„Je to banda naivních hlupáků! Celý Mancomunitat de Catalunya. Hrají si na katalánskou vládu, budují nezávislé Katalánsko. Mají presidenta, vládu, ministerstva, Evropa krvavě válčí a oni budují katalánský národ...."„Jordi, Jordi, proč se zase rozčiluješ? Dali ti tu zakázku?"„Má dvě děti, ale pořád…
Ty prášíš :)
To je ten nedostavěnej most, ale Jordiho mostu se to těma třema malýma obloukama na každém rameni obouku podobá.
Na mou duši, takhle to bylo, Josep Puig i Cadalfach, nebo Jeroni Martronet i Terrats, to všechno najdeš, i "obras publicas'", veřejné práce financované Mancomunitat....
Proc by Jordi nemoh mít zakázku....
Než se začali stavět velké oblouky, které podepírali armovanou desku mostovky, používalo se tohle, menší oblouky, a do nich se klenuli ještě menší, na to násyp a mostovka.
Nebylo potřeba téměř armovat, všechno bylo tlačené, žádný ohyb...
Výztuž nebyla nosná, jen pomocná, aby se netvořili trhlinky...
Add. montáž ocelových konstrukcí a rozhleden zvláště. To montování by se mi líbilo, ale jen za pěkného počasí a asi i v mladším věku. Ta představa jet kolem a vidět něco tak velikého a krásného, co jsem vlastníma rukama stvořil, musí být krásná. On i ten inženýr, co to zkonstruoval musí z toho mít dobrý pocit. Software není většinou vidět. Řídicí software sice vidět je, ale po 10 až 20 letech to i s tím ovládaným strojem vyvezou do šrotu a je po tom. Stavba má životnost minimálně srovnatelnou s lidským životem.
Montáž je zvláštní kapitola, o které vím dočista prd. Připadá mi to jako zázrak, že to dokážou do těch výšek dostat, tam to svařit a sešroubovat, tak, jak jsme si to vymysleli někde nad stolem.
Software dneska už vidět je, nebo spíše v softu už vidíš, jak ty konstrukce skutečně budou vypadat, kam sázíš zatížení, a jak vypadají vnitřní síly.
Konstrukci skutečně navrhujeme. Já jsem až tam úplně někde dole, nakonci, prostě já navrhnu ten sloup podle nějaké té normy, teď teda podle té australské.
Celé to modelování je někde mnohem výše, stejně jako výpočet vnitřních sil pomocí FEM, takový soft je kolos, na kterém dělá poměrně hodně lidí, to co jsme teď sejmul z obrazovky je jen triviální příklad, kterým se má otestovat, jestli to správně požírá momenty od eccentricit, zdaleka se tím nestaví jen kostičky, spíše naopak.
V CSC(UK) měli krásnou databázi realizovaných staveb, včetně našich výpočetních modelů v Building Designeru, to je věc, která v tobě taky zanechá pocit - jo - tak na tomhle jsem taky přiložil ruku k dílu, máš pocit zadostiučinění, že se něco povedlo. Teď top Trimble s Teklo mají pro mě nějak hůře srozumitelný užvaněný web, najít realizované stavby je trochu obtížnější.
Ale také takové konstruklce jsou, viz třetí obrázek.(pro mě docela překvápko)
Vím, že to náš soft spočítal a nakreslil, ale popravdě, já bych to s ním udělat nesvedl.
Máš to jak na pásu, já dělám design engine pro ocelové prvky, a modelovat mi jde strašně ztuha, vždycky když to prodejci předvádějí, koukám s otevřenou hubou co to všechno vlastně umí.
Doba, kdy ten celý most navrhnul jeden Jordi je už dávno pryč.
K tomu mostu (vlastně lávce) je hezké video:
https://www.youtube.com/watch?v=_xXGTgLww9w
Moc pěkná lávka, pěkně pokroucená. Patrně se tam nevyskytl nikdo, kdo by poukázal na nesmyslnost a neužitečnost kroucení a finanční úsporu rovné konstrukce :D
Brahmo, nedělej že mě nerozumíš, jde o to, že s ačkoliv pokroucená a rovná by vyšla levnější, stále na ní je vidět, že se "nepřetahuje s přírodou" jako ten most v Ústí.
Jak jsem si tak browsil, našel jsem další mostík, který byl postaven s použitím našeho softu, Crussel Bridge v Helsinkách.
Jezdí po nm tramvaje, tedy zatížení o dost vyšší než má ten Mariánský, přesto působí elegantně, lehce, vzdušně.
Důvod proč tomu tak je, asi pochopíš.
Hm koukám že pro tebe platí:
"Elegantně,lehce a vzdušně" = lana na obě strany pilíře.
Pro mne to znamená pouze, že se váha jedné strany mostovky vyrovnává lany s váhou druhé strany mostovky. Je to rovnováha na kladce.
Most v Ústí to vyrovnává přes rovnováhu na zahnuté dvouramené páce toho nosníku. Stále jen aplikace jednoduchých fyzikálních strojů.
Z mého pohledu to s abstraktními pojmy jednoduchosti a elegance nemá nic společného.
Já rozumím tvé argumentaci, že je ten nosník namáhaný v ohybu, což může nepříznivě působit na jeho dlouhodobou pevnost. Ale co to má společného s elegancí? To je čistě tvůj konstruktérský postoj, který zbytek lidstva nesdílí.
Ale ten most je hezký, i když tuctový lanový most.
Nemusí být na obě strany, když se pylon podkopne, není ten moment tak brutální, a tak musí být dost vysoký.
Takové mosty taky jsou.
Ono to v tom Ústí taky tak mělo původně být, koukni na ty obrázky, co postoval Pepík.
