Pokračujeme v diskusi o elektronice, osvětlení lehokola LED diodami nevyjímaje.
Předchozí díly:
9. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/19073-vlastni...
8. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/17631-vlastni...
7. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/16797-vlastni...
6. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/16414-vlastni...
5. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/15798-vlastni...
4. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/15570-vlastni...
3. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/14034-vlastni...
2. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/12599-vlastni...
1. díl: http://www.nakole.cz/diskuse/10771-vlastni...
A související témata:
Zimní tretry na lehokolo skoro zadarmo: http://www.nakole.cz/diskuse/17445-zimni-tretry...
PWM pro výkonné LED diody: http://www.nakole.cz/diskuse/12574-pwm-pro...
Napájení LED z dynama: http://www.nakole.cz/diskuse/4569-napajeni-led...
LED diody: http://www.nakole.cz/diskuse/251-led-diody.html
Jrr: ad zaostřování - přeprat zaostřovací motorek ?
ATtiny by v timelapse režimu odpojila zaostřovací motorek, před vlastním focením by by si s její pomocí mohl zaostřit "ručně" tlačítkama
třeba i ty se ti někam do toho kompaktu vejdou ? :-)
No abych pravdu rekl, nerozebiral jsem to cele, protoze jsem predpokladal, ze pokud otevru prostory objektivu (pidi objektivecku) nebo snimace, tak to bud uz nedam dohromady nebo se mi tam dostane prach a uz to nikdy rozumne fotit nebude... coz mi porad jeste prislo skoda.
Prostor na tlacitka by se na krytu urcite nasel, jen mam obavy, ze v mem provedeni by to vypadalo priserne, takze bych spis uvazoval o vyuziti tech stavajicich.... :-)
http://www.olympusamerica.com/cpg_section/cpg...
Tak jsem o tom jeste premyslel, podarilo se mi sehnat schema fotaku ( http://elektrotanya.com/olympus_c-150_d-390.zip... a premyslim, jak ten zaostrovaci motorek rizene deaktivovat...
Domnivam se, ze zaostrovani bude souviset s MOTO_* signalama a konektorem J4. Dost mozna je v tom ale schovane i ovladani zaverky a clony.
Predstavoval bych si, ze pro prvni snimek probehne zaostreni normalne, ale pro ten dalsi by ATtiny uz nejak motorek odpojila. Otazkou je, jak to udelat co nejjednoduseji?
Taky mam obavu ze signalu MOTO_HOME. Pokud slouzi k zaostrovani (?), predpokladam, ze cocky nejdriv dojedou do vychozi polohy a teprve potom se bude zaostrovat, takze kdyz "jen" odpojim ovladani zaostrovaciho motorku, fotak to zjisti a dost mozna misto foceni bude hlasit poruchu.
Chtelo by to jeste sehnat datasheet k obvodu U16...
Nebylo by jednodušší pořídit nějaký chytrý telefoun a použít nějakou aplikaci, která umí to, co potřebuješ?
Taky si myslím, že koupení fungl nového foťáku, který tohle už umí rovnou z výroby, vyjde levněji :-) Když si spočítá čas, který nad tím stráví, v porovnání s hodinovou mzdou, za kterou maká v háku, plus ty součástky k tomu a pak ještě vědomosti, které na to musí mít...
Jasně, samodomo tak nějak hřeje u srdce, člověk má radost, že to zvládl sám. Ale i tohle mordování se s tím má určité meze, kdy už je lepší vzít peníze a "sáhnout pro hotovku rovnou do regálu" ;-)
Podle mě máš pravdu, většinu věcí jde koupit levněji než kdybych si spočítal materiál a hodiny, za které to vyrobím. Tohle ale postrádá jedno podstatné kritérium. Člověk (nebo většina lidí) nedokáže vést spokojený a příjemný život jen prací a nakupováním věcí. Všichni máme nějaké činnosti, které používáme k odpočinku, uvolnění stresu a naplnění různých vnitřních potřeb. Pro mnoho z nás ty činnosti zahrnují tvorbu něčeho. Takže já jsem třeba teď trávil tři dny dovolené a dva dny víkendu v kuse 12-16 hodin denně prací na dárku pro přítelkyni. Je to poměrně jednoduchá věc, nejobyčejnější verze se prodávají za pár stovek korun a nejvymakanější luxusní zakázkové verze (o jakou se pokouším sám) jsem na netu viděl za několik sed dolarů. Kdybych si měl počítat hodiny a uvážil kolik je za hodinu mé práce ochoten platit můj zaměstnavatel, rozpočet toho projektu by překročil všechny smysluplné meze. Na druhou stranu se u toho učím spoustu nových věcí, které jsem nidky nedělal a jen je odkoukal z hodin a hodin videí na youtube. A to uspokojení když se nějaký kousek povede a vypadá ještě krásněji než jsem doufal, to neumím ani popsat. Natož mu přiřadit hodnotu na kolik peněz bych si ho cenil. Takže u toho nehledím na hodiny ale jen a pouze na to, že dokud mě to baví a uspokojuje, věnuju tomu tolik času kolik jen mám. Když není k dispozici příjemnější činnost, proč bych hleděl na to, jestli tohle nešlo prostě jen koupit? Jestli někoho baví zkoušet modifikovat starší foťák pro svoje účely, tak dokud ho to baví, ať pokračuje.
Co nestuduju tak tohle vnímám jako otázku priorit. Dřív byl čas i na ty méně důležité věci. :-)
Mám-li si vybrat jestli na kole pojedu nebo na něj budu vyrábět světlo, vyhraje jízda. Mám-li si vybrat jestli budu přítelkyni vyrábět dárek nebo s ní jít na procházku, vyhraje procházka.
No a když pak nastane situace, kdy na procházku s ní jít nemůžeš a skoro nikdy se s ní nevidíš, tak aspoň vyrábíš ten dárek :-).
Když už tak napínáš, prozradíš nakonec, co to je a hodíš sem nějaké fotky?
A je to spíš věc okrasná, nebo i užitečná?
Možná taky záleží, zda přítelka ví o tomhle fóru, to bysme si asi museli počkat do zítra, aby neprozradil překvapení...
Cca 28 hodin = čas, který technik spotřebuje na upletení půldruha metrové šály ...
A co těch dalších cca 42 hodin práce (pět dní celkem)?
Návrh zadání, studie proveditelnosti, rozpočet projektu, analýza rizik, přiřazení zdrojů, projektový plán, stanovení mylníků, předávací dokumentace, návod k použití, návod k údržbě...
:-D
Tož tady nějaké jsou. Dárek už je předaný, tak už to jde zveřejnit.
Je to skříňka na skladování drobností všeho druhu a papírů co je třeba někam uložit na dlouho. Pod víkem je vyjímatelná přihrádka a pod ní větší prostor. Z každé strany dole je jedna zásuvka na papíry formátu A4, na skladování třeba záručních listů, smluv a podobně. Je to z překližky, většinou 8 a 3 mm, svislé rohy jsou fréznuté z dubového hranolu 15x15 a vodorovné hrany víka jsou buková lišta kolem horního dílu překližky. Celé je to zvenku potažené ořechovou kořenicovou dýhou a zevnitř vylepené plstí (krom zásuvek na papíry).
Takže v odpověď na Tvou otázku: mělo by to být obojí, okrasné i užitečné :-).
Nádhera, tak teď můžeš vyrábět repliky starožitností.
Odkud jsi čerpal inspiraci?
Nápad co vyrobit, rozměry a podobně, ten byl vlastní. Pak jsem hledal jak se takovým věcem anglicky říká (keepsake box, jewellery box), pak shlédl hromadu videí se spoustou variant jak to jde udělat. Pak jsem hledal co jde rozumně snadno sehnat za materiály a vyšla z toho překližka z AZ Wood ve Slatině, dýhy od JV Dýhy v Modřicích, magnety na zavření šuplíků od Unimagnet a mraky drobností z Hornbachu, Karsu, drogerie, galanterie atd. Zčásti jsem si půjčil a zčásti koupil nové nářadí, naučil se s tím dělat na nějakých vzorcích a pak už to šlo. V podstatě jsem tomu dal každou volnou chvilku po víc jak dva týdny, poslední týden a něco i omezoval spánek aby bylo víc času. Stihl jsem to dokončit pár hodin před předáním :-).
Ještě fotka s vysunutým šuplíkem. Zvenčí je skříňka symetrická, čela šuplíků jsou stejná vpravo i vlevo, ale na levém je šuplík nahoře a na pravém dole, takže uvnitř skříňky jsou zasunuté nad sebou.
Samozřejmě s Tebou souhlasím.
U mne taky bývaly časy, kdy jsem se vrtal v kdečem. Toho volného času ale postupně ubývá tolik, že už většinou věci kupuji než něco na nich spravuji nebo dodělávám :-/ No, a lenost tomu taky trochu pomáhá ;-)
Jo, jednodušší by to asi bylo.
Ale mám dovolenou, depresi a ještě mě bolí v krku, takže jsem se pokoušel najít aspoň zdánlivě smysluplnější činnost než je analýza základních životních chyb...
Už aby bylo aspoň jaro...
Dostal jsem jako vánoční dárek "powerbank" na nabíjení mobilu. Tak jsem to rozdělal, uvnitř je jedna baterka 18650 2.6 Ah a řídicí deska. Tak přemýšlím, jak by se to dalo vylepšit, případně co dalšího zajímavého s tím provést :-)
První nápad je upgrade kapacity použitím většího pouzdra a víc baterek v paralelním zapojení. Co může nastat za zradu při zapojení LiPol baterek paralelně? Předpokládám, že bych je pomocí propojení nějakým (jakým?) odporem přivedl na stejné napětí, a pak teprve propojil natvrdo. Stačí to, nebo je třeba hlídat ještě něco dalšího?
======
No a pak je otázka, jestli by se nedala nějak alternativně využít ta řídicí elektronika. Je tam jeden integrovaný obvod v SOIC-8 pouzdře (nebo podobném), s nápisy 5900A a 14445. Pak tlačítko, dvě stavové LEDky, microUSB pro vstupní napájení a USB pro výstupní. Na druhé straně je cívka, dioda a pár odporů a kondenzátorů. Čili bych řekl, že vstupní nabíjení je řešeno jen přes odpor a možná PWM z toho řídicího IO, a výstup je asi jednoduchý step-up s tou diodou. Zkoušel jsem hledat, ale datasheet k tomu IO jsem neobjevil.
Možná by to šlo použít jako stabilizovaný 5V zdroj pro nějaké projekty. Máte někdo nějaké kreativní nápady?
> Tak přemýšlím, jak by se to dalo vylepšit, případně co dalšího zajímavého s tím provést
Step-down mívá vyšší účinnost než step-up, proto pro powerbank preferuji dva články v sérii. U toho tvého by to ale znamenalo předělat úplně všechno.
> Stačí to
Stačí.
Datasheet by mohl být někde v čínštině.
Jestli to pomůže, je to AP5900A
Ale to už jsi nejspíš našel taky.
http://www.chinesechip.com/chip...
Ale vlastně, on je tam na něj odkaz:
http://www.chinesechip.com/files/2015-07...
http://www.aliexpress.com/item/6X18650-Power...
http://www.aliexpress.com/item/Wholesale...
pořídil jsem si tohle :-)
taky hezká hračka
objednal jsem si i http://www.aliexpress.com/item/6PCS-Battery...
ale to má kapacitu tak 800, možná i jenom 400 mAh
navíc je to s ochranou, takže v těch powerbankových krabičkách moc nefungujou
tam fungujou spolehlivě akumulátory z notebookový baterky
to si pořiď na hraní :-)
Tak nejspíš nejen NiMH jsou padělané.
http://danyk.cz/test_aku.html
Baterky jsou jedna z mála věcí, které se podle mě vyplatí kupovat značkové.
Jo, nejenom.
Kolegovi taky přišly z DX spolu s celkem nepoužitelnou čelovkou tyhle akumulátory. Přiložená nabíječka na 4,2 V s nima neudělala nic.
Chovají se, jako by byl uvnitř jenom kondenzátor v sérii s odporem - nabijí se hned na libovolné napětí, stejně tak rychle se vybijí a nedají ani 100 mA.
Ty lehoučké NiMH jsou dobré tak do solárních zahradních lampiček, tam ale normálně přiznají jenom 500 - 600 mAh. Panýlek tam stejně za den nedodá víc než 100 mAh.
Ale jinak ten Danyk, to je fenomén. On nic nedotáhne do nějakého konečného použitelného vzhledu, ale o to víc toho stihne vyzkoušet a rozumí snad doopravdy všemu. Neuvěřitelné. Jenom víc takových.
Taky pěkný test https://www.youtube.com/watch?v=NFGSiIJ2FTI podle těch ukázek k jednoduchému určení zda tužky za něco stojí je jejich zvážení, pod 20 gramů je šunt, schválně jsem převážil tužky z Lídlu, stály myslím 89Kč(4ks), jejich váha 27gr/kus tak snad něco vydrží :-)
Já jsem teď měřil iTec, protože se mi zdálo, že se hrozně rychle vybily, ale za 70 % kapacity je asi reklamovat nepůjdu.
http://jenda.hrach.eu/f/itec.png
Hmm, měření kapacity baterek - jak to měříte? Já jsem teď rozebral další dvě notebookové baterky a potřebuju si udělat představu o skutečné kapacitě baterek. Jak byste měřili cca 20-30 článků 18650, aby to dalo co nejmíň práce?
Nepotřebuju asi celou vybíjecí křivku, spíš potřebuju nějakou představu o kapacitě. Pokud možno tak, abych u toho nemusel sedět a sledovat to.
Přemýšlím, že bych si na to napsal nějaký custom firmware do topítka do bot, že by se to jako pustilo na plný knedlík, zanedbaly se změny odporu teplem, zanedbala se přesnost časovače ATtiny, a ukládaly se volty do EEPROM. Nějaký lepší nápad?
> Hmm, měření kapacity baterek - jak to měříte?
Zatížil jsem to něčím jako 180Ω a 27Ω odpory v sérii a napětí na děliči jsem četl AD převodníkem Arduina. Graf je naprasen v OpenOffice, protože se mi to nechtělo programovat.
Čas beru z počítače, ale kupodivu krystal v Arduino ujel za ten den jenom o sekundu. Ale jestli máš v AtTiny jenom RC oscilátor, tak to nebude přesné.
Odpory se těmi 24 mA skoro nezahřály, resp. odpor nezměnily (měřil jsem).
Pro hrubou představu o kapacitě stačí zatížit to odporem, najít si na webu vybíjecí křivku LiION, a po odhadnutém čase to změřit a zjistit, že to spadlo třeba z 4.1 na 3.9V a to je půlka kapacity.
Já to měřil „přesně“ protože jsem to chtěl reklamovat, ale pak jsem se na to vybodl.
Pro vybíjecí test používám staré žárovičky, mám jich pěknou sbírku, vždycky se vhodná najde, nebo se spojí kombinace.
Mají tu vlastnost, že stabilizují proud - nemění se tolik jako u pevného odporu.
Navíc je rovnou poznat, jak klesá napětí a jestli by to už nechtělo radši sledovat a měřit.
Většinou nepotřebuju vědět přesnou kapacitu.
Když má tři čtvrtě - stačí, ujde to.
Když zhasla dřív, že jsem to prošvihl a už je nějakou dobu na nule - stejně nestál za nic.
Tak zabespecenie celkom sranda :-D
http://www.videomat.sk/chces-kradnut-bicykel/
Celkem rasistický video :-)
Tak ja zato nemozem kto to kradol ide skorej o to akym sposobom to funguje = ide o techniku nie o zlodejov :-D
Přemýšlím na takovýmhle problémem. Mám kapacitně malou (cca 700 mAh ) 1S li-pol baterku, tu konstantním výkonem (cca 2,5 W) dobíjí palivový článek. Z této baterky chci co možná s nejmenšími ztrátami dobíjet a ne moc složitým zapojením dobíjet kapacitně mnohem větší (několik tisíc mAh) 1S li-pol baterku. Na té velké baterce bude pověšené světlo. Nejde mi o to přečerpat všechnu dostupnou energii, ale o přenos energie v okamžiku, kdy jsou pro to vhodné napěťové podmínky a nerad bych baterky zničil vysokým proudem tím, že je natvrdo spojím při rozdílu napětí 1,2V.
Napadlo mně několik řešení.
Na nabíjení 1S li-pol z USB se používá specializovaný čip (http://cdn.sparkfun.com/datasheets/Components... Ten by teoreticky mohl jít použít i pro tenhle účel, jen z datasheetu nedokážu vyčíst, jak se to bude chovat při malém rozdílu napětí. Nějaký takovýhle čip doma mám, takže to časem asi otestuji (bez toho palivového článku, ten zatím nemám).
