Zdravíčko přátelé. Obracím se na vás s žádostí o názor, jaké kolo vybrat pro cestování. Prošel jsem plno teoretických informací, ale praktické rady jsou k nezaplacení. Staré kolo 14 let se odporoučelo a rád bych vybral jiné, které bude opět dobře sloužit.
Jezdím párkrát v roce týdenní výlety kolem 500 km, tu a tam i víkenovky 150 km. Vše spíš na pohodu, obvykle cyklostezky (část silnice, část lesní a polní cesty, žádné krkolomné sjezdy nebo extrémně náročný terén, max. chvílemi trochu kamenitá cesta). Jezdím zpravidla s brašnou na zadním nosiči. Nejčastěji za sucha, jen pokud cestou začne pršet se mokru nevyhnu - ale jen vyjímečně jedu v mokru dlouhou cestu.
Zajímá mě pohled na to, jaké kolo zvolit a proč s ohledem na:
- velikost kol (proč 26, 27,5 nebo 29 pro můj druh výletů?)
- druh kola (MTB, kros - např. má pro můj druh výletů velký vliv těžiště nebo zpracování rámů každého z druhů...kde je pohodlnější posez atp.)
- náročnost na kvalitu komponent (např. u Shimano Alivio nebo zvolit vyšší řadu?)
- V-brake nebo diskové brzdy (chápu faktické rozdíly, ale jaký je váš názor - myslíte si, že má smysl trvat na diskových brzdách při uvedeném druhu výletů nebo se výletník mého typu plně obejde bez diskových/účinnějších brzd?)
Pokud byste měli přímo tip na konkrétní kolo, neváhejte připojit odkaz.
Mnohý dík za vaše názory.
Zdraví Milan
Podle toho, co píšeš, koukal bych asi po 29" nebo 27,5", podle tvojí výšky. A vybíral nějakou pohodlnější, vzpřímenější geometrii.
Alivio postačí, Deore víc na dlouhodobou jistotu. Výš zbytečné, níž na úkor spolehlivosti.
Kotouče už asi budou standard, výhodu mají především, pokud občas jedeš ve vodě, bahnu, čurbesu. Ale kvalitní Véčka už dneska nejsou o moc levnější, než použitelné kotouče, aby účinnost byla srovnatelná (stejně není).
Mám 181 cm. Rozumím tomu dobře tak, že bys šel automaticky do kotoučů a po véčkách se ani nekoukal nebo bys to ve stejné cenové relaci neřešil, jestli tam budou ty nebo ty?
Ber kotouče. To by musely být hodně dobrý véčka aby stálo za to nad nimi uvažovat.
Nevím, jestli ještě vůbec někde na MTB dávají Véčkové brzdy (kromě nějakých šuntů z obchoďáku). Véčka se objevují spíš na trekovi. Toho bys taky mohl mít, ale je fakt spíš na silnici, nebo hodně hladkou polňačku. leda mu dát vzduchovou vidlici a posadit na širší pláště. Pak je to o rozhodnutí, která geometrie rámu by víc vyhovovala. To asi rozdodne, ne ?
Kotoučových brzd se neboj, dneska už běžná věc. Pokud kolo nekoupeš soustavně v bahně, nebo nesjíždíš strmé sjezdovky, tak údržba je úplně minimální.
Do letadla nebo pokud kolo předáváš někomu k přepravě jsou lepší véčka. Neohnou ti nešetrnou manipulací kotouč.
Jo, tam to může být problém. Pak to ale betonově jistí "torpedo" :-)
Já jsem při tom trajdání narazil na věc, která mě nasměrovala k 26" skládačce.
Tedy přeprava kola někam, když zrovna nejedeš na kole. Některé prostředky hromadné dopravy kola neberou, ale skládačka ve vaku je maximálně placené zavazadlo, a jedu.
Takže jen z tohoto důvodu.
Další věc, kterou na kole hlídám (a zřejmě bezdůvodně) je to, abych si to uměl a mohl opravit sám v poli. Nepochybuji o kvalitě kotoučů a mockrát jsem dostal za vyučenou v dešti, přesto, jen z tohoto důvodu mám véčka, Avidy.
Ostatní pak je v komponentech, kvalitní pláště, gripy, výplet, nábové dynamo, sedlo...a pak cena naskakuje...
Jj, že jsi narazil na věc, která tě nasměrovala ke skládačce, jsem taky nakonec pochopil.
Přeprava vlakem, kdyz si sám a neni nikdo, kdo by ti pomohl, je dost naprd.
Hodit brašny na záda a kolo přes rameno, je fajn. Třeba ve Francii jezdí takovéhle kolo zdarma a ta země je tak velká, že bez toho, aby ses někam připostrčil něčím s motorem, nemáš šanci prozkoumat odlehlé oblasti.
Kombinace kolo/vlak je fajn.
Ahoj,
za mne je Deore minimum, jit nize znamena riziko problemu a staleho stelovani razeni.
Kotoucovky jsou strasne siroky pojem.
- hydraulicke jsou cenove vyse a sloziteji se servisuji (musis mit na to naradi a grif). Ale ve vysledku je to uplne jine davkovani brzdeni.
- lankove kotoucovky jsou takovy kompromis. Nektere dobre, nektere na pikacu.
- dobre V brakes jsou take slusne a pokud nevazis metrak, tak to daji.
Jinak nasmeruji pozornost k rostouci kategorii gravel bikes. Nebo se to take nekdy nazyva enduro road.
Jedna se o kola vychazejici z cyklokrosu, ale pohodlnejsi. Maji vetsinou kotoucovky. Jdou urcene proste na jezdeni kdekoliv. Na silnici jsou slusne rychla a z hlediska terenu toho daji stejne jako treky.
Ja jsem si poridil na dojizdeni do Prahy tohle:
https://www.evanscycles.com/pinnacle-arkose... a jsem z toho nadsenej.
Tomu nerozumím.
Mám Alivio, a za 2000 km v kuse jsem nršteloval ani jednou, a potom vlastně taky ne.
Nepochybuju, že lepší řazení řadí líp, ale že by byly zásadní problémy...
Véčka brzdí,i když máš metrák, a za zády 40 kilo na vozejku.
2.000 je prd, to bude hravě odolávat i Altus.
Véčka brzdí, ale je to asi tak, jako když jsem měl na autě bubnový brzdy bez posilovače a dneska kotouče s posilovačem.
Ty jsi fakt mimo, jsem dojel až do španělska na kole, který vážilo 45 kilo, s cantilevrama, a neměl jsem sebemenší problém a to jsem s tím přejel i pyreneje.
V čem mimo ? Pobíráš vůbec, proč a co píšu ? Když na to přijde, tak to ušlajfuješ i na pekaře. Ale bude to taky srovnatelný s kotoučem ?
Ani ruce mne nebolely ve dlouhých sjezdech, klídek, pohoda, jen si prostě myslím, že ty nové věci úplně zbytečně přeceňuješ. Jako do těžkýho terénu určitě lepší, ale jinak jde o prd.
Mám v současné době oboje, jak slušný Véčka (já XT, brácha XTR), tak kotouče (já Avid7, brácha Deore) a povede se to na stejných úsecích i porovnat. Jistěže s Véčkama v pohodě šlajfuju, jinak bych je už dávno vyházel. Ale s kotoučema je to mnohem větší pohoda a i jistota.
Ale všimni si, že ty Véčka stále mám, dokonce jsem před pár týdny zapletl nová kola, opět na Véčka. Takže je nezatracuju. Jen píšu objektivně, že prostě kotouče líp brzdí. A kdybych stavěl nové kolo a neměl pro Véčka extra důvod, už bych tam automaticky naprasil kotouče. Holt normální vývoj.
A to jsem tam měl nejobyčejnější špalky, kdybych tam dal něco dražšího, brzdilo by to ještě o poznání líp.
Určitě. Na nové žiletce byly špalky první, co letělo. Lanka hned za nima. A na treku byla docela věda vychytat ty vyhovující. A když se to povedlo, pozměnili ve výrobě směs :-)
Ale i tak, je tam furt rozdíl. Rajtoval jsi někdy s kotoučema ? Myslím trochu víc, ne jen dvoje přibrzdění na rovince na zkoušku.
Rajtoval jsem s nimi na Yamaze, kdybych to uměl, nebyl by problém postavit ji na přední kolo jedním prstíkem. Přesto bych si kotouče na expediční kolo nedal, vím, že to mají vychytané, náboje jsou robustní, ale vadí mi ta excentrická zátěž, přeci jen je to složitější, na bajka asi jo, ale ne na expediční silničku.
