"A bude mít jen jeden ohromný oblouk, asi takhle" kreslil hůlkou půlkruh.Změnil se, Bože ten se změnil, pomyslela si Maria.
Už to není ten vytáhlý, bezvousý klučina, se kterým dováděli na pláži, teď tu místo hradu z písku do něj teď kreslí svoje sny. Vůbec si mě nevšímá. Ale je tak krásný v tom…
Dvě poznámky:
1.
"École nationale des ponts et chaussées" je nejstarší a nejprestižnější mostařskou školou ve Franci (založená 1747). Počátkem minulého století na ní studovali a vyučovali nejvýznamnější mostní inženýři té doby, třeba zmíněný pan Freyssinet.
(https://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89cole...
2.
Nechci podceňovat znalosti a vzdělání místních kolegů, přesto, drobným dotazem doma, jsem zjistil, že přesně 66,6666% naší tříčlenné domácnosti nezná princip železového betonu, a je jim to docela fuk. Protože zbylé třetině to fuk není, pokusím se to vysvětlit lépe než Jordi.
Ohýbáme-li betonový trám, tak jak je vidět na prvním obrázku, horní strana trámu je tlačená, dolní tažená. Když je při dolním okraji překročena pevnost betonu v tahu, vznikají trhlinky, jak je beton potrhán, zmenšuje se profil který namáhání vzdoruje, trhlinka se šíří, až ten trám praskne.
Pan Monier přišel na to, že když se do dolní části trámu vloží železné (ocelové) pruty, beton sice v tažené části popraská, ale trhlina se dál nešíří, protože tu tahovou sílu přeberou právě ty železné pruty.
Takhle jednoduché to je.
K tomuto objevu došlo někdy v polovině 19. století, a technologie železového betonu se velmi rychle rozšířila, počátkem dvacátého století pak už vznikaly velkolepé betonové stavby.
Nutno podotknout, že u nás jsme za Francií a světem v ničem nezaostávali, jevětší postavou počátků železobetonových konstrukcí byl profesor Stanislav Bechyně.
http://concrete.fsv.cvut.cz/katedra/bechyne.php
víš v čem je problém železobetonových staveb?, že jsou sice funkční ale vypadají hnusně. Stavba, kamenná, dřevěná kovová je už díky použitému materiálu krásná. Naproti tomu železobetonová, přesto, že se jí dá dodat jakákoliv vnější struktura vzhledu, nic takového vlastního nemá a může pouze napodobovat. a ve většině případů nenapodobuje nic a zůstává hnusná.
Ale i betonový můžou bejt pěkný.
http://www.nenud-se.cz/viadukt-millau-nejvyssi...
sloupy má betonový.
A hele, nemá ten most-1 ty obouky betonový?
http://www.nakole.cz/images/f/blog/b1/l/896...
Ano, most o kterém je ta pohádka má betonové oblouky, pilony jsou kamenné.
Ten v Millau má nejvyšší betonové pilony na světěm jinak most je ocelový, komorový, zavěšený. Šmejdil jsem kolem něj už když ho stavěli.
Mě se tedy to zavěšení nad údolím moc nelíbí, tam by byl hezčí oblouk, ale bylo by to šíleně drahé, z betonu by to uplácat nedovedli, a plnostěnný ocelový by byl unikát.
...Šmejdil jsem kolem něj...
To mě vždycky mrzí, že jsem nemohl vidět, jak stavěli most přes Vilémovský potok tady u nás ve Výběžku.
Fotky ze stavby jsou jen dvě, ale žádná z výstavby té ocelové části. Asi jim to nepřišlo zajímavé.
Kdyby jen to, i s kopce....
My říkáme "ve směrovém i výškovém oblouku" :-)
Já jsem taky přes ocelové konstrukce, ale tyhle mosty jsou fakt krásné, právě proto, že oblouk respektuje přírodu a působení sil...
tenhle taky není škaredej, v tom údolí je na něho pěknej pohled.
http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id...
Ten starej ivančickej býval fešák....
http://spz.logout.cz/infra/ivandu.html
To je právě úděl starých ocelových mostů, těch je totiž poměrně dost málo, pokud se do věci nevloží památkáři.
Narozdíl od betonového torza, ocelový most se rozebere, a přetaví, a jeho ocel slouží zase někde jinde a jinak.
Tak zničili a znehodnotili i ten starý ivančický viadukt, nechali z něj jen pahýl.
Ten vedle, jakkoliv konstrukčně zajímavý, protože s nosníkem komorového průřezu, je už škaredý jak noc.
Na celýho Eiffela si netroufli, kousek tam museli nechat :))
To je jen pověra, Eiffel tenhle nedělal, jen je fáma.
Hlavním projektantem byl Ing. Karel von Ruppert ....
o stavbe tohoto kousku trati (tunelů) i mostu je knížka http://www.databazeknih.cz/knihy/diana-tovarna...
je v ní spousta fotek. Psana na zaklade vzpominek stavbyvedouciho...
Moje vrcholné a vlastně jediné realisované "mostní" dílo z roku 1986 je tahle lávka:
https://www.google.cz/maps/@50.0320747,14...!3m6!1e1!3m4!1skg8VObs-epTDxKv81X6_2g!2e0!7i13312!8i6656
Byl tam jeden háček, na fotkách je to vidět. Z té lávky si architekti vymysleli přístup rovnou do dvou vchodů toho paneláku. Nebylo tedy možné použít vyšší hlavní nosníky, mostovka musela být svrchní.
Výšku hlavních nosníků nám navíc limitovala nutnost zachovat podjezdnou výšku, takže to dopadlo tak jak je vidět. Dva hlavní nizounké komorové nosníky spřažené s železobetonovou mostovkou. Zvenku tyy nosníky vypadají subtilně, ale mají pásy z 50 mm tlustých plechů, jinak to nešlo.
No, žádná krása to není, zvláště když to nechají reznout, přesto to byl malinko splněný sen, takže kolegovi Jordimu docela rozumím :-)
Konečně vím a vidím která to je! Trochu mě překvapuje taková betonová óda od oceláře :-), ale předpokládám, že to bude pracovní sugesce. Já teď mám vsugerován tento "náš" tak si zalobuju. :-)) (foto ze slavnostního otevření)
Je to most "Koucký"?
To je ten architekt, která říká, že v Čechách je strach z nového chorobný?
Můj kamarád ho označuje za Freudovský, vždy prý má pocit, že vjíždí do vaginy.
To Ústí je stejně zvláštní město. Něco mezi lomem a chemičkou. A most, který zdánlivě vede do skály.
Ahoj Bady,
s touhle konstrukcí mám osobní problém.
Postrádá logiku zavěšené konstrukce, jde proti přírodě a snaží sevelmi draze a krkolomě "udělat dojem".
Pro mě zase důkaz, že architekti jsou magoři.
Co mám na mysli.
Most je excentricky zavěšený, elegantní a subtilní ocelová mostovka. Veškerý tah z kabelů chytá pylon jenomže, protože vypustili proti lana z druhé strany, která by přebral vodorovnou složku těh sil a přenesla do kotevních bloků, vzniká v pylonou ohromný ohybový moment, se kterým se vyrovnávají tím mohutným rozšířením u paty.
"Netradiční" řešení je to proto, že je totálně pitomé, přetahuji se s přírodou za cenu ohromných nákladů. Nechat pylon šikmý, Momenty vychytat harfou z druhé strany, to by dávalo smysl, bylo by to pro mě elegantní a ne upocený bastard.
Statika, a mostní statika, má sledovat silové toky, respektovat přírodu, pokud to zvládá.
Jordiho most takový je. Oblouky prakticky nepotřebují výztuž. Trámové mosty klenbového účinku dosáhnout nemohou, a velká rozpětí lze přemostit pouze pouze zavěšené nebo visuté konstrukce.
Tady je "polozavěšeno", prostě na mě to působí tak, jako by autu chybělo jedno kolo, a aby to neupadlo, vozí se v něm zátěžový balast, který posouvá těžiště tak, aby to na těch třech kolech bylo stabilní.
Ale popšťouchnul si mě, příště se kouknem, jak se Jordi k tomu mostu vlastně dostal...
Já ho nijak neobhajuju, jen mi byl vsugerován, jak na něj každý den v práci koukám a shodou náhod okolo něj teď každý pátek létám do školy. Ráno za ním vylézá sluníčko a večer zas zapadá, takže takhle letmo z auta je to (pro nestatika) pěkná podívaná. A petrp mi na něj ukázal nový zajimavý pohled :-D
Já se připojim k Petrovi. Most je to krásnej, třeba na focení ...
Ale jinak snad "odnikud nikam". Třeba ta tříproudovka na Kamenný vrch - vždycky mi přijde, že tam skoro nikdo nejezdí. I po starým mostě je větší provoz, než po novým (kratší a přímější směr z centra na Střekov). A ty nájezdy s křížením! Jasně, nebylo tam místo ... tak proč stojí ten most tady a né třeba dál proti proudu, kde by místo bylo? Tam by ale nedělal "protiváhu" Mariánce :o)))
Tady v Děčíně se říkalo, že když my máme nový most, tak Ústí musí mít taky - a větší!
Mně se ten most líbí. Jsem ráda, že tak, jako jsme kdysi v minulosti uměli stavět na tu dobu hezké a moderní mosty, umíme to tu a tam ještě dnes. A to je povzbudivé.
Ústečáci chtěli pěkný most a mají ho. Že ústí do skály mi nijak nevadí, nevidím v tom nic proti ničemu. V Norsku je spousta mostů, které vycházejí na jedné straně fjordu z tunelu ve skále a na druhé straně ústí opět ve skále do tunelu. A jsou krásné a nijak se s přírodou neperou, skoro bych řekla, že právě naopak.
Když někdy vidím ty megatuny betonu, kterými jsou překlenována mělká údolíčka dálničím tělesem na vysokých betonových ohyzdných pilotech, tak si opravdu často říkám, že by možná bylo lepší vykašlat se na nějakou dálniční normu a údolíčkem protáhnout tu silnici po povrchu.
Ještě abych to dovysvětlil, nejlépe snad na obrázku vidíte, jak ten pylon dostává zahulit, a jak si architekt hraje s přírodou na přetahovanou a oblast v tom oranžovém oválu musí být silně přearmována...
Naznačil jsem, jak by vypadalo tradiční, podle pana architekta jistě zpátečnické a neavantgarní řešení, které by ovšem bylo jistě mnohem méně nákladné.
Možná by bylo hezčí nechytat ta lana v protosměru do jednoho kotevního bloku, ale rozložit je jako v poli do harfy, to uš je šumák.
Jde o to, vyhnout se ohýbání pylonu, které úůsobí tragicky, brutálně, amatérsky....
Ale houby, to z tebe mluví ten stavař. Já ti rozumím, ale nesouhlasím. Když se na ten most podívám jako na sochu, tak je ten pilíř vzdorující tahu statečný, skvělý a odvážný. Není to jen podpěra pro lana z jedné strany na druhou, ale je to přímo ten hybatel a jediný nosič mostu. Kdybys svůj náhled aplikoval na sochy, tak bychom měli jen ztvárnění plazících se štírů a kdybys to aplikoval na lidi, tak bychom chodili po čtyřech. Prostě architekt obětoval jednoduchost a funkčnost za krásu a prosadil to. Budiž mu to ke cti. Na druhou stranu tohle nelze aplikovat na všechny stavby, to bychom se nedoplatili a také by vznikalo moc technických paskvilů. Jeden neobvyklý most snesem :)
Však se taky Ústí nedoplatilo - doslova:
http://ustecky.denik.cz/zlociny-a-soudy/vlekly...
No jo, ale: "V roce 1999 byl most vybrán mezi deset nejkrásnějších staveb světové architektury 90. let, kde byl využit železobeton."
Každá sranda něco stojí.
Tohle pro mě není směroplatný, Arafat taky dostal Nobelovu cenu míru....
Ale houby, vždyť máš nějaké cítění krásna a ohavna. Kdybys odhlédl od svého technického myšlení o tazích, tlacích a stabilitách, tak musíš i ty uznat, že je hezký a neobvyklý. Jasně že vzbuzuje pozornost, to neobvyklé věci dělají.
Cítění krásna a ohavna trochu mám, a svůj náhled na výtvarno jsem kdysi popsal asi takhle:
Opravdu tentokrát nevím jak začít.
Že bych pohovořil o nádherném Letohrádku královny Anny, o Zpívající fontáně a pak jen tak lehce vyjmenoval vítěze ceny? Pohovořil o výborném dopravní spojení a skvělém výběru místa na výstavu?
Ale ne.
Je to můj web, sám si jej tvořím, sám si jej platím, a jako v umění nevzdělaný laik si mohu dovolit se mýlit proti proudu.
Už když jsem viděl pana Ronyho Plesla hovořit v televizi o vítězích Ceny Stanislava Libenského a „konceptu“, cítil jsem, že to asi bude průšvih.
František Vízner říká: „nesnáším slovo experiment“ a já k tomu přidávám další slůvka jako „hledání, autentický prožitek, či tvůrčí přístup“. Děsím se, že pak uvidím barvami pocákanou zeď s nesrozumitelným názvem jako třeba „včera jsem se zahleděl do ticha“ nebo „dovolená mezi dobrem a zlem“.
Umělec je člověk jako každý jiný, má jistě i své problémy, ale proč k čertu je řeší „uměleckou tvorbou“ a ne jako my obyčejní smrtelníci s psychologem, psychiatrem nebo hostinským?
Celé tady:
http://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25...
Kdo si staví rodinný dům, tak má na výběr:
1. Postavit co nejlevnější a nejjednodušší barabiznu bez sklepa, bez ozdob, z náhradních materiálů mezi ostatními podobnými baráky na nejlevnějším pozemku. Ten dům ho nejspíše nepřežije.
2. Postavit běžný standardní dům své doby podle běžného vkusu. Také to bude nejspíš pěkná mrcha ve stylu podnikatelského baroka.
3. Postavit unikátní architektonicky hodnotný dům na drahém jedinečném pozemku. Dům bude šíleně drahý, ale za 100 let ho bude společnost sama udržovat a opravovat a budou se na něj jezdit dívat lidé z ciziny.
Každý si může vybrat...
Všechny stavby, které byly vybrány do sborníku mezinárodního sjezdu architektů v Praze před pár lety, předtím vzbuzovaly veliké emoce. Byla spousta lidí, kteří je nenáviděli a možná někteří ještě nenávidí. Přesto to jsou nejlepší kousky nové architektury, které Praha má. Ten Ústecký most tam byl myslím také.
Všechny obrazy nyní významných malířů byly vypískány v době vzniku.
Eiffelova věž v Paříži byla naprosto odmítaná a proklínaná. Teď je symbolem Paříže.
S občanskýma stavbama je to složitější než to popisuješ, zlaté mosty, na ně je ve strovnání třeba s rodinným domem o mnoho méňě požadavků.
Jinak nemusíš mít zrovna podnikatelské baroko nebo vilu Tugenhat, zastav se někdy v Perle, ukážu ti že to jde docela normálně, funkčně, nízkoenergeticky, v krásném prostředí.
Člověk musí překročit touhu stavitele pyramid na věčnost a stavět dům nikoliv na věky ale pro jednu generaci. Dům doslouží, spíše morálně než fyzicky, a pak nechť jej lze snadno demontovat a zrušit a na jeho místě postavit něco, co bude odpovídat požadavkům druhé poloviny století, kdy už tu nebudeme.
