V Bělorusku jsme byli letos, projížděli jsme ho napříč zhruba po trase Bělověžský prales - Brest - Minsk - Orša - a dál na Rusko ...
Cca 14 dní a 900 km
Jeli jsme s dětmi. Bělousko můžu než doporučit.
Proč:
+ Země doslova zaslíbená cykloturistice. I když je to "východ" a "xxxrusko", najdeš tam překvapivě často cyklopruhy, napříč celým Minskem vede dokonce (v délce asi 30 km) cyklostezka dokonalá, že jsem lepší neviděla ani v Rakousku či Německu. Mimo města často široké krajnice, cyklopruhy, prostě s cyklisty se tu počítá. Sice s takovými těmi co jezdí na kole do práce, ale i to se počítá.
+ Ještě relativně malý silniční provoz a řidiči nejezdí jako hovada. Celkem se vyhnou, nespěchají, počkají, až budou moci bezpečně předjet.
+ Čisto. Země je čistá. Jindrův postoj, že "východ je humus" by v Bělorusku byl otřesen. Tady můžeš jít na autobusové zastávce ze země.
+ Nevelké kopce, nejvyšší "hora" Běloruska má 345 metrů, takže to odsejpá.
+ Ruština. Kdo ji ještě zažil ve škole, domluví se všude perfektně a nostalgicky zavzpomíná.
+ Milí lidé
+ Pro našince nízké ceny, které už skoro jinde než v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině nezažiješ. Čech musí všude přepočítávat krát 28 a pak zírá. Tady zíráš taky, ale opačným směrem. Oběd pro čtyřčlennou rodinu ve fakt hodně dobré restauraci, včetně pivečka, dvou vídeňských káv na závěr, horké čokolády ... asi 560 korun. Oběd v obyčejné restauraci typu "stolovaja" i za 250 Kč. Letos proběhla "měna, čili příští rok už nebudeš milionářem.
Mínusy
- Ne všechny silnice jsou asfaltové. Nutnost dobré mapy, která ti ukáže, které cesty jsou a které nejsou asfaltové. Ty neasfaltové cesty jsou totiž některé hůře sjízdné (písek ve vrstvě několik cm, čili skoro nesjízdné, takže lépe neriskovat).
- Rovinka někomu nemusí vyhovovat, může mu to připadat nudné. Ale: není to absolutní rovina, krajina je LEHOUČCe zvlněné. A projíždět vesničky člověka BAVÍ.
- Ruština. Pokud je člověk mladší, ruštinu nezažil, domluvit se může hůře.
Jak se opovažuješ zpochybňovat Jindřichovo tvrzení? :-)
Já byl v Rusku v roce 1974 šest týdnů a opakovat to už nikdy nebudu.
Takovej Pchong-Jang taky září čistotou, a Lukašenko si pořádek umí zajistit jako Kim.
Dělá tady v okolí hodně Ukrajinců, Bělorusů a Moldavanů, a ti ze svých vlastí nejsou tak nadšeni, jako předřečníci.
Bělorusko je jeden z posledních totalitních států v Evropě, taková je skutečnost.
Já tam byl tři týdny čtyři roky po tobě a byl to policejní stát s nedostatkem všeho horším než tady. Ale krásná země, aspoň co jsem viděl (Arménie, Abcházie). I ten Kyjev. Před moskevským GUMem si chlapi vyměňovali nakoupený klobouky podle velikosti hlav, protože u pultu nemožno. O co jde?
...on se tu taky nikdo "nemontoval" do zřízení- byly to jen postřehy běžného turistu. Chceš snad říct, že kdyby se ve Francii "dostala k moci" LePenová, tak tam nepáchneš? My si také před Němci, Rakušany nebo Japonci nemůžeme vyskakovat pokud jde o čistotu,pohostinnost či ochotu personálu a je jich u nás mraky- proč asi?
Jinak to vidí za pár dní návštěvník a jinak místní co tam musí žít.....:-O
Dokončuji ...
Mínusy
- Nutnost víza
Na druhou stranu zažiješ díky tomu zemi, kam moc lidí nejede, budeš trochu za "exota". Jo a pozor, Bělorusko má na svém území 4 památky v UNESCO a v Minsku jsou dokonce i McDonaldy ! :-)
Úžasné jsou některé vojenské památníky (Brest, Kurgan slavy apod). Krajina na severu je víc přírodní, hodně jezera, jižní polovina je víc zemědělská. Čím víc na východ k Rusku, tím je opuštěnější a vzdálenosti mezi vesnicemi a městy delší.
Podle nás prostě Bělorusko za návštěvu stojí!
