Je to takový námět k úvaze, jestli třeba někdo něco na ten způsob nemáte a případně vaše zkušenosti, jestli něco takového máte.
Já to teda v reálu nemám, mám jen ten nápad. Tak si myslím, že místo setrvačníku namontovat na rotoped nebo kolo alternátor z malého automobilu anebo motocyklu, stačit by mohlo 300W, zapojit do obvodu s vyřazenou autobaterií a přes měnič napětí by takových 150W, což je dlouhodobý výkon člověka šlo pohánět elektrické spotřebiče.
Jmenovitě by připadaly v úvahu LED žárovky, notebooky, krátkodobě vrtačky, rozbrušovačky, též by připadala v úvahu temperace některých místností (např. studenější koupelny), možno též nabíjet vlastnonožně vyrobenou elektřinou baterii na elektrokola, různá akumulátorová pracovní nářadí. Prostě využití by mohlo být širší než se zdá.
Ale hlavně by měl člověk pocit že nespaluje jen své špeky ale taky pracuje. Dobrá práce k televizi, videu nebo domácímu kinu, které by to utáhlo. Výkon člověka je srovnatelný s výkonem solárního panelu a kdyby takhle cvičilo víc lidí, mohly by být zajímavé výsledky.
Možná že někoho to už napadlo, tak od toho jsou diskuze. Prioritně spaluji své špeky na kole, ale někdy je tak hnusné počasí, že se kolo rozumně ven vytáhnout nedá. Na kole ušetřím za naftu, benzín nebo autobus, rotopedem kdyby se to uvedlo ve skutečnost bych ušetřil za elektriku ale možná je to pitomost. Kdo si myslí že ne tak zcela pitomost, může o tom napsat tady a kdo myslíte že je to úplně blbé, tak raději nepište nic. Dík za vaše názory, nápady a zkušenosti.
Vyrazena autobaterie by ti nic moc nepomohla. Musel bys mit dobrou, abys do ni neco naslapal a pak z toho mohl zivit ty spotrebice. Ale je otazka, toho alternatoru. Z auta tezko, ten je staveny na pomerne vysoke otacky. Rozumne to zprevodovat, no nevim nevim.
Leda vyrobit nejaky, co by daval tech 14 Voltu. Ale to uz se dostavame k otazce rentability, tak jako u vseho "zeleneho". Abys vubec za zbytek zivota tolik elektriky vyrobil :-)
Rozumně to zpřevodovat by neměl být takový problém.
Alternátor z auta sice potřebuje vyšší otáčky, cca od 600 ot/min. Ale automobilový alternátor má jmenovité výkony kolem 800W a to na kole nikdo neušlape.
Na rotopedu by mohlo stačit tak do 200W a to je pořád dost rezervy. Je to otázka pro elektrikáře jak nastavit relé, aby už při takových pětinových otáčkách alternátor pracoval. Kdyby začal 12 voltový pracovat už při 6 voltech, to by mělo jít nastavit na relátku (na automobilech je to porucha když regulátor brzy spíná), tady by se to hodilo.
Měnič napětí aby měnil už při 6 voltech by též mělo jít nastavit a to je tak asi všechno.
Jak zpřevodovat? Klasický řetězový převod anebo vícedrážkový řemenový převod z auta.Primární převod 60 zubů / 15 zubů, sekundární převod taky tak a to máme při kadenci 50 na primárním převodu 200 ot/min a na sekundárním už 800 ot./min. Tolik otáček už stačí pro nabíjení v autě, které má při volnoběhu též tak nějak.
Baterie ne úplně do mrtě šlus, ale taková co už v zimě nestartuje ale v létě ještě celkem jde. Taková baterie z auta ti vydrží jako záložní do podobného zařízení ještě další dva roky anebo si holt koupíš novou.
V těchto věcech bych zas tak veliký problém neviděl. Mne by tak zajímalo, jestli někdo z vás něco podobného máte anebo jestli jste někdy zvažovali si něco podobného vyrobit anebo to někde u někoho viděli?
