tuším tak roce jsem sedl na azub se spodním řízením rovně, připadal mi křivý. Takže možná ten drobný rozdíl v délce rukou není nutné moc řešit.
Mám řídítka povolené tak akorát, aby stačilo za jízdy do nich zhora klepnout, aby se srovnala a pocitově to dávám tak, abych je vnímal stejně. Přijde mi to lepší než je nafest dotáhnout a pak kvůli rovnání muset zastavovat. Nakonec jsou to řídítka a ne jako na klasice opírátka :-p
Kontroloval jsem je vždycky před jízdou a pak po každém incidentu, kdy mohlo dojít k posunutí (při jízdě se to nestávalo).
A to tak, že jsem je otočil do obou krajních poloh a sledoval, jestli se brzdové páčky strefují určitým místem do určených míst na rámu (vrch osy vidlice nebo přehrávač) obě stejně.
Nesměla být ovšem otočená jinak každá páčka, tahle kontrola už byla náročnější. Ale stačilo jednou pořádně utáhnout, zde platilo, že čím víc, tím líp, na rozdíl od řídítek.
Tak můj rozbitý Ibex včera konečně dorazil do Azubu, řešili jsme co dál a při té příležitosti jsem viděl nová řidítka...
Bohužel obavy byly na místě, fakt si nemyslím, že by tvar a upevnění spodních řidítek na Ibexu byly změnou k lepšímu.
Jednak řidítka naráží do zadní vidlice, takže jdou o kus méně zatočit a jinak je i vše okolo táhla, převod spodního řízení má o dírku méně, což mi ještě víc omezí výsledný rejd.
Znovu jsem otevřel otázku skládacích řidítek, abych lehokolo dostal z/do domu... bohužel je komplet nemají a neví, zda a jak by to na Ibexu vlastně vyšlo, tak snad mi pošlou fotku...
Ptal jsem se i na tu třetí variantu řidítek OC, ale prý už ji nenabízí, že nebyl zájem.
Novým způsobem upevnění sedla k rámu příjdu o možnost výškového nastavení, když bych chtěl sedlo níž, musel by se vyrobit držák na míru...
Když se vše podaří, tak se snad za měsíc budu opět počítat mezi lehokolisty, ale mám z toho dost smíšené pocity. :-/
Procitáš ze snu do hořké reality ...
To asi trochu jo. Já pořád doufal, že se lehokola víc rozšíří, nabídka a kvalita poroste, zatímco cena díky většímu objemu klesne, čímž se lehokolo stane ještě dostupnější a v provozu běžnější...
Tak prý ne... :-(
No, přemýšlám o změně mého kola, tak jsem si říkal, vyměníš rám, přeskládáš komponenty a budeš jezdit pohodlněji a kvalitněji, pokud ti to lenost dovolí :-D
No a rámový set stojí od 32k. Už bych v případě karambolu leháč zase asi stavěl nebo změnil značku za Štercla nebo nejpravděpodobněji sklopil zrak a koupil MTB 29" jako synovi.
Vím že budu ukamenován, ale 32 za rámový set?
Set na Azub4 byl za 20!
To v Brodu opravdu nepotřebují zákazníky.
Ach, kde že ty loňské sněhy (ceny) jsou ...
Ceny doplňků se přepočítávají z €, tady:
https://azub.eu/
najdeš € popř. USD ceny (až úplně dole na stránce je "Price lists")
Vyrobit někomu frameset a nacenit ho aspoň tak, abych si za svou práci zaplatil podobně jako dostane pomocný brigádník na pokladně v Makru jsem si vyzkuošel. Na základě téhle zkušenosti nechápu, jak se Azub na tu cenu dostává, já bych totéž tak levně vyrobit nedokázal kdybych se rozkrájel. Možná jsem v tom jen extra neschopný, v tom případě by mi někdo mohl ukázat, jak na to lépe.
Mašiny, přípravky, série, kooperace.
Je to tak, potřebuješ toho dělat víc, pak se z toho dá uživit v některých částech procesu stejné nářadí snadněji a v jiných jde přejít na jiné způsoby/vybavení, které ušetří spoustu člověkohodin. Už jen frézování té samé věci dvakrát do roka ručně nebo šestkrát naráz CNCčkem udělá v nákladech na kus divy.
Měl jsem ze všeho nového taky hrůzu, ale není to vůbec špatné.
Na Sixce řídítka sice nenarážejí do vidlice, ale rozpůlily by krabičku elektroniky, která zde vůbec není na nejlepším místě. Na Pětce vycházelo vše jinak.
Někdy je lepší začít od začátku, než za každou cenu použít co nejvíc hotových věcí, které se musí stejně všechny upravovat. Tolik času ale není, nového je i tak víc než dost.
Nezbylo než vhodnou zarážkou omezit už tak menší rejd řídítek.
Jak vycházely dírky předtím, to už nevím, teď je to na poslední dírce 1:1. Nebyl by problém páku na řídítkách prodloužit namontovaným kouskem s dírkou navíc.
Ale při jízdě je rejd víc než dostatečný, i pro otáčení, jenom do garáže se musím většinou strefovat na několikrát, když to nechci zvedat ze země.
Nakonec to vyšlo pěkně, do řídítek se schovaly i některé kabely a musím uznat, že všechny detaily jsou teď celkově vyřešené čistěji. Až takhle zpětně si uvědomuju, co všechno bylo na starém kole postupně různě předělávané a nedokonalé, jenom jsem to toleroval nebo neviděl, jak už jsem byl na to zvyklý.
Taky nechápu, jak jsem mohl tak dlouho jezdit na věčně splasklé pěně místo Ventisitu.
Ten držák sedačky na míru, přesněji nejnižší, jak jen půjde, jsem si nechal vyrobit a udělali ho rovnou dvakrát, takže buď ho chtěl i někdo další, nebo ho měli na testování. Doporučuju zkusit. Aby šla ale zároveň sedačka co nejvíc položit, musel jsem použít celé původní staré horní uchycení. S novým bych toho nedosáhl. Takže nová sedačka má netypické díry, dole podle nového vzoru a nahoře podle starého (kromě toho je celá provrtaná kvůli větrání a taky odvodnění, karbon nekarbon).
Všechno je jiné, ani tlumič nepasoval, ale po všech úpravách má teď zadní vidlice zdvih přes 100 mm. Přední má 80 mm, takže při správném natlakování se po zalehnutí sníží zadek o něco víc než předek a kolo se stává ležatějším.
Nelituju ničeho a jsem s tím spokojený - doufám, že budeš nakonec taky, to ti přeju.
A nechceš si pořídit něco víc sportovního?
Vždyť už jsme se o tom bavili mockrát. Pokud lehokolo, tak chci spodní řízení, což výběr omezuje. A ač nemusím být s Azubem naprosto spokojený, tak všechny problémy s mým lehokolem byli vždy ochotní řešit (dlouho po záruce), což se prostě počítá.
Ano, na obrázku se mi líbil třeba Slyway, ale nezávazně se na něm povozit je v ČR nereálné, objednání by bylo komplikované, určitě by nevydržel to co Ibex a mám pochybnosti, jak by mi z Itálie posílali náhradní díly, když se něco ulomí...
Já momentálně o žádné alternativě nevím. Blíží se jaro a tohle snad bude cesta, jak za přijatelnou cenu mít opět pojizdné lehokolo.
O pořízení dalšího kola sice uvažuju, ale to by asi bylo MTB, protože silničkám lehokolo konkurovat může, ale v terénu je to zbytečné trápení a zajímavých závodů, kde by se MTB hodilo, je čím dál víc...
Ok
Ptám se posté pořád znovu, protože to prostě pořád nechápu. Jako jedinou výhodu spodního řízení vidím to, že na něm v zimě tolik nemrznou prsty.
Při tvém způsobu ježdění by mi přišlo logické mít rychlé silniční lehokola a horáka. Rychlé silniční lehokolo = dobrá aerodynamika, spodní řízení = špatná aerodynamika...
Doporučoval bych ti někdy si zajet do Brna a vyzkoušet Oceláče. To je celkem rychlé a zároveň poměrně univerzální a levné kolo.
Tak já těch výhod spodního řízení vidím víc, považuju ho za bezpečnější a hlavně pohodlnější. Ano, moje zkušenosti s alternativama jsou minimální - kdysi před nákupem Ibexu jsem se odpoledne vozil na nějakým Apusu a před pár lety jsem se svezl na lowraceru, co zrovna v Azubu měli.
Většinu času mě Ibex vozil do práce, což doufám bude dělat i jeho reinkarnovaná verze a tam příjde vhod nosič, odolnost (mizerná silnice) a spolehlivost Ibexu.
Ano, párkrát za rok zkouším závodit, ale i kdyby existovalo lehokolo, co bude o 10% rychlejší, zdaleka nemám takové výsledky, že by to stačilo na stupně vítězů. Na K24 jsem už pravděpodobně svého maxima dosáhnul a zrovna tam si Azubí lehokolo nevedlo nijak špatně (jasně Radek zajel víc, ale zřejmě dost trpěl).
A "tajný" sen být prvním lehokolistou, co jednou absolvuje Ironman nebo jiný srovnatelný triatlon, se s Ibexem taky nevylučuje. :-)
Tak my ti přejeme aby ti už nepraskl.
Nebo až zase za 8 let.
:D
Gratuluji.
Potkal jsi se s realitou a vyvázl jsi bez jediného škrábance - to chce pořádně oslavit ;)
Vzpomínám si jak jsem jezdil s prasklou přední vidlicí a vůbec jsem o tom nevěděl - zachránilo mne mé časté zamilované hledění na mé kolo v předsíni...
Nic si z toho nedělej, nářadí je k tomu aby se rasovalo, Azub ti nejspíš nabídne náhradní rám za rozumnou cenu...
Zvlášť když si můžeš v klidu tipnout na vadný rám třeba vadnou trubkou nebo nedej Bože zmetek...
Hmotnost jezdce 76kg jako významný únavový prvek materiálu?
Hmotnost i 100 kg problem nie je. Problem je je unava materialu sposobena pruzenim kovu pri narazoch na terenne nerovnosti, pri tahani a podobne.
Pokial mate kostru z jokla alebo inej na unavu odolnejsej ocele tak sa bat nemusite. Hlinikove zliatiny a niektore antikorove ocele tu neprijemnu vlastnost maju.
To jako ze zásady kupovat ojeté kolo jen odpružené? Zrovna mi AV poslal odkaz na Ibexe 2013 s 1000km a s pevnou přední vidlicí.
odpružení nepomůže, praskl mi únavově azubí rám na celoodpruženém kole, co má najeto cca 20-30 Mm
20 000km?
To fakt vydržel tak málo? To někteří majezdí víc za dva roky, po které by měla být záruka.
Moc to nevypadá utrženě, spíš tzv. natrhlé. Vlákna materiálu se únavou protáhla natolik ( nárazem) že nad ním popraskal lak, který není tolik dynamický. Lze to ještě zachránit navařenim "nepotrhaného" materiálu zvenčí. S min. přesahem na každou stranu od středu vady o 30 - 50 mm. A následným vyžíháním.
Rám to zachrání, jen to nevypadá hezky na pohled.
Taky aby ten lak nepraskl, když je tam vidět milimetrová díra. To už bude hnutá geometrie - ledaže by se to před svařením přitlačilo pořádně zpátky.
Kde není vidět dovnitř, to znamená jenom, že lak praskl kousek vedle, než kde je ta prasklina.
Ale musí sehnat někoho, kdo mu to svaří. Nebo to zvládneš taky?
Bohužel svařovat Al neumím.
Znám jednoho velmi šikovného svářeče. Opravoval i mého Azuba a mimo něj vlastně pro Azub i svařuje nosiče, řídítka a navařuje na listová pera čepy. Svařuje Al, Nerez, Titan, atd... A osobně si myslím, že v každém okresním městě je určitě aspoň 1 firma kde by mu to svařily. Ten co to svařoval mě je ze Starého Města u Uh. Hradiště.
já jen pro úplnost doplním, že jsem to kolo v terénu taky moc nešetřil, sjížděl jsem schody i vyjížděl, po kamenitých polňačkách neomezenou rychlostí atd., i když většinu km (a zvlášť v posledních letech) mělo najeto po hladkém asfaltu:-) ale možná se to v tom materiálu nějak nasčítalo.
Já nevím co od těch lehokol očekáváte, ale pokud s tím jezdíte jako s autem, tak se není čemu divit.
Ale i v autě před retardérem zpomalíš aspoň na 30, když jej vezmeš v 50ti každý den, tak máš po nápravě za čtvrt roku (pokud nemáš min. SUV)
Já neříkám že to je tento případ, ale myslím že spousta lehocyklistů vůbec nemá pojem o tom co je "body english" na lehokole a jak se zachovat při přejíždění překážek bez ohledu na to jestli mám pod sebou odpruženou vidlici nebo ne.
