Pokračujeme v diskusi o elektronice, osvětlení lehokola LED diodami nevyjímaje.
Díl 10: http://www.nakole.cz/diskuse/20311-vlastni...
Včera večer jsem zjistil nepříjemnou skutečnost o tom Velogical dynamo. Za mokra doopravdy na mém ráfku nefunguje. Točí se, ale o mnoho pomaleji, než by mělo.
Pomůže, když mu rukou ten ráfek za jízdy otřu, ale jen na chvilku. Kdyby jelo po brzdové ploše, pomohlo by čas od času přibrzdit, ale já ho mám až pod ní. Vyrobit nějaký stěrač ráfku už do LEL nestíhám. Měnit jeho polohu radši nebudu, abych to nezhoršil za sucha.
Celkově to dynamo považuji za nevhodné na randonneuring. Kromě jeho nespolehlivosti za mokra je celkem protivné, jak je za sucha hlučné.
Doufám, tedy, že na LEL, ketrý startuje v neděli, nebude kontinuálně pršet, abych stíhal dobíjet baterku. Naštěstí to vychází tak, že bych měl mít 5 hodin pauzu každou noc na spaní. Pak už jen dobíjení hodinek, ale ty mají mrňavou baterku. Mobil prostě kdyžtak nechám vybít.
Takový teoretický dotaz k nábojovým dynamům.
Řekněme, že mám za dynamem měnič, který reguluje vstupní proud a na výstupu reguluje napětí. Tedy když proud na vstupu dosáhne regulované hodnoty, napětí na výstupu bude nižší, než regulované. Naopak když se ne výstupu dosáhne regulovaného napětí, znamená to, že na vstupu není dosaženo regulovaného proudu.
Jak dostat z dynama maximální výkon, je jasné. Omezit proud na určitou hodnotu kolem 0,5A. Jak cíleně snížit elektrický výkon je také jasné. Vytáhnout odebíraný proud nad těch 0,5A. Jedna otázka je, jestli tím snížím i odebíraný mechanický výkon.
Další otázka, co mě napadá je, co se stane, když elektronika za tím měničem nebude schopná odebírat takový výkon, jaký dá dynamo. Měnič tedy bude regulovat na výstupní napětí a tudíž vstupní proud půjde dolů. Tím ale půjde nahoru vstupní napětí. To se bude dít až někam k napětí naprázdno a nebo do aktivace přepěťové ochrany. Přepěťová ochrana budou řekněme zenerky, které dodaný výkon prostě propálí. Bude to takhle fungovat?
Dotaz možná teoretický, ale vyzkoušeno prakticky.
Pokud se nechá snižováním pracovního odporu klesnout napětí a tím výstupní výkon, třeba až do zkratu, tak potřebný mechanický výkon bude taky menší. Dobré dynamo ale přece jenom pojede nejlehčeji naprázdno (ne jak moje první HB-NX32, to je fakt lepší zkratovat).
Proti přepětí naprázdno na vstupu měniče je nejlepší zajistit nějaký odběr na výstupu, aby se přebytek jen tak neprotápěl. I když zenerky pro každý případ nejsou na škodu.
U prvního zapojení dynama s měničem jsem potřeboval, aby se nepřekročilo 60 V. Když se napětí přiblížilo této hodnotě, nuceně se zapnulo světlo, dokud zas trochu nekleslo. Takhle to poblikávalo jenom výjimečně při nějakém sjezdu, když nebyl jiný odběr.
(Ten měnič se neosvědčil, protože neuměl omezit vstupní proud.)
Další možnost je odpojovat vše mosfetem hned za usměrňovacím můstkem, viz schéma ode mě. Stíhá to regulovat napětí v daných mezích za všech podmínek, i s odpojeným akumulátorem.
Nebo vypínat celý nějaký ten chytrý usměrňovač, o tom už nemám tušení.
Jestli máš takový regulátor, že snese na vstupu napětí dynamonáboje naprázdno (řádově 100 V), přepěťovou ochranu nemusíš řešit. Když odpojíš spotřebič, klesne na nulu i vstupní proud do regulátoru a mechanický příkon bude odpovídat příkonu naprázdno. Jestli máš slabší regulátor a budeš ho hlídat zenerkami, půjde z dynama pořád plný výkon daný aktuální rychlostí a mechanický příkon tomu bude odpovídat. Ale fungovat to bude.
Ještě k té Snilardově krabičce pro displej: já jsem uvažoval že bych přesně tento displej použil pro tachometr, ale skončil jsem na tom, že můj procesor je přecejen příliš slabý na to, aby se tam vešly fonty a další věci.
Montáž bych udělal do krabičky s otvorem o něco menším než sklo displeje, a displej tam nalepil tavným lepidlem nebo silikonem. Nevím jak PLA, ale na ABS tavné lepidlo drží fakt dobře.
Na druhou stranu PLA je rozložitelný materiál, nevím jestli se ti ve venkovním prostředí nezačne rozkládat dřív než bys chtěl :-)
Jinak ke krabičce z 3d tisku:
Z práce mám zkušenost že výtisky jsou "pórovité".
Pomáhá krátká koupel v příslučném ředidle.
Já vyhlazuju objekty z ABS nikoliv koupelí, ale acetonovou párou. Aceton má bod varu někde okolo 80 °C, bod vznícení nějakých 400, a výpary prý nejsou výbušné, takže by to snad mělo být bezpečné.
Vezmu větší kádinku, na dno naliju tak milimetr výšky acetonu, na to postavím talířek nebo něco nerozpustného, postavím na tiskovou plošinu 3D tiskárny, nechám vyhřívat na 85 °C, počkám až se vytvoří dostatečně vysoká vrstva výparů (je to vidět na okrajích kádinky) a pak vložím objekt. Po 2-10 minutách (podle tvaru a síly stěn) vytáhnu a nechám odvětrat.
A neničí tahle procedura rozměrovou stálost? Když se ty póry zalijí okolním materiálem, tak ten materiál může někde scházet. Nekomprimují lehce vnější rozměry toho objektu?
Pórovitost je z 3D tiskárny s tavným drátem, nebo z nějaké sofistikovanější?
FDM tiskárna Průša i3, tavný filament.
Když si představíš co leze z trysky - v podstatě vlákno kruhového průřezu, a toto naskládáš na sebe jako vrstvy, tak ti - zjednodušeně řečeno - po stranách místo rovné stěny zbude stěna z půlkruhů (půlválců). No a tohle se tím vyhladí víceméně do roviny (na kterou je množství materiálu už předem spočítané).
V závislosti na délce téhle procedury se můžou trochu zakulacovat rohy, anebo když to člověk přežene, tak poškodit tenčí části. Ale že by se objekt zmenšil jako celek, to ne.
jo, nám to taky chtěl kolega nacpat do acetonových par.
Jen by to muselo být nejdřív v mražáku a až potom by se to dalo do té komory s vypařeným acetonem. Bohužel jsme tu olejovou vanu potřebovali doce rychle, tak jsme do ni jen nalili štamprli acetonu, pokvedlali, trošku přejeli štětcem a rychle vychrstli. Netekla :-)
co máme za tiskárnu po pravdě nevím jen vím že je schopná tisknout 900x900x600...
Většina levných tiskáren jsou tiskárny s tavným drátem, který se pomocí pohyblivé hlavy natavuje na podložku. U těch je ten problém s pórovitostí a také s velkostí detailu, který jsou ještě schopny vyrobit.
Přesnější typy třeba laserem natavují nasypaný prášek na podložku a přebytečný nenatavený prášek se odfoukne. Jsou mnohem dražší a mají jemnější detail. Ale stejně se nám to vyrobené víko přístroje po pár letech zkroutilo. Na prototyp to bylo dobré.
Tady ty spékací mají jinou výhodu: umí tisknout "do vzduchu".
Na běžné FDM tiskárně jdou špatně tisknout "mosty", čili věci, kde vlákno je uchycené jen na koncích a uprostřed je nic nepodepírá. Jde to, ale je problém vychytat nastavení. A úplné převisy bez uchycení na koncích nejdou tisknout vůbec (představte si tvar "hříbek" - ten spodní okraj klobouku by musel nejdřív viset ve vzduchu). Nebo se dělají obezličky, že se zároveň s objektem tiskne podpůrná konstrukce, která se pak po tisku odláme.
Spékání laserem má zase nevýhodu, když se materiál tím spékáním smršťuje nebo roztahuje - FDM tiskárna má objekt aspoň trochu přichycený k tiskové platformě, a ta zajistí řízené chladnutí, aby se objekt nezbortil, jak se spodní vrstvy chtějí smršťovat a horní ještě ne.
Nebo se tiskne podpůrná konstrukce s něčím rozpustným a pak se odmočí.
FDM způsobuje teplotní roztažností velké vnitřní pnutí v materiálu, což 1) snižuje mechanickou pevnost, 2) pokud pnutí odstraníš, tak se objekt taky smrští.
https://hackaday.com/2017/06/17/annealing...
Ano. Nejlepší je s tím počítat - já někdy využívám odlišné pružnosti "surového" výtisku od výtisku vyhlazeného acetonem. Třeba tak, že "nějak" nastřelím tloušťky částí, které mají pružit, a když pruží málo, tak vyhladím součástku acetonem. Naopak ale nevyhlazené je křehčí.
Ale že bych pozoroval smrštění celé součástky, to fakt ne. Spíš jen některé menší detaily, ale celek určitě ne - už jen vzhledem ke konstrukci výplně si to nedovedu moc představit.
Teď ale zdá se že vývoj spíš směřuje k materiálům, které nemají tak velkou tepelnou roztažnost, jako má standardní ABS. Třeba Plasty Mladeč teď mají nějakou modifikaci "ABS-T" se sníženou roztažností. A obecně se začíná používat PET-G z podobného důvodu.
Já jsem zatím zkoušel ABS-T (s lepším výsledkem než klasické ABS) a mám od PM ještě cívku PET-G, ale zatím jsem nezkoušel tisknout. PET-G má cca 1.2x větší hustotu než ABS, a já teď tisknu různé věci do RC letadýlek, kde nechci plýtvat hmotností.
Modeláři si tisknou letadélka nebo díly do nich už sami? To je úžasné. To musí být nádherné konstruování. Gratulace. :)
Tak celé letadlo jsem netiskl, ale třeba "trup" nebo jak to nazvat pro samokřídlo, případně různé blbinky kolem - páky pro serva a tak.
Nějací borci v česku (3dlabprint.com) vyvinuli přímo celé modely letadel pro 3D tisk. Teda plány prodávají, nejsou volně k dispozici. Videorecenze od Flite Testu tady:
https://www.youtube.com/watch?v=EDppqGm-x0I
Existuje už i něco jako průhledný plast pro 3D tiskárny, že by šlo tisknout vnitřně průhledné objekty? Pokud je to vůbec technicky možné, nesměl by v tom být ani kousek vzduchu.
Vytisknout si třeba speciální čočku nebo rovnou celý reflektor využívající odraz na rozhraní prostředí, nemuselo by se nic pokovovat. Pro osvětlovací účely by nemusel být povrch ani úplně hladký, stačil by ten "vyhlazený".
Nebo je to zatím jen fantazie?
Tu zadní parabolu jde výtisknout už teď a pokovit. Jen ta přesnost nebude nijak skvělá. Pro LED jí také nepotřebuješ. O opticky průhledném homogenním plastu pro 3D tisk si asi zatím můžeme nechat zdát.
Podle mě FDM tiskárna tohle stále neumí (jak asi chápeš, problém je v tom "ani kousek vzduchu"). Jiné metody by to měly zvládat - třeba Xerox (nebo kdo to tento týden vlastní :-) se svou metodou vytvrzování tekutého plastu na průsečíku dvou kolmých UV laserů.
https://www.youtube.com/watch?v=5w78TGggCig
Bez zajímavosti není, že tahle metoda 3D tisku je asi nejstarší - pamatuju si zmínku o ní dokonce i v časopise VTM v dobách mého mládí, cca 1985. Tehdy si ji Xerox(asi) patentoval, a 3D tisk se začal masově rozvíjet až tehdy, až někdo vymyslel metodu FDM dostatečně odlišnou na to, aby se proti ní tento patent nedal použít. Což jistě něco vypovídá o "užitečnosti" patentů pro další rozvoj lidského poznání a lidské společnosti.
Ještě teda: o čočce/reflektoru pro světla uvažuju. Podle mě by bylo potřeba použít 3D tisk pro vytvoření formy, formu dostatečně vyhladit, a pak použít pro odlití něčeho dostatečně průhledného (epoxidová pryskyřice).
Seznam se s metodami broušení čoček a skel pro optiku, třeba pro korekční brýle na nos. Je to mnohem přesnější a citlivější, než dokážeš tisknout a přesně hladit.
Tak určitě. Zrovna tohle mě vždycky fascinovalo, to leštění čoček a zrcadel - jak udržet nejen tvar, ale i jeho první derivaci.
Na druhou stranu pro reflektor LEDkového světla to asi nebude úplně třeba - emitor samotný není bod, ale obdélník třeba 3x3 mm s kdovíjakými nedefinovanými charakteristikami vyzařování z jednotlivých míst této plochy (datasheet uvádí jen souhrnný světelný výkon do jednotlivých úhlů od osy, jakoby emitor byl jen bod, což reálně není).
U reflektoru LEDkového světla taky nepotřebuješ promítnout ostře řezaný obraz emitoru (moje čelovka tohle umí :-), ale spíš zhruba umět ovlivnit, že silnice bude osvětlená rovnoměrně, přestože různé části silnice jsou od tebe různě daleko.
A taky nepotřebuješ ostře oříznutý kužel, naopak pozvolný přechod (i ne přesně definovaný) napomůže orientaci; jediné co by stálo za striktnější oříznutí, je horní část paprsku kvůli neoslnění protijedoucích.
Už jsem si říkal, že příště už nebudu nic vymýšlet a koupím něco pořádného, ale zas mi to nedalo.
Z běžného plastového reflektorku s kruhovým vyzařováním pro CREE (něco do úhlu 10° a ten větší zbytek rozptýlený do celého zbývajícího poloprostoru) jsem vykouzlil zatím nejlepší výsledek, viz foto.
Jsou to dva stejně upravené vedle sebe, lehká nesymetrie se vzájemně doplňuje.
Dole pozvolnější přechod, směrem nahoru rozšíření a dost ostré oříznutí. Žádné rušivé artefakty.
Vyzařování mimo hlavní paprsek je tak zredukované, že nakonec k tomu musím přidat denní svícení - pro potřebnou viditelnost přes den tak bude stačit menší výkon (do 1 W) a tyhle hlavní budou zhasnuté. K tomu samozřejmě dálkové.
Jde to pomalu a zatím ani nemám kolo, na které to dělám, ale časem přidám podrobnosti.
Fotka neprošla, znova.
To je dálkový reflektor? Nemá to moc úzký vyzařovací úhel?
To je klopené a má úhel 3x širší než dálkové. Ono je potřeba si představit, že bude svítit v praxi mnohem dál, než ten metr a půl na strop, co je na fotce. Osvětlí běžně přes půl šířky silnice.
Super, poradíš mi, kde sehnat (přiměřeně malé množství, nechci toho náklaďák) brusnou/leštící pastu na sklo? Našel jsem něco cérového na eBay a v drogerii Sitol čtvrt kila za 20 Kč :) a moc tomu nevěřím (ale ještě jsem se nedostal k tomu to vyzkoušet).
Potřebuju odstranit řádově 50μm vrstvičku a potom několik vrstviček po 0.5μm.
(ano, jde o reverzní inženýrství čipů)
Psal jsem o odstranění vnitřního pnutí zahřátím, nikoli acetonováním povrchu.
PETG doporučuju, je to úžasný materiál (houževnatý a nepraská).
Jo, sorry, tak nějak jsem předpokládal, že to bude mít podobné vlastnosti (aceton se samozřejmě dostane i dovnitř, v tom se ty acetonové páry liší například od pouhého potření acetonem pomocí štětce).
Konečně je to hotové, tak přidávám slíbené bližší info.
Optika je upravená tak, že je uvnitř vytvořené vyduté zrcátko z nalepené a vyhlazené Al fólie. Původně tam byla integrovaná čočka - rozptylka, která způsobovala viditelnost samotného LED čipu ze všech stran mimo hlavní paprsek z paraboly. Zrcátko vrací tuto podstatnou část světla zpět na LED a do jejího okolí, tím se víc aktivuje její luminofor a světlo se zbarví nepatrně víc do žluta, hlavní paprsek se lehce posílí a nějaké světlo se po všech těch odrazech holt ztratí. Porovnáním s neupravenou optikou byla zjištěná 30 % ztráta z celkové prostorové svítivosti. Je to ale úbytek z té části světla, která by jinak šla bez užitku do všech stran, včetně oblohy.
