Zdravím odborníky. Obecně je pro hodnotu vytažení řetězu uznávána měrka, která by měla vyhodnotit prodloužení roztečí článků. Měrka ale měří vnitřní vzdálenost mezi válečky. Jak je ale zohledněna vůle válečku na čepu ? Vůle válečku na čepu je i u nového řetězu.Vytažení řetězu(odchylku od teoretické rozteče) měřím tak, že klínkem na jedné straně vymezím vůli válečku a pak teprve šuplérou změřím vzdálenost mezi válečky. Na novém řetězu KMC Z 51 RB je rozdíl 0,5 mm (132,0 resp. 132,5 mm). Pro info dodávám, že v návodu firma Trek udává max povolené protažení 1/8" na 12" délky řetězu, což by bylo 134,4 mm, což je myslím dost. Jaký ve názor odborníků? Díky.
Nevím, co odborníci, já měřím řetěz dost často, měrka obvykle u všech kol propadává, takže taky šuplerou. A to tak, že stejně jako měrkou, to znamená vnitřní rozteč. Když pořád stejně, tak proč najednou jinak?
Protažení 1/8" na 12" délky znamená 1 %, takže těch 134,4 mm je opravdu nějak moc, odkud že to mělo vyjít?
Nicméně přes 134 mm řetězy normálně dojíždím - za předpokladu, že převody jsou natolik sjeté, že jim to nevadí a nový řetěz by si tam už nikdy nesedl. Na přesnost řazení u 8-kolečka to nemá žádný vliv, u vyšších věřím, že ano, ale ty jsem nikdy nejezdil.
(Na kazetě HG-40 najeto přes 40 tisíc km a stále funguje dobře.)
Omlouvám se, správně mělo být 133,4 mm podle manuálu firmy Trek
Myslím, že hledáš příliš vědu v lovení desetinek. Měrka, ale nakonec i míry pro šupléru jsou víceméně jen orientační a čas pro výměnu řetězu je pro každého jiný. Někdo mění dřív, někdo až při propadnutí měrky, někdo praktikuje kolotoč s třemi různě vydojenými řetězy atd atd... A přitom jediným ideálním stavem je vlastně fungl nový, perfektně čistý a dobře namazaný řetěz. Jakýkoliv starší (vydřený, nikoliv "natažený"), špinavý (zejména ostrým prachem), nebo nenamazaný řetěz pomalu, nebo rychle likviduje, vydírá pastorky a převodníky. A dá se s tím v krajnosti jezdit až do momentu, kdy řetěz začne přeskakovat.
Záleží na každém, jakou péči chce převodům věnovat. Není to jen o měření. I fungl nový, ideálně "krátký" řetěz, ale blbě namazaný, nabalený ostrým čurbesem, dá převodníkům a pastorkům spolehlivě počoudit víc, než rozumně vydojený čistý. Samozřejmě, že extrémně vydojený řetěz už nesedí do zubů a vymačkává je.
Přéésně tak. Osobně věnuju řetězu pravidelnou péči, po každé (delší) vyjížd'ce řetěz vyperu a namažu. Řetěz skoro vždycky "přetáhnu," ale převodníky i kazeta vydrží opravdu dlouho. Taky mně při jízdě vadí zvuky, vydávané málo udržovaným řetězem, nehledě na to, že takový řetěz zbytečně klade odpor. Moc nechápu, když někdo třeba strašně řeší u jednotlivých komponentů každičký gram, ale řetěz má zaprasenej...
...nikdy jsem u nového řetězu vůli klínkem nevymezoval- není proč. Když měříš šuplerou, tak vůli automaticky vymezíš, protože měříš mezi vnitřní stranou čepu/válečku. Obecně se bere řetěz na výměnu při 132,9mm- ať je míra nového jakákoliv(pokud nemáš očesané pastorky- pak je lepší to dojet a vyměnit vše)
Dík za názor, ale asi si nerozumíme. Shodneme se, že pro správné dosednutí válečku řetězu do kola je stabilní rozteč. Ta se postupně zvětšuje, až řetěz začne přeskakovat - mně se to kdysi stalo na největším kole převodníku. A teď uvedu modelový příklad:
rozteč řetězu 20 mm
pr.čepu řetězu 2 mm
pr. válečku 8 mm
otvor válečku 2 mm-bez vůle
otvor válečku 3 mm-velká vůle
Při válečku na čepu bez vůle šuplérou mezi válečky naměřím 20-8=12 mm
Při válečku na čepu s vůlí naměřím 13 mm, protože oba válečky šuplérou přitlačím na čepy. Rozteč řetězu ale zůstává 20 mm
Pokud ale na jedné straně klínkem váleček přitlačím ke hrotu šupléry, tak i při jakékoli vůli válečku na čepu (stejné) naměřím 12 mm. Na novém řetězu kola Trek byl rozdíl otvoru válečku a čepu 0,6 mm a podle měrky byl skoro na výměnu, i když rozteč byla přesná.
I vydřený váleček vypovídá o stavu řetězu (a o tom opotřebení také je) a i ten dává pastorkům a převodníkům kouř. V modelovém případě ovlivní měření o milimetr (ve skutečnosti asi míň). Zbytek obstará součet vůlí v čepech.
Ozubené kolo převodníku má kontakt se řetězem přes válečky a nikoliv přes boční plech článku řetězu. Takže pro jeho opotřebení je nejdůležitější vzdálenost mezi válečky při jejich roztažení zubem. To je ta míra, která je rozhodující. Na natažení toho plechu článku to závisí až sekundárně. Takže to měření přes válečky je to správné.
Souhlasím, že kontakt s kolem má váleček, ale jeho polohu určuje čep. Pokud se rozteč čepů válečků nezvětší a určitá vůle válečků na čepech bude všude stejná, pak si válečky sednou do zubů přesně a není důvod k přeskakování. Proto výrobci doporučují výměnu řetězu po zvětšení jeho délky, tzn. roztečí a ne po zvětšení vůle válečků na čepech. Prvotním důvodem mého příspěvku bylo zjištění, že i nový řetěz s větší vůlí válečků na čepech může být po změření měrkou označen za opotřebený.
"Prodloužení" řetězu vzniká právě zvětšením vůle mezi čepem a válečkem. Samotný článek řetězu (boční plech) se nijak nenatáhne.
Určité "natažení" nabere taky zvětšením vůlí na těch čepech, tím se řetěz skutečně fyzicky prodlouží. Samotné plechy se ale určitě nenatáhnou.
-pro malýho jardu a rondu-zkuste položit "opotřebený" řetěz na stůl a prodloužení roztečí změříte i zednickým metrem. Při tom vůle válečku na čepu na to nemá žádný vliv. Jestli je protažení řetězu způsobeno více protažením bočního plechu nebo vůlí uložení čepu v plechu jsem nezjišťoval, ale jiná příčina být nemůže.
Zdravím i Brahmu, zvláště proto, že má stejný názor.
...shodneme se na tom, že míra pro výměnu řetězu je 132,9mm- měřeno šuplerou mezi vnitř. články. Dál z toho není třeba dělat vědu co je opotřebováno- řetěz vyměním, nebo ho dojedu a pak měním vše......