„Ještě kousek, támhle za tím tunelem, tam to musí být!"„Co jako?"„Počkej, uvidíš..."„Nevidím nic."„Tak za tím dalším!"„Tak co mám vidět?"„Nech se překvapit...."
Stará cesta do města La Seu d'Urgell a do Andorry se zakusuje do úbočí pyrenejských svahů, věrně kopíruje tok řeky El Segre, která se…
Také jeden takový nepotřebný most na suchu, jen mnohem starší. Ale ducha má a to je to, co ho drží pohromadě.
Na východ od Strakonic, pod Kněží horou stojí Žižkův most.
https://mapy.cz/s/oMN2
Ve staré pověsti je spojen s Žižkovým tažením na hrad Rabí. Most byl však postaven až v 17. nebo 18. století, kdy zde jezdily formanské vozy, než byla postavena nová císařská silnice. Most je dnes mimo koryto potoka, neboť ve dvacátých letech 20. století byla provedena regulace toku potoka blíže k úpatí Katovické hory, a tak byl nedaleko postaven malý železobetonový můstek se zábradlím.
Čertův most už jen zarůstá ve křoví a ani ta cesta přes most vlastně nikam nevede. Je na druhém břehu Oslavy, než kudy vedla Anna Strasse.
http://mapy.cz/fotografie?x=16.1575388&y=49...
Jindrův most mi přijde něčím známý. Jsem ho už někde viděla, není to z některé války? A jezdilo se po něm někdy?
https://www.google.cz/maps/@42.1170614,1.303788...!3m6!1e1!3m4!1svNYCjg32uNxYODVXydFUjg!2e0!7i13312!8i6656?hl=cs
Nevím jestli ten odkaz bude fungovat.
Je v Katalánsku, na silnici C-14 z města Oliana do města Organya.
Vím o něm už strašně dlouho, a pořád mě jeho příběh zajímal. Nenašel jsem k tomu žádné podklady, nic, prostě nikoho asi nezajímá.
Před třemi lety jsem ho oběhnul a vyfotil, jenže můj mobil mi asi za 5 hodin poté ukradli rumunsští lotři na dálnici mezi Castellonem a Valencií, tak jsem ho vyfotil před věmi lety znovu. Postupně sem ty fotky nastrkám, až to bude mít nějakou relevanci.
Neznám ani stáří, jen podle konstrukce odhaduji.
Tak jsem si prostě příbeh toho mostu vymyslel, před chvilkou jsem tam poslal pokračování, tak se nech překvapit, jak to s ním vlastně bylo.
//Podle mých dohadů a pozorování ten most nikdy nebyl dokončen, není poničen, ale je nedodělán.
Tak se zdá, že ten link funguje, když si dáš street view, můžeš si ho pěkně prohlédnout ze všech stran.
Nedodělán, to by vše vysvětlovalo. Myslíš, že ty horní obloukové vlnky měly být i u středu toho mostu? To by bylo zcela originální. Vlastně to mohl být moc pěkný most. Z toho Streetview se dá vytáhnout ještě lepší pohled, než máš na fotografiích.
Ano, tak si to vysvětluji, jsou dodělané nosné stěny a chybí klenby.
Bára je holka šikovná, asi bi si je dokázala na forokrafii "vypůjčit" od vedle a posadit je tam.
Budou naprosto stejné, jako u těch krajů.
Ten most neměl mít deskovou mostovku, na ty oblouky by přišel vyrovnávací násyp, a dlážděná vozovka.
Máš pravdu, na streetview si jej lze pěkně prohlédnout, a všimni si, že je nižší hladina vody v přehradě, a je vidět i kamenná konstrukce pilonů. Podezřívám, že to byla právě ta přehrada, tedy její napuštění co rozhodlo, že most nebude dokončen. Mám za to, že původní projekt neuvažoval se zaplavením základů mostu, a když se to stalo, bylo rozhodnuto, že by provoz ty základy nemusely zvládnout.
V 90tých letech se ještě jezdilo po staré silnici, ta co objíždí ten kopec s tunelem. Je to jedna ze dvou příjezdových komunikací k městu Seu a Andoře ze Španělského území. Ta silnice bývala strašně přetížená, nekonečné kolony aut.
Jak to narovnali, už to sviští jak po drátku, ale stará silnice se dá použít na kole.