Pokud při tom nic neděláte a jen sedíte, pak je výsledek na světě - na klasickém kole tento problém většinou neřešíme a jsou mnohem méně dimenzovaná.
Já myslím že by Azub měl pro vás začít vyrábět rámy z uhlíku, ale ve stejné hmotnosti jako ty z Al slitin, protože jinak budou praskat taky :)
To co tady předkládáte podle mého nejsou zmetky, ale úplně standartní únavové lomy.
Na jedné Spezi jsem viděl 20" lowracer z ohnutou - nakoplou přední vidlicí - byl na prodej - ten člověk se toho chtěl zbavit protože na tom asi neuměl jezdit přes překážky a nejspíš si myslel že vyjet na obrubník je jen otázka nájezdové rychlosti.
Já netvrdím že mám pravdu, ale ruku na srdce kdo z vás na to myslí, a šetří ten stroj co má pod zadkem.
Na ten počet prodaných azubů v ČR je těch "únavových" trhlin nějak hodně. Vzhledem k tomu, že na tom downhill asi nejazdí nikdo, tak cykloturistické kolo by mělo vydržet více.
Potom s tím vyjeď na cestu snů kolem světa, aby ti to ruplo uprostřed pustiny nebo v Indii apod.
Zatím tu byly ty trhliny hlavně u nějakých svárů, aby to nesmrdělo změnou technologie výroby...
S kovy a jejich vlastnostmi jako nepracuju, prostě mě to zaráží.
Tam toho zas tolik není na vymýšlení.
Obecně za každým svarem se koncentruje napětí už díky změně tloušťky materiálu.
Používají se slitiny AL které po svaření buď samy rekrystalizují, takže ztratí napětí které vzniká rozdílem teplot při sváření, nebo druhá možnost že se svařené rámy temperují na rekrystalizační teplotu po dobu několika hodin v peci, což je případ Azub, pokud se pamatuju.
U oceli se tomu říká popouštění, třeba u CrMo je teplota kolem 850°C a řídí se chladnutí.
Je to celkem věda ale jinak tam není co vymyslet, ledaže by zapomněli rám temperovat, čemuž nevěřím, ale samozřejmě každá činnost se dá pokazit.
Už nevím po kolikáté píšu - pokud máte cyklicky namáhanou konstrukci, AL slitina se unaví VŽDY.
Pokud chcete něco "na věky" tak ocel, tam je šance to napočítat tak, že to nepraskne.
Nevím zda někdo počítá/ zkouší kola na únavu.
Je faktem že s přechodem ocel-dural šly Azuby hodně nahoru s tuhostí i konstrukčním provedením.(Jirka zde před lety popisoval přechod ze Azub3 na Azub 4 po nehodě)
> Pokud chcete něco "na věky" tak ocel,
Opravdu? Pode mnou praskl ocelový Favorit, tak jsem si koupil Azuba. A jeden kamarád má silniční lišej z Favorita F1 ještě teď, po cca 25 letech.
Favoriťácké rámy byly dělány na muší hmotnost a aby byly pokud možno co nejlehčí. Pevnostně kvalitní ocelový rám není problém v současné době vyrobit a opravdu vydrží hodně, mnohem více než hliník.
Tak tak, před čtyřiceti-padesáti lety s chlapa přes metrák na ulici nepotkal.
Ale no ták. Pokud ses pohybovala někde mezi lehkými atlety, tak určitě ne, ale za normálních podmínek úplně běžně a vůbec ne v malém množství.
Teď jsem si vzpomněl, jak vyprávěl kolega když jeli ve 4 lidech na služební cestu na Slovensko vozem Skoda 105, on byl nejmenší a nejlehčí, měl 185 a 110 kg živé váhy v trenkách :-)
Pravda, mám pouhých 78 kg a můj Favorit je z roku 1969. A to jsem na něm i kdysi skákal přes překážky. Stále nechápu, proč ještě nepraskla přední vidlice.
Ona už praskla, jen sis toho ještě nevšiml ;)
Na druhou stranu mám na Favoritu vidlici, kterou jsem čelním nárazem na auto zohybal. Vidlici jsem narovnal a jezdím na ní spokojeně dál.
Fakt spokojeně ? To je něco podobného, jak když koupíš po garážnicku rovnané auto po bouračce. Další rána ho zmuchlá jak pytlík od svačiny. Tuhost materiálu a vlastnosti profilů jsou v háji, i když tvar to na oko má.
Já už bych takovou další ránu nechtěl zažít. No a jestli se to po ní zmuchlá, tak už mne to bolet nebude. V tu dobu už jsme měli nastěstí jiné trajektorie. Já letěl okolo a horem, kolo se deformovalo a užilo si to.
Tuhost profilů :) Je to ovál a lehce a spojitě se ohnul. Tak se zase lehce a spojitě narovnal. Nevidím v tom zase tak základní problém. Už je to pár let a vidlice drží, tak snad jí to vydrží i nadále.
Jde o to, že takovou rovnanou vidlici může do kolen poslat mnohem menší rána.
A představa, že někde ve sjezdu jedna noha vydrží a druhá půjde trochu za roh je docela zajímavá :-))
Ten rám je celý z druhé ruky. Jeho historii neznám. Použil jsem ho při přestavbě z Esky. Kdybych na to měl koukat takhle skepticky, tak bych ho musel z fleku vyhodit. A to by byla škoda a mě by to bylo hodně líto. Mám to kolo rád.
Vyhledáš-li si v minulosti (zde na foru) jakému zatížení/zatěžování při jízdě v terénu vystavoval Murphy svůj AZUB MAX, dojdeš k závěru, že se ve výrobě rámů muselo (nejspíš) něco změnit
No ty brďo...
Zdá se, že od úplného rozpadnutí to zachránila sedačka, která drží každým koncem na jedné půlce a trochu funguje jako vzpěra. Rupnout to před předním úchytem, bylo by to horší. Takže blahopřeju k přežití.
Jo, sedačka pravděpodobně sehrála zásadní roli, protože udržela kolo pohromadě. Sice jsem se postupně propadl dolů (ta prasklina byla rozevřená MNOHEM víc, ale musel jsem kolo dotlačit k nádraží, tak jsem to srovnal a aspoň omotal lankovým zámkem), ale lehokolo zůstalo říditelné.
Jako asi jsem měl štěstí ve spoustě věcí, protože jsem nejel moc rychle, reflexivně jsem brzdil hlavně přední brzdou, nebyl tam moc velký provoz, bylo to pár kilometrů od nádraží a navíc jsem sebou měl i nějaké oblečení navíc, takže jsem do příjezdu vlaku úplně nezmrz...
Prasklina mezi sedlem a přední vidlicí by určitě byla horší - zvlášť se spodním řízením... :-/
Ber to jako příležitost ke změně. Na triatlony potřebuješ normální kolo a pokud budeš chtít znovu Azuba, tak si můžeš vybrat nějakou jinou geometrii pro změnu. Jinak se připojuji ke gratulantům zachování zdraví.
Když já snil o tom, že budu první lehokolista, co jednou absolvuje Ironman...
Když jsem letos usmlouval povolení pro Doksyrace (1/2 IM) a pak tam (nejen) kvůli zdravotním potížím nejel, tušil jsem, že jsem prošvihnul životní šanci, protože za rok už to asi nepůjde... že ovšem o měsíc později nebudu lehokolistou, to mě nenapadlo. ;-(
Jinou geometrii od Azubu asi těžko. Menší kola než 26" mi nic nepřinesou a větší Azub nepoužívá. V pořízení Maxe místo Ibexe moc výhod nevidím.
Co by mi z hlediska závodění dávalo smysl, hledat výrazně lehčí lehokolo (moje slabina jsou prostě kopce), jenže jak dlouho může vydržet rám třeba u 10ti kg Slyway?
Špatně se to odhaduje, Azuby jsou stavěné robustněji než asi jakákoliv jiná značka. Na druhou stranu tohle hraje roli hlavně pro přetěžování (terén, nárazy). Podle popisu toho prasknutí (na rovné silnici bez nárazu) by to znělo spíš jako únava a té podlehne časem každý duralový rám, o výjimce jsem ještě neslyšel. V tom místě, kde to ruplo, se projevuje váha jezdce svisle i síly od šlapání šikmo. Takže hádám to bylo prostě únavou, počtem cyklů.
Slyway bych hádal na to, že má menší odolnost proti přetížení v terénu nebo pro havárii, ale musí nutně být navržený tak, aby vydržel záruční dobu při ježdění někoho extrémně výkonného. Čili pokud bys ho používal na silnici a nikdy nepoškodil, měl by myslím vydržet podobnou dávku kilometrů jako Azub. Pokud menší, tak ne o řád. Na nějakých 20 tisíc s výkonným a těžkým jezdcem to musí mít Italové odzkoušené taky.
No jenže Azub dává na rám záruku 5 let, protože prý věří, že za tu dobu nikdo nenajezdí tolik, aby to rám zabalil.
Nevím, jak to mají ostatní značky, ale určitě je nic nenutí dávat záruku víc než 2 roky, takže to opravdu mohou mít napočítané jen na těch 20 tisíc, což by mi (zvlášť v kontextu ceny) přišlo opravdu málo.
Nojo, škoda že ta vaše parta konstruktérů nechce slyšet o spodním řízení. Nelpěl bych úplně na Azubáckých širokých řidítkách, ale když lehokolo, tak chci prostě USS. :-)
Jen zpřesnění pojmů - záruka může být klidně 10 let, ale rám ti může intenzivním opotřebením (skoky nárazy atd) prdnout třeba za půl roku a záruka se na to nevztahuje. Ta platí na vady materiálů, svárů, konstrukčních chyb.
Pokud vím, tak v zákoně máme "běžné opotřebení", na to se opravdu záruka nevztahuje. V praxi to bude především o konkrétní firmě.
Když nebudou chtít, těžko se s nima budu soudit, naopak zrovna Azub pro mě většinou udělal mnohem víc, než by musel, což se počítá...
Nezjišťoval´s v AZUB-u, byla-li by možnost koupě samotného rámu ?
a proč by měla nebejt? jen nepoužije původní řízení a asi řidítka, úchyt sedla...
jo a řídící tyč...
http://www.nakole.cz/images/f/diskuse/8c/l...
http://www.nakole.cz/images/f/diskuse/8c/l...
Proč?
Dá se předpokládat, že AZUB své výrobky průběžně vylepšuje.
Jrr Ibexe má už 8 let, takže ...
Zas i kdyby počítali jen dva roky, musí je počítat pro stokilovou hromadu svalů co s tím bude trénovat a závodit na krátké jízdy velkým výkonem. Lehčímu člověku orientovanému spíš na vytrvalost by to mělo tím pádem vydržet déle. Samozřejmě jde neuznat záruku na opotřebení, jako když si koupím obyč běhací boty, budu v nich běhat 20km denně a za půl roku je přinesu zpátky, že se rozpadly. V hodně slušném obchodě mi vrátí peníze a odmítnou prodat další boty, ale mohl bych mít smůlu i úplně. Lehokola jednak stojí mnohem víc než boty a jednak se všichni tvoji zákazníci navzájem znají, takže navrhovat to na výdrž 2 roky s průměrným jezdcem by byla ekonomicky sebevražda, za chvíli by celý svět věděl, že tyhle rámy kupovat nemá. Ale větší životnost než má Azub s podobným kolem jako je Azub nevím kde sehnat.
Je to blbý, ale všici mainstreamovému cykloprůmyslu se povedlo světu vštípit, že kilo hliníku je lehčí než kilo ocele a pokud člověk nechce rám z hliníku, na výběr už je jen karbon a občas titan (u lehokol o žádném nevím). Ocel všichni považují za neprodejnou a množství lidí ochotných si připlatit za to, že jejich kolo bude mít životnost třeba 150 tisíc km je tak malé, že mají prostě smůlu. Technicky by to vyrobit šlo (asi ne z hliníku), ale ekonomicky je to problém.
Skoro bych ti i nabídl stavbu ocelového highraceru namíru, i s tím spodním řízením, ale v nejbližší době absolutně nebudu mít šanci se k tomu dostat. Už před zlomením nohy jsem nestíhal dělat na baráku a teď su už dva měsíce mimo. To jen tak nedohoním.
Nojo, škoda že jenom skoro, takové nabídce bych těžko odolával. ;-(
Pokud by byl reálný předpoklad, že závodní výsledky budou citelně lepší než s Ibexem, nějaké peníze by se našly... abych ale začal vážně řešit lehokolo od nějakého zahraničního výrobce, v dohlednu nepředpokládám.