Ale hlavně by se v tom domě mělo dobře bydlet, není-liž pravda?
A most by měl zas dobře spojovat.
Předpokládám, že ti neimponuje tzv. "podnikatelské baroko" s přemírou arkýřů, věžiček, falešných kleneb, a podobně, právě proto, že cítíš, že "to tam jaksi nepatří" je to falešné, nepoctivé, zbytečné.
Tak se já dívám na konstrukce.
Uměle vytvořený problém namáhání pylonu vygeneroval zrůdu, kterou nám podstrkávají za krásno.
Nejde o to, jestli draho nebo lacino, jde o to, že to nedává smysl, prostě asi jako šraňky v tunelu.
Dělat něco složitě proti logice rozkladu sil není krásno, ale falešné pozlátko.
Uvedu jiný most, ten v Tróji. Ten je hezkej, oblouk - ano - ten oblouk byl jistě třikrát dražší než obyčejný trámový most, kde nemám stabilitní problémy nevyztuženého oblouku, ale je to hezké, tak ať to tedy máme.
Není to staticky nejekonimičtější řešení, ale není proti přírodě, respektuje ji.
Řada architektů se ohání "inspirací" v přírodě, ale většinou z nich vypadne jen falešná imitace, protože nechápou konstrukce. Když si rozebereš z hlediska působení a rozkladu sil každý stvol, kmen, krunýř nebo ulitu, zjistíš, jak je všechno funkčně vytvořeno a jaký to má logický smysl.
Nevyváženost, asymetrie, pyramidy na špičce, to je všechno módní záležitost, má to působit efektně, neotřele. Lady Gaga oblečná v hovězím....
Krása?
Pro mě ne.
Souhlas, jistě ano. Trójský nový obloukový most je krásný a přitom stavitelsky logický. Určitě bude mít v budoucnu díky své logice méně problémů a údržbou. Ústecký most je proti tomu technicky nelogický, přesto je krásný a vznešený. Už jak ten pilíř sklonili proti tomu tahu, jak vzdoruje, no není to nádhera?
Já mám také rád logická řešení. Ona se později ukazují také jako nejsnáze udržovatelná a ve funkčnosti degradovatelná. Prostě stále nějak drží a nějak slouží. Jedna závada nesloží celé dílo. Ale u moderní architektury to kupodivu ne vždy platí. Některé stavby prostě přešly do kategorie socha. Jsou krásné a často ani nejsou zase moc funkční. Domy s verikálně vlnící se linií oken, domy nedodržující pravé úhly nejsou vždy nejpohodlnější pro běžné uživatele, ale jsou krásné.
Jezdecká socha s panákem sedícím na stojícím koni jako sv Václav od Myslbeka je přirozená, stabilní a ve většině odpovídá realitě. Předloha toho panáka nejspíše nikdy s koněm někam neskákala. Socha s koněm na zadních nohách těsně před odrazem ke skoku je zoufale nestabilní, ale je efektnější, působivější, méně otřelá. Když se řekne jezdecká socha, tak si vzpomeneme na tu se vzpínajím koněm.
Krása je subjektivní pocit.
Tady lze obtížně argumentovat.
Jistě, jde o to, zda se díváme na stavbu jen jako na technické užitkové dílo, nebo také jako na sochu. Některé stavby jsou vlastně sochou.
Jo, hrobky, mausolea, vítězné oblouky....
Tam ať se architekti vyřádí, bydlet v domě, který má prosklené stěny a protopíš 50 tisíc za měsíc jen proto, abys měl pocit pobytu v soše, je dost na prd...
Zrovna jednoho takového nešťastníka Pod ledem máme.
Nechal se zblbnout, a teď si drbe hlavu...
Ten pán si špatně určil priority a teď se mu nelíbí důsledky. Ale ten Ústecký most je zcela funkční a vyhovující svému účelu. Zatím snad žádná negativa nepřináší. Byl hodně drahý, ale to zadavetelé museli vědět, když si ho vybírali. Tedy pokud to nebyli úplní pitomci.
Zatím, očekávám vážné problémy s tím pylonem.
Ukazuje se, že to co nás učili před 40 lety, tedy že beton je věčný a neustále tvrdnoucí kámen, a že ocelové výztuži postačí předepsaná krycí vrstva betonu, a dál už nekoroduje, tak to je omyl.
Betonové mosty oxidují obdobně jako ocelové, v Ústí taky neni extrémně svěží vzdoušek, takže na něj budou působit kyseliny, armatura bude rezivět a až to doslouží, v horizontu 50-80 let, budou s tím jen problémy.
S ocelovým mostem to je jednoduché, ten se udržuje nátěry, díly, které se poškodily lze snadno vyměnit, a když je zle, celý most rozeberou a projedou znova hutí, tedy zrecyklují.
Po tomhle zůstane nevzhledný nepoužitelný betonový bobek, který bude k ničemu, ale bude jej dost složité rozbít....
Nevím kdo to vybíral, ale mostařině rozuměl pramálo.
Jako s každým jiným mostem. Ocelový musíš pořád dokola natírat a stejně ti zrezaví. Betonový také koroduje. Nic není věčné a pak to musíš rozebrat. Na rozdíl od tuctových mostů, tenhle je alespoň zajímavý a hezký.
Ne, není Brahmo.
Jak říkával profesor Schindler: tak chudou rudu jako je železobeton neumíme těžit.
Konstrukce mají svoji životnost, údržbou lze jejich životnost významě prodloužit. Ocelová konstrulce se udržuje lépe, prostě jí furt natírají. Lépe se upravuje a adaptuje. S betonem to tak není. Na tu výztuž dovnitř nemůžeš. Železobeton, narozdíl od ocelové konstrukce, je nerecyklovatelný.
Na mosty větších rozpětí se beton prostě nehodí, a když už nějaký most z něj udělají, mívá v sobě víc ocelové výztuže, než kdyby byl jen z oceli.
Betonová kostra naopak patří do občanské výstavby, ocel je po všech stránkách jako konstrukční materiál lepší, ale má jednu svinskou vlastnost, při požáru měkne a barák s ocelovou kostrou pak jde k zemi o dost dříve než kdyby měl kostru z železobetonu.
Leckde vidím, jak je všechno úplně špatně, úplně naopak.
Tomu se nevyhneš, prostě každý barák, most, stožár, nebo třeba jen konstrukci pod bilboard pozoruji asi jinak než ty. Vidím "aha, tohle je chytré" - "nebo to byl vůl, architekt nadělal do hlavních nosníků kruhové otvory aby konstrukce působila lehčeji a vzdušněji, ale někdo mu asi neřek, že existujeněco jako prolamovaný nosník, kde by to mohl i konstrukčně využít a místo prodražit děláním děr, na tom vydělat..."
Nebo tohle - proč proboha tady jsou takové nosníky, to na tom budou jezdit tanky? Vždyť je to jen lávka. A obcházím to ze vvšech stran, hledám důvod, hldám rampy, kudy na to může něco strašně těžkého najet, ale nenacházím. A tak ve mě zůstává dojem "tady něco není v pořádku" stejně jako u toho Ústeckého mostu.
Ti, kteří logiku věci neznají, to asi těžko mohou pochopit.
Kolikrát jsi ho použil, že tvrdíš, že je zcela funkční a vyhovující?
A zadruhé - co si pamatuju, zadavatelé na počátku znali cenu podstatně nižší :o(
Právě ta ocelová konstrukce pylonu přinesla výrazné "vícenáklady" ...
Ty máš nějaké poznatky, že ten most je špatný? Někdo o něm tvrdí že špatně spojuje, nebo že se po něm špatně jezdí? Já tyto poznatky neznám. Je pravda, že jsem je nikdy nehledal.
Ten pylon je ocelový? Předpokládal jsem, že je betonový, samozřejmě dobře armovaný. I Jindra to tak píše.
Už v době, kdy namaluji ten most, tak musím být schopen alespoň řádově odhadnout jeho cenu. Minimálně do té míry, abych byl schopen posoudit, že to bude dražší, než jiná konstrukce. Pokud tohle nevěděli, tak jsou pitomci a ještě si nenechali poradit.
A co tady asi celou dobu píšu? Podle mě je po dopravně-inženýrské stránce nepovedený (přesto se po něm jezdit dá, takže podle tebe jistě OK). A když už diskutujem NaKole, tak střední pěšo-cyklistická rampa je pro kolo nevyužitelná.
Ústečák by jistě věděl víc.
Pylony jsou do výšky kam se dostane voda železobetonové, zbytek (tedy to podstatné co vidíš) ocelové, stejně jako to zavěšené hlavní pole mostu přes Labe. Však to taky stavěl nějakej hutník Ruda zostravy :o)
Je to správně Jindro?
A cena, ta se zvedla asi o 50%. Původně okolo 1/2 miliardy. Celkově i s penálem (pokud to město u soudu projede) to bude asi víc než dvojnásobek.
Jo, ten v Troji je taky pěkný.
Koneckonců má stejného autora jako ten ústecký:-))
Takhle to říci nelze "autora".
Mazal něco naskicuje, a pak se hodně lidí snaží té jeho představě vyhovět, něco udělat vůbec nelze, něco musí mazal předělat, vypustit, slevit.
Čím větší rozpětí, tím má mazal menší šanci do toho mluvit, protože konstrukce se podřizuje tomu, aby to šlo postavit a uneslo to hlavně samo sebe, protože to je velkych rozpětí zásadní.
Most v dnešní době je výrazně kolektivní díla a hovořit o autorství je poměrně nepřesné, nevhodné vůči všem, cona tom dělali.
Ty seš taky extrémista, viď? Ono nebýt "mazalů" a jejich nápadů a vizí, mohly by všechny stavby vypadat jako paneláky. Prostě to chce spolupráci investora, architekta, projektanta. Že v Ústí zvítězila pouze vize a estetická stránka byla podle mě chyba. Když ale vítězí pouze "technické" provedení, taky to nemusí být vítězství ...
Jeden mínus máš za své nadřazování se nad "mazaly" ode mě :o)
Možná ti to nikdo neřekl, ale ty paneláky taky navrhovali "mazalové".
Jinak, v Ústí estetická vize prohrála....
Existuje pár opravdových architektů, ale neměl jsem štěstí, vždycky to byl "mazal" který mekkou tužkou skicoval své "vize" bez chápání souvislostí.
Ono je to dáno jejich mizerným vzděláním, před lety si architekti vyčlenili ze stavební fakulty a vytvořili si fakultu vlastní, kde silně podcenili technické vzdělání a silně přecenili ono "výtvarno".
Takže takový architekt pak o diagonálách příhrady hovoří jako o "šprušlích" a navrhuje tu "krajní šprušli" vypustit, čímž má na mysli nejzatíženější podporovou diagonálu.
Zkoušívával jsem je kdysi u státnic, ty nešťastníky, kteří si vybrali Ocelové kce jako státnicový předmět. Tihle hoši většinou měli fištróna, jenže byli to tak dva z dvaceti. Takže jsem většinu času jen v komisi odseděl a pozoroval, co je vlastně učí a naučili.
V té době byli jejich učitelé nějak posedlí "bezbarierovostí" (nic proti tomu) a na tom na těch mazalech rajtovali. Aby bylo vše bezbarierové. Jestli to spadne nebo ne, jestli to lze vůbec postavit, to bylo celkem podružné.
Ještě historka kolem té lávky, co jsem ji napastoval výše. Taky tam řádil architekt. Nejdřív ty vchody do paneláku, čímž si vynutiůl horní mostovku a strašně nízké hlavní nosníky, takže byl fakt problém nadimenzovat, ale furt mu to připadalo "moc vysoké". Chtěl tu lávku, před těmi škaredými paneláky, vidět jen jako "linku". Byl jsem z toho v hajzlu, protože jsem to neuměl udělat. Můj tehdejší šéf řekl: "nech to na mě".
"Tak jak vysokou byste si tu konstrukci představoval pane architekte? Patnáct, nebo snad deset centimetrů? Na 60 metrů délky by to mohlo působit jako linka.." "Tak těch deset, pane inženýre" odpověděl mazal a vrhnul po mě pohradvý pohled, jako že když se do toho položí šéf, tak to jde. "Dobře pane architekte, uděláme vám 10 cm. Jistě vám nebude vadit, když na obou stranách lávky umístíte ale nápis: Nevstupovat, že ano....."
Každému soudruhovi se prostě líbí něco jiného ...
A tenhle Mariánský most se lidem prostě líbí, třeba tím vzdorem, jak psal Brahma. Že to je nelogické a že to šlo udělat třeba i líp, levněji a přitom taky esteticky - ale jo, proč ne?
Se šprušlema jsi mi připomněl, jak jsme jako mladí konstruktéři točili v Destě normalizátora - čudl, hejblo ...
Třeba tě znají a škádlí :o)
Schválně se zaměřim na terminologii studentek FA, jestli takový názvy zaslechnu :o)))
Tímhle termínem se vyznačoval arch. Brzobohatý, byl zhruba můj ročník...
Šprušli bych mu odpustil, ale že mi chtěl sebrat podporovou šprušli u střešního vazníku, to ,u nezapomenu.
To by prostě i nejblbější ze všech architektů měl vědět.
Vůbec, byla to taková partička architektů v PPÚ, ti právě rozmísťovali ty paneláky na sídlišti v Roztylech, já jim tam dělal střechu tělocvičny.
Oni si s těma škatulkama hráli tak, jako by to někdo moh pozorovat z výšky, byla prča, jak dávali dlažbu na nepochůzí střechy, protože jim to na výkresech hezky vypadalo.
No, poctivě se ale snažili, aby si ty paneláky vzájemně nestínili, ale pak přišel nějakej tajemník, řekl že potřebuje víc kvartýrů a mazalové "zahušťovali" zástavbu....
Byli to architekti, kteří třeba na stanici Háje vymysleli ty nesmyslné ocelové pergoly, ze kterých teď kape rez na lidi, všechno, co ne v téhle části sidliště ocelové, tak to se vyrábělo a počítalo u nás, v ČKD Slaný, detašované pracoviště Hybernská.
Arnošt tam dělal to multikino, tedy navrhoval a počital kci.
Právě tady s tímhle mám spojenou takovou veselou historku s natáčení. Byl jsem tam snad dva měsíce, hned po škole, Arnošt se právě strašně trápil s těma architektama, co si vymýšleli nesmysly, a byl z toho zoufalej.
Tak mu povídám: "Proč je jednoduše nepošleš do prdele?" A Arnošt, že to neumí. Byl to takový slušňák, Marek Eben křížený s Mirkem Dušínem, vulgarismy mu nešly přes rty. Tak mu povídám: "Jasně, žádnej problém, vem mě s sebou na jednání, já je tam pošlu za tebe....
A tak jsme vyrazili.
Přišli jsme do toho jejich architektonického ofísu, Arnošt se představil, řekl že je tam na to jednání kvůli tomu kinu, a pak předtsavil mě takto: "tohle je můj mladý kolega z ČKD, ten je tu proto, aby vás poslal do prdele, kdybyste si zase vymýšleli hlouposti..."
Docela je tím usadil, a nakonec to nějak splácali.
Furt to stojí, ale krása to fakt není...