Další úprava spočívá v odstranění plastu obklopujícím LED čip a fixujícím ho přesně v ohnisku (navíc byl černý!). Tak se dalo experimentovat s umístěním čipu a byla nalezená lepší poloha - lehce před ideální ohnisko a lehce nad osu, obojí v desetinách mm. Tím se dosáhlo užitečného rozšíření paprsku a přidání nesymetrie - nahoře ostřejší a dole pozvolnější přechod, než před úpravou.
O konečné horizontální rozšíření se starají přidané svislé čočky, vyříznuté z použitelného a přeleštěného zbytku čočky původního rozbitého světlometu.
Na první fotce je pohled zepředu v hlavní rovině paprsku, skloněné o 6° vůči přímému směru. LED svítí na nepatrný proud. Samotný čip není vidět, jen jeho odraz přes parabolu.
Na druhé fotce je ten samý výkon ve vodorovné rovině, jak by světlo mělo být správně nainstalované. Tam právě zmizel poslední viditelný přímý odraz, který by zaručeně oslňoval.
Na třetí je pohled v tom samém úhlu, ale s přidáním výkonu. To už je vidět hodně a toho falešného světla bude dost i na osvětlení značek.
Ale ne dost na denní viditelnost při malém příkonu. To by se s ním muselo plýtvat, asi jako u aut s normálními světly ve dne. Je to už nachystané na připojení soustavy malých LED pro denní svícení, budou součástí přední odrazky.
Ještě jak to vypadá celkově.
Blinkry jsou zachráněné z původního světla, ještě z Tic-Taců z poctivého PS, ne PP.
Hliníkové polotovary pro tubusy vysoustružil Jirka, mají dost silnou stěnu na odvod tepla při chlazení LED náporem vzduchu, i když nejsou venku celé. Při stojícím kole nebudou nikdy svítit na plný výkon.
Uchycení je dělané na držák původního světla, jenom bude konečně krabička vodorovně, reflektory jsou v ní už nainstalované ve správném úhlu. Jemné doladění bude možné.
Původně byla celá krabička se starým reflektorem sklopená a blinkry na ní byly našikmo, aby byly ve výsledku rovně.
Teď bude krabička víc vidět, takže se to zdá takhle lepší.
Nakonec nelituju, že jsem se do toho zas pustil, tohle se koupit nedá. Tak už zas můžu chvilku trávit ten rozsekaný čas jinak, než dojde na skládání kola. Ale blíží se to.
Nádhera a gratulace, je to moc pěkné.
Když jsi odstranil meteriál kryjící a fixující čip, čím jsi ho nahradil? Když jsem při přeletovávání elektroniky v čínské lampičce (studeňák) omylem utrhl ten plast z čipu, tak jsem to fixoval čirým silikonem, ale od té doby mám přesně uprostřed světelné stopy malý černý bod. Úplně se to nepovedlo :)
Čip LED svítí dpředu do úhlu 180 steradián. K čemu je tam ta zadní parabola? Je tam vždy, ale já moc nechápu na co.
Díky.
Nepsal jsem nic o materiálu kryjícím čip, jen o černém plastu, který byl součástí držáku optiky.
LED čipem jsem myslel vlastně celé pouzdro LED, je tak malé.
Zadní parabolou asi myslíš kovovou základnu pro čip v LED pouzdru, u luxeonů bývala prohnutá. Určitě je vhodné, aby byla lesklá a vracela dopředu odražené světlo, které se tam vždycky nějaké dostane.
Tyhle nic takového nemají. Celá LED má 3,45 x 3,45 mm.
Ještě mám foto z pokusů při těch úpravách, tam už je ten plast z držáku pryč.
Steradiánu by bylo 2 pí, radši ty stupně.
Okolní osvětlení teda nakonec snímáš shora, jak vidím.
Mě baví vymýšlet zapojení, ladit to, programovat to, zkoušet to v extrémních situacích, ale _fakt_ mě nebaví a nejde mi dostat pak finální produkt do nějakého rozumně vypadajícího finálního fyzického stavu (krabičky, vypínače, atd.). Tohle na tvém produktu fakt obdivuju. Klobouk dolů.
Mně to zas baví, vždyť je to vlastě modelářská práce, pořád nějaké vrtání, pilování a lepení, s čím by byl stroj na lince hotový jedním vrzem.
Při těch zkouškách extrémních situací jde i o vodotěsnost a to bez krabiček nejde. Normálně stačí IP44 - nějaká kapka nesmí udělat škodu a musí mít možnost vyschnout, ale zrovna tady to chce zepředu odolnost proti stříkání pod určitým tlakem a proti prachu úplně.
Snímání osvětlení bylo i dřív shora, teď je trochu šikmo zezadu, ale hlavně bylo potřeba přidat zpoždění. Při průjezdu pod lampami se to někdy krátce přepínalo do denního režimu, což by teď znamenalo bliknutí denních LED a to nesmí nastat.
Jestli snímat přímé světlo nebo nepřímé od silnice, to je zde jedno, k přepnutí dojde až po západu resp. už před východem slunce a hystereze tam je.
Zadní světlo má své čidlo, tam je změna v jistém rozmezí plynulá a je taky shora.
Hele, mě tohle nebaví ani na těch modelech. Jsem rád, když je to přesně udělané a lítá to, ale ještě vymýšlet nějaký modelový vzhled, označení, a tak - na to mě neužije.
Pokud máš zadní osvětlení se zvlášť fotosenzorem, možná by nebylo od věci natočit ho dozadu. Aby to při osvětlení třeba dalším cyklistou samo trochu ztlumilo.
Vidíš, já jsem naopak kdysi přemýšlel, že by světlo při osvětlení autem mohlo na intenzitě přidat, protože normálně v úplné tmě stačí svítit úsporně, jen abych byl vidět, ale když se objeví za mnou auto, vyplatilo by se svou přítomnost na silnici zdůraznit...
Mimo jiné problémy jsem ale nápad zavrhnul, protože by střídání intenzity mohlo vyvolat dojem brzdových světel...
Tak teď to mám tak, že do vyššího režimu mi přepne světlo jen fakt silné osvětlení (takové ty extra silné výbojky co bývají nad přechody pro chodce, nebo když těsně za mnou zastaví auto na křižovatce). S nějakou hysterezí aby se to nepřepínalo hned. No a v takové situaci by se fakt hodilo nepálit autu co stojí za mnou do očí naplno koncová světla. Zvlášť pokud by systém věděl, že teď kolo stojí, a že osvětlení je jen zezadu a jinde ne.
U zadního světla je to naopak, ve dne se zesiluje.
Na Oceláči, tam mám senzor dozadu, nad krabičkou je už brašna. Světla auta způsobí sice zesílení, ale ne vždycky až na denní intenzitu, to jenom když má dálkové a je hodně blízko. Reflexní prvky to ale stejně přebijí.
Mlhovka a brzdové je mnohem silnější.
Když jsme ale jeli při ceolonoční akci dva leháči těsně za sebou, přelepil jsem senzor izolačkou. Musím tam dát nějakou šikmou clonku, aby to bralo světlo jenom shora, i když to zesilování světly aut jsem původně chtěl, taková aktivní odrazka.
Pěkné, moc pěkné. Kam chodíš na nápady, jak ty optiky upravit, aby to dělalo tohle?
Co tam máš za LED, jaké optiky? Kde jsi je koupil?
LED i optiky jsou od Jirky. Jsou to snad Cree XP-G, i když na datasheetu a na všelijakých obrázcích vypadají jinak, ty moje mají vrchní plochu celou stříbrnou. Hlavně, že jsou účinnější než ty původní XR-E.
Optiku máš asi ve svých světlech stejnou, ale s bílým plastem, tady byl černý.
Nápady? Se světly a reflektory si hraju už nevím od kdy, i když to byly žárovky, je to stejné.
Nakonec potkávací světla auta jsou řešená podobně, i ta posunutá poloha vlákna vůči ohnisku.
Ještě k těm LED - mají nižší propustné napětí, takže jsem musel trochu upravit řízení toho měniče, který není zdrojem stabilizovaného proudu, ale napětí se simulací sériového odporu.
Stupnice 1 až 6 W měří jenom řídicí napětí pro měnič a to zůstává stejné.
Trimrem měniče šla sice nastavit nová úroveň pro maximální výkon 6 W, ale při řídicím napětí udávajícím 1 W tam bylo jenom asi 0,1 W. Po změně jednoho odporu už to zas sedí.
A čím to budeš krmit, z akumulátorů, nebo alternátorem?
Vše zůstane skoro stejné, jak to bylo vymyšlené v roce 2009 (a tenkrát jsem se o tom asi hodně rozepisoval).
Akumulátor 12 V, regulované dobíjení z alternátoru, stereo repráky v zadní brašně (hlavní spotřebič), celkem šest blinkrů (vzadu silnější), osvětlení tachometru, majáček na prutu, nějaká ta světýlka spíš na ozdobu, melodická a výstražná houkačka, brzdové světlo, režim mlhovek, dálkové, potkávací s řízením výkonu podle rychlosti v noci, denní režim bude nově nahrazený samostatným denním osvětlením, ovládací a kontrolní skříňky. Žádná viditelná změť drátů, všechno maximálně kompaktní a uspořádané.
Teda pokud asi nejsi v obraze, kolo mi letos v Praze ukradli, vzápětí se sice našlo, ale dost zdevastované. Takže když už, kolo bude kompletně nové, ale z té původní výbavy použiju co se dá, pokud to půjde repasovat a přizpůsobit. Bylo by to škoda nepoužít, když bylo vše tak vyhovující a časem prověřené - přes 60 tisíc km. Až v roce 2015 jsem měnil akumulátor.
Nechceš zkusit přejít na Li-pol. Jak jsem ti psal do mailu, měl bych teď trochu času na to spáchat nějaké to chytřejší nabíjení. Mám to už fungující na Vendettě, jen tam je trochu jiná V/A charakteristika dynama. Mělo by se to celé obejít bez jakékoli řídící logiky v podobě MCU.
Děti vyrůstají z dětských kol, tak bych jim chtěl na větší kola postavit už dospělá světla. Dosud měly jen dětská "poziční" - jeden řetěz LEDek (5x bílé vpředu, 2x žluté po stranách a 3x červené vzadu) krmený jedním step-up měničem.
Nulová varianta je osadit ještě dvě desky stejné, jako mám já (desky i součástky mám). Ale moc se mi do toho nechce, protože už narůstá počet věcí, které bych dneska udělal jinak. Takže - čas na brainstorming: co by dnes měly umět světla na kolo?
- jaký MCU? Dosud mám ATtiny861A ve vývodové variantě. Něco silnějšího? A půjde to dostatečně hluboko uspat? Stávající světla má žena přes zimu půl roku vypnutá jen s uspaným CPU, a ani to nevybije 2x18650 baterku.
- integrovaný tachometr pomocí I2C OLED displeje? Něco jako tohle: http://www.ebay.com/itm/1-3-White-IIC-I2C... - nevýhoda je o dost větší nároky na MCU. Výhoda by byla třeba automatický start a vypnutí
- pokud displej, tak dát tam 32 kHz krystal a mít to i jako hodinky?
- jiné konektory pro LEDky a baterku. Teď používám ty "print" konektory. Má to zámek, ale je to jen do 2A, a mechanicky nic moc. Uvažuju o Deans-T pro baterku a mini-T pro spotřebu. Něco jiného? Podmínkou je, aby na straně zdroje (baterka, výstup LED) mohla být samice, a na straně spotřeby (PCB od baterky, LED) samec. A aby se příslušná věc dala na PCB připájet bez mezikusu nějakého drátu.
- asi bych nechal jen dva step-down okruhy, pro přední a zadní světlo. Potkávací řeším prostě ztlumením předního světla tlačítkem.
- oddělovat analogovou část (měření zpětné vazby LED, napájení ADC)? Jakým způsobem? LC filtrem?
Pokud do toho integrovat i tachometr, tak určitě i hodinky, to je skoro zadarmo a mně se na cestách líbí teploměr. Tam je ovšem problém umístění čidla. Za jízdy se to hodně zlepší ofukováním krabičky, ale já to potřebuji hlavně ráno na zjištění, jak se obléci. Také bych ocenil možnost dobíjení externího USB zařízení.
Jak řešit tahání kabelů po rámu zepředu dozadu? Navrtat rám a tahat to vnitřkem?
Já mám kabely prostě podél rámu, po 20-30 cm přichycené průhlednou izolepou. Jednou za čas až se ta izolepa začne rozpadat, tak ji vyměním. U sebe tak 1x za rok, na kolech rodiny jsem ji ještě neměnil.
Mám krabičku s baterkou a řídicí deskou za sedadlem, odtam táhnu
- krátký kabel k zadním světlům (na horní část sedadla; žena má na vzpřímeném kole zadní světlo přímo integrované do té krabičky)
- kratší tenký kabel k fotoodporu (2 dráty z harddiskového ATA kabelu)
- ovládací kabel na řidítka (5x 0.14mm2 v bužírce)
- silový kabel k přednímu světlu (2x 1mm2)
- kablík k osvětlení tachometru a signalizační LEDce (4x 0.14mm2 plochý telefonní)
Teploměr: ATtiny861a má teploměr přímo na čipu, ale nevím jak moc by to bylo v krabičce použitelné pro měření venkovní teploty. Ještě bych taky mohl vzít BMP180 nebo něco takového, to je I2C teploměr/tlakoměr - z toho by se dala počítat i výška a nastoupané metry.
* Pěkné MCU je ATMega 32U4. Dá se pořídit na Arduino Pro Micro, pozor část pinů není vyvedena. Mimo jiné třeba ty pro diferenciální měření ADC.
* Ty OLED displeje hodně žerou. Jako třeba 10 mA. Potřebují stabilní 5V zdroj. Já osobně bych se do stavby tachometru asi nepouštěl.
* Já jako konektory pro LED používám Tamiya mini s těmi kabelovými konci zalitými silikonovým tmelem. Teď ve Skotsku to vydrželo hodně silné deště. Ale ty nesplňují tvé požadavky.
* Oddělování analogové části? Je to u světla na kolo potřeba?
Pro světla, display, hodinky, tachometr a teploměr stačí 16bitivý PIC. Dělají různé konfigurace pouzder a vyvedených periferií a má to JTAG pro integrovaný debugger. Pro řízení hardware je PIC přímo předurčený. Uspávání má několik stupňů, ale o tom nic víc nevím, poněvadž jsem to nikdy nepotřeboval. Jo a PIC chodí z +5V, nebudeš muset vyrábět ještě 3.3V pro procesor.
ATMega 32U4 je 8bitový 5V MCU. Jediné čím se liší od starších ATMega je USB přímo v čipu. Takže když je na tom Arduinu, není potřeba přídavný čip na USB komunikaci. Což je super, protože to USB se dá z kódu vypnout a tím ušetřit pěkných pár mA spotřeby.
Aha, já jsem z toho označení ATXMega 32.. odvozoval, že je to 32bitový procesor. Nekoukal jsem na datasheet. No ten by jistě vyhověl.
Já jsem tak nějak naučený na Atmel AVR. Má to daleko lepší podporu v Linuxu než PIC a avr-libc taky spousty věcí udělá za mě. Některé AVR umí od 1.7 V do 5 V, takže to v některých aplikacích napájím přímo z Li-ion článku bez jakékoli stabilizace, atd.
Ve stávajících světlech (ATtiny861a) mám LDO na 5 V, a s tím řídím jak MCU, tak i MOSFETy, signalizační LEDky a další bižuterii okolo.
Další stupeň by byl až 32-bitový ARM nebo pokud bych chtěl WiFi tak ESP32. Pro mikrokontrolery bez "velkého" OS a bez TCP/IP mi zatím AVR stačí.
Jo, Pro Micro mám. Ale světla bych spíš stavěl od základu včetně PCB s procesorem.
Dá se ten OLED displej uspat? Kolik to žere uspané?
Tamyia se mi moc nelíbily. Nikde to nemám a stejně všude teď prodávají baterky s XT-60 nebo s těma Deans-T.
Oddělování analogové části: přesnější měření, což umožní menší měřicí odpor, a tím i o kousek větší účinnost. V předním světle měřím pomocí 0R033 s předzesíleným ADC, a pro nejslabší režim se pohybuju tuším v hodnotách registru ADCW okolo desítky (z rozsahu ADC 0-1023). Toho bych se nerad zbavoval, a pokud možno bych to ještě chtěl zpřesnit.
