Zdravím, osobně používám (či spíš požívám) po většinu sezóny během jízdy hypotonický nápoj. Nedávno jsem jej párkrát vynechal (páč mně došel) a druhý den jsem se cítil více unavený, malátný. Když si uvědomím, že během vyjížd'ky spotřebuji cca 4-7l tekutin, tak toho musím logicky taky dost vypotit a tudíž se to mý zchátralý tělo zákonitě musí dost "odsolovat."
Tak by mě docela zajímalo, zda zmíněné nápoje na kole požíváte, nebo si raději doplňujete ionty rezavým mokem na letních zahrádkách ;-)
Pivo,potom pivo a potom pivo a zase jen pivo.
říkáme tomu udělánka. Směs vody, hořčíku a vápníku. V horkém dni sůl. Samostatně pak jeden nápoj z vody a citronu. Jestli se ale jedná o hypotonický nápoj, nemám šajn. Pivo ne, zakyseluje a v kopcích mám po pivu bolesti svalů, hlavně stehenních.
Už řadu let Penco IONOGEN. Zkusil jsem i nějaké jiné nápoje, ale nic co by mi víc vyhovovalo jsem nenašel.
Na vzdory všem moudrým doporučením, na kole preferuju vodu s bublinkama, ideálně neochucenou perlivou Matonku. Někdy si beru i nějaký mírně sladký pití, ale až jako druhou/třetí flašku.
Už několikrát jsem si ověřil, že mít sebou (+/-) čistou vodu je velmi užitečné, v sladkým pití se umýt nedá... :-)
Umýt nedá ? Tak to se pěkně pleteš. Zeptej se Billicka, jak se mu mojí sladkou žbrndou pěkně myly ruce zašmírovaný od řetězu. Líp, než nějakou solvínou... :-)
na ruce od šmíru je nejlepší rozpustit šmír tukem. I vepřové sádlo nebo rostlinný olej funguje. Anebo na cestách kápnout oleje na mazání řetězu, rozpustit, utřít do hadry a nakonec umýt mýdlem a opláchnout vodou a utřít a ruce jsou čistočistěčisté.
Takže to bychom měli to sádlo, vegetol, nebo jiný olej, pak mádlo, vodu. Naproti tomu já mám v bidonu jeden univerzál a hotovo :-)
no jo ale to nemáš čistočistěčisté ruce ale jen rozmazanou špínu ;-)
Já vozím takovej malej balíček vlhčených ubrousků. Můžu si s nima utřít zpocenej ksicht, špinavý ruce příp. zadnici...
hlavně nezačni z druhého konce :-D
Přesně, v bidonu zásadně čistou vodu, jinak hroznový cukr nebo tablety hořčík/vápník/C.
Jeden čas jsem vozila proteinové tyčinky a "carbošneka".
Zcela odmítám vše, v čem je carnitin - ten mi teda rozhodně nedělá dobře.
Ale je fakt, že dneska už jsem v kategorii rekreační cyklista a na spining už také nechodím, takže mě stačí ta voda a hroznový cukr.
Nevím do jaké kategorie cyklistů patřím já (pokud se lehokolisti ještě nějak škatulkujou), ale já všem těm chemickým zázrakům nějak nevěřím...
Prakticky všechny závody, kam jsem se s lehokolem nacpal, jsem fungoval na vodu + hroznový cukr. Akorát na 24hodinovky jsem mel ještě nějaké musli tyčinky (ty nejlevnější z Tesca), hrozinky a nějaký sladkosti ze startovního balíčku.
Když občas vidím některé experty - "tohle proti křečím, tohle na povzbuzení, tohle na rychlejší regeneraci...." musím se pak smát jejich zdůvodněním, proč to zrovna dneska nevyšlo... :-)
Já si připravím místní vodu se sirupem a po cestě to dolévám vodou. Minerály příležitostně doplňuji po cestě pivem. Jedno pivo se rozjede snadno, dvě už jsou horší, víc to bolí, ale jde to. Hypo či izotoničnost nápojů neřeším. Po jízdě to určitě vykompenzuji pivem. :)
A pivo je hypotonický nebo isotonický nápoj?
To je odvislé od množství jeho konzumace ;-)
Našel jsem to:
http://www.bezvabeh.cz/clanek/1735-spravny...
Pivo je isotonický nápoj a je velice vhodné a doporučeníhodné.