Tam se ukázalo, že pan architekt statice nerozumí, protože když se to někdo pokusil vydimenzovat, při tom plochém zavěšení, nešlo mu to a musel zvýšit statickou výšku (tedy šířku pylonu). A taky pylon zvýšit a tím zvýšit ten závěs.
A z lehké, a elegantní kkonstrukce se stalo mohutné bago.
Píšu to už taky po desáté, všechny mosty věštích rozpětí si budou podobné, pokud budou správně navržené.
To máš jako s auty. Pokud budeš ctít aerodynamiku, dostaneš podobný tvar karoserie, a čím víc ti bude záležet na tom, aby ten odpor úprostředí byl nejmenší, tím podobnější si ty karoserie budou.
Přesto, prohlásit o Crussel Bridge, že je tuctový nezní příliš moudře.
Přesně. U toho mostu v Sevile se mi znovu vybavilo rčení: "Nemá to vejšku"
Se to běžně používá k označení "uprděnosti" bez rozletu. Mě možný původ toho rčení napadl, kdyý jsem dělala barák, podlahy měly bejt o půl metru výš, než sem je nechala. Já si tam v té stavbě stoupla na štokrle, abych si navodila pocit, jak bude působit hlavní místnost, když se ty podlahy zvednou, "nemělo to vejšku" :))
Okna tam ještě nebyly, tak nebyl problém je o toho půl metru prodloužit směrem dolů. Jo, už bych se stropama pod tři metry nešla, "nemá to vejšku".
A stejně tak mi to došlo, když jsem se koukala na ten Ústeckej a Sevilskej most. Ten pylon v Ústí prostě "nemá vejšku", pak jsou ty lana uchycený všechny u vrcholu pylonu a je to zatížený obrovským ohybem u paty.
Tenhle je krásný tou rovnoramenností (a vyvážeností). U Ústeckého tedy autor uvádí taky že je rovnoramenný, ale to byl možná nějaký úplně první náčrt, výsledek rozhodně ne.
S tou výškou a obrovským ohybem u paty vám oběma nerozumím. Vždyť čím větší výška toho pilíře s lany je, tím větší moment sil, které na ten pilíř působí. Síla působící na lana je díky váze toho mostu stále stejná a přitom s vyšší výškou toho pilonu je její moment větší. Když větší moment, tak větší namáhání v ohybu té zahnuté dvouzvratné páky. Někde mám v té úvaze chybu. Zkuse mi to vysvětlit bez použití stavební statické hantýrky a postupů, těm pořádně nerozumím.
Když zapíchneš tyčku a budeš ju za špičku táhnout šikmo dolů, bude se ohýbat. Střed se "vyboulí" v opačném směru, jak se bude sklánět vrchol. No a u toho mostu v Sevile se nic "vyboulovat" prostě nemůže, protože každá část té tyčky je tažená dopředu, odshora až dolů.
Váha celé té tyče to táhne dozadu, čím delší tyč, tím větší silou to padá/táhne dozadu vlivem gravitace (těžiště pilíře je dál od paty pilíře a tím vzniká větší páka) a nejsou potřeba žádná protilana.
Si myslím, že u toho pilíře v Sevile bys mohl mít v patě toho pilíře čep a drželo by to stejně, proti tahu v lanech, která de fakto zvedají/drží most jde tíha pilíře a je to krásně v rovnováze.
Jasně, to je zcela pochopitelné. Ten pilíř v Ústí je moc lehký, málo skloněný a nevyrovnaně zatížený, takže část síly jen převádí přes ten ohyb pákou do vozovky na druhé straně mostu. Už vám rozumím. Netušil jsem, že váhu celého mostu lze vyrovnat váhou skloněného pilíře.
lehkej není, ten je těžkej jak prase, ale jeho těžiště je příliž blízko u paty a tak to nedokáže vyvážit ten most a musí to držet most tuhostí pilíře a pevností ukotvení. Nedrží to přirozená gravitace ale hrubá síla železa a betonu.
Ještě obrázek. Aby se zachoval trojúhelník, stačilo by jen dostatečně pevné horní lano za předpokladu, že by pilíř i most byly ideálně tuhé. Ale pilíř ani most tuhé nejsou a horní lano by to samo neudrželo, takže tam jsou ta ostatní lana a každé lano drží svou část mostu a pilíře proti sobě.
Jinak tam vidím dvouramennou páku v rovnováze.
No hlavně něco musí držet také tu mostovku. To jedno lano na vrcholu pilíře nedokáže. To by dokázalo udržet ten pilíř, ale nenadnášelo by mostovku.
Však píšu "ideálně tuhej". Ale on ten pilíř asi ve skutečnosti tak těžkej není, tam asi právě bude to umění zkombinovat pevnost v materiálu pilíře, jeho délku a to všechno dát do rovnováhy. A když se to zkombinuje dobře, je to krásný a působí to, že to drží úplně samo.To těžiště pilíře bude jen optický a ve skutečnosti asi mnohem níž, ale to vyrovnává právě pevnost materiálu a oko nevidí.
Si myslím, že to pokroucení je nutné k dosažení rovnováhy. Vlastně to stojí na dvou poměrně malejch patkách ve vodě, kolem kterých se to vine, podobně, jak ty šroubovice na rozhlednách. Moc pěkné, rovně by to takhle nešlo, to by na tak malejch základnách nemělo stranovou stabilitu.
To máš určitě pravdu. Jen je otázkou, zda je to dost vznosné, elegantní a nepotírá to přírodu :D
:D
http://img99.rajce.idnes.cz/d9903/8/8887...
To ne, Báro.
To je komorový nosníček, ten má vodorovnou stabilitu docela v cajku, bych řek.