Kolikrát za cestu za tu brzdu bereš opravdu silou ? V naprosté většině případů jen přibrzďuješ. Na rozdíl od MTB v terénu, kdy na brzdu hamtneš co chvíli. Tak proč se bát tak malého zatížení a opotřebení ? Na samotnou jízdu to vliv nemá vůbec. A jak sám píšeš, po těch letech je to už důkladně vychytané. A stavěné pro mnohem a mnohem větší extrémy (zátěžové i provozní), než klidné posouvání krajinou.
"Kolikrát za cestu za tu brzdu bereš opravdu silou?"
Právě tohle je argument, proč si kotouče nepořídím, zbytečně složité a předimenzované, protože když jedu někam daleko, nezávodím, skoro nebrzdím, jedny obyčejné špalky mi vydržely až do španělska a nejsou extrémně sjeté, možná by to zvládly ještě jednou, ty cantilevery mi fakt bohatě stačí.
Si teď dávám do kupy to horské kolo, co jsem vloni dostal, má docela lehký ocelový rám, odpruženou vidlici jsem nahradil pevnou ocelovou, uvažuju, že bych ho povýšil na expediční, pokud se osvědčí.
Na ten už dám véčka, přeci jen brzdí líp a hlavně se líp štelujou :-)
Ale jo, rozumím. Taky píšu, že na treku mám i s novýma kolama stále Véčka. Není zásadní důvod měnit. I když s tím trekem jsem přece jenom víc v kopcích, než ty na cestě po Francii.
Ale proč už to neposunout dál při pořizování nového kola ?
Ty cantilevery by asi v mém případě letěly obloukem hned. Účinnost mnohem menší, než u Véček, ale hlevně to štelování. K uzoufání. Aby měl člověk tři ruce... Při cyklokrosu v jílovitém bahně jim rozumím, ale jinak ani náhodou.
Nic moc extra nevážím, ale jezdím na horákovi se 4 brašnama a občas i něco na nosiči. A když je prostě potřeba zastavit, tak ten kotouč to zastaví, Véčka měli o dost delší brzdnou dráhu.
Faktem je, že když je kopec dolu, tak prostě jedu co to jede, neb není čas ztrácet čas. V drtivé většině případů používám přední brzdu, zadní jen tak na přibrždění občas.
Mám na kole od koupi Tektra a po nějakých 4 letech a cca 40tis. km jsem akorát měnil destičky a na kapalinu nesahal, nic jsem nešteloval - roztáhl desky na doraz od sebe, vyndal, zahodil, dal nový, párkárt pomačkal páčku a pohoda.
Jo, věřím fakt a upřímně, že to brzdí líp a přehazuje líp, jen si nemyslím, že je třeba kategoricky požadovat ....
Prostě dá se na tom jezdit, není potřeba furt něco štelovat.
Z mého pohledu jsou zásadnější nejkvalitnější pláště, dostatečně lehké, a "neprůstřelne", než nějaká přehazovačka.
Véčka brzdí v mokru blbě, užil jsem si svoje s vozíkem, ale ta výhoda, že opravím na cestě, mě převyšuje to blbé brždění jednou za rok...
To si každý musí fakt rozhodnout sám, ale "pořád budeš štelovat" je blbost...
Občas jsou zkušenosti obtížně přenositelné :-)
Jo, každý máme trochu jiné priority.
Na Pepíka jsem navěsil vše, co by asi mělo smysl, přehazovařku upgradnu asi až s řetězem.
Ale kotouče jsem tam nedal. Z prostého důvodu, nevěřím, že bych někde při tom skládání ty hydry nepoškodil. A mechanika, dle trvrzení lidí, kterým věřím, píi mé váhové kategorii a zátěži, nebude lepší, než ta véčka.
Víš, ze se hrbolatým a blátivým cestám snaáím vyhýbat, neskáču z obrubnčků nebo přes pařezy, tak proč ne V...
Řeč tady ale nejde o skládacím Pepíkovi, ale o cesťáku pro kolegu tazatele.
O tom se bavíme, jaké kolo, ono fakt záleží na typu využití, budeš-li nebo nebudeš kombinovat přepravu, kolik toho povezeš, jakým způsobem s kolem budeš zacházet, a zdá se, že možností je nepřeberně.
Zdá se mi, že pokud jezdíš naložený, tak spíše než na jízdních vlastnostech, které jsou víceméně podobné, u těch velkých kol, záleží na tom, kolik si toho naložíš.
A v důsledky víc než na kvalitě přehazovačky nebo brzd to záleží na tobě,jakou máš chuť se s dálkou poprat.
Máš pravdu, s kolem v brašně občas někam bouchneš a ohneš ten kotouč. Pro hrubší zacházení jsou véčka lepší. Jsou odolnější a ohnutí se rukou zase srovná.
Véčka srovnat rukou ??? Z čeho je máš ? A jak brzdí ?
Na horácovi mám slušný kotouče, vepředu 203 mm - a po nešikovným karambolu je rukou narovnám během pár vteřinek
Do dálek musíš jezdit tak, aby si možnost karambolu minimalizoval. Tím se to cestování liší od dovádění na mtb po lesích a proto taky jiné priority.
Zdá se mi, že postavit jedno kolo aby bylo universální, občas složitý terén a bláto po kolena, obáas asfalt jak dětská prdelka,je neřešitelný úkol, a případný kompromis pak vede k nedokonalému řešení pro tu, či onu činnost.
Proč bych měl mít odpružené vidlice?
Jiný kolega tí zase namítne, na co potřebuješ nábojové dynamo a blatníky?
Asi se lze dopracobat k závěru - chce to více kol :-)
jj, proto mám (zatím) hnedle tři :-)
Já už taky, Pepíka, Authora, a toho veterána - žihadlo.
Zejtra veterána dávám expertům na repasovaní, pak to bude fičák...
Asi si budu muset pořídit další kolo na tahání toho vozejku, právě kvůli těm hydrám. Na Authora to nedám, nemá to návary. A fakt se mi stalo, že jsem to za mokra neubrzdil, musel jsem brzdit patama o zem. Naložené kolo udržím, ale když tě zezadu tlačí rozjetej vozík, nedá se svítit...
Jak muška zlatá bych chtěl sedět na okně, až budou experti to kolo repasovat a ladit :-) Bývají to profíci, ale přece jenom, jinak se to šťourá, když mám v prádle Ferarri a jinak Fabii.
To jsem taky zvědavej...
Myslím, íe to rozeberou, promažou a složí. Mohou vyměnit tak bowdeny a lanka, víc na tom asi neudělají. Trochu pocentrují a pojede se.
Jo a musí vyměnit pásky v ráfcích.
Aj tak budu šťastný, když to bude trochu líp brzdit a nebude se mi prorážet duše o ty ráfky.
Zbytek pak už musí zvládnout síla ducha :-)
Však co by na tom měli jinýho dělat? Síla ducha je to hlavní :)
Z toho ti cimprlichové nadělají, jsou borci co jezdí štteky na vysokém kole, proti tomu 30 let starej veterán, tehdy špickově osazený, je tryskáč
Tak jsem ho tam dostrkal, všechno rozeberou, promažou, vyméní bowdeny, lanka za teflony, vycentrují, dají nové špalíky, vyměni pásky za schwalbe a koupil jsem 5 duši do foroty, dají novej řetěz, vétéí kolečko objednávají. A pak už snad jen ovinutí řídítek.
Spočítali mi to na 2.5 i se zákaznickou slevou.
Tsk se budu těšit a poteferuji.
Taky cpu do veteránů nehorázné peníze, i když vím, že se na nich kloudně a pohodlně nesvezu :-))
Pěkná, co:
http://auto.idnes.cz/harley-davidson-iron-883...
Ohnutý kotouč je větší problém než ohnutý ráfek nebo ráfek s neseřízeným výpletem. Při skládání bych se opravdu o kotouče bál, stejně tak při přepravě rozebraného kola, které nemohu mít pod kontrolou.
Véčka v nejhorším více otevřeš a holt budou brzdit až u řidítek. Po chvíli si na to zvykneš a dá se tak dojet i tisíce km. Naproti tomu hydry mají menší vůli a nedá se seřídit. Hrát si někde na cestě s množstvím kapaliny není podle mne rozumné.
Z tohoto pohledu jsou hydry opravdu problém a je třeba s tím počítat. Já jsem si s nimi užil své a takový návrat do kopce, desítky km od baráku a trvale přibržďující přední brzda, fakt žůžo.
Něco jiného je borec s horákem v lese, který se dobinká na kraj lesa, kde má zaparkované auto. To se to pak dovádí a riskuje poškození kola. Kdyby měl jet 50 km domů po ose, díval by se na to své dovádění a s ním spojená rizika jinak.