Jelikož pivo v Čechách není alkoholický nápoj, tak se na kole může s mírou konzumovat :D
K úvodní otázce - ani jedno, ani druhé. Nejsem duchem sportovec, tak jím a piju jenom co mi chutná a nic víc. A pro mě dobré = sladké, tudíž ani to pivo ne. Chápu, že kdo nezkusil něco navíc, tak neví, že se vlastně mohl už dávno cítit líp než dobře. Ale mám to tak.
Z domu si vezu vodu se sirupem nebo naředěný levný multivitamín, hlavně bez umělých sladidel.
Pak přikupuju slazenou minerálku, lépe bez bublinek. Když je možnost, zředím ji vodou a to i opakovaně.
Sůl po cestě doplňju namazaným chlebem, když jinak jedu jenom na sladké. Pokud je nás víc a je normální jídlo v hospodě (+ kofola), tak není co řešit. Sám se k tomu nedonutím.
Ano, mohu to potvrdit. Terminátor Radek si doplní čokoládovou tyčinkou* palivové články a následně zmizí poklidným tempem v kopci, zatím co zbytek normálních lidí se za ním vleče zoufale lapaje po dechu. Naštěstí je to dobrý kamoš, takže na nás vždycky někde počká. ;-)
* osobně si teda myslím, že se o žádnou čokoládovou tyčinku nejedná, ale že to je maskovaný plátek z uranu či plutonia.
Všemu jsem ochoten uvěřit, i tomu, že někdo vylítne kopec jak kamzík a ani se nezpotí, natož zadejchá a na vrcholu se ještě směje. Ale že někomu nechutná pivo?! ;-)
Ano, i takoví jsme. A víš že se s tím dá žít docela bez problémů?!?
Bez problémů snad ano, ale rozhodně jen krátce :D
Jsem abstinent od 4.3.2007 (holt si tělo řeklo) a nijak mi to nevadí. Spíš naopak.
Jen by mě zajímalo, kde jsou ty ušetřený prachy za ten chlast...
to samý sem si říkal u cigár. :-D
Jak dlouho si to vydržel?!?
Já nekouřím od října nebo listopadu 1993 a zatím návrat nehrozí.
Stejně tak s alkoholem - zvlášť po letošním opětovném kolapsu mého zažívání :o)))
co jak dlouho? Na furt přece. Jsem teď militantní nekuřák :-D
Dřív jsem to taky řešil. Když jsem hodně trénoval, nejlíp mi seděl isostar, výborný poměr ceny a kvality má Ionogen.
Dnes to tolik neřeším. Do bidonu vymačkám půl citrónu a zaleju vodou, další oblíbená kombinace je minerálka a mošt nebo džus, a jako náhrada soli po výkonu chipsy k pivu.
Neni to jen placebo efekt, ta únava?
V předpotopní době, kdy žádné iontové nápoje nebyly, jsme přežívali, a celkem slušné vzdálenosti.
Čoveče není. My bez nich přežijem, ale s nima je to lepší. O profíkách a výkonnostních hobíkách nemluvě.
Ok, co teda doporučuješ.
Já si rozpouštím do litrové petky dvě tabletky šumivého céčka, s tím vydržím tak půl den. Pak jako prase chlastám Coca Colu, většinoi zase litr, namlouvám si, že ty cukry mi dělají při výdeji energie dobře.
Tyhle energy drinky - dříve Red Bull, teď spíše Monster mám do auta, mezi 3-4 většinou spím zkroucenej na sedadle, a pak než vyjedu, loupnu toho energáče.
Myslel jsem si, že je to na povzbuzení spíše ducha než svalů.
Mám zkušenost hlavně s koncentrátem (sirupem) Ionogen od Penca. Dřív jsem jezdil různě s matonkama a jinejma limčama (čistou vodu pozřu jen v nouzi, mám z ní "balvan" v žaludku). To nebylo ono. Přeslazenej, překyselenej, přebublinkovanej... Tahle "chemie" se dává poměrně nařídko do normální vody, chuť je přijatelná, není to vyloženě sladký a snad že to pomáhá s doplněním vypocených minerálů a obsahuje špetku karnitinu.
Za jízdy tohle lohním po lokách úplně v pohodě a při větší námaze je to fakt živá voda. Vyloženě napít (nejmíň tři decky naráz) se toho ale nedokážu. Za celodenní štrapáci ale po lokách vyzunknu tak litřík, ale i několik litrů, to podle vedra a námahy.
