Vzhledm k pokročilé cukrovce jsem nucen dodržet stanovený příjem sacharidu ve své celodenní stravě.
Bohužel jsem narazil, v mnoha tabulkách je stejná potravina ale vždy jiné údaje o sacharidech bílkovinách a tucích.
Dále například když je zelenina syrová ma jiné hodnoty než uvařená v čisté vodě.
Tuší někdo proč to tak je?
Je tu někdo kdo řídí přijem své stravy dle nějakých tabulek?
Je mezi vámi nějaký diabetik s podobným prolémem a jak to řeší?
Nějak moc jsem to neřešila, takže jen trocha teoretizování...
Jednak se něco málo přece jen do vody při vaření vylouhuje.
A potom - tepelnou úpravou se mění hmotnost potravin. Tj. i když v jedné mrkvi těch živin zůstane plus minus stejně, údaj vztažený na 100g se může lišit.
To mně taky napadlo, zkusil jsem uvařit (ne rozvařit) :-) 100g mrkve a z hrnce jsem zase vytáhnul jen 100g uvařené mrkve.
GI syrové mrkve je 35 a po uvaření 85.
U jiné zeleniny tohle není.
Třeba u kvašeného zelí uvádějí že pomáhá snižovat glykemii, u mně ji zvyšuje a netuším proč.
a nemůžou se tepelnou úpravou nějak štěpit cukry a podobné hovadiny?
čistě teoreticky :-)
To netuším, hledám bádám:-)
Nějaké proměny při vaření tam určitě probíhají, ale pro tebe takhle důležitou informaci bych hledal spíš v nějaké odborné publikaci, nebo specializované poradně.
Sranda je že mnohdy to neví ani diabetolog.
Já to mám dost specifické, pokud si ráno dám v potravě více jak 7g sacharidů tak glykemka letí moc nahoru. přitom bych potřeboval mít na jedno jídlo minimálně 15g. Zapeklitá situace:-)
Tak to je blbý. Jestli tam nemůže hrát taky roli, že na různý cukry můžou různí lidé reagovat rozdílně. Ale to je jen taková domněnka z obecných zkušeností. O diabetu vím úplný kulový.
Ale zřejmě to tak bude, jinak by to dělalo i kámošovi něco podobného jako mě a ono ne:-)
Ona asi taky neni cukrovka jako cukrovka. To by ti mel ale doktor rict presne, jaky typ mas atd.
GI neudává, kolik tam toho je, ale jak rychle to tělo dokáže vstřebat. Varem změkne a je pak třeba rychleji stravitelná.
takže GI a množství cukru jsou dvě rozdílné věci, chápu dobře? takže když má potravina hodně cukru, ale nízký GI, tak to vadí míň, než když je to obráceně?
Není cukr, jako cukr.
http://www.vitalia.cz/clanky/napisy-na...
Takové zeleniny je a vy se tu musíte navážet zrovna do mrkve :o)))
Nic proti mrkvi, mám ji rád ale raději syrovou:-)
No proto :o)))
Taky se ji měl rád. Ale získal jsem na ní nějakou alergii. Kousnu do syrové mrkve, jedno jestli z obchodu či vypěstované doma, a hned se mohu ukýchat.
Nikdy bych tomu dřív nevěřil, že to lze.
nejspíš jsi na ní získal alergie resp. na druh alergenu co v sobě mrkev má. taky jsem jí dřív jedla a teď už asi 2 roky nemůžu, asi bych se udusila, ale trochu se to v poslední době zlepšilo. možná proto, že jí fakt víc jak 2 roky nejím. podobný alergen mají v sobě i syrové brambory ve slupce a kvetoucí bříza. ale třeba mrkev má víc vitamínů, když je tepelně upravená, než syrová. jez jí lehce povařenou a vadit ti nebude.
jediný co jsem o ovoci a zelenině slyšel že tepelnou úpravou se většinou snižuje rychlost vstřebávání cukrů tělem ... to mě někdo říkal v souvislosti s cyklistikou... jako že ze syrové mrkve dostaneš cukr " rychle" a z vařené "pomalu"
Takže není to kysané zelí míněno spíše uvařené ?