Když jsi narazil na stanici metra - tohle snad původně měla být letištní hala, ne?
https://goo.gl/pQcA2r
Jo, toje taky něčí pomník, ale smysl to má a neuráží to matku přírodu.
Jinak je to mnohem horší, jde o tohle kino a stanici, to taky navrhovali architekti.... :-)
Ještě bych upozornil na architektonický skvost na tom prvním obrázku je v červeném kroužku - můstek z paneláku do paneláku, to taky počítal Arnošt, ale za to jak to vypadá fakt může úplně někdo jiný....
Skvělej nápad propojení dvou budov pak našim architektům ukradli tihleti .....
Propojení domů ve výšce je zajímavý nápad, jistě to má velké technické obtíže. Nazývat to architektonickým skvostem v tom stavu, jak to výpadá, mi přijde hodně odvážné. Vždycky, když to vidím, tak uvažuji proč to tam je a proč je to tak ohavné. Přitom mne neodrazuje jeho neobvyklost, to já zvládám. Odrazuje mne ten vzhled. Ale to Jindra píše, že za to nemohou.
Statici určitě ne, to si prostě vymysl nějaký ten architekt.
Celé to okolí stanice Háje je takhle "vyšperkované". Paneláky, nebo baráky z prefabrikovaných dílů s těmi skleněnými fasádami "aby to nebylo tak fádní" dozdobili nejrůznějšími ocelovými prvky, natřenými půvabnou hnědou. Tu schodiště, tu přístřešek, pergoly, a jako zlatý hřeb ten můstek ve výši..
Bylo to hnusné od počátku, teď, jak je to neudržované a orezlé, občas dozdobené nějakým tím klikyhákem sprejem, je to vysloveně odpudivé.
Oni měli za cíl postavit skutečné město, s místním centrem, obchody, restauracemi,školami, kulturákem a kinem, dominantou místo kostelní věže měl být zřejmě ten dvojbarák s hodinami a můstkem ale architektonický záměr jaksi nevyšel, a postavila se obří noclehárna, která se pistupně mění v gheto.
Takových letištních hal máme. Zrovna nedávno jsem takhle večer čekal hodinu v nádražní hale v Kralupech. Šero, studeno, prázdno.
Tam jsem nikdy nebyl - koukám, že je to pořádná hala, skoro jak ta v Havířově (co vypadá tak trochu jako šumperák). Ta ještě stojí, nebo už jí zbourali, nevíš?
Zajímavá diskuze a souhlas s Jindrou. Myslím, že v momentě, kdy jim začal ten pylon při výpočtech narůstat, tak to začalo ztrácet na eleganci jednoduchého byt materiálově neefektivního řešení. Škoda. Tedy alespoň na mě, když to někdy vidím z auta, ten pylon působí brutálně a zbytečně pyšně. Nechápal jsem, že to bylo oceněno, když to takhle dopadlo. Ale zajímavost to je.
Zajímavá diskuse o mostech tady. Právě Romanovi Kouckému praví mostaři vyčítají, že nectí statickou pravdu o toku působících sil (jak říká a kreslí Jindra na té fotce a která je sama o sobě krásná, prostě je), ale že modeluje a kašíruje... že není fakt mostař. Ono součástí práce architekta je i manipulace a prosazení vlastní pravdy. Třeba přesvědčit lidi, že bydlet v syrových betonových neomítnutých zdech je pravda. No je. Ale potom ten barák koupí někdo jiný, nechá zdi omítnout a vymalovat narůžovo, protože nechce bydlet jako v garáži. A taky pravda, že jo?
Architekti jsou často někde, kde jim normální lidi nerozumějí. A já jsem i proto rád za ten vysokej volant a kamion. Mimochodem v pondělí jedu Anglii a zase trajektem přes Calais :-)
To i malíři a hudebníci a mnozí umělci i vědci, kteří se prosadili třeba až po smrti. Předtím jim nikdo nerozumněl. Ale na obraz se nemusíš dívat a moderní hudbu nemusíš poslouchat. Architektovo dílo je součástí krajiny a neutečeš před ním. Mají to ti avatgardní architekti těžké.
To je právě věc, které fakt nerozumím. Dříve v průběhu celých dějin i prostí lidé před obrazy malířů, hudebními skladbami mistrů i stavbami velkých architektů žasli. Ta díla byla srozumitelná a přístupná i prostým lidem. Dnes abys potřeboval vykladače, co měl vlastně mistr na mysli. A někdy ani to nestačí. Pro mne je smyslem práce umělce překládat tu nádhernou obrovskou vesmírnou energii (vlastně lásku) tak, aby byla srozumitelná ostatním. To mrazení v zádech z Bachových varhan, z Ticianových obrazů, ze Santiniho staveb, ze starých rokenrolů... Ze Stendhalových hrdinů... ale když jsi lidem nesrozumitelný, jsi pořád ještě pravdivý nebo už jedeš jenom svoje vlastní ego?
Proto jsem rád za ten volant a CDéčko s rokenrolama... :-)
... a že si ho někdy pustím fakt na plný koule, div to okna nevyrazí :-))
To Calais ti fakt nezávidim, v kamionu...
Budu tam příští pátek, celý den, kdyby ses tam někde mlel, písni, skočili bychom na žáby, vim kde je dělaji... :-)
Johan Sebastian Bach narozen 1685
Tiziano Vecelli stručně Tizian narozen mezi 1488–1490
Jan Blažej Santini-Aichel narozen 1677
Tvůrci děl tvého vkusu se narodili minimálně před 300 lety. Jinými slovy, všeobecně jsme měli 300 let času si na ně zvyknout a přijmout je za své. Třeba pana Kaplického za 300 let také budou považovat za klasika.
Rozumnění či nerozumnění modernímu umění nemá žádný vztah k tomu, jestli je člověk dobrým či špatným člověkem :)
Přeji šťastnou cestu.
Dneska v noci jsem nemohl spát, tak jsem poslouchal Carmen. Při její premiéře to byl propadák. Slavnou začala být až po autorově smrti.
Měli jsme mezi svými známými člověka, co m.j. také skládal muziku. Vždy když to měl sbor zpívat, říkali jsme si v žertu, že až to bude nežijící autor, tak to bude úžasná muzika. Dneska už skládá pro andělské chóry a tady, na zemi, byl nedávno koncert k jeho poctě.
Nedávno jsem měl těžký spor se synem na výstavě betlémů na téma moderní betlém. Zatímco já bych si moderní betlém představoval jako obraz se třemi barevnými fleky a zlatou září (mám to před očima, jen to neumím namalovat), on, stará konzerva, by chtěl mít figurky jako ze sto let starých betlémů.¨
Prostě umění to nemá jednoduché. A většinou modernost za každou cenu vede k paskvilům.
Tak ještě něco z cest:
Ještě k tomu Hundertwasserovi, dům byl objednám právě u něj, protože vnučka tehdejšího primátora chtěla, aby byl dům veselý. Je tam drahý nájem a blbě se tam staví nábytek - žádná stěna není rovná.
(Volně dle agentury JPP)
Jo moderní domy, kde se nedodržují pravé úhly a rovné zdi přinášejí různé komplikace. Také se dají porušit vodorovné linie oken. Jednou budeš mít okno v bytě nahoře, jednou dole. To Hudertwasser nedělá. Ale jeho domy jsou z vnějšku nádherné. Jak to vypadá uvnitř by mne zajímalo, nebyl jsem tam.
V tom na nábřeží to vypadá takhle.
V každém případě velmi nepraktické.
Tak se pozná opravdový architekt.
Udělá stavbu krásnou a účelně koncipovanou, s efektivním provozem a údržbou.
Ne, že udělá věc, podle jeho mínění krásnou, ovšem nepraktickou, protože "krása něco stojí".
Myslel jsem, že to bude horší. Zrovna Tančící dům je moc povedené dílo. Když jedu po nábřeží, tak volím mosty tak, abych ho zase mohl pěkně vidět. Mám ho rád. Ten kdo se do Tančícího domu nastěhuje, ví do čeho leze. Pro běžnou bytovou výstavbu by se tento koncept asi nehodil :)
No, tady vidíš, jaká se platí daň za tu členitou fasádu. Vevnitř, zhruba 70 cm před okny řada sloupů - tedy prostor mezi okny a sloupem nevyužitý, v místech, kde kvadrátní metr plochy se platí zlatem, sloup uprostřed sálu, no co, všichni nepotřebují vidět....
Pohled z okna.
Dispozicí absolutně zazděno, to co má skutečně významnou cenu, pohled na panorama Malé Strany a Hradu je upozaděno.
Velký ředitel zeměkoule si nepostaví stůl tak, aby se za ním rýsovala Praha, ztracená a nevyužitá šance.
Celkově jsem měl zvenku pocit, že by to mělo být uvnitř mnohem větší, no není. Tohle jse tsav předloni na podzim, nevím jestli to měnilo majitele nebo co, takže vidíš, že jsou strhané koberce až na beton, všechno tak nějak syrové.
Možná měli použít ocelové nosníky a minimalizovat počet těch sloupů aby uvolnili ten prostor.
Ty uskakující okna, protože uskakují opačným směrem, pak prostě nedávají šanci vidět ta Hradčana, což je fakt škoda.
Nojo, je to socha a vnitřek padl na oltář toho vnějšku. Kdyby se to zařídilo, tak to nebude tak hrozné. Na bydlení jsou nejlepší pravidelná okna, rovné zateplené zdi, pravoúhlé stěny. To všichni víme. Také takovýhle soch moc není.
No, každopádně by architekt měl vědět, že světlo jde shora. Dát okno na zem a od stropu metr plné zdi je ptákovina, je tam tma jak v řiti.
Na druhou stranu, kdyby byly okna u stropu, tak by z nich normálně vzrotlý člověk neviděl ta panoramata a kdyby chtěl okno otevřít, musel by si přistavit schůdky:-))
Taky by mohla být od podlahy ke stropu, že ano. Ale u stropu by dala víc světla, i kdyby z nich nebylo vidět. V přednáškové místnosti nemaj co čumět z vokna, maj čumět na přednášejícího.
Je to možné, hádat se nechci.
Micméně u starých baráků s vysokými stropy se okna dávala do výšky normálně vzrostlého člověka, nejspíš proto, aby byla přístupná.
V přednáškovém sále, tedy moderním přednáškovém sále, kde se zhusta používá projektor, opravdu nevím, jak by to mělo být.
Jinak slunce svítí opravdu seshora, tedy v poledne. Co se týče světla, to se šíří všemi smery.
Ale mohu se mýlit, jsem jen člověk, nejsem architekt:-))
Zkus dát v noci dvacítku žárovku nahoru do rohu místnosti, pak polož na zem do rohu. A pak podumej ;-)
Tak jsem ten hokus-pokus provedla. Dala jsem lamličku na zem do rohu. Venku je tma a okny moc světla neproniká. I když, před chvílí byl ten klasický kosočtverec postavený na hranu, vidět.
Výsledek:
Světlo žárovky se šíří těmi směry, ve kterých mu nebrání v šíření stínítko nebo něco jiného. Šíří se dokonce i nahoru. Nešíří se za zeď.
Překvapivé:-))
Zdá se, že je tu jeden (možná jich bude víc), kdo pochybuje o tom , že světlo se šíří všemi směry. A to dokonce i nadoru.
Uděláme tedy zítra nový pokus:-))
Tak to mě fakt hrozně mrzí. Chtěla jsem se v rámci zjištění situace dnes do Tančícího domu podívat za denního světla. Je tam zrovna výstava Bořka Šípka.
No a do toho přišla ta smutná zpráva.
Bořek Šípek byl designér.
Skvělý.
Byl osobitý, sebevědomý, společenský.
Neměl jsem ho rád, jako clověka, neměl jsem rád, když dělal sklo, které dělat neuměl.
Rád jsem mu naslouchal, když vyprávěl o tom, jak je dobrý, protože v designu fakt dobrý byl.
V tom byl nedostižný.
Knížák by se mohl od něj sebevědomí učit.
Machroval, když "tvořil" na huti, nechal furt vytahovat z té vázičky tu Roubíčkovské lístky, Soňa za ním přišla, a zeptala se ho:"co to bude,až s tím praštíte o zem" a on se naježil, urazil, zjihnul a pak nám pár hodin promítal na zeď svůj design.
Sklář nebyl, ale jeho křeslo doma mám.
A vázu vlastně taky, to je ona.
Je to smutná zpráva.
Moc smutná
Takhle, abychom byli spravedliví, v tom baráku jsem byl v září 2015 ba předáváni Ceny Libenského. Celý dům byl předělán na holoprostor. Je klidně možné, že se nejednalo o přednáškový sál, ale že některé příčky byly odstraněny.
Nevím, netuším, taky to mohl být "open space". V každém případě pro kanceláře zbytečně prestižní místo, které firmě, ať už dělá cokoliv, výrazně zvyšuje náklady. Zřejmě proto se to mizerně pronajímá, a tím i obtížně splácí.
To je místo pro prestižní hotel, protože i s těch horších pokojů mohl být působivý výhled a z těch lepších pak ohromující.
Pred vánocemi jsem byl v Budapešti, a získal jsem takový jeden prestižní pokoj, který mi můj řetězec poskytnul jako omluvu za jejich chybu při rezervaci.
Udělalo to dojem, nejen na kolegu, za kterým jsem ta jel vyřešit nějaké papíry, tak na Soňu, která zrušila večerní vycházku městem s tím, že se bude koukat z okna.
Místo, kde je tančící dům, mohlo nabídnout násobně lepší panorama. Osvětlená Praha.
V kanclech se v noci příliš často nedělá, že jo.
A nenapadlo tě při tom, že šíří-li se odspodu, tak nic nevidíš, bo tě to oslňuje?
Na stole nic neuvidíš, když si k tomu stoupneš zády, tak si stíníš... Kdyby to s tím šířením bylo tak jednoduchý, tak by asi bylo podstatně méně náročné (minimálně na údržbu) dát si lustr do podlahy než tam lozit po štaflích měnit járovku.
Lustr na podlaze by byl jistě nesmysl.
Prosím, nezlob se, já jen tvrdím, že pro běžné žití v běžném domě je dobré mít okna přístupná. Ale mohu se mýlit.
V kostelích je to přeci jen něco jiného. Tam jsou okna vysoko a věřící dole jsou více či méně v přítmí. Má to svůj význam:-))
Dobře přístupná okna potřebují zejména ženy, které si jejich umytím a nablýskáním honí své ego před ostatními ženami v domě a ulici. Pro potřebné mytí 1x ročně i méně se dá použít židle či štafle a nepřináší to dramatické obtíže.
No tedy pokud je z oken něco venku vidět, tak se hodí je mít alespoň trochu ve výšce člověčí postavy. Pak je vhodné to jedno výhledové okno umýt alespoň v tom výhledu. :D
Jsem zcela dojat vašimi názory na frekvenci mytí oken. Já jsem si myslel, že předvánoční a jarní mytí oken je pro ženy neoddiskutovatelná povinnost. Je to nádherné zjistit, že to pravidlo nemusí úplně vždy pro všechny platit.
Brahmo, v moderních barákách se okna neotvírají, nevětrá se, o to se stará vzduchotechnika. často se okna myjí zvenku, slušně navržené baráky na to mají vymyšlené plošinky, žádní horololezci na laně...