Další co mně napadlo je vlastní step-down, ideálně se spínanou zemí, abych nemusel řešit high-side mosfet driver. Jen nevím, jestli bych pak nějak dokázal rozumě měřit napětí cílové baterky s tou odpojenou zemí. V případě malého rozdílu napětí by se obvod natrvalo sepnul a energie by se topila pouze na mosfetu a cívce. A nebo nějaký komerční step-down, tam ale tam vůbec netuším, jaký.
A nebo mi kamarád poradil, protopit ten rozdíl napětí nějakým tranzistorem, ale tam vůbec netuším, jak by se to mělo zapojit a slovo protopit se mi vůbec nelíbí.
Nějak mi není jasné, proč tím malým výkonem nenabíjet rovno tu velkou.
Co se bude dít s tím konstantním výkonem, když malá baterka nebude další energii absorbovat?
Pokud jde o to, nepřečerpat všechno, ale nabíjet jenom v době, kdy malá bude mít větší napětí než velká, tak by stačil malý omezovací odpor počátečního proudu, který by se pak mohl přemostit. Ono to s tím proudem nebude tak hrozné, vnitřní odpor tak malé baterky bývá omezující sám o sobě. Jenomže to nabíjení nebude fungovat moc dlouho, jenom do vyrovnání napětí.
Zdrojem napětí by byla tahle krabička s palivovým článkem: https://www.kickstarter.com/projects/ezelleron...
Chtěl bych z ní vyvést kabel připojený přímo na baterku, snad to nějak nedestruktivně půjde, a zároveň zachovat původní funkčnost.
Konstantní výkon, tedy palivový článek, se v případě nabití vnitřní baterky se předpokládám vypne.
Nabíjení při vyrovnání napětí nepřestane, od toho tam je ten palivový článek, který bude rovnoměrně nabíjet obě baterky.
Jako zádrhel s tím rezistorem vidím případ, kdy bude mít větší baterka vyšší napětí. Pak IMHO celkem jednoduše hrozí překročení povolených nabíjecích proudů. Jak velký rezistor máš na mysli?
O té krabičce jsem zde už četl, jestli je to to samé. Pořád čekám, kdy ji budeš mít. Opačný případ jsem nečekal, připojit k malé vybité baterce velkou nabitou.
Tak zas napřed přes odpor - hodnotu spočítat na nejhorší případ, pak zkusit menší.
Nebo tam dát zas tu mou oblíbenou žárovku vhodných parametrů, třeba něco jako 1,5V 0,5A.
Při rozdílu napětí zvětší odpor a omezí proud, jinak má odpor minimální a dovolí úplné srovnání napětí.
(Takovou žárovičku jsem implantoval do jednoduché LED baterky na tři tužkovky - reguluje proud pro LED a zároveň indikuje stav baterií.)
Krabičku nemám, neb výrobce čekal na dodání přístrojů a posunul datum emise o půl roku.
Dobíjení baterií z toho palivového článku bude potřeba na dlouhých jízdách a jestli na něco v takovém případě není moc prostor, tak je řešení, která z baterek má vyšší napětí. Rád bych něco blbovzdorného a zároveň efektivního.
Díky za myšlenku s žárovičkou. A co když žárovička praskne? musím s sebou vozit náhradní?
Žárovička nemusí svítit naplno, jenom žhavit, pak nehrozí přepálení - funguje jenom jako PTC termistor. Při krátkém a silném vláknu ani otřesy nevadí.
Ještě vzpomínám, že jsem takhle kdysi nabíjel starou Nokiu z 6V akumulátoru na kole, pro nabíjení musel být měkký zdroj max. 350 mA, tak tam byl odpor přemostěný žárovkou. Ta svítila nebo blikala, podle fáze nabíjení.
Jenom otázka, kde ještě takové speciální žárovičky sehnat, pokud to má být menší než klasická E10. Bylo to v různých baterkách a přívěšcích z tržnice, dnes jsou všude LED.
Nanejvýš budou někde k mání typy 5 až 12 V, 50 - 100 mA do autorádií.
Ale kdybys chtěl nějaký speciální kousek na vyzkoušení, našel bych.
> jen z datasheetu nedokážu vyčíst, jak se to bude chovat při malém rozdílu napětí
Já to pochopil tak, že ten obvod při sepnutém stavu nemá úbytek napětí, ale odpor (Pass Transistor ON-Resistance, 350 mΩ). Takže by to snad mohlo fungovat.
> ale tam vůbec netuším, jak by se to mělo zapojit a slovo protopit se mi vůbec nelíbí
Pokud nebude regulace spínaná, vždycky se ten rozdíl protopí. Vzhledem k tomu, že při nejhorším to bude 3.6 vs. 4.1V, tj. 14 %, účinnosti bych se nebál.
A jak to zapojit? Využít toho, že tranzistor má pro tento účel dostatečně konstantní proudové zesílení, a na zapojení v příloze se proud jeho bází moc nemění v závislosti na nabití B1.
S těmi napětími bohužel nemáš pravdu. Ten potenciálně největší rozdíl může být i něco jako 1,3 V. Tedy 4,2 V - 2,9 V...
Evidentně budu muset nastudovat tranzistory :-)
Na druhou stranu internety si myslí (http://www.ibt-power.com/bkencel/Graphs... že to na těch 3.7 V vystoupá téměř okamžitě po začátku nabíjení.
Na tom něco bude :-)
Zádrhel vidím v tom, že na tu velkou baterku bude pověšená další zátěž. Takže teoreticky hrozí, že tam to nízké napětí kolem 3 V bude trochu déle. Ale to už řešíme asi celkem mezní případy. Do tohohle stavu by se to nikdy nemělo během provozu dostat.
Kde jste kdo? Nebastlíte?
Já se teď učím dělat s mikrokontrolérem ESP8266, což je věc původně pro WiFi adaptéry pro různé embedded aplikace a třeba Arduino. No a někdo zjistil, že je to vlastně procesor, který by kromě toho WiFi ve volném čase mohl dělat i něco jiného. Zatím to vypadá zajímavě, za pár dolarů má člověk modul s WiFi, několika GPIO piny, sériovým portem, USB, a jedním ADC. Existuje k tomu firmware NodeMCU se skriptovacím jazykem lua, takže dokonce aplikace jde skriptovat místo psaní v C/ASM.
----
No ale proč píšu: chtěl bych si koupit nějaký levný digitální osciloskop, pokud možno abych s tím byl schopný vidět například přechodové jevy v mých světlech na kolo, případně rozvlnění napětí na USB nabíječkách. Co si myslíte o DSO 112A?
http://www.jyetech.com/Products/LcdScope/e112A.php
(dá se koupit na Amazonu za nějakých 66 dolarů, asi plus clo). Případně bych bral i nějaký bez displeje s napojením do počítače, ale muselo by to fungovat pod Linuxem. Máte s tímto někdo nějaké zkušenosti?
Hm, těžko říct. V téhle cenové relaci nemám zkušenosti. Určitě tím uvidíš víc, než multimetrem. :) Z mého pohledu: 2 MHz bandwidth je dneska spíš nic moc (navíc v manuálu píšou max 2,5 Msps, takže v reálu ani to a ještě budeš muset vyhánět "odrazy" nad nyquistem ...). I spousta spínaných zdrojů běží dneska kolem MHz aby nebyly potřeba tak velké indukčky. Navíc pokud chceš vidět přechodové jevy, tak to nebude nic moc ani na ~100 kHz měnič. Jen jeden kanál je taky dost nepraktický. Hodně často chceš vidět souvislost alespoň dvou signálu (a externí trigger to většinou nezachrání). Další věci jsou třeba velikost paměti na data (pokud bys chtěl koukat na frekvenční spektrum, tak 1ksample je fakt málo), případně kvalita analogové části (placatost přenosové charakteristiky, jak vypadá pro různá zesílení atd), ale to na těhle frekvencích může být celkem OK.
Ale alternativy budou rozhodně dražší.
Já jsem si nedávno pořizoval PicoScope 3206MSO (picotech.com), jakožto podle mě dobrý osciloskop. Bezdisplayový, s Linuxem kamarádí celkem dobře (knihovna s API naprosto OK, ovládací program působí trochu beta-verzově, ale v principu použitelný a člověk si alespoň může napsat vlastní když chce/potřebuje :) ) Jenže stojí víc než o řád víc než tebou ukazovaný, takže to je asi mimo.
Pokud bych se měl vybírat z levných, tak bych se asi vykašlal na to trápit se příliš kvalitou analogové části. Ale určitě alespoň dva kanály, pokud by bylo i pár digitálních kanálů, tím líp (na implementaci jsou levné, takže nemusí být problém najít takový scope, a občas hodně užitečné), samplovací frekvenci čím víc, tím líp (alespoň desítky Msps, IMO v tomhle případě lepší špatný analogový stupeň a alespoň velká samplerate, než naopak). Pokud možno velký datový buffer (alespoň megasamply, to by s dnešními pamětmi neměl být problém). I když si myslíš, že nikdy nebudeš chtít koukat na frekvenční spektra, tak pořád se, obzvlášť u digitálních věcí, sakra hodí umět zaznamenat třeba sekundu záznamu v kuse ...
A co třeba tenhle? 2 x 25MHz, vzorkování 100MHz...
http://www.gme.cz/usb-osciloskop-owon-vds1022...
Asi by se to tady dalo sehnat i levněji, možná...
Brácha má doma tohle http://www.gme.cz/osciloskop-dvoukanalovy... , s tím už se dá ledasco poštelovat... Kupoval ho už před lety, a to rozhodně nestál takovou pálku jako dneska :-O :-(
To po triggeru nabere 5 kS a skončil jsi.
Proč se nedělá nic levného s kontinuálním samplováním? Vždyť to LPC4370 stojí dvě stovky a vymáčkne se z toho 20 MS/s s hloubkou 12 bitů.
5K úplně stačí... ono to prohrabávání se těmi megavzorky dost zdržuje.
Asi záleží jak na kterou aplikaci. Pokud třeba potřebuju sniffnout trochu delší oboustrannou komunikaci, tak je to dost málo.
Jasně, ale pak buď musí mít ten recorder protokol post-analyzátor nebo si ho musíš napsat a aplikovat na ten záznam. Většinou stačí identifikovat fyzickou vrstvu (typ zběrny / rychlost) a připojit rovnou dekodér/sniffer udělanej z cpu/fpga.
Na digitální sběrnice máme sigrok, na analogové modulace gnuradio :).
Tak vem FT600 od FTDI, napiš k tomu streamer do PC a máš v podstatě to co poptáváš o 4 příspěvky výše ;-)
... a pak si moct "zazoomovat" zajímavé místo v mikrosekundovém rozlišení (ne vždycky to jde dostatečně dobře/pohodlně vyřešit triggerem).
Možnost stáhnutí dat do počítače (data, ne obrázek) jako minimální úroveň interakce s osciloskopem by snad dneska neměl být problém, ale taky je to něco hodně praktického a užitečného. "Blbinky" jako dekódování sériových protokolů apod. jsou fajn a občas praktické, zas na druhou stranu nic bez čeho by se nedalo žít, a pokud umíš připojit k počítači, tak to jde vždycky vyřešit externě. Zajímavé mohou být možnosti nastavení triggeru na "komplikovanější" kombinace úrovní nebo hran jednotlivých kanálů, ne jen hrana na jednom kanálu.
Analogové parametry -- citlivost a šum samotného osciloskopu (pokud to nebude extrém na špatnou stranu) myslím není v praxi nijak moc zajímavá. Mít hezké analogové charakteristiky vstupů (malá a konstantní kapacita přes rozsahy třeba) a zesilovačů je fajn, ale pokud chceš levný kousek, tak se to myslím dá nějak oželet.
Ad picotech: třeba tenhle https://www.picotech.com/oscilloscope/2200... za 130$ (plus DPH, ale bez cla) bez sondiček by už podle mě byla dost zajímavá alternativa k tomu DSO 112A. Neříkám, že je to to nejlepší, co jde sehnat, jen jsme si toho teď náhodou všiml a na první pohled vypadá jako levný scope celkem dobře.
Pokud máš doma místo, tak mám na prodej PM3350....
Právěže místo moc nemám, ty digitální jsou velmi příjemné v tom, jak jsou malé.
kdo si hraje nezlobí :-)
co na hraní tohle ?
http://www.aliexpress.com/store/product/New...
A mně se zas líbí třeba tahle hotovka ;-)
http://www.aliexpress.com/item/Pocket...
Sampling rate: 30S/s - 72MS/s
Tenhle jsme zkoušeli. Parametry dobrý, ale děsně dementní ovládání. Je to openhardware a existujou i alternativní firmware (opensource), ale ty blbý tlačítka vyměnit nejdou....
Ať nezakládám další téma zeptám se tady, narazil jsem na vcelku banální problém, to jsem si z počátku myslel, při oživování starého kola na jízdy do nedaleké hospůdky bez obavy že se ztratí a potřebuji v zadním světle žárovku 6V/0,1A a tady jsem narazil, nevím kde ho koupit někde v mém okolí (Ostrava-FM), ne webu jsem našel doprodej v GME http://www.gme.cz/zarovka-zb2-6v-100ma-e10-p510... , dostupnost snad v Brně, nechci to nějak předělávat třeba na led ale jen koupit žárovku bez dalších investic. Několik obchůdků jsem už navštívil, ale v době led blikaček sehnat obyč. žárovku nadlidský úkol - poradíte, doporučíte nějaký obchůdek kde bych uspěl ?
Pár jich mám doma a už je určitě nikdy nevyužiju. Když mi dáš adresu, můžu ti je poslat poštou.
To už je taková vzácnost?
Doma mám dvě, spíš z nostalgie, stejně jako desítky jiných druhů... a vlastně nejenom žárovek.
Díval jsem se dnes v Kauflandu a ještě mají - balené po dvou za 20 Kč.
U nás v kaufu jsem to taky kontroloval a nic, jen vetší do předního světla, byly to opravdu 6V/0,1A ? to bych se kouknu i do jiných kaflandů.
Píšeš, že jsi z Ostravy. Tam má GME pobočku a mám pocit, že dopravné z jiné pobočky je jenom 30 Kč.
Jo, měli tam zvlášť ty větší do předního a menší do zadního.
Za 199,- v LIDL-u v Rakovníku
http://www.lidl.de/de/crivit-led...
má shora seříznutý kužel, takže neoslňuje.
Prakticky nezkoušeno (zatím).
LED umístěna cca 5 mm od horního konce odrazivé plochy
Já jsem to také pořídil. Celé jsem to rozebral. Po elektroniké stránce tam je to nejjednodušší zapojení. Je tam jakýsi lineární stabilizátor, žádný puslní měnič.
Kupoval jsem to hlavně kvůli tomu reflektoru. Jenže bohužel ten můj kus má setřený ten odrazový lak, takže nemá moc smysl s tím něco dál podnikat. Buď jsem to už tak koupil a nebo jsem to nějak setřel když jsem se do toho snažil dostat.
V Lidlu už to u nás nemají a navíc ten reflektor má na můj vkus strašně úzký kužel, takže už to znovu shánět nebudu.
A tohle
http://www.mojekolo.cz/lumotec-predni-dynamo...
?
Tohle světlo jsem na pár kolech viděl, ale jaký má kužel, to si nepamatuji. Za těch 5 stovek by to možná stálo za vyzkoušení. Jen nemám žádné dynamo, takže bych ho nejprve stejně musel překuchat na provoz na baterky.
V poslední době jsem měl tu čest rozkuchat některá komerční světla a také Bionx baterku. Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem identifikovat jednotlivé součástky?
Na fotkách je světlo z Lidlu. Je tam nějaký nabíjecí čip 5V -> li-pol (55M45). Pak nějaký asi lineární zdroj (L7132 1611), nějaký asi tranzistor a asi MCU. To asi MCU bohužel nemá žádný popisek.
Neodpustím si "šťouchanec"
... a dal´s ta světla zase dohromady tak, aby byla zase funkční (= svítila)?
8-)
To z Lidlu bylo lepené a navíc jsem ho kupoval jen kvůli tomu reflektoru... Složit zpět Philipse bylo jednodušší, než ho rozložit. Jednoho pěkného dne stejnak půjde pod pilu. Oddělím LED s reflektor od elektroniky a baterií a předělám to na li-pol.
"Víte pane profesore, on ten náš kluk je hrozně šikovnej. Představte si, že rozebral budík!"
"A dal ho také dohromady, aby mu nezůstaly nějaké součástky a budík fungoval?"