Pri takovem zprevodovani do tezka by te sebemensi zakolisani v odberu spolehlive zastavilo. Nemluve o tom, ze pro takhle tezky prevod bys musel mit poradne nasponovanou remenici, aby nedochazelo k prokluzu. A to sponovani uz samo od sebe zere energii. Retez pro takove otacky uz je asi nesmysl.
A to netusim, jak je to presne elektricky, jen mechanicky je to tak trosicku sranda.
Stabilizaci odběru zajistí akumulátor.
Několikadrážkový řemen u sekundárního převodu. Několikadrážkový řemmen se používá pro pohon alternátorů automobilů ale stačí obyčejný. Pro pohon alternátorů a dynam se donedávna používal jednoduchý klínový řemen a fungoval bez problémů.
A kolik energie sežerou tyhle řemenový udělátka z té vyrobené energie aby se to vůbec pohybovalo?
Bude to alespoň o 5 W míň než člověk vyrobí?
Jak píše lelek, klíňák má ukrutný ztráty ve tření. Drážkové asi tolik ne, ale zase jsou o to víc šponované. A to taky něco na výkonu stojí. Chod alternátoru neposuzuj podle toho, jak snadno s ním otáčíš rukou. V otáčkách a pod zátěží má odpor jak sfiňa. A i to dobíjení je zátěž.
Použij altík pro jízdní kola a můžeš tím živit v pohodě nějakou lampičku, ledková dá asi světla dost. Na nějaké temperování cimry zapomeň. To by se dalo mnohem účinněji udělat tak, že budeš šlapat do nějaké třecí zátěže. jednak bude trošku vlažit ta brzda, hlavně ale budeš po chvilce fajrovat ty sám. Znám to dobře z válců, vliv na teplotu v místnosti to fakt má. Ale není to žádné lansam ťapání, ale třeba hodina a půl třicítkou a víc.
Tím že budeš po chvilce fajrovat ty sám, tím vytváříš zvýšené teplo ale jde na odpařování. Navýšíš jen vzdušnou vlhkost ale teplo místnosti stejné jako kdyby jsi tam v cimře seděl v křesle.
Máš stále stejnou tělesnou teplotu, něco kolem 36,5 st C a stejný povrch těla, takže stále stejně temperuješ.
To že při námaze víc fajruješ, tak to se pouze víc potíš, pot se odpařuje a zvyšuješ jen vzdušnou vlhkost, ale temperuješ pořád stejně, pokud teda nejsi nemocný a nejde ti teplota nad 37 st. C, ale to je v takovém případě patologický stav.
Jako zdravý při námaze odpařuješ jen víc vody ať se namáháš jak chceš moc, tvoje tělesná teplota je pořád stejná, aby jsi se při námaze nepřehříval, to zajišťuje pocení. Při menší námaze nepostřehnutelné, při velké námaze krůpěje potu na těle a jistě jsi povšiml pokud běháš za horšího počasí, tak se z tebe za určitého počasí a nedostatečném oblečení může kouřit. Způsobeno odpařováním vody a tím chlazením organismu při vysoké námaze.
No, ale o tom to je. Suchý vzduch sám o sobě je velmi dobrý tepelný izolant. Tu vlhkost musíš nějak do luftu dostat. A buďto za draho docílíš odparu, nebo se přičiníš sám.
Pocitovou účinnost jakéhokoliv topení zvýšíš vyšší vlhkostí vzduchu, roznese teplo po místnosti.
Navíc tělesným pohybem docílíš lepšího prokrvení svalů a kůže, tělesné teplo se dostane na povrch a z těla do luftu.
Zkus si někdy změřit teplotu kůže v klidu a při intenzivním pohybu. Tělesná teplota je konstantní, ale teplota povrchu a zvlášť periferií se mění výrazně.
Už jenom to intenzivní dýchání je pěkný rychloohřívač vzduchu, že jo.
Každej jsme jak malý kamínka, i když zrovna nic neděláme.
Při odevzdávání výkonu ta účinnost biomotoru asi nebude bůhvíjaká. Mně teda stačí málo a leje ze mě, zase v zimě se při troše pohybu nemusím moc oblíkat.