Při vícedenní turistice je to ještě horší, protože ten dojezd může být klidně nad 1000 km a ne všude jsou cykloservisy. V Alpách měli velký cykloshop i vybavenou dílnu, ale opravu sis musel udělat sám. Ne každý to umí.
Na druhou stranu pokud jde poškození eliminovat, jsou hydry jednoznačná volba. To je podle mne i případ tazatele, který neskládá. Přeprava kola vlakem nebo vlastním autem je OK.
O povolených brzdách, aby se mezi ně vešel rozcentrovaný ráfek, mi vůbec nevyprávěj...
Mě to udélalo celoživotní trauma, tak zaplétám kola dráty jak do motorky :-)
Přesně si to trefil, nepochybuji o tom, že se nechá postavit špičkové kolo, ale na dlouhou osamělou trasu, dám přednost jednoduchosti a robustnosti.
A kdy ty jsi naposledy byl na nějaké dlouhé osamělé cestě? Vždyť se imrvére pořád motáš buď někde mezi auty na silnici, nebo na uhlazených rodinkových cyklostezkách. :-)
Naposledy vloni začátkem května, z Janova do Barcelony podél Středozemního moře...
Jel jsem na pohodu, asi 1100 km.
Pak jsem měl malý pokusný výpad na 3 dny z Remeše do Paříže, spíš jen abych otestoval Pepíka.
Třídennich nebo 4 denních cest za rok nadělám dost, ale delší cestu si mohu dovolit jen jednu.
Až ty, v 56 letech uděláš za 12 dní Porta Envalira,vytahuj se, jestli se dožiješ, a budeš toho schopen.
Ty jezdíš po kamzičích stezkách, nesměju se ti, i když si myslím, že kolo bylo postaveno a zkonstruováno pro naprosto jiný účel než ho vodit kolem skal.
Kolo je dopravní prostředek.
Chodit krajinou pěsky je zdlouhavé, i když, k pochopení a poznání asi nejlepší. Kolo má tu správnou rychlost. Vnímáš intenzivně kudy jedeš, a přitom se pohybuješ dostatečně rychle.
Poznáváš jiné země a kraje docela intimně.
To co děláš ty, mě připadá samoúčelné a hloupé. Ty hory a kamzičí stezky jsou stejné v severní Anglii, Skotsku, Norsku, Švédsku, Rakousku, Slovinsku nebo v Pyrenejích. Furt nějaký kopec a šutrovatá cesta, na které si dokazuješ, jaky si borec, skaut a zálesák.
Nesměju se ti, a nezesměšňuji tě, i když to, co ty děláš, má pro mě s cyklistikou málo společného.
Tak se nesvysmívej ty mě.
Ale no tak Jindro,
Co to zase je? Proc prskas? Kdo se ti tu vysmiva? Naopak, ja tvuj zpusob cestovani svym zpusobem velmi obdivuju, skutecne, to co provozujes je uctyhodny sportovni vykon, ja bych to nedokazal (to ze bych ani nechtel je vec jina). Vzdyt ja jsem proti tobe uplny bridil, a to myslim uprimne – nejsem nic nez tuctovy cyklo-turista, co se svym pohodovym tempem se beze spechu projizdi a prochazi krajinou a kocha prirodnimi krasami, zadne zavody ani stihani predplacenych hotelu po vecerech.
To jak ty jezdis sice z meho pohledu nema s cykloturistikou vubec nic spolecneho, ale o to preci vubec nejde, hlavni je ze kazdy jsme spokojeni s tim co a jak to mame radi, na ceste jsme stastni jak blechy , ale nemenili bychom ani omylem, nemam pravdu?
Me jen u pobavila ta dlouha opustena cesta :-). Vzdyt jsi neustale nekde v civilizaci a minimalne kazdou treti noc na hotelu. Ja jsem toho sice zatim jeste zase az tolik nenajezdil, ale nepamatuju ze bych byl kdy na nejake dlouhe opustene ceste.
Nasral si mě.
Jsem starej neruda.
"Opuštěná" v tom smyslu, že jsi na to sám. Jedeš krajinou plnou lidí, ale když máš problém, jsi sám.
Řikají a píši, ze cyklosetvis za každým rohem, ale ten "roh" může být od tebe 80 km daleko, a můůe mít přes víkend zavřeno. S kolem vyzkoušeno nemám, ale s autem ano.
Proto moje kolo musí být postaveno tak, abych nepotřeboval servis, ale zvládnul opravy sám. A musí být postaveno tak, aby bylo robustní.
A zdá se mi, že se mi tohle podařilo, už 3 roky jsem ani nepíchnul. Ulamuji jen zrcátka.
A o tom se tu bavíme a debatujeme. Potrebuji hydry i za cenu rizika, že to neopravím v poli?
Já volím ne.
Osamělý jezdec vůbec neznamená, že jsi v divočině bez lidí. Prostě jsi odkázán sám na sebe, a chceš dojet a nevolat hned servíce..
A mnohdy, i když jsme v EU jedna velká vesnice, by ti volání moc nepomohlo.
Zkus si představit, že jsi přetrhnul řetěz, nemáá s sebou ani nýtovačku ani spojky, třeba v sobotu odpoledne, někde poblíž naší vsi.
A zkus si představit, že česky umíš jen tři slova, pivo, mrdat a guláš.
Všude spousta lidí, ale i když se nakonec domluvíš, nejbližsi servis v Praze a v neděli a po 10té.
Těch 25 kiláků dáš jak? Pěšky?
Kolo ti do busu nevezmou, a na vlak 8 km...
A to se musíš vyznat, abys to věděl, a ne být v cizí zemi, kde nevedia hovoriť po našom.
Pokud jsi sám na dlouhé cestě, musíš se spoléhat jen na sebe.
Ale jo, já to beru, jakýkoli neočekávaný defekt který naruší plánovaný průběh cesty je nepříjemný. Taky chápu že u tebe by to zabolelo dvojnásob a to nejen proto že si dáváš tak obrovské denní porce a na defekty v tak stísněném časoprostoru už zkrátka není místo, hlavně však mnohdy nevezeš ani stan, takže nedostat se do tmy pod předem zaplacenou střechu, máš zaděláno na problém, a to velký.
Na rozdíl od tebe já mám tu výhodu že u mého popojíždění ani ty neopravitelné defekty zase až tak velká pohroma obvykle nejsou. Když se to stane navečer, jen se odklidím někam stranou, postavím stan, v noci popřemýšlím a ráno pořeším. Třeba loni jsem takhle na skotské vysočině ztratil den kvůli prasklému ráfku. Byl jsem zrovna v Kyle of Lochals, nejbližší 2 cykloshopy buď Portree 60km busem, nebo Inverness 130km vlakem. Zalehnul jsem uprostřed lesa, ráno vzal jen zadní kolo, zbytek tam nechal, a udělal si autobusový výlet do Portree.
http://cyklopoustevnik.rajce.idnes.cz/2015_-...
Díky tomu že nikam nespěchám, nemám žádné fixní cíle ‘denních etap‘ kam musím do noci dojet, a díky rozumným časovým rezervám se kterými při plánování trasy předem počítám, i když to Skotsko byl výlet jen na 3 týdny, žádný problém to nebyl. Jen jsem vypustil jeden z pěších výšlapů na kopec.
Jinak ten přístup ke kolu beru – aby bylo vše co nejjednodušší, s co nejméně potenciálními riziky defektů které na pařezu neopravím – i když, přímo doslova na tom lesním pařezu jsem jednou vyplétal i celé kolo a taky to šlo. Po zkušenostech s životností duralu mám teď po čase opět všechny trubky na železe, takže prasknutí rámu v nejbližších letech snad nehrozí.
Mechanickými kotouči jsem doufám jednou provždy eliminoval moji druhou nejhorší noční můru – probrždění ráfků. Jak budu s disky dlouhodobě spokojen netuším, ale minimálně už si pod sebou nepodřezávám větve, a prasklé lanko nebo sjeté desky vyměním stejně snadno jako u V-brzd.
Je to tak, jak jednou nedojedu, všechno se sesype, bydlení většinou zakoupeno a zaplaceno 2 měsíce předem, tak dostanu velmi výhodnou cenu, a pak, kdybys selhal, jde celkem dost peněz do ...
Ale má to svoje plusy, pocvičíš vůli, odhodlání a připravenost. Vloni se mi tu smáli, áe jsem cestu z Charleroi do Soisons měl projetou ve street view, a pak uloženou ve dvou navigacích. Ono 190km bylo pro mě celkem na hraně možností, vyjedu za tmy, dojedu za tmy (podzim) a trochu zakufrovat znamená dát navíc třeba 10-20 kiláků, což je strašně moc, při takové porci.