Pokud chceš jezdit rychle do kopce na lehokole, potřebuješ Cruzbike.
http://cruzbike.com/blog/2017/09/25/recumbent...
Je reálné se na tom někde v Česku zkusit svézt?
Zajímavých značek lehokol bude určitě spousta, ale neumím si moc představit, že bych si je pořídil. Oproti Azubu by bylo složité si ho předem prohlídnout, povozit se, natož nezávazně půjčit domů a vzhledem k tomu, že už vím, kolik problémů se muselo řešit následně během provozu, bylo by to určitě u zahraničního výrobce určitě náročnější a dražší.
Do Cruzbiku bych nešel, je spoust hezších a účelnějších lehokol. Třeba Performer (dělají i titanové) již zmiňovaný Slyway, Troytec, Zokra a určitě i spousta dalších. Cruzbike má Snilard a jenom nasedání, respektive zalehání pod řidítka je opruz.
Tak o tom, že bych se spodních řidítek jen těžko vzdával, jsem psal už mockrát, což výběr dost omezí... :-)
Nicméně mít možnost se svézt, nebránil bych se udělat si názor na základě vlastní zkušenosti než jen podle obrázků.
Jenže jediné, na čem se může člověk v Česku jednoduše povozit jsou Azuby. Jiné značky, co vím, tu dealery nemají. Zatímco Azub je na půjčování lehokol zařízen, tak svézt se na cizím lehokole bych se docela bál (i kdyby možnost byla), abych ho nějak nepoškodil, vím jakej strach jsem vždycky měl o Ibexe... :-)
Věřím, Láďa Štercl by ti rovněž půjčil kolo na vyzkoušení.
Co jsem našel na webu, tak mě nic na obrázcích neoslovilo, vůbec jsem nepochopil tu přehazovačku pod sedlem a bohužel nic nepíše o hmotnosti.
Holfi, jsi dost mimo. Troytec je mrtvý. Zockra je prakticky nesehnatelná, když mu napíšeš dotaz, neodpoví. Slyway je z mého pohledu spíš taková pověst než reálné kolo. Věřím, že to doopravdy existuje, ale nikdy jsem to neviděl naživo, ani na žádných fotkách na internetu, ani nevím o nikom, kdo by na tom jezdil. Performer je reálná značka, ale co jsem tak slyšel, byly problémy s praskáním rámů.
Z "klasických" lehokol mi pro závodní použití přijde velmi zajímavý M5 carbon high racer a pro vytrvalostní použití Schlitter Encore. Nemít Vendettu, tak asi jezdím na tom Encoru, na M5CHTR mám moc krátké nohy.
Je vidět, že seš trochu mimo ty, ale nehodlám se dohadovat. Psal jsem to jako příklady. Co se týká Slyway, stačí si projít italská cyklo fora, dělají i různé akce pro zájemce (např u Lago di Garda a jinde), kdysi sem dával tady článek porovnání silničky a lehokola právě Slywaye a bylo to od skutečného cyklisty na okruhu, časovka a kopcovitý okruh (aspoň si myslím, že tak nějak to bylo, uý si to nepamatuji přesně) , ale hlavně bylo to měřeno watmetrem, ne nějaké dojmy. Co se týká Performerů, nikde jsem neviděl ani nečetl o nějakém praskání rámů (ale je to hliník, takže je to možné, ostatně to se tu řeší), těžko by ale asi praskal titanový rám. Zokra bude asi hodně drahá, ale je to kšeft, nevidím důvod když ho budeš chtít koupit, proč by ti ho neprodali.
https://goo.gl/q3TJQu
https://goo.gl/794HMv
https://goo.gl/8qrxrm
Pro Jrr, pokud trváš na spodním řízení, na horní se dá přejít na supermany, které jsou asi nejblíž spodnímu držení. Já je mám na všech mých Velogaučích. Kdysi mi říkal Jurimír, když se svezl na mém kole, že takpvéhle supermany by i mohl (taky chce jenom spodní).
Dobře, už věřím, že Slyway doopravdy jezdí. Oni si asi Italové neradi povídají anglicky. Na závodech v Holandsku naživo ani jinde z fotek jsem ho prostě neviděl. Všechna ostatní kola výrobců, co jsi psal, jsem naživo viděl.
S tou Zockrou je problém v tom, že to je spíš hobby jednoho člověka než firma. Já jsem mu zkoušel psát a ptal jsem se na cenu. Odpověď nikdy nepřišla.
O těch Performerech vím od jednoho distributora, myslím, z Německa.
Malric tuším hodil hlášku že zanechává prací na Zockrách a bude se věnovat pouze lodím.
Když jsem s ním naposledy mluvil mailem, pracoval v týmu v loděnici na stavbě závodního cata nebo trimaranu s foilama.
Ještě mi stihl doporučit zajímavé joby s lodičkama a víc jsem s ním nemluvil.
Je to už nejméně 2 roky.
Ještě ti přidám pár fotek z opravdových závodů
https://goo.gl/Wx3cHb
https://goo.gl/TDuP4K
https://goo.gl/ddzodT
https://goo.gl/W4KqKi
A tady máš profil :-))
M5 kola se dají vyzkoušet víceméně kdykoliv, ale pravda, vyrazit kvůli tomu do Holandska "jen tak" je asi trochu moc. Karbonová verze highraceu podle mě není oproti (ocelovému) M-raceru o tolik lepší, aby stála za rozdíl cen, pokud ti vysloveně nepřebývají peníze.
Ale tak jako tak je jedno i druhé velmi špatně manévrovatelné kolo. Kvůli řetězu taženému po straně předního kola. I když zvedneš návratovou linku mimo kolo (popravdě nechápu, jak může kdokoliv jezdit s řetězem dole), tak tahová strana pořád hodně omezuje rejd. Oproti kolu jako Azub to bude extrémně znát. Něco se dá zvyknout, ale prudší zatáčka (třeba i křižovatka) do kopce nebo rozjezd do zatáčky prostě je problém. Jinak je to příjemně rychlé kolo, to jo. Pokud fakt většinu cesty pojedeš "rovně", tak super. Do města s výhradami. Cokoliv horšího než hliněnou silnici jsem na něm nezkoušel. Hmotnost dělá podle mě hlavně osazení a tam jsme se nijak nesnažil tlačit dolů, takže můj exemplář je celkem těžký, ale přímo rámem to nebude.
I když teď koukám podle fotek, že karbonový highracer má tahovou stranu výš, takže -- pokud by se u něj zvedla návratová -- by to mohlo fungovat líp. Testoval jsme oboje, ale protože obě kola měla návratovou linku dolem, tedy první kolize tam, tak lepší/horší umístění tahové strany nešlo poznat.
Na karbonovém M-raceru jsem se povozil chvíli v NL a vedení řetězu mě nijak zvlášť neštvalo. Naproti tomu geometrie řízení s ostrým padáním do zatáčky v malé rychlosti a hlavně celková pružnost rámu pod šlapáním měl štvaly docela pěkně. Ta věc byla gumová jak lecjaký homebuilt, což za tu cenu mi přišlo docela trapné. Ale tohle má hodně lowracerů, myslím asi všechny co jsou dělané jako dvojitý luk s tětivou z řetězu.
Kdybys o to měl doopravdy velký zájem, dokázal bych moje kolo přestavět tak, aby ses na něj vešel.
Mám tam neoriginální sedačku velikosti M bez opěrky hlavy. Musel bych tam asi zpátky dát originální univerzál velikost a hlavovou opěrku. Předek rámu je velikosti M, ty bys pro správnou výšku nohou potřeboval spíš L, ale na vyzkoušení by to mělo jít. Pak by se ještě muselo odpojit nebo předělat řazení na přesmykači.
Jinak Cruzbike bývá k vyzkoušení na Spezi. Obecně bych ti doporučoval, pokud chceš vyzkoušet lehokola, jeď na Spezi. Pokud chceš vyzkoušet závodní lehokola, jeď na CycleVision a nebo na světový pohár lehokol.
Tohle by byl fajn stroj na triatlony:
http://www.ligfiets.net/advertisement/17048...
;)
Tak tohle je kurev.....smůla. Je mi líto, že tě to postihlo. Důležité ovšem je, že to nezlomilo tebe.
Já jsem příznivcem oceli, což se mi vyplatilo letos na SVČ slehu, kde jsem zlomil rám tříkolky. Jednoduše se svařilo co šlo a přeplátovalo kouskem plechu. Na tříkolce jsem dojel domů a ještě týden jezdil do práce, než byl dostatek času na výměnu zlomené části rámu.
Azub má tvar rámu dokonalý a to pravděpodobně i pro tebe ( vzhledem k najetým km). Být tebou, tak přemýšlím o stejném rámu z oceli. Vše ostatní se dá přehodit z toho prasklého. Možná by stalo za to se zeptat v Azubu, jestli by ti nevyrobili ocelový rám.
O tom dost pochybuji, že by v Azubu chtěli vyrábět rám z oceli, když mají skoro celou výrobu v hliníku.
Přijde mi, v pořádku hliníkový rám jednou za čas vyměnit. Je dobře, pokud se to obejde bez zranění. Svět lehokol je vždy o kompromisech. Pokud chceš Azub, z oceli rám nedostaneš.
Samozřejmě ti rozumím. Když se výrobcům kol podařilo přesvědčít většinu světa, že kilo hliníku je lehčí než kilo oceli, tak proč se vracet k oceli. Z pohledu obchodníka bych taky tvrdil, že jedině hliník. Z pohledu spotřebitele, který něco o oceli ví, vím že je to hloupost.
Taky pochybuji, že by v Azubu chtěli vyrábět ocelový rám, když preferují hlinikovou výrobu (ikdyž je jedno, jestli ohnu hlinikovou trubku,nebo ocelovou, ale není to jen o ohýbání). Otázkou je, jestli by se jim tato alternativa v budoucnu nevyplatila. Hliník není věčný a už dnes se objevují vlaštovky v podobě ocelových rámů.
Osobně bych se ale určitě zeptal, za to nic nedá a bude vědět na čem je. Pokud by to nešlo, obrátil bych se na Láďu Štercla, jestli by mi nevyšel vstříc on a rám nevyrobil, popř. na nějakou firmu, která se zabývá výrobou ocelových konstrukcí s ohýbáním trubek. Myslím si, že ocelový rám svou životností několikanásobně překoná rám hliníkový, což samozřejmě dnešní výrobci neradi.
Jak by se asi tvářili AZUB-áci, kdyby "jejich" rám vyráběl Štercl z oceli (v Česku nic neutajíš, všechno se vykecá!)?
Tvářili by se asi blbě, ale pokud by mu nevyšli vstříc?
Udělat 100% kopii jejich hlinikového rámu z oceli bez jejich přípravků není možné, takže by to byl jen hodně podobný ocelový rám.
Co bys dělal ty? Představ si, že pod tebou bez varování praskne rám. Důvěra v hliník je v tom momentě na nule, co teď. Koupit v podstatě stejný rám ze stejného materiálu, byť třeba o osm let vylepšen, nebo zkusit léty ověřenou ocel. Asi to je hloupost srovnávat, ale třeba Zden 42 jezdí na staré ocelové tříkolce greenspeed gto od Jurase a problémy nemá. Nebo třeba naše historické Favority. Prostě mi přijde životnost rámu osm let strašně málo, navíc vzhledem k pořizovací ceně.
Nesejčkuj!
Mám AZUB 3 (ocel), takže snad, možná, co já vím ...
Ale ta životnost není 8 let, ale 60 tisíc km. V tom vidím zásadní rozdíl. Věřím, že mě vydrží má hliníková lehokola mnohem déle, protože najedu sotva polovinu, co Jrr.
Jak píšeš, Azub doopravdy rámy vylepšil. Ohýbání se provádí jiným způsobem, tak aby tam nevznikalo místo s velmi tenkou stěnou. Zlepšila se i geometrie.
Jo, tohle vystihuje životnost rámu nejlépe...
však i např. u aut se dává záruka 5 let nebo 100000km...
Nemyslím, že srovnání právě s autem je ideální. Netroufám si odhadovat kolik najetých km u aut je průměr, ale pokud bys tohle chtěl porovnat u kol a s koly, tak si myslím, že se na moc najetých km nedostaneš. Ani neodhadnu kolik by to mohlo být. Pětina, nebo desetina, ve srovnání s autem? To by ty rámy fakt nemusely vydržet dlouho.
Auta odhadneš dobře, protože se vyrábí ve stotisícových sériích. A taky se podrobují důkladnému testování při vývoji. U kol, a speciálně u lehokol, by tohle nikdo nezaplatil. Rám by pak stál násobně více.