JO, tak to bude to, co jsem kdysi někde viděla. Nikdy se po něm nejezdilo, mostovka na něm nikdy nebyla. Zkusím pohledat.
Dej vědět, jestli budeš mít štěstí.
Browsil jsem španělské weby, nenašel nic, jen tu přehradu (planta, pressa) u Oliany.
Ale, jak píšu, našel jsem spoustu jiných informací a tak si skládám indicie jako puzzle...
Zatím marně hledám, ale mám pocit, že ten most byla "hladová zeď". On tam vůbec není potřeba, se dalo jezdit kolem té zátoky...
Časově by to možná vycházelo do krize 30.let. Si za boha nemůžu vzpomenout, v jakých souvislostech jsem o něm vlastně četla, takhle se blbě hledá, on žádné jméno nemá a na té řece je mostů plno.
Tvoje úvahy vedou podobným směrem jako moje.
Zřejmě nešlo o hladovou zeď, ale o jednu zes staveb "veřejných prací" rozjetých katalánskou autonomní vládou v období katalánského commonwealthu (Mancomunitat). Přehrada byla projektována později a ještě později byla postavena a uvedena do provozu.
Ono to tenkrát zřejmě nešlo obejet tak jak to vidíš, předpokládám, že ten zářez, který byl donedávna využíván jako silnice, vzniknul právě při stavbě toho mostu, a původní cesta vedla mnohem níž, kaňonem podél řeky El Segre (zřejmě v období jarního tání neprůjezdná, proto bylo účelné ji posadit výše).
Situace ve Španělsku počátkem minulého století byla poněkud jiná, než ve zbytku Evropy a v Katalánsku tuplem. Hospodářská krize spojená s krizí politickou která vedla k strašně kruté občanské válce. Řeka El Segre se velmi často objevuje v dokumentech o poslední fázi občanské války, ale nebudu prozrazovat osu příběhu :-)
Hoover Dam byla taky "hladová zeď" a jaký je z ní dnes dílo. Já právě vůbec nevím, jestli jsem se k tomu mostu dostala od přehrad, nebo od Hitlerovy dálnice, nebo od hladovejch zdí...
Edit: a nebo taky možná od mostů na D1
Ne "hladová zeď" to být nemohla.
Na to Španělsko nemělo.
Byli neutralní ve Velké válce, v roce 1914 se Katalánsko pokusilo o něco jako nezávislost na Madridu. Evropa se zmítala válkou a oni, ti Katalánci, zakládali školy, kulturní instituce, budovali národ. Vytvořili úřad pro veřejné práce, ale nikoliv jako almužnu hladovým, ale jako národní počin.
Našel jsem jiný most, co byl zainvestován z těch jejich "obras publicas", tenhle nikoliv.
Přesto, podle typu konstrukce jeho projekt řadím do období 1914 -1925, tedy období Katalánského pokusu o autonomii.
Tu jim v roce 1925 říznul Madrid, ale v roce 1932 znovu Katalánci vyhlásili autonomii.
A tu zadusil Franco.
Na sociální projekty čas nebyl, ale veřejné stavby katalánská autonomie podporovala. Šlo o projekty, které měly podpořit národní uvědomnění, národní hrdost, národní cítění.
Dát práci hladovým?
To neodpovídá situaci. Čtvrtina národa negramotná, ještě v 30tých letech, země plná jiných problémů, než měla Amerika nebo Evropa.
A pak to bouchlo a jak to bylo kruté, Hemingway psal, ale málokdo to bral vážně.
Dnes se ve Španělsku o občanské válce nemluví.
Je to bolestivé, nechtějí se k tomu hlásit.
Ono totiž nelze rozlišit stranu dobra a zla.
Na všech stranách šlo jen o zlo.
Kruté, vražedné, nenávistné zlo.
Žádná "hladová zeď", Baro.
Pomník lidské zloby.
hele, tady je
http://www.cyklostranky.cz/nase-cesty/2009...
Každého osloví, má duši :-)
Všimni si hladiny vody v přehradě, v tom roce 2009 byla mnohem výš než jsem to nafotil někdy v roce 2013 nebo 2014, a na Street view je zase ještě níž....
Jakmile napustili tu přehradu, nebylo by bezpečné na to pustit provoz...
