V r. 2008 Mlok v tomto již uzamčeném threadu
http://www.nakole.cz/diskuse/6769-vliv-sirky...
řešil vliv šířky plášťů na rychlost. Čas pokročil, ale na webu se toho stále nedá moc najít. Zjednodušeně chci se bavit o tom, v jaké rychlosti širší balóny (přes 2 palce) ještě pojedou lépe než úzké pláště (silniční nebo trekové). To je jak se projeví aerodynamický vs. valivý odpor.
Nejjednoduší měření v polních podmínkách je měřit čas v určitém úseku při jízdě z kopce - bez šlapání!
Já, bohužel, nemám 2 sady kol (široké a úzké), které bych mohl přendávat na jedno kolo(bike). Ale třeba to někdo může zrealizovat.
Představoval bych si delší úsek z kopce - cca 1km. Měřil by se čas v tomto úseku. Změřil bych časy za kterou projedu měřený úsek pro různou rychlost, kterou vjíždím do měřeného úseku. Třeba 15km/hod, 20km/hod, 25km/hod abych viděl, kde se to "láme". To je kde už vítězí úzké pneu.
Ideální by byl kopec, kde by se vstupní rychlost v měřeném úseku moc neměnila.
Samozřejmostí je při měření zachovat stejný posed, kolo, teplotu, oblečení,...
Inspirace třeba zde
https://janheine.wordpress.com/2012/06/13...
Nejpřesnější údaje a měření o odporu vzduchu budeš mít nejspíš z aerodynamického tunelu. Zkusit se domluvit až budou testovat nějaká kola a věci, tak se tam na chvíli přifařit a pak by to nemuselo ani moc stát.
A budeš to pak vědět úplně přesně :-)
Vidíš to mě nenapadlo! A když už budu v tom tunelu, tak tam alespoň nebude takový vedro jako je teď venku... A ještě změřím vliv oholených nohou. :-)
Pravda, oholený a neoholený je také důležitá podmínka, to ti chybí v zadání :-)
Tak ti nevím, jestli taky nebude dost záležet na vzorku, hmotnosti pláště i ráfku a tak..
Těch parametrů tam je určitě víc než jen šířka pláště.
Velmi zajímavá myšlenka. Otázkou je, jestli dokážeš sehnat různě tlusté pláště se stejnou směsí.
Ty rychlosti, které píšeš mi přijdou strašně nízké. Abys našel rozdíl, budeš podle mne muset jít mnohem výš.
Potom co sem si nechal od Mloka poradit a dal sem si na 29-tku pláště Schwalbe Supermoto, přestal sem tuto otázku řešit. Pohodlné a při tom rychlé, rychlejší než trekingové pláště které jsou o dost užší a o MTB pláštích ani nemluvím. Nejlepší jsou řeči v hospodě, "no ty si vůl, na tak širokých gumách se musíš hrozně nadřít".:-)
Kdybych se nechtěl nadřít, jedu autem.
Hm a proč se tedy jezdí na galuskách, když ty balóny mají stejný odpor a ještě jsou pohodlnější?
galusky jsou lehké a když potřebuješ slezt z kola a tlačit, třeba do kopce, tak se nadřeš míň. ;-)
To jsi ale nezažil tzv. "poloprotektory" a hlavně "celoprotektory", zoufalé (ale tehdy trochu dostupnější) galusky z konce sedmdesátých let. Schwalbe Marathon PLUS je proti nim šupajdík a gramařina :-)
Vidíš někde že se zmiňuju o galuskách potažmo silničních, úzkých pláštích? Jinak na silničce mám odjezděno přes 50 000km do doby kdy se dalo jezdit i po pěkných silnicích. Dneska už mám v tom provozu strach a po silnicích kde jezdím by to na galuskách dával jenom masochista. Ale kdo chce rychlost i na kostkách proč ne, proti gustu ... . Spíš než zmiňovat extrém-galusky, tak bych pochopil trekingové pláště, ale to ty ne. Proč, za co?:-)
No že vychvaluješ široké balóny, jako by to byl div světa. Žádný valivý odpor a pohodlí. Galusky jsem zmínil jako extrémní protipřípad. Jsou nepohodlné, ale mají skutečně nízký koeficient valivého tření. Ano moderní hladké hodně nafoukané balóny zas tak veliký odpor nemají, dá se na tom pohodlně jezdit, ale zákony fyziky to nebourá.
