Den první
Za pár dní přišel pravý ranní čas k páté hodině ranní na rozloučení se spící rodinou s následným odjezdem na vlakové nádraží. které mám pouhé dva kilometry od baráku. V ranních ulicích byla poklidná atmosféra která mi dodávala chuť k vycestování s trochou obav z přepravy do Krumlova. Na nádraží nebylo potřeba zastavovat u přepážky pro jízdenku, jelikož ji mám nějakou dobu koupenou skrze mobilní aplikaci. Nástup do vlaku City Elephant byl na obvyklém třetím nástupišti. Mé ranní obavy se zatím nevyplňují a vlak odjíždí do Prahy včas, ještě aby ne, když na této zastávce začíná svoji opakovanou celodenní jízdu do Prahy a zpět.
Malé zdržení přišlo na Hlavním nádraží v Praze, kdy po několika minutovém zpoždění přijel rychlík k peróně a to jenom z části prvních vagónu. Zdá se, že o zábavu při cestě vlakem opravdu nebude nouze. Lidi na nástupišti se začali chovat jak stádo ovcí a rychle utíkali nalodit se skákajíc mimo peronu do jednotlivých vagónů. Tupci. Za chvilku okolo mne procházela službu začínající paní průvodčí, které se hned ptám “Zda vlakvedoucí nehodlá trošku popojet?”, odpovědí mi bylo “kvůli tomu jdu za strojvedoucím”. Vlak za chvilku popojel, ovce se již spořádaněji nalodily do zadních vagónů, mé kolo je naloženo a v klidu mohu jít hledat rezervované místo. Jak se procházím prázdným vagónem, zjišťuji že je celkem fuk kam se posadím, tak jsem to zakempil přibližně v první třetině vagónu o samotce.
Zaplať pánbůh vyjíždíme z nádraží a tempem šneka se zlámanou nohou jedeme skrze Prahu do Benešova, kde chytáme nečekané zpoždění když nám nečekaně zahořela lokomotiva. Po nějaký době slyším v rozhlase něco o dvou hodinovém opoždění kvůli poruše na lokomotivě, takže to bychom měli k ranní předtuše. Při kochání se nádražím o pár lavičkách a jednom sloupu zjišťuji předpověď počasí pro okolí Solné komory ...
Více: http://1url.cz/qmV7