Trochu OT: Kdysi jsem dcerunčiným tchánům ukazoval kryštofodolský viadukt jeko místní pamětihodnost. Netušil jsem tehdy, že nosím sovy do Atén, protože v jejich stočtyřicetitisícovém jorkšírském městě není jedinej železniční přejezd, trať Manchester - Leeds vede po nejmíň pěti viaduktech. A tramvaje zrušili někdy na začátku minulého century.
Krásnej kousek. Hnedle člověku začne šrotit představa, jak by asi vypadala původní silnice bez tunelu a kudy by vedla.
Mám takovéhle mosty a mostíky rád. Zrovna tak torza klikatin po vyrovnání silnice. Rád si je v terénu i na mapách dohledávám, kudy původně vedly a jak se to tam změnilo.
V téhle souvislosti mě neskutečně naštvali Rakušáci. Rozumím tomu, že "vyhlazují" hlavní tahy, dělají je propustnější. Proč ale proboha mrvěj atraktivitu turistických silniček jejich napřimováním ??
V roce 1992 jsem se namotal tehdy s dejchavičnou Š 1203 (právě dala Glocknerskou) na silničku k italský hranici.
https://mapy.cz/s/oNhx
Hned na začátku byla přehlídka zákazových značek. Žádnej náklaďák ani autobus nad určitý metry délky, ani osobák s vlekem.
Krásná uzoučká klikatinka cestou vykotlanou ve skalním městě. Zatáčky na pětníku kolem šutru nebo pod vylámaným převisem.
Před pár lety se tam řítím znova, natěšenej, jak malej kluk - a nic... Značky nikde, místo silničky ranvej. Zatáčku skoro nepotkáš, navíc snad půlku jedeš v polootevřeným tunelu. Prostě hnus. A veškerý kouzlo a atmosféra v trapu. Nic kloudně nevidíš, prolítneš tamtudy jak průmyslovým předměstím :-/
Když jsme tamtudy projížděli na kole, dalo se všimnout pár smutných zbytků té původní silničky. Moc smutný pohled.
A nejblbější na tom je, že tohle napřímení stejně nic neřeší, protože silnice je pro větší auta stejně slepá. Na italské straně je skoro kolmá stráň a silnice po ní klesá v maličkých podezděných serpentinkách. A jak jsem tak poznal Italy, ti se s nějakým narovnáváním bastlit nebudou (naštěstí).
A na jeden "most", ani trochu krásný, ale pro mě dosud tajemný, jsme narazili letos na podzim u jezera Ledro.
Naplánovali jsme si trasu z Pre a návrat do vesničky jsem z Molina naplánoval pro změnu lesem. Plánovač tamtudy pustil a cesta zkraje vypadala použitelná.
Už po pár desítkách metrů jsem si všimnul, že cestička vede nějak divně, učesaně. A na pár místech, jak kdyby pod ní vyla betonová dutina.
A pak jsme najednou dojeli k dolíku, přes který vede ten "most". Na šířku sotva metr, bez zábradlí, bez zbytků a stop po kolejích. jediné rozumné, co mě napadá, tak nějaký bývalý náhon z horního jezera. Údolí běží pár desítek níž i s říčkou.
Ale neobjevil jsem nic, k čemu by vedl. Asi už to zbourali.
https://mapy.cz/s/oNjj
Akvadukt, to by to vysvětlovalo.
Je to vždycky takové smutné, když si člověk uvědomí, co to stálo úsilí, dřiny, potu, a pak je to všechno k ničemu, zapomenuté, neužitečné...
Našel jsem historii neuskutečněných a také postavených a nevyužitých mostů Hitlerovské dálnice v Česku. Ale Bechyňův most u Senohrab, který jsem jako malý kluk navštívil a obdivoval nakonec použili. Je to nádherný a vysoký most. Jen z toho auta to není tolik znát.
http://www.dalnice.com/historie/planovani/1942...
Ty všechny jsou známé, po dálničních mostech a dalších stavbách jsme měli na jaře 1984 nezapomenutelnou exkurzi s ubytováním ve Znojmě.
Masakr. :-)
Za připomenutí stojí i lávka přes Sázavu u Senohrab.
http://foto.mapy.cz/181428-Hvezdonice-lavka...
Právě během oné exkurze, kolega Brůna, který vynikal v dynamice stavebních konstrukcí, zorganizoval malý experiment. Skupinku spolustudentů přiměl s hodinkama v ruce poskakovat v jím udávaném rytmu uprostřed té lávky ve snaze trefit se do vlastní frekvence konstrukce.