Právě proto cos napsal sy myslím, že srovnání aut a kol, potažmo lehokol je nesmysl.
Já, kdybych vyráběl a prodával lehokola, bych se kupříkladu vůbec nestyděl napsat záruku na rám 60000Km :-) Protože tohle je teprve druhá zpráva o prasklém Azubáckém rámu, kterou jsem zaznamenal.
Klidně, ale doplnil bych to i časově. Nemůžeš přece ručit za třeba třicet let staré kolo. :-))
http://cekatel.rajce.idnes.cz/tak_trochu...
tohle je ta první, ale je to prasklá zadní vidle..
Na historickém Favoritu praská sedlová trubka v místě přivaření horního úchytu zadní stavby a už jsem dvakrát viděl přepůlenou uprostřed dolní přední trubku základního rámového trojúhelníku. I ocel praská. Nakonec se unaví všechno.
Samozřejmě, že nakonec se unaví vše. Pokud bychom chtěli srovnávat ocel s hliníkem, museli bychom mít dva totožné rámy o stejné hmotnosti jen z různých materiálů. Taky se mi stalo na ocelovém Fortu, že mi praskla trubka pod sedlovou objímkou, ale jen praskla, neulomila se, protože o sobě dala včas vědět. Je sice pravda, že ten rám byl malý a sedlovka byla vysunuta víc než dost, ale stalo se. Každopádně oprava byla jednoduchá a rychlá - zavařeno a vyztuženo. Jedinou nevýhodu to mělo, že rám byl od té doby o pár gramů težší.
S tvrzením "nakonec se unaví všechno" si dovolím ostře nesouhlasit. Jsou materiály, u kterých je pravda, že při cyklickém namáhání dřív nebo později selžou, jako slitiny hliníku a mědi. A pak jsou materiály, jako ocel a titan, které začnou vlivem cyklického namáhání stárnout až když to namáhání překračuje určitý limit. Čili lze navrhnout rám z ocele, který se vlivem sil od šlapání a/nebo váhy jezdce při normální jízdě po silnici neunaví doslova nikdy. Mít jistotu, že, to tak navržené je, by stálo opravdu hodně studia, výpočtů a testů, ale je to možné udělat. Jen je fakt těžké nasimulovat všechna namáhání rámu naráz a ověřit, že žádná jeho část nemá překročený limit pro únavu. Samozřejmě by šlo postavit rám robustní tak, že má člověk jistotu i bez přesného výpočtu, jen by pak vážil děsně moc :-).
Speciální situace jsou kompozity. U karbonových struktur se dá říct, že limit pro únavu je nad limitem pevnosti. Čili buď to při havárii rozlomíš úplně naráz, totálním přetížením, nebo to nerupne nikdy a za libovolný počet cyklů to má stále původní pevnost. Třeba Beechcraft Starship měla dokonce of FAA oficiálně certifikovaný drak na nekonečnou životnost, zatímco kovová (čili hliníková) letadla mají vždy limit na počet letových hodin a počet startů a přistání. Starship měla totiž celý trup karbonový, žádné nevyměnitelné kovové nosné díly.
Když se to všechno vztáhne na kola tak se dá říct, že zatímco u rámů ze slitin hliníku máš 100% jistotu, že jednoho dne prasknou (pokud na nich budeš jezdit tak dlouho), u ocelových, titanových a kompozitových tu jistotu nemáš. Samozřejmě nemáš ani jistotu, že neprasknou, ale máš šanci, že pokud je to udělané dobře a zacházíš s tím hezky, vydrží.
Hezký, moc děkuji za poučení. Sice je to pro běžného uživatele, co si kupuje nějaké kolo k ničemu, ale potěší to vědět.
Pro běžného uživatele to je návod po jakém kole se ptát. Bohužel většina prodejců nakupuje hlinikové rámy z Číny, což je pro ně nejschůdnější cesta. Takže za kvalitní, lehký ocelový rám si připlatíš.
Třeba favorit ocelové rámy nabízí.Nebo: http://www.singlebe.com/kvalitni-ocel/
a aliexpress nabízí spoustu ocelových rámů za různé ceny. Vzhledem k jejich nabídce by se dalo říct, že se ocel pomalu vrací. Bohužel lehokolový rám mezi nimi není.
Pokud honis ocel i kvuli jinym vlastnostem, tak proc ne. Ale jen kvuli tomu, ze vydrzi (mozna) dele ? Jaky je efekt, pokud za cenu oceloveho ramu poridim dva hlinikove ? Usetrim za prestrojeni ?
Samozřejmě je to dáno vše lobingem hliníku. Ocelové rámy se dnes dělají buď z Hi-ten ocelo, nebo Cr Mo. Hi-ten jsou levné, ale těžké. Takže pro člověka, který je dnes zvyklý na hliník nepoužitelné. Rámy Cr Mo jsou lehké, ale neskutečně předražené. Předražené pouze tím, že se vyrábějí na míru. Kdyby byl pro Cr Mo rámy odbyt alespoň 30% z hliníku, tak by ty ceny byly taky jiné, protože by se vyráběly ve velkých seriích. Stejné to je i s lehokoly. Prostě není takový odbyt, aby se to vyrábělo ve velkých seriích a tím se snížila cena. Ikdyž u nás spíše zvýšil zisk majitele firmy.
Krom životnosti jsou vedlejší efekty obvykle celková robustnost vůči hrubé jízdě i hrubému zacházení, častěji to má takovou tu příjemnou míru sotva citelné pružnosti, místo aby to bylo tupé a neznělé jako kus plastu.
Hlavně ale nepořídíš dva hliníkové za stejnou cenu. To je jako ptát se k čemu je nová Octavie když za její cenu můžu pořídit x ojetých favoritů. Pokud má mít rám srovnatelné vlastnosti a kvalitu provedení, bude stát podobně. U ocelového výrobce ušetří na materiálu a zaplatí víc na opotřebení nástrojů, množství práce je stejné. Čili pokud porovnáváš na míru stavěné rámy, nebo malosériovku jako jsou lehokola, vyjde ti podobná cena. Pokud teda tu ocel seženeš.
A pokud teda seženeš ocelové za podobné peníze, a ono vydrží déle, můžeš si k němu koupit druhé v tu dobu, kdy bys musel hliníkový rám vyhazovat a kupovat nový. A pak maš za podobné peníze dvě kola místo jednoho :-).
Cim to ale teda, ze se nikdo do oceli nezene ? Je to dira na trhu, kvanta nadrzenych fajnsmekru, co by brali ocel. A ona nikde... Kdyby to byl takovy zazrak, tak by se o svuj navrat postarala sama. Nejakej asiat by ji zacal valit masove. Zvlast kdyz by byli ti fajsmekri ochotni si priplatit.
Mimochodem, budu mit naprodej fungl ocelac nejspis na nejakou tu modni cyklokrosku, Authora z trubek Ritchey Nitanium. Tak jsem zvedavej, jak dlouho bude viset a kam az se bude z pakatele slevovat :-)
Pro odpověď se podívej na nějaký graf toho, kolik procent lidí má jaký roční nájezd. Delší životnost rámu ocení možná 20% potenciálních zákazníků kupujících nové kolo a to je podle mě spíš nadsazené číslo. Na to cykloprůmysl kašle. Na co je zákazníků nejvíc, to se vyrábí. Přičti k tomu to, že když budou dělat kola z hliníku, zlevní jim to provoz výroby (životnost drahých nástrojů, rychlost obrábění, snadnost formování) a zároveň získají jistotu, že přinejmenším nějaká část zákazníků bude dřív nebo později potřebovat nové. Vyrábět něco obtížněji z ocele pro menší podíl trhu prostě pro masovou výrobu nedává žádný smysl. Proto to najdeš jen u kol dělaných ručně a na míru a podobně. Tam je rozdíl v nákladech menší a procento zájemců mezi potenciálními zákazníky mnohem větší. Ale pro masovou fabriku co chrlí od jednoho typu rámu třeba 50 tisíc identických kusů pro celý svět je hliník ekonomicky mnohonásobně výhodnější.
U lehokol, kde masová výroba neexistuje, by člověk čekal větší výskyt ocele. Jenže ona není k dostání. Na klasickou silničku seženeš dokonce přímo na to určené zeslabovné trubky. Jenže to je v rozměrech vhodných pro klasický trojúhelníkový rám. Sehnat třeba 50x1mm z vhodné slitiny, co by se na některá lehokola hodilo, to jde blbě. Zvlášť pokud nejsi ochotný jednoho rozměru objednat celý kontejner. Na eliptické průřezy nebo příčně či podélně proměnnou sílu stěny zapomeň úplně. Čili postavit lehokolo co pořádně využívá vlastnosti ocele není sranda a limitovaná dostupnost materiálu tě obvykle donutí někde přijmout nějakou hmotnostní penaltu. A protože zas díky klasickým kolům všichni ví, že když kolo bude o kilo lehčí, pojedeš dvakrát tak rychle, bude se potom to kolo hůř prodávat.
Dají se ocelové trubky tvarovat hydroformingem?
Pokud vím, tak to jde se skoro každou trochu tažnou ocelí a jsou i ocele co se napřed v tažném stavu dají formovat a pak se hotový celek prožene nějakou pecí přes správný teplotní profil a je z toho něco odolnějšího. Detaily ale nevím.
No - teoreticky ano, prakticky se to nedělá.
Pro hydroforming se musíš dostat na mez kluzu materiálu. Ta je u ocele 15130 (25crmo4)
kolem 800MPa. U duralu... tak do 250-300.
Teda potřebné síly jsou téměř 3x vyšší.
Byly pokusy o části karoserií (A-sloupky) tvarované hydroformingem. Jednalo se o nejakou grantovou prototypovou karoserii.
Pokud vím, nedošlo to rozšíření.
U aut jsem o tom neslyšel a tam je myslím levnější řešení prostě to lisnout lisem z více dílů a posvařovat na místech, která nakonec nejsou vidět (dnes už hádám často i poslepovat). U kol, kde jsou trubky rámu vidět ze všech stran, jsem četl o značce, která to i vyvinula, myslím v devadesátých letech. Uměli parádně lehké rámy co měly i slušnou odolnost proti poškození, protože trubku napřed nějak natáhli zahřáli na různých místech různě, pak natáhli na délku, tím vznikla spojitě proměnná tloušťka stěny, pak to hydroformovali do spojitě proměnného příčného řezu a nakonec po svaření celý rám nějak ještě tepelně upravili. Jenže v tu dobu už šly na trh hydroformované hliníkové rámy a ty to cenově válcovaly tolik, že ve spojení s tím, že každý ví, že hliník je lehčí, to ta firma prostě zabalila. Její rámy byly sice lehčí z té ocele než tehdejší hliníkové, ale stejně se tím nedokázali uživit. Aspoň tolik si z toho pamatuju, ale četl jsem to někdy před aspoň deseti lety.
Kolik by tak mohlo stát titanový lehokolo?
Určitě to bude mimo můj rozpočet, ale netuším jak moc... :-)
Když jsem naposledy nějaká titanová lehokola někde viděl, stála podobně jako karbonová. U titanu je drahý nejen materiál, ale i výroba, protože je to technologicky náročné správně obrobit a hlavně správně svařovat. Zas ušetříš za lak, lakovat titan by byla svatokrádež :-). Hlavní problém bude asi sehnat trubky správných rozměrů (tenkostěnné), co jsem tak na netu hledal je to ještě těžší než kdyby člověk chtěl sehnat vhodné trubky z CrMo ocele. To hliník seženeš snadno, protože je tak slabý, že potřebuješ relativně běžnou tlustou stěnu trubky.
Jo, o výhodách titanu a z toho vyplývajících komplikacích výroby rámu jsem si něco malinko přečetl.
Tak já myslel, že to bude několikanásobek ceny karbonu, ale nikdy jsem to nehledal.
Ono prakticky vzato pořizovat si superdrahé lehokolo by u mě asi smysl nedávalo, protože jsem měl strach i jen Ibex nechat někde zamčený bez dozoru... vědět, že je na konci života, možná bych si s některýma věcma tolik hlavu nelámal, ale co už...
Já vím, lehokolo nemusí být doma jedno, ty jich máš hromadu, ale v kategorii univerzálního dopravního prostředku ten Ibex pro mě vítězí a doufat, že se Azub vrátí k výrobě ocelových rámů, je asi zbytečné...
Jak psal Matěj, vylepšujou, údajně i materiál je od nedávna lepší.
Ještě abych tak ztratil důvěru v hliník (a Azub), když nově chystané kolo bude za dvojnásobek toho starého - tedy v době jeho nákupu.