Nemám o tom ponětí, ale ztrátovou energii tipuju větší, než je ta naše užitečná práce.
A tělo si s tím už nejak poradí, aby se přebytečné teplo odvedlo do okolního prostředí.
> Nemám o tom ponětí, ale ztrátovou energii tipuju větší, než je ta naše užitečná práce.
Já mám na kole mechanickou účinnost 15-20 % (velmi hrubý odhad, nemám to jak přesně změřit). Dá se k tomu číslu dojít dvěma způsoby:
1) v kalorických tabulkách si najdeš, kolik tvrdí, že se spaluje energie jak rychlou jízdou, a mechanický výkon odhadneš nebo lépe změříš
2) zjistíš, kolik jsi vypotil. Skupenské teplo vody znáš.
V obou případech mi vyšla účinnost něco pod 20 %.
Jednou jsem o něčem podobném uvažovala a vyšlo mi to, co tobě... Že takto vyrobená elektrika by byla strašně drahá... :-(
....nejde ani tak o "láci" vyrobené elektřiny- spíš o "přidanou hodnotu" při hubnutí a tréninku na stacionálu- takže v konečném důsledku vyjde nejlevněji...;-)
"na kole ušetřím za naftu, benzín nebo autobus, rotopedem kdyby se to uvedlo ve skutečnost bych ušetřil za elektriku"
no, neušetří, a za těch pár hodin v zimě, kdy je našinec upoután na rotoped, si ani do smrti nevydělá na cenu toho zařízení.
Je nesmysl, všechno převádět na prachy, ale tady stála ta ekonomická úvaha na začátku. Tak prostě tak to není.
To jako, že bys chtěl za týden blbnutí na rotopedu ušetřit 10 korun?
To ti nedá ani na nanuka :-)
To by se fakt vyplatilo, zvlášť pro toho co by kupoval rotoped, alternátor, měniče a baterii :-))
To máš za rok blbnutí 520 Kč. Tady někde začínají pořizovací náklady pokud si to uděláš svépomocí.
Měnič napětí většina lidí už má k nejrůznějším účelům. Jejich využití je velice široké.
Na kdejakém vrakovišti za pakatel anebo vymontuješ někde z nějakého bezprizorního vraku, kterých jsou všude kvanta, alternátory taky vraky mívají dobré. Drátů nadbytek ze sběrných surovin za dvacku. Největší náklad je na práci, ale pokud je člověk trochu kutil většinu jí udělá sám. Odpovídající svářečku má dnes kdekdo. Řemenice nebo ozubená kola se též při troše shánění na bicyklu seženou.
Takže návratnost investic může být někdy za rok, no tak kdyby tři až pět let. Pořád zajímavá investice a hlavně ten pocit že už jen tak blbě neblbneš na rotopedu ale vytváříš již přidanou hodnotu, nezdaněnou vlastní prací, to přece není k zaplacení:)
Netuším, proč by to mělo bejt blbý. Ale mám obavy z reakce státu na hromadné rozšíření, protože by to snížilo odběr z elektrofonický soustavy. A pak se třeba podobným vykukům nařídí připojit se s tím k síti a mají po žížalkách :-))
Reakce státu žádná pokud se nenapojíš na síť, respektive nepůjdeš za elektroměr. Ono by to ani nešlo, dnešní elektroměry jsou digitální. Dřív když byly analogické, ty co se točily, bylo možno dodávat elektriku do sítě (elektroměr se mohl točit zpátky) u digitálního elektroměru to nelze, takže jde vyrábět pouze pro vlastní potřebu.
Doodavatele do sítě (větrníky, solární panely, malé vodní elektrárny teď pro účely naší diskuze ponechávám stranou).
Při použití měniče napětí by bylo možno využívat domácí elektrickou síť po elektroměr, před eletktroměrem od sloupu je to jejich, za elektroměrem je to tvoje, stát do toho nemá co mluvit a pokud ano, neměl by jak to dokázat.
> Reakce státu žádná pokud se nenapojíš na síť, respektive nepůjdeš za elektroměr.