Budeš na festivalu cyklocestování povídat a promítat? to co píšeš zní hodně zajímavě.
škoda :-) asi se rusko nehodí tématicky do oslavných ód na západní civilizaci a cestování v ní.
Zdravím a děkuji za zprávu o Bělorusku. Je skvělé,že tam někdo jezdí a předává informace dále.Informací o této polozapomenuté zemi pro turisty je relativně dost, ale z oblasti cyklistiky a cykloturistiky téměř nejsou. Bělorusko mám v hledáčku delší dobu, ale v létě 2017 to uskutečním. Ruštinu jsem v základce ještě zažil, ale nepoužíval, takže to musím i s azbukou trochu oprášit. Děkuji za Váš příspěvek. P.
Jak to tam vypadá s cyklistikou? Narazili jste na nějaké cykloservisy? Jezdí tam kola běžná u nás nebo se na nějakých obyčejných kolech dopravují do práce? Chtěl po Vás někdo úplatek? Nocleh v přírodě problém není, předpokládám. Měli jste nějaké očkování? P.
S cyklistikou to vypadá normálně, prostě se tam jezdí. Jako jezdí se určitě o něco méně než u nás a na horších kolech, cykloobchody bývají ve středních městech, ale vždycky je to spojené s prodejem motorek (samotné CYKLO možná jen v Minsku), kvalita náhr. dílů je nižší, ale sehnat se dají. My kupovali plášť, byl Ruský.
Úplatek po nás žádný nikdo nechtěl, naopak nám dávali lidi, takové to klasické: poprosíš o vodu a oni ti k tomu dají domácí rajčata a okurky...
Všechny noci jsme strávili v přírodě a problém nebyl. Noclehy se hledají dobře, jak jsou rovinky. Jsou tam lesy nebo louky, snad jen když jsou pole, je to horší, ale vždycky jsme našli. Očkování speciální jsme neměli, na co.
Jestli chceš jet až za rok, do té doby stroprocentně zpracuji z cesty nějaký článek, takže informací bude snad dost.
Už jsme v Bělorusku byli podruhé, poprvé ve 2003, tenkrát jsem sepsala povídání zde: http://zbn2003.epastorek.cz/
Něco se od té doby změnilo, něco ne.
Změnilo se: lidi mi dnes přišli lepší, přívětivější, usměvavější, komunikativnější.
Trochu přibylo aut.
Všude se dá platit kartou, i v posledním magazínu v malé zapadlé vesnici.
Co se nezměnilo: Leninové na náměstích :-)
Zajímavý zážitek. Jo, a výborná kuchyně!
To nezní vůbec špatně! Teď už jen pár maličkostí (čas) a jedna nemaličkost - přesvědčit manželku :-DD
Vsadím botky, že s Paříží bys u ní měl menší problém než z Minskem :-)
Ahoj. Mohla bys prosím více přiblížit otázku těch víz? Četl jsem, že je to hrozná a drahá byrokracie. Použili jste agenturu ke zprostředkování? A jak to funguje s onou rezervací v hotelech, tedy jak se to dá obejít? A na kolik tak všechny ty věci kolem víz vyjdou? :-)
Víza nám zprostředkovala agentura Felida, http://felida.cz/
Vybrali jsme si ji z více agentru, nejlépe komunikovali. Nebyl to nejmenší problém ani pro mimopražské. Vytištěné formuláře jsme vyplnili a zaslali spolu s pasy do agentury. Za týden byla víza hotova. Byla možnost zaslat zpátky buď na dobírku nebo po úhradě předem převodem.
Cenu za jedno vízum už přesně nevím, protože jsme vyřizovali zároveň od jedné agentury i víza do Ruska, a byly tam jiné ceny pro děti a pro dospělé, ale jestli máš zájem, pohledám v mailu fakturu. Ale agentura ti to řekne přesně.
Byrokracie žádná nebyla. Ten formulář je maličko úsměvný v dnešní době. Pracovnice agentury věděla, že chceme jet na kolech a spát budeme ve stanu a dopředu nevíme kde. Některé kolonky jsme prostě jen nevyplnili. Vízum bylo na 30 dní.