Na světle pro Vendettu jsem si vyzkoušel dedikované desky s jednou velkou propojovací. Musím říct, že to sice umožňuje vymýšlet to postupně, ale zároveň to je pak celkem složité to složit a propojit. Jestli to světlo budu předělávat (což asi budu, nejsem spokojený s velikostí), o umístění MCU přímo na propojovací desku budu uvažovat. Na druhou stranu to pohodlí Arduina je silně návykové. Oproti debugování pomocí diodek zápisu do vnitřní paměti MCU je sériový výstup úplný zázrak.
Ten displej co mám, žere i bez svítících bodů pár mA. Softwarové vypnutí jsem v té Adafruit knihovně nenašel. Funguje mu prostě vypnout napájení. Plus v AVRku můžeš přímo vypnout ten komunikační modul.
Já chápu, k čemu je dobré oddělení analogové části. Spíš se pozastavuju nad tím, jestli to je u LED diod, kde +- pár mA nehraje roli, potřeba. Jestli se do toho pustíš, tak si pak rád prohlédnu tvůj design :-)
Taková otázka na tělo. Kde bereš na tohle bastlení čas, když máš děti?
Právěže rozdíl pár mA na LEDce je docela zřetelné poblíkávání - aspoň moje přední světlo v nočním režimu (souvislé svícení) poblikává s tím, jak se rozsvěcuje a zhasíná zadní blikačka. A to i když zvlášť počítám dvě samostatné hodnoty - svítí jen přední a svítí obě, a při změně stavu přepínám celou sadu proměnných, takže ta změna nečeká na žádnou regulaci.
Tak dětem se nevěnuju 100 % času (no, ani 50 % :-), teď už se snažím je do různých věcí zatahovat: zbastlil jsem propojení dvou vysílaček a učím je létat s modely (s přepínáním učitel-žák pro případ nouze), a tak vůbec. No a děti taky 100 % času nevyžadují pozornost: jednak jsou občas ve škole a v kroužcích, a jednak chodí spát dřív než my.
Zuřivý bastlíř či čas vždy najde. Jen takový bastlíř to většinou dělá profesionálně a pak už ho to doma zase tolik netáhne, dokud není zase v penzi.
Ale houby. V práci holt bastlím jiné věci než doma. Třeba k tomu vyoptimalizovat chladicí systém datacentra tak, že se o takovéto účinnosti při projektování dodavateli ani nesnilo, k tomu se doma jen tak nedostanu :-).
To poblikávání předního světla mám na Oceláči taky. Řekl bych, že na to ti přesnější měření ADC stejnak nepomůže. To viditelné poblikávání IMHO je spíš pár desítek mA a na to zase nepotřebuješ žádné super přesné meření.
Dneska bych se tenhle problém snažil asi řešit oddělením obou obvodů v prostoru.
Zvláštní, já jsem přesvědčen, že mě prostě světla svítí stabilně bez ohledu na blikající zadní... :-)
Je ale možné, že jsem tehdy měl jen kliku, takže své letité světlo raději považuju za perfektní a na žádný redesign se nechystám... kdo ví, jak by to dopadlo...
Mně blikání zadního světla měřitelně houpalo se vstupním napětím z baterie, přičemž samozřejmě i malá změna napětí na výkonné LEDce udělá velký rozdíl v proudu.
Pokud budeš blikat a svítit ze stejného zdroje, těžko se tomu vyhneš. Každý zdroj má nějaký vnitřní odpor, ke kterému se přidají přívody, držák baterie, konektory... a bude-li se výrazně měnit odebíraný proud, tak bude kolísat i to napětí.
Nicméně kromě zmíněného přepínání celé sady proměnných pro výstupy v rytmu blikání, hodněbitového PWM, velkých kondenzátorů a cívek, bohužel už žádné další kouzlo neznám...
Když řídíš PWM předního i zadního světla jedním procesorem, tak by se mělo dát přepnout v okamžiku rozsvícení zadního světla na větší výkon toho předního změnou poměru PWM. Ovšem pokud to přední už jede naplno, tak není prostor pro přidání. Pokud budeš mít akumulátory už vybité, tak se přesně tohle stane. Bude to víc houpat, než při plně nabitých s vyšším napětím, kdy to ta PWM bude omezovat. jinými slovy nestačí jen mít PWM předního světla pro stav zadní zhasnuté a zadní rozepnuté, ale je třeba tu PWM upravovat podle hloubky toho zhoupnutí, které se v čase mění. No a tu hloubku zase ovlivňuje i to nastavení PWM. Takže potřebuješ nejen měnit PWM ale i regulátor.
Jinak už jednině napájet přední a zadní světlo z různých zdrojů, aby se houpání napětí z akumulátoru nepřenášelo.
No však o tom celou dobu mluvíme, že přepínáme (já i Jrr) ty hodnoty předního PWM podle toho, jestli svítí nebo nesvítí zadní světlo. A u mě to nepomáhá.
Ještě je zajímavé, že tento problém je menší na kole manželky, kde mám napájení 2S, zatímco u sebe mám 3S.
Podle mě to je nejen tak, že s větší zátěží klesá napětí na baterce (podle vnitřního odporu), ale ještě taky že to napětí se nezmění skokem po přidání nebo ubrání zátěže, ale s nějakým doběhem.
Vybité akumulátory nemá cenu řešit, u nějakých 3.3 V limitního napětí na LEDce a napájení víc než jedním lithiovým článkem nikdy PWM nedojde na maximum, protože bys buďto spálil LEDku nebo poškodil baterku hlubokým vybitím. Já mám dokonce v kódu nějakou záklopku, že pokud se dopočítá ke střídě PWM větší než nějakých 60 %, tak se to prohlásí za chybu (rozpojený obvod, chybné měření zpětné vazby, atd.).
Možná by to po přepnutí stavu zadního blikače chtělo také rovnou přepnout správnou (zapamatovanou) hodnotu PWM od minule a nejlépe to udělat pomocí zapamatovaného posledního akčního zásahu PID regulátoru z tohoto stavu. Aby ten regulátor vlastně vycházel z ustáleného předchozího stavu. A regulátor by měl být tak rychlý, aby stačil vyregulovat během jednoho rozvícení zadní blikačky.Pak by to nemuselo moc houpat. Ale tohle už není zrovna jednoduchá a triviální úloha na regulaci, protože tam musíš mít ještě pomalý regulátor, který bude sledovat denní změny osvětlení a ty dva regulátory musíš šikovně sčítat.
Já (pokud si vzpomínám) to mám tak, že mám velmi pomalý regulátor, který ke střadači pravidelně přičítá rozdíl mezi změřeným proudem a cílovým. Z téhle (asi) 16 bitové hodnoty potom pro PWM používám (asi) nejvyšších 10 bitů.
Nepotřebuju rychlý regulátor, protože napětí na baterii se mění pomalu, stejnětak odpor Cree ledky s teplotou a podobně... to, že se světlo nerozsvítí skokově je spíš výhoda...
No a když chci blikat zadním světlem, tak normálně reguluju a pokaždé v okamžiku, kdy mám zadní rozsvítit, uložím si aktuální hodnotu toho střadače a načtu si tam hodnotu, která tam byla těsně před zhasnutím. Podobně když má světlo zhasnout, uložím si aktuální hodnotu a načtu si tu dříve uloženou pro zhasnutý stav.
A pochopitelně v okamžiku přepnutí nedělám žádné korekce, to až při dalším měření, kdy už předpokládám, že se napětí stačilo ustálit.
A stejný princip aplikuju na všechny výstupní kanály, tudíš třeba to blikající světlo se rovnou vrací k hodnotě, kterou mělo před zhasnutím...
V okamžiku, kdy bude PWM pro přední světlo na 100%, samozřejmě není čím kolísání kompenzovat. Do tohohle stavu to ale nenechávám dojít, to už je hodně vybitá baterie a světlo se přepne na slabší režim.
Určitě by bylo zajímavé vidět průběhy na osciloskopu, tam by se poznalo, zda/jak dobře to funguje, ale subjektivně jsem s tím spokojen...
Proč stejný princip nefunguje Akitovi netuším, asi svítí většími proudy, nejspíš mu napájecí napětí kolísá výrazně víc. Mně určitě taky pomáhá poměrně nízká frekvence měniče (cca 32 kHz), takže velké cívky a kondenzátory přecejen něco vyfiltrují... nebo jsem jen ten hloupý sedlák a ve skutečnosti mi to funguje jen náhodou... :-)
> Možná by to po přepnutí stavu zadního blikače
> chtělo také rovnou přepnout správnou
> (zapamatovanou) hodnotu PWM od minule
> a nejlépe to udělat pomocí zapamatovaného
> posledního akčního zásahu PID regulátoru
> z tohoto stavu.
Tak já nevím. Já asi píšu španělsky nebo co. Čemu na formulaci "a při změně stavu přepínám celou sadu proměnných, takže ta změna nečeká na žádnou regulaci" o pár příspěvků výš není rozumět? Ano, přepínám celou sadu parametrů, tedy nejen výslednou hodnout PWM, ale i stavové proměnné regulátoru.
Jsem to rozepsal trochu podrobněji, poněvadž jsem takový regulátor, který si musel pamatovat celou periodu předchozích stavů a z toho se učit stavěl. Tím nijak nesnižuji ani nezpochybňuji tvé poznatky. Nemusíš se zlobit, nechci tě ani urážet ani zbytečně poučovat.
No a z tvého tvrzení se opravdu nedá zjistit, co a jak přehazuješ.
Takový regulátor jsme tu postavili všichni čtyři, co tu dneska diskutujeme.
Když už tady o tom poblikávání mluvíme, musím se vám pochlubit se zajímavou SW chybou.
Světlo na Oceláči mělo dvě LED v sérii. Korekce na poblikávání fungovala celkem slušně. V slabších režimech to bylo trošku vidět, ale po nějaké době se to ustálilo. V silnějších režimech to nepoblikávalo vůbec. Na stavbu dálkových světel na Vendettu jsem jednu LED ze série zkanibalizoval. Dneska jsem rozpojený obvod na Oceláči spájel a při testování jsem zjistil, že milá korekce fungovala pro 2S LED, ale s 1S LED si to nějak nerozumí. Bliká to celkem výrazně. Jenže ono to bliknutí neznamená pokles intensity, ale celkem výrazný nárůst :-)
Tak doufám, že tím LED nespálím než se dostanu k opravě.
Čím víc o tom přemýšlím, tím víc docházím k závěru, že to Velogical dynamo nebyl dobrý kauf na moje účely. Na svícení 1 LED v malých rychlostech a více ve větších je úplně v pohodě. Ale na nabíjení aku nebo svícení rovnou dvěmi LED se nehodí. Mám to teď zapojené přímo přes můstek a když jedu pod 10 km/h, moc toho nevidím. Má v malých rychlostech moc malé napětí. Na svícení po městě ani tolik nebude vadit, že na mokrém ráfku prokluzuje. Ono to pořád svítí, ale ne tak, aby se s tím dalo jet po neosvětlené neznámé silnici. Čili na brevety je nezbytně nutná buferovací baterka.
Tak teď přemýšlím, co s tím. Na tom LEL sice pršelo, ale nikdy ne v noci a nikdy nepršelo déle jak pár hodin. Mobil jsem nakonec nabíjel jen jednou ze zásuvky na kontrole. Čili s elektřinou problém naštěstí nebyl. Ale na českých brevetách občas prší déle než jen hoďku, dvě.
Kdybyste si někdo chtěli hrát s tímhle neobvyklým dynamem, ozvěte se :-) Radku, nepotřebuješ přídavný zdroj elektriky?
Je otázka, zda vůbec dynamo potřebuješ? Já jsem už na začátku usoudil, že pokud chci (byť jen občas) závodit, škoda každého wattu, který se nevyužije pro pohyb.
Něco jiného by byla výprava mimo civilizaci, ale takhle nevidím problém baterie občas dobít a přitom pro mě dostatečná kapacita váží srovnatelně jako to dynamo...
Jasně dobití mobilu by se občas hodilo, ale nějak už nemám to nadčení pro komplikovaná vlastní řešení a radši přihodím do brašny malou powerbanku. :-)
Na závodění to dává smysl. Před nějakou dobou jsem se rozhodl, že nechci na kole jet závody delší než 6 hodin. A aktuálně nechci závodit vůbec kvůli kolenům.
Každopádně i přes to, že od LEL uběhly 3 týdny a mě pořád kolena při jízdě na kole bolí, bych rád dál brevety jezdil. Proto pořád uvažuju to dynamo. Ne, že by se na kontrolách během spaní nedaly baterky dobít, ale je to starost navíc. Ne vždy jsou volné zásuvky...
Vlastně řeším celkem malichernost, protože jsem v noci najel pouze pár hodin, většina jízdy byla za dne. Na kratších brevetách se ale musí jet celou noc.
Možná bych o tom světle mohl začít uvažovat jako o bateriovém světle s dobíjením s dynama. Do teď jsem to uvažoval jako dynamové světlo s "malou" vyrovnávací baterkou.
Někteří lidi co na LEL jeli s čistě bateriovými světly, měli třeba náhradní baterky v těch "drop bags" (nevím, jak to nazvat česky). To je jistě cesta, ale nepřijde mi to zrovna ekologické. Na takovouhle akci bych baterky kupoval určitě nové. Těch jetých na dopotřebování mám doma několikanásobně víc, než kdy můžu použít. A jak známo, baterky s časem nezrají jako whisky...
No asi to moc řeším.
> ale nepřijde mi to zrovna ekologické
Nabíjecí nevyhovují? 18650 lithiovky jsou dostupné a mají docela dobou energetickou hustotu.
No to píšu. 18650 baterek s poloviční až 3/4 kapacitou k dopotřebování a těch s méně než poloviční na vyhození, mám doma několik kilo. Kdybys nějaké chtěl, dej vědět.
Když pojedu na takovouhle akci jen na baterky a dám si nové nabité do "drop bags", abych nemusel řešit dobíjení na kontrole, tak mi další nejméně půl kilo přibude. Na svícení mimo brevety moc baterek nepotřebuju, zas tak moc v noci nejezdím, čili se mi tam ty baterky budou jen kupit.
Kolik hodin potřebuješ na brevetách svítit, že by to z jedněch baterii nešlo?
I když možná jsi náročnější na světelný výkon, pro mě je stále Cree XRE Q5 na 250 mA dostatečné osvětlení, přidávám jen z prudkého kopce, naopak když jsou lampy uberu...
Pár desítek hodin, ale mezi tím můžu nabíjet :-) Jak jsem to počítal, tak by 4P 18650 mělo úplně bohatě stačit i s velkou rezervou. Mám světlo s proměnným výkonem. Průměrný výkon potkávačky je cca 1,7W, průměrný výkon dálkovky je cca 2,6W.
Tak jsem přemýšlel, že to předělám tak, že baterka bude odjímatelná, oddělím obvody světla a nabíjení baterky z dynama. K tomu pořídím nějakou silnější USB nabíječku a něco, co dokáže tím výkonem nabíjet baterku. Dynamo + nabíjecí obvod a kabely k němu by se mělo vejít do cca 100g. USB nabíječka s obvodem by se také mohla vejít do 100g. To dynamo bych tam nechal jako zálohu, když je odpojené, nemá žádný odpor, kromě aerodynamického.
Vyzkoušel bych ho.
Přídavné dynamo, obyčejné plastové, jsem na zadním kole už měl, bylo to kvůli noční efektní jízdě na srazu 2015, která probíhala asi při 15 km/h a díky němu se akumulátor nevybil.
Pak už jsem ho nepoužil, ale jak se mi ho nechtělo sundávat, drnčelo tam při otřesech ještě rok a půl. Sundal jsem ho až před osudovou poslední cestou do Prahy.
Když tohle dynamko půjde zapojit tak, aby dávalo už při téhle rychlosti přes 12 V a nějaký slušný proud, mohlo by na budoucím novém kole i zůstat. Spotřebiče se už najdou.
Já si to celé musím ještě rozmyslet. Jrr, mi nasadil brouka do hlavy.
Každopádně při 15 km/h ti to dá 12V leda naprázdno: http://nightrider.xf.cz/velogical.htm
Měl jsem na mysli zapojení se zdvojovačem - to obyčejné bylo taky tak.
Kdyby chtělo být moc tvrdé a mělo kvůli tomu tendenci prokluzovat, kondenzátory ve zdvojovači omezí proud.