Lávka fakt začala povážlivě kmitat a teprve zběsilý útěk našich pedagogů z lávky pryč nás přinutil přehodnotit naše počínání.
Brůna, ve svém vědeckém zanícení byl schopen tu lávku fakt sundat :-)
Bych také přispěl svojí troškou do mlýna. Dva železniční mosty ze saského krušnohoří a jeden most přes řeku Muldu opravený po zničujicí povodni v roce 2002.
To je zase jen ze šutrů :-)
Kouzlo toho našeho je, že má betonové oblouky, a podle všeho z doby, kdy se s betonem začínalo, tedy z počátku 20tého století.
:))
http://vtm.e15.cz/zahada-trvanlivosti-rimskeho...
Egypťani uměli udělat rovnou kámen.
https://www.youtube.com/watch?v=znQk_yBHre4
Ale jo, pucolánový cement a tyhle věcičky, to znám, tím začíná každá učebnice betonových konstrukcí, ale nikdo tenkrát žádné nosné konstrulce z toho nenavrhoval.
Vlastně zlom nastal, až když ten zahradník Monier přišel na to, že je dobré dát tu ocelovou síť do květináčů, aby mu to nepraskalo a začal se používat železobeton, později předpjatý beton.
A zase, takový most není překlad nad oknem, nebo věnec rodinného domku, hoši tenkrát museli řešit, a vyřešili, spoustu technologických problémů, třeba smršťování. Beton jak tvrdne zároveň mění svůj objem, smršťuje se. Freyssinet, ten kterého vzpomínám ve dvojce, první přišel na to, jak se s tím u těch velkých obloukových konstrukcí vypořádat. Byla to heroická doba statiky železobetonových konstrukcí, ale vlastně v ocelových konstrukcích to taky šlapalo fest, připomenu slavný most Zlaté Gatě ve Frisku, třeba.
Zajímavé je, jak v průběhu jedné generace, nebo jednoho nepříliš dlouhého života se názory na věc mění.
Nás v 70tých na průmce učili, že je to "umělý kámen", jehož pevnost s časem pouze a jen roste. Byla představa, že předepsané krytí betonovou vrstvičkou ochrání armaturu před korozí, a železobetonová stavba pak bude mít neomezenou životnost. Dnes už nejsou tak optimističtí, zjistili, že jim beton oxiduje stejně jak ostatní materiály, že armovací železa reznou, a ta konstrukce stárne jako všechno na světě.
My, co se cítíme oceláři, to trochu škodolibě pozorujeme, a náš nezapomenutelný učitel prof. Antonín Schindler s oblibou říkaval: "Ocelová konstrukce, když doslouží, vrací se do hutí. Ne tak železobetonová. Tak chudou rudu, jako je železobeton, zatím těžit neumíme".
Ale i to se zřejmě změní, starý beton rozemelou, a železo pošlou do hutí.
U starých Egypťanů nebo Římanů seobvykle začíná, ale tohle fakt nedělali. Jen jejich pojiva měla tu hydraulickou složku, podobně jako náš cement.
U Egypťanů s tím přišel relativně nedávno Joseph Davidovits. Egyptologové se dost zlobí, že jim rozkopal bábovičky.
On vlastně znovuobjevil opak zvětrávání - geopolymerizaci. To je dost nový, tos v učebnicích určitě neměl. Pána jsem viděla na technice na přednášce tak před deseti lety a snad jeden dva semestry přednášel ve Zlíně.
https://www.youtube.com/watch?v=AzxfIc9rZjo
http://www.megaknihy.cz/archeologie/40132-nove...
Dík, objednal jsem si to, co je to za novinku k poštovnému si účtovat "balné" 10 Kč?
Opak zvětrávání u betonu nehrozí, já tohle neumím, sleduji to jen po očku, ale jestli si dobře pamatuji, tak smog pěkně cvičí právě s Jiráskovým mostem v Praze.
Na průmce nás učili, že je to nezničitelné a bude to čím dál tím tvrdší, je-li správně směs navržena a namíchána.
Zdá se, že čas předběhl ambice a dává pyšným technikům zase lekci.
Tenhle u té Oliany ale je ve velmi dobrém stavu, tedy ten beton. Zřejmě tam v těch horách neřádí tolik síra jako v Praze na nábřeží.