Dřív se i pro hobíky používaly galusky v šířce 21-23 mm, které se tlakovaly kolem 8 atm. /a víc/, dnes se prosazují šířky 25, ty se dají tlakovat kolem 6 atm., pro skutečné fanoušky pohodlí jsou v nabídce i širší 28 mm např. Schwalbe http://www.schwalbe.com/de/road-reader/schwalbe... kde se dá jít pod 5 atm. Troufám si tvrdit, že takto široké galdy umožňují pohodlnou jízdu i po našich silnicích. Já mám na silničce pláště 28 mm a nestěžuji si, s galuskami bych na tom byl s pohodlím ještě lépe. Ono je taky sakra rozdíl jestli mám na obvodu kola hmotnost cca 300 gr nebo dvojnásobek a víc.
Taky co furt má kdo s pohodlím na sportovním kole ? Buď chci frčet a trochu nepohodlí k tomu patří, nebo se pohodlně kolébat a pořídím si jiné, přiměřenější kolo. Ferrari se taky nedělá na měchách, byl by to jen divnej kompromis a prasopes...
Dovolil bych si oponovat. Pokud jedeš po špatném asfaltu, můžeš být ve výsledku na měkčích gumách rychlejší, než na těch tvrdších, protože se míň energie ztratí ve tření jezdce o kolo a jezdce sama o sebe. Na klasice to asi není takový rozdíl, na leháči to je sakra cítit.
A nebo pokud jedeš něco delšího, méně vyklepaný jezdec bude schopen delší dobu podávat lepší výkon. Ale to už jsme od pneumatik odběhli dost daleko :)
V nějakých extrémech samozřejmě. Třeba na Paris-Roubaix taky obouvají "balóny" a dvakrát bandážují řidítka. A na hodně dobitý silnici je pak rychlejší i full. Podržme se ale normální, průměrné silnice se střídavě pěkným a rozumně mizerným povrchem.
Já to znám z lehokola a tam je to cítit asi mnohem více než na klasice. Proto mi to nepřijde jako etrém, ale jako celkem normální věc.
Bavíte se o tom, že na středním tlaku je pohodlnější jízda. No jistě - ale jak pro koho. Pokud já vážím o 25kg víc než vy, tak jsem dávno na limitu té gumy v její šířce, na které ještě vy jedete pohodlně.
Kdežto já ji v takovém stavu cvaknu hned na prvním přejezdu.
Je jasné, že když nahustím na své silnici předek na střední tlak 6 barů, bude mi to stačit na pohodlnou jízdu v horkých měsících, když to udělám v zimě, někde ji cvaknu, takže radši dám 8,5 barů při 20°C.
Na lehokole je to úplně hotová věc - 20" předek s Kojakem já musím bouchat na 6,5 - 7 barů, jinak to cvaknu opět na prvním přejezdu.
Pokud bych chtěl používat gumu na jejím středním tlaku na předním kole lehokola, musel bych používat vysokotlakou 2" pneu typu Kojak (která neexistuje).
Já jsem galusky nikdy nevozil, ale nerozumím tomu proč by měly být pohodlnější - navíc se bouchají na mnohem větší tlaky - až 18 atmosfér, jinak ji svlečeš, a navíc hrozí že bude mít horší valivý odpor, než plášť na tak malém tlaku. Tak mi to někdo vysvětlete...
18 atm ?? S tím jsem se teda nikdy nesetkal, druhá stránka věci je, že se tu furt řeší nějaké hodnoty tlaků. Dřív jsme žádné manometry neměli, takže galusky se foukaly "na tvrdo". Manometr byl palec ruky a používám ho dodnes. Humorné bylo teď na lehošampionátu, když kdosi pumpoval a já mu to měřil palcem a řekl jsem dost, že to dokonce odpovídalo předepsaným tlakům gumy ;o)))
Navíc tehdejší pumpičky měly co dělat i s alespoň trochu dostatečným tlakem, natož s takhle vysokým. Ani dneska jsem neviděl pumpičku, kde by slibovali víc než 12, a to jen u málokteré. Navíc asi jen marketingově slibovali... Už 8 je slušnej šutr a když se povede 10, to už je něco. Pak už se bojuje o každou desetinku.
Klasika klasik největších SKS Rennkompressor zvládá i 17,5 baru - testováno jen ze zvědavosti, tak vysoké tlaky jsou nepoužitelné. Na 12 s ní foukám pravidelně úplně s přehledem. Lezyne taky dělá pumpy, které dají 15 barů v pohodě. Obecně to chce na silniční kolo použít pumpu s co nejmenším průměrem válce, aby se vyšší tlaky dosahovaly snadněji.