Pozor, například v ČR už si, zdá se, nesmíš nainstalovat solár i když ho nebudeš mít zapojený do sítě. http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=141&... (https://zakonyprolidi.cz/cs/2000-406)
Určitě napadlo, a teď koukám, že jeden text, na který jsme si vzpomněl e stále na netu:
http://ronja.twibright.com/exciter/
Nějak moc jsme to nestudoval ani nečetl, ale myslím, že je to zhruba směrem tvé otázky. Jestli i s nějakým použitelným závěrem nevím. :)
Domnívám se, že kdyby se třeba svítilo ledkama, tak by takový šlapající muž mohl vyrobit dostatek elektřiny aby se třeba děti mohly učit do školy, napsat úkoly apod. A stačil by na to o takový ten generátor elektriky v náboji kolca. Neb něco takového jsem viděl v nějakém vojenském filmu, že vojcli šlapali na kole a vyráběli elektriku na svícení pro lampasáky.
Tím lampasákem by mohla být manželka s bičem v ruce a mohlo by to dávat nadstandardní výkony.
Málo svítí, šlapej víc!
Ale to jen za předpokladu, že bys byl masochista, pak by to mohlo být ku prospěchu všech. Pokud ale ne, tak by sis brzo mohl zazpívat Šlapací mlýn :-))
https://www.youtube.com/watch?v=IGBk7NipQZA
LEDka se světelným tokem 100W žárovky má příkon 10-15 W, takže celý šlapající člověk jich zvládne hned 10.
Ale nábojová dynama nebývají stavěná na tyhle výkony, potřebuješ něco jiného.
Když se zadá na youtube "bicycle generator" a podobně, tam toho vyskočí spousty. Asi to leckomu funguje. Prohlížet to teda nebudu.
Já si při zimním šlapání vyrábím elektriku akorát nábojovým dynamem, jenom pro ten pocit. Při konstantním výkonu 6 až 7 W zvládne napájet zesilovač 2 x 10 W na plný výkon, proudové špičky vykrývá 12V akumulátor a nevybíjí se. Když nejsou bicí příliš "husté", ještě se i dobíjí.
Byla zmínka o temperování, k tomu není potřeba převod na elektriku. V garáži bývá v zimě 12 °C a za hodinu to tam vyhřeju o 1,5 stupně, takže výkon nepřijde nazmar.
Pamatuju, že v pařížském podzemí fungovala taková šlapací elektrárna. Chtělo to pár desítek zdatných velocipedistů (pochytat na povrchu) a žárovky svítily jako o život (žádný ledky - klasika).
A pro děvčata (já vím - genderový stereotyp) jsem našel taky něco:
http://fr.ubergizmo.com/2014/08/13/laver-linge...
Koukám, že mě chceš setřást ze šice průzkumníků slepých uliček.
Tohle mě před 3-4 lety taky napadlo, proč, když už šlapu, nevyrábím zároveň energii, a nedřu se tak zbůhdarma ale užitečně.
Tedy použil jsem google:
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article...
http://www.popularmechanics.com/technology...
http://www.instructables.com/id/How-To-Build-A...
Atd... Kewords creating power with pedals, nebo něco podobného.
Tak jsem si četl, špekuloval a zase četl a zjistil jsem následující.
Vyrobíš lautr kulový, tedy spíš zanedbatelné množství energie. Nestojí to za to, stavět doma habaďůry.
Tady máš rozvláčněji můj závěr:
http://www.lowtechmagazine.com/2011/05/bike...
A tady jsou další magorie :-)
http://www.alternative-energy-news.info...
Popř. seriove vyráběný generátor:
http://www.econvergence.net/
Nápadů mraky, ale efektivita mizivá.
Tak, pro ty, kteří si to nepřečtou, ať už z jakéhokoliv důvodu jsem udělal výcuc podstatných argumentů:
Generování energie je velmi neúčinné zejména kvůli ztrátám, ke kterým v celé soustavě dochází.
10-35% připadá na baterii, 10-20 % na ztráty v generátoru. 5-15% na transformátor, a asi 25% připadá na regulator, který zapraňuje přeplnění baterie.