Když už tady o tom mluvíte. Když mi dcera ukazovala fotky z toho Říma, tak prý jim k tomu vykládali, že vlastně tenkrát udělali tu betonovou kopuli a pak, že se zapomnělo jak se ten materiál dělá a muselo se to znovu objevit. Co si tedy o tom materiálu naši předci v době "nevědění" mysleli?
Ona to byla víceméně náhoda, asi.
Běžně se používalo vápno, vypálil se vápenec, "vyhasil vodou" dal do malty a působením vzduchu se z toho zase stával vápenec.
Zřejmě šťastným řízením osudu se jim podařilo do toho nevyhašeného vápna přidat sopečný prach, a ten působí jako tzv. "hydraulická složka" - a z vápna se stává cement, který k tvrdnutí nepotřebuje vzduch, tvrdne i pod vodou.
Toho sopečného prachu ve starém Římě asi měli hafo.
Moderní cementy se vyrábějí velmi zjednodušeně podobně, místo sopečného prachu - pucolánu - se tam přidává elektrárenský popílek.
Jaká je chemie toho tuhnutí a tvrdnutí netuším.
Takže staří Římané mimoděk uplácali cementovou maltu, beton to asi ještě nemůžeme nazývat.
Tak a jak se liší cementová malta od betonu.
Malta je z písku, většinou jednoho druhu.
V betonu je písek a k tomu ještě štěrk. Písku se štěrkem dohromady se říká "kamenivo". Kamenivo do betonu, aby to byl beton a chovalo se to jako beton, musí mít minimálně dvě frakce, tedy ten písek a štěrk. Lepší, kvalitnější, vodovzdorné a jiné betony mívají frakcí víc, tedy jemný písek, hrubí písek, jemný štěrk, hrubé štěrk.
Říká se tomu "granulometrické složení kameniva".
Je to poměrně věda a "máme na to lidi". Statika tohle moc nezajímá, ten předepíše pevnostní třídu betonu, a tu mu nějaký ten machr musí umět nakvedlat.
Základní informace tedy jsou:
1. Cement se liší od vápna tím, že díky hydraulickým přísadám je schopen tvrdnout pod vodou
2. Cementová malta je taková, kde místo vápna se jako pojivo použije cement (není to extra výhoda, protože je sice tvrdší, ale hůře pojí a podléhá objemovým změnám, tedy praská, proto malta tak jak jí běžně používáme je tzv. nastavovaná, je tam vápno i cement).
3. Cementová malta se liší od betonu tím, že má pouze jednu frakci kameniva - písek. Beton musí mít frakce minimálně dvě. Písek a štěrk.
To je velmi, velmi, velmi zjednodušené vysvětlení.
Legendy o znovuobjevení nejsou docela přesné.
Ta knížka je bezvadná, píše to hezky pro normální lidi. I ve skutečnosti působí velmi příjemně a poutavě umí mluvit. Většinu života strávil v Egyptě, kde fušoval do řemesla archeologům, aby na to přišel :)
A je to nějak z víc míst a zdrojů potvrzené jako reálné ? Nebo je to jen jeho teze ? Dänikenů běhají po světě tisíce.
Tadu je s ním rozhovor, když tady byl.
http://archiv.ihned.cz/c1-18802110-joseph...
Abys rozuměla, nerozporuju to, kdejaké alespoň trochu reálné objasnění záhad mě zajímá a vítám ho. Objasňovatelů jsou ale veletucty a ne každý se ukáže pravdivým. Tak jen jestli už se k jeho tezi přiklonily i nějaké autority, nebo se s tím jen pere sám.
Rozhovor jdu hned přelouskat. Takhle to vypadá zajímavě a na první pohled i reálně a leccos by to i vysvětlovalo.
Von to v té knížce všechno vysvětluje, všetně počtu potřebných lidí a jejich ubytování. Fakt to stojí za přečtení, ten pán je uznávaný vědec.
Rád si to přečtu, nezůstanem u Zamarovského...
Tyhle věci se těžko prokazují, a pamětníků jako šafránu :-)
A tohle dělají v jeho institutu
http://www.geopolymer.org/applications...
tady je o jeho předvášce v Brně na VUT před devíti lety.
http://www.fotonoviny.cz/page.php?action...