Třeba tady ten barák banky na Budějovickém náměstí.
Asi si toho nikdo nevšimne, já bych to také nezaregistroval, kdybych náhodou ten jeřáb na střeše té banky neposuzoval jestli jim nesletí...
Pojíždí po střeše, otočí výložník, zavěsí lávky a už myjí okna (to je v tom černeném ovále).
Další zajímavou věcí je ocelová kce v tom modrém ovále. Celý barák je betonový, ale tady už bylo zatížení takové, že by to z betonu nevyšlo. Vidíte masivní žlutý příhradový nosník přes dvě patra.
Na něm stojí tři sloupy co nesou tu konstrukci nad tím.
Tady použití takové masivní výměny je vynuceno tím, že dole je stanice metra, a tak sloupy nemohly pokračovat až k zemi.
Když já ty baráky s nuceným větráním a klimatizací nemám rád. Dost dlouho jsem bojoval s mnou neřízeném foukáním klimatizace na sebe a s openspacem. Jsem rád, že už jsem tohle dobojoval a zase si i v práci mohu otevřít okno ve starém cihlovém domě.
Představa domu plného vzduchotechniky a řídicí elektroniky zase mě připadá jako krok proti přirozenému vývoji. Netěšil by mne dům, kam musím několikrát ročně volat inženýra aby to ukrotil. A to jsem už byl i v domě, kde se automaticky natáčely vnější žaluzie přes celý dům podle osvitu sluncem. Krásně to fungovalo, ale kdo má celý ten vehikl trvale udržovat? Je to švanda, jak oba cítíme nějaký vývoj ve svém oboru jako nezdravý a proti přírodě :D
Brahmo, Pepíku, v tomhle jsem s vámi na jedné lodi.
Taky si raději otevřu okno.
Soňa je na tom ještě hůř, nesnese pomyšlení, že by okno nemohla otevřít, kdyby chtěla. Už několikrát jsem kvůli tomu musel měnit pokoj v hotelu, některé ty klimatizované v přízemí prostě neumůžní okno otevírat, snad kvůli možnosti krádeže, noční plavba lodí v kabince pro ní je nepředstavitelná, a na lodi otevírat okénko by fakt byla asi pitomost.
Jenže moderní adminastrativní baráky to takhle mají. Neotevírá se, vzduch se upravuje.
Tady mají ještě jinou možnost, čumět do sloupu :-)
Každopádně ta okna jsou zvenku zařazena do krásné vlnky a jsou opravdu velmi působivá. Prostě vnějšek převládl nad účelností vnitřku.
Ten dům je zvenku nádherný a vnitřek na to doplácí. Nemůžeš se na něj dívat jako na obyčejný dům a hledat v něm efektivitu a účelnost bydlení. Je stavěný na efekt a tomu podřídil i ten vnitřek. Když tam nechtějí bydlet, jako že to nikdo nechce, protože to asi ani nezaplatí, tak když to zařídí nábytkem na míru, tak to budou pěkné kanceláře.
Na to je u nás pořekadlo: "Nahoře hůj a dole hnůj".
V dokonalosti je krása, a pokud je to zevitř špatně použitelný, tak to tam mohli udělat jen dobře nasvícenou kulisu, efekt stejnej a vyšlo by to levnějc.
Kolega Brahma má pocit, že architektura by měla, nebo mohla suplovat sochy, a mnohdy se tak děje a mnohdy jsou to sochy nevydařené.
Dobrá architektura je dobrá proto, že je nejen krásná, ale zárověň i dokonale funkční.
Není to něco za něco, ale double win - dvojnásobná výhra, když se to povede.
Máš nějaké informace o tom, za jakých okolností projekt tančícího domu vznikl?
Pokud investor preferuje architekturu, která částečně supluje sochy a architekt jeho přání splní, je to špatný architekt(architektura)?
Já bych nazývala věci pravými jmény. Už od začátku to nejspíš měla bejt kulisa, ten pajšl byl jen nutný zlo, aby ta investice aspoň nějaký zdůvodnění měla.
Věci jsou buď dobře udělané, nebo špatně, lhostejnojestli si to někdo přál, chtěl.
O téhle stavbě, narozdíl od té mostní brutality, bych neřekl, že je vysloveně špatná, ale dobrá není.
Pominu to, že někdo má rád vlnky, jiný ostré hrany, ukazuji chyby v dispozičním řešení.
Něco, kdybych si chvilku pohrál s modelem, asi dokázal opravit, tedy kdyby se to stavělo znova, něco je penále za ty vlny a nic s tím dělat nelze.
Neřeším, ta stavba mě neuráží.
Na rozdíl od toho mostu.
Tam mám pocit, jako by si někdo v parném létě obléknul skafandr, a vydával to za alternativní pohled na letní oblečení a z ostatních, co dají přednost havajské košili a bermudám děkal zaostalé pitomce, co netuší, že pro krásu je třeba lecos obětovat.
A není třeba možné, že jsi ne zcela správně pochopil logiku toho mostu?
Já z něj mám pocit, že místo protisměrných lan, která by musela být náročně ukotvena v podloží, to by taky nebylo levné, vyprojektovali pylon-monolit, který má takový sklon, tvar a hmotnost, aby působil jako závaží, které by udrželo lana patřičně napnutá, i kdyby nebylo pevně spojeno s podložím.
Že bylo zapotřebí ten pylon řádně naplnit armaturou, v nejvíce namáhaných místech obzvláště, na které jsi poukazoval, na tom také není nic nelogického.
Furt nechápu, co na tom vidíš tak hrozného, prostě to udělali jinak, netradičně, jinak by ten most nebyl soliter, ani originál, byla by to klasika.
Že by to byl nelogický nesmysl, takový pocit z toho mostu nemám.
Vyvolává podobné emoce, jako Kaplického chobotnice a to je dobře, nejhorší výsledek si myslím pro architekta je, když je jeho stavba každému u prdele, protože je nudná a nic nového nepřinesla, nebo když uráží většinu lidí.
Což se u tohoto mostu evidentně nestalo.
Víš, znásilňují přírodu.
A na té konstrukci je to vidět.
Pokud nemohu do základů kotvit lana, použiji jiný typ konstrukce. Ale tohle ten případ.
Tohle ty, a ostatní laici nikdy nepochopí.
Ten člověk, tím co si vyloboval, uráží zdravý rozum.
A ten finanční průšvih je jen důsledek toho násilí na přírodě. Postavit pyramidu na špičku není umění, to dokáže každý blbec.
Ale vím, ze stovky blbců by bylo ochotno takové konstrukci tleskat, jako že je to "odvážná architektonická koncepce".
Mohl bys mi vysvětlit pojem "Znásilňují přírodu"?
Od statika bych očekával konkrétní argumenty a ne básnické obraty.
Pokud vím, architekt nejsi, v této oblasti je kromě matematických schopností zapotřebí prokázat i výtvarné nadání a cit.
Že bys měl výrazné výtvarné, estetické cítění, nadání, o tom nemám žádné zprávy.
Možná ti křivdím, takže se předem omlouvám, ale nevím o tom, že bys někdy stvořil něco esteticky zdařilého.
Takže dumám nad tím, co tě opravňuje označovat za blbce lidi, kterým se ten most líbí?
Vždyť ten most obdivují i odborníci, kteří vědí o mostních konstrukcích minimálně to co ty, patří mezi ně i architekti, kteří navíc mají i to estetické, výtvarné nadání.
Statika mostní konstrukce není zas tak složitá, aby tvoje vysvětlení "znásilnění" blbec jako já nepochopil.
A co se estetiky týče, v této oblasti jsme si minimálně rovni, můj názor má stejnou váhu, jako tvůj, protože je to jen věc osobního vkusu.
Pokud by na té konstrukci bylo něco proti přírodě, v rozporu se statikou, nelogického, asi by už dávno selhala, nebo by se alespoň začaly projevovat zásadní problémy s její funkcí, nebo trvanlivostí, ne?
Na to stačí složkový obrazec.
Když to nechápeš, memohu s tím nic dělat.
Já myslím, že to s tou přírodou přeháníš. Kdyby to odporovalo přírodním zákonům, tak by to Země přitáhla gravitací ke svému povrchu. Zdá se, že ta houpačka je dobře vyvážená, takže to nepadá.
Příroda je moudrá a vytváří krásné věci. Příroda si libuje v symetrii, ale vytváří i prapodivné tvary, ale vždy, každá její konstrukce má svoji logiku, účel, a hospodárně využívá materiál, sleduje silové toky.
Kmen stromu je nejširší u kořene, nejužši u špičky, ne naopak.
Příroda vytváří krásné věci, ale ta krása není samoúčelná, a také je krásná proto, že jebkonstrukčně logická.
Člověk, jako součást přírody se od ní učí a naslouchá ji. Za staletí se naučil využívat materiály tak, aby co nejefektivněji využil jejich vlastnosti, naučil se pozorovat silové toky, objevil princip klenby, zavěšených či visutých konstrukcí a to empiricky, pozorováním, zkušenostmi. Postavil krásná a smělá díla. Až mnohem později se ty síly a napětí co v konstrukcí vznikají naučil počítat.
Konstrukce má svoje zákonnitosti, vyrovnáváš se s gravitací, vodorovnými silami (např. vítr), s napětím vlivem teplotní roztaínosti materiálu, seismickým zatížením, dynamickým zatížením vozidly, atd.
Vyrovnáváme se s tím, tak jak nás naučila příroda. Snažíme se využít materiál podle jeho vlastnosti, s minimem nákladů poslat všechny síly do základů.
Tady dochází k první deformaci přírodních zákonů, protože některý materiál je v lidské společnosti výrazně levnější než jiný, udělá se třeba betonový sloup macatý a tlustý tam, kde by mohla být tenká ocelová nožka, například.
Má to své důvody, a když někdo řekne, ať nežeru, dej tam tu drahou tenkou místo té levné tlusté, kupuje si krásu za cenu zvýšených nákladů.
Horší to je naopak, když někdo tím, že záměrně nerespektuje rozklad sil a zákony přírody, s tím aby dosáhl nějakého vizuálního efektu, s tím pak už je to vošajstlich.
Někdy se to povede, střechá se "jakoby vznáší" ničím nepodpíraná, velmi draze je dosaženo patřičného účinku.
To není případ tohohle mostu. Tam je velmi draze zdůrazněno, humpolácky, násilně, že autor záměrně nerespektoval přírodní zákony, a prostě je to vidět.
Lidé jsou ochotni tleskat kdejaké pitomině.
Pro mě je to brutál.
Milé Kolorádo, jestli chceš vysírat, dělej to jinde.
Děkuji.
Jen jsem ti napsal (se smajlíkem), aby jsi si dbal poslední věty svého příspěvku -
http://www.nakole.cz/diskuse/20344-most-2.html...
- když píšeš o architektuře nebo o cestování do exotických krajin.
No, jak ty můžeš soudit co já vím o architektuře?
To, že některou "architekturu" označím za špatnou znamená, že se v ní nevyznám? Tak si to myslel?
Mi to přijde, jako by se přetahoval s tou skálou naproti.
Vždyť to vlastně mohli pověsit na tu skálu :)
Já tak nějak chápu ty, kterým se most líbí, i ty, kterým se nelíbí.
Jen pořád nechápu, proč bych někoho z nich měl označovat za blbce, most častovat hanlivými názvy. Tímhle způsobem zde kdysi diskutoval Medvěd (nejen) o chobotnici a taky mi to dost vadilo.
Ona to pak totiž není diskuze, ale vnucování svého (radikálního) názoru ostatním lidem.
Kde jsem řekl blbec?
Brutální, násilné, amatérské. Vulgární. Zločin na statice. To všechno to je a hůř.
Nepovedené, falešné, nepoctivé.
Ty asi moc nečteš kritiky uměleckých děl, bavíme se o mostě a ne Koutském.
Ten je jen jeden z mnoha architektů, kteří se snaží prostřelit kontroverzí.
Taková konstrukce může mít své opodstatnění, pokud není protilano kam zakotvit, ale to nebyl tenhle případ.
Pepík upozorňuje na nepodařené dopravní řešení, já na zbytečné a samoúčelné prodražení, protože se přetahuje s přírodou.
A ty máš jediný argument: mě se to líbí.
Ok, máš na názor právo, je to tvůj pocit. Já mám celkem jasný technický argument, proč tu věc, za krásnou považovat nemohu.
Chápu, že se to někomu líbí.
Není vzdělán v oboru.
Jsou lidé, co mají v zahradě trpajzlíky a líbí se jim. To take asi zase nejsou absolventi UMPRUM, pokud to není recese.
"Ale vím, ze stovky blbců by bylo ochotno takové konstrukci tleskat, jako že je to "odvážná architektonická koncepce"."
http://www.nakole.cz/diskuse/20344-most-2.html...
Ke zbytku příspěvku jen malé povzdechnutí, neustále házíš do jednoho pytle technické argumenty s estetikou a financováním, navíc nevidíš estetický rozdíl mezi tímhle mostem a trpaslíkem, je mi tě opravu líto.
Je z tebou řeč jak s Jindou Pod ledem.
Širavíku, co je funkční, bývá krásné.
Co je vyumělkované, falešné, povrchní, krásné nebývá.
Estetika koreluje s přírodou, pokud jdeš proti přírodě, možná ti pár současníků zatleská, jaký si borec, ale z dlouhodobého hlediska se příjde na to, že si udělal bastarda.
Ale ten most je naprosto funkční, to je neoddiskutovatelné. To, že tah těch lan, co na nich visí most nepřevádí přes pilíř na tah lan na druhou stranu, ale místo toho přes ten pilíř na protiváhu na druhé straně je jen o tom, že namáhání v tahu změniš na namáhání v ohybu. To sice z hlediska konstruktéra může být méně vhodné, ale nazývat to za čin proti přírodě je trochu dost přehnané. Oboje řeší úplně stejnou úlohu. Oboje je o vyvážení sil na dvojramené páce. Není to žádný div světa. Tvrdit, že jeden způsob je správný a druhý zavrženíhodný, je poněkud přehnané. Nadřazuješ svůj konstruktérský cit nad všechny ostatní neméně důležité důvody výběru konstrukčního řešení. Přitom tvůj konstruktérský cit vychází z materiálových a stavebních možností z doby před 30 lety, kdy jsi studoval a kdy ti to vtloukli do hlavy. Tehdy, pár let po válce se uplatňovalo zejména funkční a cenové hledisko. Proto ty mosty byly nejlépe ocelové a příhradové. Současné materiály, zpracování a konstrukční schopnosti a odvaha konstruktérů umožňují smělejší a hezčí stavby. To přece neznamená, že takové stavby jsou proti přírodě :)
Ale prd Brahmo, není to "méně vhodné" ale je to prasárna....
Architekti ať si staví škatulky a do mostů větších rozpětí ať se nesnaží kafrat.
Ty totiž, pokud mají být hospodárně navržené, si budou vždycky podobné jak vejce vejci...
Proč myslíš,
Ten most je solidní a čistá kce.
Když něčemu nerozumíš, zeptej se, nebo tiše poslouchej, ale nesnaž se dělat, že víš o co jde, když víš kulový...
Upřimnost za upřimnost:-))
Kulový sice vím, ale také teď už vím, že mě ten příběh přestal zajímat.
