Z jakého důvodu je rozšířen názor,že 36V aku má nějaké výhody,když je to právě naopak? Pokud pojedu ustálenou rychlostí 25km/hod na aku 48V 13,4 Ah Lion a ujedu třeba 50km bez šlapání. Při hustotě energie 643.Tak kolik ujedu při stejných podmínkách na aku 36V 17,4Ah? Hustota energie 626. Asi tak stejně ne? Nebo tady platí jiné zákony?
Proto že drtivá většina elektrokol je na 36V, 48V a výše používají "bastlíři" pro svá monstra.
To je velice odborná odpověď :-))) 48V = monstrum a 36V kolo? Pěkný nesmysl
Proč se před nedávnem uvažovalo,že akumulátory 12V v autech budou nahraženy? Tek nevím kolik ? 48V ? Protože čím nižší napětí tím musí být na určitý výkon více ampér a silnější vodiče.A také přechodové napětí hraje roli.
Pro svá výkonová monstra, stačí?
Pro běžná elektrokola s 250W motorem stačí bohatě 36V.
A myslet si fakt můžeš co chceš v tom ti nikdo nebrání:-)
Jaký je rozdíl mezi 250W 36V a 250W 48? Motor má při menších ampérech stejný výkon. Akumulátor má při stejné váze sice nižší kapacitu,ale úplně stejnou energii. O co tedy Jde??
čistě teoreticky je 250w při 36V 7A odběr a při 48V 5,2A odběr. A to není málo. Pro přenos energie je vyšší napětí vždy výhodnější. Vždy
A proč by měl někdo kupovat větší, těžší, a dražší baterii když mu stačí menší, lehči a levnější?
Nebude kupovat větší a těžší, co přidá na napětí O to se sníží na Ah, tak že celková kapacita Wh(i váha) zůstane stejná. Nebude to ani mít vliv na životnost aku, protože se snížením Ah, klesne i odběr z aku (při stejném výkonu).
Jo, ale napětí na vinutí motoru (na drátech k němu) je dáno motorem a otáčkami, ne baterií. Takže proud máš stejný bez ohledu na baterii, zvýšíš jen maximální rychlost a trochu se změní podmínky, ve kterých pracuje řídící jednotka a možná proudy mezi baterií a ŘJ. Efektivita motoru je v prvním přiblížení dána "kilogramy mědi", a jestli budeš mít vinutí s víc otáčkami (na vyšší napětí), nebo s tlustším vodičem (na vyšší proud) je v prvním přiblížení jedno. (jo, pravda, pokud bude motor(!) vinutý na vyšší napětí můžeš mít tenčí dráty vedoucí k motoru)
Výborně vysvětleno. Napětí baterie ovlivňuje volbu řídící jednotky a sílu vodičů mezi baterií a řídící jednotkou. Vyšší napětí baterie má smysl asi pro nějaké vysoké výkony, aby tam nevyšly nějaké extrémní vodiče.
Další aspekt je řídící jednotka a balancování baterky.
Menší napětí umožňuje použití menších kondenzátorů při stejné kapacitě, dává větší výběr výkonových tranzistorů.
Akumulátor složený z menšího počtu sériově zapojených článků se mnohem snáze obhospodařuje. Je menší pravděpodobnost, že jedna větev umře a s sebou vezme celý akumulátor. Balancování je jednodušší.
Jen o to že drtivá většina motorů 250W je vinuta na 36V napětí.
Jinak pošli dotaz na výrobce jen on ti to může vysvětlit.
A nevycházejí ty akumulátory na 48V při stejné kapacitě větší a hůře balancovatelné? Předpokládám, že se balancují celé sériové sekce a ne jednotlivé články.
Tak při stejných ampérhodinách budou větší a budou mít více watthodin a o to nám pro dojezd jde především, takže ono to je jedno. V balancování není problém. Ať už máš 10 nebo 13 článků, tak je musíš vybalancovat.
Nevím, jestli je takový názor rozšířen. Vím, že pro elektrokola je dáno snad maximum 48V, protože to je ještě bezpečné napětí. Pravda je, že stavitelé rychlých elektrokol jdou klidně na vysoké hodnoty, jako 72V a více, ale to už to musí mít z hlediska izolací zmáknuté naprosto brilantně. U nich je často důvod, aby z motoru dostali vyšší otáčky. Ale téhož se dá dosáhnout vinutím motoru silnějším drátem a pak to může lítat rychle i na 36V. Samozřejmě menší napětí znamená silnější vodiče mezi baterkou a řídící jednotkou, ale to si myslím, že není nějaká tragédie. Kdyby bylo 48V, tak nepochybuj, že to má Bosch dávno. :) A třeba cyklone je nejen na 36V, ale taky na 24V a není s tím žádný problém. Naopak udávají tam dost vysokou účinnost. Tak asi tak.