Cestu kolem Středozemí jsem naplánoval se 100 km etapama, a pak jsem fakt měl navigační pomůcku jedinou, zrcátko směrem k vodě. Taková jízda "na pohodu" je hrozně príma, ale jsem taková neklidná letora, že si ji nechám asi do penze.
Prostě mě těší si před sebe stavět celkem náročné cíle, a pak, den za dnem odškrtávat "splněno".
Probrždění ráfků? :-)
To mi nehrozí, když se vydrápu na kopec, jsem šťastný, že už to mám za sebou, a cestou dolů se ploužím, abych si užil, že to jede a nemusím šlapat....
Nejlepší je ovšem rovinka, s mírním větříkem v zádech, na oddělené, hladké stezce...
Jenže to je vždycky jen pár kiláků a zase tě vyplivnou do provozu....
https://youtu.be/plF5id466jw
Hmm...a jak to řešíš, když třeba urveš řetěz, spadneš z kola, něco ulomíš a přitom si třeba nešťastně vyvrkneš kotník? Řetěz sice spravíš, ale co s tím kotníkem, když na vlak je to 8 kilometrů?
No, nejspíš si zavoláš pro pomoc, asi.
(To s tím kotníkem se mi stalo, nezbylo mi, než si o odvoz zavolat. Stalo se mi taky, že jsem píchla a zrovna zrovinka žádné nářadí sebou. Tak jsem holt nikam nevolala, pochodovala, až jsem dopochodovala ke statku, kde žili dobří lidé a díru mi zalepili. Celkem fajn zkušenost:-))
Díry na duších jsou běžné defekty, s tím se počítá, řetěz se mi přetrhnout zatím nepodařilo. A i kdyby, vozím náhradní sponky, pár rezervních článků i nýtovačku.
Možné úrazy mé tělesné schránky se snažím eliminovat zvýšenou opatrností – na silnici každou chvíli něco přejede, tam by nebyl velký problém dovolat se pomoci, ale v horách vím že jsem často sám a že bych mohl čekat třeba i X dnů než by mě tam někdo našel. Možná i díky tomu že tam nahoře jsem to z 99% jen já sám na kom všechno závisí, žádný úraz jsem tam naštěstí ještě nikdy neměl.
Na silnici je to horší – nedávno mě sejmul nepozorný motorista a já tomu nemohl zabránit. Skončil jsem se zlámanou lopatkou, potlučenými žebry a loktem, kolo na odpis.
Jo, to pak bolí...
To se mi stalo vloni, neupad jsem, neurval jsem nic, jen jsem měl jen jedny cyklotretry a v těch jsem chodil celé odpoledne a večer po Marseille. V noci mi otekly kotníky a nárty, nemohl jsem udělat krok. Bolest jako kráva. Vlezl jsem si do sprchy a hodinu je masíroval pod teplou vodou, rozhejbal jsem to, nechodil jsem, ale jezdit šlo. A druhý den v Arles to samé, zase hodinová masáž ráno před odjezdem a na kolo. Kazdý krok bolel, ale šlapat šlo v pohodě.
Mijel jsem takové Chateau, říkám si, musím si udělat fotečku. Vjedu do parku a za mnou vystartoval vrátný, že na kole tam nesmím, že musím vodit. Tak jsem slez a kolo používal jako berli a ploužil se tam jak v posledním tažení.
A vrítnej znova za mnou, že se omlouvá, že netušil, že jsem invalida, ať klidně jedu.
Jenže já hrdost, že "to nic" a pajdal se.
Večer jsem si to pak vyčítal, když jsem mazal nohy diclofenacem. Vzdal jsem etapu Sète-Perpignan a vzal vlak, koupil sandále, a den se jen dával dohromady. A pak už to nějak šlo...
To je to Chateau a následné řešení.
Poučení, nechodit v cyklobotkách a do vlaku je lepší Pepík než velké kolo.
Tak to jsi to vyřešil pěkně.
Já už začala propadat beznaději, ale vida...v té odlehlé osamocené pustině je i horká sprcha, ba dokonce i vrátný u zámku. A překvapivě se dají koupit i náhradní sandály.
Jo, i diclofenacová mast se dá koupit, ale až v pondělí, stejně jako ty sandále....
Vím, že jen rypákuješ, ale já nepíšu o "odlehlé pustině" ale o "osamělé cestě" což je docela zásadní rozdíl.
Nepočítám s tím, že je "cykloservis na každém rohu" a bez náhradní duše a spojky na řetěz nejedu ani přes kopec pro rohlíky.
Kolo dostatečně robustní i na dlouhé trasy, oprava v poli možná (a "v poli" může být i Rytířská ulice v Praze, kde jsem na tom veteránu-žiletce prorazil duši a na místě měnil).
S lidskou schránkou je to složitější, nenapadlo mě, že taková pitomost jako trajdání po dlažbě v cyklobotkách může mít tak hnusné nádledky...
Já ti neberu náhradní duše ani spojky. Neberu ti ani robustní kolo, ani pevnou vidlici ani véčkové brzdy. Každý si zvolí sám, na čem chce jezdit. Ovšem to samo o sobě z žádné cesty neudělá cestu osamělou:-))
Možná došlo k omylu, třeba jsi jen zaměnil slovo soběstačnost za slovo osamělost. Chceš být soběstačný, tak volíš prostředky podle svých schopností.
Je ovšem docela dobře možné, někdo jiný dokáže být soběstačný s jiným, třeba i náročnějším a sofistikovanějším vybavením.
Nikoliv, protože si sám (osamělý) musíš být soběstačný.
Být osamělý (sám) můžeš být i v napěchovaném vagónu metra a naopak. Osamělost a samotu někteří z nás na těch cestách dokonce i hledají.
Já nemám "sofistikované" vybavení, co se týče kola, Author z roku 2000, brzdy véčka, pevná vidlice, naopak, spíše "zastaralé" ovšem o to "robustnější".
Kolega hledá kolo na cesty, ovšem každý cestuje trochu jinak. Je nás tady pár, kteří dáváme přednost spíše "zastaralému" vybavení kola s tím, že něco za něco, možná to hůř brzdí, ale zase to budeme umět opravit na fleku, kdyby něco.
Pak jsou tu kolegové, kteří by upřednostnili, ze svých rozumných důvodů, kolo mnohem moderněji vybavené.
Má to svá rizika, bylo zmíněno to třeba to nakládání do vlaku nebo autobusu, skládání kola, prostě tohle všechno je potřeba zvážit, pokud jedeš na cestu, a lhostejno, jestli jako Cyklopoustevník sám do hor, nebo jako Šíravík, přes půl Evropy do Španěl.
Některé věci je dobré si uvědomit předem, protože štěstí přeje připraveným. Když "někdo jiný soběstačný" zůstane viset v Pyrenejích bez brzd, je to smutný příběh.
Samozřejmě řešení je, může si zavolat taxík, nebo vrtulník. Já raději volím výměnu špalíků nebo lanka.
A o tom se tu bavíme.
Ne o obecných kecech jak jsou lidi rúzní.
O konktrétních situacích lidí, co jezdí do daleka na kole.
Když někdo soběstačný zůstane viset v Pyrenejích bez brzd, je to zlé, ale pořád má spousty možností.
Uvažovat o tom, jak budu kolo používat, je samozřejmě rozumné. Že ho můžu poničit, když ho budu skládat, strkat do vaku a do zavazadlového prostoru autobusu, to snad každý bere v potaz a choulostivé díly bude víc chránit.
Ale jak může být osamělý (ve smyslu na všechno sám) někdo, kdo je 24 hodin on-line? Kdo uvažuje o nakládaní kola do vlaku? Kdo je plně závislý na okolí ohledně nasycení žaludku? Kdo je plně závislý na předem objednaném hotelovém pokoji?
Jo, už jsem ti to vysvětloval, jsem šťastný, když jdem furt on line, a přitom po mě nikdo nic nechce.....
Kluci z Czech Solar Teamu říkali, že se klidně mohlo v té pousti stát, ze by jim dosla voda, napsali by to facebook, dostali by 100 lajků, ale ve finále by chcípli žízní.
Závislost na předem objednaném ubytování není, je to cenově výhodné. Kdyby bylo zle, můzeš bydlet kde tě napadne, ale tratíš.
Když jsem jel na Paříž, nevěděl jsem, co je možné, co zvládnu, tak jsem bookoval pár hodin před cílem.
Když jsem jel na Andorru, měl jsem zabookovano na 3 dny dopředu, pak když jsem viděl jak to jde, zabpokoval jsem napevno až do La Velly, ne kvůli ceně, ale jako bič nad sebou.