Taky hliníkový trekáč GT z roku 2004 má najeto přes 100 tisíc (přesně už nezjistím) a drží, občas ještě dobře poslouží, i když věčně to nebude, to je jasné.
Zatímco kroutivý Favorit, když po 30 letech prasknul, tolik najeto ani neměl (původně bráchův, nejezdil na něm).
V podstatě to máš jednoduché. Na nové kolo musíš našetřit než najedeš 60 tis.:-))
Jinak ti samozřejmě přeji, aby ti vydrželo alespoň desetinásobek, tudíž minimálně 600 tis. A nejen tobě, ale všem kteří si nové lehokolo z hlinikové slitiny pořídí ať už od Azubu, Štercla, nebo jiné.
O favoritech jsem slyšel, že různé výrobní ročníky se drasticky lišily v tom co vydrží. Někteří znalci si i pamatují, jak poznat ty dobré. V některých letech prý blbě dělali antikorozi vnitřku a zároveň měli dobrý vnější lak. Takže na pohled furt dobrý a stěny trubek se ztenšují a ztenšují... Oblíbené místo k prasknutí bývá myslím u sedlovky, zadní horní konec rámu. A jednomu známému na favoritu rupla přední vidle a když to prohlížel, z ulomených noh se prý vysypala hromádka rzi a vypadalo to, že už nějakou dobu jezdil skoro jen na té barvě.
Mně praskla horní trubka, podle těch rezavých stop to bylo načaté odspodu od zarážky pro pumpičku a brzdu - možná jak se střídala síla jedním a druhým směrem. Jeden praporek mi takhle upadl - už nevím, jestli na tomhle kole nebo ještě na Libertě. Ale tenhle spravovaný nebyl.
Jinak kolo je dávno svařené a jezdí dál.
Jestli můžu zevšeobecnit, tak mi z této diskuse vychází, že ocel je zejména dobře opravitelná a nikoliv že víc vydrží. Pletu se?
Mě to tak jednoznačné nepřipadá.
Já třeba vlastnil tři různé Azuby, jeden ocelový a dva hliníkové. Ocelový nepraskl ani když jsem ho ohnul o auto co mi nedalo přednost a po narovnání jezdil dál (prodaný kamarádovi). Hliníkové mi různými způsoby praskly oba, jeden po nehodě s autem a jeden bez ní.
Z komerčně vyrobených kol pode mnou ještě praskl hliníkový dahon, sedlová trubka rámu nahoře. Jsem přesvědčený, že jsem sedlovku nikdy neměl za jízdy vysunutou víc než říká čára na ní, ale i tak to ruplo. Opraveno tlustou omotávkou sklolaminátem.
Z ostatních kol co jsem měl jsem zlomil za jízdy jeden ocelový homebuilt lowracer z druhé ruky a po prohlédnutí té upadené zadní vidle jsem se zděsil, takhle tenkou bych si sám nikdy nedovolil udělat ani na svou váhu. Pak jsem zlomil Oceláč Mk.2 kombinací systematického přetěžování a rzi v místě výrobní vady. Po té, co část (skoro půlka) průřezu páteře odrezla u úchytu sedla kde do toho lezla voda se to při každodenním seskoku z asi 20cm obrutníku konečně zlomilo. Opravil jsem to omotáním uhlíkem a měl strach, jestli nevzniklo přetěžované místo na konci omotávky. Vzniklo, ruplo to tam taky. Tak jsem prodloužil omotávku až na rozvidlení zadní stavby a kolo jezdí do dnes.
Na hliníkové Snowzombii jsem toho zlámal už tolik, že si nevzpomenu na všechno, už je to dost let. Páteř nikdy, ale kolem zadní nápravy a nosiče se zezačátku vždycky nějaký hliník užvýkal pryč. Pak jsem to vždycky udělal tlustší a už pár zim to jezdí bez poruch.
Když to shrnu tak podomácku dělaná kola jsem rozlámal bez ohledu na materiál, komerčně dělaná mi praskla jen hliníková, ocel nikdy. Může to být náhoda, může to být tím, že jsem na tom ještě nenajel dost km, kdo ví. Ale tam, kde dokážu její vlastnosti rozumně využít, budu zatím tíhnout k oceli.
Mě praskla i ocel; ale nejmladší kolo, kterýmu se to stalo, mělo v té době 19 let a hodně tvrdej provoz za sebou - začalo jako turisticko-expediční kolo, to jezdilo na těžko s taškama i na předním kole, pak se z něj postupně stávalo spíš kolo na každodenní dopravní ježdění všude možně. Navíc to byl trek, používanej nezřídka spíš jako horák, i s poskakováním přes šutry a větve apod. (to než jsem si pořádnýho horáka konečně pořídil). Když pak praskla jedna noha přední vidlice (ze zadní strany naproti návarku na brzdu), ani jsem se moc nezlobil, vzhledem k tomu, co všechno zažila, mi to přišlo dost pochopitelný. (Navíc nejsem úplně drobeček, moje váha se pohybuje během let celkem stabilně kolem 90kg). Po výměně té vidlice jinak to kolo jezdí dál.
Jeden rám mi praskl v dolní třetině spodní/přední trubky toho hlavního trojúhelníka rámu, to bylo kolo postavený v 70. letech a mělo za sebou i takovou nemilou epizodu: když jsem se tehdá stěhoval z města do města, nechal jsem ho prozatím v úschově u známýho, původně v jakýmsi kumbále v přízemí domu, jenže pak ho ten známej (aniž by něco řekl) přesunul do sklepa, kde bylo takový vlhko, že když jsem si pak pro kolo přišel, bylo celý orosený, na rámu byly přímo kapky vody. Hádám jim tam někde prolínaly vodovodní trubky nebo co, takhle vlhkej sklep jsem snad nikdy jindy neviděl. Bohužel tam shodou okolností zůstalo docela dlouho... no taky jsem se pak tomu kolapsu rámu tak moc nedivil.
Mno, jak to tak píšu.. to je možná jedna výhoda hliníkovejch rámů, že ta koroze je asi až tak moc nezajímá. :) Ale na zátěž při ježdění... pořád ještě asi víc fandím oceli.
Azub má ten svůj rám vedený jako chráněný průmyslový vzor?
Pokud ne, tak by se sice mohli krapet mračit, ale jinak to je asi tak všechno.
http://www.m5-ligfietsen.nl/site/EN/Why_an_M5...
Že by právě na Azub si zde ztěžoval jiný výrobce?
To byl jen dotaz k tomu kdyby chtěl ten "jejich" rám vyrobit někdo jiný.
To nevim jestli si někdo někdy na ně stěžoval, nezaznamenal jsem, ale tolik to zase nesleduju.
Von někdy praskne i nerezovej.
To víš, že praskne :-)) , vždyť jsem to napsal výše.
To, že nerez není dobrý materiál na stavbu rámu kola, jsem věděl, než jsem tu tříkolku stavěl. Popravdě mě překvapilo, že ten rám vydržel tak dlouho. Jenže jsem potřeboval vozítko, které bude v provozu a nevěděl jsem jestli nebudou nutné nějaké úpravy, protože to byla první tříkolka co jsem stavěl. Úpravy byly během provozu a nemusel jsem řešit protikorozní ochranu. Jinak, kdybych nemarodil, tak bych na ní po opravě určitě jezdil, protože novou nemám.
Nakonec sám víš, jak jsem z Miletína odjížděl. Být ten rám hlinikový, tak jsem s největší pravděpodobností po ose neodjel.
Otázku na variantu rámu z oceli jsem tam přihodil spíš jen do počtu, odpověď nepřekvapila - Azub ocelové rámy již nenabízí.
Navíc předpokládám, že vyrobit totožný rám z oceli by tak jednoduché nebylo. Pokud by zůstaly rozměry trubky včetně tloušťky totožné, vážil by rám 2.8 krát víc. Pokud by trubka byla 3 krát tenčí, dost možná by bylo ohýbání, sváření a další výrobní operace mnohem složitější...
V tom máš pravdu a řekl bych, že to je důvod, proč asi nemá smysl zkoušet navrhnout identické kolo jen z jiného materiálu. Větší smysl by podle mě dávalo vzít pozici jezdce co je vyzkoušená a žádoucí (čili poloha sedla, pedálů a řídítek) a navrhnout kolem toho z toho jiného materiálu rám, který co nejlépe využije vlastnosti trubek nebo jeklů co jsou v tom materiálu k dispozici. Pak bys měl kolo, které ti vyhovuje. Ale to už není výroba známého typu, to je vývoj nového typu.
Nemám zkušenosti s ležáky, ale princip i fyzikální zákony budou určitě podobné.
http://www.nakole.cz/diskuse/20917-horske-kolo...
Při stejném způsobu používání mi dural nevydržel ani polovinu toho co ocel. Sice srovnávám jen 2 kola takže žádné objektivní statistické závěry nebudou, ale pro můj osobní subjektivní závěr – hliníka v kole už nikdy více, hliník patří do Humpolce – mi moje zkušenost bohatě stačí. :-)
Ono určitě není hliník jako hliník. Mám horáka, hliník, už 10 let, nejsem žádná lehká váha a kolu dávám zabrat docela dost v náročném terénu a ten od kterého jsem ho kupoval měl o pár kilo víc a téměř rok ho rozhodně ve sjezdu nešetřil a dal mu slušně zabrat. A rám stále dobře drží a je to lehký a hodně zeslabovaný a hliník, materiál jak na plechovce od piva.
Ono je otázka, jestli si nebudeš myslet, že stále dobře drží i minutu před prasknutím. Já si třeba žádných varovných příznaků do poslední chvíle nevšimnul, přestože mi někteří lidé tvrdí, že to nemohlo prasknout celé najednou a ta prasklina musela být vidět, nevím...
Někde jsem to už psal, kolega z práce jezdil na starším Authoroj a co se stalo, se dozvěděl až v nemocnici, když se probral. Prý mu za jízdy praskla vidlice a prostě najednou neměl přední kolo... :-(
Samozřejmě, že jistotu nemám, ale věřím, že kolo je v pořádku, resp. nad tím nikdy moc nepřemýšlím a zvlášť ne v terénu na začátku sjezdu :-)
Zrovna tak co mám trekové kolo je taky hliník, mám ho už taky deset let a dostává taky dost zabrat, tak věřím, že hliník je dostatečně pevný a dobrý aby aby zvládl a vydržel co mu naložím :-)
Teď mě tak napadá, že všechny prasklé rámy a polámaná kola co byla kolem mě, byly v malé rychlosti, na pevné cestě a nic se nikomu nestalo. Ty si toho taky důkazem, že když už je smůla, tak je to bezpečné :-)
Tak já právě znám tuhle jednu historku, kdy to moc dobře nedopadlo (nicméně přežil bez trvalých následků), ale je fakt, že to byla přední vidlice, nikoliv přímo rám... :-)
Jinak lidí, kterým rám praskl nebo u něčeho takového byli, znám taky dost a žádná katastrofa se nekonala.
Holt výhodou klasického kola je, že ty trubky v diamantu se do značné míry zálohují, takže se na prasklém rámu často dá dojet. Když je trubka jen jedna, je to horší...
Štěstí anebo taky je možné, že si po takovém zlomení rámu anděl strážný otře pot z čela a řekne si :"To zas byla šichta."
Když to praskne někde uprostřed nebo vzadu, tak si to prostě sedne na cestu a dá se to ustát. Když praskne něco na vidlici, tak se děje už jen vůle Boží. Znám případ, kdy u starého typu spojení vidlice s představcem přes klínek ten představec praskl a spojení řídítek s vidlicí se přerušilo. Paní co na tom jela skončila rázem se zubařskou praxí.
Jestli to prasklo najednou, nebo byla dřív prasklina poznáš na lomu. Pokud tam prasklina byla, tak na lomu musí být vidět, že část je našedlá. Čerstvý lom svítí čistým hliníkem.
A poznáš to z fotky?
Mně to přišlo lesklé celé, ale nevím jak moc našedlé by to mělo být. Navíc tam není moc vidět a rozebírat se mi to zatím nechtělo.
Chjó sem vložit fotky, to je věc...
Na třetí fotce jsou vidět "siločáry" (popraskaný lak, jak vrásky na kůži) ke sváru. Si myslím, že lom začal tam.
To se mi jeví jen jako popraskaný lak natažením. Podle mě to vzniklo až jako důsledek prasknutí trubky. Lak má mnohem větší pružnost než hliník a uprostřed trubky vidíš na pravé straně kousek laku vytržený zleva.
Souhlas, jenom mně tenhle lak moc pružný nepřipadá, spíš má sklony se lámat - proto praskal, jak se hliník pod ním natahoval, když se trubka pomalu trhala.