U té mrkve je to spíše naopak už podle GI, vařená 85 syrová 35. To znamená že tá vařená ti prudce zvýší glykemii (ověřeno).
Kysané zelí je míněno jako syrové (domácí tlačené).
Vařené zelí je mnohdy zahuštěno moukou a strouhaným bramborem a tam ty hodnoty jsou už zase někde jinde, navíc je tam cibulka a špek:-)
Prostě jsem to tak slyšel, neověřoval...
hele soused ještě říkal, že na cukrovku jsou dobrý topinambury
jako, že po nich cukrovku dostaneš? :-)
Pomáhají diabetikům
Nejvíce je topinambur vyzdvihován z dietního hlediska, zejména pro osobám postiženým cukrovkou totiž může přinést jistou úlevu. Topinambur obsahuje zhruba 15% uhlohydrátů, konkrétně polysacharidu zvaného inulín – ten dokáže snížit hladinu cukru v těle obdobně jako lidský inzulín. Proto je vhodný i při jiných dietách.Dále topinambur čistí střevo, neboť žaludkem i tenkým střevem prochází po požití nezměněn, k rozkladu dojde až ve střevě tlustém. Pomáhá také při revmatismu, dále při otocích a celkově při potřebě odvodnění organizmu vzhledem k vysokému obsahu draslíku. Vědecky jsou ale dokázány i další pozitivní dopady topinamburů na zdraví – jako je redukce hladiny cholesterolu, regulace krevního tlaku, detoxikační účinky jater a ledvin, ateroskleróza, dna jakož i dlouhodobá ochrana proti stresu. V souvislosti s nástupe zájmu o bio potravu, roste i poptávka po topinamburech.
Otazka je zda je běžně dostupný, hned zítra se po něm žena podívá.
jako děcka jsme to jedli syrové a celkem to ušlo.
To vyzkouším, sice to má parametry jak brambora ale mnonásobně více vlákniny.
a navíc se to dá jíst syrové a je to mrazuvzdorné, čili když víš kde to roste tak hlízy vyrejt můžeš i v zimě....
Pokud máš zahradu tak je to úplně nenáročné, ale lehce expanzivní bejlí který může růst až do 3 metrů vejšký v takovým hustým, na podzim žlutě kvetoucím křoví rostlin...
myslivci tím krmí v zimě divočáky. zkoušela jsem je zasadit na zahradu, ale vyrostli jen uzoučké brambory a nijak mne to nezajalo ani syrové ani vařené. hodila jsem je na podzim na kompost, tak jsem zvědavá, co z toho bude, třeba budou hlízy větší.
no uvidíš na jaře, myslím že se ti nepodařilo vybrat všechny hlízy... v místech kde je už nechci jsem je dávno po vyrytí likvidoval v následujícím roku až když vystrčily nové výhonky ... jsou to troška invazní typy :)
No a mohla jsi mít smůlu na odrůdu... největší jsem měl jako pěst ale průměr je o tak poloviční
To mám v rohu na zahradě, na okrasu. Prej, aby to mělo velký hlízy se to musí vyrývat aby jich nebylo moc pohromadě. Když jich je v zemi moc vedle sebe, jsou tenký. Si myslím, že dlouhodobě na jednom místě bez údržby budou malý vždycky, hmota jen z luftu nevznikne a nějakej humus to spotřebovávat musí, má-li to produkovat hmotu, musí se to odpovídajícím způsobem pěstovat, jako brambory.
http://www.topinambury-rk.cz/topinambury...
no já to mám tak, že " sklízím" zhruba od prosince do března a tím vlastně " nařeďuju".
Pokud není země úplně promrzlá tak to přizvednu rejčem nasbírám porci, většinou z jednoho trsu stačí na večeři / oběd pro dva úplně v pohodě a zase to "! přiklopím, zpátky...
Na jaře pak na místo kde je chci mít dál dávám kompost...
Soused se o ně velmi pečlivě stará a má skutečně spon asi 70 cm odhadem a rostlina pak má jeden hlavní výhon , průměr u země řekl bych 3 cm a klidně 3 metry vysoký, na podzim je ale seřeže asi na 2 metry aby nešly na květ ale " do hlíz".