Vloni jsem měl celou cestu propočítanou, kvůli ceně. Jezdím furt někam, kvůli práci, tak umím fakt najít hodně slušné bydlení za poměrně levný peníz.
Nejdražší ovšem, narozdíl od cestovek, bývá když na to spěcháš, last minute naruby.
Aar: Ano, osamělost je stav duše. Osamělý se může cítit člověk i mezi spoustou lidí.
Naopak, člověk, který zůstane z nějakého důvodu sám, o samotě, čili osamocen, vůbec nemusí být osamělý.
Jet na dlouhou cestu sám, tedy osamocen a spoléhat na své síly, tedy být soběstačný, může být krásné a inspirující. Takhle to třeba, dle mého soudu, popisuje cyklopoustevník.
Jindra naopak píše o osamělé cestě. Proč se cítí osamělě, netuším.
Správná otázka, proč se cítím osaměle, proč se chci tak cítit a proto jedu do dálav?
Třeba to potřebuju, potřebuju být daleko, sám, spoléhat se jen na sebe, pročistit palici.
Samozřejmě, že se brzy začne stýskat, protože zhruba čtvrt století jsem ze Soňou, a ne tak, jako jiní manželé, ale 24 hodin, furt spolu. Jak jsem se do toho pustil, byla se mnou ve všech firmách, říkáme si, že máme zřejmě společně ztráveného času tak dvojnásobek, než ostatní manželé.
A pak si sám.
Na cestě je to v pohodě, protože člověk má dost starostí sám ze sebou, hůř je tomu druhému doma.
Ale pak už to není jen osamělost, ale stesk.
A možná i proto, stojá za to jezdit sám do dálav.
Aby si clověk uvědomil, jak to vlastně je.
Stejně by mne zajímalo, co ti rušilo tu navigaci, že byly v záznamu takové nesmysly. Nebo že by to bylo všechno trochu jinak? Ty chyby měly ještě jeden společný jmenovatel, kromě té vody. Docházelo k nim na místech, kam se autem nedostaneš.
Pavle fakt netuším.
Používal jsem ty hodinky arival, na záznam.
Ten se přenesl do formátu,co jsem ti exportoval, a ty importoval do své navigace.
Možností, kde se stala chyba je moc.
Voda to asi nebude, na satelit snad vliv nemá.
Spíš jestli někdo, kdo to programoval, nechtěl být chytrý, a nesnažil se chytat na komunikace, místo aby poctivě pustil záznam. Typoval bych na error v export/import softwaru.
Byl to ale fofr, ať si Cyklopoustevník mele svoje, kdo nezažil, nepochopí...
Záznam trasy snad nemá s mapou nic společného, pouze se v pravidelných intervalech ukládají souřadnice. Tam byly propastné rozdíly jak v přesnosti, tak v četnosti ukládání pozice. Což způsobovalo například to, že se ti dle záznamu podařilo přejet Canal de Colmar v místě, kde nebyla lávka, pohyboval ses po mořské hladině a podobně. Navíc pochybuju, že bys měl v hodinkách mapu Evropy.
Ty hodinky nemají mapu, zaznamenávají opravdu ty souřadnice.
Ty se pak exportují do té mapy a ty zase z té mapy importuješ do své navigace a zase, ten export nepoužije ty souřadnice z hodinek, ale naseká si svoje na té trase z mapy.
Takže dvakrát aproximuje, jednou směrem do mapy, podruhé z mapy. Zdroj zaokrouhlovacích chyb značný.
Já najdu ten původní záznam softem dodaným k hodinkám, myslím, že tam po moři jezdit nebudu....
Jo, ještě jedna věc, měl jsem nastaven záznam bodů po 20 vteřinách, aby se mi nezaplnila paměť, tam máš další zdroj nepřesností. Za 20 vteřin kus ujedeš...
Jo, to dává smysl, ale stejně, jsou tam opravdu propastné rozdíly, jsem zvědav, jestli se ti z originál záznamu podaří data líp zobrazit třeba na jiné mapě, ale pochybuju.
Na silnici je to celkem podrobné, třeba je vidět i to, jak jsi objížděl kruhový objezd.
Kdežto v polích, například u Colmaru, u kanálu Rýn-Rhona, to bylo úplně jinak.
Přejezd přes Canal du Colmar obnáší asi 400m dlouhou zajížďku k lávce a 400m zpátky, tohle už tvoje hodinky nezaznamenaly, což by mi osobně docela vadilo.
Když to srovnám s mým záznamem z Garmina, já tam najdu úplně všechno - kufry, noclehy, našel jsem i kukuřičné pole, kde jsem poprvé kakal :-) i opravdu krátké zastávky na focení, nákupy v supermarketech, tam je někdy dokonce vidět jak jsem se motal mezi regály, najdu tam kde jsem telefonoval, mazal řetěz, kradl meruňky, vím, jak jsem jel v konkrétním místě a čase rychle, teplotu, fakt ti pro příště doporučuju použít lepší přístroj, Teď v zimě jsem u svého záznamu trasy strávil příjemné chvíle a na hodně věcí jsem si díky němu vzpomněl.
Takže k horákovi na autobusový výlet mimo civilizaci přibalit jeden náhradní kotouč? Nebo se to dá vždy srovnat?
Kotouč uvezu jako prd, ale co s tou přetrzenou hadičkou od hyder, někde v Tramtárii...
Stát se může pochopitelně všechno, ale už jsem viděl různě rozbitý kola, ale urvanou hadici tak nějak ne. Třeba jsem jen na ni nenatrefil, ale fakt ne.
U auta ti tenoučký brzdový trubučky vedou volně pod autem a hadičky plandají u kol. Stačí odskočený šutřík, nebo někde něco čouhajícího :-)
Ty hadičky jsou hodně bytelná záležitost.
Zásadní problém hrozí při blbnutí v terénu, kde se může stát ledacos. Pak při hloupém odstavení kola tak, že se kolo o kotouč opírá. A pak při opravdu hloupém uložení při přepravě (hlavně sundané kolo z bicyklu). Držáky ve vlaku nebo na autě jsou OK, problém je pohozené sundané kolo mezi jinými zavazadly a podobně. Vůle je opravdu malá, tak stačí málo.
Na druhou stranu počet ujetých km není problém. Stejně tak nejsou kotouče nespolehlivé v tom smyslu, že by se musely nějak často servisovat. Pro delší cesty v nich proto problém nevidím, i když samozřejmě pořád platí, že mechanika je v polních podmínkách vždycky snáze opravitelná.
Já se snažím chytře opírat kolo.
Přesto co 1000 km ulomím zrcátko.
Prostě blbostí. Ne pádem, ne havarii, blbě kolo opřu, nebo spěchá, nesundám, a urvu ho o futra když jdu do hotelu.
Mám náhradní úchyty, ale vždycky to naprdne. Vlastní blbost. Ty hadičky by dopadly stejně.
Také jsem zlikvidovala spoustu zrcátek, než jsem pořídila z Azubu toto: http://www.azub.cz/zrcatko-mirrycle-1-mirrycle... . Zatím vydrželo všechny pády. Ani těžké elektrokolo s ním nehne.
Pusť chlup a budeš mít vystaráno!
http://www.motonakup.cz/moto/zrcatka-na-motorku...
Ne pakny, ale srovnat vystředění obou paken vůči ráfku. To je to, co se po pádu ohne.
Rovnat kotouč neumím, ale budu se to muset naučit. Kolegovi jsem se o to celý zájezd snažil a na konci už skoro nevrzal:) Ale ze zoufalství jsme mu už nabízel, že mu to namažu, aby mu to furt nepískalo.
Hmm,je to možná tím, že doma servisuju celkem osm kol. Neříkám, že alivio je šrot. Ale je prostě chybovější. Můžeš narazit na šunt, má větší vakly, méně kvalitní materiál. Deore je první v řadě co podporuje 9kolečko. Atd.
Tím, že jezdím defakto celoročně docela dbám na odolnost komponent a schopnost ustát nějaké to bahno nebo vodu.
Ale určitě Alivio odvede svoje.
S brzdama souhlasím. Raději dobré Vbrakes než šuntový kotouče.
Rám, geometrie, a jak se ti na tom bude sedět je asi to nejdůležitější, ostatní jsou všechno podružné věci které se celkem snadno dají v případě potřeby vyměnit.
Na obou předchozích kolech (vyjma úplně prvního Favorita) jsem měl komplet Alivio a nikdy nebyl nejmenší problém, všechno po celý čas šlapalo bezvadně tak jak mělo.