V souhrnu celková ztráta šlapacího generátoru je od 42 do 67%, čili počítejme tak s třetinkou.
A te´d můj výpočet přes palec
Ušlápneš tak 100W, ať nežeru, 200W páč máš v nohách dynamit, a ztráty budou jen poloviční páč si postavil účinnej stroj.
Tedy za hodinu našlapeš 0.1 kWh. Nagooglil jsem si, že atuální průměrná cena v ČR je 3.71 Kč za kWh.
Tedy, abys ušetřil 3.71 Kč budeš muset šlapat jako drak 10 hodin, a to vůbec nepočítám že, i to zařízení, na kterém tu energii budeš vyrábět tě něco stálo, ale nešť, sehnal sis to po sklepech, jako šikula postavil sám, nestálo nic.
Aby sis pak «našlapal » na jednu plzeň Pod Ledem budeš se potit 113 hodin.
....ono toasi není myšleno jako výdělečná činnost, ale jako "přidaná hodnota" tréninku na stacionáru, kde stejně šlapeš kvůli jiným hodnotám.......
Takže převádět to na peníze se mi zdá scestné..;-)
Přečetl jsem si všechny Vaše příspěvky a nezbývá mi než souhlasit, efektivita takového zařízení by byla mizivá, ale snad se shodneme všichni, že nikoli nulová.Moje námitky jsou dvou hledisek, morální a ekonomické.
Ekonomicky: Takové zařízení by mohlo dodávat proud do sítě prostřednictvím měniče napětí, který už má kdekdo doma a zahálí někde v nějakém regálu. Zrovna já mám měnič na 300W, zahálí mi v šuplíku.
Prakticky nonstop běží u nás nějaký elektrický spotřebič, takže by to třeba nepatrně zpomalilo elektroměr a to je ten ekonomický přínos i když mizivý. Ale co je to mizivé? Návratnost takového zařízení by byla v řádech řekněme 5-7 roků.
Tomáš Baťa říkával, že když je investice návratná pod deset roků, tak je třeba do toho jít a to prosím v jeho době byly úroky jinde než teď kdy jsou v řádech pod 1%.
Morální hledisko: Copak všechno děláme výhradně pro finanční efekt? Proč potom třeba pracujeme na zahrádkách? Celý rok se plahočíme, vypěstujeme 5 kg cibule a 10 kg brambor, V Kauflandu když natrefíme na akci koupíme nakonec tu cibuli za 3Kč/ kg a brambory za 2 Kč/kg. Efekt ročního plahočení pak 35 Kč za celý rok. Proč to vlastně děláme jinak než pro radost. A proč vůbec pěstujeme květiny například, ty nepřináší žádný finanční efekt a přesto je pěstujeme
Vlastnoručně něco vyrobit je radost, vlastně vlastnonožně. Efekt snadno měřitelný, nějaký improvizovaný elektroměr lze snadno zbastlit.
Takže už se vykašleme na ekonomiku, máte pravdu znám lukrativnější činnosti, jenže tady jde o fyzičku, tedy zdraví a jakou hoodnotu do kalkulace má zdraví?
Zajímá mne to, co mne zajímalo když jsem toto téma zakládal. Jestli něco na ten způsob někdo z vás má anebo někdo z vašich známých? Někde jste to viděli v reálu fungovat anebo jak by to šlo. Rozhodně mne nezajímá proč to nejde. Děkuji Vám za další vstupy do diskuze na toto téma.
Nikdo ti ale neříká, že to nejde nebo dokonce, že to nemáš dělat, protože ...
Dělají se různé blbosti i když nás to stojí hodně moc peněz a energie, důležité je že to baví.
Takže nenech se odradit a klidně měj svoji malou domácí elektrárnu, když tě to baví. Jenže tys hned v úvodu to postavil čistě z ekonomického pohledu a tak se od toho odvíjely i příspěvky.
Ekonomicky to je nesmysl, ale když tě to baví, tak to smysl má i kdyby tě to mělo stát tisíce.
Příkla morálně ekonomický.
Protože s tebou cítím, pošlu ti na účet korunu. Kdyby to tak udělal každý z tohohle státu, jsi milionář.