Jinak to má, na rozdíl od brambor hodně hluboký kořeny dolů, ale jsou dost jemný tak je při přizvednutí utrhneš ... pěstuju je na třech typech hlíny jedna klasická zem, jedno místo je spíš jíloviště navíc pod borovicí takže hodně jehličí a třetí je u stěny chaty, prakkticky v " rumovišti" který jsme zdědili zajímavý tvary to dělá v tom kamení a kouskách cihel... všude se jim maximálně daří
Patrně se tou tepelnou úpravou rozruší nějaké buněčné vazby a polysacharidy jsou pak pro metabolismus rychleji dosažitelné a rychleji štěpitelné na glukozu.
Je to tak i u brambor - vařené v celku ve slupce mají nižší GI než nakrájené na kousky a vařené bez slupky.
To ano, jen to zelí konzumují syrové.
Zřejmě tam hraje roli ještě x dalších faktorů.
Ještě vyzkouším vlákninu, nějaký čínský jitrocel či co to je:-)
...ke snížení hodnot se také doporučuje pít vodu z kys. zelí nebo např. do jogurtu přidávat ml. skořici. Já ji při šlapání do sudu odkládám do 4-5Litr. lahví od okurek(na 40kg zelí nechám dvě až tři, hodím do nich jablko, přikryju plátnem a nechám vykvasit. Pak používám na dolití do soudku po odebrání zelí, při vaření a i na pití, ale cukrovku nemám. Jo a pokud jde o mrkev- někde jsem čet, že působí na stolici(vařená nebo syrová- teď nevím která, "tvrdí")a při konzumu syrové se přidáv trochu oleje pro lepší využití vitamínů a karotenu.
Syrová, jedině syrová. Doktorka mi doporučila jedno až dvě kolečka denně, žertéřka. To první jsem s obtížemi do večera schroupal, ale druhý ani náhodou. Pak mi řekla, že si mám v hračkárně koupit menší.
http://www.topinambury-rk.cz/cenik/
dát jim padesátku za kilo, to si můžou nakašlat. když to roste všude možně volně :-))
Ono to roste leckde, sám vím asi o třech lokalitách v okolí, ale je toho mrak druhů, některý ti udělaj sice pár kilo hlíz, ale jsou jen jako prsty tenký a dlouhý a to je hrůza čištění s tím... chce to ty více podobný bramborám....
Ale jako sadba by se to asi vyplatilo
Mám pocit, že většina autorů nejrůznějších lékařských diet a množství jednotlivých výživových složek v nich strašně opisuje. Alespoň u diet na DNU se v české literatuře dá snadno určit, odkud, z kterého zdroje, je to opsané. Zajímavé je, že diety z Anglie se dosti diametrálně od těch českých liší. Ale vzhledem k tomu, že hladina kyseliny močové v krvi se dietou dá ovlivnit snad něco okolo 10%, tak na tom asi moc nezáleží. Na dietě pro diabetes záleží hodně a tak stav tam bude snad lepší. Ale to opisování a zavlékání chyb bude patrně podobné. Tím nechci říct, že není rozdíl mezi vařeným a nevařeným stavem, tomu nerozumím.
Mně se podařila kys. moč. snížit pouze dietou v listopadu z 580 na 440 za tři týdny.
Musel jsem vypustit luštěniny kromě zelených fazolků, uzeniny, ryby, vývary, vepřová a hovězí masa, špenát.
Cpal jsem se hodně zelím a zeleninou, a jen 2x týdně králik a drůbež.
Já jsem po 3 týdnech diety měl hladinu kys. moč. vyšší, než před započetím té diety. Tak jsem se na to vykašlal a začal brát Alopurinol. Na vyšetření jsem ještě nešel, takže nevím. Vzhledem k tomu, že mi to na začátku braní vyvolalo očekávaný záchvat z rozpouštění zásob krystalů, tak předpokládám a doufám, že to funguje.