Ten první odkaz je špatně, mi to už přeskočilo někam jinam, má tam být:
https://www.youtube.com/watch?v=ZKO0owKn2PU
Je to zajímavé, ale že by takhle byly stavěné pyramidy bych zatím nebral jako pravděpodobné. Musí to posoudit egyptologové a ti jsou k "betonáži" zatím skeptičtí (včetně těch českých). Když se já, jako laik podívám na fotku (rád bych i na místě, ale to vedro ...), vidím kamenné bloky nestejných rozměrů, občas se stopami lámání a opracování. Kdyby byly bloky pěchované na místě (jinak by tahle technologie postrádala význam), vypadalo by složení bloků a vrstev asi jinak - víc jako cihlová stavba (cihly už taky znali). Taky by nepotřebovali lomy :o)
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons...
http://www.drhawass.com/wp/wp-content/uploads...
http://arce.org/files/news/wl/3l/rte/low_res...
V té knížce to všechno je. Mladší pyramidy už fakt lámali z kamene a ty poslední už byly z pálených cihel! To je na tom to nejzajímavější. Velká pyramida je z přesných obrovských bloků, jak jim došel matroš (reaktivní nerosty), šlo to do kytek.
Popisuje to od těch nejstarších, jak jsou postavené, až k Velké a potom ten úpadek, má to logiku.
Problém je, že to (zatím) tvrdí jen on. A řekl bych, že v posledních letech (po r.2010) není nic nového, teorie pomalu utichá ...
Já si počkám na ověření. Do té doby odkládám k numerologům a ufologům :o)))
A hlavně to je jen jeho hobby. V tom institutu dělají nové věci, třeba destičky na raketoplány, nebo ranwej, na kterou může přistát za šest hodin letadlo. Prostě praktický věci. Dnes si díky těm výzkumům koupíš kamennou desku na linku, kamenný umyvadlo... z umělého kamene od vyleštěného pravého k nerozeznání.
Ale já netvrdim, že je šarlatán, pokud jde o umělý kámen. Jen ta teorie o stavbě pyramid prostě není nijak dokázaná a ani moc věrohodná. Uvidíme časem.
Hele, něco jsem našel:
http://old.vscht.cz/sil/pojiva/Geopolymerni...
Víš, já si myslím, že se zbytečně trápíme.
Ty pyramidy bylo v lidských silách postavit, mimozemšťany jsme k tomu nepotřebovali.
Hromada lidí, hromada šutrů, nic hodného obdivu.
Prostě strašně moc lidí dřelo.
Když o tom přemýšlím, jsem velmi rád, že Bára tu přišla s těmi Egypťany.
Tím víc vynikne "duše" mostu - tedy stavby, která slouží lidem.
Myslím si, že málokdo si umí představit, jak vznikala ohromná stavební díla doby současné, nebo nedávné. Já sám, byť statik, jsem neustále šokován, jakým způsobem, je to realizováno.
Nadimenzovat Zlaté Gatě?
Ano, uměl bych to, nespadlo by to.
Ale realizovat?
To chce chlapa.
Koukněte jak stavěli ty Gatě.
https://youtu.be/FKU1PTyHtbM
Trochu mě mrzí, ne, dost mě mrzí, že svět ctí a obdivuje architekty, kteří "odvážně vyklenuli linku", a ti, kteří skutečně měli tu odvahu spočítat a podepsat, že to nespadne, jsou anonymní. Stejně jako ti, kteří ty neskutečně obdivuhodné stavby realisovali.
Ale nejde o jména.
Jde spíš o to, že si nikdo neuvědomuje, že to není slavný architekt, co to dílo uvedl v život, ale tým.
Vždycky je to týmová práce, tenkrát i dnes.
A občas, na té bedýnce pro vítěze, nestojí ti správní lidé, ale to je v každém oboru.
Konstrukce, o kterých bude řeč v tomto blogu, architekta nepotřebovaly. Stačil "pan" mostař.
K těm pyramidám - strašně moc lidí dřelo a podle nejnovějších vykopávek ve vesnicích stavitelů byli i velmi dobře placeni :o)
Jsou to samozřejmě stavby k ničemu - naším pohledem. Ale dovedeš si představit jak to muselo zvednout sebevědomí a hrdost i prostým egypťanům, když viděli co dokážou oproti okolním "barbarům"?