No celkem jasné je, proč né víc než 48V... protože za malé napětí se to považuje do 50V, což je současně hranice bezpečného (střídavého) napětí v normálních prostorech. Tudíš od 50V by s tím bylo mnohem víc starostí, aby to šlo považovat za bezpečný výrobek...
No a sice logika, že vyšší napětí znamená při stejném příkonu menší proud, tudíš tenčí dráty, platí, ale současně vyšší napětí klade větší nároky na izolaci a třeba i polovodičové součástky používané k regulaci, takže je klidně možné, že 36V je pro výrobce ekonomicky nejvýhodnější...
Jen podotknu, že i se 48V baterií nominálně může a asi i bude koncové nabíjecí napětí přes 50V. Ale normám to možná takto vyhoví??
Izolaci drátu nebo vinutí bude asi víceméně jedno jestli bude 36 nebo 48V. Provozuju Mpie1 na 80V a tomu motoru je to "jedno", že je určený jen na 48V. Ale u těch výkonových prvků(FETů) už při vyšších napětích stoupá rapidně Rds, což vede k větším ztrátám na nich a nižších proudech. Což je ale spíš případ až 48V X 80V nebo 80V X 110V(např. Rds 3mohm proti 7mohm).
Význam má ale i pokles proudu na vinutí a vedení, když zvednu napětí jednou tolik(při stejném výkonu) klesne proud na polovinu, ale ztrátový výkon klesne 4x(podle RxIxI).
Proč se vlastně nepoužívají IGBT? Pohledem do datasheetu nějakých náhodných z GME mi přijde, že by se na to hodily víc. A cena už taky není zas tak strašná (kolik jich je na spínání potřeba?).
Na to to ještě nejsou dost velká napětí, aby to mělo smysl. IGBT mají mimo "diferenciálního" odporu navíc dopředný konstantní úbytek napětí přes 1 V, což na MOSFETu s pár mOhm nebudeš mít při proudech co připadají v úvahu, ani zdaleka. Možná jsou i jiné důvody (IGBT moc neznám), ale pokud nebudeš chtít kolo napájet z trolejí, tak tam asi není žádná výhoda.
To je pravda, navíc kdybys měl motor na 600 resp. 750V a dva smetáky opatřené dráty, moh bys na některých úsecích cesty krást eletriku trolejbusům :-)
Jaký vliv má na životnost baterie trvalý vybíjecí proud? Resp.jeho překračování? Když na e-pohon koukám na baterky do rámu, tak ty 36V mají nominální vybíjecí proud 15A, ty 48V mají:
Nominální vybíjecí proud: 20A
Max. vybíjecí proud: 40A (15s)
Použiji li vzoreček P=U*I tak pro výkony motorů dostávám
500W, 36V = 13,9A
500W, 48V = 10,4A
750W, 36V = 20,8A
750W, 48V = 15,6A
Motor MagicPie EDGE mají na e-pohon dvakrát (36V a podruhé 48V) s identickým textem. Výkon závisí na napětí, čtu: „akceptuje 24V (200W) / 36V (350W) / 48V (500W)“. Laicky bych řekl, že pro 36V baterku sebou vozím zbytečně předimenzovaný (těžší) motor.
Není to tak. Napětím získáš jen otáčky, což může vést k vyššímu výkonu, ale u takového motoru tě spíše zajímá kroutící moment, když jedeš pomalu do kopce a tam bohužel při stejném fázovém proudu budeš mít tentýž moment. To, že musí téct z 36V baterky vyšší proud než ze 48V je jedno. Zajímá nás šířka magnetů, vinutí motoru a proud.
Ale nechci se hádat o to, že při stejném proudu z baterky ze 48V bude i výkon v nižších otáčkách vyšší. To je pravda, ale je to zase jen vyšším fázovým proudem. Se 36V budu mít při stejném fázovém proudu tentýž moment.