"No dovolte, my nejsme žádný socky! Budík jsme koupili novej. Uznejte, že je kluk dobrej, když se do toho pustil ..."
Také jsem rozložil Philips safe ride 80, co vozím na Vendettě. 2 bílé LED, 4 AA NiMh. Tam je jako hlavní čip také MCU, nějaký PIC (PIC16 LF1516). Pak tam jsou dva nějaké pulzní měniče. Jeden step-up k LED, druhý asi SEPIC (má dvě cívky) na nabíjení baterek. Uprostřed měničů je čip, který nedokážu identifikovat (PH323 1027), buď je to přímo měnič a nebo je to mosfet driver a logiku měniče zajišťuje MCU.
Myslel jsem, že z toho půjde něco recyklovat, takže PIC a dva neidentifikovatelné čipy mě moc ne potěšily.
Včera dorazily tišťáky, dneska součástky. Zítra se ukáže, jestli jsem neudělal při návrhu chybu. Můžete hádat, co to je a jak je to velké :-P
Tipuju tak 16 x 36 mm.
Ale co to je, že by něco ke světlu?
Připájet U1 asi nebude jenom tak. Držím palce.
18 x 41 mm. Je to celá elektronika světla napájeného jednou lithiovkou s jednou výkonovou LED diodou. U1 je synchronní buck-boost LED driver. Pak je tam MCU (U2) na ovládání a obvod pro nabíjení té baterky z USBčka (IC1).
Ten driver nemá žádné nohy, tak jsem na to zvědavý. Snad to půjde připájet zahřátím z druhé strany.
Jako že prohřeješ celý čip přes jeho heatsink a přes čip plošky na PCB tak, aby roztál cín? Takovou tepelnou vodivost to podle mě nemá.
Tyhle věci se trochu dají pájet hodně ostrou mikropájkou zboku, ale to mi taky moc nešlo. Nejlepší bylo pocínovat desku i nožičky, bohatě polejt tavidlem a foukat na to horkovzduškou. Po té, co cín roztaje, je dobré to nepatrně vychýlit (sedne si to zpátky povrchovým napětím), aby se všechno hezky propojilo.
Co jsou ty šikmé plošky?
Pošli seznam součástek (aspoň těch aktivních).
Kdes to nechal dělat?
Pěkný. Já teď taky přemýšlím o druhé generaci světel, ale asi bych zůstal u synchronního buck, napájení 2S/3S, a uvažuju o přidání tachometru s I2C OLED displejem:
http://www.ebay.com/itm/3-5V-0-96-12C-Serial...
Byla by to zas docela výzva, udělat to nad MCU, do jehož paměti se nevejde bitmapový font :-)
Šikmé plošky jsou kontakty pro programování MCU MISO/MOSI/SCK. Desku mi dělali v OSH park. Pokud by byl zájem, můžu to celé dát na Github. Na vyrobených deskách úplně chybí ochrana proti přepólování. Tu jsem tam přidal pár dní po odeslání k výrobě v podobě N-mosfetu. Pro ty tři kusy, co mám doma ten tranzistor napájím na přívodní kabel.
MCU: ATTiny45V
LED driver: LTC3454 (http://www.farnell.com/datasheets/1717835.pdf)
nabíječ li-pol: MCP73831 (http://www.farnell.com/datasheets/2124927.pdf)
Napiš co je to za švába a já Ti pak, po poradě s bráchou, který si s takovýhlema blechama normálně hraje, poradím jak to udělat ;-)
LED driver: LTC3454 (http://www.farnell.com/datasheets/1717835.pdf)
Small Thermally Enhanced 10-Lead (3mm × 3mm)
DFN Package
Hmmm, tak brácha radí ty spodní plochy pocínovat, na tišťák napatlat pájecí pastu (nebo taky pocínovat, pokud se to povede) a zapéct infrapájkou. Horkovzduška by měla také stačit ;-)
Hlavně na tu spodní plochu s cínem celkem s citem. Čím víc ho tam dáš, tím větší bude ta vyboulená kapka z něj a pak se to na tom tišťáku, než se to při pájení zase rozteče, bude houpat a bude trochu problém to tam udržet v poloze nutné pro správné usazení. Případné nepřipájené krajní nohy se pak dají v nejhorším dodatečně chytnout mikropájkou zboku...
EDIT: Takže jak radí JendaH nebo Marble ;-)
Na tyhle pouzdra je fakt nejlepší pájecí pasta a horký vzduch (nebo trouba). Pasta se dá koupit v malém balení rovnou v injekční stříkačce za (celkem) rozumnou cenu.
Horký vzduch v prvním přiblížení cokoliv, co fouká zhruba 250 degC, možná malinko víc. Trouba většinou funguje jakákoliv malá "stolní" trouba (takovou, co už nejlépe nikdo nebude chtít používat na jídlo :), zapnout na maximum, koukat dovnitř a jakmile se pasta roztaví, vypnout, chvíli počkat (zhruba minutu), pak otevřít a vyvětrat. Přesnou reflow křivku tak mít nebudeš, ale součástky za to budou určitě raději, než když je budeš oždíbávat páječkou. :)
A napatlat pastu jde i ručně bez šablony (je to sice otravná práce ale na takhle malý plošňák celkem OK). Není potřeba ji mít úplně přesně, stačí když bude zhruba na pájecích ploškách a nebude jí příliš moc. Případně trochu doladíš špičkou nože ... O zbytek se postará povrchové napětí a maska na plošňáku.
Používá pájecí pasty jsem se chtěl vyhnout. Uvidím jak to půjde s normálním cínem.
Řekl bych "blbě", ale uvidíš. Pokud ti jde jen o cenu za pastu, tak ti mohu kousek trochu starší (ale stále dobře pájící) věnovat. Budu shodou náhod příští týden v Praze, takže by to mělo celkem jít. Pokud máš zájem, tak mi dej do pátku vědět, ať ji mohu sbalit s sebou.
Ručně připájet to jde. Nejprve z druhé strany tu plochu. Pak z zepředu boční piny. Problém nastal v tom, že jsem to v první fázi špatně vyrovnal a o fous mi neseděly ty piny. Tak jsem to stejnak musel tou horkovzduškou korigovat. Připájené to je, na zkraty to ještě musím proměřit. Jestli jsem někde neudělal jinou chybu se dozvím až časem, nějak mi z Farnellu neposlali cívky.
Před časem jsem vyřešil chaos v kabelech a nabíječkách všeho možného tak, že jsem na zeď přidělal 9-zásuvkovou vypínatelnou prodlužku, do ní nastrkal všechny nabíječky, a pod ní dal poličku na nabíjená zařízení. To dost pomohlo zmírnit chaos se zamotanými kabely od všeho možného. Teď bych rád udělal další krok, a to reagovat na situaci, kdy většina nabíjených zařízení má na nabíječkách USB konektor. Čili vyrobit nějakou supernabíječku s rozumným zdrojem neoptimalizovaným na velikost a přenosnost (mám teď třeba 5V/6A, což by prozatím mohlo stačit), pevně namontovanou na zdi, a s několika (aspoň tak šesti) USB A konektory.
Jedna z otázek je, jak vlastně má nabíječka dát najevo nabíjenému zařízení, jaký proud může odebírat. Zkoušel jsem to studovat, a názory se různí. Tak jsem proměřil nabíječky, co mám doma:
- nabíječka RiM s 5V/850mA na štítku jen propojuje D+ a D-.
- čínská 4-portová nabíječka s nápisem "Output 5V/1A, 5V/2.1A" má na dvou portech propojené D+ a D-, na zbývajících dvou je D+ na 2.74V proti nule a D- je na 2.04V proti nule. Tablet Samsung se nabíjí jen z těch druhých dvou portů.
- nabíječka k tabletu Samsung (5V/2A podle štítku) má D+ a D- propojené, ale navíc držené na 1.25V proti nule
- čínská dvouportová nabíječka s 5V/1A podle štítku má D+ na 2.18V proti nule a D- na 2.93V proti nule (při napětí 5.37V bez zátěže)
- nabíječka popsaná na Adafruitu drží D+ a D- na 2.0V proti nule:
https://learn.adafruit.com/assets/5784
- někde se zmiňují o propojení D+ a D- odporem 220R, na svých nabíječkách jsem tohle ale nezaznamenal: http://electronics.stackexchange.com/questions...
- tady popisuje TI konstrukci nabíječky včetně nějaké autodetekce uvnitř čipu od TI, co se má dát na D+ a D- a včetně toho, že tablety Samsung očekávají 1.2V na datových drátech:
http://www.ti.com/lit/an/slva464e/slva464e.pdf
(pokračování v dalším příspěvku)
(dokončení předchozího příspěvku)
Máte někdo nějakou rozumnější specifikaci chování USB nabíječky? Pro zjednodušení dodávám, že nemáme doma žádné zařízení firmy Apple, takže jejich případné proprietární odlišnosti řešit nemusím.
Dále: mělo by stačit jištění uvnitř zdroje, nebo byste přidali ke každému portu samostatné jištění pomocí například PTC?
Tak specifikace USB 2.0 to říká jasně - USB zařízení si může z portu brát 100 mA a po nakonfigurování 500 mA... což bohužel pro nabíjení dnešních hraček nestačí (trvá to dlouho), takže výrobci hledali cesty, jak nabíjené zařízení pozná vlastní nabíječku od standardního USB portu, aby si mohlo brát více...
No a výsledkem je chaos, který jsi popsal. Propojení D+ a D- je asi nejznámnější, ale někde jsem viděl tabulku, jak se u něčeho různě zapojenými odpory kódoval maximální proud, přičemž se obávám, že se na vzájemnou kompatibilitu příliš nehledělo.
Co si vzpomínám, tak u Mobius kamerky bylo třeba přímo napsané, že D+ a D- nemají být v nabíječce zapojené (dráty ve vzduchu), protože kamerka funguje jinak při připojení k nabíječce a jinak k počítači (objeví se jako USB disk, nabíjí pomaleji a nebude natáčet), takže co může být dobré pro jednu věc, může dokonale zmást jinou.
Celkem hezky je to vymyšlené ve specifikaci USB Power Delivery, kde se jim podařilo udržet zpětnou kompatibilitu (host i device) a přitom umožňují novým zařízením domluvit se, jaké napájecí napětí se použije a případně i kterým směrem proud poteče (notebok v zásuvce může dobíjet battery pack a později, když jeho baterie dochází, z něj energii čerpat)... jenže celé je to drahé a složité (u A-B kabelu jde komunikace po 5V drátu), netuším kolik zařízení už to podporuje. Navíc ta digitální identifikace může mít pro zákazníka i nevýhody...
Nezapojené datové piny visící ve vzduchu můžu potvrdit u nabíječek na foťák Olympus SZ-20 a telefon Alcatel OT991D.
Jestli plánuješ šest zásuvek, tak můžeš zapojit každou jinak, zařadit do obvodu kontrolní ampérmetr a experimentálně ověřit, co kterému zařízení vyhovuje nejlíp ;-).
Před nějakou dobou jsem, právě po zjištění tohohle chaosu, šel cestou použití IC od TI (v mém případě TPS2513, ale to je předpokládám jen dvojportová varianta čipu z tvé AN). žádné problémy s nenabíjením mi nebyly reportovány, ale na druhou stranu si nejsem jistý, na jak širokém vzorku to bylo zatím zkoušeno (já dělal jen plošňák, testovali jiní :).
Co se jištění týká, záleží čeho tím chceš dosáhnout. Ale obecně vzhledem k tomu, že chceš nechat zhruba 2A (nebo kolik je reálně používané maximum pro nabíjení přes USB), což je už na hraně (nebo spíš přes?) specifikace konektoru, tak asi lépe nějaký aktivní nadproudový spínač (existuje spousta IC, i za vcelku rozumné ceny), který umí vypnout už při mírném překročení, než nějaké pasivní pojistky, co potřebují desetinásobný proud.
Další poznatky k nabíjení: postavil jsem si "nabíječku" z 5V/6A zdroje Mean Well, USB konektoru s propojeným D+ a D-, a s jedním pólem připojeným přes odpor 0R22 kvůli měření proudu. Zjistil jsem zajímavou věc: většina mých domácích zařízení se vůbec neohlíží kam je připojená - stačí propojené D+ a D-, a berou si co potřebují a co nabíječka snese.
Pokud je to připojené k počítači (není propojené D+ a D- ani nic podobného), je většinou odběr menší (do 500 mA).
Ještě zajímavější je, že některá zařízení si řídí odběr podle skutečné "tvrdosti" zdroje: zkoušel jsem to na svém mobilu (Jolla 1), kde mám i aplikaci, která ukazuje proud z/do baterky: s nejlevnějším tenkým kabelem to odebíralo řádově 200 mA (do baterky z toho lezlo tak 100 mA), a s kabelem s pořádným průřezem to odebíralo 1 A z libovolné nabíječky, kterou doma mám. Skutečný odběr se lišil podle kabelu (mezi těmi 0.1 až 1 A). O něco vyšši odběr byl ze skutečné nabíječky než z toho co jsem si postavil, možná kvůli tomu měřicímu odporu nebo kvůli slabším kabelům někde po cestě.
Jediná výjimka byl ten tablet Samsung, ten se prostě z nabíječky s propojeným D+ a D- odmítá nabíjet.
Kvůli popsanému jevu dělají v Adafruit USB zdroj, který nemám 5V, ale 5,25V. https://www.adafruit.com/products/501
Je možné (a celkem pravděpodobné), že některá zařízení sledují pokles 5V napětí při zatížení a podle toho se rozhodnou, jaký proud si mohou brát.
V souladu s USB specifikací to nebude, ale prakticky to může fungovat docela dobře, většina ochran asi nebude skokově vypínat, ale omezí proud, takže stačí pokud spotřebič bude hlídat, aby napětí nekleslo třeba pod 4.75V... no a pokud náhodou ochrana zareaguje úplným vypnutím napětí, stejně to bude jen na chvilku, takže chytrý spotřebič v dalším kole už bude vědět, že tohle bylo příliš a vezme si méně...
Což by ovšem dost komplikovalo stavbu chytrého napájecího zdroje, který by každé periferii umožnil brát maximum... :-)
Trošku zkoumám, jakým způsobem udělat světlo k dynamu.
Pro převod AC na DC můžu použít buď klasický Graetzův můstek s vyhlazovacím kondenzátorem a nebo mi přijde šikovné použít full wave zdvojovač napětí - dvě diody a dva kondenzátory (http://www.electronics-tutorials.ws/diode... ).
Zaujalo mě, že ten zdvojovač má větší účinnost než ten Graetzův můstek. Chápu to správně?
Ten zdvojovač používám - výhoda je, že může zůstat zapojený klasický můstek + navíc dva kondenzátory a jedním vypínačem se rozhodne, jestli z toho bude zdvojovač nebo ne.
Tak bývá dělané přepínání vstupního napětí u PC zdrojů.
U toho dynama jsem chtěl, aby mi to dávalo proud do 12V systému při co nejnižší rychlosti a kapacita kondenzátorů stačí 100 uF. Při 20km/h to ale dává stejný a dál už větší proud bez zdvojovače. O přepínání se stará automaticky relé podle rychlosti. Větší kapacita k zvětšení proudu nepomůže.
Menší kapacitou kondenzátorů by to šlo naladit na maximum při určité rychlosti, pokud by zároveň bylo potřeba takové extra napětí.
Já bych za to případně připojoval step-down pulsní měniče, takže by vyšší napětí nemělo být problém. Jestli to chápu správně, měl bych tím měničem být schopen dostat větší proud, než co mi dá dynamo.
Ten zdvojovač nějak omezuje výstupní proud?
V případě tvrdého střídavého zdroje zdvojovač omezuje proud, pro větší proud jsou lepší velké kondenzátory.
U toho dynama je proud omezený sám o sobě a větší kondenzátory to není schopné rychle nabíjet. Napětí se ale dá získat slušné - hlavně naprázdno.
Na městském kole to vlastně ještě takhle mám, přes zdvojovač připojený přímo obvod z napájecího adaptéru 100 - 240 V. Už při malé rychlosti při nějakém napětí sepne a výstupní proud musí být omezený, jinak napětí na vstupu moc klesne, vstupní proud dál poroste a celé to spadne. To by to jenom cyklovalo.
Takže z toho nemůžu brát víc než zas kolem 0,5 A, ale výhodou je stabilizované napětí 7 V, co mi rovnou dobíjí olověný akumulátorek.
O něco víc než samotné dynamo to teda dává, ale při citelně horší účinnosti (dané "vysokonapěťovým" provozem ne zrovna ideálního Shimana HB-NX32).