Takhle na napití a velký doplnění tekutin dávám většinou Kofolu (krapet míň sladká a lepivá, než Cola). Tý se zas nedokážu napít bez dehydratace z kola.
Cukry z limonád jsou sice cukry a na energii (nebo raději sádlo) se přeměňují, ale to už lepší a účinnější jsou nějaké hroznové cukry. Ty sebou vozím furt, pro rychlé překonání krize, na rychlé doplnění "paliva" do krve.
Možná že joo, možná že nee..;-). Já bych ten pitnej režim nějak neřešil, kdybych neměl takovou velkou spotřebu tekutin. Doma ráno si ještě dávám hořčík a B komlex.
Jinak taky přísun cukrů během jízdy je alespoň pro mě nezbytný. Někdy se mně stalo, že jsem neměl u sebe už žádnej cukr (sladkost) a dostavil se energetický deficit, neboli vybitý baterky.
Zkus (ale radši nezkoušej) ten hlaďák "přejet", to je pak teprv tanec... :-))
A jak to tedy vypadá? Já s sebou tahám jednu musli tyčinku, ne moc sladkou, kdyby nastala nějaká krize. Jinak se stravuji normálně, nejčastěji v Čechách klobásou a pivem. Rozhodně nejedu na pravidelném přísunu sacharozy či fruktosy. Podle názoru pana Vojtěchovského http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm
se má nastolit režim pálení tuků a je potřeba doplňovat tak maximálně škrob a rozhodně ne sacharozu.
Režim pálení tuků se ale nastoluje trochu jinak než sežráním klobásy.
to je přece jasný, že bez hořčice to fungovat nebude. to snad ani nemusíš psát
Ale určitě se tím nepoškodí. A v jakém režimu tedy jedu při vícehodinové cestě, když se průběžně necpu cukrem?
To v jakém režimu jedeš přece záleží na tom, jak jedeš a ne čím se cpeš.
Nejlépe pro laika je to vysvětlené v tom Vojtěchovského článku. Ale odněkud musím energii pro svaly brát. Buď jedu na konzumovanou glukózu a na omezenou zásobu glykogenu z jater, což vydrží bez doplnění myslím tak na hodinu, nebo musím pálit tuk. Jelikož nekonzumuji po cestě sacharozu a jedu v aerobním režimu a dlouhodobě, tak musím nutně přejít na spalování tuků, jinak bych zahynul.
Pokud jedeš v aerobním režimu tak je vše o.k., páč tělo začne spalovat vlastní špeky(ideální stav),ale nesouvisí to s tukem co je v klobáse. Glykogen do svalů se dá doplnit spíš před nebo po, než při výkonu. To co se sní "při" už musí být spíše nějaký rychlý palivo- ovoce, glukopur, tj.jednoduchý cukry nebo MCT apod.
Jesteze Vojtechovsky nezna Radka. To by tsm k benzinu a dieslu musel pridat jeste jaderny reaktor, protoze to jinak neni mozny :))
Přesně tak, Radek "Terminátor" by mu asi poněkud rozkopal bábovičky... :-DD
Ty si myslíš, že Radek není člověk, savec, obratlovec? Že má jinou fysiologii než ostatní lidé, savci, obratlovci? Tak to asi musí být marťan.
Terminátor přece taky vypadá jako člověk. Potí se, padaj mu vlasy, páchne mu z úst...
Ty jsi s (no, spíše tedy "za") Radkem nikdy na kole nejel, že?
Ne, ale věřím ti, že z něj máš ten pocit. Jelikož nezávodím a zase tak moc netrénuji, tak mi ujede ladaskdos a tudíž to připisuji jen vyšší trénovanosti. Terminátor mi ujede tak rychle, že mi to ani nezačne vrtat v hlavě, jak to dokáže. To mne víc štvaly ve dlouhých stoupáních v Alpách paní na elektrokolech, které mi postupně ujely.
...a prdí a chrápe.
Že je mezi náma ale Terminátorů, to jsem ani netušil.
Tak ono by asi bylo i veselé, pokud by musel jít na ergometrii.
Tam by z něj doktoři, resp. sestřičky také měli velkou radost :o)))
Je otázka, zda by se vůbec v době ordinačních hodin dostal na hodnoty potřebné k měření :o)))
Jako co jak vypadá. Jak vypadá hlaďák?!?
Prostě ti dojdou síly a máš pocit, že nevylezeš už ani na kolo, natož aby si na něm jel.