Je to prostě vychystávka, aby tam cyklisti nejezdili moc rychle :-)
Ale proti aerodinamické nestabilitě, která schodila most u Tacomy to může být docela funkční....
https://www.youtube.com/watch?v=XggxeuFDaDU
Já myslím, že při výšce těch stožárů, úzkosti lávky a malé ploše podpůrných pilířů, by se to v přímce chovalo jako plachetnice. Sice mezi lanama není plachta, ale i tak by při bočním větru měly stožáry tendenci se naklánět (ohýbat). Mi to přijde jak když si podepřu šňůru na prádlo tyčkou, taky to nestojí rovně, a když chcu, aby se to ve větru nepřeklápělo ze strany na stranu, musím dát dvě tyčky v obráceném sklonu a šňůra se klikatí mezi nima.
Víš Báro,
vsadím klidně svůj diplom, že to esíčko nemá statické důvody, ale chytře bylo využito.
Nepleť si tos pavučinou, tady velmi chytře napodobenou.
Nejlevnější řešení, a asi by nebylo škaredé, by byla klasická harfa. My můžeme trochu víc než pavouk, my ta lana můzeme předepnout. Prostě našponovat tu konstrukci, tak, aby jí větřík jen tak nerozhoupal.
Zařidit to tak, aby ta lana byla vždy napnutá a nemohla se houpat. Tedy u konstrukčního systému "harfa" tedy zavěšený most.
U visutých mostů je mezi věžemi zavěšeno lano, to se houpá sem tam, s tím prd naděláš. (golden gate).
Lano nese jen gravitační zatížení, ale s vodorovným (např. vítr) se už nějak musí vypořádat ta konstrukce mostovky.
Na tom videu je vidět ovšem něco jiného, opouštíme statiku, jsme v dynamice.
Ten vítr funěl tak, že rozkmital tu konstrukci.
A hůř, trefil se do vlastní frekvence toho mostu. Rozhoupal to, a uz se nedalo nic dělat.
(všimni si,jak když napětí v oceli překročí jistou hodnotu (youngův modul) začne se ocel chovat plasticky, jako modelína. Prostě změkne. Proto ta mostovka lítá semo tamo.
A pak, když je napětí vyšší neí mez pevnosti, trhá se to, a hroutí.)
Co jsem chtěl říci.
Že stejně úxkou lávku by bylo možno postavit bez esíčka, ale zřejmě ne jako visutou, ale jen zavěšenou.
Tohle je fakt chytrý trik.
Krásné je, jak ta lana s nejkratšími kolmými závěsy vytvořila uprostřed toho pole uzel kmitů. Kmitalo to jako struna houslí při flažoletu s uzlem uprostřed. Úžasný pohled na destrukci mostu. Jak se tomu nyní podobné konstrukce brání. Vyšší tuhostí mostovky?
Přesně tak, tuhostí mostovky.
Těhle věšáků bylo v první polovině dvacátého století vybudováno ve Státech dost.
Jak jim to sfouklo ten u Tacomy, rázem začali přidávat příhradoviny.
Prostě pro tehdejší inženýry neznámý fenomén, areodynamická stabilita.
Pak byla v ocelové mostařině další serie průšvihů někdy v 70tých. Populární se staly tzv. komorové nosníky (boxed girders - tuhle jsem slyšel v bedně překlad "krabicové" - ne, léta máme terminus "komorový"). Jak jsem vysvětloval posledně, stěny z tenkých plechů.
Objevil se další průšvih, stabilita těch stěn, říkáme "boulení". Stejně jako tenký prut pod se snaží pod tlakovou silou uhnout a vybočí, přičemž se našponuje jako luk, tak i stěna vybočí, udělá se na ní boule.
No a kvůli tomu asi 4 velké mosty spadly a začalo se horečně pracovat na theorii. A do stávajících, existujících mostů se začala fofrem vevařovat ta diafragmata, docela zhusta, aby se tomu boulení předešlo.
Ono všechno lze celkem slušně modelovat a všechno lze pořešit nějakou tou diferenciální rovnicí, či jejich soustavou, dneska spíše nahrazeno FEM, ale ona ta velká matematika je v romhle případě tak trochu k prdu. Problém je v tom, že nic v tom našem světě není ideální. Ocel není ideálně pružná, není homogení ale hlavně, ty plechy, ze kterých je to svařeno, nejsou ideálně rovné, ale okem nepotřehnutelně zohýbané. A nikdo neví jak moc, tak si to modelujeme tak, že počítáme se záměrně předkřivenými pruty, prostě je to trochu složitější než jen ten prostý silový obrazec.
Bára výše píše o "ideální" tuhosti, pevnosti, a tak, to jsou důležité věci, ale v ocelových konstrukcích je zásadním faktorem "stabilitní problém" a vyrovnávání se s nedokonalostmi - imperfekcemi, které jsou velmi nahodilé.
Tuhostí mostovky, ale také její tvarem, ne?
Matně si pamatuju na nějaký film o tom mostě u Tacomy, mám dojem že tam říkali, že mostovka se od té doby tvaruje jinak, aby ji větříček tak snadno nerozhodil.
Tehdy ne, tehdy mostovky byly příhradové, ale dneska, u komorových nosníků to skutečně tak je, tvarují je aby se tak snadno nerozkmitaly, foukají na modely v aerodynamckých tunelech, aby si theorii ověřili.
První je příhradová mostovka George Washiongton Bridge, druhá mostovka z komorového nosníku Humber Bridge.
Ta tom tvaru je vidět, že se tou aeorodynamiko zabývali fest.
Teď nevím přesně, ve kterém dokumentu na tohle téma říkali (nebo to bylo tady ?), že u nějakého staršího rozhoupaného mostu to vyřešili jednoduše aerodynamickými kryty na boku, po celé délce z obou stran. A mají od kmitání pokoj.
Brahmna se ptal, jak se tomu podobné konstrukce brání NYNÍ.