Jak se dynamo chová, když nevyužiješ všechen vyprodukovaný výkon? Leze napětí nahoru?
Co když má spotřebič určité napětí od kterého spíná a jedeš malou rychlostí. Je to tak, že napětí dynama stoupne na tuhle spínací hodnotu?
Napětí leze nahoru. Měnič musí vydržet 200V, pokud tam bude zdvojovač. Takže snad jedině s trafem.
Ten síťový zdroj startuje už při rychlosti chůze.
Kdybys zprogramoval něco, co bude funkční už při malé rychlosti a od 30 km/h dá víc než 6 W, to znamená - lepší než osvědčený 12V systém, tak bych si to od Tebe objednal a nemusel bych čekat, že někdy otestuju ten E-werk.
Základem je, hlídat vstupní proud a nenechat ho nikdy vylézt až na 0,5 A (nebo zjištěné maximum konkrétního dynama). Podle toho omezovat dobíjecí proud (výkon) na výstupu.
Dynamo (alternátor) se bude vždy snažit dotáhnout proud na 0,5 A, k čemuž nedojde. Tak bude pořád udržovat maximální možné napětí a tím i maximální dosažitelný výkon při každé rychlosti.
Kdybych neměl co dělat, zkusím to analogově.
Nicméně předpokládám, že tenhle výkon, co získáváš "navíc" se musí odrazit na příkonu, protože účinnost převodu mechanické energie na elektrickou zůstane stejná, takže tě to bude o to víc brzdit, ne?
Jako proč ne, ale já už bych se k dynamu nevracel. Určitě by šlo vymyslet lepší zdroj energie než moje 4xAA NiMh, ale i tak váží méně než to dynamo, nabíjím to jednou za čas (když jezdím z práce za tmy, řekněme jednou týdně) a teď teprve dožívá druhá sada baterií.
Když někdo hodlá třeba měsíc cestovat, určitě se zdroj energie na kole hodí, asi to dává smysl i na městské kolo (i když na šrotokole světla vůbec nemám, radši vozím blikačku na batohu + čelovku), ale jinak si myslím, že baterie vítězí.
O tom není pochyb, že by to šlo bez dynama a měnit po cestě akumulátory.
Tady jde o to potěšení, že si všechnu elektriku vyrábím sám.
A taky že se neomezuju na spotřebě - akumulátor 12V 2Ah za noc stejně vycucnu, i když ho průběžně dobíjím.
Od posledního srazu v Nivnici jsem ještě nesundal další dynamo (přítlačné), co jsem přidal na zadní vidlici kvůli noční světelné a zvukové jízdě. Při rychlosti 15 km/h se poprvé akumulátor moc nedobíjel a vydržel na tuhle akci tak-tak. S tím dalším dynamem už z něj ani moc neubylo. Je tam zdvojovač vyladěný na maximum.
Od té doby nebylo potřeba, ale demontovat se mi ho nechce - je to dobrá jistota pro pomalou jízdu. Moc rychleji s ním jet nejde, to by bylo brzo po něm.
Že něco brzdí, to mi nějak nevadí. Ono takhle při roztočení se to může zdát hrozné, ale při jízdě je to pořád lepší než mít podhuštěná kola.
Není v tom nic racionálního, asi jako provozovat si doma elektronkové přístroje nebo staré žárovky. Jde jenom o ten pocit.
Tak nějak mám pořád v mysli Paris-Brest-Paris a London-Edinburgh-London a tam už se dynamo zdá jako celkem dobrá volba.
I když nerad kupuju zbytečnosti, mám nutkavou potřebu osahat si každou fyzickou technologii, ke které se můžu dostat. Takže jsem třeba jel maglevem, i když jsem mohl ušetřit a jet metrem. :-P
Lithiové akumulátory znám velmi dobře. S NiMH se teď postupně seznamuji pomocí světla Philips a čelovky Fenix. Palivový článek snad přijde v únoru. Ale dynamo jsem ještě neměl.
Pokud bych měl jet nějaký z těch dlouhých brevetů s baterkama, asi bych volil jednorázové lithiové, mají nejlepší poměr váhy ku uchované energii, jen jsou pekelně drahé.
EDIT: Tak koukám, že ty nejlepší lithiové akumulátory se k hustotě energie jednorázových lithiovek už celkem blíží.
Radkovo potěšení jako argument beru, proč ne, on na to fyzicky má, na běžné ježdění na krátkou vzdálenost je to asi celkem jedno.
Ovšem pokud jde o náročnou sporovní akci (abysme se zase nehádali, co je a není závod), připadá mi obětovat 10-20W na dynamo jako docela šílené.
Na K24 tě to na výsledku klidně může stát jedno kolo, v případě brevetu to teoreticky dokonce může být důvod (možná spíš poslední kapka), proč nedojedeš v limitu...
V případě toho Velogicu by to bylo cca 10 W při rychlosti 30 km/h, to mi přijde celkem snesitelné. Na brevetách není jízda po rovině určující faktor tvé celkové rychlosti, ale jsou to kopce a délka zastavení. Jak LEL, tak PBP jsou celkem dost kopcovité. Při 15 km/h to dynamo bude brát "jen" 3W.
Ale máš pravdu, ztráta části výkonu to jistě je. Na druhou stranu, každá věc, o kterou se při brevetu vůbec nemusíš starat a prostě funguje, se počítá. Já za jízdy moc věcí rozhodně nezvládám a výměna baterek patří mezi ty, kdy je nutné zastavit.
Ještě to celé promyslím a propočítám. Touha prozkoumávat nové a neznámé technologie je ale velká.
Jasně měnit baterky v průběhu akce by bylo otravné. Tak záleží jak dlouhou dobu a jakým výkonem chceš svítit. Mně třeba 250 mA do Cree XRE na běžnou jízdu v noci stačí (přepnu na silnější při jízdě s kopce, naopak na osvětlené silnici stačí 50mA), někomu by to přišlo jako nedostatečné.
Určitě ti nechci brát chuť něco vyvíjet, ale pokud by baterie dostatečné kapacity vážily méně než to dynamo, měl bych jasno. Na konci ti ty waty v nohách můžou chybět.
To dynamo samotné má cca 50g + cca 20g úchyt na kolo. Čili váha jedné 18650 a kus...
Z Vendetty je podstatně hůř vidět, než z tvého Azubu, takže potřebuju trošku silnější světlo, než ty.
Světlo, co teď používám, má slabší režim, tuším, 400 mA do dvou Philips diod. Na normální ježdění úplně v pohodě. Jediný zádrhel je oříznutí kužele, čímž člověk dost ztrácí prostorovou orientaci. Ale jedna XP-G2 se symetrickým kuželem je v plánu. Jak to tak počítám, pro jízdu po rovině bych to viděl tak na 2-2,5W na diodách.
Moje simulace říkají, že s 100 g dynamem bych byl oproti 400 g baterek o 0,04% rychlejší. Dynamo na trvalý svit, baterky na svícení pouze v noci, 5 nocí, a nabíjení telefonu.
Moje simulace = pythonový skript, kde mám zadanou křivky výkonu podle rychlosti, kopce přibližně podle letošního brevetu 300 km = kopcovitý terén, počítám rychlost pro každý sklon pomocí přesného vzorce s odhadnutými hodnotami CdA a Crr pro Vendettu
Jestli si chceš hrát, můžu tam dopsat pár komentářů a zveřejnit.
Pokud by to byla Holandská placka, vycházelo by to trošku jinak. Na akce jako K24 je baterek potřeba pochopitelně mnohem méně a terén je méně kopcovatý, takže tam není důvod pro dynamo.
Ok, vypadá to, že jsi nad tím přemýšlel. Pět nocí už je proti K24 opravdu dost rozdíl. Sice určitě budeš mít tak jako tak spoustu zastávek a doplňovat jídlo a pití, takže bys nemusel mít na kole baterie pro celou trasu, ale samozřejmě už by to byla starost navíc.
Drobná technická, jak mi zastávky pomůžou s tím, že nebudu muset mít baterie na celou dobu? Chápu to správně, že tím myslíš použití tužkovek a jejich nákup po cestě?
Tak já neznám přesná pravidla, ale u některých delších závodů bývá třeba možnost nechat si zavést připravenou tašku s věcma do některé občerstvovací stanice nebo aspoň třeba do půlky trasy.
Jestli to tady nejde nebo je dokonce povinné vést si všechno už ze startu, tak nic. Na defakto náhodný nákup cestou bych asi nespoléhal.
Teda kdysi během cyklo 24hodinovky v Dobrouči jsem nakupoval i během závodu, ale akorát nějaké jídlo, protože jsem hrubě podcenil zásoby a na to, až otevřou jsem se těšil už od půlnoci, neboť jsme okolo toho krámu stále jezdili... :-)
Nechat si něco dovézt do půlky, to asi možné je, to máš pravdu. Jak se tak znám, baterek bych vezl radši víc, aby byla jistota, že mi nedojdou, takže i když bych třeba nevezl všechny najednou, měl bych jich určitě více než polovinu.
Ty rozdíly v rychlosti jsou doopravdy malé. Takže jsem s rozhodováním znovu na začátku :-) Dynamo bude stát víc peněz, bude s ním víc srandy při vývoji, ale ten vývoj zabere mnohem víc času.
Pokud chceš mít jistotu, tak je stejně jeden systém osvětlení málo. To moje řešení sice zatím nikdy neselhalo, ale na K24 jsem to stejně jistil připravenou čelovkou + červenou blikačkou.
Pokazit se teoreticky může cokoliv a je úplně jedno, zda je to žárovka triviálně zapojená na dynamo nebo ledky svítící z baterie... čím složitější řešení (měniče, procesory, SMD součástky), tím menší naděje, že to na místě opravíš, ale upřímně asi bych nezkoušel po tmě venku řešit ani triviální problém jako je prasklá žárovka nebo přetržený drátek...
Vozím už nejakou dobu pro jistotu blikačku na helmě, vypnutou.
Tak někdy uvažuju, když mám s tím složitým systémem najeto už pár tisíc hodin, jestli to znamená, že se na to můžu už fakt spolehnout, nebo naopak, že se pravděpodobnost závady nezadržitelně zvyšuje.
Problém jsem zažil jednou snad před 15 lety, když jsem vyrazil na noční jízdu na tom předělaném Favoritu, tenkrát jediném kole a ještě s přítlačným dynamem.
Cestou jsem potmě zapojoval CD walkman do palubní sítě 6 V - a zkratem na konektoru odešla centrální pojistka baterie (jiná tam ani nebyla).
Neměl jsem druhou, ani nic jiného, čím to spravit. Nezbylo než vrátit se přes 10 km na chatu.
Akorát že ta baterie NiCd při dynamu fungovala jako přepěťová ochrana a navíc bez ní samotné dynamo neutáhlo přední halogen. Takže jsem mohl jet jenom na nouzové LEDky a max. 15 km/h, jinak by něco shořelo. A bylo to hlavně s kopce. Jet chvíli rychleji bez světla, to by pro mě znamenalo takovou ostudu, že to nepřipadalo v úvahu. No to jsem teda nevychytal.
Na chatě jsem vyměnil pojistku, nová projížďka pak proběhla podle plánu, akorát že s návratem v 7 ráno. Na některé věci se nezapomíná :-)
O tohle jste zatím nikdo nezavadili? Nevyzkoušeli, nebastlili?
https://www.cyklospeciality.cz/doplnky/indukcni...
Na srazech to už párkrát k vidění bylo. 1W - těžko, možná špičkově. Zadní malá LED je zviditelněná parabolou jenom do úzkého kuželu. Přední nevím. Sám majitel uvažoval o výměně za něco výkonnějšího.
Těžko hodnotit, každý máme měřítka jinde.
V jiném tématu se to někdo chystal bastlit jako nabíječku místo dynama. Chvilku jsem se nechal vtáhnout do děje, závěr si nakonec s úlevou nechám ujít.
Mám na skládačce nějakou starší a možná levnější verzi zadní poloviny toho. Každopádně je to taky Reelight. Je to docela šmejdík, takové "lepší než nic" světlo. Jednak po cca roce chcipla nějaká elektronika uvnitř, takže to blikání po zastavení se neděje. Bliká to jen za jízdy a to v rytmu průjezdů magnetů kolem cívky, čili při rychlé jízdě to svítí a při pomalé slabounce bliká. Krom toho je nemožné dotáhnout ty hadicové spony, kterýma se to montuje na rám tolik, aby nešoupaly magnety o cívku. Ony ji totiž svině přitahují (překvapivě, že) a asi vlivem rázů od silnice a podobně se to vždycky jednou za čas posune až do kontaktu s nima. Čili celkově žádný zázrak a zatím jsem to nesundal jen proto, že se mi to nechce dělat :-).
Uvažuju o to ráfkovém dynamu Velogical. To se chová trochu jinak, než nábojová dynama. S rostoucí rychlostí roste nejen napětí, ale i proud. Takže to, bych vyrobil by stejnak na nábojové dynamo asi nebylo.
Těm vysokým napětím bych se rád vyhnul použitím nějaké výkonové zenerky. Navíc ráfkové dynamo je možné vypnout.
Pro tvoje potřeby mohl splňovat tenhle čip: LT8611 (http://cds.linear.com/docs/en/datasheet/8611f.pdf ). Dal bys měření proudu na vstup a za něj dostatečně velký kondenzátor.
EDIT: Ještě zajímavější, je LT8613, což je ten samý čip, ale má lepší ty spínací mosfety.
Nemáš, prosím, někde namalované to tvoje zapojení s automatickým přepínáním mezi zdvojovačem a můstkem?
Jestli chceš být fakt hardcore a vyšťavit z dynama co to dá, tak bych použil http://www.linear.com/product/LT8490
Pro použití s konkrétním dynamem to je navíc asi trochu kanón na vrabce. Člověk si ho proměří a pak můžeš mikrokontrolérem přesně kontrolovat vstupní proud. Pokud použiješ zdvojovač napětí, můžeš tam mít mít buck místo toho buck-boost.
Vždyť stojí jenom asi jako 10 lithiových primárních baterek :-)
> Je jen na stejnosměrný proud, tedy stále dost bude záležet, co dáš mezi něj a dynamo.
Jestli tím myslíš jako jestli použít zdvojovač nebo obyčejný Graetz, tak by právě nemělo díky tomu, že s MPTT a buck-boost to vždycky najde optimum.
> Člověk si ho proměří a pak můžeš mikrokontrolérem přesně kontrolovat vstupní proud.
To je pravda (za předpokladu, že s rychlostí se mění napětí, ale ne maximální proud, což u dynama asi je, nevím).
Já tu celou dobu řeším ztráty a ty mi napíšeš, že je jedno jestli použiju Graetze nebo zdvojovač :-) Tahat z dynama maximum, co dá, je jedna věc a jak s tou energií naložím druhá.
Pro pochopení charakteristik klasického dynama, má skvělé stránky NightRider: http://nightrider.xf.cz/son28.htm
Radek to tu někde psal, pro dosažení maximálního výkonu z nábojového dynama je potřeba omezovat proud. Ten Velogical má úplně jinou charakteristiku, se zvyšující se rychlostí roste jak proud, tak napětí. Jeho charakteristiku jsem nikde takhle pěkně změřenou neviděl.
Mám to sesmolené na papíře. Zkusil jsem kus oskenovat - hrůza. Oko se umí podívat tak, aby se tužka neleskla - skener ne. Pro představu, viz obrázky. Nemám iluze, že by se to někomu hodilo :-)
Ale automatiku si zprogramuješ, ne?
Jestli myslíš jenom ten princip přepínání, tak vezme se plný můstek a na výstup se zapojí místo jednoho filtračního kondenzátoru dva v sérii.
Jejich střed se spojí s jedním střídavým vstupem můstku a je z toho zdvojovač, dvě diody jsou pak nevyužité.
Když jsou elyty na nižší napětí, než co se může na výstupu objevit v režimu bez zdvojovače, dávají se k nim paralelně balanční odpory (u mě to konkrétně nebylo potřeba).
Díky. To samotné přepínání děláš pomocí klasického elektromechanického relé?
Vyšší účinnost bude pravděpodobně vycházet z úbytku napětí na diodě, protože Graetz má vždycky v sérii 2 diody, což u napětí "dynama" u kola rozhodně nemusí být zanedbatelné.
Přemýšlím, zda to bude mít na oplátku nějaké nevýhody, ale pokud vyšší napětí smysluplně využiješ, asi to smysl dává.