Pokud by byl jako zátěž přímo akumulátor, proud by od nějaké rychlosti stoupal asi hodně strmě.
Kdybyste někdo potřebovali průmyslové kablíky na bastlení, dejte vědět. V práci nám každou chvíli zbydou nějaké kousky bez konektorů v délkách od jednoho do cca tří metrů a protože je mi líto je vyhazovat, postupně se hromadí. Měděné, lankové, tři nebo čtyři žíly po 0,34 mm^2, izolace většinou PUR, někdy PVC, barva většinou černá, občas světle šedá. K předání v Praze, Lounech nebo okolí.
Teď jak předělávám uchycení různých věcí na nové kolo, v hlavní krabičce elektroniky jsem po rozebrání zjistil takovou věc.
Deska spojů je lakovaná, ale není to žádný průmyslový lak a případná ležící kapička prosáknutá shora (i když zatím nebylo kudy) by mohla nadělat škodu, tak je na desce položená ještě PE fólie.
Na pár místech se fólie protavila - je to kolem vývodů dvou diod P6KE47 v sérii. Jsou za usměrňovačem jako ochrana proti špičkám přes 90 až 100 V - jenom při velké rychlosti, ještě když zároveň není odběr a samo se vypíná dobíjení.
I když napětí vyleze takhle vysoko vzácně, i při něm dynamo zjevně dává ještě takový proud, že ztrátový výkon na těch diodách je asi trochu větší než zanedbatelný.
Ale těch 2 x 5 W, co mají diody vydržet, to nebude. To by se toho roztavilo víc.
Na fotce nic moc vidět není, spíš pro ilustraci.
Vojáci to v tancích pokrývali vrstvou vosku. Bylo to celé v tom vosku utopené. Blbě se to pak pájelo. Ale žádný průpich nebo propálení nehrozilo. Ten vosk se sám zaceloval.
Vosk? Ten se taví docela brzo. Podle toho, jak se k těm diodám z druhé strany přilepila izolace kablíku, co vedl okolo, tak vosk by asi rychle odkapal.
Ruská vojenská technika měla celé desky poctivě stříkané lakem z obou stran. Při pájení to typicky smrdělo a šlo to taky blbě.
Ale co takové průmyslové desky zalité do pryskyřice podobné tvrdosti, jako samotná pouzdra součástek, tam ani nejde zjistit, co vevnitř vlastně bylo.
V těch tancích to bylo celé zalité tím voskem. Nemělo to kam odkapat, jen se to lokálně roztavilo. Ale takhle vypadaly hlavně věci okolo konektorů a různých rozvaděčů v korbě. Třeba vysílačka byla elektronková a nebyla voskovaná. Jen mne napadlo, že kdyby ten vosk nemohl odtéci, tak by chladil a po vypnutí zase ztuhl. Netvrdím, že je to optimální řešení, ale ta fólie mi přijde méně vhodná. Pryskyřice stárne a může po čase měnit objem a trhat spoje. Pokud není vyzkoušená, tak je to veliký risk. Už jsem viděl zalévat do nějaké silikonové měkké hmoty. To by mohlo fungovat.
Já většinou věci kde hrozí vlhkost (třeba časovač blikání na helmě) zaliju/zapatlu tavným lepidlem, takovou tou malinkou levnou pistolkou na tenké tyčinky. Zatím jsem s tím nikdy neměl problém a v případě nutných oprav nebo předělávek to z toho jde oloupat asi jako ztvrdlá žvýkačka. Líbí se mi na tom, že kde z desky vystupují kabely jde udělat ze zalití do kabelu plynulý přechod a kabel se tak nikdy neohýbá přes hranu, ale s rozumným rádiusem.
Já jsem tuhle rozebíral 12A zdroj k halogenům co mám v podhledu v koupelně, a pak jsem musel uklízet celé pracoviště: celé to trafo a veškerá elektronika k němu byly zasypané jemným pískem. Asi kvůli zachycení případných jisker nebo něčeho podobného při poruše.
Ale tavné lepidlo taky dobré, zvlášť kvůli těm konektorům. Dcera si takhle vylepšila konektor ke sluchátkám, aby se jí to nelámalo a byl tam právě ten postupný přechod.
To trafo s pískem jsem taky rozebíral - naštěstí jsem si všiml (asi náhodou), že uvnitř něco štěrchá a na krabičce byla zátka, kterou to šlo vysypat a zas nasypat.
Byl to křemičitý písek jak v pojistkách a měl jsem za to, že je pro lepší odvod tepla na povrch. Taky ten zdroj měl při své velikosti větší výkon (160 W) a byl to tuším český výrobek.
Jo, český výrobek. Ta moje teorie o jiskrách byla založená na praktickém výsledku toho rozebrání - v jednom místě vznikl kvalitní kus strusky.
Můj ještě jde (i po tom rozebrání)a chce se po něm radši jenom 100 W.
Ty žárovky se ale rozsvěcí pěkně rychle ve srovnání se zdrojem 105 VA předtím. Ten se moc hřál, tak už slouží jinde jenom na 40 W.
Potřeboval bych povzbudit - jak dlouho jste nejvíc čekali na objednané věci z Dealextreme?
Píšou že 20 pracovních dní, to už bylo.
Navíc jedna věc s pozdějším datem odeslání z toho už přišla.
Říkám si pořád, počkám ještě den, ale čím dýl budu váhat s objednáním znovu (jinde to neseženu), tím později to nakonec bude.
Každopádně tahle zima utíká rychle jako nikdy, když chci mít do jara kolo komplet zařízené.
Jo, někdy i ten měsíc. Každopádně pokud už uplynula doba kterou uváděli, doporučuji minimálně urgovat/reklamovat.
Tak konečně, po měsíci a pár dnech to přišlo.
Doladitelné měřáčky (jeden rezervní) a ty USB se step-down měničem.
Pošleš, prosím, odkazy na oba kousky?
http://www.dx.com/p/jiahui-diy-0-28-3-digit-led...
http://www.dx.com/p/6-24v-24v-12v-to-5v-usb...
Těch měřáků tam mají spousty, někde umí údajně i posouvat desetinnou tečku při měření pod 10 V, tady zrovna ne. Ale zas většinou chybí možnost kalibrace.
Z USB měničů je taky těžko vybírat. Teprve je vyzkouším. Datové piny jsou propojené, možná se to bude muset přeškrábnout a dát tam odpor. A kdyby měla při vyšším odběru jít dolů účinnnost, zvažuju možnost spojit výstupy paralelně podle potřeby.
Otestoval jsem ty USB a chovají se nad očekávání dobře a bez rozdílu.
Měřil jsem je při 12 V i 24 V a ještě zkoušel, při jakém nejmenším napětí pořád drží výstup - je to 6,4 V, při vynechání ochranné sériové diody až do 6 V při odběru 1 A.
Účinnost při 1A byla změřená při 24 V 84/86 %, při 12 V 87/90 % a při 6,4 V 84/90 % (s ochrannou diodou / bez ní). Čím menší napájecí napětí, tím větší proud a ztráta na diodě.
Při odběru 2 A účinnost ještě o 2 až 5 % stoupne - při vyšším napájecím napětí je zlepšení výraznější.
Vydrží i odběr něco přes 3 A a napětí spolehlivě drží. Víc jsem nezkoušel, už při tomto proudu má sklony se přehřívat a výstup krátce vysazuje. S dobrým chlazením ale dává 3 A ještě i při napájení 7 V.
Zvlnění spínacími zákmity má amplitudu max. 20 mV a odběr naprázdno při 12 V je asi 0,8 mA - i s kontrolní LED na výstupu.
Nakonec počkám další měsíc na jiný měřák, co umí posouvat desetinnou tečku. Chtělo to víc hledat.
Navíc má rovnou i rámeček - a ještě je levnější.
Když už si s tím tak hraju, chci tam kromě napětí i měření proudu externího odběru. Ale jenom s jedním měřákem. Diferenční zesilovač pro měření úbytku na odporu 0,05 ohmu jsem zas ladil moc dlouho do takových detailů, že by bylo nakonec škoda, aby to ukazovalo jenom desetiny a ne setiny ampéru, když může.
Jestli ty to zase moc neřešíš. Například ten externí odběr, kolikrát tě to zajímá? Jednou to změříš USB průchozím měřákem, kolik to tak asi bere a tím to skončí. Pak to tam prostě budeš, nebo nebudeš zapojovat. Ale chápu, že když stavíš kombajn, že by měl mít za jedny peníze co nejvíce ještě smysluplných funkcí. Jen jestli to dokážeš rozumně přepínat skrze vodotěsnou krabičku? To tam budeš mít nějaký karuselový přepínač, nebo to budeš dělat relátky a ty budeš ovládat jedním tlačítkem a PICem? Ta relátka zase budou žrát proud.
Řeším to, protože mě to baví :-)
Kde byl původně akumulátor, tam na novém kole nevleze, dá se jinam. Ale místo něj se vleze nová menší krabička, když už je na ni držák. Tam se můžou připojit různé věci a je dobré znát stav akumulátoru a odběr těch věcí, když kolo stojí. Taková stabilní powerbanka mi tam chyběla.
Pršet na to přímo nebude, ale tlačítka budou těsnit stejně jako jinde. Jedním se zapnou / vypnou výstupy, druhým měřák, třetím se přepne mezi napětím a proudem.
Samozřejmá je ochrana proti vybití - už při nějakých 11,5 V se rozsvítí alarm a při 10,5 V nebo radši dřív se výstupy i měřák odpojí.
To je vše, jen pár součástek (to původně mělo být).
Relátka určitě ne - na spínání DC jsou výhodné mosfety (menší úbytek, větší proudová zatížitelnost)
a jinak jsou relátka dvoustavová, bez klidové spotřeby, když je to nutné.
To chceš těmi mosfety připojovat i měřicí okruhy? Vždyť ti to tam vnese chybu. O ty mi šlo. Výkonné okruhy si připínej klidě mosfety.
Na měření budou tlačítka s aretací, protože by musela být další řídící logika. Větší chybu nevnesou možná když je budu často čistit Kontoxem (nebo co se to teď prodává). Ale o takovou přesnost tam zas nepůjde.
Navazuji na diskusi z homebuilders. Jak galvanicky oddělit 5V napájení? Potřeboval bych napájet Raspberry Pi (5V a aspoň 0.8A) tak, aby to bylo galvanicky oddělené od zdroje.
Nevím jestli jsem to už psal, ale je to docela zajímavý problém: R-Pi používáme pro různé účely, většinou napájené přes power-over-ethernet PoE splitterem. Má to výhodu, že v případě problémů to jde vzdáleně resetovat shozením PoE a zase nahozením na switchi. No a narazili jsme na problém, že naše PoE splittery zřejmě neposkytují galvanicky oddělené napájení, ale po shození PoE na straně switche se jakoby odpojí nula a proti zemi (= stínění kabelu) je najednou na + i - nějakých 5-6 V. Toto ničemu nevadí do okamžiku, kdy Raspberry připojíte ještě k něčemu jinému. U nás konkrétně k monitoru přes HDMI kabel. Tam se někde uzavře napětí proti zemi HDMI tak šikovně, že R-Pi začne bootovat, ale už nemá sílu načíst boot sektor z flashky. Takže i po obnovení PoE napájení zůstane zaseknuté, musí se k němu fyzicky přijít a odpojit od napájení úplně.
Takže kde sehnat buďto rozumněji se chovající PoE splitter, anebo teda galvanicky oddělený měnič 5V na 5V?
Něco jako http://www.hezkyden.cz/shop/dc-dc-menic-5v/
Ve fabrice většinou používáme AM1L-0505 a podobné, ale jen na napájení komunikačních obvodů, to by ti proudově asi nestačilo.
Ano, rozpojení nuly umí vytvořit spoustu veselých problémů. Takhle nám v práci shořelo několik notebooků. Pracovník měl výrobek zapojený na zdroj a současně připojenou sériovku z notebooku. Všechno fungovalo do okamžiku, kdy to chtěl vypnout odpojením banánků od zdroje -> bohužel začal modrým a nenapadlo ho, že se zem uzavře přes PEN zdrojů a tu sériovku.
Jelikož výrobek měl poměrně výkonný spínaný zdroj, který pokles vstupního napětí kompenzoval vyšším proudem, protekly tím notebookem ampéry, na které dimenzovaný fakt nebyl... a jelikož ten člověk netušil, co provedl, vzal si jiný notebook a celý postup zopakoval... :-)
Se zemí a notebookem se mi stalo doma taky něco v tom duchu.
Žádné zemní smyčky, jenom notebook komunikuje přes USB se starou UPS, se kterou má společnou zem baterie (ale oddělenou od PE).
12 V z té UPS je vyvedených ven a používá se i různě jinde.
Jednou se stalo, že jsem si banánkem s těma 12 V štrejchl o chladič zesilovače, co je připojený k notebooku, aniž bych tomu věnoval pozornost, všechno fungovalo dál. Až později jsem chvíli bádal nad tím, proč je u kablíku z 3,5 jacku po celé délce roztavená izolace. Notebook vydržel, ten kablík měl asi dostatečný odpor. Nechat to dýl, asi by ta izolace zahořela.
Tenkrát okamžitě přibylo slabých pojistek pro jednotlivá zařízení, jedna silnější přímo na UPS zde nebyla moc platná.
Někdy mám problém se v těch drátech tady vyznat a musím si to osvěžovat.
Potřeboval bych poradit s výběrem součástky, vůbec nevím pod jakým názvem něco takového hledat.
Potřebuju postavit přepínač, který umožní dovnitř sběrnice, navržené původně pro dvoubodovou komunikaci jednoho masteru a jednoho slave připojit víc těch slave modulů a zvenku mezi nimi přepínat. Master a slave je pro mě blackbox, můžu zasahovat jen do té sběrnice. Mám vedle samostatné napájení 5 V.
Sběrnice má několik drátů - Vcc, GND, data, hodiny, ...
Bohužel součástí komunikace je i vyjednávání o napájecím napětí slave modulu, které může být 3.3 V, 5 V nebo možná i jiné. Takže potřebuju vypínat i Vcc (nebo teda GND). Některé dráty sběrnice můžou být použité pro obousměrnou komunikaci. Momentálně neaktivní slave modul klidně může být vypnutý, nepotřebuju mít všechny napájené.
Čili asi potřebuju nějaký cojávím vícekanálový multiplexer? Asi analogový? Pokud možno abych takovéto čipy mohl řetězit, čili aby to nebylo výběr jednoho vstupu z několika, ale taky možnost celý ten přepínač odpojit.
Jak se taková věc jmenuje? Pod čím to hledat?
Něco jako TS5A3157 by vyhovovalo? Je to tedy jen dvoupólový přepínač, ty bys zřejmě potřeboval najít něco, kde jich bude hromada v jednom pouzdře...
Dík za tip. Tohle právě spíš ne, ale ze stránky o tomto čipu mají odklik na podobné čipy, zaujal mě třeba tento:
http://www.ti.com/product/cd74hc4067
Je to 16-portový analogový Mux/Demux. Tak kdybych použil pro každý vodič sběrnice (s výjimkou GND) jeden a propojil jejich adresaci na společné řízení, možná by to mohlo být použitelné. Ale teda píšou "On resitance 70 Ohm", což nevím jestli je pro běžnou datovou sběrnici jako třeba I2C dostatečné, a už vůbec nevím, jestli je to dostatečné pro napájení těch slave modulů.
Ještě pohledám ty multiplexory s menším odporem, jestli nějaké jsou.
Dávám na ukázku, co budu teď vozit na kole.
Chtěl jsem všechno "nej", tak konkrétně na osvětlení a ozvučení tam budou asi nejtěžší a nejdražší akumulátory, co můžou být. V pozadí je ten, co jsem vozil původně - měl jenom asi o 150 g míň.
V porovnání s jednou Li-Pol powerbankou o srovnatelné kapacitě to vychází 10 x dražší a odhaduju asi tak podobně krát těžší.
Ale je to přesně, co jsem chtěl už dávno - údajně nekompromisní kvalita a jinak čirý masochismus.
Na rozdíl od starého přijdou nenápadně schovat do rámu - do trubky nosiče. To definitivně rozhodlo.
A nebude teda nakonec rovnou elektrokolo?
S tolika bateriemi stejně budeš těžko vysvětlovat, že to nemáš na pohon... ;-)
Budou schované. Ale stačí, že je vidět převodovka, dynamo - za vším se hledá motor. A ještě kdyby to někdo zkusil potěžkat...
No právě, namachrovaný silničky budou hledat uvěřitelný důvod, proč jsi je tak snadno předjel a ten motor je nejjednodušší vysvětlení...