Tak třeba pumpička na vzduchové vidlice a tlumiče zvládá podle manometru 30 bar.
A ne že by s ní pláště foukat nešly.
V nouzi jsem s ní tlakoval 1,5".
Po opravě defektu plastová pumpička praskla. Podstatnou část práce odvedla, jet na tom už nějak šlo, až po nějakých deseti minutách mi docvaklo, že vezu ještě tuhle kovovou.
Bylo to teda nějakého kmitání, ale zase má ten manometr. Na začátku rozsahu může být přesnost nižší, ale v porovnání s velkou pumpou hodnota docela sedí.
Silniční galusku jsem viděl najvíce na 15 barů - Tufo a použití buď na dokonalý asfalt nebo na dráhu. Galusky se jinak běžně vozí klidně i kolem 6, 7 barů. Na cyklokros je pak výhoda použití hodně nízkcých tlaků a tím lepších jízdních vlastností a pohodlí. Na přední galde na krosce vozím 2 bary při 32mm šířky a už občas na kamen jdu na ráfek, ale díky konstrukci galusky nehrozí procvaknutí a při správném nalepení ani svlečení galdy z ráfku při tak nízkých tlacích - narozdíl od plášťů. Zpátky k silničním galdám. Dneska se vozí 23mm nebo 25mm galusky. Tlaky někde od 6 do 8 barů podle hmotnosti a povrchu. Galuska je bezpečnějí, při defektu drží na ráfku. Ráfek na galdu je mnohem lehčí a pevnější a u karbonu i mnohem bezpečnější, než plášťový ekvivalent. Také jízdní vlastnosti galusek jsou lepší než u plášťů (neplatí pro Tufo, které nejsou čistokrevné galdy). Takže tak.
Tufo nejsou čistokrevné galusky?
Většina výrobců má uvnitř galdy volně vloženou latexovou duši. Tufo má butylovou duši spojenou se zbytekm galusky, takže jsou skoro bezdušáky a celkem dobře u nich fungují tmely na zacelení defektu. Další výhodou je odolnost Tufo galusek a to, že jsou rovné a nehážou. Nevýhodou je to že jízda na nich je jak "po zahradní hadici" a aby jely, tak se musí přefuknout a nejsou moc pohodlné.
Díky za podstatné informace. Na galuskách jezdil akorát můj otec, na Favoritu z roku 1958 (?) - má jej pořád. Celé dětství jsem viděl, jak jezdí na podhuštěných galuskách (tl.25mm), jak je lepí, jak je zašívá, jak je rovná na ráfku, jak se mu svlíkly, jak čistí ráfek, jak hážou apod. To mne otrávilo natolik, že jsem si ve skrytu duše našel důvod to nikdy nezkoušet. :)
já bych galusku klidně zkusil. potíž je v tom, že bych musel nechat přeplést ráfek a netuším, jak se to dělá v případě defektu. nehledě na cenu galusek a otázku výdrže na zadním kole při mé váze..
Galusku při defektu prostě vyměníš (což předpokládá vozit s sebou náhradní). Pokud použiješ "bezdušové" Tufo a tmel do galusky jako prevenci proti defektu, tak já na nich měl defekt řádově tak na 10.000km (odolnější treninkové galusky a použití 100% asfalt).
Já je lepil na ráfek chemoprenem, napatleš ráfek a hned (bez zavadnutí) nasadíš, trošku foukneš, srovnáš a dofoukneš. Když lepíš páskou nebo příliš dobře lepidlem, tak se pak blbě sundává. Lepidlem nemusí moc držet, jen je fixována proti posunutí.
Dnes je ale plášťů takový výběr, jsou tak rychlé, kvalitní a levné, že mimo výkonnostní a vrcholový sport pro ně nevidím využití. Když si koupíš hodně úzké pláště a pořádně je nafoukáš, imho je od galusek nerozeznáš.
I pro dráhovou 21 mm doporučuje výrobce Tufo 10-15 bar.Galusku můžeš při stejné šířce tlakovat méně než plášť, díky konstrukci ráfku nehrozí riziko procvaknutí /proto se často využívá při cyklokrosu/. Svlečení nehrozí, galuska je na ráfek nalepena lepidlem nebo páskou. Při defektu je tedy bezpečnější než plášť. Otázka valivého odporu je značně diskutabilní a nedá se obecně říct, že galuska jede lépe než plášť /či naopak/.