Zvláštní je, že to není na druhé straně - tam to zjevně prasklo rychle.
Ty tmavší fleky zároveň s prasklinou, není to náhodou právě to počáteční místo? Jakoby v místě praskliny došlo k oxidaci pod lakem, to by znamenalo, že tam byla už nějakou dobu.
Můžeš mít pravdu, ale jak to bylo to stejně nezjistíme a z fotek už vůbec né. Musel bys zjistit hustotu materiálu v místě lomu a těsně vedle a hustotu kousek dál. Možná kdyby se sloupl poškozený lak a prasklina srazila k sobě, tak by se dal rám změřit, jestli je vychýlen do boku, což by mohlo ukázat zda se v tomto směru natáhl a následně praskl. Z toho by se snad dalo následně odvodit jestli to prasklo najednou, nebo postupně.
Pokud máš pravdu, tak by to zřejmě znamenalo, že na budouci lom mělo největší vliv svařování. Myslím si ale, že do stran bude rám namáhán mnohem méně, než při působení sil vertikálně a proto si taky myslím, že to prasklo najednou, přestože tam únava materiálu musela být.
Mi přijde, že jsou tam trhliny, pěkně od sváru podle teplotních pásem, až v určitém místě (v určitém teplotním pásmu) vznikla trhlina kritické velikosti, která se lavinovitě rozšířila. Je to hliník a ten přece není plastickej, takže si nedovedu vysvětlit ty trhlinky jinak, než korozí (mezikristalickou?) materiálu v tepelně ovlivněné zóně.
Jestli chceš větší detail není problém. Bohužel fotky v plném rozlišení sem nedostanu.
Aha, tak problém to je, docela rád bych věděl, jaký je tu limit na rozlišení nebo velikost souboru a proč někdy mi fotka projde a někdy ne...
Další pokus tentokrát jen 960*1200
Limit je 5 mega na jednu fotku.
To, že někdy často fotka na poprve neprojde a zpravidla na podruhé vždy je problém jinde, ne ve velikosti, ta s tím fakt nemá nic společného.
Limit "5 mega" myšleno jako 5 MB jpeg soubor nebo jako 5 Mpix?
S tím, že si to neporadí s originálem z mého foťáku 3968*2976 jsem se nějak smířil, i když je to otrava, ale myslel jsem, že dřív 1600*1200 v pohodě prošlo a teď ne.
Varianta, že to někdy nefunguje bez ohledu na rozlišení a velikost, mě ovšem nenapadla. :-)
5 MB soubor - fotku.
Mám dojem, že asi nikdo netuší, nebo to nikdo nezjišťuje, kde je problém, že někdy to fotky vezme hned na poprve, ale často až teprv když se vzápětí dá druhý příspěvek a tam se vloží a zobrazí.
Velikost vkládaného souboru 5 mega na to nemá žádný vliv.
Jsem našla něco o prasklinách vliven koroze hliníkové slitiny (strana 17), ale nic moc toho není:
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor...
Píše tam, že k mezikrystalické korozi dochází jen u rekrystalizovaných struktur, což odpovídá struktuře v tepelně ovlivněné zóně, kde k rekrystalizaci dochází.
Tady je ještě něco podobného (doc strana 19 a 20), kde přímo píšou, že na korozní praskání má vliv prostředí (slaná voda).
http://search.seznam.cz/?q=mezikrystalick%C3%A1...
Vzhledem k tomu, že soubor paralelních trhlin je na levé straně, je vidět že tam (na fotce o které mluvíš) se jedná o trhliny Tahové a na druhé straně kde je trhlina je jedna hlavní se jedná o Tlakové.
V zásadě je to místo praskliny (nejnižší místo rámu dole na trubce) namáhané nejvíce:
- ohybem ,který generuje na spodní straně tah = hlavní podíl na trhlině.
- krutem od zadní vidlice.
- bočním tahem od řetězové linky, což generuje tah na levé straně rámu.
Kombinací působením těchto sil.
V kombinaci s pevnou pasivně tlumící přední vidlicí a zadní odpruženou stavbou je možné že typ jízdy a používání tohoto rámu odpovídal někdy rámu pevnému a jindy odpruženému, což nemusí být šťastné.
Lehokola s přední pevnou vidlicí mají velkou tradici v Holandsku, kde se v zásadě jezdí do 40km/h, bez sjezdů, na pevných asfaltových površích bez velkých děr a z toho vznikajících rázů. Ibex Jrr byl typem takového kola.
Jinak ale se jedná typicky o místo praskliny hned za svarem v tahovém poli, kde svařenec pro zadní stavbu má několikrát větší tloušťku a nulovou pružnost, takže to samo o sobě koncentruje tahová maxima do místa za svarem a tudíž nárokuje trubce o 2-3mm tloušťky aby vydržela celkem čistý cyklický míjivý profil používání (jako u unávové zkoušky ohybem s cykly).
To samo o sobě ale není důvodem pro reklamaci rámu vzhledem k faktu že jej Jrr používal 8 let turistickým i závodním způsobem, a najel na něm několik desítek tisíc km.
Také to není důvod v nevíru v Hliník a jeho slitiny pokud jsou rámy z nich správně navrženy, vyrobeny a používány.
Jinak znám třeba historii jednoho nejmenovaného rámu kola které jezdí a úspešně vyhrává profi silniční závody - rám cca. 850g, a tým jej často musí vyměnit jen proto, že při přepravě ze závodu na závod dostane zadní stavba "klepec", a pak poměrně jednoduše praskne - ovšem pozor, vyztužením by se nic nevyřešilo.
Žádný materiál není všemocný, všechny praskají, jde o to spíše se poučit a zjistit kdy se to stane.
No, snad ještě, že ty trhliny jsou u rohu toho sváru. Tam došlo k přehřátí, protože v místě jak se svarová housenka zatáčí, působila teplota delší dobu, jak na rovném úseku sváru. Ten roh je slabé místo.
Z fotky to nepoznám. Musel bys mít lomové plochy vyfocené čelně (pokud možno). A ani tak bych si nebyl jist. Na fotce se každý stín může jevit jako původní prasklina. Někdy je dobrá i silná lupa, někdy je to vidět na první pohled.
Vyfotit čelně by znamenalo rozebrat a rámovou trubku rozlomit úplně (kousíčkem asi ještě drží), což nehodlám dělat dokud nebude jasno, zda a v jakém stavu to případně budu do Azubu posílat.
Troufám si říct že jsi jezdil na rámu bez trhliny, pouze na levé straně mohla být vygenerována série malých defektů vlivem zkřehnutí materiálu, které mohly a nemusely být dlouhodobě vidět.
Ta trhlina asi vznikla na spodní straně vlivem zkřehnutí slitiny na levé straně v ploše vedle svaru díky únavovým cyklům, což umožnilo aby vznikl hlavní tahový lom dole, který se rozšklebil nahoru podle toho jak jsi na tom seděl a jak jsi šlapal.
Celé se to mohlo odehrát v řádu minut až milisekund.
Co to ale dokazuje?
I kdyby jsi našel šedé místo na lomu.
Celkem nic, pouze to že jsi měl velké štěstí.
Taky myslím, že to nic moc neřeší. Maximálně že to asi nebylo tak, že bych týdny jezdil na lehokole, kde šlo prasklinu odhalit na první pohled. Tudíš se to může stát komukoliv...
Holt Azub vyrobil rám, na který dal záruku 5 let, takže jim těžko můžu vyčítat, že praskl po osmi, i když s takovým výsledkem spokojen nejsem.
Tak z Azubu mi už odpověděli, můžu si koupit nový rám, respektive nabídli mi postavení nového lehokola s využitím maxima dílů ze starého Ibexu.
Poslal jsem jim spoustu otázek, se mnou to holt není jednoduché, ale hlavní věc nad kterou přemýšlím, zda je rozumné dávat na nový rám starou přední a zadní vidlici, jak s tím počítá jejich rozpočet?
Netuším, jakou životnost ty vidlice mohou mít, ale kdyby mi stará přední vidlice třeba po 10ti tisících praskla, což by mohlo bolet mě i ten nový rám, připadal bych si jak idiot...
A pokud už bych preventivně chtěl i novou přední vidlici, pomohlo by životnosti budoucího rámu, pokud bych vzal odpruženou?
Rámu to pomůže, tobě to bude žrát výkon. Musíš uvážit, co je důležitější.
Na dobré cestě nic žrát nebude.
Na rozbité cestě a v terénu se zahřeje jak tlumič, tak vidlice, takže evidentně se v nich nějaký ten výkon ztrácí.
Přesto se jede pohodlněji a rychleji. Čím to bude? (Bavíme se o lehokolech.)
Bude to tím, že tlumiče sice požerou víc výkonu než netlumiče, ale přinesou jezdci tolik pohodlí navíc, že je schopný dát ještě víc výkonu navíc, než ty tlumiče žerou. Aspoň mě to tak připadá. A pokud tenhle princip funguje, vysvětluje to i to, proč neodpružené lehokolo jede po hrbolech pomaleji různým lidem různou měrou. Lidi jsou různí a s někým jde třepat fakt hodně než mu to začne citelně snižovat výkon, jiného to přibrzdí mnohem víc. A někdo se na hrbolech bojí a soustředí na řízení místo šlapání a jede pomalu i proto, zatímco někdo jiný je ochotný nechat to trochu uskakovat a jede furt na plno. Ten druhý si pak třeba jednoho dne zlomí nohu v kotníku, ale to už je na jinou debatu :-).
Žrát výkon, ale zmenší mechanické namáhání komponent(ů)
... i jezdce!
Vždy "něco za něco"
A mechanické namáhání jezdce je co? Ztrátový výkon.
Po rozbitých cestách neodpružené lehokolo pojede dost ztěžka, protože nemůžeme šlapat a zároveň nadlehčit celé tělo jako na klasice. Při určité dávce otřesů se kolo stává neovladatelným, následně neubrzditelným.
Konkrétně když porovnám svoje pevné lehokolo s odpruženým, tak na silnici je to první dejme tomu o čtvrtinu rychlejší, což není ani tak absencí odpružení, jako lepší aerodynamikou.
Mimo asfalt ale klesne rychost na jednu třetinu v porovnání s odpruženým pro podobný pocit kontroly.
Teď ještě kdybys to dokázal aspoň přibližně kvantifikovat.
Je jasné, že obětovat 0.1 wattu a zdvojnásobit počet kilometrů, která rám vydrží, by se vyplatilo.
Je jasné, že obětovat 50 wattů a získat na životnosti 100 km, by se nevyplatilo.
I když se s lehokolem snažím občas závodit, na úroveň, kdy by o mým výsledku rozhodovaly vteřiny, jsem se nedostal, tudíž se nehodlám trápit gramy ani ztrátami, které jsou sotva měřitelné. Jakmile ale půjde o kilogramy nebo ztráty 5%, 10%... to už by za zamyšlení určitě stálo.
Odpružená vidlice bude oproti pevné určitě těžší, ale s těmi ztrátami to může být různé. Pokud se ti jedná o ztráty jen při závodech, tak mít možnost zamknutí vidlice bych určitě preferoval. Nesmíš ale zapomenout , že zámek můžeš využít na kvalitním povrchu a možná při pomalém opatrném stoupání do kopce v terénu. Nový rám bude určitě odolnější na lom, než původní, ale při použití pevné vidlice na něho budou působit stejné síly jako na starý rám. Při použití odpružení by se životnost rámu mohla značně prodloužit, možná i o ten tvůj požadovaný dvojnásobek. Rozhodnutí je jen na tobě.
No pak je tu ještě otázka životnosti té přední vidlice, respektive toho tlumiče?
S pevnou vidlicí nebyl nikdy žádný problém, jen je otázka, zda ji teď nevyměnit preventivně?
Zadní tlumič mi odešel minimálně třikrát, za jak dlouho to zabalí ten poslední je otázka, štelovací kolečko se navzdory neoprénovému obalu zadřelo, takže nastavit už nejde, ale naštěstí zatím pruží i tlumí.
Řešit takhle často i přední vidlici bych opravdu nerad...
Navíc když si člověk u některých tlumičů přečte, co všechno by měl v rámci pravidelné údržby dělat a hlavně po kolika kilometrech se má posílat některé výrobky na servis...
Jak dlouho ti vydrží přední vidlice se zeptej Radka, myslím, že on bude ten nejpovolanější k tomu, aby ti odpověděl.
Už si to přesně nepamatuju.
Ta první základní se zadřela asi za dva roky a ani předtím pořádně nefungovala, druhá Meks (Saso) vydržela na kole trochu dýl, ale už taky dávno vydřená a zadřená, i když jsem ji jednou rozebíral a čistil.