Já na Ibexu neměl dynamo ani nic podezřelého u převodů, tak chudáci měli o čem přemýšlet... ;-)
Tak ať. A tohle nebude až tak na rychlost.
Už ale dávno podvědomě řadím těžší převody, co nehučí, když někoho míjím. Teda - pokud není zrovna potřeba tak lehký, že o tolik to přeskočit fakt nejde.
Jinak články jsem už spojil do jednoho salámu. Jenom drát, cín, bužírky, nařízlé kousky novodurové trubky, izolačka - a hned dalších deset deka. Když se to takhle uprostřed chytí jednou rukou a zvedne, mám pocit, že snad i celá silnička se zvedá lehčeji. Jenom kilo patnáct, ale klame to.
Gramařil jsem, kde to šlo - tady přidat dírku, tam zkrátit šroub, protože když se tisíckrát ubere gram, pak se může zas jinde leccos přidat. Ale stejně to bude nejspíš určitě těžší než Pětka.
Jsou to olověné články? Proč vlastně nepoužíváš lithiové?
Ani Tesla do jejích elektro aut nedává pro palubní elektroniku jiné než olověné, asi dobře vědí proč :)
Určitě dobře vědí proč, otázka je, jestli za to můžou ty baterky, nebo něco jiného. Napadá mě, že jestli třeba sdílí se zbytkem automotive molochu spoustu senzorů, věci jako aktuátory brzd pro ABS/ESP a podobně, tak může být drasticky jednodušší mít na palubě 12V olověnou baterku než nutit nějakou lithiovou sestavu, aby se pro všechnu tuhle elektroniku tvářila jako olovo.
Nevím jak zrovna Tesla, ale když jsem se nedávno koukal na výstavě pod kapotu několika elektromobilů, tak jsem viděl obyčejné auto se spalovacím motorem nahrazeným kompaktním blokem elektromotoru. Je to stejné jako tomu bylo u prvních aut. Vzali kočár a přidělali k němu místo koní motor. Teď vezmou standardní auto a místo spalovacího motoru mu přidělají jeden elektromotor. Všechno ostatní zůstává při starém. Přitom například kdyby poháněli každé kolo vlastním elektromotorem, tak se celý problém diferenciálů a vyrovnávání smyků vyřeší elegantně na úrovni individuálního řízení každého jednoho motoru. Dokonce by se to dokázalo točit na místě. To by se to parkovalo :)
Takže ten olověný akumulátor jen zapadá do té celkové předpotopní konstrukce.
Moc autům nerozumím, ale taky jsem pochopil, že existují "elektroauta", kde jenom vyhodili spalovací motor, ale zbytek zůstal stejný, přičemž kombinace elektromotoru se spojkou a převodovkou, mi připadá jako zvěrstvo. :-)
Taky mi připadá rozumné mít samostatný elektromotor pro každý kolo, ale to už předpokládá víc úsilí = navrhnout elektromobil, nikoliv jen mírně upravit hotové auto.
Předpokládám, že zrovna ta Tesla bude řešená celkem rozumně, nějakou jejich limuzínu jsem předloni viděl z blízka a chlubili se, že baterie jsou v podvozku a velký kufr mají ve předu i vzadu... takže předpokládám jednotlivé motory u kol.
Jak by ses ale chtěl točit na místě, to jsem nepochopil... nebo myslíš mít zatáčecí i zadní kola?
Jako tank, kola na jedné straně by se točila v protisměru strany druhé. Řízení by se nechalo na rovný směr.
V tanku se velí vpravo zatočit a vpravo v bok a není to stejné. Vpravo zatočit znamená přibrzdit jeden pás, kdežto vpravo v bok znamená pustit ty pásy proti sobě. Dokonce to umí čelem vzad. Jen to při tom trhá asfalt :D
Tak jasně, na trávě by to možná trochu fungovat mohlo, ale psal jsi o parkování, takže jsem předpokládal jízdu po asfaltu.
A vzhledem k tomu, že jsem slyšel vyprávění o traktoristoj, co zapomněl zavřený diferenciál a vjel na asfalt... nemyslím, že by takové řešení bylo funkční. Přecijen adheze pneumatik na asfaltu je poměrně slušná... ;-)
Bez prevodovky se bohuzel neobejdou vsechny elektromotory. Zaběr v minimálních otáčkách platí jen pro některé typy. No a že je lepší "jet na frekvenci" Ti coby czklistovi nemusím vysvětlovat. Tj minimálně redukční převod je vhodný.
Nějaký redukční převod smysl asi dává, ovšem zpátečku lze u elektromotoru realizovat mnohem snáze a o smyslu 5ti rychlostí a spojky bych se hádal. :-)
Fakt ti dává smysl převodovka? Třeba elektrické lokomotivy OBB co jsem poslouchal na nádraží ve Vídni mají podle mě při rozjezdu jen několik pevných stupňů PWM, žádná převodovka tam (podle zvuku) není. Nadproudu při nulové rychlosti je prostě zabráněno tak, že se nedovolí ze začátku pustit větší střída. Pochybuju, že by u aut tento problém byl horší.
No právěže převodovka mi smysl vůbec nedává!
Jediné, co si ještě umím představit, že nemusí být osa motoru přímo osou kola, ale bude mezi nimi nějaký redukční převod (tzn pevný poměr třeba 2:1, pokud by pro ten motor byly výhodnější vyšší otáčky, třeba kvůli rozměrům), nevidím ale důvod pro víc rychlostí. Přesně jak už tu zaznělo, když to jde u lokomotiv, nemělo by osobní auto představovat problém.
Dotaz laika:
Dvojí vinutí elektromotoru by snížilo odběr, nebo by úspora byla tak malá, že by se nevyplatilo?
Upřímně asi nechápu ani otázku. Jak přesně myslíš dvojí vinutí?
A rovnou přiznávám, že motorům moc nerozumím, mám matnou představu, jak funguje motorek s komutátorem a jak třífázový, tím moje znalosti končí, takže ode mně odpověď nečekej. ;-)
> Jak přesně myslíš dvojí vinutí?
Pravděpodobně myslel motor, který by uměl přepínat počet pólů.
Sériové a paralelní, existuje-li něco takového u stejnosměrných elektromotorů.
"Ráno moudřejší večera" - dočetl jsem se, že jde "jen" o jiné zapojení týchž částí ...
Pokud je cílem paralelního zapojení, aby cívkami tekl při stejném napětí větší proud a motor měl při rozjezdu větší sílu... něco jako přepínání hvězda/trojúhelník u 3F motoru, je otázka, zda je to v době elektronické regulace ještě potřeba, když proud můžu plynule regulovat nějakým měničem?
Tak tak, s měničem si můžeš s motorem doslova hrát. U dobrého měniče můžeš dokonce přizpůsobovat parametry a zpětné vazby měniče použitému motoru. Taková soustava pak táhne spolehlivě od nulových otáček.
Jak souvisí Tesla s a její elektronika s Radkovou elektronikou na kole?
Třeba tím, že na určité použití/účel může olověno-kyselinový akumulátor být momentálně dostupnějším, výhodnějším nebo prostě jen levnějším řešením ?
Navíc ani Tesla se zatím necítila být nucena použít lithiové řešení ... více viz Jirka 12:30
Jako hlavní baterku ale používají lithiové články. Olověné jen na ty kritické systémy. Na Radkově elektrosystému není nic zas až tak kritického.
Nazvat obyčejnou auto-palubní elektroniku kritické systémy, aby se dokázalo, že Radkova palubní elektronika PŘECE NENÍ AŽ TAK kritickým systémem je diskusní majstrštyk :)
Ty myslíš, že ovládání ABS a protismykové systémy nejsou v autě dostatečně kritické systémy? Představ si třeba situaci, kdyby se ten protismykový systém z důvodu nějakého zvlnění napájecího napětí rozhodl v plné rychlosti "vyrovnat smyk" a přibrzdil ti kola na jedné boční straně auta.
Krásný, jistě jistě si to myslím, že jsou to dostatečně kritické a blablabla :)
No a co ?
Třeba jsi tím chtěl říci, že kdyby v elektroautě byla lithiová baterka pro palubní "KRITICKÉ" systémy, že by za mrazu nefungovaly ?
Zdůvodnil jsem, že v autě jsou některé systémy opravdu kritické a nejsou to jen obyčejná palubní elektronika, jak jsi psal a jak jsem tvé sdělení pochopil. Takže se hned nečerti, nic špatného jsem tím nemyslel. Začínám mít pocit, že nesneseš jakýkoliv odpor :)
Ale nepodsouvej sem čertění se , jistě že jsou některé kritické a některé nejsou a majitelé elektrických aut jsou určitě radši, když jim elektronika funguje nezávisle od vnější teploty a ne jen někdy....
A já to snad zpochybňuji? Já jsem napsal cokoliv o teplotě? Já sem podsouvám, že olověná baterie je odolnější než lithová? Nikoliv, to jsou všechno tvé domněnky a s těmi teď tu sám se sebou zápolíš. Jediné mé tvrzení je, že v autě jsou některé okruhy kritické. Na tom jsme se shodli, takže snad už není co řešit.
Abych je tam dal přímo + balancer, tak nesedí napěťově. Tři články jdou moc nízko a čtyři vysoko.
Šlo by udělat zvlášť nabíjení těch lithiovek a z nich přes měnič napájet zbytek, kde by regulace nabíjení zůstala nevyužitá. Každopádně by to vážilo míň. O tom jsem snad i uvažoval, ale bylo by to na další odlaďování a já chci, aby to fungovalo jak dřív.
Takže příště.
Kouzlo?
https://www.youtube.com/watch?v=RkTvDjhImwo
https://hackaday.com/2013/10/09/troll-physics-3...
https://hackaday.com/2012/01/27/followup-troll...
TL;DW backdoornuté součástky - v držáku baterie je skrytý oscilátor, vypínače jsou ve skutečnosti přepínače se skrytou diodou a LEDky mají buď zespodu antiparalelně diody zakápnuté červeným lakem nebo kondenzátor a LEDka je vybroušená a dokola je navinutá cívka, takže to tvoří pásmovou propust a svítí to jen na některé frekvence z toho oscilátoru.
Úžasná práce, zejména jak sestavuje ten oscilátor uvnitř držáku na baterii - ukázka extrémního pájení.
Máte už mikropáječku z Lidlu na tři tužkovky? Kdysi ji koupil kolega a byli jsme u vytržení, že to fakt funguje. Pak ji dlouho neměli a jak ji dostali znova, vzal jsem ji pro zajímavost taky a on ještě dvě.
Výkon 6 W fakt stačí, když se hřeje hrot a nic jiného. Musí se chvíli nahřát, nejvýš deset sekund ve vzduchu a pak už krásně pájí, na malé SMD ideální.
Jenom jsem ji "předělal" na nabíjecí články. To spočívalo v tom, že bylo potřeba zrevidovat spoje uvnitř a hlavně překlenout vinuté pružinové kontakty - opravdu, oni ty 4 A vedli přes pružiny. Na výstupu se tím ztrácel až 1 W a to je docela škoda.
Teď má 6 W i s čerstvými NiMH jako předtím jenom s novými alkalickými tužkovkami.
Teda popravdě, nevěděl jsem, k čemu mi vlastně bude, ale dnes jsem ji vyzkoušel v garáži, když bylo potřeba neplánovaně provést operaci přímo na kole - vyměnit jednu zenerku za jinou hodnotu kvůli teplotní závislosti. Jak jsem dodělával plošák kvůli dennímu svícení, nevyzkoušel jsem to až tak důkladně a při teplotě kolem nuly nešla zapnout ve dne "mlhovka" - mělo se rozsvítit i potkávací, nestalo se nic. Zjistil jsem to náhodou při předvádění známému. Horší bylo na to přijít...
Mám podobnou, ale polovinu krytu na tužkovky jsem uřízl a dal tam místo toho 18650. Je to dost nouzovka, použil jsem to zatím jednou při servisním zásahu v terénu a měl jsem ji náhodou s sebou proto že byla malá, ne proto že by tam nebyla elektřina. Vždycky jsem to někomu vrazil ať drží tlačítko zatímco jsem připravil dráty a pak jsem je tím rozehřátým hrotem připájel.
Pokud to s portable pájkou myslíte vážně, kupte si za 50 USD na Aliexpressu TS100 a dejte do ní alternativní firmware https://github.com/Ralim/ts100.
Tyjo, přesně s tímhle krámem jsem se navztekal až dost. Kolega to má a já jsem s tím zkoušel pájet ultrazvukový senzor obsazení parkovacího místa někde pod stropem vymrzlé garáže, kde se ještě občas spínal odtah vzduchu kvůli hladině CO. No nešlo to. Pak jsme teda vyměnili baterky, tak to bylo o kousek lepší, ale jinak bych to nejradši rozdupal. Jiný kolega má plynovou páječku, ta funguje i za mrazu.
Asi do normální pokojové teploty to použitelné bude, ale zase tam mám pájecí stanici.
Od 1. června 2017 mohou mít leho tří- a čtyřkolky vzadu blikačku.
HP-Velo podotýká, že by byla vhodná i pro "normální" lehokola
http://www.liegeradmagazin.de/blinkanalage...
Asi bych poprosil o stručné vysvětlení, protože německy neumím...
V ČR může zadní světlo jízdních kol blikat už dlouho (přední jen když je silnice osvětlena), tak nevím zda to chápat tak, že už bude moct zadní světlo blikat i v Německu nebo o co v tom článku šlo, protože z automatického překladu si nejsem jistý, zda mluví o zadní blikačce nebo blinkrech pro odbočování?
Jde tam jednoznačně o blinkry.
Navíc z toho obrázku je to jasné.
Nechal jsem to přeložit do angličtiny, protože je to téměř dokonalé a srozumitelnější, než číst v češtině výrazy jako "otočné signály" a podobně.
https://translate.google.cz/translate?hl=cs&...
Ale netušil jsem, že legislativa jim vyloženě zakazovala i blinkry.
Ještě že u nás platí, že co není zakázáno, je povoleno.
Taky se mi zde naštěstí zatím nestalo, že by mě někdo buzeroval za to, že dělám něco pro svou viditelnost a bezpečnost.
(Samozřejmě ve dne ukážu rukou vždy, přestože jsou ty blinkry vidět líp, než na některých motorkách.)
Opravdu tam není slovo o zadní blikačce.
Navíc pokud povolí (a budou vyrábět) blinkry, tak povolení blikajícího zadního světla se tím stává ještě míň pravděpodobné (protože by se to spolu mydlilo).
Tak jen doufám, že v rámci harmonizace s nějakou EU normou nezakážou blikající zadní světlo i u nás.
Já vím, že ty radši souvisle svítíš, ale pro mě blikání smysl má, takže bych nerad přišel o možnost volby...
Tak se jdu zase odkopat se svou neznalostí. Zjistil jsem (když se dítě zeptalo), že nevím, jak přesně funguje bipolární tranzistor. Jakože co dělá vím - teče-li proud B-E (u NPN), může téct větší proud C-E. Ale jak to funguje uvnitř?
U diody je to jasné - buďto se elektrony a díry nahrnou doprostřed k přechodu PN a můžou se rekombinovat a proud teče, anebo se nahrnou k okrajům/vývodům a nic se nerekombinuje a nic neteče. Ale u tranzistoru mi to není jasné a na pár prvních kliků jsem uspokojivé vysvětlení nenašel: jak se stane, že ten velký proud proteče _proti_ směru jednoho z těch dvou PN přechodů? čím se vlastně bipolární tranzistor liší od dvojice diod na stejné destičce, že to funguje úplně jinak?
Jestli tě to uklidní, taky tranzistory chápu jen intuitivně z venku = kam pustit proud, případně přivést napětí (u unipoláru) a s trochou snahy pochopím většinu charakteristik v datasheetu, ale co dělají elektrony uvnitř?
Já ani moc nepochopil tu diodu a na vysoký, když jsem schytal otázku na zenerku, tak jsem se dozvěděl, že moje vysvětlení je sťředoškolské až laické... přestože jsem narozdíl od většiny, která se to naučila nazpaměť, měl představu, jak ji zapojit... :-)
Nebudu se snažit o žádné kvantovkově-fyzikálně-správné vysvětlení (to bych fakt nedal), ale spíš intuitivně: 1) Dioda v závěrném směru nevede, protože jí v P-oblasti chybí elektrony (to málo, co tam vznikne tvoří zbytkový závěrný proud), pokud by tam byly, tak nadšeně spadnou přes přechod do N-oblasti a dál ke kladnému potenciálu. 2) Elektrony a díry v druhém typu polovodiče nezmizí hned, chvilku jim to trvá a mezitím mohou kousek popoběhnout. 3) Tranzistor nejsou 2 diody se spojenou anodou právě proto, že prostření (P) část má tvar udělaný tak, aby to měly elektrony z emitoru do báze dlouhou a složitou cestou, kdežto kolektor na ně čeká hnedka blízko. Takže si dlouhou cestu raději rozmyslí a než stihnout zrekombinovat, tak to vezmou zkratkou do kolektoru, alespoň většina z nich.