Ja bohužel žádný lék na dnu nesnáším tak že zbývá jedině ta dieta. Ta se ale nedá držet moc dlouho:-) Tak to budu střídat, měsíc bez diety, 3 týdny dieta, snad se mně to podaří udržet v rozumné mezi. Ja ale nikdy dnavý záchvat neprodělal, tak že ještě nevím co to je:-)
Přečti si líčení ve Švejkovi. Neznalému to připadá přitažené za vlasy, ale celkem to odpovídá. Jinak ten záchvat se dá s analgetiky celkem přečkat, horší je, že to likviduje klouby, šlachy, ledviny. Takže trvalé snížení hladiny do normální úrovně je velice žádoucí.
Mě by docela zajímalo, jestli si někde může nechat člověk zjistit složení nějaké potraviny.
Teď je fůra domácích produktů a ne vždy jsou tam dostatečné informace, pokud vůbec jsou.
Nechtěj to vědět. Přestalo by ti to chutnat.
Ono stačí , když si ve své oblíbené restauraci přečteš, že tvoje oblíbené jídlo obsahuje alergeny 1-2-3-4-5 a docela to srazí touhu si to objednat...
To označování alergenů; v potravinách je pro alergiky skvělá věc. Jak se jinak dozvědět, že v polévce nebo v salátu je třeba celer, po kterém je mi špatně? Koho se to netýká, ten to nemusí číst. To není charakteristika žádných špatných či nevhodných potravin. Jen to pojmenovává těch pár nejčastějších alergenů, které některým nešťastníkům vadí. Pokud ti to kazí chuť k jídlu, tak to jen špatně vyhodnocuješ. Když napíšu, že tvůj oblíbený cukrkandl obsahuje jádra ořechů, tak ti to zkazí chuť k jídlu?
Ne když je napsáno ořechy, ale když je to napsaný, že to obsahuje alergen tak jo....
Hodně bio lidí tvrdí, že alergie a nemoci jsou léčitelné přes psychiku. Takže si myslím, že když se bude lidem tlačit do hlavy, že jídlo je směs alergenů, že alergií spíš přibude...
Můžu celkem klidně potvrdit, že když mi někdo napíše :
Smažený celer s vařenými bramborami a tatarkou
a pod to velkými písmeny vidím
obsahuje alergeny 1, 3, 6, 7 , 9, 10, 11
tak mi to zkazí chuť víc než když mě napíše, že to obsahuje :
Obiloviny obsahující lepek
Vejce a výrobky z nich
Sójové boby a výrobky z nich
Mléko a výrobky z něj
Celer a výrobky z něj
Hořčice a výrobky z ní
Sezamová semena a výrobky z nich
A kdo by to prosímtě u každého jídla vypisoval?
To by jídelní lístek mohl mít i 50 stránek.
Alergik je rád že to tam je a ty to nečti a nebo jim poraď ať vypisují jidelník pro nealergiky:-)
Na těžké astma se dalo dříve umřít, v současnosti ti to po dlouhé léčbě nejspíš pokazí zdraví.Těžká alergie je pěkně nepříjemná nemoc. To není jen něco, co se dá vůlí potlačit, nebo co lze rozmluvit.
Já celkem chápu, že to vyjmenování čísly se ti může nelíbit, ale alergikům to velice prospívá.
Musíš si jen uvědomit, že alergen není nic škodlivého, či nevhodného. Jen někteří lidé ho nesnášejí.
Jednoduše si to vypočítáš. Nebo jaké produkty máš na mysli?
Jednoduše si to právě nespočítám.
Konkrétně mám na mysli tohle - odebírám mléčné produkty od známých, kteří chovají krávu a vyrábí si sýry, tvaroh, máslo, lučinu, jogurty apod.
Jsou to echt poctivé výrobky - žádná odtučněná výroba. Vše je z domácího mléka, do některých produktů se přidává jen srážedlo. Jinak nic.
No a tak jsem si říkala, že by mě docela zajímalo, jak by se dala zjistit složení těchto potravin - mě osobně třeba nejvíc zajímá obsah bílkovin. Že je vyšší než u kupovaných produktů to na sobě cítím.
A že je pocitově vyšší je dobře nebo špatně?
Zkus třeba potravinářské laboratoře VŠCHT
Pro mě je to samozřejmě dobře, nicméně zase bych se nerada předávkovala. To by byl druhý extrém :o)))
Když dostanu zásilku, musím si porce mléčných produktů pěkně dávkovat, jinak bych byla schopná sežrat půlkila čerstvého přírodního sýra na posezení a zapít to půllitrem domácího kefíru.