Na netu jsem našel, že si informace z toho filmu pamatuju dobře:
"Pád mostu ovlivnil vědu a stavebnictví, na vysokých školách je stále prezentován ve studiích fyziky.
Most byl postaven tak, že byl překážkou větru, který jej svou vlastní silou rozhoupal, což nakonec způsobilo pád mostu.
Tento případ do budoucna ovlivnil celý obor aeroelastiky a aerodynamiky a tedy i pozdější stavby všech velkých mostů na světě."
Co tím chceš říct netuším.
Ono se ten most "nerozhoupal" nýbrž rozkmital. A shodou okolností, vlastní frekvence toho mostu resonovala s budícimi silami toho větru takže se neustále zvětšovala výchylka, až to ruplo.
Protože vznikla panika, že jim to může sfouknout i ty další mosty, byla řada z jiř stávajících dodatečně vystužena.
Nešlo o "překážku větru", vítr způsobuje běžné zatízení se kterým se počítalo. Šlo o ty frekvence. Tedy konstrukci bylo potřeba zesílit tak, aby se hodnota vlastní frekvence mostu dostala dál od hodnoty frekvencí budících sil, prostě aby nemohlo dojít k resonanci.
Aerodynamický tvar konstrukce způsobí, ze statické zatížení větrem může být nižší, ale pak je třeba ještě ověřit tu aetodynamiclou stabilitu, což souvisí s tou vlastní frekvencí.
To je obor, kterému se říká dynamika stavebních konstrukcí, a výpočet vlastní frekvenve konstrukce je jejím základem.
Nemusí jít ani o most a vítr, dalším příkladem kdy hrozí nebezpečí, že dojde k resonanci je pochodující četa vojáků. Úplně stejný fenomén. Rozkmitají most, když se krok trefí do vlastní frekvence, zaresonuje si to, a jde k zemi.
Takže se na mostech ruší krok a na lávkách se snažíme postavit konstrukci tak, aby její vlastní frekvence byla hodně vzdálená, od kročejové.
Mám rád tyhle populárně-technické filmy, ale občas se u toho pěkně vztekám, tedy většinou nad překladem z původně anglického originálu.
Tady zřejmě někdo, kdo umí skvěle anglicky, ale nezná naší terminologii, kmitání přelořil jak houpání....
Četls ty pyramidy? Tam proti zemětřesení používali různých velikostí stavebních bloků, aby rozteč mezi spárama nebyla pořád stejná, prej to proti zemětřesení funguje.
Zemětřesení je zase něco jiného, i když také dynamické zatížení.
O tom nevím zhola nic, u nás se to vůbec neučilo, v Anglii také ne. Modul na seismické zatížení a výpočet dělali kolegové v Turecku, já ho neumím ani pustit.
Hm, já si myslím, že kmitočet závisí na délce (rozpětí), průřezu a pnutí (strunné nástroje?). A aby se něco nemohlo jako celek rozhoupat, musí tam být hodně kombinací délek, průřezů a pnutí, pak se to prostě nemůže všechno rozhoupat stejně.
Jak vidíš, na příkladě toho mostu u Tacomy, co měl příhradovou mostovku z tisíci pruty, ta konstrukce se zachovala jako celek, jako by byla z jednoho prutu, a rozkmitala se celá.
Jinak, ocelová konstrukce a kamenná pyramida, fakt nelze srovnávat vůbec v ničem.
Z dynamikou se nekamarádím, mám jen velmi všeobecné znalosti základních principů.
Máme na to program :-)
Teď mě napadá, jak je to strašně nebezpečné, takové užití programu, když nemáš šajna, jaký by z něj měl vypadnout výsledek.
My jsme byli cvičení, kouknout na konstrukci, nic nepočítat, a namalovat přibližný průběh momentů a pospouvajících sil a doufám, áe takhle jsou cvičeni i mladí kolegové.
Takže když si barák zadá do programu a ty průběhy mu program graficky zobrazí, má uzivatel vizualní kontrolu - tak tohle vypadá v pořádku (když to kluci píšou, vzdycky mi hodí nějaký ten obrazek, a já kouknu a řeknu, hele, na tom sloupu nahoře máš obráceně znaménka - takova typická chyba programátora).
Když mu program navrhne prvek, ten inža co to používá, má zase nějakou představu, jak velký by ten profil asi mohl být. To už ze zkušenosti, to se nedá naucit jakp ty průběhy.
Takže pořád, ten, kdo to podepisuje, ví co dělá a kontroluje si to sám, jakýmsi citem.
Ale když k tomu sedne laik, můze nastat malér.
Něco zadá blbě, překlepne se s desetinou čárkou, a na výsledcích nepozná, že tam něco nehraje, a na malér zaděláno.
Tak jsem na tom v té dynamice.
Můžu jedním tlačítkem spustit výpočet, ale nevým, jestli má vyjít 15 nebo 30. Takže je dobré, abych se od takového čudlu drzel dál...
Samozřejmě mostařina stejně jako jiné obory měla své slepé uličky a hledání správného řešení.
Železniční most mezi Děčínem a Podmokly je dnes už třetí, ten první byl postaven z Schiffkornových nosníků, prý to byla úžasná "stavebnice", a pak se ukázalo, že tudy cesta nevede.
(Snad jsem si to zapamatoval dobře).
Ten Schiffkornův systém, neni to tohle?
http://www.littlemissarchitect.com/2015/06/most...
Vůbec nemám tušení.
Ale asi ne, vzpomínám si, že se tam jednalo o litinu a že se ty mosty hromadně vyměňovaly. Nemám momentálně k dispozici tu knížku, ve které jsem to četl, ale tam by toho nebylo víc, byla to knížka o severočeských tratích.
Tak jsem profrčel literaturu a googlil a zjistil toto.