Až ta třetí MRP (původně White Brothers) je funkčně trochu jinde, po dvou letech jsem ji preventivně rozebral a promazal, uvnitř nebylo ani stopy po opotřebení nebo špíně.
Ale Jrr bude potřebovat nejspíš 26" a tam je snad přece jen větší výběr kvalitních vidlic.
Neoprenový obal neni všemocný. A pokud tlumič pod něj jednou zabalíš a "zapomeneš na něj", tak může být i kontraproduktivní.
Tlumič je potřeba čistit a přimazávat i pod futrálem. Prach se pod něj dostane a vydírá těsnění i tu hladkou plochu. Navíc dělá s mazivem brusnou pastu, pokud tam mazivo je. A když vyschne, dře se to nasucho.
Zrovnatak po nějaké době potřebuje tlumič rozebrat, vyčistit, vyměnit olej. Určitě ne tak často, jako když dostává záběr v hutném terénu, ale tak co dva, tři roky (při tvých nájezdech) určitě.
Tak abych ho čistil a mazal po každý jízdě, jak bylo v návodu, to by mě mohlo, ale celkem často jsem si vzpoměl, otřel ho a postříkal silikonovým olejem. Rozebírání mi návod, pokud vím, zakazuje, že je uvnitř něco pod tlakem...
Kdyžtak si přes Google najdi obrázek Suntour Epicon LORP a zkus mi poradit, jak dostat ven zrnka písku, která se zjevně dostala pod to červený kolečko, takže to drhlo, až s ním nejde otáčet vůbec... :-(
No ono by se to mělo právě pravidelně posílat do servisu, jenže to bych musel mít dva tlumiče a střídat je, jinak bych věčně nemohl jezdit a zda by to dávalo smysl ekonomicky, je otázka...
noo, "věčně nemohl jezdit"... Jednou za dejme tomu tři roky bys to v nejhutnější zimě na týden nedal ? To mají v servisu relativně málo práce a posílají to zpátky téměř obratem.
No a každá sranda něco stojí. Určitě znáš tu fousatou poučku o opici a banánech :-)
Druhá možnost je jít do loterie "bezúdržbovosti". Buďto se to vyplatí a ušetříš, nebo nevyplatí a neušetříš. To je tak ale skoro se vším.
A zas na ty předepsané termíny a úkony tolik nedej. To je od výrobce předepsané "na jistotu" a pro maximální zatížení a vytížení.
Asi už to nenajdu, ale tam byly řádově cifry jakože po ujetí 1000 km...
Já ten poslední tlumič snad ještě ani 3 roky nemám a vzhledem k tomu, že teď nemám ani pojizdné kolo, tak by jako čas byl. :-)
Tak pokud tomu tlumiči dá profík, nebo i jen výkonnej hobbík 1000 km pořádný sody a bude chtít v následujícím závodě, aby ten tlumič makal na 100% a natuty vydržel, tak mu ten servis dopřeje. My ostatní to tak moc prožívat nemusíme.
Tak mi řekni, jak poznáš, že už je ten správný čas, když ne podle pokynů výrobce?
A taky jak se případně pozná, že už je pozdě to někam dávat, protože by hrozilo, že z mého pohledu funkční tlumič bude po servisu úplně nefunkční a budu muset koupit nový?
Jak jsem psal, posílám ho tam tak jednou za dva nebo tři roky (podle toho, jak který rok jezdím), nebo když se v mezičase nějak "projeví". Například bráchovi ufouk, mě zas začal mňoukat.
Univerzálně nejde poradit, nadiktovat nějakou konkrétní cifru už vůbec ne. Každý to hejble užívá a zatěžuje jinak.
Po dvou letech od posledního servisu jsem ho tam musel zase poslat, protože teď na srazu přestal tlumit a začal ronit olej, slzu jsem pak uronil já.
Předtím šel do servisu tuším po třech letech.
Do servisu jde když mu něco je, jinak bych to při tvém nájezdu km a sportovním zatížení viděl tak po dvou až 3 letech.
Teď mimo sezónu jim servis tak dlouho netrvá. Než jsem ho tam posílal na opravu, tak mi říkali, že od jednoho do 20 dnů podle rozsahu opravy. Samotný servis, bude rychlý.
Když je víc kol a hlavně se na nich jezdí celoročně a když to jde, tak asi stojí za zvážení pořídit jeden tlumič do rezervy. Už jen když se jede někam na kolo na delší dobu a zvlášť do ciziny, tak s nefunkčním tlumičem bude velký problém a hlavně jakékoliv řešení bude dost drahá sranda.
Už jsem takhle viděl jednoho na třídenním výjezdu, když mu známý zapůjčil svůj rezervní tlumič. Byl hodně rád, jinak by po jednom dnu mohl jet domů nebo sedět a koukat jak blbnem.
Zdravím, rondo :-), dávám plusovej bodík, nechápu, jak tenhle Tvůj příspěvek může někdo mínusovat.
Preventivní údržba vidlice + tlumiče ve specializovaném servisu se určitě vyplatí, sic to něco stojí, ale je to nutné: kdysi jsem na to nebral ohled a pak se mi to vymstilo - RX Recon, při jízdě mi vystřelil levý stírák, vidlice propadla dolů... no bylo to zanedbanou vnitřní údržbou, od tý doby na to dbám.
Pokud jde o tlumič (mám nějakýho foxe): mám v hlavě myšlenku ho (zatím samozřejmě zkusmo) nahradit jednoduchým "pružičem" typu olpran = vinutá pružina, jejiž tuhost se nastavuje otáčením matice na středovém vřeteni. Podle mýho to bude chodit úplně stejně jako ten olejový fox a navíc to bude bezúdržbové.
(tím ovšem "propaguji" můj názor, že tlumení na jízdním kole je k ničemu, podstatné je pružení /prosím, nesrovnávat s tlumiči u auta/).
Ještě jedna věc mě zaujala: i když to nekupuji, přece jenom se každý měsíc dostávám k přečtení Vela: návrat pružinových vidlic.
:-)
Mínus dává za všech okolností můj osobní mínusovací ctitel, línej robot :-)
O tlumení jsme se tady už bavili. Pokud se chceš jen tak pohupovat krajinkou, tak proč ne. Tvoje volba. Já radši utlumím, aby mi někde ve sjezdu na šutrech nebo kořenech sedlo nenakopalo pozadí a krapet nerozhodilo směr...
A komu nevadí váha, menší citlivost a velmi omezené nastavení vidlice a zajímá ho jen "bezúdržbovost", tak proč by ne pružinovku. Však se furt prodávají na laciných kolech. Ta bezúdržba je ale dost sporná. Spíš než bezúdržba je tendence zanedbávání takové vidlice. Pak ale už tak mizerná citlivost jde do háje úplně. No ale když chceš dozadu "olprana", tak ti to určitě vadit nebude. Ai, zkus s tím fullem jednou sjet mimo hladkou cestu, třeba to začneš vidět tak jako většina těch, co do terénu lezou.
Taky jsem mu dal plus, akorát mám výhrady k tvému výroku "údržba ve specializovaném servisu se vyplatí". Nemám to osobně vyzkoušené na tlumičích a vidlicích, protože už dlouho vlastně ve své flotile žádné nemám. Nové terénní kolo s odpružením jsem zatím nedokázal dostavět. Ale u všeho ostatního, co jsem kdy dával do "specializovaného servisu" mě to vždy připadlo, že je tak 30% šance, že to nezvorají. Elektronika, optika, kola, auta, nářadí... Častěji než ne jsem si to pak opravil sám pokud jsem to uměl nebo nakonec stejně kupoval náhradu. Ale možná je to u tlumičů jinak. Každopádně tuhle radu vezmu na vědomí, pokud začnu na té odpružené věci jezdit.
K tomu tlumení mám jen jeden pěkný příklad, kde jeho absence fakt vadí. Před dvěma lety jsem havaroval velomobilem docela nepěkně (v 60km/h asi nejde havarovat pěkně) a jako hlavní příčinu pak experimentálně identifikoval to, že tlumič není tlumič, ale pružič. Prostě se to na špatné silnici rozkmitalo jak kdyby to místo vedení stopy zkoušelo zahrát sólo na bicí, zlomek vteřiny na to mi ocas velomobilu tancoval jak když se ti na dálnici rozkýve vozík za autem a neustál jsem to. Je to sice celokapotovaná šlapací tříkolka a ne kolo, ale tlumení je tam celkem důležité :-).
Vidlice se dá s trochou slušného a občas přizpůsobeného nářadí komplet servisovat doma. Tlumiče se dávají do servisu, kde na to mají vercajk a nouhaůů. Všichni všude píší jednoznačně servis, nikde jsem zatím nenašel ani žádný pokoutný psaný, nebo video návod. Ale až třeba jednou ten můj doslouží, určitě provedu pitvu, tak jako na všem, o čem chci něco vědět :-)
Na ten Fox tlumič jsem dost návodů našel a prohlídnul, koupil i dostupnou sadu těsnění a vazelínu. Údržba se týkala jenom vzduchové části, ne olejové.
Než jsem se k tomu ale dostal, bylo jasné, že už to chce něco víc a v servisu pak jenom konstatovali, že je po něm.
Vydržel bez zásahu ale dost dlouho, že jsem koupil další Fox, taky ve slevě.
Ale už mám obyčejný pružinový v záloze, kdybych měl tenhle posílat na servis.
S účinností domácího servisu vidlice to vidím podobně, i když do ní jsem si už troufl.
No právě, že do oleje se člověk asi tak moc snadno nedostane. A ten je potřeba vyměnit, vyčistit, přetěsnit.
Vidlice jsem dělal komplet. Opravil jsem poměrně snadno i jednu, vyhlášeným servisákem a ladičem odepsanou. Maká od té doby už přes šest let a dostává občas i docela za uši.
To jsem si taky říkal, že člověk by mohl pohledat co se dá a pak zkusit experimentovat na něčem skoro mrtvém, kde není moc co ztratit. Nářadí záleží trochu jaké, ale většina přípravků a podobných věcí se dá relativně snadno vyrobit, když je člověk vybavený na obrábění kovů a tak. Ale na to mám ještě roky čas, než to budu potřebovat.
Kdyby existovala odpružená přední vidlice, která by nevážila výrazně víc než pevná, byla prakticky bezúdržbová a při jízdě po slušném asfaltu se chovala stejně jako pevná (nebo by šla zamknout), tak bych o tom určitě uvažoval. Uměl bych si představit třeba nějakou pružinovou s malým zdvihem, která zapruží jen při větším nárazu...
Nicméně asi zůstanu u pevné vidlice, nejspíš to ušetří spoustu starostí...
Ta hlavní otázka asi trochu vyšuměla - pokud stávající pevná přední vidlice má za sebou totéž jako prasklý rám a rozhodl bych se znovu pro pevnou vidlici, je rozumné věřit, že když je prý z CrMo oceli, tak v pohodě přežije i další rám?
Dá se její stav nějak spolehlivě zkontrolovat nebo je to spíš jen o víře? Přecijen nová by asi nestála svět, ale zase abych zbytečně neměnil nezničitelný díl... :-)
Bych si ju nechala. Nová se dá koupit vždycky a si myslím, že CR-Mo je něco jinýho jak hliník.
Nová se dá koupit vždycky... jo, já jen uvažuju, abych po případném prasknutí té vidlice nepotřeboval kupovat víc věcí, třeba další nový rám, zuby, nebo tak něco... ;-)
Třeba už nic, bylo by to definitivně vyřešené :D
Možná by bylo pro tebe řešení toto a je to i se spodním řízením. Není to ani náročné na výrobu. ;-))
https://velogauce.rajce.idnes.cz/Leho_FWD/
Nechcem byt rypal, ale myslite si, ze to predne koleso vydrzi tahy na vyplet pri slapani?
Jen pro zajímavost, kolik to zhruba váží?
Našel jsem na foru 12,24 kg respektive 27 pounds. Je to titanový rám.
Tak to je pěkné...
Nicméně jestli někdy změním značku lehokola, pravděpodobně budu stejně hledat stroj Ibexu podobný, tohle by na mně byla příliš velká revoluce.
Možná je to tím, že jsem na ničem podobném nejel, ale tak malý rejd (podle toho, jak vypadají spodní řidítka), by mi připadal příliš omezující.
A co varianta mít víc kol?
Vypozoroval jsem, že JRR je kvalitní závodník. Součástí kvalifikace lehokolisty je schopnost udržet balanc. Tříkolky patří jinam ...