Kdysi jsme tu řešili, že některé blikačky jsou zapojené tak, že předpokládají velmi měkký zdroj pro svoji správnou funkci. Přemýšlím, že bych do 0,5W Smartky dal jednorázové lithiové články (https://www.kronium.cz/lithiova-mikrotuzkova... místo alkalických, ale trochu se bojím, abych pak nemusel kupovat novou.
Netušíte někdo, jak je ta Smartka vnitřně udělaná?
S tím jsem se nesetkal. Nové alkalické články zrovna měkké nejsou, s tím musejí počítat.
Ale k čemu že takové super články do blikačky? Teplotní rozsah, nebo ta trvanlivost při nepoužívání? Při blikání se vybijou stejně.
Zapojení LED bez odporu, kde se počítá s vnitřním odporem článků, znám jenom z malých baterek na 2 x CR2016 nebo 3 x miniaturní knoflík 1,5 V.
Důvodů může být několik:
* vyšší kapacita při nižší hmotnosti
* lepší tolerance na nízké teploty
No normální použití to je asi jedno. Ale na dlouhé brevety se to může hodit, aby s sebou člověk nemusel vozit druhé baterky.
Další doraz k dynamům. Když z něj odebírám menší elektrický výkon, než bych mohl, je i mechanický odpor menší?
Pokud je to proudový zdroj, tak by to tak mělo být. Pak by ale při zkratu měl být mechanický odpor nejmenší, což nevím zda odpovídá realitě?
Předpokládám ale, že velká část odporu stejně budou různá tření, která na elektrice nezávisí.
V podstatě ano.
Záleží, jestli ten menší výkon bude při stejném proudu a menším napětí, nebo při napětí téměř naprázdno a minimálním proudu.
Do zátěže s menším odporem nebo přímo zkratu je mechanický odpor fakt menší než při jmenovité zátěži, ale až při běžné rychlosti. Při pomalém otáčení se zdá jít napřed ztěžka.
Když je magnetický obvod kvalitní, tak naprázdno bude odpor nejmenší a ztráty vířivými proudy zanedbatelné.
Ale třeba takové starší Shimano HB-NX32 má menší odpor do zkratu než naprázdno. S rychlostí se rozdíl zvětšuje. Ale že by se někdy přímo zahřívalo, to ne.
Běžné přítlačné dynamo naprázdno, to je hotové topení. I normálně, ale naprázdno ještě víc.
Teď nemyslím dynamo s přepěťovou ochrannou diodou, ta by vydržela jenom chvilku a bylo by po ní.
Táta si koupil lampičky a součástí byly tyhle LED žárovky.
Nic horšího se jen tak nevidí. I když výkon nic moc, tak uzavřené LEDky se budou pěkně vypékat, chlazení dírkami o několika mm2 moc nepomůže. Jsou na fólii nalepené na hliníkové kostřičce, dovnitř vlezl jen srážecí kondenzátor, filtrační vůbec žádný. Takže to ostře stroboskopuje 1:1, každá zářivka a výbojka je proti tomu zlatá.
Do lampiček šly okamžitě halogeny 42 W, objímky na to jsou.
Ty kostřičky jdou celé rozbalit do plochy, takže je nalepím na chladič a udělám něco vlastního. Čipy vypadají dobře.
Už jsem tady párkrát psal, že bych chtěl postavit LED žárovku řízenou MCU (postupné rozsvěcení, víc úrovní jasu, ...). Tak teď mi doma odešla první kupovaná LED žárovka (drahá potvora 1100 lm), tak jsem ji zkusil rozebrat, abych zjistil, jak to dělají ve světě (asi teda v Číně).
Přední půlka žárovky je plastové "mléčné sklo" v roli difuzoru. Pak je na kruhovém plošňáku s hliníkovým podkladem nalepeno 24 LEDek, a slouží to zároveň jako víko prostoru pro driver. Prostor pro driver je celý vyložený hliníkem (asi jako chladič a zároveň svodič případného zkratu?). Bohužel driver byl zalitý v nějaké gumě (asi silikon), a nepodařilo se mi vyndat celý plošňák nedestruktivně. Samozřejmě problém byl až nejhlouběji co to šlo - studený spoj kterým se připojoval jeden ze dvou drátů 230V na vstup toho driveru.
Zajímavé jsou ty LEDky - na destičce píšou "24(8x3)", a skutečně je to zapojené tak, že jsou vždycky paralelně 3 LEDky, a tyhle trojice pak v sérii (po 8 sériích). Člověk by řekl, že kvůli vyrovnání výrobních odchylek by bylo lepší mít série po osmi, a pak teprve tyhle osmice zapojit paralelně.
Zkusil jsem si fixem zakreslit, kde přibližně vidím okem na PCB prohlubeň, čili asi mezeru mezi vodivými částmi. Fakt to vypadá, že jsou to ty trojice paralelně, a to celé v sérii.
Za provozu to mělo na přívodu napětí cca 74 V, čili cca 9.25V na tu paralelní trojici LEDek. To by naznačovalo, že jedna LEDka (jedna součástka) jsou ve skutečnosti tři sériově zapojené LEDky v jednom pouzdře. Při zvětšení jsou uvnitř té LEDky viditelné tři takové čárky, takže fakt je to asi trojice. Z tohoto důvodu nejspíš až tak nevadí to divné paralelně-sériové zapojení, protože zapojuju paralelně vlastně trojici sériových LEDek v jednom pouzdře.
(K driveru napíšu v dalším příspěvku)
K driveru: zkusil jsem si to vyfotit a nakreslit schéma. Bohužel se mi nepodařilo celý driver vymontovat nedestruktivně, ale předpokládám, že je to takto: hlavní čip se jmenuje MT7812, a zřejmě je to tohle:
http://www.maxictech.com/uploads/soft/201504/1...
Tam je taky zakreslené referenční schéma. Zajímaly by mě ty odchylky od schématu:
- kondenzátor CX1 na úplném začátku je asi na odrušení nějakých šumů na vstupu
- příliš nechápu roli sestavy CE1, L1, R0 a C2 (referenční schéma má jen jeden kondenzátor)
- prostředek vypadá docela podobně jako to referenční schéma, asi OK.
- cívka L2 je taková divná věc - vypadá to skoro jako trafo s těmi čtvercovými plechy. Nicméně z toho vedou tři dráty, dva z toho jsou zapojeny do jednoho místa. Co to je zač? Popis to má X7/3.03mH.
- k čemu může být odpor R6 úplně na výstupu?
Kde by se to MT7812 dalo sehnat? Farnell to zdá se nevede, na eBay jsem to taky nenašel. Každopádně to vypadá pěkně, nepotřebuje to žádných stabilních +5V, stabilizaci vstupu si to dělá samo, ochranu proti přepětí taky.
> Člověk by řekl, že kvůli vyrovnání výrobních odchylek by bylo lepší mít série po osmi, a pak teprve tyhle osmice zapojit paralelně.
Možná (zase hrozí, že se výrobní odchylky sečtou stejným směrem). Jednoduché řešení je dát před každou osmici párohmový odpor, který to trochu srovná.
> - kondenzátor CX1 na úplném začátku je asi na odrušení nějakých šumů na vstupu
Asi aby bordel ze spínaného zdroje nešel do sítě.
> - příliš nechápu roli sestavy CE1, L1, R0 a C2 (referenční schéma má jen jeden kondenzátor)
Lepší filtrace (cívka zadrží část střídavé složky). Ale smysl R0 nechápu a doufám, že to neznamená, že má 0 Ω. Pak by to byl nejspíš prototyp, kde se cívka neosvědčila (velký sériový odpor?) a přemostili ji.
> - k čemu může být odpor R6 úplně na výstupu?
Bezpečné vybití kondenzátoru, aby na něm nezůstalo 70 V. Podle mě opět zbytečnost, protože když je to zalité a těžko rozebiratelné, tak ho vybijou svodové proudy než se dostaneš dovnitř, a navíc 70 V není něco, co by způsobilo nějakou velkou škodu na lidech.
> zase hrozí, že se výrobní odchylky
> sečtou stejným směrem
Zákon velkých čísel se tomu říká. Bez přidaných odporů je pravděpodobnost problémů tím menší, čím víc sériových úseků tam je.
Vybíjecí odpor v tomhle bývá hlavně proto, aby LEDky po vypnutí spolehlivě zhasly.
Při vybíjení jenom přes LED to umí potmě viditelně světélkovat klidně přes minutu a někdo by se mohl divit, co to má znamenat.
A není teda ta sestava CE1, L1, R0 a C2 k odfiltrování pronikání VF bordelu zpět do sítě? Že by se velikostí R0 určovalo, jak moc chci filtrovat versus jak moc chci dostat napájení, když si řeknu?
R0 se bohužel při extrakci ze zalité gumy nezachoval.
Už jste někdy viděli, že by LED žárovka umřela protože umřela nějaká z těch LED?
Já ne a přijde mi to dost hloupé. Člověk si ospravedlní vysokou cenu LED žárovky tím, že LED má dlouhou životnost, ale ono to vždy umře někde mezi LED a 230V.
Zatím většina, co jsem kuchal.
Jedna LED zčerná a přeruší se.
Kolegovi z práce jsem opravoval lampičku z Lidlu, plošák s LED dokola v sérii, bez chlazení, to samé.
U těch sério-paralelních kombinací taky, tam postupně několik, než se zbývající výkonově přetížily a odešly taky, napřed začaly blikat (to byly ale staré slátaniny z 5mm LED).
Tak jako kdysi úsporky, co jich mám opravených ještě plný šuplík, tak jsem vyškemral už i nějaké vadné LEDky. Tam ale není o co stát.
Po tom vyhřátí už často svítí mizerně a teple bílé časem přešly do studena.
Co máme doma tři opravdu kupované (Teslux - skleněná baňka, keramické chlazení), tak sice barvu mají pořád pěknou, ale i bez přehřívání svítí po letech už všechny polovičně. Tam ještě nevím, co je uvnitř.
Tak konečně vidím, jak je dělaný ten "tepelně vodivý" plast. Hliník uvnitř :-)
Co jsem zatím rozebíral, měly chladicí spodek buď celý keramický nebo dokonce žebrovaný hliníkový.
A taky že je uvnitř nějaká elektronika. Zatím všechny závitové jsem měl jenom se sériovým kondenzátorem a po usměrnění víc či míň úspěšně vyhlazené.
Nepamatuješ náhodou, tahle po vypnutí zhasla okamžitě, nebo dejme tomu během sekundy?
Mám 13W z Lidlu, nemá viditelný stroboskopický jev a dohasíná pomalu. Mám za to, že tam není elektronika, jenom dobrá filtrace (na rozdíl od jiných stroboskopů, např. Emos)
Některé nové teď ale taky vůbec neblikají a přesto zhasínají okamžitě. Tam už nějaký driver asi konečně bude.
U téhle by se driver dal ještě pořád nahradit tou pasivní kombinací, místa na velké kondenzátory je tam dost.
Dohasínala asi rychle.
Žebrování je asi dobré, ale nesmělo by být vodivě s ničím spojené. Což je výhoda tohoto hliníku obaleného vrstvou plastu. Ale zase to míň chladí.
Ještě je teda hnus, že tohle je v klasické stropnici namontované naležato, a člověk by chtěl, ať to svítí dolů. Daleko lepší by bylo nechat v závitu E27 jen ten driver, a kolečko s LEDkama připevnit přímo na těleso té stropnice, ať se to rovnou o to chladí a zároven ať to svítí rovnou dolů.
Paralelně 3 LED jsou podle mě kvůli "odolnosti" proti chybě jedné led v režimu open circuit (ať už spálená nebo třeba špatně (opačně) přiletovaná atd.) Smyslem je asi hlavně snížení chybovosti ve výrobě. Předpokládám, že sousední LED o 30 % větší proud snesou, alespoň chvíli :), a doženou chybějící světlo. Takže v věc bude svítit skoro normálně i bez jedné nebo pár LED.
Ze stejného důvodu nemusí tolik vadit nevyrovnaný proud chipy. pokud se drží v limitu součástky a v přibližně lineárním režimu svítivosti na proud.
Jen tak pro zajímavost sem dávám něco trochu mimo.
Dostal jsem jednou vadný akumulátor z elektrokola s nabíječkou. Akumulátor jsem už rozebíral v tématu o bateriích.
Teď jsem otevřel tu nabíječku, k čemu že by šla ještě využít. Dává 42 V, max 2A a podle odběru svítí LED červeně nebo zeleně. Každý zdroj je k něčemu dobrý, vždycky se dá různě upravit.
Uvnitř čekalo několik překvapení:
- Přístroj nemá značku dvojité izolace, proto má šňůru s uzemněním. To ale uvnitř není nikam zapojeno! Uvnitř se vše tváří jako spotřebič třídy II. Správně by měl být výstup uzemněn, když už.
- Na to, co to umí, je zapojení na sekundáru poměrně složité. 4x operační zesilovač a tři nezávislé napěťové reference typu 431. Bylo by potřeba si to nakreslit, ale to by byla fuška.
- pro finální doladění jsou na některé odpory zvrchu ručně přilepené další.
- Výroba byla zlevněna odebráním "zbytečných" součástek, včetně dalšího dvojitého OZ. Tím se ale stalo opravdu zbytečnými spoustu dalších pasivních součástek, co okolo zůstaly. K čemu ještě to tam původně mohlo být - možná ta kontrolní LED měla navíc blikat.
- Na primáru jsou osazené všechny EMC filtry (překvapení v dobrém slova smyslu).
Úředníci kolem evropských norem se můžou postavit na hlavu, ale tyhle přístroje prostě vládnou světu. Výrobci z toho nedělají žádnou vědu a věří si, že to fungovat bude. Většinou jim to vychází, taky proč ne.
No a není volba třípólového konektoru C13 způsobena tím, že dvoupólový "kazeťákový" C7 je jen do 2 A a oni potřebovali víc?
Označení třídy je pak samozřejmě chybné, ale může za tím být nějaký takovýto "prostý" důvod.
Tak značku dvojité izolace tam dost možná nedali, protože to dvojitou izolaci nemá nebo to nesplňuje nějaký jiný parametr, aby to mohla být druhá třída.
Teoreticky by to mohli mít kvůli nějakému filtru nebo přepěťové ochranně, z fotky si netroufám hádat, zda PE vodič k nějaké součastce vede nebo ne.
Pitomé u takovýhle spotřebičů je, pokud se má udělat revize, protože když to nikde nemá kovovou kostru, tak nejde změřit odpor ochranného vodiče, což je u první třídy nutné. U televizí, monitorů a podobně se většinou najde aspoň nejaký ukostřený šroubek nebo plech na konektoru. U zdrojů zase často propojují kostru s mínusem.
Jestli tady není nic, asi to v pořádku nebude, i když to v praxi ničemu nevadí.
"U zdrojů zase často propojují kostru s mínusem"
Jo, tak to bylo třeba u zdroje k notebooku. K ničemu jinému tam PE použít nejde.
(Zrovna k tomu notebooku jsem musel sehnat zdroj bez PE, mám ho připojený k AV systému většího rozsahu a vznikal brum přes dvojitou zem. Chtěl jsem to řešit "čistě" a ne odpojit PE - přestože ten originální zdroj by měl bez něj možná menší unikající proud než ten univerzální čínsko-polský děs s dvojitou izolací.)
K Akitovi - vyšší proud se zdá nepravděpodobný, když to má do 100 W.
Staré televize měly taky 2,5 A šňůru, silnější pojistku a při zapnutí brala demagnetizační cívka krátkodobě i přes kW.
Kromě toho existují tyhle 10-16A kabely i s konektorem v provedení bez PE, pokud spotřebič vyhovuje třídě II.
Prostě chtěli, ať to vypadá na první pohled bezpečnější a jiný rozumný důvod bych za tím nehledal.
Musím něco přidat - tak čtu, že někdo vyhořel kvůli zdroji k notebooku. Ten můj neoriginální je zaplý den co den už asi osm let, jenom přes noc se vypíná automaticky. Radši ho už budu zapínat jenom když je potřeba, vzhledem k té pochybné kvalitě. Rozdělaný byl kvůli studeným spojům už dvakrát, jinak naprázdno se znatelně nehřeje vůbec.
Ale proč to sem dávám - už jenom ten kabel působí fakt podezřele a je to z kamenné prodejny. Srovnání zástrčky s jinou normální a pak detail, že je tam fakt 10A. Na druhém konci je plochý "8" konektor bez údaje.
Psal jsem tu o ráfkovém dynamu Velogical. Objevil jsem zajívamý článek plný grafů: https://fahrradzukunft.de/18/labortest...