Mosty jsou stavby, které lidem pomáhají překonávat limity, které jim příroda do cesty staví, třeba ty řeky. A pokud jsou udělány tak, že vydrží, nespadnou, stojí a slouží, jsou v souladu s přírodou.
Mě je docela fuk, jestli tě příběh zajímá, Lanno.
Já mosty vystudoval.
Vím o nich o malinko víc, než jakýkoliv architekt a o dost víc, než ty.
Ty nevíš nic o napětí, rozkmitu, vrubech, únavové pevnosti, takže si můžeš klidně myslet, že když vytvořím na konstrukci oblast, která je zbytečně namáhaná, že se nic neděje, hlavně, že to stojí.
Dělat mostní konstrukci, a vlastně jakoukoliv konstrukci "čistou" je zákon, který se vyplatí dodržovat a je mi fuk, co si tlupa laiků o tom myslí.
Ifčo, všichni mostní statici vědí, že je to pitomost, také se o té konstrukci hovoří jako o "kontroverzní".
Chválí je jen architekti, kteří se vzájemně poplácávají po zádech, jaký jsou úžasní, když si odpustili sadu lan a konstrukci tak 3x prodražili.
Chceš říct, že na stavbě tohoto mostu žádný mostní statik nepracoval? :-o
Prodražení a hospodárnost je trochu jiná stránka věci; pokud by ekonom řekl, že je to z jeho hlediska pitomost, chápu. Pokud to ale řeknou "všichni mostní statici", tak by to dle mého názoru mělo znamenat, že ten most takto nemůže stát a spadne. A nějak to, člověče, těm "všem mostním statikům" hovořícím zde tvými ústy, nevěřím...
Ifco, googlil jsem fest, kdo delal hlavniho statika, ale nenasel.
Samozrejme ze to statik pocital, pocitalo se to jiste i nejakym programem, ale nikdo, kromě pana architekta, se tim nechlubí.
Statik tu je nakonec od toho, aby i pitomost nadimenzoval tak, aby to nespadlo, je to remeslo, nehrajeme si na umelce. Vis, ze je to hloupe, vis, ze by to slo udelat chytreji, ale ptd nadelas, nadimenzujes.
Kolem tohohle mostu jsem nasel spoustu polemik.
Architekti razi nazor, ze mosty byly donedavna domenou techniku, ale ze je na case to zmenit.
Jo, zmente to, bude to 3x drazsi a hnusne....
Nemam nic proti tomu, aby se realizovali na malých rozpetich, velka rozpeti, a pisu to uz potreti, necht jsou domenou statiku - mostaru.
Nechapu, proc by mostar mel mit horsi vkus nez architekt. Treba Gustav Eiffel stavel fajn veci, ze jo.
Predstav si treba automobiloveho navrhare. Vsichni se snazi o aerodinamicky tvar, protoze ma logiku, setri palivo. A prijde designer a navrhne auto, co bude zepredu vypadat jako lavor, ne obracene, aerodinamicky, ale tak, aby nabiral co nejvice vzduchu a delal co nejvetsí odpor prostredi. Kluci co delají motory, aby ten odpor prostredi prekonaly, tam dají třílitr, a pojede to.
Budeš tleskat a říkat, to je nápad?
Nebojme se odvážných řešení, krása něco stojí!
Přijde Lanna a řekne, no motor to utáhne, tak proč se tím zabývat. No,žere to 2x tolik než by muselo, ale to je přeci věc majitele!
Takhle absurdně je to uděláno.
Ano, Jindro, přesně to Lanna řekne. Řekne, dělejte, co umíte, pokud si vaše auto najde své zákazníky, vaše věc. Na trhu je spousta jiných úsporných aut. Zákazník si vybere. Lanna uznává svobodu volby.
Ten most byl jistě drahej, jenže když si projdeš dobové dokumenty, tak zjistíš, že Ústečáci tehdy chtěli nápadný a neotřelý most přesně tam, kde dnes stojí. Dokonce se tehdy mluvilo o mostě srovnatelném s tím rotterdamským. A ústečáci dnes ten most mají. A ten most dokonce, navzdory přírodním, statickým, technickým a také ekonomickým zákonům, stojí.
Oni přeci museli vědět, a taky to věděli, že bude drahej.
Architekt Koucký je jistě kontroverzní osobnost. V jednom má ale pravdu. Strach z nového je v Čechách až chorobný:-))
A abychom se aspoň trochu vrátili k tématu: ty jsi sem, Jindro, kdysi dávno vtrhnul s tím, že jsi se vysmíval papouškům, jezdil jsi s elektrocentrálou za zadkem na vozíku, dělal dlouhé přestávky na polním lůžku a lil do toho soustrojí palivo, abys získal energii. Smekla jsem tehdy před tebou.
Nechtěl jsi kalhoty s plenkou a smál ses každému, kdo je na kolo nosil.
Pobyl jsi zde pár let a je z tebe cyklista. Jezdíš za svý, v papouškovských hadrech a já před tebou znovu smekám svůj klobouk.
Lidé se mění. Ty, já i všichni ostatní. Zrajou. A ne jen ty, ale i jiní na to mají nárok:-))
Co to to toho pleteš, Lanno?
To s tím, jestli má nebo nemá konstrukce smysl nesouvisí.
Ale jedna věc je jistá, a to vás provokuje, irituje, zlobí.
Statik nesmí o sobě pochybovat, nesmí si připustit názor, že se mýlí. Nesmí se mýlit. Musí to promyslet, ve všech i málo pravděpodobných alternativách, navrhnout, posoudit, a věřit si, že se nespletl, neudělal chybu.
Je hodně profesí, kde se chyba neodpouští a je snad ještě více profesí, kde se říká "můze to být tak, nebo jinak.."
U nás ne. A lhostejno, jestli počítám mosty nebo baráky, nebo "jen" dělám software, co ti lidé používají. Každá chyba znamená konec.
Spadne-li chybou softu barák, nikoho z nás nezavřou. Ale už si v branži neškrtnem.
Takže sebedůvěra, podložená promyšlenou úvahou, je něco, co chybět nesmí.
Tahle profese není pro váhavé filosofující šmoulíky.
Na tom co rozhodneš, závisí životy.
A takových profesí je spousta.
Možná by úředníc měli vytáhnout hlavy z těch prdelí, a uvědomit si svoji ubohou a bezvýznamnou existenci...
Jindro ani nevíš, jak moc tvému zdravému stavařskému cítění rozumím. Každý ve svém oboru něco takového máme. Problém jde řešit tak i onak, ale to jedno řešení je stabilnější, robustnější vůči poruše, má menší náklady na údržbu... Těžko se to laikovi vysvětluje. A teď přijde člověk, který ti to hloupější řešení z jakýchsi estetických důvodů či z důvodu sebezviditelnění nebo díky generačnímu posunu tohoto cítění vnutí. Je to otrava.
Ale ten most je krásný a laika tvé důvody nezajímají.
Něco jsem si o mostě teď přečetl - pylon (nad hladinou 5. leté vody) je ocelový dutý, průlezný (kvůli údržbě a natírání), tedy neni vyplněný armaturou a zalitý betonem).
Mostovka přes Labe je "lehká" ocelová, zato vedlejší pole nad pravým břehem těžké železobetonové, takže má působit jako protiváha. To odlehčuje ty lana ale jen díky ohybovému napětí v tělese mostu a té nejširší části pylonu. Přesto by to bez zakotvení do břehu spadlo.
Z mého pohledu uživatele (občasného) je nejhorší provedení nájezdů na levém břehu
http://mapy.cz/zakladni?x=14.0530860&y=50...
To nesmyslné křížení (a schody na cyklochodník). To je u tak moderní, rozsáhlé a drahé stavby tragédie. Naštěstí je most využíván mnohem méně, než starý Benešův, takže to tím pádem tolik nevadí.
Ještě horší, protože tady je už provoz velký, je pak úsek kde se na 100m musí všichni přeřadit z pruhu do pruhu
http://mapy.cz/zakladni?x=14.0493725&y=50...
Jak jsem psal, nějaký ústečák by věděl víc, já jsem jen ze sousedství ...
Bara2 - skvělej nápad, to by mohlo být zajímavý řešení :o)
Takový most je v Passau.https://de.m.wikipedia.org/wiki/Luitpoldbr%C3...
Dopravní řešení mostaři nedělají.
https://commons.m.wikimedia.org/wiki/Category:Luitpoldbr%C3%BCcke_in_Passau?uselang=de
Ještě doplnim, že předloha k tomu ústeckému stojí v Rotterdamu a je taky pěkný ( i když - to lomení pylonů ...). Namáhání má rozvedeno přesně podle Jindry :o)
http://unstudiocdn3.hosting.kirra.nl//uploads...
Ta 3 lana zleva to naprosto deklasují :D
Vidíš dvojmo? Tedy jedenapůlmo? Nojo - to ta pozdní hodina :o)))
Ono to vyrovnání sil význam má, v tom musím Jindrovi dát za pravdu. Houpačku můžeč mít skvěle vyváženou, ale pokud přenášíš zatížení ohybem, fakt to není to pravé ořechové. Most má sloužit mnoho desetiletí, zařížení je cyklické od dopravy, plus vír, změny teplot atd. Při zatížení tahem a tlakem by to oceli nevadilo. S ohybem a krutem je potíž, může časem vzniknout únavový lom i při zatížení hluboko pod mezí pevnosti. Samotné svary na pylonech taky vnáší pnutí:
http://stavbaweb.dumabyt.cz/admin/fotogalerie...
Přesto se mi na rozdíl od Jindry líbí a pokud je dostatečně předimenzovaný, nemusí k žádným problémům během životnosti dojít.
Nejen v Rotterdamu
https://www.google.cz/search?q=Calatrava+Puente...
No oni to vůbec nemají moc jednoduché, tihle "umělci". Skoro všechno už někdy někde bylo, a tak se snaží zaujmout ledasčíms.
My se rádi koukáme jak to dělali jiní, kopírujeme nápady a řešení, jenže to oni nesmí a nemohou, pokud chtějí být originální.
Zavěšené, visuté, obloukové, příhradové, trámové, komorové, všechny typy mostů co tě napadnou někdy někdo postavil.
Tenhle je dost jinej....
Kousek dál má bratříčka zavěšenýho na skále, a o dalších 30 kiláků dál je další krasavec....
Mi nepřijde stejnej. Ústeckej pylon zjevně drží most (vší silou táhne most nahoru), u Sevilského mám naopak dojem, že most drží pylon (váha mostu drží pylon, aby nespadl ve směru náklonu) - doufám, že ten most je na druhým koncu pořádně ukotvenej do země, aby se jim to nepřevrátilo :)
U Ústeckého převrácení pylonu dozadu fakt nehrozí, ten pylon by tam stál aji bez mostu, Sevilskej ne.
Já v těch dvou mostech vidím úplně jiné síly, úhly, proporce... Ten Sevilskej na mě působí jak dobře vybalancovaná soustava.
A vo tom to je, Báro.
Ocel je dobrá na tah, beton na tlak,.
Když to moudře vybalancuješ, dostaneš z vlastností obou materiálů maximum, bude to stíhlé, elegantní, krásné
To máš samozřejmě pravdu, to je ideál. Skutečnost je taková, že stavby se od toho ideálu vzdalují v obou směrech. Mnohé jsou funkčně vyhovující ale jinak naprosto šedivé, často dokonce odporné. Pak je pár staveb, které jsou navržené pro efekt, jsou krásné, ale jejich funkčnost pokulhává. Pokud si zadavatel takový drahý a nefunkční barák přeje a zaplatí to, tak proč bychom nechtěli vylepšit vzhled našich měst. Proti v současnosti skoro nefunkční gotické katedrále na Pražském hradu hrdě čnící v každém pražském pohledu námitky kupodivu nejsou :)
No ano i ne. Když odhlédnu na všechny historické, vlastenecké, tradiční a jiné souvislosti, tak je ta stavba v současnosti pro potřebu církve jasně naddimenzovaná a hlavní její vlastnost je okázalost. Proto je tak zdobná a na kopci, aby byla odevšud vidět. Je to dokonalá církevní reklama. Přesto nám to nevadí :D
Tančící dům církev nějak využívá nebo proč to srovnáváš zrovna po této stránce?!?
Mimochodem Pražský Hrad není jen katedrála sv. Víta. Do toho se počítá celý komplex táhnoucí se od Hradčanského náměstí až k Václavské vinici, který patří mezi největší stavby obdobného charakteru v Evropě (nebo snad i na světě).
Já to dávám jako příklad stavby s dominantní vnějškovou stránkou, která v současnosti už vnitřně vlastně moc nevyhovuje. Je tam tma, zima, špatná akustika, je to moc veliké a údržbu nikdo jiný než stát nezvládne. Přesto nám to nevadí a máme jí rádi. Naproti tomu tytéž vlastnosti Tančícího domu kritizujeme. Není to paradox? :D
Tak ono se kolem chrámu sv. Víta také dost kritizovalo když jej ve 20.letech min. 20. stol dostavovali.
Třeba takové rozepře tvůrců jednotlivých oken - dnes to je spíš k pobavení, ale tehdy...
Mimochodem v té době také probíhaly velké rozepře stavebního úřadu a architektů/investorů kvůli kubistickým stavbám no a vidíš dnes - dnes je Praha množstvím staveb ve stylu kubismu světovým unikátem a máme tu jedinou kubistickou kavárnu na světě.
Za pár let se tady budou přít zase o jinou stavbu či směr.
Mě osobně se Tančící dům velmi líbí. Mám ráda takovéto výstřednosti. Čeho nejsem majitel a nefinancuji provoz, tam mě zajímá striktně dojem, jakým stavba působí a nějaké ty zajímavosti kolem stavby a vzniku.
Dala bych Tančícímu domu čas. Asi tak ještě jednu generaci. Ten barák má dvacet let a pořád vyvolává reakce. Kladné, a také záporné. Tak to má být!
Neslané-nemastné stavby jsou každému volné, nudné, nezajímavé, tuctové. Krabicoidní, prefabrikované, panelákoidní... Kolem Prahy je je jich hromada. Prefabrikované krabice. Říkají si honosně "nákupní centra", ale jsou to jen skladiště. I když slouží, taky sem tam v některých nakupuju. K rychlému nákupu autem ideální. Zavřít oči a nevnímat:-))
Zvyknem si. I památkáři si zvyknou:-))
Myslím si, že tolik času nepotřebuje, zvykli jsme si.
Ale to nic nemění na tom, že je to architektonicky nezvládnuté, sloup uprostřed sálu...
Nene...
To slušný architekt neudělá.
Horkou jehlou spíchnuté něco. Něco, co mělo být originální, šokující.
Něco, co se dnes neuživí, něco, co je finanční průšvih. Jako výstavní prostory nevhodné, ale hlavně, předražené.
Je to dobrá architektura?
Neumím posoudit.
Ten barák, na tom místě, měl být místo ofísu hotel, to si myslím.
Ale po 20ti letech soudit je snadné.
Tenkrát jsme vědéli prd.
http://www.tancici-dum.cz/prostory-k-pronajmu...
Nevím, co investor chtěl, dnes se to tihle snaží pronajmout, zdá se, že neúspěšně, a zdá se že dlouho.
Právě, o to jde.