Ale když budeš mít blbej účet, a za příchozí platbu ti budou strhávat poplatek, dejme tomu dvě koruny, jsi ekonomicky v řiti, i když morálně vítéz.
Jinak, nikdo neříká, že to nejde, najdeš na google dost příkladů, návodů, i hotových výrobků, které si můžeš koupit.
http://www.popularmechanics.com/technology...
Jeden, šikula, tady ti za 50 doláčů pošle i plánek jak to postavit, tenhle:
http://www.los-gatos.ca.us/davidbu/pedgen.html
Jen jsem si pro zajímavost spočítal, jak dlouho bys musel šlapat, abys těch 50 doláčů ušetřila vyšlo mi srandovní číslo:
3 333 hodin.
> Ale co je to mizivé? Návratnost takového zařízení by byla v řádech řekněme 5-7 roků.
Problém: je životnost toho zařízení při každodenním točení 5 let? Nebo se tam něco ulomí, ošoupe, odejde... a musíš to opravit, což způsobí další náklady?
A abych se držel tématu:
> Jestli něco na ten způsob někdo z vás má anebo někdo z vašich známých?
Spolužák má chatu mimo elektrickou síť a říkal, že s kolem s krokovými motory experimentuje na vykrytí výpadků solárního panelu když je dlouhodobě zataženo. Dá mu to prý 50 W při velmi pohodovém šlapání. To může leckomu stačit (notebook: 10 W, LED žárovka: 10 W, akumulátorová vrtačka: 30 Wh na jedno plné nabití atd.)
Jak jsem googlil, uvádí u těch vyspělých technických zázraků 100W.
Jo, to je slušné, na lecos. Jen nemá smysl uvažovat o ekonomickém přínosu, nebo, nedej Bože, fantazírovat o připojení na síť....
Já třeba už chvilku šilhám po solárním ohřevu vody, ne těma hadicema, ale fotovoltaickém. Ono by to vážně mělo fungovat. Jen ty náklady jsou furt vyšší, než je šance ušetřit.
Ale asi, až budu stavět na přístřešek pro auta, na střechu to fláknu, ať je to drahé. Je fakt, že teď budu investovat, ale v budoucích, možná chudších letech na penzi, se mi teplá voda grátis bude hodit. Protože prachy mohou zmizet někde v černé díře inflační spirály, ale to zařízení těch 20 let bude sloužit.
Na šlapací elektrárnu bych ale fakt raději nespoléhal.
Zdá se, že to nejen funguje, ale člověk si ušetří starosti s tím potrubím a oběhovým čerpadlem.
Také jsem na to před časem koukal.
Já bych na střeše ten ohřev vody měl už dávno, kdyby to bylo v době, kdy jsem stavěl.
Když jsem se o to před pár lety zajímal, varovali mě důsledně, na střechu to nedávej, nechceš, aby ti rozbili krytinu a teklo ti do baráku. To je risk co se nerentuje. Pri stavbě s tím počitat, dodatečně do betonove kritiny nezasahuj.
Ale na stříšce přístřešku, lákavé.
Tohle mě fakt překvapilo, že by se mohlo vyplatit převádět na teplo elektřinu z fotovoltaického panelu, který má v tomto ohledu dost mizernou účinnost v porovnání s fototermikou.
Tento článek potvrzuje mou laickou představu docela přesně:
http://oze.tzb-info.cz/solarni-kolektory/11103...
Ale zas pokud to není o penězích a je místo pro vlastní elektrárničku o ploše 5 - 6 x větší, než by byla jinak nutná pro podobný komfort ohřevu vody, tak proč ne. Instalace je určitě jednodušší.
Třeba já bych musel trubky tahat napříč celým domem kdybych se chtěl dostat ze střechy orientované na jih do té jediné místnosti kam by šlo dál boiler. Nějakých 10 - 15 metrů jedním směrem, tedy 30 m potrubí, kterým bych se musel nějak prokličkovat schodištěm.
Kabel bych mohl vést vnějškem po fasádě.