Zvlášť nepříjemné to je, pokud šlapeš do kopce - to se ti chce střídavě plakat a zvracet :o)))
Já se proti tomu bráním pravidelným jídlem - každé 3 hodiny mrkev :o))) - a když je krize, tak mám sebou hroznový cukr.
Taky jsem při usilovné jízdě do kopce usínal. Ne jen jako, nebo skoro, ale prostě spadly víka a sunul jsem se bokem. Ale to je furt docela v pohodě. Stačí do něčeho kousnout a během chvilky je člověk úplně čerstvej.
Když se ale povede takovejhle stav nerespektovat a jet dál, může se vyjet prémie v podobě nejspíš hypoglykemického záchvatu, nebo něčeho hodně podobného. Jednoho takového jsem na konci předminulého Drtiče "křísil", rozklepaného nutil do jídla, dalšího žití a následně ho podpíral a čtvrt hodiny s ním pomaličku pochodoval podle zábradlí na stadionu. Úžasnej zážitek :-) Ale po půl hodině zas nasednul na kolo a odšupajdil s lehkou nohou tři kiláčky bydlet.
Upřímně tohle si nedokážu ani představit. Už jen při tom mým šmrdlání pedálů lehce zvlněnou krajinkou je to hodně nepříjemný, když dochází energie. Při závodech a tom vašem kolohorolezectví to musí bejt něco...
Také si nedovedu představit si přivodit takové vyčerpání. Jo někde v horách když jde o život, ale kvůli závodu, který stejně nemůžu vyhrát?
To nebyl závod a jelo se na pohodu. Akorát že je to dost dlouhý a i náročný (převýšení, terén). Ale ani to vůbec nevadí a není příčinou. Stačí respektovat určité zásady a hlaďák nehrozí. Deset kiláků před cílem jsem něco spltnul a ukecával jsem ho, ať taky něco dá. Že prý nemá hlad. Jako kdyby na pocitu hladu záleželo. Dneska už si dává bacha...
Hele, ono někdy stačí málo. Zkrátka neposlechneš první hladík, řekneš si že to ten kousek do hospody nebo k lavičce ještě dojedeš a najednou se tělo vzpeře a máš tu žaket jak vyšitej.
Tu hranici, kdy se to z obyčejnýho hlaďáku překlopí do průseru snad ani nejde poznat.
Zkrátka najednou je to tu.
Tak me uz se treba podarilo trochu precenit sily pri ceste z prace domu (prece se nenecham predjet od nejakyho cyklisty na silnicce), nevykaslal jsem se na to vcas a nasledne mi nejen cyklista ujel, ale po zjisteni, ze sebou nemam vubec nic k jidlu, mi zbyvajicich 10 km domu pripadalo jako nekonecne utrpeni a prumernou rychlosti bych se nikde nechlubil... :-D
No já nikdy nezapomenu na svou první celodenní vyjížďku s novým trekem. Na Dlouhé Stráně, s nějakou zajížďkou, přes 200 km to bylo. S sebou jsem měl nachystané smažené řízky, protože pořádný kus masa přece musí být, měl jsem jakousi představu, že bez toho bych asi nepřežil. Co bylo sladkostí, to už nevím - určitě zlomek toho, co normálně dneska.
Šok přišel až v noci poté, kdy mě cosi nepopsatelného vzbudilo a nemohl jsem se ani pohnout. Nějak to samo přešlo a ráno už nic zvláštního.
Nevím, jestli to bylo tím (ne)jídlem, dehydratací, nebo spíš tím, jak jsem cestou zpět tlačil na pilu a nedbal na to, jak už nohy bolely.
A tak se mi to povedlo brzo potom ještě jednou zopakovat. Doteď nevím, co to bylo za stavy.
Ale od té doby nic podobného, na jakkoliv dlouhé cestě nebo následně.
No, bylo to v Jeseníkách, tak tě v noci prostě prudil Praděd, kdoví co jsi proved... : "Praděd, dělí Moravu od Slezska a odedávna láká všechny pocestné. Dokáže jim však ukázat i svou nevlídnou tvář. To se zlobí Praděd, mocný vládce zdejších hor. Bere na sebe nejrůznější podoby, nejčastěji se však zjevuje jako stařec s dlouhým bílým vousem. Je spravedlivý, dobrotu dovede ocenit, zato na lidi zlé má spadeno. Běda tomu, kdo by ubližoval druhým nebo jeho milovaným horám.