Schiffkornova soustava není typ příhradoviny, jak ukazuje Pepík, ale takový typizovaná mostní stavebnice železničních mostů, s předem vyrobených díĺů, která používala drahou ocel a také levnější litinu.
Vyrábělo se seriově a mostů nasekalo spoustu.
Problém byl v té litině. Litinové díly byly používány na prvky, které přenášejí tah, jenomže tehdejší výpočetní methody nedokázaly rozpoznat, že při jistém uspořádání zatížení ty litinové prvky občas dostávali tah, a praskaly jim.
Tak postupnę zase všechny mosty Schiffkornovy soustavy byly sneseny, z bezpečnostního hlediska. Zřejmě šlo o takovou "open card" 19.tého století, na dráhy byl protlačen "úsporný" systém, co po krátké době kolaboval.
Na dráze Schiffkornův most tedy už nikde nenajdete, ale přesto, jak vypadalo mostní pole uvidíte v Jihlavě:
http://www.davar.cz/badatelna/xref/kom_blansko...
Nemá v téhle větě: "které přenášejí tah," být "přenášejí tlak" aby ten závěr "občas dostávaly tah" měl logiku?
Asi jo, aspoň já jsem to tak pochopila. To se občas stává, že myslíš už o kousek dopředu a jinak napíšeš.
Jasně, ale protože mě zrovna tahle věc zajímá, tak jsem se potřeboval ujistit, že to chápu správně.
Bylo by zajímavé zjistit celé to pozadí tohohle Schiffkornova projektu, protože tch mostů byly určuitě desítky, ne-li víc a sloužili velmi krátce.
Netuším jak to bylo s vlastnictvím drah v KuK, ale zřejmě to byla zakázka drah, a když došlo k takovému průšvihu, nemohlo se to asi přejít mlčením.
Já našel někde pdf s vysvětlením, proč to havarovalo z hlediska technického, ale jak to bylo organizačně a finančně, to musí být dost zajímavé.
Zrovna ten děčínský most patřil soukromé BNB (Böhmische Nord Bahn).
Zajímavé to asi bylo, jen v náznacích vím, že jednak se některé věci stavěly na dlouhodobou státní půjčku, jednak se tam občas ulejvaly peníze, jako v případě tratě Teplice - Lovosice - Liberc, kde teplická ATE utrácela o stošest, aby nemusela KuK platit daně (cítili se více říšskými Němci než občany Rakousko-Uherska).
Dneska jsme zvyklí, že železnice je jen jedna, ale tenkrát to byl pěkný chaos. Nejen v Děčíně mají dvě nádraží přes ulici vedle sebe, ale třeba i Mikulášovice Dolní nádraží má dvě nádražní budovy a do toho aby se v Liberci nádraží propojily musel nakonec vstoupit císař.
Tlak, jasně...
Litina tah moc nemusí, a tady šlo zase o tu únavu, střádní tlaku s tahem, trhlina, a už to letí
Nojo, ale ten "tvůj" soft po pár letech smažou z disku a tím to celé skončí. Nejspíš to vyhodí i s tím počítačem, na kterém je to nainstalované. Kdežto ten most v krajině najdeš možná ještě za 100 let. To je značný rozdíl.
No je to nějak tak, Apollo taky asi sešrotovali, a hůř, každému, i tomu nejlepšímu doktorovi jednou ten pacient zemře.
Ale není to tak špatné, prostě byl jsem u toho od začátku, třicet let se snažíme o totéž, poskytnout kolegům spolehlivý nástroj, aby tu svoji práci mohli dělat dobře.
Není to "můj soft" to je výrazně kolektivní dílo, stejně jako každá ta stavba, týmová práce.
Samozřejmě, ve věku Jordiho, jsem snil o tom, že jednou budu dělat na něčem ohromném jako jsou Zlaté Gatě ve Frisku, nebo "alespoň" Žďákovský. most. Postavil jsem smutnou lávku a pak ještě naprojektoval železniční most přes výsypku v cukrovaru ve Zvoleněvsi, než ho stačili postavit cukrovar zkrachoval :-)
Na nábřeží stojí barák, za jehož škaredost nemohu, ale rád se u něj fotím, ten vyvěšený štít jsem počítal (tenkrát na programovatelné kalkulačce Sharp 1211) a velkou část toho baráku šéfoval dílenskou, takže uvnitř znám skoro každý šroubek...
Takže svoji mladickou potřebu "zanechat otisk" jsem si tak trochu splnil, a teď už takové ambice nemám.
Ale jsem rád, že jsem neutek k prodávání petroleje, nebo nějakému kšeftování, že jsem se od té statiky vlastně tak moc nevzdálil.
A teší mě i to, že to co ta naše parta udělala se pomalu ale jistě sune na pozici světové špičky v oboru. Nikoliv tím, že bych něco extra vymyslel, ale prostě tak nějak se mi povedlo dát dohromady partu strašně šikovných lidí, a prodat jejich dovednosti venku...
Tak za tenhle barák se stydět nemusíš, je moc pěkný a na to nábřeží se hodí. Spíš bych měl napsat, mně se líbí.
No, já, protože jsem na tom prožil asi dva roky, už nemohu říci objektivní názor, ale spíš mě přijde škaredý, ale mám ho rád.
Tam je právě ta architektonické čarování, vykonzolované průčelí, a za to se platí daň.
Už jsme to tu někdy postoval, vidíš to na těch červených čarách, protože si nepřáli sloup až k zemi (za tím sklem by stejně asi vidět nebyl) tak se to takhle vyvěsilo.
No a tak v pravděpodobně nejlepších místnostech v domě máš uprostřed šikmá táhla.....
Na druhé straně to je podobné, ale protožetam je rovné čelo, se mohli ty krajní sloupy pověsit na vazník schovaný ve střešním štítu.