Edit: z nepálených cihel (teď jsem se dívala do té knížky)
Oni vyčerpali zdroje!
Z nepálených cihel byl postaven celý Babylon.
Nešlo o zdroje, pálené cihly tenkrát neznali.
Myslím zdroje pro ten umělej kámen. Ve směsi musí být činidlo, aby to ztvrdlo. Později už nestavěli z tvárnic z umělého kamene, ale menší pyramidy z opracovaného kamene (je na nich to opracování vidět), až došel šutr, kterej tahali z dost velké dálky, začali to plácat z hlíny. Velkou stavěli z jílu, kterej byl všude přímo u ní a měl takový složení, že z toho dokázali udělat kámen. Ale to už prozrazuju, co v té knize je...
Neříkáme "činidlo" ale "pojivo" :-)
Už se na tu knížku těším, počítám že dneska nebo zítra přijede, tedy jestli se k nám ten PPL dostane, protože tu leží asi 4 cm sněhu a to je pro pražáky pohroma....
neměli palivo potřebné k vypálení cihel. A navíc jejich statici spočítali, že nepálené cihly stačí, protože se dají odlehčit slámou. Která by se jim při vypalování vypálila a stavba by z pálených cihel byla moc těžká. A tak to hlavní statik nedoporučil. Investor přivítal nižší náklady. A architektovi to bylo šumafuk, protože to navenek vypadalo tak jak to namaloval. ;-)
Ty máš na to, o babylonských stavbách sepsat vědeckou knihu :-)
Bacha na technologii nevypalované glazury, to bude potřeba ještě trochu dotáhnout.
no ono i při výrobě vápna z vápence se krajiny docela intenzivně odlesňovaly, takže větší použití pálených cihel by s lesy pořádně zamávalo. Apropo proč bys vypaloval, když slunko v tom Babylonu či Egyptě to vysuší docela rychle do požadované tvrdosti. A ještě najdeš využití pro slámu a trus.
Kdesi jsem četl, že odlesnění saharského pásma mělo na rozšíření pouště taky svůj podíl. A stavba Guedelonu je taky zajímavý experiment nejen co se týče použití sice pozdějších středověkých technologií ale ten vliv na odlesnění krajiny se z toho dá taky vysledovat.
U nás slunko nepralo a taky se plácaly nepálené cihly, říkalo se jim "vepřovice".
Nevím jak moc pár cihelen nebo vápenek mělo vliv na odlesnění, u se v blízkosti lesů zase stavěly sklárny a nedočet jsem se, že by to způsobovalo rozsáhlé odlesnění.
O tom Guédelonu jsem vůbec nevěděl, musel jsem si to nagooglit, dík za upozornění. Je to taková legrácka, zajedu se tam juknout až budu poblíž.
http://www.guedelon.fr/
Zajímavé je "redukované vstupné", pro děti, studenty, nezaměstnané a početné rodiny....
Slevu pro nezaměstnanné naše kulturní atrakce asi zatím nemají, nebo se pletu?
jsem jednou na takovém starém baráku dělal dveřní otvor. Zdi byly tlusté zvenku a zevniř z cihel pálených ale vnitřní výplň byla z vepřovic a jak to bylo od země neizolované tak to táhlo vodu a jak jsme prorazili tu vrstvu těch pálených cihel tak nám ty původně sušené cihly vytekly :-)
A při povodních v 1997 to odnesly hlavně baráky z vepřovic. Je to fajn technologie tohleto sušení ale má svoje omezení kam se to dá použít.
Sklárny měly tak velký vliv na odlesnění, že si vykácely a spálili veškeré dřevo široko daleko a vedlo to k ukončení mnoha skláren, protože si nemohli dovolit draze dovážet dřevo. Většina skláren skončila. Nakonec musel zasáhnout až císař, zakázal na dalších územích kácet stromy a nařídil nucené zalesňování na kterém se museli podílet i místní lidé. Šumava, Český les, Krušné a další sklářské oblasti byly hodně odlesněné. Podobné hrozivé odlesnění způsobily doly a hutě.
Nebýt uhlí a pak plynu asi by to bylo ještě hrozivější.
Možná máte pravdu, čas to zacelil, když se změnilo otápění.