To dynamo se chová úplně jinak, než nábovová nebo lahvová dynama. Mimo jiné to bourá mojí myšlenku na nahrazení diodového můstku můstkem z mosfetů a vrací to zpět úvahy o zdvojovací napětí případně přepínaném zdvojovači/můstku.
Hlavně to konečně bourá zkamenělé normy pro dynama na kolo. S tím se už nabije cokoliv.
Budeš ho objednávat? Asi bych si dal říct, ale radši bych to napřed viděl na vlastní oči.
Kontstrukčně je to vlastně totéž, co známý synchronní třífázový motorek a musí být kvalitní statorové plechy, aby neměly ztráty.
Docela by mě ale zajímalo, jak se chovají ta ostatní, "chytrá" dynama jenom tak, bez regulační elektroniky. Nepíšou o tom?
Škoda, že už se nevyrábí.
Měly totiž nejlepší magnetické řešení, co může být, žádné ztráty přemagnetováním železa.
Cívka je zde statorem, ale precizní průmyslové DC motorky se samonosnými cívkami rotoru vypadají v principu stejně (ještě mají navíc komutátor).
Jako drobnou nevýhodu vidím to, že má dynamo radši spíš malá napětí. Když se koukneš na graf výkonu v závislosti na proudu při konstatní rychlosti (https://fahrradzukunft.de/bilder/18/labortest... ), zjistíš, že se na něm nedá štelovat napětí tak nahoru, jako to jde u SONa. S poklesem proudu klesá i elektrický výkon a tudíž napětí roste pomalu. Ten čip pro stavbu můstku z mosfetů potřebuje nejméně 9V, což je už dost mimo optimální zónu tohohle dynama.
Jestli to chápu správně, tak u SONu je od určité rychlosti celkem jedno, jestli ten výkon odebírám při 100 mA a nebo při 300 mA (http://nightrider.xf.cz/son28.htm ). Zase je u toho Velogicu pěkné, že když odeberu menší proud, klesne elektrický výkon a stoupne účinnost dynama, takže výsledný mechanický výkon klesne více než lineárně. Škoda, že jsem nikde nenašel, podobné grafy s účinností i pro ten SON. Pozitivní je, že díky wattmetru bych mohl změřit mechanický výkon toho Velogicu. jen ne tak přesně, jako ve zmiňovaném článku.
Myslím si, že k tomu SONu bych dokázal postavit krabičku, která bude dávat třeba těch 12V a nejvyšší možný výkon pro danou rychlost. Vlastně by asi mělo stačit držet vstupní proud v určitém rozmezí. Místo diodového můstku by se použily mosfety (http://cds.linear.com/docs/en/datasheet/4320fb.pdf ), takže by bylo potřeba držet vstupní napětí nad těmi 9V, což taky není problém. Jediný zádrhel vidím v tom, že nemám čas.
Jestli se rozhodnu, pořídit ho, budu to řešit osobně na Spezi. S uchycením na vidlici Vendetty bude drobný problém, má takový nepravidelný profil s poměrem stran cca 3:1, možná 4:1.
Nemáš spočítané na kolik by to vyšlo, včetně dopravy k nám?
Vypadají dobře, ale na tom jejich webu aby se prase vyznalo.
Cena s dopravou po Evropě je 165€. Držák navíc stojí 44,02€, což je tedy raketa, takže pokud to pořídím, tak na druhé kolo budu vyrábět adaptér na adaptér :-)
http://www.ebay.de/sch/m.html?_odkw=&_ssn...
Vytisknout na 3D tiskárně by to nešlo?
Na fotce se sundaným rotorem vypadá Velogical natolik podobný modelářskému třífázovému motůrku, že mám chuť vyzkoušet, jestli by se ten motůrek nedal použít místo něj :-). Největší problém asi bude s těmi patentními O-kroužky, na které prý dost dlouho vyvíjeli speciální gumu. Ale na jedno rychlé vyzkoušení snad vydrží i nějaká snadno dostupná náhražka.
Už jsem to sem kdysi dával - takové třífázové dynamko se dělalo už i hotové, je to z reklamovaného rádia na kliku, kde se s tím měl nabít NiCd akumulátorek 2,4 V, kdyby byla předpokládaná trpělivost.
Takhle pro srandu vestavěné do krabičky dává při točení klikou pohodlně 12V 3W, výstup jde ven nebo do žárovky.
Napětí je docela stabilní a výkon by šel větší, ale dlouho by nevydržely plastové převody do rychla, i ta klika se pak kroutí.
Použití na kole jsem tenkrát zavrhnul kvůli problematické odolnosti proti vnějším vlivům, ale jinak je to skoro ono. Magnet rotoru je zde klasický feritový.
Tak jo, jdu na to :-).
To máš třífázový outrunner, nebo ne? Má to vůbec magnety, nebo je to čistě indukční?
Přesně tak. Rotor je hřídel a celý ten černý vnější plášť, magnety v něm jsou. Stator jsou cívky a všechen ten červený hliník dole.
Tak je doměřeno.
Krátká verze: nefunguje to.
Dlouhá verze: pohon o bok pneumatiky, třecí kolečko mělo průměr 25 mm a zcela určitě neprokluzovalo. Proud nakrátko při 30 km/h cca 3 A, napětí naprázdno při 30 km/h cca 1 V. Při běžném zatížení z toho leze cca 0,6 V a 0,1 A. Po zkušebním odpojení jedné fáze byl výstup ještě slabší. Závěr: jako generátor nepoužitelné.
Hm, dává to smysl, ty modelářské motory mají údajně jako vinutí klidně třeba jen čtyři závity tlustým drátem, obrovský proud na malém napětí. Na něco jako 6V a 0,5A by člověk asi potřeboval mnohem víc závitů, jinak to napětí nedostane.
Díky za pokus.
Parametry u toho motorku říkají 1400 ot/min na 1V, takže víc se z toho při těch 10 závitech opravdu nedostane.
Ovšem do zkratu by měl dávat proud pořádný.
Jestli jsi to měřil po usměrnění, napětí se ztratilo na diodách.
Co to udělá při zkratu mezi fázemi přímo, jde s ním vůbec pak točit?
Pokud by se k tomu dal přizpůsobovací tansformátorek (třífázový), na sekundáru by mohlo být napětí dle libosti. Na kole ovšem nepoužitelné (kdo by se s tím tahal).
Přesně tak, usměrnil jsem to třífázovým můstkem. Když se napřímo zkratují ty tři vodiče, jde s motůrkem otáčet hodně ztuha. Při zkratu přes usměrňovač a ampérmetr se točil znatelně lehčeji a naprázdno skoro bez odporu.
Když budu mít tem AC-DC zdvojovač napětí, dá se nějak spočítat na jaký proud bude limitovat?
Napadla mě taková blbost...
Graetzův můstek má dvě diody v sérii, což jsou zbytečné ztráty navíc. Co kdyby se obvod světel rozdělil na dvě stejné větve, jednu napájenou kladnými půlvlnami a druhou zápornými, se společným středním vodičem? Na to by místo můstku stačily dvě diody a v sérii se spotřebičem by byla vždycky jenom jedna. Nebo si to špatně představuju?
Samozřejmě by to mělo jiné problémy jako nutnost zdvojit všechny filtrační kondenzátory a další pomocné součástky, menší napětí (méně výhodné kombinace bílých a červených LED), nemožnost použít celý výkon dynama na napájení jednoho žravého spotřebiče a podobně. Takže to beru jenom jako myšlenkový experiment, zkoušet to nebudu. Ale zajímalo by mě, jestli už to náhodou nezkusil někdo přede mnou.
Tím nevznikne nic jiného než ten diskutovaný zdvojovač.
Nevýhodou je potřeba velkých kapacit pro filtraci a dynamo s omezeným proudem je nedokáže dost rychle nabíjet. Jako zdvojovač ano, ale výkon jako s můstkem se nedosáhne, pokud není tvrdý zdroj.
Nejlíp fakt vyzkoušet.
Ještě to zdvojení kondenzátorů se mi nějak nezdálo, tak jsem to prakticky vyzkoušel (s tvrdým zdrojem):
Pro získání stejné hodnoty filtrovaného napětí při stejném odběru je při půlvlnném usměrnění potřeba ne dvojnásobek, ale čtyřnásobek kapacity proti usměrnění dvoucestnému.
V tom bude asi ten hlavní háček.
Nevím, zda tě chápu správně, ale pokud si představím situaci, že bych měl jenom 2 světla složená z LEDek, která by vydržela takový proud, abych nemusel řešit regulaci ani stabilizaci, pak by se samozřejmě nabízelo brát jednou větví z alternátoru kladnou půlvlnu a druhou větví zápornou (v praxi bych k větvi pro zadní světlo asi přidal něco svítícího dopředu).
Pokud si navíc představím, že by ty dvě nezávislé větve LEDek měly srovnatelné napětí v propustném směru a dostatečně vysoké napětí v závěrném směru, vůbec žádné usměrňovací diody bys nepotřeboval = skoro dokonalá účinnost.
Možná to popisuju zbytečně složitě, ale když bych vzal třeba 2 Cree XML, zapojil je antiparalelně a připojil je k běžnému cyklodynamu, mělo by to (podle mě) fungovat bez regulace i stabilizace, při jízdě by střídavě blikaly. Když bych vzal tyhle diody 4 a zapojil je po dvou, bude výkon cyklodynama prakticky dokonale využit... ale jakmile bych se chtěl zbavit blikání, už se usměrňovací diodě (2x) nevyhnu.
Vymyslel jsem, že ten ideal diode bridge conroller (LT4320, http://www.linear.com/docs/43273 ) by měl jít použít i k řízení full wave voltage doubleru. Prostě tam dám jen dva mosfety místo čtyř, to je jednoduché a mělo by to fungovat.
Otázka zní, jak to zapojit abych to mohl za použití co nejméně relé přepínat mezi zdvojovačem a můstkem.
V simulátoru jsem si vyzkoušel, že by to teoreticky mohlo fungovat tak, že by se rozpojovala cesta mezi dynamem a těmi dvěma kondíky v sérii. Viz: http://tinyurl.com/hl4zleo
I prakticky to tak funguje, už dost dlouho:
http://www.nakole.cz/diskuse/20311-vlastni...
Uznávám, že je těžké najít tu jednoduchost v celkové složitosti. Už to trvá, rozpomenout se, proč je to přesně takhle.
Mosfet tam navíc přerušuje cestu od můstku k + baterie, tím reguluje napětí, zatímco dvojice kondenzátorů je na +bat trvale. Při sepnutém relé je rozepnutí mosfetu vyloučeno. Je to dočasný stav. Napětí případně omezí na max. 15 V paralelní ochrana baterie, užitečná zároveň při nouzovém externím nabíjení (chladičem tranzistoru ochrany je pro každý případ rám kola).
Schválně to dám sem, protože na fórech k tomu určených to není žádná vzácnost.
Teď když je víc času, došlo po mnoha letech zas i na takovéhle věci. Nejsem přímo sběratel, ale přibývají - baví mě je oživovat a původní vlastnosti třeba ještě vylepšit, když výrobce něco ošidil, snad i schválně.
Pořád je co naladit, ale hlavně je všude vstup pro starý gramofon a tomu napěťově náhodou přesně odpovídá sluchátkový výstup MP3 přehrávače. Přestože s touhle "hudbou budoucnosti" výrobce fakt počítat nemohl, někdy vlastnosti překvapí. Takový "aktivní repráček" se běžně nekoupí (jenom nejde vozit na kole).
Vlevo po dvaceti letech konečně zprovozněný německý bakelitový Blaupunkt (1941), pak Telefunken naší výroby (1938/39), i zevnitř, většina součástek je původních (i šňůra).
Rozhodně nevyhazovat a pokud se někde podobný kousek válí, nebo slouží jako dekorace, dá se opravit a předvádět.
Jenom z hlediska dnešních předpisů nebude vyhovovat vůbec v ničem, což naštěstí netušili naši prarodiče, proto mohi tyto přístroje ve zdraví používat.
Máte někdo zkušenost s mosfetovými solid state relé? Zaujalo mne tohle: https://www.broadcom.com/products/optocouplers...
Já mám tyhle nebo nějaké velmi podobné: http://www.ges.cz/cz/polovodicove-rele-sharp...
akorát si myslím, že nějak podražily. Pokud si dobře pamatuju, kupoval jsem je pod 200 za kus. Možná ale byly jen 6A místo 8A.
Bohužel jsem se ještě nedostal k tomu, abych dodělal ten projekt, kvůli kterému jsem je kupoval. Nicméně v kontaktním poli to fungovalo, jen to opravdu spíná v nule - pokud spínanou stranou teče stejnosměrný proud, zůstane to sepnuté neomezeně dlouho.
Kvůli přechodovým jevům se doporučuje na spínanou stranu zapojit varistor, který pochytá případné napěťové špičky při rozepnutí.
Dotaz laika:
Dynama pro německý trh musí být opatřena přepětovou ochranou.
Má moje dynamo 3,0 W (koupené v ČR) přepěťovou ochranu (v náboji)?
Je ochrana nutná a jakou ochranu použít?
Děkuji
> Je ochrana nutná
Záleží samozřejmě na tom, co máš za tím zapojené.
> a jakou ochranu použít?
Dal bych tam dvě zenerky antisériově (nebo jednu pokud je to opravdu dynamo a tedy z toho leze DC).
Jaké dynamo?
Zatím jsem se setkal se Shimanem, Sonem a S-A, ochranu nemělo ani jedno. Kdyžtak u toho svého vyfoť štítek, podíváme se.
Je to Shimano, obrázek (snad) až na jaře.
Betonová deska před garáží se mrazem (pravidelně každou zimu) nadzdvihne a vrata nejdou otevřít.
Na jaře roztaje led pod deskou a vše funguje jak má ...
Tak tomu nerozumím. Dynamo v náboji nemůže mít přepěťovou ochranu - nemoho by rozumně fungovat naprázdno, mělo by větší odpor než při svícení (veškerý výkon by spotřebovala ta ochrana).
Přepěťovou ochranu začali dávat do některých dynam ještě před nástupem LED pro větší výdrž halogenových žárovek, dražších oproti klasickým.
Předpokládá se, že převážná část výkonu půjde pořád do žárovky a ochrana spolkne jen napěťové špičky při vyšší rychlosti, ne celý výkon při odpojení světla nebo připojení něčeho jiného slabšího.
Hodí se na to třeba obousměrná ochranná dioda P6KE8.2CA.
Viz "Poznámka", první bod:
http://www.shimano.com/media/techdocs/content...
To má logiku. Pokud máš světla na žárovky, přepěťová ochrana má význam pro vyšší životnost, samozřejmě připojená trvale ke světlu - ne k dynamu, je-li světlo vypínatelné.
Pokud je vypínač součástí předního světla, musí se ochrana připojit na jeho výstup (pro zadní světlo).
Pro přední LED světlo není potřeba.
Pro samotné zadní LED světlo - ano, přepěťovka nahradí chybějící spotřebu předního, jinak by se spálilo. Ale proč to dělat...
A jestli má někdo k naprázdno běžícímu nábojovámu dynamu připojenou přepěťovku, aby splnil německou normu, to snad ne. Tak to myšleno není.
Nevíte někdo o elegantním, bezpečném a málo žravém řešení, jak z MCU měřit AC frekvenci z dynama?
Další myšlenka je použití operačního zesilovače, ale to je pro mne španělská vesnice, takže musím věřit tomu, co najdu na webu. Našel jsem tohle: http://electronics.stackexchange.com/a/163267
Co přesně potřebuješ/chceš? Napětí nebo proud? Potřebuješ měření, co přežije napětí dynama naprázdno (kolik to je? 100 V? Víc?) a zároveň uvidí i nízké napětí při zátěži?
Frekvence asi nebude moc problém, celé kolo se bude točit s frekvencí max několik desítek Hz (spíš jen 10 Hz) a dynamo má řádově 10 pólů, ne? To většinou není frekvence, které by ses musel nějak bát.
Edit: co konkrétně znamená "málo žravé"? Řešíš miliampéry nebo mikroampéry? :)
Ještě ... málo žravé jako že to nemá vytvářet znatelnou zátež na dynamo, nebo to z nějakého důvodu potřebuješ krmit z externí baterie? A ad frekvence -- nebo je to ráfkové dynamo? Jaká frekvence teda? Stejně to nebude moc, ne?
To dynamo má pro určité otáčky optimální proud, kdy dá největší výkon. Pokud se odebere proud nižší, klesá výkon a roste účinnost. Pokud se odebere proud vyšší, klesá výkon a klesá účinnost. Tento optimální proud s rostoucími otáčkami stoupá. Jaká je tam přesně závislost, musím změřit. Z webu mi přijde, že lineární.