Jak to děláte, když máte takový defekt, že rozříznete galusku tak, že ji musíte vyměnit - respektive žádná tekutina to nezacelí?
Můj otec vždy bojoval s tím, že staré lepidlo nedrží a nová galuska byla jen na dojetí - držela spíše svým tvarem díky tlaku. Po dojetí se postup výměny opakoval a byl ještě krkolomnější co se týče rezidua lepidla. Pásky jsou dnes takové, že nenechají zbytky na ráfku?
Zajímá mne jak to vypadá, když musíš výměnu udělat na cestě, ne když ti doprovodné vozidlo dá nové kolo.
Tekutiny na zacelení vám fungují? Já použil jen jednou bílé mlíko od Kontíku a to fungovalo na suchu, dokud nezačalo pršet. Pak se všechny milimetové dírky, které předtím udržely 8 barů, rázem postupně otevřely, a kolo se za hlasitého syčení a vycákání mlíka, celé vyfouklo.
Otázka valivého odporu - ono obecně platí, že čím měkčí směs a poddajnější konstrukce - radiální, bez třecích ploch a vrstev, guardů, tím menší valivý odpor (ale také menší odolnost proti defektu). Anebo to chce balón, nebo tlak.
Galusku Tufo Elite Ride 25 mm mám pouze na předním kole koloběžky, na ráfku je nalepena páskou od Tufa. Zatím jsem ji naštěstí nepíchnul. Pokud bych ji říznul, tak bych musel koupit novou.Pásku bych nejspíš nahřál vzduchem, pak by měla jít seškrabat. Před léty jsem postupoval, jako Tvůj táta. Náhradní galusku jsem vozil pod sedlem, při dostatečném tlaku nebyl problém dojet i na nenalepené. Píchlá se dala opravit, protože měla latexovou duši. Na ráfek jsem ji lepil nejčastěji roztokem kalafuny v lihu, pásky se objevily až mnohem později. Někdo lepil chemoprénem, ale ten byl háklivej na teplotu, při intenzivním brždění měknul a galuska se mohla na ráfku pootočit.
Na galuskách jezdí jenom trénovaní sportovci, těm nepohodlí nevadí :-)
Tak vážně: Kvůli odporu vzduchu.
http://www.nakole.cz/diskuse/6769-vliv-sirky...
To je tedy opravdu kompletní a poměrně vyčerpávající diskuse. Nečekal jsem , že se Mlok tomu tak dalece věnuje. Díky za vyhledání. Ale každý si z toho patrně vezme to, co chce a co potvrzuje jeho názor :D
Vždyť tento odkaz jsem uvedl hned v úvodu a navazuji na něj!
Největší odpor vzduchu stejně vytváří sám jezdec. A pokud chci maximálně snížit odpor vzduchu, chce to hlavně míň žrát....
Tak to zase prrrr. Slušně aerodynamická je koule a ideální je kapka :-)
kapka? to jako, když zalehneš na řidítka a břuch ti vyjede z gatí a visí dolů, a dotvoří efekt kapky? :-D
:-) Spíš než o aerodynamiku jde o hmotnost jezdce, že jo. Hodně cyklistů řeší každej gram na komponentech, přitom nejúčinnější(a nejlevnější)varianta je zhubnout. Já jsem třeba shodil 15kg a je to při jízdě sakra znát. A nejenom že táhnu menší zátěž, ale daleko líp se mě dejchá, nepotím se jak dveře od chlíva jako dřív atd.
Na druhou stranu je asi hodně cyklistů, kteří už jaksi nemají co shazovat...:-)
Pitomost, žrát víc a zakulatit se, aby vzduch hezky plynule obtékal a nedělal za zadkem výr...
Ještě jsem neviděl cyklistu, kterému by se dělal za zadkem výr...
S výry za zadkem problémy nemám, zato v těch vedrech jsou vlci hrozně agresivní a vlezou ti klidně až do prdele....
Supr,nominuju na hlášku dne,už jsem dlouho tak nezasmál :-)
Jinak na vlka se mě osvědčila mast Clotrimazol.
Spray proti pocení nohou, ale chvilku si připadáš, jako bys sjel zadkem činnou sopku..
Ale zabere..