Jak to funguje s rezervací v hotelu nevím, ani jednu noc jsme v hotelu nespali. Nikdo po nás nic nechtěl. Ale pravda, vyjížděli jsme z Běloruska do Ruska, kde žádné hraniční kontroly nebyly. V Rusku jsme sice 2x spali v ubytování, ale NIKDO nám žádnou rezervaci neudělal. Na hranici s Ukrajinou to nikdo neřešil. Byli jsme v Bělorusku asi 10 dní, totéž v Rusku. Občas jsme viděli policii, vždy se na nás jen usmáli, nikdo nebuzeroval, naopak. V Rusku po nás policie jednou pasy chtěla vidět, ale spíš nám přišlo, že jsou zvědaví, odkud jsme a prostě, co to je za magory, co jede s dětmi na kole :-) Prolistovali, viděli víza a s úsměvcem je vrátili zpět. V Bělorusku nás policie stavěla taky jednou, ale taky byla zvědavá odkud a kam jedeme, a divili se, že jedeme po takový malý okresce, když můžeme jet pohodlně po dálnici :) Na kole :)
Jediný problém vidím při vjezdu do Běloruska na kole - stále údajně přetrávává onen nesmyslný zákaz vjezdu do země na velosipedu :-) V Bělorusku jsme už byli podruhé a nechtěli to trpět (poprvé nás klasicky naložil do auta podnikavý chlapík - za úplatu), tak jsme zjistili, že v Bialoveži je nový turistický přechod pro pěší a cyklisty! Stojí za to tam jet!
Ani bych nečekal, že už i do Běloruska je pěší přechod. Ten problém přetrvává z dob SSSR a platí na jeho vnější hranici. Vzpomínám si, někdy v roce 1992 před Užhorodem, mi tehdy už ukrajinský pohraničář sdělil, že na kole se po Ukrajině nesmí jezdit. Ale pustil mě, když jsem mu slíbil, že se do večera vrátím.
Určitě znáš asi Slemence a u Ubly také dnes není problém. Kámen úrazu jednou se stal přechod Smylnica poblíž Chyrova do Polska, kudy kdysi putoval Josef Švejk na haličskou frontu. Byl tam zákaz vstupu chodců, ale to platí i pro cyklisty. Alespoň v bývalém SSSR. A to tudy vede mezinárodní cykloturistická trasa. Převezl nás tehdy velice příjemný pán, polsky mluvící lékař soukromé záchranky z Truskavce (věhlasné lázně s "naftovou" vodou). Jel si právě do Polska nakupovat příslušné vybavení. Takže překonání hranice nám trvalo "jen" asi 2 hodiny. Odehrálo se to však téměř před deseti lety, dneska už může být situace jiná, doufejme že lepší.
Přesně tak, letos se mi to také stalo na přechodu v Užhorodu a dost mě to překvapilo, naštěstí mi také pomohl za mnou jedoucí Slovinec a hodili jsme kolo na střechu auta. :) Předpokládám, že i na přechodech do Běloruska by se to takto dalo udělat...
Na přechodu z Užhorodu se nám to stalo s koly a dětmi ve vozíčku v roce 2010 :-)) Letos jsme tento hraniční přechod absolvovali v autobuse a podle toho, jak se chovali k cestujícím busu Leo Expres, nemyslím si, že směrem k cyklistům se něco změnilo. Ukrajinec by ještě pustil (za pár drobných), ale je to vnější hranice EU, Slováci si to dost hlídají (resp. hlídají to kamery a celníci jsou malí páni).
Prostě přechody, které nejsou pro pěší, nejsou ani pro cyklisty.
Zajímavý tip na tu Cyklotrasu po stopách Švejka :-)
Též jsem se o tom už doslechl, že je jenom pro auta. Ještě koncem 90tých let jsme však i s dětma bez problémů projeli. Nevadí, poblíž jsou Slemence a cesta mnohem příjemnější.
Ta Švejkova cesta přes Putim je známá z knížky a vede i dnes zajímavými místy. Třeba přes vojenský prostor u Bruck an der Leitha, který je tam dodnes. Tehdy to bylo takové centrální cvičiště a shromaždiště celé duální monarchie umístěné právě na rakousko-uherské hranici (Předlitavsko a Zalitavsko). Dnes je ta hranice o kus dál na východ.
Že jsme kdysi byli s Haličí v jednom státě, dokazuje třeba nádherná nádražní budova v obci Jasenica. Neopomenu se zmínit nádhernou dřevěnou zvonicí nad nádražím, ve které snad není ani jediný hřebík.
Děkuji mockrát za praktické informace ohledně víz! Vypadá to, že jste platili asi těch 3200,- tam není povinnost rezervace, ale ta suma je vyšší než by byli moje ostatní náklady na Bělorusko dohromady. :)
Tak jsem našla tu fakturu a vízum na jednoho (dospělého) do Běloruska vyšlo na 3000 (dítě 1000). Jasně, je to pálka. Ale pokud pojedeš sám, není to zase tolik... Třeba nás to neodradilo. Podíváš se do země, kam jen tak někdo nejezdí a věřím, že zážitky ty peníze vynahradí.