Pochybuji, že holandská pojišťovna investovala do toho baráku z čistého altruismu, aby vytvořila dominantu nábřeži.
Nevím, o kolik byl ten barák dražší než kdyby tam postavili kostku, ale netypoval bych tak moc. Tam není drahá ta konstrukce, ale ten plácek1, na kterém to stojí.
Tady jako by v luftě lítalo, že "nešlo o prachy" ale o to, "aby to bylo hezký".
Já to vidím spíše tak, že investiční záměr nevyšel, stálo to balík, je potřeba ten balík dostat zpátky, tak vysoké nájmy, které vzhledem k užitné hodnotě domu málokdo jen za "prestiž" je ochoten zaplatit. A jak to je prázdné, nikdo neplatí nájem, ztráta se prohlubuje.
Neznám pozadí financování té výstavy Bořka Šípka, moc bych se nedivil, kdyby tam nebyl masivní příspěvek z veřejných rozpočtů. Možná, na menší výstavní akce, jako byla třeba ta cena Libenského, Šípek, nebo tak, by ten barák mohl posloužit, ale na masové výstavy nemá dispozičně , kapacita výtahů na to není stavěná, nevím, jesti stropy jsou dimenzovány na 600 kg na metr a ne na 250, nebo kolik mají dneska v normě kanclíky.
Takže v důsledku to vidím tak, že buď barák bude chátrat, nebo do něj nastěhujeme nějakou instituci a budeme ho dotovat. Prestavět na hotel to zjevně nepůjde, dotovat soukromníkovi prestiíní kancle by už snad neprošlo.
Takže úřad.
Jsem zvědav, jak má věštba dopadne.
Kdo to patro na výstavy najmul?
Jinak, dávej bacha a vyhni se tlačenicím, jestli se kolegové nesichrovali, a opravdu tam dali užitné zatížení jaké je předepsáno pro kancelářské místnosti, a vznikne tam tlačenice, jakou lze očekávat na tribuně nebo v přístupových koridorech, nemusí to být extra bezpečné :-)
Kdepak, Pepíku, žádná poplašná zpráva.
Mejdany nevadí, v té době bylo, jestli se pamatuju, těch 250 kilo na metr jako užitné zatížení. Ono to běžně stačí i pri mejdanech.
Průšvih je tam, kde může vzniknout tlačenice, chodby, tribuny, hlediště, tam se dávalo 600 a když si představíš, že jsou na sebe lidé namačkaní, klidně toho je možné dosáhnout.
Pár tribun kvůli tomu houklo, když se masa lidí dostala tam, kde se s tím nepočítalo.
Tady problém zrejmě nebude, je to uplácané z betonu, tam mají mraky součinitelů na sichr.
A taky beton se nezplastfizuje taksnadno jako ocel.
Spíš tam bude dispoziční problém, tlačenice u výtahů a tak. Ale asi než tam pustili lidi, někdo sesnad nad tím zamyslel.
Protože nejen statika, ale únikové vchody, požárnía kdoví jaké předpisy jsou jiné pro výstavní síně a barák s kanclíkama.
Kdo najmul patro na výstavy?
Jaké patro?
V tuto chvíli jsou výstavy tři ve třech patrech.
Myslím, že je fakt načase, abys tam zašel a zkontroloval to tam. Co když to tam fakt nevyhovuje a zavání obřím průšvihem?
Já bych ti dokonce snad i proplatila tu combo vstupenku na všechny tři výstavy. Za případnou záchranu mnoha lidských životů to přeci stojí:-))
Já tam mozna zajdu na toho Sipka, jinak, ja kontrolovat nic nehodlam a nebudu.
Neznam uz moc dobre nase normy,nikdy jsem neznal pozarni predpisy, pozadavky na rozmisteni hasicaku, nouzovych vychodu atd,jen vím, ze neco takoveho je a ze je obcas potreba tomu konstrukci podridit.
Tohle je zodpovednost uplně nekoho jineho.
My se dvacet let zabývame, krome jineho, tim, ze se snazíme vytvorit pro statiky program - nastroj, ve kterem si muze namodelovat barak, a to safra velkej, zkroucenej, pokrivenej, nepravidelnej, nalozí tomu podle normy statu, kde ten barak stojí, a stiskne cudl navrhni.
Kdyz si architekt vzpomene,ze tady sloup nechce mít, nebo neco chce zmenit, jde to snadno, lehce rychle a hlavne, uz v první fazi vyskakují hmotnosti materialu a zakladove sily. To prvni je pro odhad ceny,to druhy pro kolegy blatare, kteri ten barak musi umet zalozit.
Takze s modylkama domecku, a s tim, jaka kudy tecou sily jsem v pravidelnem kontaktu, a to i kdyz jenom jdu, a koukam kolem sebe. Zajima me, jak to maji udelane a ptam ae, jestli kdybychom na to pustili ten nas zazrak, jestli by to dopadlo podobne, nebo bychom si s tim poradili lip.
Vloni napodzim to pustili do sveta, tady je takove reklamni show:https://youtu.be/Xsh50VvNM0s
No, nikde to tam nevyctes, ale tahle vec pochazi z Prahy :-)
Kdyz staveli tancici dum, znamenalo hrani si s variantami týdny práce, dnes uz to je na hodiny.
Takze udelat vec spravne je zase lehci, vyhovet architektum, v jejich pozadavcich take. A v radu hodin se pak vi, jake problemy to nese a o kolik to asi bude vic stat.
Rozhodnuti, co se pouzije, uz maji jini lide.
Nasim ukolem je dat jim nastroj, který kdyz pouzijí,mohou si byt jisti, ze to chybou programu nespadne.
Rozhodnuti bez chyb pak ocekavam i od jinych, kterí na tech baracich maji svoje zelizko v ohni.A je toho mnohem vic, nez jen kobstrukce...
http://www.centrumchodov.cz/W/do/centre...
Někdy tak krabicoidní nejsou.
Zrovna tady na tom Chodově bych upozornil na toho Šípka. Když pojedete po jezdících schodech z nástupiště autobusů (v mezipatře je tam lékárna) a pohlédnete vzhůru, uvidíte skleněnou plastiku, vypadá to jalo strom zavěšený korunou dolů. Ne, to není René Roubíček, je to Boček Šípek.
Jo toho jsem si všiml, je to pěkné. Asi jedno z mála věcí, které se mi na tom baráku líbí. Celý tenhle vestibul je docela pěkný. Nemám ten obrovský barák plný obchodů s hadry rád. Ale když tam v té samoobsluze mají velice dobrý výběr zajímavých a ne drahých piv... Teď se budu dokonce moci vytahovat, že znám autora.
Dneska je v MfD o Šípkovi článek.
Píší tam o "sklářském mistrovi" co mu dělal poručníka.
Tím "sklářským mistrem" byl pan René Roubíček, nestor československého uměleckého skla.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A9_Roub...
Pokud si prohlédnete díla pana Roubíčka, zjistíte, že žák mistra nepřekonal, jen jej zrcadlil, učil se od ně, byl jím inspirován, velmi kulantně řečeno.
Nevím proč, zřejmě právě kvůli Roubíčkovi, Šípek mermomocí chtěl být považován za skláře.
Přitom jeho design bylo to, v čem byl dokonalý, židle, křesla ale i "blbá" souprava pro servírování jídla v letadlech. Čtu si to povídání o něm, a je mi z toho smutno. Pro jedny havloid a bezvýznamný autor Havlových laviček, pro jiné vynikající sklář. Ne to nebyl. Neuměl foukat, neuměl brousit, a jeho návrhy jsou jako by je udělal Roubíček.
Nebyla to ani architektura onoho post-modernistického baroka, co ho udělá nesmrtelným. Design užitkových věcí, ten většinou bezejmenný, protože masově vyráběný. V tom byl nedostižný.
http://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25...
Můžeme to zatížení doplnit i heslem z encyklopedie.
To já se taky připravuji poctivě, pokud most zařadím do poloviny dvacátých let, trochu si o tom přečtu, abych neplácal šíravíkoviny....
Bechyné, Klokner, Bažant - méli jsme pány, co v oboru, i celosvětově, znamenali špičku.
Ale i já, Airline, a spousta dalších, jsme měli to štěstí být žaky prof. Antonína Schindlera, který byl hlavním statikem žďákovského mostu, který je největším plnostenným ocelovým obloukem na světé.
Kdybys byl jen na jedné Schindlerově přednášce, odcházel bys s pocitem "já chci stavét mosty"
Ten chlap hořel a zapaloval.
S tím by se dalo souhlasit.
Pokud to zvenku bude přijatelné a akceptovatelné pro městskou památkovou rezervaci, a pokud si to platí soukromník, ať si v tom má třeba skladiště brambor.
Ano, souhlasim
Ve Vídni je Kunsthaus, byl jsem tam na výstavě fotek od Brensona a ten barák měl takovou vnitřní energie jako zatím jsem v žádné stavbě už dlouho nepotkal. Byla ta výstava tenkrát na vánoce a chtěli jsme i na vánoční Vídeň prochodit ale vybodli jsme se na to a blonckali se jenom po tom Kunsthausu a jak jsme potom jeli nabití tou energií ve vlaku a poslouchali jsme ty lidi co byli na těch Vídeňských náměstíčkách předvánoční Vídně a byli vyfluslí bo tam byly mraky lidí a furt jenom chodili, tak jsem si řek, že bych se chtěl někdy podívat i do těch rakouských lázní co jsou postavene Hundertwasrem.
No, měl jsem to ohromné štěstí, že jsem seznámil a zpřátelil se sklářskými výtvarníky, kteří koncem padesátých ohromili Milano a Brusel a vytvořili fenomén československého skla, něčeho, co ve světě je známé zhruba jako to naše pivo.
Oni jsou legendou, ale takovou tichou, skromnou.
Hlomozně a brutálně se projevuje jen Bořek Šípek, který je ve sklářství outsiderem poučeným panem René Roubíčkem.
Snažíme se přijít na to, proč právě a jen tahle jedna generace dosáhla ke hvězdám, proč jejich nové vytvarné pojetí mělo šanci se prosadit a ti pi nich, už jen sbírají střípky.
Zdá se, že roli hrál fenomén doby. V tom socialismusu, nesměl nikdo moc vyčuhovat, výtvarníci byli zaměstnanci skláren, s mizerným platem, foukač měl pětinásobek. Žádná sláva, cenu si na Trienale nejela převzít paní Žetova vo ji ziskala, ale nějaky ten tajemník, cobyl dost prověěen, aby mohl do Milana.
Prosazoval se obor "československé sklářství" a ne jjednotlivá jména.
Ale ti hoši měli něco jiného, co už se asi nikdy nepřihodí. Tvůrčí svobodu. Nechali je být, neýíkali jim, co mají dělat, vázička nebo miska moc "angačovaně" vypadat nemohla, narozdíl od obrazů nebo soch. Navíc experomentování na huti je strašně nákladné, a jim to tenkrát procházelo. Nebyli pod ekonomickým tlakem trhu, mizerně placení ale umělecky svobodní.
Proto vznikla díla, která jinde ve světě vzniknout nemohla, protože se honí efektivita, prachy, prodejnost, sláva co je zase prachy.
Zvláštní meziprodukt doby, kdy to stálo za prd.
Umění, kterí vznillo z lásky k oboru, ni prp slávu, ni pro zisk...
To se dá skoro dešifrovat jako že vlastně každý, kdo se cítí být umělcem a je "nepochopen" svými současníky (třeba že jeho dílo je hnusný) je právě ten pravý velký Umělec, jehož geniální dílo bude pochopeno a zlatem vyvažováno až mnoho let po jeho smrti :o)))
Oni nám to tak podávají, a bývalo to tak. Střet starého a nového, viz nástup impresionistů, Salon odmítnutých.
Ten konflikt tam byl.
Jenže dnes mám pocit, že nic "starého" a konzervativního vlastně není, všichni hledají nějaké ty alternativy, koncepty, experimenty takže nejde o střed starého a nového uměleckého směru, ale střet nás, obyčejných smrtelníků "co tomu nerozumí" s nepochopenými umělci.
No oni ti nepochopení umělci za to nepochopení platí tím, že jim to nikdo nekoupí. Oni by chtěli být pochopeni a prodávat.
Kdepak, na to je vytvořen systém grantů, dotací, stipendií a uměleckých stáží, aby takový umělec nestrádal...
Jindro, jak to bylo dál Jordim?
Máš už napsaný další díl?
Mně se totiž tvůj první díl tohoto tvého literárního počinu moc líbil. Psal jsi tam zajímavě o mostech, jejich poslání, o tom že mosty mají duši.
Psal jsi o Mostě, který tě inspiroval, mluvil k tobě. Ten most je daleko. Než jsi k němu dojel, musel jsi přejet spousty bezejmenných, nenápadných, nezajímavých nudných mostů. Všechny svůj účel splnily, dovedly tě k Mostu.
Ale neinspirovaly.
Druhý díl mi přišel malounko přeslazený, a teď čekám, jak to bude pokračovat:-))
No, mám i nemám, musím to dát na papír....
Nějak jsem to nestíhal, každý týden jinde a do toho pořád v pohotovosti, jestpi mi neošle Tom nějakou chybu, takže na to odpojit se od světa a psát jsem neměl sílu.
Ale v podstatě to mám hotové už 2 roky, pořád mi to sedí někde v hlavě. Nevím jestli zvládnu tenhle víkend něco nasmolit. Neboj, cukru bude ubývat až to bude bolet :-)
Žádný most pro mě není nenápadný a nudný, tenhle mě zasáhl tou svojí opuštěností, zbytečností. Most, který neslouží tomu, k čemu byl určen, most, který ve své době byl zřejmě poměrně odvážným dílem. Tak jsem přišel na Jordiho, co šel za svým snem....
Most co neslouží svému účelu. Ve Výběžku, konkrétně ve Vilémově je ocelový viadukt překlenující údolí potoka.
http://foto.mapy.cz/original?id=62369
Na začátku 90. let jsem se dostal k lidem, kteří mi tvrdili, že jejich syn usiloval o ukončení provozu na trati s tím, že by se most dal prodat do šrotu.
Ten most měl namále na konci války, byl obložen výbušninami s tím, že ustupující německé vojsko ho za sebou vyhodí do vzduchu. Nestalo se tak a existuje k tomu několik legend, s nadsázkou řečeno každá německá rodina má tu svojí. :))
V principu však jde o to, že pyrotechnik, který nálože zapojoval, to zapojil schválně tak, aby to odpálit nešlo.
Tak tohle je opravdu krasavec.
Ale jestli ho nebudou udržovat, skončí stejně špatně.
3/4 mostu asi před 5 lety otryskali a znovu natřeli. Pak došly peníze, tak ta poslední část dál rezne. :(
Tím, že se tady udělalo za evropské peníze znovupropojení Dolní Poustevna - Sebnitz (spjovací kolej a most byly sneseny v době, kdy jsme my i Němci patřili do společného tábora míru a socialismu), tak se trať Dolní Poustevna-Rumburk opravila včetně mostů. Na ten nedokončený most se ale nějak pozapomnělo.
No, není a nebylo tomu tak vždy.
Někteří umělci dosáhli věhlasu, uznání a poct za života, jiní se jej nedočkali ani po smrti, a až po dlouhých letech to někdo "objeví".
Dúla některývh, za jejich života ctěných, zapadla, některých ovšem přežila.