Odebíraný proud dokážu regulovat čímž můžu řídit, kde na té křivce jsem. Jenže k tomu potřebuju poměrně přesně znát otáčky dynama. Jakou formou se tato informace dostane do MCU už je mi celkem jedno.
Málo žravé znamená max desítky mW. Elegantní - aby to nebyla hromada součástek.
To dynamo má 12 magnetů. Pokud chápu správně, jak se to počítá, vychází mi, že pro 50 km/h to bude mít kolem 1,2kHz. To taky musím změřit.
Jestli chceš měřit jenom frekvenci a má ten procesor s tím alternátorem společnou zem, respektive pokud prostě to AC napětí lze přímo vztáhnout proti zemi toho procesoru, tak stačí libovolný PIN, co umí při změně generovat přerušení.
Měřené napětí bych na tenhle vstup připojil přes velký odpor (třeba 1M) a na vstup dal zenerku, která požere přepětí i záporné napětí.
Při napětí do 100V jsme na jednotkách mW + spotřeba toho MCU. Předpokládám, že frekvenci napětí nižšího než napájecí napětí procesoru (respektive threshold, aby se už na vstupu objevila jednička) řešit nemusíme?
Pak už jen čitáš přerušení za čas nebo (u nízké frekvence) měříš čas mezi přerušeníma. Když pulsy přestanou chodit, můžeš procesor uspat a nechat se tímhle přerušením probudit (tzn u ATmegy cca 2 uA).
Ale vůbec nevím, zda odpovídám na tvou otázku. :-)
Jen pár upozornění: běžné piny u AVRka myslím nebývají se schmitt-trigerem, takže by bylo vhodné trochu vylepšit hrany nebo použít vstup, co hysterezi má (třeba AC, minimálně u XMega). 1Mohm a 10 pF je filtr na nějakých ~10 kHz, takže pozor na kapacity, pokud ty frekvence fakt polezou až ke kHz. O důvod víc zrychlit hrany.
Tak já vycházel z představy, že měřené napětí bude větší než napájení procesoru, takže většinu času bude účinkovat zenerka a přes hranici 01 přeběhneme celkem rychle... ale jo, máš pravdu, určitě by nějaké hradlo s hysterezí bylo vhodné a AC vstup je dobrý nápad.
Tak mi to nedalo a v příloze je obrazek z datasheetu ATmegy88 (doc2545, ale koukám, že obrázek už má jiné číslo), sice o tom mnoho nepíšou, akorát:
Hysteresis of schmitt trigger inputs = 0.05Vcc
s poznámkou, že ten parametr netestují a vyžaduje se jen pro I2C, ale v obrázku ho vidím pro běžný PIN. ;-)
Aha, tak to se omlouvám za mystifikaci (teď jsme kouknu na pár náhodně vybraných vzorků datasheetů různých AVR a všude tam schmitt je). Netuším proč jsem měl pocit, že ne. Ještě jednou pardon.
Pokud tě to zajímá jen když ten proud odebíráš, nemáš pak nějaké vhodnější místo (s menším rozptylem napětí třeba) až někde "dál"? Jak/čím výstup dynama plánuješ zpracovávat. Ale jinak jo, odpor + ZD + něco s hysterezí (buď přímo procesor, nebo nějaké single-hradlo nebo tranzistor) by tady mělo být dostatečné.
Jestli má jít o přivedení střídavého napětí k nějakému vstupu MCU ve funkci čítače, tam problém nevidím (dál už se v tom nevyznám).
Přes vysokoohmový odpor (MOhm) přivést na vstup střídavé napětí, samotný vstup ochránit před kladným nebo záporným přepětím diodami proti napájení, pokud není vstup už dost chráněný uvnitř obvodu.
Nebo si pomoct ještě tranzistorem navíc, jako v tom schématu, co jsem Ti posílal. Tam je to hlavně kvůli zvýšení strmosti přeběhu a definování úzkých pulzů. Ty se pouští do CMOS obvodu, operační zesilovače jsou až dál.
Hračka přišla.
Pár zajímavých čísel z návodu:
-Specific open citcuit voltage 0,52 V/km/h
-Specific frequency 15 Hz/km/h
Čili mě napadá otázka, jak roztočit kolo na 80 km/h, abych otestoval, jakou ten mosfetový můstek doopravdy zvládne frekvenci. Datasheet říka poloviční, ale že to závisí na tranzistoru. A nebo tam bude další relé, které ho prostě odpojí.
Pokud jde jen o otestování frekvence, nepotřebuješ měřit mechanický výkon dodávaný dynamu nebo něco takového, tak chytni něco vhodného do normální síťové vrtačky, zaaretuj jí spoušť na vhodných otáčkách a přilož dynamo. Někdy jsem to zkoušel gumovým kotoučem na ploché kulaté šmirgly, ráfkové dynamo by asi šlo testnout třeba pomocí nějakého kovového vykružovače děr nebo něčeho takového.
Jo, to by se hrálo.
Chtělo by to roztáčet regulovaným motorkem - buď třecím způsobem proti nějakému hladkému kolečku na hřídeli, nebo líp - nasadit na motorek kolečko podobného průměru jako má tohle a slepit vycentrovaně naproti sobě (nějak dočasně - páskou), udělat takové soustrojí.
Měřením rozdílu spotřeby motoru při zatížení by se dalo leccos zjistit. Motorek bude mít akorát při různé zátěži taky různou účinnost, takže čím předimenzovanější, tím líp.
Modelářská vrtačka by taky šla, ale pro spojení 1:1 má zbytečně velké otáčky. Tam spíš ten třecí způsob.
Včera jsem dynamo manontoval a měřil multimetrem + půjčeným osciloskopem. Tady je pár postřehů:
* Dynamo je celkem citlivé na bytelnost uchycení na vidlici. Pokud je špatně uchycené, při větší rychlosti a zátěži prokluzuje. Podle všeho by to mělo lepší uchycení vyřešit. Což bude drobet oříšek vzhledem ke tvaru té vidle.
* Jmenovitá frekvence celkem sedí, s tenčím o-krkouškem jsem naměřil cca 15,3 Hz/km/h
Přikládám grafy napětí a výkonu v závislosti na rychlosti a odporu. Měřil jsem to na výkonových rezistorech se sériově a paralelně připojenými měřáky. Udržet konstantní rychlost, když člověk točí klikami rukou, není vůbec triviální, čili hodnoty je potřeba brát hodně s rezervou. Kde hodnoty nejsou, dynamo prokluzovalo.
grafy:
https://www.dropbox.com/s/om5ywt2holxmwqr...
https://www.dropbox.com/s/bgifj82bpmc57it...
Tak to je dost zajímavé, díky.
A prokluzuje proč, slabý přítlak, nebo problém v kolmosti?
Ještě takhle pokusně ráfek navlhčit, jaký výkon to pak vydrží bez prokluzu.
S tím prokluzem bych řekl, že oboje. Slabý přítlak vlivem vaklavého uchycení i špatný úhel.
Musím to nějak poladit. Podle recenzí i podle výrobce by to nemělo prokluzovat vůbec ani za mokra. On je ten prokluz celkem poznat i na venek změnou zvuku a v extrémním případě i vibracemi.
Trošku hloupé mi přijde, že to dynamo má rádo malá napětí a spíš velké proudy. Pak jsem zvědavý, jak si poradí ten ideal diode controller s tak vysokými frekvencemi, jeho datasheetové maximum to překročí ve 40 km/h. Ale říkám si, že když tam dám tak akorát "malé" tranzistory, že by to mělo snést i větší frekvence za cenu toho, že budu omezovat proud, abych nepřehřál ty tranzistory při přechodových jevech.
Zajímavé také je, že z toho neleze tak úplně sinusoida, ale nemá to k ní úplně daleko. Fotku bohužel nemám.
Pro úplnost tady je graf proudu:
https://www.dropbox.com/s/5c9t32yaocwtti8...
Kdyby si s tím někdo chtěl hrát, tady jsou syrová data:
https://www.dropbox.com/s/mk3f33e1tnftgie...
Sloupec odpor spočtený je pro kontrolu, jak jsem špatně odčítal z displejů multimetrů. Také je možná, že to při některých měření trochu prokluzovalo a já si toho nevšiml.
Mám takový problém se svou páječkou: když tam nasadím zkosený hrot "dláto", drží cín na té zkosené straně a normálně s tím jde pájet. Když ale použiju špičatý hrot (kužel), má cín tendenci stěhovat se někam mimo tu špičku, a v podstatě tím jde pájet jen "naplocho", ne tou špičkou.
Považoval jsem to za vlastnost (z principu kuželová špička asi bude méně prohřívaná než ten zbytek) do doby, než jsem měl v ruce novější páječku stejného výrobce (Veeleman) u našich techniků. Tam šlo normálně pájet i tou nejšpičatější špičkou, cín neměl tendenci se někam stěhovat.
Jde ten hrot nějak upravit, očistit, něčím natřít? Jednoduché postupy typu pořádně to otřít do navhlčené houbičky nebo namočit to do kalafuny jsem zkoušel.
Do mojí pájecí stanice Veeleman se dají koupit náhradní hroty: http://www.ges.cz/cz/naradi-pajeni/pajeni...
Jo, to bych bral až jako krajní řešení. Ale dík za připomenutí, na tuto možnost jsem úplně zapomněl.
(BTW, v GESu mě posledně naštvali - půlku věcí o kterých psali že je mají skladem na prodejně nakonec skladem neměli, a ještě mi paní dala bílé LEDky místo modrých, a já teď nemám jak zjistit, jaké mají parametry - na účtu jsou samozřejmě ty modré)
Chceš, aby byla pocínovaná jenom špička hrotu, a všechno ostatní musí být pořádně zoxidované (nebo z jiného materiálu), aby se tam cínu nechtělo. Jak to ale udělat u hrotu, který už je pocínovaný celý (případně už tak byl z výroby), nevím. Nepájivý lak na tom předpokládám nevydrží (ačkoli papírově by měl 300 °C zvládnout).
Jestli nejde očistit, bude asi po hrotu. To ale souvisí spíš s ulomenou špičkou.
Nechytání cínu se obvykle odstranilo samo - možná pomáhá, když je páječka zapnutá dlouho a třeba i na vyšší teplotu.
Já jsem teda pořád věrný a spokojený s ERS-50, přesněji mám jen tu rukojeť, elektronika je sprostě okopírovaná a trafo je ze zbytků nějaké vadné páječky neznámého původu. Během ohřevu sem tam drnčí volný plech, ale nechtělo se mi to znova otvírat a tak je to už přes dvacet let.
Jak dobře drží teplotu a zároveň má výkonovou rezervu, tomu nejde nic vytknout.
Dělal jsem i s modernější, co byla srovnatelná, ale není to vždy jisté.
Tenké hroty jsem ještě sehnal do zásoby v GM a jinak už je s náhradními díly konec.
Mám novou hračku - objevil jsem fakt minimalistickou desku s AVR MCU:
https://www.sparkfun.com/products/12640
Koupil jsem klon za cca 100 korun na eBay:
http://www.ebay.com/itm/New-Pro-Micro...?
Je to ATmega 32U4, cili hardwarové USB, přišlo to s nainstalovaným bootloaderem a dokonce i nějakým softwarem - po zapojení se to tváří jako USB klávesnice, USB myš a USB sériový port.
Plusy: Celé je to o dost menší a lehčí než Arduino Nano a v klonované verzi stojí i o kousek méně než Nano. Má to možnost napájení z USB nebo externího, na desce je regulátor na 5V. On-board LEDky mají dedikované piny. Napájení má ochranu přes PTC. Na desce není žádná velká elektronika (typu FTDI nebo tak něco), takže to nejspíš na rozdíl od Arduina Nano bude skutečně schopné dosáhnout těch malých mikroampér odběru v uspaném stavu.
Minusy: Deska má jen 24 vývodů, z nichž několik jsou různá napájení, takže nejspíš část z 48pinového pouzdra ATmegy je nezapojené (namátkou vidím PB7, PF0, PF1). Na desce je jen keramický oscilátor, není tam krystal.
Koukám, že máme stejné hračky :-) Ta moje je už nějakou dobu na cestě z Číny...
Jakou velkou nevýhodu tohohle Arduina vidím to, že nemá vyvedené diferenciální vstupy ADC :/
Tak při dostatečně pevné ruce a dostatečně špičatém pájecím hrotu (viz vedle :-) by mělo jít připájet drátek přímo na nohu té ATmegy.
Pozor, je to QFN, takže to nemá nohy. Napojit drátek na TQFP je v pohodě, ale u QFN by to asi chtělo horkovzduch a ideálně mikromanipulátor. Ale třeba jsem jenom lama a fakt tam ten drátek stačí strčit a přejet to pájkou…
Nohy to nemá, ale i u těch "nepřipojených" jsou na desce plošky přesahující půdorys a na nich cínové "nálitky". Takže předpokládám, že na tohle by se mělo jít připojit. Ale teda dokud to fakt nebudu potřebovat, tak to nebudu riskovat :-)
Zkombinoval jsem jakousi pouťovou blikací kytku, vyhozené multifunkční zařízení se scannerem + X hodin práce a vzniklo tohle.
Účel asi jediný - mít zas něco originálního na noční jízdu světel, až nějaká bude.
Z kytky je řídící čip, ze scanneru je světlovod s hodně dobrou RGB LED.
Po připojení napájení ten čip jednou odehrál úvodní divokou sekvenci, pak šla tlačítkem už jenom zvolit jedna z pevných barevných kombinací nebo prolínání.
Chtěl jsem, aby to tu úvodní sekvenci opakovalo pořád dokola. Tak jsem přidal jenom časovač, po tom úvodu krátce přeruší napájení pro čip a tak se to opakuje. Jde to i přepnout na původní režim stálého napájení, pak to po vypnutí tlačítkem bere jen nějaký mikroampér.
Na fotkách jsou kombinace G-B, R-B a R-G.
Něco k tomu světlovodu - původně rozváděl světlo naprosto stejnoměrně po celé délce. Každým narušením hladkého povrchu se zvyšují ztráty, světlo se neodráží zpět dovnitř už tak dokonale a směrem ke konci slábne.
Namočením by se zrušila jeho funkce dočasně úplně.
Potřeboval jsem, aby byl funkční a zároveň voděodolný, to se povedlo až na několikátý pokus. Uzavření do průhledné smršťovačky zhoršilo vlastnosti tak, že šla hned pryč, naštěstí bez větších následků. Nakonec je tam jen průhledná páska, ale ne omotaná dokola, to také odsávalo světlo pryč. Je jen z přední strany a ostatní krytí tvoří černá izolačka. To už je snesitelný kompromis.
Nesmí být nikde škvírka, kterou by se dovnitř vcucla kapka vody.
Je to stejně choulostivé jako ty optiky pro LED z průhledného plastu, kde musí být pořád čistá vzduchová mezera pro dokonalý odraz. Jak se tam někomu dostává voda a prach, postupně to slepne.
Kolik takových potenciálních světelných efektů se ale musí válet v každém sběrném dvoře. Tohle bylo z domu.
Trochu jsem si včera hrál s intalací toho ráfkového dynama.
Místo původního oblouku jsem si ze závitové tyče M3 vyrobil úchyt, který přesně kopíruje vidlici. Na druhé straně jsem to vypodložil klínkem z tvrdé gumy.
Zjistil jsem, že pokud se dynamo provozuje na velké proudy, hodně se hřeje a pak začne prokluzovat. Asi pak trochu klouže i o-kroužek po dynamu. Venku by to tedy asi neměl být problém, tam se dynamo uchladí vzduchem.
I přes tohle zjištní jsem chtěl dosáhnout co nejlepšího přítlaku a tak jsem zkončil u toho, že dynamo nejede po brzdové ploše, ale až po zkosené ploše ráfku.
Dost hloupé je, jak blízko špic a ventilku dynamo je. Místy tam jsou tak 2 mm. Tak doufám, že to bude fungovat. Umisťovat dynamo jinam na kole by bylo celkem krkolomné. Naví má být co nejvíce svisle.
Při jakém výkonu se už moc hřeje? Není zahřívané třeba až tím prokluzováním?
To zas takový SON 28 ve 20" kole, když jsem s tím jezdil hodinu na válcích, to znamená bez většího proudění vzduchu, tak při konstantně odebíraných 7 W marně hledám aspoň malý náznak ohřátí (což se nedá říct o pláštích a ráfcích).
I vzhledem ke stavu ložisek po 60 tis. km (pořád jak nová) se ho jen tak nevzdám.