Rozhodně záleží na tom, na jaké napětí je motor konstruovaný, jaké má vinutí (průřez vodičů a jejich počet v cívce). V zimě jsem sháněl slabší a levnější motor na 48V pro přítelkyni, která má proti mě témeř poloviční hmotnost, takže by jí stačila třeba i ta 250 W verze. Jenže se sem slabší motory dováží pouze na napětí 36V (i když číňani dělají verze i na 48V,tak to sem nikdo nedováží). Takže jsem byl nucen jí taky pořídit středový BBS-2 na 48V, s nastavením ŘJ na nižší výkon. Potřeboval jsem totiž splnit jednu podmínku - aby obě naše kola fungovala na 48V, abych si od ní mohl občas půjčit baterku, vzít si ji s sebou na nosič a prodloužit si tak dojezd na 120km. Konzultoval jsem to i se Šikulou, a ten tvrdil (a jako elektrikář mu to věřím), že honit motor, který je konstruovaný na 36V na baterku se 48V by mu rozhodně neprospělo a bylo by jen otázkou času, kdy shoří. Dalo by se to sice trošku ošetřit omezením max.proudu na ŘJ, ale z dlouhodobého hlediska by to stejně moc dobré nebylo. Něco jiného je, když motor konstruovaný na 48V budeme napájet jen 36V, to mu jen sníží o třetinu výkon, takže ho budu spíš šetřit-např.Magic Pie (pokud ovšem ŘJ toto dovolí a není nastavena aby hlídala podpětí, což bohužel u BBS-2 hlídá, takže ta již při vybití 48V baterie motor odpojí, většinou dříve, než to učiní BMS v baterii).
A nebo je idealni kompromis 52V ;-))
http://lunacycle.com/52v/
Tady nabízí 48v ale je to z důvodů max. výkonu elektrokola
http://www.ekobik.cz/elektrokola-48kmh?product...
Kolo je uzamčeno na rychlost 25 km / h, podle předpisů a směrnic EU, Nicméně, mimo veřejné komunikace, můžeme pomocí řídící jednotky jednoduše kolo přepnout na plný výkon, motor pak umožní rychlost až rychlosti 48 km / h !!!!!!!! V případě že nebudete mít sílu, můžete použít ruční plyn - není nainstalován vzhledem k současné legislativě - zákazník si může lehce nainstalovat, je součástí balení.
S takovým elektrem nemůžeš na silnici.
Můžeš. Ale musí mít RZ a povinné ručení, jako každý jiný moped...
Omyl, elektrokolo nelze pojistit a nelze mu ani přidělit spz. Tak že neni to jako každý jiný moped.
Pokud to bude pro provoz schválené motorové vozidlo, tak by v tom neměl být problém. Nepředpokládám, že je podstatný rozdíl mezi benzínem, naftou a elektřinou.
Je ovšem možné, že do byrokracie spojené s elektrickou motorkou se hned tak nějaký výrobce elektrokol nepustí.
Že nelze získat SPZ/RZ pro vozidlo, které není motorovým vozidlem (jízdní kola SPZ nemají), případně na silnici ani nesmí, dává celkem smysl, ne?
Ja to zkoušel, nejde to a nikdy to nepůjde u elektrokola. Elektromotorka je úplně něco jiného.
Nikdy???
Někteří "experti" prý bojují za SPZ (+STK, povinné ručení...) pro všechna jízdní kola, takže kdo ví, co všechno se ještě bude v budoucnu registrovat... :-/
Ale já předpokládám, že tak to Radler s odkazem na "moped" myslel. Prostě buď máš elektrokolo, které splňuje všechny podmínky, aby bylo podle zákona považováno za jízdní kolo = nemotorové vozidlo... no a nebo to jízdní kolo není a pak je to tedy logicky jednostopé motorové vozidlo = motorka.
Jiná kategorie už těžko bude relevantní (chodec, jezdec na zvířeti, potahové vozidlo, auto, tramvaj...).
Každá kategorie má ze zákona nějaké povinnosti a teoreticky i práva. Pokud tvoje elektrokolo (dost možná ani žádné jiné) nesplňuje podmínky, aby se dalo zaregistrovat jako motorové vozidlo, tak opravdu SPZ nedostaneš.
Problém bych ale neviděl přímo v tom, že je to elektrokolo, ale u výrobce. Nejspíš chybí poptávka.
Jenže upřímně, k čemu by elektrokolo/elektrobabeta spadající do kategorie malý motocykl, bylo dobré?
Napadají mě akorát (pro většinu) nevýhody = povinná (motocyklová) přilba, registrace, SPZ/RZ, STK, povinné ručení, řidičský průkaz, trestné body, lékarnička, předepsaná světla, celodenní svícení... +výrazně vyšší náklady pro výrobce za vývoj, schvalování, crash testy a pravděpodobně nutnost použití dražších dílů.
Výhod je jen pár = možnost jezdit nad 25 km/h, při dostatečné konstrukční rychlosti dokonce jet po dálnici a naopak nemuset (a nesmět) jezdit po cyklostezkách.