Jinak sklárny nekončily, ony se stěhovaly i se sklářema. A vyrubané se osázelo, takže Sahara u nás nevznikla.
co není může být. Afričani už tady jsou. Sucho zatím zdárně pokračuje. Možná i na Saharu v Evropě dojde
Nejsem odborník na lesy, ale někde jsem četl,
že snad u nás zalesnění přibývá a je ho více než kdy bylo.
O lesy steach nemám, mám vážnou obavu o vodu.
přibývá. Pozemky, které nejsou obdělávány jsou zalesňovány náletovými dřevinami. Protože na výsadbu lesa je dotace takže regulace a kdo chce les a ne doatci tak to dělá takhle. Les a voda jsou spojené nádoby.
Přibývají, přibývají. Proto taky jak houby po dešti rostou rozhledny. Teda kromě pumpování dotací a malých domů taky proto, abychom vůbec někam viděli. A i ty rozhledny postupně mizí v korunách stromů a koukáme tak leda do hnízd jarabáků a na šišky...
Rozhledny v křoví jsou kapitola sama pro sebe, to s nárustem zalesněných ploch opravdu nesouvisí. Je pravdou, že zalesněných ploch přibývá, ale je to na úkor orné půdy. Když si představíš, co se kdysi naši předkové nadřeli při vykopávání pařezů, aby zíslali kus půdy k obživě, je to zvláštní pocit, koukat,jak to zase zarůstá. Podívej se na nějaké staré fotky ze začátku minulého století, dnes je stromů v krajině, zdá se mi, víc. Problém spíš bude se skladbou lesních porostů, volné nálety asi časem vytvoří nějakou rovnováhu, ale je potřeba i hospodářské lesy, pokud teda nechceme mít všechno z plastu. Tohle asi není tak jednoduché posuzovat.
To by bylo řevu kdyby se rozsah zalesnění měl přizpůsobit stavu z konce 1. republiky. To by snad všechny zelené trefil šlak :-)
Rajtuju spíš v kopcích než po rovinách. A vídám zarůstání míst, která rozhodně polema nebyla.
Krásným příkladem je třeba (kromě mnoha jiných míst) Říp. Pamatuju si, že jako malej kluk jsem ho vždycky vídal na obrázkách jako holý kopec s kapličkou nahoře. Když jsem se tam konečně v padesáti vyhrabal, připadal jsem si spíš jak v Boubíně.
Kdejaký hrad a zámek se vyloženě ztrácí ve křoví a stromech, všechna pohoří. Akorát teda některé větší kopce jsou pruhovaně vykácené kvůli sjezdovkám...
Ono to taky souvisí s dobou nárustu lesa. Já poprvé až v padesáti viděla na chalupě vycházet na východě slunce. Pro mě tam byl vždycky les a slunko vycházelo nad lesem až mnohem později. Naši pamatovali, když se ten les sázel a vídali slunce, já to uviděla poprvé až v padesáti. Za tou lavičkou býval les :))
Snad neva, že jsem mimo téma, jen takovou zajímavost pro tebe, mohlo by se ti to třeba někdy hodit.
Podrobně jsem studoval svůj GPS záznam cesty do Španělska z Garmina, na satelitní mapě.
Je to bomba, našel jsem tam všechny noclehy, nákupy, ale i menší zastavení, vybavila se mi spousta vzpomínek.
Ale o tom jsem ti psát nechtěl - porovnával jsem to se záznamem tvým, pokud se nepletu, použil jsi jakési hodinky.
Bylo tam pár míst, kde byl tvůj záznam tak nepřesný, že jsem díky němu zabloudil.
Velká chybovost má stejného jmenovatele, pohyboval ses podél vody - podél kanálů, řek, došlo k tomu i na pobřeží moře před Séte.
Asi ti některý z těch verků, co máš na řidítkách, ruší GPS signál.
Napadlo mě, že by to mohlo být rádio, které sis pouštěl právě při jízdě po stezkách podél vody, kde nejezdila auta a bylo to bezpečné.
Ale je mi divné, že bys pouštěl muziku JEN u vody.
Nebo by to mohla dělat přímo ta vodní hladina. Četl jsem, že některé přijímače mají problém odfiltrovat odražený GPS signál.
Ale zas je mi divné, že by voda GPS signál odrážela, spíš bych čekal, že ho pohltí.
Já mám největší nepřesnosti v záznamu jsou při cestách překrytých listnatými stromy a zvlášť když je listí hodně mokré.