Ona pro danou rychlost s rostoucím proudem klesá účinnost. A já to úmyslně testoval s malým odporem, aby tam tekly velké proudy. Odhadem jsem na tom dynamu topil 7W, účinnost pod 50%, když jsem zjistil, že je celkem hodně teplé. Byla na něm pak ta guma trochu nalepená, musel jsem ji odstranit alkoholem.
V takovémhle režimu ho určitě provozovat nechci, ale přišlo mi to jako dobrý testovací postup. Až budu mít tu elektroniku za tím, možná to ještě znovu přetestuju.
Pokud bych připojil tu elektroniku kromě dynama i na jazýčkový kontakt tachometru, mohl bych prokluz jednoduše detekovat a omezením proudu odstranit. Ale radši bych to měl bez toho.
U běžného dynama na kolo je proud nastavený a omezený magnetickým tokem. Tady je zřejmě magnet tak silný, že by to bylo schopné dávat proud, na jaký není vinutí zrovna dimenzované.
Pro zajímavost, jaký má stejnosměrný odpor?
Schválně si změřím odpor u různých typů, co mám.
Dorazila deska pro můstek postavený z mosfetů, na tu pro můstek z diod teprve čekám.
Tak jsem to spájel dohromady a podrobil testování.
Zjištění první, zdvojovač se dynamu vůbec nelíbí, vydává s ním divné zvuky. Podle všeho by měl smysl tak do 10km/h. Vzhledem k tomu, že tam bude jako zdroj pro malé rychlosti li-polka, nepřijde mi, že by to za tu komplexitu navíc stálo.
Zjištění druhé, výstupní výkon závisí nejen na připojeném odporu a rychlosti, ale i na použitém vyhlazovacím kondenzátoru. Nejlepší výsledky z vyzkoušených možností mi to dává při 220 uF.
Zjištění třetí, ten mosfetový můstek vesele funguje i když má na výstupu 2,5V. Ani při 50 km/h to nejevilo známky nevole vůči fungování mimo specifikace.
Zjištění třetí, potřeboval bych osciloskop.
Vypadá to, že jako buffer bude jen jedna li-polka a ne dvě, jak jsem původně zamýšlel. Výstupní napětí po usměrnění začíná někde na těch 2,5 V a leze přes 20V. Já bych to tedy použil až někde od 4V a step-down měničem tím nabíjel tu li-polku.
Když tam nebude žádný zdvojovač, odpadá hromada komplexity a budu moct víc věcí zadrátovat přímo do obvodu. Použiju step-down měnič, který kromě regulace výstupního napětí umí regulovat i proud (i na vstupu). Má analogový vstup pro tu regulaci proudu. Takže já tam přes nějaká dělič naperu vstupní napětí, čímž dosáhnu toho, že se to pro dynamo bude jevit, jako zátěž s konstantním odporem. Pak už jen odladím tu hodnotu. Ztratím tím trochu flexibility oproti řízení z MCU, ale ušetřím tím hromadu času s laděním.
Mám následující úlohu. MCU napájené přímo z baterky. Chci z něj dostat analogové napětí, tedy pomocí pwm a low-pass filtru. Jenže bych rád aby to výstupní napětí bylo závislé pouze na střídě a na na napětí baterky. Co s tím?
Asi myslíš "ne na napětí baterky".
Když programy dokážou zázraky (z mého pohledu), asi nebude těžké zavést změnu střídy na základě měření napětí baterie tak, aby se vliv změny napájecího napětí vyrušil.
Díky za rady.
Řekněmě, že mám málo pinů na to abych měřil zpětnou vazbu připmo na tom analogovém výstupu, ale můžu ji měrit nepřímo na výstupu těch měničů, což bude stejnak potřeba :-)
Měřit vstpní napětí baterky bude potřeba, takže přepocmet střídy vypadá jako dobrá cesta.
Něco jednoduššího: znáte tuhle baterku?
Mám k ní vztah a líbí se mi jak je, i jak svítí, jenom místo ploché baterie tam mám už dávno nabíjecí články, co zrovna přebývají. Pro žárovku 3,8 V 0,3 A je to akorát - na pružinových kontaktech je ten správný úbytek, tak jsem je zde nepřeklemoval lankem jako jinde. Vhodnější žárovka není nebo tam nevleze.
Má dodaný i konektor pro nabíjení a jelikož proud jde přes žárovku, funguje i jako zkoušečka vodivosti.
Svítím s ní hlavně při pochůzkách patnácti myších pastiček na půdě.
Přehazoval jsem teď akumulátory za jiné a napadlo mě, nešla by tam schovat náhradní žárovka?
Vtom mi došlo, k čemu je ten dosud záhadný a vlastně geniální plastový výlisek. Teprve po 40 letech, to mě teda dojalo, že to sem musím dát :-)
Začal jsem znovu uvažovat o pořízení nějakého levného osciloskopu. Koukal jsem, že se na hwkitchen dá koupit nějaký jednoduchý ze Seeedstudia za 2 tisíce ( http://www.hwkitchen.com/products/dso-nano-v3... ). V GMe zase mají nějaký do USB za 3 tisíce ( https://www.gme.cz/usb-osciloskop-owon-vds1022 ).
Proto bych se rád zeptal, co byste mi doporučili na takové to domácí žvýkání? Stačí i tyhlety levné?
Ty s displejem mi přijdou trošku praktické, že se nemusím tahat s počítače. Ty do USB zase mohou být o display levnější a nemusí řešit uživatelské rozhraní na malém displeji s pár tlačítky. Čili v tomto ohledu nemám preference, jen pokud k tomu bude potřeba počítač, musí to fungovat s Macem.
No to sis tedy s tím Macem situaci nezjednodušil :) To budeš hledat těžko. Mám v práci krásný logický analyzátor českou Sigmu, ale pod Linuxem nechodí. Musím kvůli tomu mít na stole ještě starý notebook s Woknama.
Já jsem to sem nakonec nenapsal - koupil jsem DSO 112 A, a docela spokojenost. V jednom případě bych býval uvítal jemnější nastavení triggeru, ale nakonec jsem naměřil co jsem chtěl usilovným opakovaným mačkáním tlačítka Hold. A teda jednou by se mi hodil druhý kanál, který to nemá. Jinak OK, doporučuju.
Kde jsi ho koupil?
Ahoj. Mám celkem divný problém s ATMega 32U4.
Mám čínský klon Arduina Pro Micro 3,3V/8Mhz. Mám ho zapojené v celkem složitém obvodu, ale to by nemělo mít vliv, zem je společná. Měřím vstupní napětí přes dělič 10k/120k. Na děliči mám v klidu cca 0,2V, když není připojený na A0. Když ho připojím na A0 vzroste napětí na cca 1V. Když zvyšuju vstupní napětí, roste i napětí na A0/děliči, ale ne lineárně s růstem vstupního napětí. Mám z toho pocit, jako kdyby měl A0 pull-up na nějaké napětí mezi 1 až 2 V.
Arduino kód vypadá následovně:
void setup() {
Serial.begin(19200);
pinMode(A0, INPUT);
}
void loop() {
analogReference(INTERNAL);
Serial.println(analogRead(A0) * 2.56 / 1023);
delay(100);
}
Když zkouším měřit 1,1V Band gap vůči Vcc nebo 2,56V referenci, funguje to skvěle.
Netušíte někdo, kde by mohl být problém?
Vlastně to na mě působí, že tam je pull-up do Vref nebo Vcc, protože když nechám pin ve vzduchu, naměřím maximum.
Pokud si ještě pamatuji na 32 bitového Atmela, tak se pro každý pin nastavuje input nebo output a PullUp,PullDown, nebo žádný odpor. Dál musíš nastavit multiplexer periferií, na které nožičce se daná periferie vyskytuje. Z tvého programu vidím, že nastavuješ A0 jako digitální vstup. Jestli se s tím nastaví implicitně i ten žádný PullUp, to nevím. A/D převodník zatím nenastavuješ, takže ten vstup A0 je stále ještě obyčejný binární vstup.
Ano chování napětí by odpovídalo tomu PullUp odporu na VCC. Už si nepamatuji, jak ten vnitřní PullUp je veliký, takže to tvé chování neumím přepočítat, zda to odpovídá. Ale takhle z volné ruky by to mohlo být ono. Také kdo jiný by ti měl to napětí zvedat, než odpor do VCC? Když na A0 nastavíš kanál A/D převodníku, tak se toho zdvihového odporu zbavíš.
To je tak vše, co umím z tvého kousku programu a chování vydedukovat.
Problém vyřešen. To Arduino bylo nějaký vadný. Tak jsem ho odpájel, zkanibalizoval z něj 3,3V regulátor, který jsem vrazil do původně 5V/16Mhz Arduina a to připájel do obvodu. Teď to funguje, jak má. Jediné, co se měnilo, že na začátku programu musím změnit system prescalar a přepočítávat všechno, co souvisí s frekvencí.
Sláva, elegatní řešení vždy potěší. Jen jestli tam není jiná verse procesoru, který má tu vlastnost, že implicitně nastavuje porty bez PullUp či PullDown. Přečti si nastavení portů z manuálu od toho procesoru.
Mně to moc elegantní nepřišlo. Trochu jsem to přehnal s horkovzduškou a spálil plast té lámací kolíkové lišty, kterou to bylo přidělané. Pak jsem ještě utrhl jeden kontakt na té mé desce.
Každopádně to teď funguje. A to je hlavní. Jen mě to stálo několik hodin života.
Vadné Arduino jsem viděl poprvé v životě, tak si na to budu muset dávat do budoucna pozor. Těžko říct, kde čínský soudruzi udělali chybu. Zjišťovat to nebudu. Třeba to MCUčko použiju v budoucnu někde přímo bez toho Arduina okolo. I když na druhou stranu výpisy do počítače jsou na debugování skvělé. Bez nich bych tuhle chybu neobjevil.
Jiné označení ty MCU doopravy mají, ale vždy to je ATMega 32U4. Všechny porty by měly být defaultně vstup bez pull-upu. Buď bylo něco špatně na té desce, nebo vadné MCU a nebo nějaký divný bootloader.
Konečně zrestaurovaný aspoň jeden kousek ze zachráněné výbavy pro nové kolo - světlo zadní a poziční/blinkry.
To znamená nějaké čištění, leštění, stříkání a lepení. Něco je zlepšené vzhledově, funkčně zde není co.
U blinkrů je zatím stále neporušená vodotěsnost.
Ze začátku byl dlouho s jedním problém, pořád s tím samým. Dostávala se tam voda a vnitřek poněkud vyhnil - železné nožičky LED, bílý papír a elektrolýza udělaly svoje a to tak už zůstalo, protože rozebrat jde jen destruktivně. Není to ale navenek moc poznat.
Všechny pokusy o dodatečné lepení byly marné. Netěsnost šla tenkrát najít až pod vodou - po nalezení způsobu, jak uvnitř zvýšit tlak. Ponořením do horké vody. Jak se vzduch uvnitř rozpínal, unikající bublinky prozradily to jedno místo. Jinak se tlak sám vyrovnává, a to přívodním kablíkem, který je "bužírkového" typu.
Teď jsem těsnost blinkrů zkontroloval stejně, ještě jsem je předtím strčil do ledničky.
Co vydrželo 60 tisíc km, vydrží zas, ale musí být minimálně jak nové.
Jednou jsem někde psal o pumpičce z tlakoměru krve, že se s ní dá s minimální spotřebou a bez práce nafouknout matrace nebo polštářek, jenom to trochu trvá a zároveň to chce hlídat proti přefouknutí, protože dá až půl baru.
Konečně zbyl čas na dokončení celého toho kompaktního kompresůrku, tentokrát žádná elektronika, jenom membránový manostat, který se myslím povedl - jemnost i opakovatelnost nastavení překvapuje, i když ten úmysl tam byl.
Baterie by měly vydržet tak na deset hodin provozu, možná dřív odejde ta pumpa, jestli to fakt víckrát použiju.
Pěkné, zrovna včas. Kde se dá sehnat starý tlakoměr? Já jsem nedávno viděl udělané ofukování výstupu trysky 3D tiskárny ze všech stran (standardně se na trysku montuje ventilátor z jedné strany, přičemž podle mých zkušeností to je pak na výtisku poznat, ta asymetrie). Byl tam zřejmě vzduchovač z akvária napojený na hliníkovou trubičku, ohnutou do kruhu kolem tiskové hlavy, a zevnitř vyvrtané dírky. Tak bych si chtěl udělat něco podobného.
Třeba babička když vyhazuje. A nebo pumpička za 3 dolary: http://www.ebay.com/itm/DC-3V-12V-5V-6V-Small...
Číňani prodávají step-down měnič do 2 A na jednom čipu, ke kterému se přidají už jen pasivní součástky - kondenzátory, trimr na regulaci, a to je tak všechno. Celé to má 12x18 milimetrů. Myslíte, že by tohle šlo nějak rozumně předělat z napěťové regulace na proudovou, aniž bych tím malým SMD trimrem musel pouštět celý ten regulovaný proud?
Koupil jsem si pět kusů na různé účely, ale přemýšlím i o využití pro osvětlení.
Safra, nějak neprošla příloha. Druhý pokus.
Něco mi žere přílohy. Po odeslání a kliknutí na tužku je tam ještě vidět, že byla nějaká příloha (je u ní odkaz "smazat"), ale nezobrazí se.
Tak třeba dočasně sem:
https://www.fi.muni.cz/~kas/tmp/step-down.jpg
Mám 3D tiskem vyrobenou krabičku z PLA. Bohužel mi tak úplně nelícuje a když ji sešroubuju, vznikne mi mezi styčnými plochami v některých místech drobná mezírka, cca pár desetin mm. Tlušťka styčných ploch je 5 mm. Rád bych mezeru mezi plochami něčím vyplnil, ale tak aby se ti dalo případně znovu otevřít bez použití velkého násilí a výpln nějak rozumně odstranit a aplikovat znovu. Poradíte něco, prosím?
Fotky nějak nefungují. Zde jsou odkazy?
https://www.dropbox.com/s/q33edk9onbv4w2i/2017...
https://www.dropbox.com/s/cvi1x79gr5ac4by/2017...
Vystřihnout přířez z ploché tenké silikonové gumy. Jinak to můžeš máznout silikonovým tmelem a sešroubovat. Až to budeš rozebírat, tak to utrhneš, odstraníš a zalepíš na novo.
To vypadá dobře. Díky.
IP 64 pro zkušebnu se běžně zabezpečuje tím silikonovám tmelem. Stejný podfuk, jako s těmi diesly...
Já tam mám na dně dvě velké díry jako odtoky, ale rád bych aby tam neteklo kudy nechci.
Když se to zalepí, tak tam nějakou dobu neteče. I vodotěsné hodinky jsou vodotěsné do doby prvního otevření a také do doby zestárnutí těsnění. Ale mechanické hodinky mají smůlu v přenosu pohybu dovnitř pouzdra. Ten to limituje.
Místo odtokových děr bych to zalepil a dovnitř nacpal trochu odvlhčeného silikagelu pro jímání sražené vlhkosti ze vzduchu.
Ještě jeden dotaz dneska :-) Mám tenhle display: http://www.ebay.com/itm/0-96-I2C-IIC-SPI-Serial...
Rád bych ho dal do krabičky za sklíčko. To sklíčko bych tam vlepil tím silikonem. Otázka je kde nějaké rozumně velké sklíčko vzít. Druhá varianta je vlepit tam rovnou ten display, to by mohlo fungovat, ne?
Může být "sklíčko" plastové?
Různé obaly, reklamní krabičky a podobně, co by se normálně vyhodily, tam bývá materiálu - průhledný tvrdý PVC, PS, PC, dají se lepit i líp než silikonem, trvale.
Když nic jiného, třeba z nových PS krabiček na CD, ale je to dost křehký materiál.
Před 25 lety jsem měl štěstí na balíček nařezaných destiček z 0,8 mm polykarbonátu, ještě jsou potažené z obou stran ochrannou fólií a nevím, k čemu měly původně být. Mám poslední, pak začnu taky hledat.
Myslím, že se mi někde doma válí pár podložních sklíček z mikroskopu. Jestli by ti velikostně stačily (z toho obrázku rozměry displeje nepoznám), rád se jich zbavím.
Já bych volil tu umělou hmotu a zalepil bych to pořádně a vodotěsně tím správným lepidlem na tu umělou hmotu. Je otázka, z čeho je ta tvoje krabička z 3D tiskárny. Jestli je to polyethylén, nebo polypropylén, tak to budeš asi špatně lepit. To by chtělo nějakého technologa na radu.
Píšeš, že je to z PLA. Co to je?
https://en.wikipedia.org/wiki/Polylactic_acid