Ale jak psal Jindra, něco přidělávat na střechu, která zaplať pán bůh zatím funguje, je riziko, že se něco poničí.
...použil bys tlakový hadice, nebo boiler dal pod střechu co nejblíž k panelům....
A uz musis poradne zaizolovat pudni prostor, protoze mit v zime bojler v mrazu, ta protopis navic to, co pres rok usetris. Nezda se to, ale z i dobrej bojler temperuje studenou koupelnu. Jeho izolace vsechno neudrzi.
No a furt se tocej prachy. Propocitat, co se vyplati a co uz ne je docela vorisek...
Na 30 metrech potrubí navíc kličkovaných schodištěm bys měl taky dost veliké ztráty v trubkách anebo izolace by musela být opravdu masívní a to by znamenalo vyšší pořizovací náklady než drát, který už máš instalován.
Jsou dva důvody proč málo účinna fotovoltaika je pro dodatečně přidělávaný solární ohřev výhodna:
1. O něm jsme tu mluvili, náročné budování trubních rozvodů, riskantní zásahy do krytiny a střechy.
2. Chlazení. Teplou vodu neodebíráš stále, proto soustava, která bude navržena tak, aby poskytovaka dostatek teplé vody i v chladnějších měsících se v létě bude vařit. Při novostavbě to dokážeš uvhladit, třeba v bazénu, péi dodatečné vestavbě to může být komplikované. Pouštět vodu do kanálu jen kvůli chlazení by byl zločin.
Napadá mě i třetí důvod, votovoltaika bude fungovat i silných mrazů...
Čtvrtý důvod: Elektřina má širší využití než TUV. Elektřinou můžeš pohánět v domácnosti cokoli. Teplá voda jen na mytí a koupání, částečně topení.
Myslím si, že tahle jednoduchá fotovoltaická zařízení k výrobě dále pouzitelné elektřiny nejsou uspůsobena. Ta vyrobená elektřina se musí různě transformovat, regulovat a tak, kdežto připojit k tomu žhavící spirálu v bojleru je jednoduché, a žádnou extra regulaci to nepotřebuje.
Kouknu na to, jestli nabízí přebytek energie využít jinak, když už máš ohřátou vodu, ale bez náročnějších aparátků toadi nepůjde.
I když jsem viděl někde solární panel, co strčíš do zásuvky a rovnou tím krmíš svoji síť doma. Zkusím to nagooglit.
Musíš pak zohlednit poměrně nižší napětí a nutnost vedení zvláštních drátů, na delší vzdálenost musí mít silnější průřez aby nedocházelo ke ztrátám proudu ve vedení.
Konkrétní hodnoty jsou obsahem učebních osnov fyziky pro 9. třídu ZŠ, nebývá všude probíráno dostatečně důsledně, proto třeba zopakovat. Já osobně jsem se to učil, ale dávno tomu je, proto neuvádím konkrétní hodnoty, jelikož bych si je musel zopakovat taky. Vím že jsou nezanedbatelné a třeba s ním v nízkonapěťových vedeních počítat, proto bych se přikláněl k použití měniče napětí a standardnímu napětí 230V.
Třeba při 12V a delších přívodních drátech, třeba od střechy do přízemí, se už budeš muset starat, aby ti ty přívodní dráty netopily stejně jako ty spirály v bojleru. No a také v tom bojleru si budeš muset namontovat jiné topné spirály než standardní na 230V.
Oni to prodávají celé i s tím boilerem, ten má dvě spirály, jednu fotovoltaickou a druhou do zásuvky, což je rozumné řešení.
Sám bych to nevyráběl.
Koukal jsem na to, taková sestava, boiler, příslušný počet solárních panelů a všech těch cajků co je k tomu poťreba stojí kolem 60 tisíc.
A jsme zase u toho. Za jak dlouho se ti ten rozdil minimalne 70 tisic vrati ? (montaz panelu taky nebude za hubku, takze pisu spis min)
Neda se tam kalkulovat s tou prumernou cenou 3 Kc za kilowattu, boiler vetsinou jede na nocni proud, takze za vyrazne nizsi cenu.