Zhruba takhle. Doufám, že moc nekecám. Pokud jo, tak mě snad někdo opraví. :)
Zkusím si to přečíst ještě jednou, třeba to pochopím.
Dítě iniciativně přitáhlo od fyzikářky jakousi knížku, která pojednává o diodě, tranzistoru, tyristoru a triaku. Je ze 70. let nějaký překlad z němčiny, třeba tam něco bude. Vzhledem k době vzniku tam třeba polem řízené součástky (MOSFETY a jiné FETy) nejsou.
Ještě teda - všechny obrázky tranzistoru skutečně mají tu bázi nakreslenou jako tenkou. Ale všechny mají kolektor a emitor stejný. Jak se vlastně na konstrukci pozná, co je ve výsledku kolektor a co emitor?
Shodou náhod hezká odpověď k zrovna položené otázce na StackExchange: https://electronics.stackexchange.com/a/356602... (asi lépe vysvětlené, než můj pokus, i když na podobné bázi, pokud ti nevadí angličtina).
Kolektor vs. emitor -- liší se mírou dopování materiálu a asi i nějak geometrií. Pokud je prohodíš, tak trazistor stále tranzistoruje, jen má podstatně (tak o řád až dva) horší zesílení. Takže rozdíl mezi kolektorem a emitorem je až v jakési sekundární optimalizaci funkčnosti, kterou na těch jednoduchých schématech neřeší.
Takhle teď vypadá zadní kombinace světel na Azubu, za osm let je to čtvrtá verze.
První dvě fotky s bleskem, i tak jsou světla slušně vidět (na druhé i blinkry), na třetí s blinkry bez blesku.
Ale postupně, proč a jak:
Napřed byly boční svítilny na koncích jedné rovné hliníkové trubičky. Ta se občas ohnula, jak se o to někdo opřel, nebo když naložená brašna na hrbolu víc poskočila.
Některé narovnání by bylo zákonitě poslední, tak radši trubičku ze dvou třetin nahradily bowdeny.
Ty snesly ohýbání, jenom plast na nich začal praskat a nedržely rovně. Spravoval jsem to pořád různě vteřiňákem a izolačkou a nakonec vsunul dovnitř měděný drát, pak nastavená poloha držela nejlíp. Byly tam nejdéle.
Pro nové kolo se ale tento hrozný stav už nehodil.
Další verze byla zase hliníková trubička po celé délce, ale přerušená elastickými členy z hadiček a pružin. Zde:
https://www.nakole.cz/diskuse/20311-vlastni...
To se ukázalo jako dobré řešení. Ale nevydrželo dlouho, akorát do srážky se srnou. Vpředu nic, jen trochu vyhnuté dálkové světlo, kde ještě zůstalo pár chlupů. Vzadu to bylo horší - naložená brašna se na nosiči utrhla ze suchého zipu a jedno světlo přitom ohnula o 180°, to už pružina vzala za své. Druhá strana narazila kolmo do asfaltu - tam pružina nebyla nic platná.
Tyto poznatky vedly ke změně konstrukce - tykadla trčí nahoru. Je to určitě nápadnější, třebaže zhaslé, takže člověk se tomu spíš vyhne, než by o to zavadil. Brašna má větší volnost pohybu a dokonce by tam i vlezly těžké Ortlíbky, kdyby tahle už nešla dál látat. Při prudším položení na bok by už taky nemělo dojít k destrukci některé svítilny, nejvýš toho elastického členu, pokud by se ohnul zas nějak víc.
Vteřinové lepidlo je stejně skvělý vynález.
Mně to celé připomíná hlavu nějakého brouka s tykadly (obdélníkové odrazko = pusa, nad ním dvě velké kulaté oči a tykadla jsou jasná), nevím zda to byl záměr, každopádně hezké. :-)
Díky, záměr to nebyl, xichtíky se vždycky najdou.
Třeba ta zadní velkoplošná odrazka na sedačce s dírami. Musel jsem někam plácnout dvě použitelné nálepky zbylé ze starých pokusů na průhledné fólii a nejlíp vyšly právě tam (a jiný světlý podklad jsem pro ně nenašel).
Nakonec i ta přední sestava má teď nahoře kukadla.
Nechci zakládat nové téma tak to dávám sem.
Má někdo zkušenosti s těmito světly?
http://www.utyrse.cz/p/9865/author-svetlo-pr-a...
http://www.utyrse.cz/p/9496/author-svetlo-pr-a...
Dále by mě zajímalo jestli půjdou dobíjet skrz power banku a jestli jde dobíjet a zároveň svítit (při použití power banky)
A ještě by mě zajímalo jestli má někdo zkušenosti s tímto
http://www.utyrse.cz/p/8091/author-svetlo-zad-a...
nějaké recenze jsme četl ale osobní zkušenost je k nezaplacení.
Proč volím tyto věci? jednak cena mi příjde celkem zajímavá. Pak není to na baterie tudíž žádné shánění baterií (doufám že to půjde v nouzi použít s power bankou) a za třetí nejezdím vůbec v noci. spíš to chci jako prevenci abych byl vidět. Ale kdyby bylo nejhůř a zastihlo mě někde šero tak abych byl schopen dojet.
A ne není to zaplacená reklama. Pouze jsem to tam našel a už jsme to nehledal jinde.
Děkuji všem za reakce zkušenosti.
Světlo co vypadá přesně jako to prnví až na potisk mám vyzkoušené. Nesvítí to úplně málo a jde napájet z powerbanky. Nepovedlo se mi potvrdit, že by se zároveň se svícením i dobíjelo, ale když je připojené vnější napájení a zapneš ho, minimálně se nevybíjí. Slabé místo mi přišlo být upevnění, na 22mm trubce i při maximálním utažení pásku má tendenci se na hrbolech pomalu sklápět dolů.
Tak mě spíš šlo o to že když by se vybil tak že bych nanej připojil powerbanku a na to dojel kdyby bylo opravdu nejhůř ale jak říkám většinou jezdím za světla a chci být spíš vidět než sám vidět. Tak děkuji za info a já ještě závažím další alternativy a případně ho pořídím.
Modrý maják na helmu, "zrcadlovky" na oči?
8-)
Tak jsem pořídil z wische osvětlení a na power banku to jede jen na nejmenší a střední svícení. Pak jsem vzal jinou power banku a to pak svítilo na všechny tři intenzity ale neblika to. Asi to ta power banka nedá nebo není stavěna na přerušovany odběr. Tak si hodlám koupit ještě baterií kterou k tomu nabiri jako doplňkový produkt ale není u toho nabíječka. Tak by mě zajímalo jestli to půjde nabít normální nabíječkou na mobil která dává jen 5V. Děkuji za odpovědi.
Ještě popis produktu:
Features:
6x18650 USB&DC battery pack
8.4V,12000mA
Adjustable velcro strap ,easy to hang it on your belt
Convenient to carry
Suitable for bike light
Size: Approx. 5.5 x3.5x6.5cm (LxWxH)
Line Length: 38cm
Package Contents:
1 x 8.4 V 6x18650 Battery Pack
1 x Battery Bag
Získal jsem z vyhozené velkoplošné svítící reklamy tyhle vodotěsné LED moduly. Přesněji - vzal jsem nějaké na zkoušku, ale jsou jich tam stovky.
Jeden modul bere 100 mA, k napájení sloužily čtyři zdroje 12 V 8 A (ty mám dva).
Vrtalo mi hlavou, jak mají zapojené 4 čipy na 12 V. Jeden modul jsem proto rozlousknul. Doufal jsem v nějakou elektroniku uvnitř, ale je to tak, jak jsem se spíš obával.
LED jsou dvě a dvě v sérii přes odpory, na kterých se protápí celá polovina příkonu!
Takže horší než LED pásky, kde se protápí pouhá čtvrtina.
Při provozu se ale zdá, že se ani nezahřívají. Je to tím, že plošný spoj dělí od povrchu krabičky přes 2 mm vzduchové izolace, aby se mohl uvnitř vesele vypékat. Pořád je se čemu divit.
Přesto nejsou vyhřáté a svítí velmi slušně. Jako kdyby to nemělo nasvíceno vůbec nic, i když jsou z roku 2013.
Barva je ovšem ta nejstudenější denní bílá, takže nevím, k čemu by se daly ještě použít.
Napadají mě vánoční řetězy. Nebo denní svícení na kolo.
Kdybyste někdo nějaké chtěli, můžu věnovat - ještě naberu víc, než by se měly všechny vyhodit.
Jirkovi můžu přivézt a Tobě třeba na srazu.
Chtěl jsem ještě něco nabrat po práci, ale vzkázali nám, že už to chtějí likvidovat do šrotu, tak jestli chceme, ať si přijdem odmontovat hned.
Tak jsem jim ty hliníkové pásy očistil rovnou komplet, co tam leželo odkrytované a je toho víc než dost.
To vypadá hezky. Jestli ti nějaké zbydou, stavím se do fronty :-). Ideálně na srazu.
Přemýšlím o tom, že bych vyrobil nové řízení pro světla na kolo (děti už mají docela velká kola, a osazovat pro ně tu verzi kterou mám já se mi příliš nechce, protože jsem si vědom nedostatků). Tak uvažuju, že bych vyrobil něco lepšího na základě předchozích zkušeností. Pár věcí bych vylepšil a mám k tomu dotazy:
- procesor: asi bych zůstal u ATtiny861a - v zásadě nemám větší prostorové nároky na program, a pár pinů uvolním tím, že bych dělal jen step-down pro přední a zadní světlo, a třetí regulátor bych vypustil. Uvažoval jsem o připojení I2C displeje jako tachometr, tam bych asi potřeboval silnější procesor. Ale zase třeba ATmega328p nemá PLL hodiny, takže asi nejde mít PWM signál taktovaný 32/64 MHz jako má ATtiny861a. A velké rozlišení je asi fakt potřeba. Nebo co dalšího doporučujete? Ideálně s malou spotřebou v klidu, abych to mohl nechat vypnuté přes zimu třeba půl roku, aniž by se vybily baterky.
- chtěl bych spolehlivější analogovou část - měření A/D převodníkem. Jak proud přes LEDky, tak třeba i ambientní osvětlení. Což znamená pokud možno oddělit analogovou měřící část od zbytku světa. Asi diferenciální (dvoupinové) měření, možná i samostatné AVCC/AGND. Jak to nejlépe oddělit, aby to nestálo moc součástek navíc? Samostatný zdroj (LDO)? Anebo třeba jen propojit GND s AGND a AVCC oddělit od VCC třeba LC členem? Pokud oddělit úplně, tak jak dělat low-pass filtr pro měření proud LEDkou? Stačí odpor + kondenzátor, anebo je třeba mít odpor jak na kladné tak i na záporné straně měřicího odporu?
- jaké další vychytávky by vás napadly?
Pokud bys šel do nějakého externího A/D převodníku nebo napěťového multiplikátoru a stačily by ti dva kusy od jednoho čipu, doporučoval bych Linear technologies (teď součástí Analog devices), posílají vzorky. Mám s jejich čipy (hlavně DC/DC měniče) velmi dobré zkušenosti.
Pánové,
poradíte mi jak 12Vss krmit zadní světlo?
LED driver y jsem do teď úspěšně ignoroval.
Co bych uměl je vytvořit proudový zdroj pomocí 7805. Vím že to jde lépe a již nemám čas prozkoumávat všechny Cimrmanovské "Tudy cesta nevede". Moc děkuji!
Jestli to mám chápat tak, že máš 12V akumulátor a chtěl bys tím napájet zadní světlo, které bývá na 6V (je-li tam klasická žárovka), tak nejjednodušší by bylo zkusit najít 12V žárovku nebo tam dát dvě 6V žárovky do série.
Samozřejmě lze měničem z libovolného napětí vyrobit téměř cokoliv, definovat si proudové omezení a podobně, ale nejdřív by bylo dobré vědět, co a proč chceš dělat. Některé problémy mají i jednoduchá řešení...
Je tam LED a ano chci 12V baterii to napájet. Můžu nejdříve 7805 znížiť napětí a použít původní tovární plošák. Říkám si, že bych si mohl vytvořit rovnou celý nový plošák a přepoužít jenom tu LED. Zbytečně to komplikuji?
Pokud z 12V baterie budeš vyrábět 5V pomocí 7805 (nebo podobným lineárním stabilizátorem), tak víc než polovinu energie přeměníš na teplo. Netvrdím, že by to tak nešlo (nutno zkontrolovat ztrátový výkon), ale je to dost škoda... mohl bys z baterie svítit víc nebo déle.
Pokud jsi schopen vytvořit nebo upravit plošný spoj a stačí ti jen, že to zadní světlo bude souvisle svítit, pak bych poskládal červené LEDky do série tak, aby při jmenovitém proudu na nich dohromady bylo třeba 10V (cca 5 LEDek) a buď přidal vhodný sériový odpor (zvolit, aby při plně nabité baterii nebyl překročen max proud) nebo proudový zdroj s LM317 nebo něco podobného.
Výsledná účinnost bude mnohem lepší (více světla + méně tepla). Samozřejmě se nabízí i spínaný proudový zdroj, dají se koupit hotové destičky za rozumnou cenu.
Pak můžeš mít účinnost ještě lepší, ale hlavně to řeší situaci, když by několik LED v sérii nebylo žádoucí. Třeba pokud bys tam měl jedinou výkonovou LEDku, takže bys z 12V potřeboval vyrobit 2-3V/0.5A...
V dnešní době je překvapivě možné použít G4 12V LED světelné zdroje a pod.
Mně by spíše zajímalo Vaše zkušenosti ze spínanými zdroji. Rychlé hledání vyplivlo např.LTC3600.
Spínané zdroje na tyto malé výkony se mi v poslední době osvědčilo brát už jenom hotové, osazené a překvapivě dobře funkční například z DX za babku, jak step-down tak step-up, s USB konektorem atd.
Dobré LEDky na 12 V mají v sobě taky spínaný zdroj a světlo by z toho bylo fajn. Třeba tohle jsem koupil ve výprodeji za 26 Kč kus (zmuchlané krabičky).
Značka Neolux, což je vlastně Osram a i když na nich píšou 50 - 60 Hz, tak drží stabilně výkon 4,5 W od 6 do 20 V DC (tolik vydržet musí, víc jsem nezkoušel) a při AC žádný strobo efekt.
Moc povedené, až na mechanickou stránku - z jedné upadla plastová optika a uchycení plošného spoje z hlediska odvodu tepla bylo pak už nějak nejisté. Jenom ten hliník byl ke sklu přilepený fakt dobře. Tak jsem skleněný zbytek hned rozlámal a po dořešení chlazení to použiju jinak, možná na některém kole.
Z mého pohledu je efektivita těch hotových měničů dost nízká. Zas na druhou stranu, když na to člověk nemá čas, tak je to určitě dobré řešení.
Já sice mám vyrobené měniče s účinností kolem 95%, ale pak k nim připojím AVRko a účinnost v malých proudech jde dolů. A ten čas, který jsem tím strávil byl skoro srovnatelný s časem, kdy jsem tím svítil...
Jinak s čipy od Linear technologies (teď už Analog) mám velice dobré zkušenosti. Posílají vzorky zdarma, i u hodně drahých čipů :-)
Zdravím, kúpil som 2 ledky za 5 € Kanlux 12V/0,22W/18mA 6000-8000K/IP 68 a dal som do obyčajného zadného svetla (na miesto 6V 0,6W žiarovky, lebo vyhorela a hocikde ju v obchodoch nemajú) a ide na nábojové dynamo. Alebo ho možno ešte napojím na batériu z 12V AKU vŕtačky.(3 Ah) Predné mám z bodovky asi 12V 310lm asi 3W. Vydrží niekoľko hodín.
Už několik let svítím na 12V akumulátor (z akuvrtačky). Do klasických světel na dynamo jsem dala gumové patice T10 a do nich nasunula ledky pro auta.
https://www.nakole.cz/diskuse/14034-vlastni...