Vzhledem k tomu, že nemůžu jíst maso, tak si přísun bílkovin musím dost hlídat. Dost dobře znám důsledky nedostatku proteinů. Doposud jsem s dodáním denní dávky měla docela problém - přece jenom dostupné mléčné výrobky jsou na proteiny dost chudé (kromě jihočeského jogurtu a tvarohu).
Co jím ty domácí výrobky, tak se mi hladina proteinů rychle srovnala a vzhledem k tomu, že v podstatě již jiné mléčné výrobky nejím, tak bych zase nerada došla k "přeproteinování". To má totiž neblahý vliv na ledviny atd.
Zatím jsem si složení odhadla podle kalorických tabulek, takže přibližně vím, nicméně zaujal mě ten problém, zda si může běžný člověk nechat někde skladbu potravin zjistit.
Stačí se podívat co se týká mléka na mléčný autonat kde musí být uvedeno složení. Otázka je zda ho tam někde máte.
Jinak u nás je prodejna se zemědělskými produkty od zdejších farmářů a každý takový výrobek musí mít uvedeny nutriční hodnoty.
Z těch udajů by se to pak dalo odvodit.
Tak jsem schválně dnes zašla za roh do Farmářské prodejny a ohledala jsem domácí mléčné produkty (momentálně tvaroh a jogurty) a řeknu ti bída. Některé neobsahují složení vůbec (!!!), někde je uvedeno procentuálně množství tuku, u ovocných jogurtů podíl ovoce a jen u jednoho jogurtu jsem našla procentuální množství tuku a bílkovin. Energetická hodnota pak nebyla uvedena nikde.
Takže tudy cesta nevede. Zatím.
Mléčný automat mě nenapadnul, ale po pravdě teď mě ani nenapadá, kde by se nějaký v mém okolí mohl nalézat. Dost prořídly.
Nevim jestli musí, ale na vezdejších automatech na mléko je uvedený pouze kdo to plní, teplota mléka a jeho tučnost. Nic jiného.
A protože vím, že to docela pravidelně kontrolují, tak ty údaje asi stačí.
Tak nejlepší je, zeptat se přímo tvého dodavatele.
Kravské mléko má cca 3,2-3,5 g bílkovin na 100 g. (lehce se to může měnit v závislosti na plemeni a krmení).
Ten samý obsah bílkovin bude také v jogurtu vyrobeném z kravského mléka. Některé průmyslově vyráběné jogurty a kysané výrobky mívají právě větší podíl bílkovin, ale to je tím, že se tam mléčná bílkovina navíc dodává.
Největší podíl bílkovin bude mít tvaroh a sýry.
Hmmm, řekla bych že kamarádka nemá potuchy o tom, jakého výživového složení mléko od Jituš je. Jen ví, že není závadné a je výborné. Ale to vím také :o)))
Ona se tím zatím neživí – prostě produkuje si pro sebe a protože vím, že má přebytky, tak to od ní beru.
Ale pokud by se tím jednou chtěla víc zabývat, tak ji také asi bude zajímat, kde se potřebné rozbory dají zajistit.
Tak třeba tady.
http://www.alsfood.cz/potraviny/rozsah-sluzeb/
Ale pokud tě zajímají jen ty bílkoviny, tak tam ten obsah v jednotlivých typech výrobků bude víceméně stejný. U některých kupovaných bude spíš vyšší, protože tam se ta bílkovina dodává.
Já osobně bych si udělala výlet ke kámošce, poplácala kravku po zádech, zjistila, čím je krmená, koukla se na vemeno, zda nemá mastitidu a rozhlédla se po stáji, jak je tam čisto:-))
Týýýýjo, no to je super. Moc díky :o)))
Jituš čisto ve stáji má, ale jak poznám u takové kravky mastitidu?!? :o)))
Tu by měla poznat hlavně majitelka krávy.
Tetky na Oravě, od kterých brala mlíko moje máma, vždy před dojením odstříkly z každého struku trochu mlíka do hrnce a zjišťovali, jakou má konzistenci a jestli v něm nejsou stopy po krvi.