Prostě nedohnát sloup k zemi vždycky něco stojí....
Na to druhém obrázku je namalované, jak se váha toho převislého průčelí přenáší přes tu příhradovou konstrukci nahoře na všechny ostatní sloupy? Rozumím tomu dobře? O jakých sloupech co nevedou až k zemi mluvíš? Moc odborně to popisuješ :)
O těch krajních, na obou stranách, ty visí na tom nosníku ve střeše, a pak tam je ještě jeden sloup uprostřed, co visi.
Ty červené linky ti naznačují prvky nosné konstrukce, co nevidíš (tedy kromě těch šikmých táhel, bez kterých to nešlo nadimenzovat.
To průčelí má v podstaté čtyři nohy, nad tím obrovský vazník co vynáší dva krajní sloupy, na kterých je ješté táhly vynesena konzola.
Všechno zatížení se přenáší nahoru, a ten vazník ho předá těm 4 sloupům.
Kdyby krajní nožka pokračovala až na zem, nehonila by se tíha baráku nahoru do vazníky, a pak zase dolů, ale prostě by se to pustilo dolů rovnou.
Není a nebylo mým úkolem diskutovat o tom jestli noha jo nebo ne, není tam, tak se to musí vyřešit a vyřešilo.
Ale úplně mimo záznam, furt si kladu otázku, a stalo by se tolik, kdyby tam pan architekt ten krajní sloup nechal?
Ublížilo by to vzhledu toho baráku?
Všimnul by si toho vůbec někdo?
Myslím že nikoliv.
Mohlo to být levnější, uprostřed cimry by nebylo táhlo, tak i funkčnějši.
Dobrý architekt, dle mého, tohle nedělá.
Respektuje toky dil, a udělá nádherný barák.
Vyvěšujeme, konzolujeme, chytáme táhly a přenášíme přes střechu co mělo jít rovnou dolů a je nám argumentováno "nebo snad máme stavět fádní kostičky?".
Kostičky ne, v žádném případě, ale stavět krásné budovy, bez toho, aby bylo nutné tahat zatížení z přízemí přes střechu. Myslím si, že to lze, a pokusím se najít příklady, že to vúbec nemusí být krychle, a přesto je to krásné, když sloup je sloupemm trám trámem, a nic se jen tak, jakoby lehce, nevznásí luftem.
Hele a ta masivní pohledově "těžká" atika nad posledním patrem, která celou budovu jakoby stlačuje k zemi, ta je tam k zakrytí tý konstrukce ve střeše?
Ne, tu tam chtěl architekt, jen se šikovně do ní ten nosník schoval.
Nejdelší zavěšený most světa, jeho rozpětí je 1104 m.
http://russia-insider.com/sites/insider/files...
Ten by se krásně houpal, kdyby mu to ta lana dovolila.
To mají asi předepnuté.
S houpáním (kmitáním) se naučili srovnat před 70ti lety, před 40ti se vyrovnali s boulením štíhlých stěn, nevidím zatím žádný další problém, dokud si nevymyslí něco nového.
Ale i tak, ty možnosti jsou dnes milionkrát větší, mostík namodeluješ, prošenežo něm všechna možná i nemožná zatížení a jejich kombinace, tohle kolegové před 100 lety neměli. Mohli tak maximálně šoupat logáro, graficky řešit, nebo modely zjednodušovat.
Třeba hezká finta je u té "mřížoviny" co postoval Pepík, a vlastně u všech křížených diagonál.
Když na to koukáš, říkáš si, kurnik, to je tak stíhlé, že to pod tlakem nevybočí?
Tam předci použili myšlenkovou konstrukci.
U zkřížených diagonál je vždy jedna tlačená, druhá tažená, podle toho, kde se na nosníku nachází to zatíženi.
A tady je ten fígl. Prostě pro to konkrétní zatížení uvažují jentu taženou, tu nadimenzují, a druhá diagonála jako by nebyla. Ať ti klidně vybočí, ta tažená to unese sama. A jdyž je břemeno jinde, no tak zase ten tah převezme ta druhá,a ta první, jakoby nebyla.
Tím, že myšlenkově vypustí tlačenou diagonálu šetří materiál.
a za celou dobu jste si tady nevzpoměli na jeden (dle mne) hezký zavěšený most s jediným a skloněným pilířem:
http://foto.turistika.cz/foto/width_380/31471...
co jsem někde četl, jsou lana ukotvena do betonového bloku tak velkého (hlubokého) jako 9 patrový panelák. Jo a taky se počítalo s hydrostatickým vztlakem (protiváhy) v zavodněném štěrku...
Zálibně jsem si jej prohlížel před chvilkou z dálnice :-)
To je taky velký krasavec, budu si muset na něj udělat chvilku.
Technici vědí, ale širší veřejnost pravděpodobně ne. Svařování, jako dominantní technologie spojováná ocelových konstrukcí, se v Evropě masově rozšírilo až po druhé světové válce. Před tím se nýtovalo, a nebyly to žádné cvočky do texasek, ty nýty.
Nýty se rozžhavily do červena a hlavičníkem pěkně zatloukly. Když vychladly, tím, jak změnily svůj objem, pěkně k sobě dva spojované plechy přitáhly....
Co dělal ten hlavičník asi tuším. Jak vypadal už tolik moc ne. Není mi jasné, o co ten nýt opírali z druhé strany, aby jim z té díry při tlučení nevyskočil.
Z druhé strany musí být samozřejmě opřený. A nejde o tlučení, ale o kování :o)
Tady je to po novu:
https://www.youtube.com/watch?v=aSKQXZBAgzM
a tady postaru:
https://www.youtube.com/watch?v=CVjS1DsqYvo
nejlepší je to házení rozžhavených nýtů ... dneska by bezpečáka kleplo!