Nové kolo jsem pořizoval vždy teprve tehdy jakmile rupnul rám. Nejdřív odešel Favorit, pak první Cr-Mo cross, potom cross na duralu (to jsem ale měnil jen rám), a teď před vánoci jsem opět kupoval nového cesťáka – poté co mi předchozí kolo odepsala kolize s autem.
Po zkušenostech jak dlouho a kolik mi vydržela ocel a kolik hliník, stěžejní pro mne při výběru byl rám na železe. Taky jsem chtěl pevnou vidlici, 8-stupňové převody, a nejlépe opět Alivio. Jelikož v oceli zase až tak velký výběr nebyl, nejblíž mým požadavkům byl Cr-Mo cross s pevnou vidlí, spoustou úchytů na nosiče, osmičkovým řazením, avšak s Acerou. Taky tam mám mechanické kotoučovky, a ty se zatím jeví jako velké plus - před nedávnem jsem se tu rozepisoval kolik ráfků mi předtím véčka probrzdila. Pokud jde o Aceru, ani tam žádné problémy nečekám. Jediné co určitě vyměním bude 3-tác 28-38-48 za 22-32-42, ale to je otázka pár stokorun.
Takže ve tvém případě – brzdy bych bral kotouče, Alivia bych se nebál, a ostatní podle toho na co jsi zvyklý a co ti vyhovuje. Jestli železo nebo hliník u tebe asi nebude tak důležité, pokud neplánuješ každý měsíc někam vozit kolo busem nebo vlakem tak ani skládačku nepotřebuješ, a podle toho kde a jak hodláš jezdit by možná pro tebe byl ideální cross. Co za kolo jsi měl dosud a jak jsi s ním byl spokojený?
S Aliviem souhlas, ale nějak moc nerozumím tomu ústupu k Aceru. Proč trváš na osmikolu ? Jen konzerva, nebo máš i jiný důvod ? Na MTB i treku vozím devítky a spolehlivost i výdrž je veliká.
Osmičkové řazení hlavně protože si myslím že určitě nevydrží míň jak devítka, spíš víc, a z toho pak vyplynula i ta Acera, Alivio bylo až na devítkových kolech – mám standardní stroj, ne stavěný na zakázku. Pokud Acera zklame, nahradím Aliviem, to jsou malé věci, nejdůležitější byl pro mne rám.
Čím víc kolecek, tím tenčí řetěz.
Podle některých doporučeně bych musel měnit řetěz cestou.
Rozhodující je, dle mého, velikost malého a velkého pastorku, jestli to mezi nima nasekám na 8 nebo 10 stupňů, při mém cykloturistickém stylu jízdy je nepodstatné.
Podstatné je, aby ten řetěz vydržel.
Na treku po silnici s devítkou najíždím na řetěz minimálně 6.000 km, běžně ale o dost víc. To by ti stačit snad mělo, ne ?
Kratší životnost má pochopitelně v terénu, ale tam ho co chvíli koupu v bahně a balím do prachu.
Problém u 8/9 je v tom, že dneska se to řadově posunulo. Před osmi lety bylo Alivio osmikvaltový, Deore devítkový. Dneska je to o kvalt dál. Takže Deorko je na desítce a Alivko na devítce. Slejzat kvůli tomu do řad komponentů pro městská kola z nic moc matrošů se mi zdá kontraproduktivní. Na síle a výdrži řetězu nevyděláš (jsou víceméně stejné, některé doslova) a komponenty od pohledu bídné. Divím se, že zrovna tobě bych měl kázat o materiálech a zpracování.
Já ho vytahal za 2 tisíce...
Jaký bláto používáš ? Čím mažeš ?
Nevím, Šťěrba mi tam něco dal, a bylo to drahý.
Mažu, ale taky vím prd čím, když dojde, koupím, v intersportu nějaké to nové, zase, taky to není laciné.
Nějak v tom nehledám vědu.
Fůra lidí v tom nehledá vědu, ale fůra lidí se pak taky rozčiluje, že to prd vydrží. Přitom převod je v podstatě nejnamáhanější díl kola. Teda trvale nejnamáhanější. Je tam veliký otěr, namazaný díl otevřený vnějším vlivům, především prachu, který ho doslova likviduje. Bohužel, věda to trochu je. Dá se ignorovat, ale...
Otěr s vytaháním souviset nebude.
Tam jde o jízdní odpor, vytahání souvisí jen a pouze se zatížením, řekl bych...
Zase, vy jezdíte po kolena v blátě, tak péče o řetěz musí být důkladnější, já ho jen čas od času properu a promažu. Na cestě prát nemohu, tak jen mažu, tak tu dvojku musí dát ať chce nebo ne...
Řetěz se ti nevytahuje, takovej bejk zase nejseš :-)) To se povede možná tak na litrový motorce při stavění na zadní. A i tam spíš řetěz praskne.
Prodloužení řetězu jsou nasbíraný setinky z vydřených čepů a ok. A nejsnáz se vydře při špatném mazání a zejména při dodání kvalitního abraziva - prachu).
No mám tu měrku, a jak propadne, jde kolo do servíce...řetězy netrhám.
Myslím si, že jde o jev, kterému říkáme "otlačení". Prostě šroub nebo nýt si púsobením střihové síly dělá oválnou dirku ve spojovaných částech. No a pak ty ovžlky se sečtou a už to dá nějaký ten milimetr.
Nemyslím si, že by se ty otvory světšovali zásadněji obrusem, spíš tím otlačením.
Asi üjde o interakci všech vlivů.
Taky si myslím, že jde převážně o otlak a velmi málo o otěr. Lehokola mají 2.5x delší řetěz tzn. menší plochu otlaku , přičemž diky dalším vloženým kladkam otěr zůstává v čase stejný. Řetěz má skoro 2.5x větší životnost.
Spíš můžu porovnat MTB s trekem. Stejný řetěz, stejné převody, stejný "motor". Méně než poloviční životnost vlivem prostředí. Většího bejka do toho nedám, není kde brát. A pak už jen záleží, jak často pucuju a kudy jezdím. To se na životnosti podepisuje nejvíc. nejzářnějším příkladem byl bráchův řetěz provozovaný jednu zimu v prachu novohradeckých lesů. Bylo to o pelášení po hladkých lesních cestách, žádné kopce, žádný terén. Přesto mu šel řetěz do kytek na poloviční vzdálenosti, než ten můj, nasazený ve stejný den, ale jinde provozovaný.
Jo, a taky když jezdíš slabší silou, tak se to tak nevytahá. Otěr by byl stejnej, otlak je menší, proto to dýl vydrží.
Pokud je řetěz z nějakého bláta, tak asi bude mít vliv i ten otlak. Ale vem si, kolik pohybu ten řetěz udělá na všechny strany, než se jednou dokola protočí.
Jde přes převodník, tam se čep vůči oku pohne podle velikosti převodníku, na kašpárkovi nejvíc, pak se narovná, dojede ke kladkám, stočí se rázně doprava, hned doleva a hnedle zase doprava, jak moc, záleží na kvaltu. To je nějakého tření. Furt to šmrdlá pravá levá. A když to prosypeš abrazivem, materiál se logicky obrušuje. Kvalitní je obrusu i otlaku odolnější, perník jde do kopru snáz. Kvalitní mazivo negativní vlivy zmírňuje, ostrý prach snáz sklouzne, nezaryje se.
Jinak, o materiálech vím prd, my to máme celkem jednoduché, předepíšeme ocel jisté pevnostní třídy, a tím to končí.
Navrhneme svary, šrouby ale na vševhno jsou pevnostní limity.
Ty materiálový věci pak řeší technologové. Ocelové kce jsou mexioborem,mexi strojařinou a stavařinou jen zdánlivě.
Je to furt víc stavařina typu "centimetr žádná míra" než ta strojařina...
Životnost - řekněme že 8 a 9 – systémy jsou v tomto ohledu srovnatelné (i když si pořád myslím že devítky řetězy, pastorky,… víc jak osmičky nevydrží, osobní zkušenost ale nemám).
Praktikalita – Z funkčního hlediska by mi bohatě stačila sedmi (nebo i šesti) pastorková kazeta s rozpětím 11-34, kdyby se takové dělaly.
Ekonomického hledisko – Není pravda že devítkové řetězy a kazety jsou při stejné třídě obecně o něco dražší než osmičkové? Když teď hned zahodím tu novou Acera přehazku a dám tam fungl nové osmičkové Alivio, nevrátí se mi tahle investice už po pár nákupech levnějších 8-řetězů a 8-kazet?