Prostě není pravidlem, že teprve až příští generace pochopí.
Architekt, jak říká básník, se musí umět prosadit, a mnozí dnešní k sebeprosazení používají kontroverzi nebo spor. Rozdělí společnost, což jim je celkem šumák, protože se tím stanou známými. Kaplického málokdo z laiků znal, dřív, než vyplivnul blob.
A už je tu spor a už se o mě ví.
(v této věci jsem rád, že bylo konečně pravomocně rozhodnuto, že jeho návrh nesplnil podmínky zadání a nejen že neměl zvítězit, ale měl být diskvalifikován ze soutěže.
Architekt na dlouhou dobu mění tvář a vzhled okolí, a dle mého konzervativního názoru, by proto neměl vnucovat ostatním své vize, zejména, buduje-li dílo v již hotovém městě se svými panoramaty.
Je pár vyjímek, třeba věž pana Eiffela (nebyl architekt ale statik), která byla postavena jako provizorní, tvoří dnes charakteristické panorama.
Ovšem to se povede jen zřídka, a spíše je pravidlem, že necitlivý přístup architekta, který chce zanechat svůj otisk pro budoucnost, degraduje a znehodnotí vzhled měata, a příští generace ne že by jeho dílo pochopili, ale prostě si jen zvyknou, protože celkem nic jiného nezbývá.
Ano, Básník má recht, zaplať Bůh, že naše profese nás nenutí měnit vzhled našeho okolí, to je vždy strašně riskantní.
Hezké, že ses ozval.
Mosty jsou pro mě spojnice, přibližovadla, překonávači potíží na cestě nejen mezi dvěma body, ale hlavně mezi lidmi.
Mám ráda mosty a rozumím tomu, že si je kdysi lidé zdobily a nechávali je střežit sochami svatých. Mám ráda mosty něčím zvláštní, dobře zapamatovatelné, odkazující na to místo na tvé cestě, kde jsi přešel z jednoho břehu na druhý.
Přeji dobrou cestu po všech silicích a mostech.
...a jednu do kabiny:-))
https://www.youtube.com/watch?v=lhUISjzFmlo
Taky jednu přidám:
https://www.youtube.com/watch?v=H_a46WJ1viA
Lanna, Petrp i Jindra: No mně se po vás tady tak trochu někdy stýská. Povídám si sice i na dvou kamioňáckých webech, ale i když jsou tam vesměs dobří chlapi, je to prostě jinej level. Jste super tady na nakole, věřte mi. A díky za písničky :-))
Až budeš mít čas, slinu a chuť, tak třeba něco napiš.
Nemám ráda ten anglický výraz bridge. Je to ošemetné:-))
http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/kryl...
Angličtina má většinu slov "overloaded" tedy jedno slovo má spoustu významů, podle toho, kde zrovna je použito, což v začátcích můževpůsobit potíže. Francoužština má zase běžně pro jednu a tu samou věc více, naprosto odlišných, slovíček.
V začátcích to působí značné potíže.
Nejlepší asi je německý systém skládání slov a tím upřesňování významu. Moje malá germanistka říká, že jim ti jejich němečtí lektoři prozradili, že ve vymýšlení nových německých slov metodou skládání jsou Češi nedostižní mistři.
Že prý správně tvoří německá slova, které by žždného Němce nikdy nenapadlo vyslovit :-)
Ale tohle reálné slovo by nenapadlo ani Čecha:
Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz.
Trefil to gůgl, nebo se mu zamotaly dráty ? :
"Hovězí maso značení monitorování zákon delegace."
:-)
Já tomu rozumím jako že se jedná o "nařízení kontrolování značení hovězího" ale
Lanna - dobrý statik:
Dneska jsem jel dvakrát okolo, tak jsem se na most zaměřil pod dojmem téhle diskuse. Je fakt pěkný (ať si Jíndra říká co chce), ale přesto působí hodně těžkopádně až zbytečně masivně - zvlášť ve srovnání s jinými zavěšenými mosty. Myslim konkrétně pylony vzhledem k jejich výšce a délce (krátkosti) přemostění. Ještě že je naproti pylonům mohutná Mariánská skála, tím to trochu míň bije do očí :o)
Ten dobrý statik se asi dost nadřel, aby mu to vyšlo a musel pylony hodně rozšířit oproti architektovu návrhu (i tak dost masivnímu).
Pro lepší představu přikládám překryvný snímek návrhu přes fotku skutečnosti. Samozřejmě vůbec nejlepší je vidět to na vlastní oči na místě :o)
Ještě jen tak přihodim dvě zajímavé fotky obou ústeckých mostů z i-heute
Jo, ty povodně. To si taky pamatuju. Byly myslím tři větší od doby, co nový most postavili.
Jinak máš naprostou pravdu. Nejlepší je, si to prohlédnout, prolézt, vidět ze všech stran, zkusit.
Není nad vlastní zkušenost:-))
Ono je také potřeba se "umět dívat".
Zkušené oko pozná bezcenou mazanici od hodnotné malby, ačkoliv nám, laikům, se zdá, že v obou přtípadech "si nějaké retardované děcko patlalo barvičky po plátně".
Prostě je to tak. Je potřeba mít znalost, zkušenost, vědomosti.
Když jsem studoval, tenhle zrovna stavěli. Byl to most tehdy s největším rozpětím na světě (1410 m).
Stojí za to si všimnout, i jednotlivých kosntručních detailů, nebo jakým způsobem je řešena údržba.
https://plus.google.com/u/0/photos/+Jind%C5%99ichPa%C5%99%C3%ADk/albums/5527970204461217137
Řekl jste obou, cizinče? No, to máš u mě schované, že jsi ignoroval ten železniční. :)
Šlaka! jsem odhalen - jako individualistický šovinista a nepřítel hromadné dopravy (odmítám i tandémový kola)!
I když on ten železniční bejvával taky napůl silniční - vlaky nahoře, povozy a semtam nějaký ten samohyb pod nimi skrz příhradu.
A to mohlo bejt romantický, mít parničku nad hlavou, se syčící párou, otřesama a odkapávajícím olejem... :-)
... a čůrajícími vagóny :-)
Nebo, že by tam měli ceduli ve stanici a na mostě nelze? :-)
Třeba tam měli štěrkový lože pro koleje...
Tak to je parádní záležitost, jinak, mimochodem, Zlaté Gatě ve Frisku zná každý, ale z hlediska dopravní koncepce, i konstrukce je nesmírně zajímavý George Washington Bridge v New Yorku.
Ten je rovněž dvojpatrový.
První horní patro bylo uvedeno do provozu v roce 1931, 6 jízdních pruhů. Jak provoz narostl byly v roce 1946 odstraněny chodníky a zprovozněny daší dva střední pruhy.
V roce 1962 byla otevřena spodní mostovka z dalšími 6 pruhy.
Původní konstrukce byla pochopitelně navržena tak, aby ty změny zvládla, předpokládala je.
Jak v tomto srovnání obstojí "architekti" Mariánského mostu v Ústí ponechám na pouszení každého jednoho.
Mariánský má v tomhle výhodu - přes něj doprava neporoste, není kam :o)
Nikdy nevíš,byl ten most vůbec potřeba?
90% Ústí je na levém břehu a přes Labe tam nevede žádný hlavní tah. Co si pamatuju, tak hlavním argumentem pro stavbu nového mostu bylo, že jeden most je málo - co kdyby byl Benešův neprůjezdný! Kapacitně asi jeden stačil. Proto ho taky nestavělo ŘSD, ale město.
Ať je jaký je, tak na kole se po něm jede docela dobře a je k cyklistům přívětivý :-)
Ale jo, když ti nevadí schody :o), nebo rád mezi auty ...
http://mapy.cz/turisticka?x=14.0531291&y=50...
Schody? Ani jsem si nevšim, že tam nějaké jsou :-) Provoz malý a výhled pěkný.
Sjížděl si je dolů a bral to za normální terén? :-)
:-))
Ne, normálně po silnici na most a po silnici zase z mostu.
Schodů bych si asi fakt všim až bych po nic na treku drncal dolů :-)
No, svoji logiku to má, ale když už tedy chtěli mít další jako rezervu, mohli ho místo vymějšlení neotřelého vzhledu píchnot víc nad vodu....
Nebo do jiného místa, kde by bylo vhodnější napojení na okolní tahy.
Ale pak by to nebyla ta "socha", neníližpravda?
Jsem zvędavej, kdy se objeví první únavové trhlonu v dolní části pylonu.
On musí míst zevnitř vevařena diafragmata, aby jim st stěny neboulili, no a ty stěny jsou ve velké části tažené, takže konstrukčnim vrubům se lze těžko vyhnout. Navíc rozkmit napětí mezi zatíženým a nezatíženým mostem značný, úplně všechno musí přes to krotické místo....
Co je to difragmanta? Stěny toho pilíře nejsou válcované, ale tažené? Při tažení se na materiálu dělají vruby či nějaká schodovitá poruchová struktura? Proč je taková struktura kritickým místem?
Ne, jsou z ocelových plechů, válcovaných. Jsou svařované. Ty plechy jsou vzhledem k jejich tloušťce velmi štíhlé.
Představ si, že si složíš normální kancelářský papír do průřezu obdělníčku, uděláš si z něj takovej tunel. Pozoruješ dvě věci. Obdélník ti nechce držet, kácí se do strany a mění v kosodélník a navíc se to0i nahoře z toho papíru vytváří takový lavor.
Tomu zamezíš snadno, vložís do toho tunely příčné vnitřní stěny, z tunelu se stane soustava komůrek. Těm stěnám se říká diafragmata. (mají v sobě otvor na průlez, ale to je vedlejší.
Diafragma zajistí prostorovou tuhost a pak to velké plechové pole, co by boulilo dělí na menší políčka, která už neboulí.
To je velmi zjednodušene vysvětlení, všechnp se to dost komplikovaně počítá, protože je to stabilitní problém, to by bylo navdlouho.
A teď ten vrub.
Konstrukčí vruby vznikají chybou navrženžho detaiu (např. ostré rohy, kde dochézí ke konventraci napětí a odtud se šíří únavovú trhliny.
Další možností vzniku vruby jsou svary. V oblasti svaru dochází k restrukturalizaci materiálu, koncentracím napětí, a zase k možnosti rozvoje trhliny. Strojaři, sváreci technologové, si s něčím umi slusně poradit, svary se kontrolují defektoskopicky, předehřívají, pomalu chladí, kdoví co, aby oblast svaru nebyla rizikem.
Ale vždycky tak nějak je, a největší nebpeči je, když je svarová housenka kolmo na tahovou sílu v dílci nebo plechu. To je konstr. vrub, snažíme se to nedělat (na mostech), ale nevyhneš se, jako při vevaření tečh diafragmat.
Teď proč mosty jsou nachylnejsí nez jine stavby.
Jde o to střídání napětí, malo, hodně, horso0i je strida li se tah a tlak. Tomu se při přejezdu vozidel nevyhneš. A čím větší a časstejsi stridani, tím huř pro možnost rozvoje unavové trhliny.
Takto je velmi povrchne v kostce ten problem.
Proto jsme nacvičdní, naučení a nakonec to i tak cítíma snad fyzicky,vyhýbáme se místům s koncentrací napětí, neděláme to, je to, kromě jiného, zdroj dalššch možných průšvihů.
Skvělé vysvětlení, moc děkuji. V dalším životě budu konstruovat mosty :)
No, není to tak,
já vím vlastně strašně málo, oni to jsou materiálový inženýři, kteří vědí co se v tom děje, ale to jdou až "na mřížku.
já mám napopouškované nějaké zásady, které vím, že musím dodržet, abych nedělal vědomě slabá místa v konstrukci.
Ty zásady se oceloví mostaři učili dost tvrdě, pak jsem je učil já, tak to nezapomeneš.
A jsme furt u toho, proč mám s tím mostem problém.
Prostě on je plánovitě a vědomě porušuje.
Skoro ve všem.
A to k mostařině nepatří.
Jinak, nás dokončilo v našem ročníku ocelové mosty 8, nedělá to nikdo. Chvilku David něco projektoval, ale pak šplhal až se stal ředitelem...
Ostatní z těch 20, zbytek dělal kce obecně, ne mosty, se statikou živí jediný kluk, ale je opravdu dobrej. Ostatní se rozprchli.
Já moc daleko ne, protože programuju ty výpočetní enginy pro statiku, tak furt musím držet krok s tím co se v oboru děje, ale praktické zkušenosti jsou 25 a více let staré.
Ale přesto něco.
snažíme se dělat ten náš soft tak, aby toho kdo ho používá trochu vedl, nebo spíše aby mu bránil, nebo spíše varoval, hele, tady děláš něco, co je velmi nestandardní, jseš si jistej, že to tak chceš ?
Já dělala specializaci nauky o materiálu, krystalický mřížky, šíření trhlin ...
Po absolvování té teorie všechno dvakrát předimenzuju, protože vím, že vůbec nevím, co je v tom materiáu za možný zdroj počáteční trhliny, která se může šířit... :))
To máte docela podobný přechod do praxe jako strojaři...
Nás - studentů strojní fakulty končilo ve dvou kroužcích v roce 1992... 31. Strojařinu z nich dělám jenom já. Jsou z nich programátoři, bankéři, obchodní zástupcové, šéf celního skladu,
stavbaři ,profesionální včelař a dokonce i jeden recidivista...(ten má opravdu krásné povolání s dlouhou historii - je sňatkový podvodník)
Když si uvědomím že větsina z nich byli lepší studenti než já....
To je naprosto přesný, včetně toho sebehodnocení :o)
Jen nevím o žádným to recidivistovi ... ale zas se spolužáky nejsem tolik v kontaktu.
S tím že se někomu líbí trpajzlíci v předzahrádkách nic nenadělám, prostě to tak je.
No, pan architekt nezvládl poručit větru a dešti, a ten ohybový moment, který vzniká u paty sloupu si vyžádal mnohem širší pylon, čímž je zdůrazněna ona statická nelogičnost konstrukce.
Taky se mi zdá, že pylon museli udělat vyšší, aby dosáhli toho, že si pylon vezme víc tlaku, viz složkový obrazec.
Ale správný architekt vysvětlí, že to vlastně tak chtěl....
Jo, vyšší bude, ještě tam přibyla ta křídla k uchycení lan.
Hele a nenavážej se pořád do estetického cítění, to má každý soudruh svý - radnice i architekt chtěli prostě vyjádřit vzdor proti přírodě (to víš, porevoluční euforie a rozlet) a to se jim povedlo, ne? Že to stálo víc?
Koukni na Blanku - ta taky stála trochu víc a když si vypůjčím licenci od Brahmy tak "ten tunel je naprosto funkční, to je neoddiskutovatelné" (i když jsem jím nikdy ještě nejel)*. Spoustě lidí se dokonce i líbí, fotěj si tunel (některý fotky jsou fakt zajímavý - skoro umělecký dílo). A o to de, ne?
* Leda že by měl někdo nějaký poznatek že je Blanka neprůjezdná, nebo že nevede odnikud nikam :o)
Kurnik když to vidim, jak se to přetahujes přírodou, nemužu prostě s klidným svědomím akceptovat názor, že "je to hezký".
Blanka se snad s přírodou nepřetahuje, a zdá se, že technicky je to v tom složitém podloží Prahy zvládnuté dílo.