Když to na mostě tloukli (kovali) kladivem, tak to z druhé strany opírali také o kladivo?
No jasně, jak jinak? Tady to je dobře vidět i když to nejni zrovna most:
http://uploads.neatorama.com/wp-content/uploads...
No jo, ale oni mají pneumatické kladivo. Mne by zajímalo, jak velké bylo to ruční a zda hlavičkář bylo rovnou kladivo, nebo se to tlouklo přes nějaký nástavec.
jó nýty, to je věda
https://www.youtube.com/watch?v=aSdFFFlByoE
Tady je film z roku 1940, tam ještě pneumatická kladiva nemají:
https://youtu.be/Kmo898WmKfM?t=9m7s
zhruba od 9:14
Takhle, on se každý ten nýtek co vidíš nedělal na stavbě, konstrukce se dodávala v hotových dílcích a na montázipak těch spojů bylo o dost méně,ale furt dost,aby si hoši mákli...
Most láká psí sebevrahy:
http://www.playtvak.cz/most-laka-psi-sebevrahy...
http://pavelliprt.blog.idnes.cz/c/498483...
Zajímavý blog, o tom viadujtu jsme tu klábosili...
Když mně se ta příhradová rovná konstrukce nelíbí. Most má mít oblouk, nebo má být zavěšený lany na vysokých pilířích. Ale oblouk je nejhezčí.
Oblouk je pro ocelové konstrukce málo výhodné řešení.
Oblouk využívá klenbového efektu, to je výhoda u betonu.
Beton snese v tlaku zhruba 10x více než v tahu, ocel je na tom jinak, tlak nebo tah, stejná pevnost.
Ale je tu velké "ALE".
Ocel má zase tak 10x větší pevnost než ten beton, proto prvky vycházejí velmi štíhlé a při namáhání tlakem mají tendenci "vybočit". Říkáme tomu stabilitní problém.
Prostě vem si špejli a tlač na ní. Nepodrtí se, prostě vybočí jak luk a ak praske ohybem, nikoliv tahem.
A stejně tak tlačený oblouk, stabilitní záležitosti mají mnohem větší váhu než u oblouků betonových, protože ty betonové, jsou masivnější.
Je to tak, oceli nejvíce vyhovuje právě ta příhradovina.
Proto třeba Žďákovský most má (nebo měl dlouhá léta) největší plnostěnný svařovaný oblouk na světě. Protože tenhle typ konstrukce, jakkoliv nádherný, je prostě neefektivní a drahý.
Hezky si s poblém,eme proadili v Sydney, jejich oblouk je příhradový :-)
Mně je upřímně řečeno úplně fuk, z čeho to postaví. Jako laik oceňuji hlavně ten vzhled a na vznosný nádherný oblouk ta příhradovina opravdu nemá. To je jen kupa příček, které to tak vzájemně vyztuží, že když se to volně položí přes tu díru, tak se to moc neprohne.
Já dokonce i těm tvým argumentům rozumím, ale podle mne je most vždy příležitost aby to bylo krásné a to by se nemělo propást. Příhradový most může být ten nouzový vojenský přes potok.
Postnul jsem sem ten budpeštský, to je přeci nádherná konstrukce, příhradová.
Eifelova věž je nádherná příhradová konstrukce, most v Sydney je nádherná příhradovina, železniční most pod Vyšehradem jakbysmet.
Vzhled tohole Ivančického viaduktu, protože vysoký o velkých rozpětích, byl diktován tehdejší technologií. Ten nový vlastně taky, a ten mi připadá škaredý, jakkoliv se technicky vyrovnal s problémem v pořádku.
Možná by bylo dobré také upozornit na to, že zatížení železničních mostů je safra větší, než zatížení silničních mostů....
Ještě zajímavost, debatili jsme včeras budapeštským kolegou právě o tom mostě, má jej v srdci, chodil přes něj 5 let na polytechniku.
Poslal mě zajímavý obrázek, se statickým schematem toho mostíku, naprosto nezvyklé řešení, gerberův nosník, do břehů vetknuté konzoly, a vložené pole.
Slíbil mě, že si příště vezme svoje kolo, objedem si všechny ty budapeštské mostíky a ke každému mi něco řekne.
Tenhle most je vlastně zavěšený most a ta příhradovina je tam jen pro zpevnění (možná). Je to hezký most. Pražský železniční a Děčínský Tyršův most mají oblouk a pod ním zavěšenou mostovku. Opět je to hezké. Já nemám rád ten tuhý rovný nosník položený jako kláda vodorovně přes údolí. Asi je to účinné, ale ne hezké.
Ne, to není zavěšený most, je to velmi chytře vymyšlené, souvisí to s tím tahem, tlakem a stabilitou (viz ta tlačená špejle).
Normální prostý nosník, když se prohne vypadá jako na obrázku 1. Na horním pase tlak, v dolním tah. Ten tlačený pás se snaží uhnout tlaku, tedy vybočí do strany, kolmo na osu mostu. Takže musí být macatý, aby to neudělal, nebo ho musíme do ze strany nějak podepřít. Ale jak, když je v luftě?
A koukej jak to ti kluci maďarští tenkrát vymysleli. Dorostřed vložili krátké pole, které se chová jako na prním obrázku. Ale je v místech, kde je ten nosník nízký a tlačený pás je krátký.
Tam kde je nosník vysoký, je ten horní pás tažený, a tlačená je ten dolní. A ten je proti vybočení do strany držen mostovkou.
Prostě nesmírně elegantně obešli stabilitní problém.