Pobavil jsi mě, díky... :-D
Jinak já jsem asi unikát, chtěl jsem na orienťák, nikoho s autem jsem nepřemluvil, takže minulou sobotu jsem se na start orientačního běhu dopravil tak, že do Chocně vlakem a potom skoro do Kostelecký Lhoty jsem jel 15 km po hlavní silnici na inlinech... a po závodě zase zpátky.
Dokud jsem jezdil na kole, neuvědomoval jsem si, jak velký kopce na té trase jsou... :-)
Jak to dopadlo?
A vzpomínáš si na loňskou diskuzi o tom, jak je hrozné, že mi (o 40 kilo těžšímu) praskl levný rám, a že si mám koupit pořádné kolo, kde se tohle neděje? Karma :-).
http://www.nakole.cz/diskuse/21006-definitivni...
Trochu se to zaseklo (taky byly jiné věci k řešení) a aktuálně mám od Azubu dvě možnosti:
1) Buď dostat pro Ibex rám ze skladových zásob z AL 6063
2) Počkat si ještě měsíc a dostat rám z první série Ibexů z AL 7020.
Všechny argumenty z Azubu vyznívají abych si tedy ještě "chvíli" počkal, tak mě zajímá, jestli jsou třeba i nějaké nevýhody 7020 a důvody proč vzít 6063?
A ten zlomený rám je z jakého materiálu?
No z té komunikace si nejsem úplně jistý, buď taky 6063 nebo 6060. Ono je možné, že někteří lidé píšou 6060 a myslí 606X.
Každopádně na garantované životnosti 50000 km / 5 let to prý nemá vliv, ale 7020 má vyšší pevnost, takže jednorázově vydrží větší zatížení.
Tak mi jen šlo o to, zda mě třeba někdo, kdo těm slitinám hliníku opravdu rozumí, neupozorní na nějaký háček 7020, o kterém mi zapomněli říct... jinak se holt smířím s tím, že bude lehokolo snad v květnu.
Třeba pomůže tohle srovnání:
https://www.makeitfrom.com/compare/6063-AlMg0...
Takže - ano, je těžší. Ale to je doufám jediná nevýhoda.
7020 má asi trochu menší odolnost korozi, ale pokud nemá rám velké šrámy až na kov, tak to není problém - samozřejmě jde o ježdění v zimě.
7020 T6 je letecká slitina s lepšími vlastnostmi pružnost-pevnost, mez kluzu (dokud je pružný) asi o 43% víc než 6063 T6.
7020 obsahuje Zinek, 6063 obsahuje Cín.
Jak přesně si mám představit korozi u hliníku?
Jakože pro místa na rámu, kde bude odřená barva bude vlhko znamenat zásadnější problém?
Chápu, co udělá rez se železným plechem, ale přiznávám, že zkorodovaný hliník asi ani nevím, jak vypadá, natož jaké to má důsledky pro rám kola?
Fatální...
sorry v předchozím příspěvku, Si je křemík, ne Cín.
Nejde ani tak o hliník a vlhko, hliník má tendenci vyrobit si ochrannou vrtsvu koroze, která chrání čistý kov, proto se plátování (naválcovaná tenká vrstva) čistým hliníkem používá(alo) jako ochranný prostředek pro pláty slitin s menší odolností.
Problém jsou spíše "legury" které ovlivňují výsledné vlastnosti slitiny - v tomto případě 4,5 procenta Zinku u 7020, a 0,7% Křemíku u 6063.
Hořčík Mg je obsažen u obou slitin do 1,5%, resp. 0.9%.
A v zásadě jde o sůl v které jezdíš, pokud jezdíš v zimě.
7020 se běžně používá na rámy kol vyšší kvality a nižší váhy - ale nepoužívá se na lodě na moře, kdežto 6063 ano.
Jde o to že se nikdo nebojí že by rám z 7020 přišel o lak v takovém místě, že by došlo k lomu, ale na rámu bude asi celá řada technologických dírek pro svařování, které umožní vodě a soli vnikat dovnitř rámu např. v místě patek, kde lakovaný není.
Ale nemusíš to brát nijak kriticky.
Myslím totiž že zadní kyvka Azubu je už dávno ze 7020. (jestli si to dobře pamatuju)
;)
Díky.
Pokud je hlavní problém sůl, tak zatím jsem se s lehokolem sněhu, ledu a břečce vyhýbal, přestože na klasickém kole jsem bez velkých problémů jezdil i po náledí, tak na lehokole se kluzkého povrchu nějak dost bojím... takže lehokolo bude pravděpodobně i nadále v zimě odpočívat... zvlášť když budu vědět, že se teď mám soli bát víc...
Hlavně aby nevadil déšť, voda a občas bláto, tomu se lehokolo při mé "šikovnosti" určitě nevyhne...
Pro představu, našel jsem něco na svém kole z roku 2004, ve slané břečce se najezdilo docela dost.
Někde je vidět bobtnání pod lakem, které pokračuje jeho odlupováním.
Přitom jsou tam místa, kde je lak prošoupaný až na hliník a nic nekoroduje. Asi proto, že ošoupávání probíhá při jízdě dál a tím se povrch udržuje hladký.
Nejhůř dopadne vždycky stojánek, i bez soli (na tomhle kole radši ani nebyl). Stačí, že se na něm černý lak někde poruší a už to oxiduje na prach. Z čeho to proboha dělají?
Tak zítra jsem si chtěl jet do Azubu pro rekonstruovaný Ibex a zjišťuji, že odvoz domů vlakem bude trošku problém.
Ono totiž na trati Uherský Brod -> Česká Třebová už asi nejezdí žádný vlak se službou úschova během přepravy a vyskakují mi samé vlaky, co mají povinnou rezervaci pro jízdní kolo, takže předpokládám jen rychlíkový vagón s několika háky hned u dveří, což může být s Ibexem zásadní problém.
Těmhle vagónům jsem se s lehokolem zásadně vyhýbal, protože jsem pochyboval, že projdu dveřma a pokud nová řidítka jdou méně zatočit než stará, nevěřím, že bych se dovnitř dostal.
Nějaký nápad?
Když dojedu po ose z Uherskýho Brodu do Starého Města u Uherského Hradiště, můžu jet do Olomouce inerPanterem, ale z Olomouce do České Třebové opět nevidím rozumný vlak.
Nebo se jen moc bojím a do Slováckého expresu (Rx 886, Rx 884, Rx 882) bez problému nový Ibex se spodními řidítky naložím?
Nemůžu to garantovat na 100 procent, ale s Ibexem (26") a dolními řídítky jsme se do vlaku vždy celkem v pohodě dostali a běžně jej věsím na hák mezi ostatní kola, jediné, co zavazí je vlaječka na zadním nosiči...
Takže myslíš, že takovéhohle vlaku se bát nemusím?
http://razeni.idos.cz/raz.aspx?cmd=cmdSearch...
Já se Ibex ještě nikdy na hák dostat nepokoušel, vybíral jsem Interpanter, Regionovu, dvoupatrák nebo rychlík s úschovou během přepravy, nechal jsem ho stáť na kolech někde, kde moc nepřekážel, jen jsem ho zajistil, aby nespadl. To teď zjevně nepůjde...
Proč?
Pokud pojedeš s kolem ve vagonu sám, nemusíš nic věšet. Možná by se dalo i postavit naproti hakům.
Jen bude asi dost opruz s nakládáním a vykládáním. Lehokolo je dost těžké a dveře moc široké taky nejsou.
Ještě bys to mohl vzít Panterem do Břeclavi a Railjetem do Třebové.
A čím je pro lehokolo Railjet lepší než ten Slovácký expres? Má vagón širší dveře, nižší podlahu nebo víc prostoru za dveřmi?
Asi bych zkousnul pomalejší / delší spoj, když bude předpoklad snazšího nakládání a méně stresu (ono nakládat lehokolo ve více lidech by taky bylo o něčem jiném než když jedu sám), ale neměl by to být úplně extrém jakože 4 osobáky a podobně...
Z Azubu mi napsali, že poradit mi nedokážou, ale ještě neslyšeli o člověku, který by se někam vlakem nedostal, protože by lehokolo do vlaku nenaložil... takže v nejhorším budu první... :-/
Railjet:
http://nightrider.xf.cz/galerie/B200-2016_7.jpg
http://nightrider.xf.cz/galerie/lsmz2016_01.jpg
http://nightrider.xf.cz/galerie/lsh2015_34.jpg
Dveře jsou široké dost. Jediný problém je, že hned za nimi musíš vytočit pravoúhlou zatáčku kolem rozvodné skříně, ale zvládl to i Cobic s Cyklotruckem. Na hák se SWB leháč nevejde (strop je moc nízko), ale naproti hákům jsou dvě místa, kde kolo opřeš o stěnu a zajistíš popruhem. Za mě: v pohodě, jenom nejezdi v "cyklošpičce" (hezké počasí a pátek večer, sobota ráno nebo neděle večer).
Rychlík:
http://nightrider.xf.cz/galerie/lsh2015_01.jpg
http://nightrider.xf.cz/galerie/lsn2015_01.jpg
Dveře vedou přímo do prostoru pro kola, takže je možné ježka do klece natočit tím správným ostnem. Na hák SWB zase nevychází, musí se vodorovně - když tam nejsi sám, je docela problém, protože s největší pravděpodobností zabarikáduješ nějaké dveře. Za mě: nevermore.
A co zkusit nějakého kamaráda s dodávkou? Něco málo na naftu a vyjde tě to skoro stejně jako cesta vlakem a budeš to mít pohodlné od domu k domu. Samozřejmě za předpokladu že máš nějakého kamaráda co má možnost vzit dodávku nebo MPV a je ochotný tam s tebou jet.
Místo předpokládání si dipozice vozů ověř v rezervačním systému ČD nebo na fanstránce www.zelpage.cz v sekci řazení vlaků.
Ten web znám a používám, ale jak z toho poznám, zda můj nový Ibex projde dveřma a podaří se mi ho případně pověsit na hák (nenarazí převodníkem do stropu) nebo ho aspoň dokážu zaparkovat tak, abych neznemožnil průchod vlakem průvodčímu?
Bohužel okótovaný výkres půdorysu jednotlivých vozů jsem nikdy nenašel.
Možná, že zbytečně dopředu řešíš něco co vůbec nebude potřeba řešit :-)
Když si vybereš vlak určený pro přepravu jízdního kola a zarezervuješ si místo, tak kolo naložíš a pojedeš. Buď půjde umístit na nějaký hák, nebo nepůjde a tak ho budeš mít tak jak to půjde. Je to kolo a vagon je určený pro jeho přepravu.
Naložit tobě samotnému asi půjde hůř, ale s pomocí průvodčího by to mělo jít. To snad není zase tak široké, že by nemohlo projít dveřmi, nebo jo?
Ano, často řeším hypotetické scénáře, které nakonec nikdy nenastanou, už to asi mám v povaze, jestli je to lepší nebo horší než řešit problémy až když nastanou, nebudu raději soudit... :-)
Nicméně obávám se, že Český dráhy negarantují, že KAŽDÉ jízdní kolo lze do každého vlaku označeného symbolem kola opravdu naložit a v případě lehokola to nakonec stejně vždycky bude můj problém.
Proto bych se rád vyhnul situaci, kdy nakonec zůstanu s lehokolem na nástupišti, protože úlohu ježka v kleci nedokážu dostatečně rychle vyřešit.
Lehokolo se spodníma řidítkama je rozhodně širší než klasické kolo a hlavně díky účkovému tvaru řidítek si nelze příliš pomoct jejich zatočením... a tohle už vím, že u nového Ibexu bude horší než u starého, jen nevím, jak moc horší.
Že třeba do klasického starého rychlíkového vagónu (jak se sklápěla podlážka nad schody při otevření dveří) bys lehokolo se spodním řízením nenaložil, bych se celkem vsadil... nicméně tak hrozná varianta to není, tenhle vagón by měl mít přecijen dveře širší.
Jak jsou ta řiditka široká?
Pokud jsou nějak moc, tak by stálo za úvahu kdyby se na přání dělali skládací. Když se vezme, že lehokolo je v podstatě zakázková výroba, tak cena za možnost složitelných řiditek by už o tolik vyšší nejspíš nebyla. Technicky to proveditelné určitě bude.
https://www.nakole.cz/diskuse/24700-azub-ibex...
Pokud mají řiditka 65 cm, tak do vlaku snad vejde, řekl bych, že tam jsou dveře 70. Vždyť se vejde i kočárek.
U MTB sou dneska v módě 80 cm řidítka.
To sice jo, ale u horáku je máš vpředu a celkem snadno natočíš a opět si v šířce do 70 cm i kdybys měl metrová řiditka, ale u leháče s řiditkama uprostřed délky, to nejspíš bude dost velký problém :-)