Jeljsem tím jen jednou, ale hoch co tam musí denně tvrdí, že mu to ušetřilo spoustu času.
V sobotu a včera jsem si projel autem centrum Brusele. Tam ti je to tunel na tunel, prostě centrum podjedeš aniž bys jim smrděl nahoře. Z toho tunelu mají výjezdy tak, aby ses dostal rychle i v tom centru kam potřebuješ.
Přišlo mi to docela fajn, ale do Prahy by tohle asi implementovat nešlo, není na rovině, a taky nemáme ty široké bulváry.
Podjet Malou Stranu ale zase tak blbej nápad nebyl. Problem je, že toho okruhu je vždycky jenom část, takže to nefunguje jalo dopravní systém. Na čtvrtkruhu kolem Prahy to zrychlí, a přivedou do nikam, kde se to začne štosovat.
Ja mam extremni kliku, že ten čtvrtkruh je udělanej tak, že mě idealně vyhovuje. Jedu na západ, nemusím na Barandovský most do Prahy, ale Prahu objedu. Takhle by to mělo být i kdybych jel na východ nebo sever, ale není. To musím přes Spořilov, a nejen já, ale hlavně ty karavany tiráků...
No tak vidíš, na Blanku tady kde-kdo nadává a nemůže jí přijít na jméno. A ono je to (zvlášť oproti Mariánskému mostu) skvělý řešení a místní jsou šťastní, že jí maj :o)
Dostali cenu, maj unikát, nezaplacený nesmysl, u kterého se můžou fotit.
Svět chce být klamán....
Viz "císařovi nové šaty".....
Teď jsem dokoukal na ČT 1 docela zajímavý krátká pořad o Libeňském mostu v Praze.
Zajímavé povídání.
No jo, teď se o něm hodně mluví.
Most zase nechali dojít do stavu havarijního a teď se zase dělá humbuk.
Ale byla by ho škoda, o tom žádná. Přece jenom je to dílo Pavla Janáka.
Hele a mluvilo se tam i o tom židovském hřbitově, který byl díky stavbě mostu zasypán?!?
Nebo nebyl by odkaz na ten pořad?!?
Jen doplním, že takovým Jordim, tedy autorem technické části mostu, byl mostní inženýr pan František Mencl.
Jak je patrné na tomto mostě, architekti a mostní stavaři celkem dobře spolupracovali již v době dlouho před Jindrovým narozením.-))
No, podle toho co kolem toho čtu, největším odborníkem na jakoukoliv dopravní stavbu nebo most u nás není ČVUT, Kloknerák ale Matěj Stropnický....
A potom pár dalších aktivistů....
Odborníkem není ten, kdo se za odborníka sám prohlásí a Matěj Stropnický odborníkem taky není. Jeho názor na věc mě osobně nechává naprosto v klidu, beru to tak, že se k věci vyjadřuje za sebe.
Já taky nejsem odborníkem, takže se vyjadřuju za sebe. A můj názor je, že pokud by se v tuto chvíli mělo něco v Praze bourat, tak ta ohyzdná lávka, která přemosťuje Kosmickou ulici.
:-))
I s tím panelákem, a ostatníma okolo.
Nebyl bych proti, možná by remcali ti lidé, cose jinak než z té lávky nedostanou domů..
Takhke si to ti architekti vymysleli....
Ale věř mi, že kluci z Klokneráku odborníci jsou.
Kubismus nad řekou
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803...
Díky.
Do kubismu ho ale zařadili snad jen kvůli tomu Janákovi, ne?!? No, podívám se na to.
Dokonce tam tvrdí že to je jediný kubistycký most v Evropě a možná na světě.
No to snad ne.
Kubistické prvky se najdou i na jiných pražských mostech.
Taky mě to tvrzení docela překvapilo, ale protože nevim a neznám, tak jen opakuji :-)
Tam jde o prachy.
Demoloce starého, stavba nového, miliardy pro stavební firmy.
Most má problémy, jako každý starý železobetonový most, který byl léta vystaven agresivnímu ovzduší. A teď se můžou experti přetahovat, jak moc je ta výztuž, kterou nevidíme zkorodovaná? Je schopna přenášet síly, které má či nikoliv?
A do toho ty finanční a politické tlaky.
Já bych ho klidně zboural i s celou Libní, škaredé to tam je tak jako tak :-)
Nebyl by to první most, o který Stověžatá přišla, třeba ten řetězový už je jen na starých obrázcích, nebo třeba na Andenkenglas aus Prag
Připomenu první řetězový most v Praze - Most císaře Františka I. ( 1839–1841), stržen 1898, i druhý pražský řetězový most Most císaře Františka Josefa I. ( 1865–1868) stržen v letech 1946-47.
Oba mosty nahradily nové, v prvním případě Most legií, v druhém případě Most Štefánikův (Švermův).
Konstrukce přestala vyhovovat, měla malou nosnost, a bylo rozhodnuto, neponechat je ve městě jako krásné sochy.
Takže, humbuk kolem toho Libeňského není pro Prahu vůbec nic nového....
No, byly to fakt krásné mosty, že jo...
A zde film o výstavbě mostu v Děčíně
https://www.youtube.com/watch?v=cx0qsrDlBxc
Tehdy se na nějaké technické památky nehrálo, dneska by nepochybně byly ponechané i kdyby byly dál jen jako lávka pro pěší.
Také znám jeden takový.
https://mapy.cz/s/sXK4
Ve Smiřicích přes Labe Tyršův most, který je dnes jen pro pěší a vedle něho stojí už asi 40 let funkční silniční most.
Ono to má trochu logiku, ale je to trochu smutné.
Prostě mosty jsou zařízení, která mají sloužit, mají svoji technickou i morální životnost.
Když doslouží, strhnou se, ocel se z recykluje v huti, a jede se nanovo.
Ty velké ocelové, americké, by už taky dosloužily, kfyby jim nevyměnili nosné kabely a spoustu ocelových prvků. Vědělo se o omezené životnosti, vědělo se o únavových problémech, konstrukce se postavila tak, aby ji šlo snadno "repasovat".
V době, kdy vznikal ten most Libeňský se všeobecně věřilo, že beton, a železový beton, má životnost neomezenou, nekonečnou, že beton bude jen s časem tvrdnout a výztuž nikdy nezrezaví.
A to je ten problém. Výztuž, která v mostě je, je zřejmě zkorodovaná a nelze jí už přidělit takově síly, jaké by bylo potřeba. Vyměnit ji nelze, je vevnitř toho betonu. Tak co s tím?
Snížit nosnost je první logický krok.
Dalším krokem pak už může být takové trochu falešné řešení, prostě nad těmi oblouky vybudovat most nový, ocelový, zamaskovaný v mostovce, přebírající veškerou zátěž a ty betonové oblouky odlehčit a nechat je jen pro parádu. Zase by to 100 let mohlo fungovat, ale bylo by to drahé. Pravděpodobně dražší než most czela nový.
A tady to už není věc techniků, jak bude rozhodnuto. Prostě to jde draho opravit a získat limitovanou nosnost na dalších několik desítek let, nebo shodit a postavit nový most.
Zpochybňovat kolegy z Klokneráku a pochybovat o kvalitě jejich posudku může leda tak Matěj, co ví prd.
Kluci, co betonovým kcím rozumí, říkají sundejte to, a postavte něco lepšího, bude to levnější a funkčnější. Ale zachránit ten most umíme také.
Nemám důvod jim nevěřit, spíš mám důvod nevěřit těm Matějům.
Tady už to je věc politická a s odborností to nemá nic společného.
Jak jsem pochopil, tak na Libeňský most jsou dva posudky a oba shodně uvádějí, že most je opravitelný, takže to s ním asi nebude až tak špatný i když je na něj demoliční výměr.
Zatím je na magistrátu mírná převaha pro zanechání a opravu mostu.
Nádherné mosty. Dnes by je rozebrali a přemístili jako sochu někam, kde by ještě vyhověly. Je to škoda, že pro auta je všechno malé, i ten Libeňský most. Kdyby ho nechtěli významě rozšířit pro auta, tak by asi šel opravit.
Kdypak nám postaví lávku na Císařskou louku? Mohla by to být krásná klenutá lávka, aby pod ní mohly proplouvat parníky.
Nevím, jestli by je přenášeli jinam, ono to byly dost velké obludy.
Ale každému z nás je jasné, jaký to byl zásah do panaromatu města. Také je potřeba si uvědomit, že v té době měla Praha jen tři mosty, dva řetězové a a kamenný, Svatý Vít měl jen jednu věž...
No, Brahmo, o tom tady vyprávím už tři roky, prostě prachy se rozlejvají po asfaltu, mnohde za ty 3 roky už ty pruhy nejsou vidět, nikdy nebyly použity, zato ti hoši z Proznaku (nebo jak se ta firma co je čárá) si na tom namastila kapsu. Dělají se nesmyslný cyklopatření řekl bych jaksi jen proklamativního rázu a na hardware pak nezbudou prachy.
Je dost míst, kde by nějaká ta lávka, kraťoučká a zdánlivě vezvýznamná usnadnila průjezd městem na kole naprosto zásadně. Když si architekt nebude vymýšlet skopičiny, nemuseli by ty věci být extra drahé.
Potřebujeme průjezdnou výšku? Není potřeba dělat hned umělý kopec obloukem, stačí použít starý sklápěcí fígl (na dálkové ovládání jak garážová vrata)....
Asi není potřeba pobrekávat, jak je na nás Magistrát zlej, potřebujeme lávku?
No, tak ji postavme jako naši předkové Národní divadlo. Cyklisté sobě...
Jeden veleslavný sklápěcí most mě úplnou náhodou přistrčily okolnosti až pod nos letos najaře :-)
Když mi nemáme toho císaře pána, co by nám tu lávku zadotoval, tak jako měli naši předkové donátora pro Národní divadlo.
No ona ta zvedací lávka ze špičky Císařské louky na břeh musí překonat 40m vody. To je trochu delší most než ten od Googa. Na tuhle délku by možná víc vyhovoval ten pevný most s vysokým obloukem. Další problém je ten štěrkový náplav ze kterého ten poloostrov je. Krásné lanové lávce v Radotíně se za povodní posunul ten pilíř, co drží ta lana mostu a teď je ta lávka nouzově položená spodních podpěrách a mohou přes ní jen chodci. Takže nějaké lehké provizorní řešení by se nakonec mohlo jen prodražit.
Neznám to tam, řešení, aby mohla lod projet jsou mraky,v Sète (a jinde taky) mají otáčecí most.
Pokud to na jednom břehu nelze slušně založit, vykonzolujeme, vyvěsíme, oblouk potřebuje solidní základ na obou stranách.
Technicky lze řešit skoro vše.
Princip je, že nesmím dělat překážky, pokud to lze, tedy umělé kopce, bezdůvodná stoupání, pokud je jiné řešení.
Lidé jsou pohodlní, znáš to, aby nemuseli do schodů, nepoužijí nadchod nebo podchod, ale budou klíío riskantně přecházet frekventovanou silnici. Když tam dáš zábradlí, jsou tací, co polezou přes něj.
V parku nepůjdou tak, jak jim architekt nalajnoval, ale vyšlapou si zkratku.
Proto, kdekoliv je to možné, je dobré s touto lidskou pohodlností počítat a respektovat ji.
Jak jsem hledal, a nenašel, ten otáčecí most v Sète v arvhivu fotek, našel jsem jiný obrázek.
Tohle je velmi netradiční věšák, fotky zespoda tu nékde jsou, našel jsem i zvrchu, ta ukazuje celé to řešenení v plné kráse.
Řešením je v deseti bodech, žádná památka už neujde újmě:
1 - prohlásit zákonem jakoukoliv stavbu starší 50ti let za chráněnou památku
2 - zavést povinnost vlastníka udržovat takovou stavbu v původním stavu a veřejně jí zpřístupnit
3 - v případě nedodržení bodu 2 stavba automaticky přechází do vlastnictví Státního Fondu Národního Dědictví (SFND)
4 - zavést Daň z Kulturní Hodnoty stavby (DKH, lidově zvané "Sošné") z které bude SFND financován
5 - DKH budou platit všichni uživatelé (např. u mostu) a všichni kteří mají nějakou památku dle bodu 1 ve výhledu (u oken z kanceláří můžou zaměstnavatelé na tuto daň strhávat zaměstnancům poměrnou část platu - podle toho kolik pracovní doby pročumí)
6 - slabozrací nevidomí budou zproštěni daně z výhledu
7 - slabozrací a nevidomí budou odvádět daň ohmatávací
8 - imigranti z odlišného kulturního prostředí (nevztahuje se např. na Ukrajince) budou od daně z výhledu na 50 let zproštěni
9 - imigrantům z odlišného kulturního prostředí bude vypláceno odškodné za výhled na pobuřující stavby (např. kostely) a jejich nemravné detaily (typické karyatidy) i za samostatně stojící obnažené sochy.
10 - samostatně k bodu 9 bude vyplácen příplatek ohmatávací ...
Tebe je pro ČŘ škoda, ty patříš do Brusele!
Když se tady řeší ty kovové konstrukce, u nás ve Výběžku se roztrhl pytel s plány na stavbu rozhleden, Varnsdorf, Krásná Lípa, Lipová, Šluknov - ten chce stavět hned dvě.
Ta plánovaná Krásnou Lípou by měla být takováhle kovová štíhlice.
https://www.facebook.com/krasna.lipa.3/posts...
Jsem pořád přemýšlel, co mi to svojí křehkostí připomíná. Už vím, Götzinger Höhe u Neustadtu/Sachs.
http://www.sebnitzer.de/wp-content/uploads/2013...
Mojim závratím tam překáží už jen podlahy na ochozech. Jinak by to bylo dokonalé :-)
Nikdy se mi nepodařilo vylézt nahoru. Je tak pružná, že se houpe i když na ní člověk stoupá sám.
Že bych si zajel zakvedlat hladinkou adrenalinu ? No co, nejvejš půjdu dolů po čtyřech :-)
Teď koukám, že je to jen kousek od sféry našich letních zájmů (Jedlová nádr.), takže jasná volba. Lepší jak centrifuga.
Při tvé výkonnosti si můžeš udělat klidně i 8 rozhleden najednou ;-)
https://mapy.cz/s/t2ho
Nebo 9, s Varnsdorfem.
Rozhledna krásná, výhled slušný, nelze než doporučit:
http://pepikw.rajce.idnes.cz/Zase_ty_rozhledny/...
Představ si, že ti co to montují, nejenže po tom lezpu jako vopice, ale často tam šroubují, svařují, a nekdy ty dílce jsou fakt dost těžké.
Mě tohle udělali koncem 80tých montéri z Hutních montáží, měl jsem na krku dílenskou a občas jsem něco po..l a nepasovalo to do sebe, tak na stavbu, schválit a podepsat náhradní řešení.
Ti Ostravaci se s tím nemazali, "hele mladej, pod ae podívat jak si to dojebal...." a už šplhá po konstrukci jako vopice, já za ním, pak preběhne po nosníku, já za ním, pak další, a najednou mě to došlo, kouknu se dolů na ty prtavý lidičky, a už jsem byl na čtyřech, objímal traverzu a odmítal se pohnout...
Měli z toho srandu snad ještě další měsíc...