Ty kroužky na 2. obrázku označují místo navázání nosníků? Ten vysoký s nosným pilířem uprostřed má horní pole hodně šikmo, takže má horní prohnutý pas namáhaný na tah a spodní vodorovný na tlak. Uprostřed od kroužku ke kroužku je standardní příhradový nosník a horním pasem namáhaným tlakem a spodním tahem, ale je nízký, takže může být snadno hodně tuhý.
Jak se ale zajistí, že se to všechno dohromady nechová jako jeden element od pilíře k pilíři? V tom místě kroužků je nějaké pohyblivé napojení, které přenáší jen výsledné celkové síly, že se to dá rozložit na tři nosníky?
Mám problém s porozuměním těm vašim silovým obrázkům, jak ti jistě došlo :)
Ty kroušky jsou klouby,tedy uložení, které umožní pootočení konstrukce.
V tom je princip toho Gerberova nosníku, vložené klouby.
Působí to asi takhle, na každé straně je nosník vetknutý do břehu, a podepřen pylonem, tak, že vytváží konzolu. A na těch konzolách, vlastně leží ten prostřední nosník.
Právě ty klouby zajišťují, že to působí takhe.
Až tam příště budu, pokusím se zjistit, jak jsou ty klouby technicky provedeny.
Bezva, už tomu rozumím. To je švanda, ten most klame tělem. Tváří se jako zavěšený a přitom je to ta kláda přes řeku. To je úžasné. Jsem netušil, že se budu po webu učit stavařinu. No tedy velmi částečný náhled do stavařiny :)
Hele, na wikině je pěkně a přehledně znázorněná konstrukce Modrého Zázraku:
To je takovej jeden, kousek od nás ...
https://de.wikipedia.org/wiki/Blaues_Wunder#...:Dresden,_Blaues_Wunder,_24092014,_004.jpg
Zase krásný fígl, jak z horního pasu udělat tažený, bez nutnosti z bočního zajištění, a spodnímu přisoudit tlak, a ten prut podržet mostovkou.
Mám pár knih o mostech s 30tých let, a těch soustav, co takhle chytře konstruovali,bylo snad 10, možná víc.
Prostě šli na věc chytře,ne brutální silou, která mě tolik irituje u toho Mariánského mostu,jak jsme debatovali v minulém díle.
Když jsme u těch německých mostů, tak taky jeden, jehož torzo mnozí zde znají:
http://goo.gl/vUmdJS
Tak jsem vám vyfotil, jak se se stabilitou horního tlačeného pásu vyrovnával náš most na Výtoni
Oba horní pásy hlavních nosníků jsou spojeny přícnými nosníky a zavětrováním.
Tím se omezuje výška soupravy, která můůe po mostě přejet. Příklad z Budapešti nebo Dráždan ukaxuje, jak se tomu trikem vyhnuli.
Úžasné, jeden drží druhýho, jeden bez druhýho nemůže bejt a dohromady mají tu potřebnou sílu. Tak to má byť.
To u trojkloubových oblouků jinak nejde zařídit
Až teď jsem si vzpomněl, že jsem sem chtěl vložit odkaz na tuto reportáž
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani...
myslím, že to k debatě o ocelových konstrukcích patří.
Ještě bych přihodil dva snímky ze stavby katolické katedrály v Severní Karolíně. Konstrukce není nijak pro mě zajímavá, ale zaujalo mě, že kopuli postavili na zemi a pak ji celou na střechu usadili jeřábem. Bohužel z toho "jeřábování" jsem fotku nezískal.
Všimněte si, jak se tvarem mostovky ty mosty podobají, první zavěšený most, betonový, druhý ocelový visutý.
Aerodynamika rozhoduje.
Všechny velké mosty si budou podobné...
Jak ty fotky zkreslují,
první snímek v první sadě je "skoro rovnej most". První snímek ve druhé sadě je "úplnej kopec"! Pěkný most to je.
Nejde vyfotit tím co mám, a taky najít místo, kde ho uvidís celej
Další lanový most
https://youtu.be/6y8xLk505uk
Má špatně řešenou aerodynamiku mostovky. Za větru hrozí její rozhoupání a odnesení.
Tady ten taky není špatnej....
https://youtu.be/acKD4bmTVBs
Vystačí si s dvěma hlavními nosníky :-)
Ten chlap v tom autě je úplnej vůl. Když už si věřil, že z toho nesjede, kde měl nějakou záruku, že to s ním nepraskne nebo že se to asymetricky neprohne. Ještě si to nedal kolmo, takže ta prkna měl různě dlouhá a tudíž nutně s různým průhybem. Lidská blbost nezná hranic.
Tenhle je sice pevnej, ale taky zábavnej :-)
https://www.youtube.com/watch?v=C1AEww6ILt4
Vychytaná změna mostovky uprostřed :-)
http://extrastory.cz/most-cvalajici-gertie...
Pepíčku, to klasická ukázka "aerodynamické nestability".
Síly od větru se dostaly harmonie s vlastní frekvencí konstrukce mostu, a most to zabalil.
Promítá se to všem mostařům sbad uů od toho 40tého :-)
Já to video postoval snad k prvnímu dílu.
Ono to má svůj příběh. Ten most od okamžiku co ho postavili měl větší vibrace než se čekalo (všimni si že zurnalisté klidně mluvi o architektech).
No tak si pozvali experta, aby zjistil co se děje, a navrhnul řešení. A ten filmoval ten most, právě prito, aby zjistil co se děje, a měl tu kliku, že mu ho to sfouklo přímo do kamery.
Tak máme ty unikátní záběry.
Tenkrát nebylo zvykem, aby lidi po kapsách tahali mobily s kamerou....
Druhý díl příběhu je, že okamžitě po té havarii, vyztužili všechny ostatní visuté mosty přihradovými nosníky, z toho článku to působí, jako by statici zůstali bezradní a íekalo se až do roku 50. Ne, to byl safra fofr, takze žadny další most už to nesfouklo.