Od tetek, které kravám struky před dojením pořádně neomyly, nebo kde krávy ležely na zasviněné podestýlce, nikdy mléko nebrala.
Od jedné (či malého počtu krav) bys ty rozbory musela dělat co chvíla. Složení mlíka závisí na skladbě krmné dávky a ta se v průběhu roku mění. I když zřejmě jádro dávají ve formě krmné směsi pro dojnice (ta má složení dané), tak není seno jako seno, není zrno jako zrno...
Takže složení mlíka se bude měnit podle krmení.
Druhak bude kvalita mlíka záviset na zdravotním stavu krávy (dnes zdravá může být zítra nemocná), na stupni březosti... V tomto je velkovýroba "homogenější", mastitidu má v průměru pořád stejný procento krav.
Z velkochovů se z každé dodávky odebírá vzorek a podle kvality mlíkárna chovateli zaplatí. Pak to všechno od hodně moc krav stejně smíchají a homogenizují, takže můžou na obalech deklarovat poměrně přesné složení v čase stálé.
mám za to, že výrobce má povinnost to složení uvádět, ne? buď na výrobku nebo to bývá třeba k nahlédnutí u personálu (masna, pečivo,..)
ale víš jak, nevíš z čeho přibereš ;-)
Drobná odbočka: Slyšel jsi o ketogenní/nízko-sacharidové dietě?
Jistě, pro mně nemožné:-)
Jaké jsou nevýhody ketózy?
Musíte v jídelníčku výrazně omezit sacharidy
Může dojít k nežádoucím účinkům způsobeným nedostatkem sacharidů (výkyvy nálad, bolesti hlavy)
Dietu nemohou držet lidé s určitými poruchami látkové výměny a dalšími chorobami.
Po skončení diety může nastat jojo efekt.
Já to mám takto:
Tuky 45g
Bílkoviny 60g
Sacharidy 70g
Vlaknina 30g
Není to idealní ale šetří to ledviny.
Jako nevýhody ketózy a obecně ketogenní diety vidím tohle:
* nutnost doplňovat sůl a hořčík (hlavně v adaptačním období)
* pokud člověk jí špatné tuky, může si zadělat na problémy s cholesterolem (moc nasycených) a chronickou zánětlivostí (moc omega-6, ale cukr je v tomhle ohledu mnohem horší), nejlepší je olivový olej
* vyšší výdaje za jídlo
* složitější řešení jídla v terénu
"Může dojít k nežádoucím účinkům způsobeným nedostatkem sacharidů (výkyvy nálad, bolesti hlavy)"
Tak tohle vidím přesně naopak. Nějaké problémy se mohou objevit během období adaptace. Pak už to je stálý stav mysli. Člověk nemá žádné výkyvy schopnosti uvažovat. I po několika hodinách na kole bez jídla se dá úplně v pohodě pracovat hlavou, což jsem s běžnou stravou absolutně nemohl. Jinak tělo si sacharidy, které potřebuje ke svému fungování dokáže vyrobit z proteinů a tuků. Takže by dokázalo fungovat i s nulovým příjmem sacharidů, což samozřejmě není reálné.
"Po skončení diety může nastat jojo efekt."
Skončení diety? Ketogenní dieta není žádná jednorázová záležitost, ale jako dlouhodobá celožitovní věc.
Velice pozitivní vliv na zdraví může mít i mírnější forma nízko-sacharidové diety.
Nejsem doktor, ale o tuhle problematiku se trochu zajímám. Nízko-sacharidová dieta se ukazují být velmi účinným způsobem, jak bojovat s cukrovkou.
Skvělý web ke studiu je dietdoctor.com. Bohužel, aby se člověk dostal k záznamům přednášek, musí mít zaplacené členství.
Vidím ještě jednu nevýhodu, a to je zvýšený příjem bílkovin. Dlouhodobě to také není pro tělo nic moc dobrého.
U diabetu je to přímo likvidační na ledviny.
Jenže to si pleteš pojmy s dojmy. Ketogenní dieta není málo sacharidů a hodně bílkovin, ale málo sacharidů, hodně tuků a středně bilkovin.
Hodně proteinu tě z ketózy dostane celkem spolehlivě díky glykoneogenezi.
Takže bůček povolen? :D