Což já samozřejmě neudělám, nemyslím že by Acera byla o tolik horší a už se moc těším na osobní zkušenosti. S Aliviem na svém druhém oceláči jsem se rozloučil až po 70.000km (z toho víc jak polovina byla natěžko), a to jen proto že dřív rupnul rám, přehazka pořád sloužila. Kdo ví, třeba Acera příjemně překvapí a i v tomto případě si můj železný oře dřív zlomí vaz než doslouží přehazka. :-)
S tou kazetou naprostý souhlas. Šestikolečková do 34 by mi taky stačila. A mohla by klidně začínat až někde na 15 :))
http://www.cyklorysavy.cz/internetovy-obchod...
http://www.cyklorysavy.cz/internetovy-obchod...
Dobrý, já zatím viděla takový šroubovací jen sedmikolo. Ještě vyčkám, až to udělaj trochu plynulejší, takhle je tam jen velkej vyprošťovák a do táhlejch kopců něco chybí. Klidně bych vynechala i tu 14 a dala tam 28.
Dva roky jsem měl megarange a moje pocity s ním jsou smíšené. Loni jsem byl v Alpách a tam jsem ho vlastně testoval nejvíc. Megarange má skvělý rozsah, ale pokud jedeš po silnici, která spojitě mění sklon, tak je to veliké kolečko bez svého přímého následovníka pro zlost. Prostě uvízneš na něm, protože to pod ním je už moc malé. Takže občas šlapeš dost neefektivně. Ale na silnici se to vyřeší přeřazením na malou placku a rázem je člověk mimo megarangové kolečko. Pokud se však na něj dostaneš někde v hlinitém prudkém kopci, tak za chvíli stejně skončíš a nějaké podřazování je zbytečné. Tam se to hodí.
U přehazky než o samotný "ingot" bych se obával víc o kvalitu a trvanlivost vodících kladek a o tuhost a výdrž plastů. Přesnost chodu a spolehlivost indexace pak jde do háje pěkně pomaličku, člověk si na to zvolna zvyká a nakonec mu ani nepřijde, že to různě přemlouvá a dolaďuje :-) A podstatnější, než samotná přehazka je řazení. Kolikrát mě pobaví kombinace přehazky XT a řazení Acera. Přitom logicky by to mělo podle namáhání, titěrnosti a složitosti být obráceně.
Asi taky bude záležet, jak jezdíš a jak často řadíš atd. Někdo mění převod dvakrát za sto kilometrů, po něm zdědí i Aceru vnukové v prvotřídním stavu :-)
Tohle mne zajímá. Mám stále pocit, že přehazovačka koná správně podle napnutí lanka, ale že to lanko se napíná tou páčkou nějak nepravidelně. Jak moc se řazení ochodí a jak se to projevuje? Na rozdíl od přehazky je to kus plastu a ty síly jsou díky velikosti poloměru řazení mnohem větší. Řazení XT má rozhodující díly kovové?
Rozkuchaný jsem měl akorát 9q řazení Sram X-9. Totální hodinařina. Asi měsíc jsem z toho byl na prášky. Snad tisíckrát jsem se to pokoušel složit, než jsem přišel na fígly a zdokonalil je, vždycky mi nějak něco vyskočilo. Ty díly musí být velmi přesné a neobyčejně odolné, jinak se snadno omelou a jdou do kopru. Maličkým a přesným krokem jdou proti tahu pružiny přehazky, odporům v bowdenu a jeho ohybům, odporu a tahu řetězu při řazení. Tohle všechno musí zvládat. A při podřazení dostává ten mechanismus pěknou pecku, i tu musí udržet. Tam se materiál ošidit nesmí.
Čistě jenom teoreticky, se mi nezdá, že by při zachování bočnic a zmenšení šíře válečků řetězu, klesala pevnost řetězu na pretrzeni.
Pokud zachováš šířku bočnic a průměr dříku ve válečku, a máš stejný materiál, nic by se měnit nemělo, máš recht, čistě teoreticku.
Pokud jsou bočnice užší, pak to asi hraje roli.
Řetěz jsem naposledy přetrh před 30ti lety, teď jej spíš "vytahám". Ten fenomén jsem vůbec neznal, nevím čím to bylo, ale domnívám se, že na těch 4kolečkách byly řetězy asi robustnější, i když z horších materiálů.
Předpokládám, že na rychlejším vytaháni řetězu mají svůj podíl i ty úlety s naloženým vozíkem, kdy ať chceš nebo nechceš, zabíráš větší silou nejméně pěi rozjezdech.
Zmínka o tenčím řetězu mi připomnělo výměnu rozvodového řetězu u Fabie :-)
Je až s podivem, že velmi, velmi podobný řetěz (řetízek) pohání kolo i motor v autě...
V autě pohání "jen" rozvody a cachtá se v uzavřené lázni kvalitního a soustavně čištěného oleje. Odolnost ale taky bude různá. Na Campu vydržel půl milionu, ve Sprinteru měl za sebou přes třičtvrtě mega a na odchod se ještě nechystal. Měl ale lepší péči.
No on má v tom autě trochu vyšší otáčky. Takovou frekvenci co auto asi nedáš :)
Luxusní obrázek :-)
Měl jsem starší Author Profile (cca 13 let).
Část kolem brzd řeším hlavně proto, že při najetí na nerovnost ve větší rychlosti se ráfek nepatrně prohnul a pak to při brždění cukalo.
Velikost kol zas řeším proto, že jsem jednou jel na 29'' a nevím, zda to bylo konkrétním modelem, ale při zatáčení mi přední kolo naráželo do špiček bot.
Ohledně rámu a geometrie - netuším právě, jaké rámy jsou lepší na dlouhé cesty, resp. jak poznám rám vhodný na delší cestování, kde nebolí tolik záda/za krkem z předkloněné polohy..? Ale to se pravděpodobně nedá říct obecně, spíš si na kolo vždycky sednout a projet viď?
Ohledně přepravy - zpravidla jedu z místa A do B a potom domů dojedu vlakem.
Pokud to nepotrebujes vozit vlakem/autobusem/autem, tak 29" s pevnou vidlou a kvalinim plastem. Jinak skladacku.
Tak tak. Kdybych dnes řešil "expedičního bajka", tak jdu jednoznačně do 29. Dáš tam krosové pláště a máš z toho (skoro) "silničku". Dáš dam "hrubší" a můžeš do terénu.
A kotoučů bych se fakt nebál.
Hovoříte tu často o skládačce ... zkus mi to trochu prosimtebe přiblížit. Rozumím tomu tak, že jako si já postavím počítač po jednotlivých komponentech, tak si vy, co kolům rozumíte víc, postavíte kola..? Nebo se tou skládačkou rozumí ještě něco jiného? Moje generace si pod skládačkou představí nepříliš vzhledné malé kolo na vesnické dojíždění do hospody :-)
Tak tohle je dost neintenzívní (nenáročné) využití kola. V každém případě MTB 29" nebo CROSS 28".
Osobně bych z toho preferoval tu 29, ale je třeba se dostat přes úskalí. MTB má pevnější rám a kolo víc vydrží. Pneu jsou už dnes v široké nabídce.
Slabé místo je uchycení nosičů. Výrobci s tím nepočítají, kola nemají návarky a objímky na trubky nejsou tak bytelným řešením. Jsou ale výjimky. Stejně tak výběr expedičních nosičů pro kola 29" a na kotoučích je silně omezen.
Jako brzdy bych jednoznačně volil hydraulické kotouče. Kromě jiného mají nesrovnatelnou účinnost a nevadí ani mírná neseřízenost výpletu. Při delších trasách a vyšším zatížení kola (bagáž) je to výhoda.
Osazení je o investované částce. Za optimální minimum považuji řadu Shimano LX / SLX a obdoby od jiných značek. Na druhou stranu mírně zvýšený jízdní odpor, navíc projevující se zpravidla až časem s postupujícím opotřebením kola, není pro sólo jezdce na delší trati (nezávodícího) takový problém. Takže tady lze v případě potřeby ušetřit. Kromě toho jízdní odpor je ovlivněn i bagáží, způsobem jejího upevnění a rozložení na kole, použitými pneumatikami atd. Navíc při absenci terénu, bahna, soli atd. a nevysokému ročnímu průběhu km nemusíš bez možnosti srovnání rozdíl ani poznat.
U MTB 29 palců je třeba pro expediční kolo změřit vzdálenost mezi zadním páštěm a sedlovou trubkou. Je třeba posoudit, zda se tam ještě vejde dlouhý blatník až dolů k přesmykači. Já jsem kvůli tomu na novém kole vyměňoval typ přesmykače, aby mi nekolidoval s blatníkem a hledal ten správný rám s dostatečnou mezerou. Výrobci se snaží o krátkou zadní stavbu a pak už se tam ten blatník nevejde.