A navic topi z da se rict prebytkove elektriny, ze ani pro ten pocit usetreni planety se to neda delat :-))
Možná nikdy, oni to počítají na 10 let, s tím, že panely mají životnost údajně 20 a víc, o boiler odejde do deseti let, už mám taky druhý a čas se mu krátí.
Spíš jde o to, že teď zainvestuju, když jsou relativně dobrá léta, a měl bych mít po zbytek svého života (podle Palmovky s velkou rezervou) teplou vodu relativně lacinou a nebudu tedy muset na sobě v důchodu šetřit a mejt se jen jedno za tejden.
Boiler nemám na noční proud, bylo to tady dost složité, když jsem stavěl, nějaký tenký drátky do části obce či co, takže se boiler instaloval jen jako záložní řešení, protože se topí plynem, tedy konkrétně PB z bomby co mám zahrabanou na dvorku.
Jenže se ukázalo, že mám tady dost dříví kolem, a tak jsme se naučili topit dřevem v krbových kamnech, a plyn nahazujeme jen když jedem pryč, aby barák temperoval. Navíc to teplo od kamen je prostě nějak přirozenější, u kamen tepleji, dál chladněji, Soňa to má ráda.
Tak ve finále se topí v kamnech a teplá voda ohřívá v boileru, instalace hodin na noční proud by taky nebyla levná, kdysi jsem se o to zajímal, když už posílili drát a řekli si nějakých 16 tisíc, tak jsem to odložil, a zapomenul...
Tedy moje úvaha je taková, že kdyby se to mělo zaplatit během 10 let, je to paráda, protože kdybych ty peníze strčil do kampeličky, asi na úroku prd vydělám, tak si prostě předplatím.
Tohle vůbec není taková raketa, horší je, že abych to moh realizovat, musím postavit ten přístřešek na auta, a ten mě vyjde na čtvrt milionu, odhadem....
Na to bylo Bursíkovné, měl sis požádat.
Těch 60 dohromady dám i bez Bursíka, jako opůrce dotací si nepůjdu stoupnout do řady na nějakej drobák, problém spíš bude ten přístřešek na auta, abych měl střechu na auta.
Měl jsem vymyšlenej takovej hezkej, na dvě auta vedle sebe, mezi nima dva sloupky, ale když jsem viděl dceru parkovat, sloupky uprostřed zavrhuji, a tak to bude chtít doprostřed vazníček, a to to docela prodraží...
Spíš uvažuju o tom, že když ta plocha stříšky bude dost velká, že bych si trochu té energie pro sebe taky přivyráběl navíc, alevševhny ty další systémy, co vyžadují akumulaci energie, jsou už mimo jakoukoliv rozumnou ekonomickou úvahu. Snad jen přes den natvrdo přikrmovat ledničku...
:-)
Já chodil do deváté třídy v roce 1974.
Nechci nic zohledňovat, ani nemusím, to o čem píši je tohle:
http://www.elektro-hofman.cz/cz-detail-874641...
Dá se vzít elektrokolo s přímým motorem v zadním kole (schopným rekuperace - Bionx apod.), postavit na stojan, přemluvit řídicí jednotku ke spolupráci a je to, ani se to kolo nemusí rozebírat a zůstává normálně pojízdné. Jedna kapela si z několika takových kol udělala mobilní elektrárnu, kterou jim dobrovolníci z řad diváků během koncertů napájejí reprobedny.
Akorát to není zrovna nízkonákladové řešení "z kovošrotu".
Která kapela, zdroje, link, prosím.
Původní zdroj je Velovision a už si nepamatuji, které číslo. Pravděpodobně to bylo tohle:
https://www.electricpedals.com/hire-us/
Vyrábět kolem elektřinu je blbost. Ale třeba pohánět kolem (mechanicky) pumpu, kterou si do nádrže na půdě načerpáš vodu ze studny... máš samospádnej vodovod a nepotřebuješ darlinga (na elektřinu). Hodina denně by na to mohla stačit, ruční pumpou pětisetlitrovej sud napumpovat za hodinu zvládnu, tak by to určitě šlo aji přes šlapátka.