A koukám, že ono už je to šest let! A to pořád svítím na tu jednu baterii, ještě mám dvě záložní :-) :-)
Dnes už se dají koupit mnohem lepší komplet led světla.
https://dopice.sk/mhK
To stačí napojit na akumulátor a svítíš :-)
Ďakujem, sú tam ďalšie námety pre mňa.
Mám taký istý akumulátor ako je na fotkách (Bosch) aj to svetlo čo je naležato. Do toho som dal na miesto žiarovky tú hotovú 12V ledku a svieti na to Shimano dynamo. Predná bodovka má MK16 peticu a na to cez najmenšie dve oddelené tzv.čokoládky sa dá ľahko pripojiť ķáblik a vložil som to do plast.krytky na ťažné zariadenie a objímkou s gumou (na rúry)stiahol a prichytil na leho.
Mi se ten model osvědčil a mám to udělaný na dvou kolech, už několik let spolehlivě svítím, občas dobiju, žádný stres, že mi dojde baterie, má to výdrž.
Letos jsem obdobným způsobem ještě zelektrifikovala favoritku, ale na tu jsem nemontovala žádný velký světla, jen miniaturní "orlí oči" pro případ, že náhodou na podzim zatmím. Párkrát jsem to musela použít, ale na svícení na cestu to není, jenom, aby mě na silnici bylo vidět. Má to přes 100 lumenů, ale je to jen maličká bodovka, takže vidět to je potmě výborně, ale moc to teda na cestu neposvítí :-)
Pomůže někdo?
Potřeboval bych navrhnout nějaký elektronický odpojovač baterie při dosažení max. nastaveného napětí baterie, v mém případě by to bylo 54V.
Současně by se odpojilo i napájení nabíječky 240V st. Mělo by to fungovat v rozmezí od 40V do 54V. Vše by se mělo dát obnovit po opětovném nahození napájení nabíječky např. tlačítkem.
Víte li někdo o podobném zařízení dejte prosím vědět.
A jak přesně potřebuješ to hraniční napětí hlídat?
Jakože jestli stačí vypínat přibližně a +/- 1V žádný problém nebo třeba při 53.95V ještě musí být sepnutý zatímco při 54.05V už musí být vypnuto?
Pak je taky otázka, zda stačí, když ti někdo načrtne schéma, ty už si součástky seženeš a zapojíš nebo spíš čekáš odkaz, kde objednat hotové?
Vzdyt to umi kazda inteligentni nabijecka.Ted jsem ji kupoval a jde to tam nastavit jak chci.
Ano a která? Nezaměňuj ukončení nabíjení s odpojením od baterie :-)
Ja chci odpojovač.
A cemu vadi ze tam bude fyzicky pripojenej kabel?Odpoji se to elektronicky takze nenabiji ani nevybiji.
Při dosažení max. napětí ale nemusí být baterie ještě úplně nabitá, zvlášť u rychlejších nabíječek.
Lepší by bylo odpojovat teprve až přestane téct proud do baterie.
Jelikož trochu dýl připojená nabíječka nijak zvlášť neškodí, nestačil by obyčejný časovač?
Nastavit čas, za který bude zaručeně nabito a nabíječka se vypne, případně se přes výkonné relé spínané přes 230V (stykač) odpojí i baterie od nabíječky (pokud se prokazatelně vybíjí).
48V baterie je plně nabita při 54V.
Časovač narušuje postup při nabíjení
Zapni nabíječku a připoj nabíjecí kabel k baterii. Po ukončení nabíjení odpoj kabel od baterie a teprve potom vypni nabíječku.
To si neodporuje, ani jestli je to tak striktní.
Pokud by časovač pomocí relé odpojil nabitou baterii a zároveň v tu chvíli vypnul nabíječku, tak ta by nějakou dobu ani nic nepoznala, protože díky nabitým kondenzátorům ještě beztak chvíli svítí.
Pokud bych to pominul pak je tu ještě otázka spolehlivosti zásuvkových časovačů. Mám doma 3 kusy bohužel už nefunkční.
No a vzhledem k tomu že ztrata na kabelu o průřezu 2,5mm2 o délce 22m je "jen" 1,6V budu nabíjet z bytu. Je to v podstatě nejlevnější varianta. Jen se mírně prodlouží nabíjecí čas.
Snad je nějaký univerzální digitální časovač, nebo by šel vyrobit jednodušeji než ten hlídač nabití.
Ne ty denní mechanické hodiny.
Jestli je už k dispozici prodlužovačka, je to zanedbatelná ztráta. Výstup nabíječky je nezávislý na napájecím napětí v daném rozsahu, jestli tam není přímo psané 100 až 240 V, takže čas se neprodlouží, jen se o ten úbytek zvedne spotřeba ze sítě, pro úplnost :-)
Ty mechanické hodiny vlastně vůbec nemusí být špatné, dík za inspiraci, to ještě využiju. Taky se mi už jedny takové rozbily, ale mám jiné - ne do zásuvky, jsou vestavné, z nějakých přímotopů, akvárií, prostě recyklované. Něco využívám na vánoční osvětlení.
Stačí zapojit tak, že motorek bude až za spínačem. Pokud je kvůli tomu nutné rozebrání (u těch do zásuvky), je to trocha hodinářské práce a trpělivosti.
Pak se nastaví čas, potočí se, aby se zapnuly a po uběhnutí času zůstane všechno vyplé.
Levnější řešení nenajdeš.
Trochu si nerozumíme:-) Nebudou žádné časovače ani odpojovače. Nabíječky (dvě) budou umístěny doma, od nich přes konektory bude zaveden nabíjecí čtyřžilný kabel do sklepa no a na tomto kabelu je ona ztráta 1,6V jelikož měří 22m. Jednoduché a nejlevnější řešení.
Aha, tak už je to jasné, dlouho zapnuté nabíječky ve společném sklepě by zřejmě budily pozornost.
Ta ztráta vychází při proudu 5 A, měl jsem si všimnout, že na primár by to bylo trochu moc. Nejlevnější řesení to je, jestli je už kabel k dispozici.
Z diskuse jsem pochopil, že máš kolo ve sklepě, nabíječku doma a mezi tím pár desítek metrů kabelu, na kterém je značný úbytek napětí. Potřebuješ to nějak odpojit, protože kolo bude připojené i po nabití několik dní a ty nechceš aby se baterie přes nabíječku vybila.
První otázka co mně napadá je, jestli jsi si jistý tím, že nabíječka baterku po dokončení nabíjení doopravdy vybíjí.
Lithiové baterky se nabíjí tak, že se nejprve drží konstantní proud a měří se napětí, které postupně roste. Při dosažení nabíjecího napětí se pak drží konstantní napětí a měří se proud, který postupně klesá do nuly. Při poklesu pod určitou mez se baterka prohlásí za nabitou a nabíječka se vypne.
Pokud mají kabely velký odpor, jako v tvém případě, je velký rozdíl v tom, jaké napětí vidí nabíječka a jaká má baterka. S klesajícím proudem se ten rozdíl zmenšuje. S takovýmhle zapojením by to chtělo, aby proud, kdy se baterka prohlásí za nabitou byl co možná nejmenší. Což nevím, jestli můžeš nastavit. Obvykle se to dává na desetinu nabíjecího proudu, což v tvém případě může znamenat, že se baterka nikdy plně nenabije.
Každopádně pokud bys chtěl baterku odpojovat pomocí relé, navrhoval bych měřit proud a ne napětí. Jak jsem výše vysvětlil, proud je indikátor toho, že je baterka nabitá, ne napětí.
Ano pochopil jsi to správně až na to kolo :-)
Ale to není podstatné, podstatné je to že ztráta na 22m/2,5mm2 kabelu bude 3% = 1,6V což je celkem v normě. Dokonce to vypadá že kabel by mohl být 18m a to by ztráta klesla na 1V.
Mám ověřeno že už při napětí 54V neteče do baterie žádný proud. Plně nabita baterie má 54,6V a při tomto napětí nabíječka vypne.
Ty chceš naznačit že na takto dlouhém kabelu díky ztrátě 1,6V (1V) se nikdy na konci kabelu 54V neobjeví? V tomto dost tápu :-)
Ovšem zase nastal problém vedení kabelu v lištách což se některým majitelům (SVJ) nelíbí.
Asi mě nezbude než uvažovat zase o zavedení 240V do sklepa (požiji již stávající lištu)a vymyslet nějakou automatiku na odpojení od bateií a i od sítě.
Ano mám ověřeno že se baterie zapojená ve vypnuté nabíječce vybijí, ne moc ale vybíjí.
Jde taky o to že nabíječka může selhat, nevypne a sklepy vyhoří. Ve sklepě je tak malý prostor že nepřipadá v úvahu úmístení bateri do nějaké plechové krabice. Vždy by zůstaly na inv. vozíku. Viz https://bob54.rajce.idnes.cz/Prestavba_inv....
Mám co řešit do jara:-)
Je pro úplnost, odpor drátu je lineárně závislý na jeho délce, čili při zkrácení na 18m klesna ztráta na ~1,3V.
Při napětí 54V neteče do baterie žádný proud a přitom je baterie plně nabitá při 54,6V. To nedává smysl. Jak můžeš na baterce dostat 54,6V, když ji nabíjíš na 54V? To zní jako chyba měření a nebo obsluhy.
Ještě trocha teorie nabíjení li-polek. Li-polka se dá nabít na libovolné napětí (když to napětí bude < 4.2V, výš se ničí). Dejme tomu, že ji nabíjím na 4,1V. Fáze nabíjení jsou pořád stejné. Nejprve nabíjím konstantním proudem dokud nedosáhnu těch nastavených 4,1V. Když bych v téhle fázi baterku odpojil, naměřím na ní napětí menší než 4,1V. Jakmile při nabíjení dosáhnu 4,1V, držím tohle napětí a měřím proud. baterka je plně nabitá, když proud klesne do nuly.
Tvoje baterka se dá nabíjet na max napětí 54,6V, což vychází, že to je 13-ti článková baterka. Tvoje nabíječka zřejmě nabíjí na 54V kvůli nepřesnostem v měření, aby baterky nepřebila. Nikdy ji nenabije úplně, ale nezničí ji.
Teď k tomu kabelu. Tady se jedná o ohmův zákon a dělič napětí. Obvod si jednoduše můžeš představit jako zdroj proudu (v první fázi nabíjení) - nabíječka, baterku a rezistor - kabel. Zdroj proudu dává, řekněme, 5A. Baterka má v daném okamžiku napětí, řekněme, 50V. Na rezisoru je, jak jsi psal, ztráta 1,6V. Podle ohmova zákonu má tedy 1,6 V / 5 A = 0,32 ohmu. Baterka a rezistor jsou zapojené v sérii, čili se jejich napětí sčítá. Nabíječka v tom okamžiku musí dávat napětí 51,6V.
Přejdeme do fáze konstantního proudu. Nabíječka se dostala na 54V a postupně snižuje proud. Když proud klesne na 1A, klesne ztráta v kabelu na 1A * 0,32 ohm = 0,32V. Čili na baterce je napětí 54 V - 0,32 V = 53,68 V. Otázka je, při jakém proudu nabíječka vypíná oproti tomu jaký drží v první fázi nabíjení.
Vypadá to jako nesmysl ale je to tak, je možné že tam ještě nějaké mA tečou ale ja je auto ampermetrem nenaměřil.
https://www.gme.cz/automobilovy-ampermetr...
Nabíječka na nabíjecí větvi má v závěru dokonce 54,9V a na výstupu z baterie je rovných 54,6V a nabíječka vypne. Napětí na výstupu poklesne na 54,4V.
Do plna nabíjim těsně před jízdou, jinak vypínám nabíječku zhruba při 53V.
Mám cycleanalyst a zjistil jsem že pokud nabji na 54V a nebo na 54,6 je to úplně stejné. Baterie je prostě plná. Ty mA navíc nepoznáš :-) Je škoda že nyní nemohu experimentovat jelkož mám baterie nabité na skladovací napětí.
Jen při nabíjení mohu znova tyto veličiny zaznamenat, ovšem až začne sezona. Co si tak matně vybavuji tak pokles proudu je dříve než je dosaženo 54V, zhruba to začíná už od 52V klesat. Přemýšlím nad najakým vybíječem, občas se stane že mám nabito na plno, zhorší se mi zdr. stav a několik dnů nevyjedu. Bateriím to moc nesvědčí. Něco s odběrem 2-4A by se hodilo.
Pořiď si pořádný multimetr.
Rozdíl 0,3 V mezi nabíječkou a baterky mi přijde celkem velký, ale otázka je, jak to vlastně měříš. Pokles napětí baterky po odpojení nabíječky o těch 0,2V zní celkem v pořádku vzhledem k tomu, že má celá baterky 54V.
Dovedu si představit, že tvůj problém by byl řešitelný pomocí měření proudu a spínání pomocí relé. Ale já to pomocí diskrétních součástek nedokážu. Uměl bych to s pomocí MCU/Arduina, ale bylo by to bylo dost drahé. A navíc na to nemám čas.
Nějak to vyřeším, do jara času dost:-)
Kdybys to měřil jinými, proudově nezatíženými, dráty nahoře multimetrem napětí, tak to nahoře (myslím tím u nabíječky) můžeš ručně rozpojovat. Ale jak řešit ochranu před zahořením ve sklepě, to opravdu nevím. Požární hlásič?
Je to tvrdý oříšek, promyšlím varianty ale zatím ani jedna mně nesedí.
Splehlivé není nic.
Musím ověřit nakolik vypnuta nabíječka zapojena v bateri ubere nepětí (vybije baterii) a zda ji vůbec vybíjí.
Pak by jednoduše stačila časovací zásuvka.
Při připojení baterky na ni přiložit i teplotní senzor a u nabíječky vypínat nabíječku v případě, že teplota vzroste nad nějakou přípustnou mez. Mělo by jít nastavit teplotu tak vysoko, že nebude vypínat zbytečně, ale zároveň dost daleko od teploty, u které článkům hrozí thermal runaway a tím požár.
K tomuto se připojuju. Jen kdybych si mohl vymýšlet, tak bych bral vypínací teplotu jako delta-T nad teplotou začátku nabíjení - třeba 5 °C. U své nabíječky na modelářské baterky mám 40 °C a je to proto, že v létě je v bytě 35 °C, tak ať mám mírnou rezervu. Což ale teď v zimě nedává smysl - když je ambientní teplot 22 °C, dávalo by smysl začít panikařit třeba u 27 °C teploty baterky.
Ale zase LiPo jsou rizikovější než Li-Ion a míň se nabíjením zahřívají. Koneckonců jsou i nabíječky, které přímo konec nabíjení řídí teplotou článku.
Za 9 roků co mám elektrokolo a nabíjím baterie se mně ještě nikdy nestalo že by byly přehřáté. A to jsem měl i tři roky lipolky.
Na druhou stranu není vyloučeno že se něco podělat může. Vše ovšem jistit nejde:-)
Právě mně přijde, že teploměr a vypínání od teploty je docela pěkná pojistka, která by měla pochytat spoustu problémů.
Otázka je jaké problémy máš na mysli. Ja ještě žádný při nabíjení neměl a po nadměrné teplotě ani stopy. Lionky dost lidí nabíji v garážích či kůlnách a to přes noc bez dozoru. Pokud bych to chtě zabezpečit abych vyloučil všechny možnosti tak by mě na to sotva stačily 2-3 duchody :-)
Takhle si někdy nabíjím NiMH, když není čas. Při rychlonabíjení na konci stoupne teplota tak spolehlivě, že to jistí jen ten termostat.
To se ale lithiovek netýká, nebo jo? Na konci nabíjení se snad nezahřívají víc, aby se od toho dalo něco odvodit. Proud a s ním výkonová ztráta se postupně snižuje, to mě aspoň doteď uklidňovalo.
U akuvrtačky je baterka na konci nabíjení (na můj vkus moc rychlého) sice evidentně teplejší, ale v tom vidím spíš plynulou akumulaci tepla dodávaného hlavně nabíječkou, která uvnitř hřeje na hranici výdrže součástek (přesto to s čistým svědomím pouští mezi lidi).
Nabíjím Li-Ion vylámané z notebooků ve Fenix Are-C2, a na konci jsou docela horké.
Rýchlovarná konvica je bezpečný spôsob ako batériu pomaly vybiť... Voda nezovrie len s zohreje, stačí si urobiť redukciu z konektoru batérie na zásuvku 230V. Odber je okolo 2A...
Dobrý nápad, vyzkouším jak to vše poskládám :-)
Napadlo ma že mi fungovala aj teplovzdušná pištoľ, tiež má 2kW a aj vetráčik v nej sa rozbehol tak som to dal spolu s konvicou cez rozdvojku aby to šlo rýchlejšie :-) Ale konvica je najjednoduchšie riešenie, to má asi každý...