Já bych na tohle bral kros. Pohodlný (vzpřímenější) posez na dlouhých vyjížd'kách oceníš, "V" brzdy k tomuto účelu bohatě postačí. Velikost kol je optimální, MTB 26" určitě ne - vyšší valivý odpor.
Zvolil bych minimálně Alivio, nebo lépe deore - záleží samozřejmě na fin. možnostech.
Na delší cesty je obzvlášt' důležité vhodné a kvalitní sedlo a gripy s delšími rohy.
By mne zajímalo, jak velký je rozdíl mezi valivým odporem u horského a silničního rozměru, u stejného pláště, pozná to člověk vůbec?
Se mi na horských kolech 26" líbí, že jsou kompaktnější, pevnější, vyhodil jsem odpruženou vidlici a dal tam pevnou, takže je to celé o poznání níž, čili i stabilnější, ale kdybych na tom měl ztrácet významné množství energie díky vyššímu valivému odporu, asi bych to odpískal.
Tak nezmaři jako ty to asi nepoznají, ale nám normálním smrtelníkům se šikne každá drobnost navíc, hlavně na ty delší trasy...;-)
Ona ta 26 je zase o něco lehčí. Není jen ten valivý odpor. A u MTB je 26 o dost obratnější v úzké zatáčce. Zvykneš si, ale je to znát.
Tak zrovna extra obratnost u kola na dlouhé cestování není dvakrát potřebná. A pokud by měl 26" a hodil tam úzké pláště (jako bývají na krosech) tak i přejezdy nerovností by díky menším kolům by podle mě víc pocítil. A k čemu by na cestování měl MTB vidli... Nevím, spíš bych na tyhle účely preferoval kros, nebo když MTB, tak 29".
Já teď jezdím na střídačku na arabovi (šířka 35) a huculovi (o dost širší, kolik to má nevím) a přijde mi, že když mám hucula pořádně nafoukanýho, tak ten rozdíl není nijak velkej. Pokud tam nějaký rozdíl cítím, tak je spíš v rozdílné velikosti kol. Hucul je možná těžkopádnější v rozběhu, ale když se rozběhne, tak frčí dobře.
Já taky přemejšlím o výměně vidlice na arabovi za pevnou, ale jednak nevím, na co se dívat, aby to tam pasovalo, a hlavně marně hledám červenou. Zrovna dneska jsem si říkala, že se úplně zbytečně vláčím s tou těžkou krávou, bych si místo ní mohla přibalit ještě dvoje teplý ponožky a péřovku, nahoře mě to málem odfouklo a než jsem sjela dolů, byla jsem omrzlá.
Rozhodující je průměr a délka sloupku vidlice, pevnou vidlici jsem měl čistě náhodou doma, kvalitní, skoro nejetou, světle modrou, rám je tmavě modrý. Ale já jsem rád, hnusný kola se snad tolik nekradou.
Bych ti doporučil dát to do servisu, vidlici objednají, rovnou ji vymění.
Myslíš ten servís, kde mi měnili ty převodníky a střed? To teda budu muset dodat vidlici já a nejspíš i se všema ostatníma komponentama, který by se v té souvisosti měly vyměnit :(
Dík, už jsem vyškolená, tudy cesta nevede.
By se ti asi vyplatilo najít lepší service, nikdy nevíš, kdy ho budeš potřebovat, ale dá se to udělat doma, změřit, najít na netu, objednat, není to složitější, než výměna klik například.
No, vlastně pokud máš závitové ložisko, nejspíš neseženeš stejně dlouhý sloupek vidlice s hotovým závitem, musí se koupit nová vidlice s delším sloupkem, zkrátit ho na míru, vyříznout závit, to doma neuděláš.
Hele tohle je dobrý, pokud bys koupil kolo, které nemá návarky na košík, např. pod rámem většinou nebývají a přitom se tam krásně vejde malá flaška s nářadím:
http://www.bike-eshop.cz/kosiky/drzak-rixen...
Nenapsal si nám, co vlastně bylo zač to " dobře sloužící kolo " , které se ti po pouhých 14 letech po pár tisích ročně odporoučelo...
Pokud ti sedělo, pokud dobře sloužilo, tak bych neřešil nějaký problémy s brzdama, průměry kol a osazením.
Prostě bych si koupil od stejného výrobce jeho současnou řadu která je co nejblíž té tvé osvědčené a všechny ty teoretické nápovědy bych neřešil, nevypadá to totiž, že toužíš po něčem lepším....
Byl to Author Profile, tuším 2001 :-)
Ono vzhledem k mému tehdejšímu vztahu ke kolu (bez péče, vlastně ani základní servis vyplývající z věku a dřívějšího občasného používání) vydrželo podle mě dost (těch 14 let) ... postupem času jsem začal jezdit vícedenní výlety a především častěji a začal kolo vnímat jinak úplně než jako věc na zkrácení dlouhé chvíle a dopravu k rybníku a zpět...
Toužím tedy po něčem spolehlivém, co mě při správném zacházení nenechá ve štychu během cesty z Prahy do Paříže a podobných toulkách, na čem se pohodlně pojede na cestě i mimo ní ... i když vím, že skloubit vše je skoro nemožný, jak už tu v diskusi padlo ... kor při cenovém omezení do 15-16 tis :-)
Jako o Authoru nic špatnýho nevím, na Reflexu jsem odjezdil pěknou řádku let, než jsem ho přesunul do zálohy jako přibližovadlo na nádraží nebo na nákup v Lidlu v...
Ale pokud chceš dojet do Paříže tak na horáka v podstatě zapomeň, ledaže by jsi na to dal nějaký cestovní ráfky a udělal si z toho sám trekka :)
Obecně dle toho co tu píšeš bych nevolil nějaký odlehčený modely, nešel do karbonu,super sad osazení a sofistikovanýho odpružení.
Poctivý ocelový rám, pevná vidle, hodně návarků na rám na nosiče, běžná sada a pořádný řetěz, možná i nábojová přehazka, žádná hydraulika.
Pokud bys to bral víc na lehko tak bych asi šel do nějaký cyklokrosky...
Ale radit typ, přesný druh osazení si moc netroufám, podle toho co jsem četl, tak lidi na jednoduchých negramových mechanických kolech bez fičur dojedou skoro vždy tam chtějí a případně najdou cestou pomoc.
Doporučení nevolit odlehčený modely, nejít do karbonu, super sad osazení a sofistikovanýho odpružení je s ohledem na stanovený rozpočet předem splněno...
:)
Nu dobrá tak zapomeňem na soifistikovaný a zrušme rovnou odpřužení a povolme karbonocou sedlovky a vidli ? prdel je, že výrobci jen neradi připouštějí, že karbon ve spotřebce je vlastně docela levný matroš :)
Na cyklokrosce putoval ´básník´, blahé paměti
P.S.:
http://www.nakole.cz/blogy/basnik/23-basnikovy...
Pokud to má jezdit Praha - Paříž a podobně, tak jsme jinde. Jednoznačeně ocelový rám jak píše Újezďák, 28" a vlastně cross. Ušetřit rozpočet pevnou vidlicí.
Bojím se, že to vyjde dráž, tak asi budeš muset akceptovat hliník.
Pěkné je něco jako tohle:
http://www.citybikes.cz/moderni-mestska-kola...
Taky to umožňují konfigurovat dle požadavků zákazníka, tak by možná šlo směřovat peníze tam, kde to nejvíc potřebuješ.
Přečteno jinde, názor si jistě uděláš sám ...
http://icycleast.cz/vybava/
Diskuse se rozutekla do všech směru, jak je obvyklé, ale díky tomu jsem se rozvěděl ještě víc, než jsem původně zamýšlel.
Děkuji za cenné rady, které zúročím za 1-2 roky. Dočasně jsem zakoupil 3 roky staré kolo v krásném stavu (štěstí na kupce) za dobrý peníz (snad; 10 tis.) Univega Alpina, komplet SLX (viz foto) ... vyzkouším si, jak bude po více stránkách vyhovovat o víkendových projížďkách nalehko a na delší trasy buď zkusím přidělat nosič a uvidím, jak se na tom budu cítit nebo zakoupím jiné (líbí se mi názory "jednodušších" technologí s možností samooprav, kdyby se něco přihodilo, jelikož cesta mnohdy nevede jen po hladké cestě, kde je civilizace za rohem /a především nejsem z nejzručnějších, abych cokoliv řešil s kapalinou v hydraulických brzdách atp., i když souhlasím s tím, že jejich použití je velmi pohodlné a efektivnější/).
V každém případě ještě jednou díky za názory - mně jako nepříliš vzdělaného člověka v oblasti technických záležitostí cyklistiky přinesly celkem dost a jdu studovat dál.