Konvice se mi takhle jednou hodila i jako zátěž na přezkoušení zesilovače pro menší venkovní aparaturu, jenom 2000 W do 4 Ohmů. Abych dostal ty 4 Ohmy, dal jsem k ní paralelně ještě pár přímotopů a ta voda v konvici nakonec začala vařit. Bylo tam až 100 V, to už stačilo.
K vedení kabelu
- komínem
- větracími průduchy (rourami) odvětrávajícími komoru (na chodbě) nebo spíž (v kuchyni. Ty kuchyňské jsou obvykle ze suterénu až na střechu
Tak jsem změřil výstup nabíječky, na jedné je při vypnutém stavu 2Kohm a na druhé 4,5Kohm.
Je to jisté že vypnutá nabíječka připojena k bateri ji vybijí.
Je to logické neboť se první zapne nabíječka a poté se připojí k baterii, po nabití se nejdřive odpojí nabiječka od baterie a až poté se vypne.
Ale vždyť to samé můžeš dělat ručně na své horní straně toho kabelu a ten volný kabel nechávat připojený na baterii ve sklepě. Jen to nesmíš omylem šlusnout.
Jasně ale je problém to vest z bytu do sklepa (SVJ kreténum se to nelíbí). Tak že varianta je 240V od mého jističe a vedená kabeláž již ve stávajících lištách. Nabíječky ve sklepě a jednoduše jen přes časovač a relé pro odpojení od baterie.
Případně by šlo udělat něco se smart zásuvkou, která umí měřit spotřebu a dá se ovládat přes mobil. Takhle z fleku mě napadá tohle:
Zapojení: do zásuvky ve sklepě dáš smart zásuvku, do ní rozdvojku, na jednu stranu rozdvojky zapojíš nabíječku a na druhou stranu vlastní jednoduchý bastl ve kterém prochází kabely od nabíječky do baterie skrz relé. Když má bastl napájení ze zásuvky, relé je sepnuté a kabel je propojený od nabíječky k baterii. Když to vyndáš ze zásuvky a nebo se zásuvka vypne, relé se rozpojí a baterie je izolovaná od nabíječky.
Fungování: do té smart zásuvky nastavíš, že třeba při poklesu spotřeby na určitou úroveň se má vypnout. Mělo by to myslím jít přes IFTTT nebo to možná některé ty zásuvky budou přímo umět. Když tam nastavíš jen o chlup víc než je spotřeba nabíječky jedoucí na prázdno po nabití baterie, můžeš to zapnout a nechat jet. Jakmile se baterie nabije a spotřeba ze sítě tím pádem klesne na tu nastaveou mez, zásuvka vypne a tím odpojí zároveň nabíječku ze sítě a baterii od nabíječky. K tomu navíc by to šlo přes aplikaci v mobilu zapínat na dálku když máš baterie na skladovacím napětí a chceš je dobít do plna, nebo na dálku vypnout když sis to rozmyslel a chceš přestat nabíjet.
Celé to může fungovat myslím jen tak, že ve sklepě máš signál svojí wifi nebo ho tam dokážeš dostat. Možná se dělají podobné zásuvky i přes mobilní síť, že by musela mít vlastní SIM kartu, ale to nevím jistě a to by byl docela opruz.
Resetátory na GSM stojí kolem 1800,-Kč
Hele a mají ty tvoje nabíječky nastavitelné nabíjecí napětí? Jaký používáš nabíjecí proud?
Jako nejjednodušší ochrana proti vybíjení by byla dioda. Nevýhoda tohohle řešení je ztráta na diodě (cca 0,8V).
Velmi rychlým pohledem do nabídky GESu mi přijde, že třeba tahle by mohla být použitelná:
https://www.ges.cz/cz/dioda-byw29-200...
Má sice drobnou propustnost i v závěrném směru, ale řádově to je pár uA. Pravděpodobně bys na tu diodu musel dát i chladič.
Jako dioda mě taky napadala, pak jsem to ani nepsal, záleží, jak ta nabíječka funguje, jestli jí to nebude vadit.
Přecijen pokud by si kontrolovala napětí před spuštěním nabíjení nebo něco měřila v průběhu, mohla by to vzít jako vadnou baterii a vůbec nenabíjet.
Ale netvrdím, že je pro to důvod. Nejspíš to bude jen proudový zdroj s omezeným napětím, takže zkusí a uvidí...
Trimry tam jsou ale bez schématu je to jen pokus omyl. Jinak nic nastavovat nelze, vypínací napětí je 54,6V i když to spíše vypne při 54,9V.
Nabijí se proudem 5A.
V podstatě to už mám skoro vyřešené. Bude se nabíjet ve sklepě a vypnutí bude pomoci zásuvkového časovače a polovodičového relé.
https://www.ges.cz/cz/spinaci-hodiny-mechanicke...
https://www.postavrobota.cz/SSR-Rele-40A-60V-DC...
To by mohlo fungovat. Jen bych rád viděl specifikaci toho SSR relé.
Možná bude stačit i tohle
https://www.ges.cz/cz/automobilove-rele-ra2-pl...
A proč tam potom nedáš normální velký relé/stykač na 230V? Ušetřil bys ten zdroj.
Možná je to mojí neznalostí ale bál bych se aby to polovodičové relé neseplo nebo nemělo vysoké parazitní proudy a použil bych relé má 60V resp stykač na 230V
Bez šťávy nemůže sepnout a šťávu vypne časová zásuvka.
Trochu bych se toho bál.
Svodový proud ve vypnutém stavu nějaký bude, udávají do 2 mA. To nic není.
Tady ale vznikne zásadní problém, že po vypnutí nabíječky se obrátí směr proudu, takže se to relé přepóluje. S tím asi moc nepočítají. Moc bližšího se o něm zjistit nedá, ale jestli je spínacím prvkem mosfet, tak ten opačně vede moc dobře, protože má v sobě diodu.
Lepší by bylo fakt normální relé s cívkou na 230 V za stovku (bez patice), nebo připlatit za šroubovací svorky. Přímo stykač to nemusí být, na těch 5 A stačí "pomocné" relé.
Mám je již doma tak to testnu, relátka mám taky tak že změna je možná.
Vlastně ono by to šlo, proč ne. Když už ho máš, zapoj ho rovnou obráceně, z nabíječky k "-", od "+" k baterii.
V sepnutém stavu by mu mělo být jedno, kterým směrem proud teče. Schválně, jestli na něm naměříš stejný úbytek (a jaký).
Vyznačená polarita je důležitá pro vypnutý stav.
Pokud to otočím jak píšeš tak právě při vypnutém stavu to propouští a to je to co nechci. Tak jak je to správně zapojené funguje stéjně jako relé.
Můžeš mi prosím pro představu změřit multimetrem napětí, co je na výstupu toho vypnutého relé (a v jaké polaritě vzhledem ke svorkám +-)?
Žádné jelikož je vše vypnuto. Zatím je to vše ověřováno jen měřením. Propojení na baterie ještě nemám a druhý testovací zdroj budu dodělávat koncem týdne. Pak to vše ověřím za podmínek podobných nabíjení a dám vědět.
Tak jsem to dnes testnul.
Když +pol z baterie zapojím na +pol SSrelé tak ve vypnutém stavu to propouští plné napětí z baterie, to je zrovna to co nechci a před čím jsi mně varoval.
Ovšem když to zapojím naopak pak ve vypnutém stavu SSrelé nic nepropouští. Nevím ale jak by se to chovalo i s nabíječkou to ještě nmám ověřeno.
Označení SSrelé na straně zátěže + a - je nesmyslné protože vstup je + a výstup musí být zase jen + a né -.
Asi se stím nebudu trápit a dám tam ty autorlátka.
Takže když je na + výstupu relé připojeno plus z baterie a na mínusu je mínus, což je správná polarita, mezi tím v sérii nějaký odpor, tak se objeví plné napětí na odporu a na relátku není nic - jako že je seplé, když má být vyplé, tak to čtu.
No, tak něco je tady špatně. Zbytečné předjímat kde, prostě bez měřáku v ruce to nemá cenu na dálku řešit. Promiň.
Nerozumíme si, ovládací napětí neřeším to funguje v pořádku. Relé je vypnuté a v tomto stavu potřebuji aby z lion baterie bylo napětí přerušeno. Což není v případě že je + pol z baterie zapojen na -pol SSrelé, viz schéma obrázek I.
Pokud ovšem + pol baterie zapojím na +rele tak do nabíječky neteče nic (obvod je přerušen). viz obrázek II.
Otázka je jakto má být správně zapojeno když priorita je nabíjení, pak +od nabíječky by mělo býtzapojeno na + SSrelé a - SSrelé by mělo být zapojeno na + baterie. Tím pádem ovšem při vypnutí ssrelé teče napětí z baterie do nabíječky a to nechci.
Když to zapojím opačně tak zatím netuším co se stane ale je jisté že z baterie zpětně nic neteče. (obrázek II.)
Doufám že je to už srozumitelnější:-)
Pokud je to "relé" určeno ke spínání stejnosměrného proudu pouze jedním směrem, pravděpodobně spíná pomocí nějaké mosfet tranzistoru, který má v opačném směru ochrannou diodu.
Z mého pohledu pro tvé požadavky = zabránit proudu téct do baterie i z baterie (oba směry) zcela nevhodné.
Tak řešení by bylo zapojit do větve od baterie diodu aby kladné napětí nepropouštěla zpět.
Jenže na diodě je úbytek napětí 1,5-2V a já netuším co by to pro nabíječku znamenalo. Jak by vyhodnocovala konec nabití když by chyběl onen úbytek. Aby nakonec nedošlo k tomu že mně baterií přebije o ty dva volty, to by lionka nepřežila.
Tak že klasiké relé to vyřeší.
Spíš bych očekával že baterii nedobije Kupte si Schottky diodu na napětí i proud který potřebuje. Úbytek bývá do 700mV. Nic jiného Vám netřeba. Dioda Vám zajistí, že proud do baterie poteče a zpět ne.
Nebo klasické relé jak jsem psal.
Já rozumím že oželet investici do elektronického relé je těžké, ale zapomeňtě na něj.
Hlasoval bych (opět) pro klasické relé na 230V, pak vypadne i ten zdroj. Bude to jednoduché, spolehlivé a když se pokazí, snadno se vymění za jiné.
Existují i krabičky, které zadrží proud v obou směrech (zpravidla dva (opto)mosfety proti sobě), ale ve většině obvodů je to zbytečné.
Přínos SSR vidím především v aplikacích, kde se spíná a rozpíná často (hodněkrát za minutu), kde by to klasické relé brzy zabalilo. Jestli u tebe cvakne dvakrát za den, není co řešit...
Máš na mysli tohle
https://www.gme.cz/pomocne-rele-vs308k-230-24...
A nebo tohle?
https://www.conrad.cz/zasuvne-rele-rele-do-dps...
Jestli tam neteče víc než 8A, tak spíš to první, protože má šroubovací svorky, to druhé je spíše do plošného spoje. Hlavně se chce dobře podívat, které svorky jsou na 230V a nezaměnit to s 24V, zřejmě to má dvě cívky...
Sice spínací kontakty mají jen 24V DC, ale u tebe půjde jen o rozdíl mezi napětím nabíječky a baterie a vypínat se to stejně bude ve stavu, kdy už do baterie skoro žádný proud neteče, takže bych v tom problém neviděl.
Problém je v tom že obě ty relé snesou při 30VDC 16A druhé 8A ale při 110VDC už jen 0,5A Odhaduji že při 60VDC to snese stěží 2A a mně tam těče 5A. Tak že se nakonec jeví jako nejlepší to autorelé které při 60VDC snese 20A.
Ani jedno.
Potřebujete něco co zvládne obě polarity.
Nebo odpojte napájení od "relé" a použije to jako diodu.
Jestli je to opravdu nějaká ochranná dioda, ve spínacím tranzistoru, asi se nepočítá, že by ji někdo provozoval trvale v propustném směru a proud při nabíjení nemusí vydržet... to radši ať koupí normální diodu, úbytek napětí na ni ale bude tak či tak...
Tak otestováno, po vypnutí nabíječky a ss-relé se nic neobrací a relé nic nepropouští.
No, pokud se nic neobrací, tak by tam nic neteklo ani bez relé...
Omyl, teklo jelikož by to bylo stále zapojené do nabíječky kde to jde přes odpory a alektroniku do "zkratu". Tím že SS-relé přeruší obvod nabíječky tak tam ani nic téct nemůže. Možná si ale nerozumíme, zatím testy prokázaly to co uvádím. Ja se spíše obávám spolehlivosti časové zásuvky potažmo toho SS-relátka. Asi mám Jindrův syndrom jištění 3x :-)
Je mnoho způsobů jak uvést polovodič do vodivého stavu. I prudká změna napětí. Proto bych já osobně preferoval klasické relé, ale Vy klidne projděte všechny možnosti o ověřte, že tomu nemůže dojít.
Mám problém při výběru relátka, potřebuji aby spínací kontakty pobraly 5A a více ovšem o minimálním napětí 55V a více stejnosměrných.
Našel jsem dvě co by to splňovaly ale moc tomu nevěřím.
https://www.ges.cz/cz/automobilove-rele-ra2-pl...
http://www.jork.shop/produkt/releova-technika...
Čemu v té specifikaci nevěříš? Nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat.
Třeba kvůli tomu hle
45.71.7.012.0310
Relé - 1Z, 16A, 12V DC, do PS, připojení fastony 250
DC1 max. spínaný proud (30/110/220 V DC) A 16/0,3/0,13
Bohužel 45.91. která zvládne při 110V 4A, nemají.
V praxi to stejně budeš odpínat až po nabití, kdy už tam skoro žádný proud neteče, ne?
Tak zdá se že jsem dospěl k nějakému řešení.
Viz obrázek.
Seju na SVJ a klidně si do sklepa natáhnu 230V.
Jen ještě musím vyřešit ten hlídač napětí (popřípadě proudu) tak jak je naznačeno na obrázku.
A co ten požární hlídač? Ten nakonec vynecháš? Ten by asi měl hlavně řvát. Když už to hoří, tak je jedno, že to ještě chvilku dobíjí.
Tak jsem v pr...., pán který byl ochoten mně vyrobit hlídač napětí v pondělí zemřel :-(
Hledám někoho kdo by byl schopen alespoň něco navrhnout nebo poradil kde hledat.
A jakou přesně funkci si od toho "hlídače" představuješ?
Jenom komparátor?
U < 54V -> výstup=12V
U > 54V -> výstup=0V
Dá se tedy počítat, že ten zdroj DC 12V bude napájet i ten hlídač? Jakou potřebuješ přesnost, respektive max přípustná odchylka?
To bys chtěl přesně 54.00 V nebo spíš trimr, kterým by sis vypínací napětí třeba v rozmezí 1 V sám doladil?
Já bych každopádně nabitou baterii poznával spíše podle do ní tekoucího proudu, ale to, co chceš rozhodně udělat lze... jen doufám, že kvůli tomu taky v pondělí neumřu....
Ano stačil by jen komparátor, 54V = vystup 0 nebo i 12V a použil bych relé.
Ano ten zdroj by to mohl napájet.
Jinak jsem našel ještě tohle ale nevím jestli by to fungovalo.
http://www.hezkyden.cz/shop/nabijeci-kontroler...
Fajn, tak mám teoretický návrh levného obvodu, který bude napájen z 12V a na jeho výstup lze připojit 12V relé.
Dokud bude na baterii napětí menší než 54V, bude tranzistor otevřený a relé sepnuté. Při dosažení téhle hodnoty se komparátor překlopí, tranzistor zavře a relé odpadne. Navíc je tam trimr, kterým lze cílové napětí mírně doladit a kompenzovat nepřesnosti součástek.
Ještě by to chtělo přidat nějaké kondenzátory na napájení, to už se mi tam nevešlo. Předpokládám rozumně stabilizovaný 12V zdroj a propojení mínusu zdroje s mínusem baterie (společné GND).
Z baterie to bude trvale odebírat proud cca 0.3 mA, což baterii snad pár let vadit nebude...
CELÉ ABSOLUTNĚ BEZ ZÁRUKY! Stavba výhradně na vlastní nebezpečí, nezkoušel jsem to, jen nakreslil na papír... a hlavně nesušit kočku v mikrovlnce... :-)
Další diskuze zde
Hlídač napětí-přepětí.
https://www.nakole.cz/diskuse/25526-hlidac...
Děkuji