Taky je to fakt o vložce. Při "normálních" teplotách není problém, ale ted' v těch vedrech je to poznat. Když jsem nahodil obyč krat'asy s obyč vložkou, vlk se dostavil. Pokud jsem vyrazil v lepších s dobře odvětranou vložkou, po zákeřné šelmě ani památky.....
myslíš něco takového? nebo používáš něco jiného?
http://srovnaniceny.cz/zbozi/TOP-GOLD-Deodorant...
tenhle mám ozkoušený i na odřeniny nebo spálená stehna, když je horko. ale přežit to první minutu, to je peklo :-D
Na vlku jezdím jak ten Váňa na kobyle...
Máš recht, tady ani spell chevker nepomůže...
Kobyla, dobytek, výr... to jsouty tři vyjmenovaná slovaco si a zase prd..
Odpor vzduchu roste s hmotností sotva lineárně. Zato s rychlostí roste kvadraticky. Co z toho plyne? Chci-li snížit odpor vzduchu, tak jezdím pomalu! :-)
Na to mám svoji osvědčenou techniku, do kopce pomalu, z kopce rychle.
Zkoušel jsem to i opačně, ale to mě víc utahá, takže jako další proměnnou do úvah prosím zařadit i vliv nadmořské výšky a možná i rotace země.
Chce to stejné kolo, stejné podmínky, stejného jezdce, a vyzkoušet, jestli je rychlejšíve směru rotace, či proti směru rotace.
Podle toho se rozhodnu, jestli Paříž, nebo Moskvu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Coriolisova_s%C3...
Tak, a aplikovat na bicyklistu!
Měřit vliv šířky plášt'ů na rychlost při jízdě z kopce? V takovém případě je nejlepší mít pláště z plné gumy, nebo lépe vylité olovem. A co jízda po rovině, nebo do kopce? Tam se projeví hlavně vyšší hmotnost širšího pláště.
nebo rovnou loukotě
Ve zkoumani jizdnich vlastnosti plastu jizdou s kopce (a obecne kdekoliv venku) vidim hlavni problem v tom, ze potrebujes uplne bezvetri. Jinak je to zbytecna prace.
Ja jsem kdysi uvazoval zkusit udelat aplikaci, ktera vezme tracklog z GPS a usek bez slapani sama vyhodnoti. Z meho pohledu by byl idealni dlouhy prudky kopec, na jehoz zacatku, bys mel jen minimalni rychlost, uprostred to samo jelo 50-60 km/h a pod kopcem nasledoval dostatecne dlouhy dojezd do zastaveni. Samozrejme by se to muselo projet bez slapani a brzdeni. Za predpokladu znalosti sklonu silnice v kazdem miste trasy, by slo z logu pozorovat jak kolo zrychluje nebo zpomaluje v zavislosti na sklonu silnice a aktualni rychlosti. Teoreticky by tak stacila jedina jizda a znalost hmotnosti k urceni odporu, ktery zavisi na rychlosti linearne (valivy + ruzna treni) a kvadraticky (aerodynamika).
Nakonec jsem dosel k zaveru, ze GPS (aspon ta moje) na to neni dostatecne presna (hlavne nadmorska vyska je na tohle nepouzitelna a i zmerena rychlost prilis kolisa).
Tak se diskuze trochu rozjela přes extrémní názory (tunel, olovo, galusky, kolejnice...) až po ty rozumnější.
Jen uvedu, že při vyšších rychlostech (podle mě už nad 20km/hod)bude užší plášť vždy rychlejší. Proto nemá cenu test při vyšších rychlostech.
Ale pohodlí širokých plášťů je jasné.
Já ani nechci srovnávat úzký a široký plášť stejné konstrukce, směsi, hmotnosti atd. protože to ani není možné.
Chtěl jsem srovnat v popsaném testu běžné "dobré" plášťě např. rychlý MTB plášť Schwalbe Thunder Burt 2,25 nebo již zde zmíněné SuperMoto s např. rychlým trekovým pláštěm Schwalbe Marathon Racer 1,35 apod.
Ještě k hmotnostem. Samozřejmě vše těžké má z kopce výhodu a naopak. V hmotnostech plášťů jsou veliké rozdíly (napříč šířkami) a nesouvisí to vždy jen s lepší ochranou proti defektu.
Na kolo poháněné silou pedálů a cyklisty bych si na silnici dal max 37-622. U E-bike je to jiné.Na slaboučké E-kolo 37-42,na silnější od 47-622/trek/až někam přes 2,5 palce. A čím větší valivý odpor tím větší sportovec.:-)
Podle mých zkušeností je třeba přistupovat k tomu, co s kolem chceš dělat. Je to velmi poznat, pokud vlastníš silničku, cesťáka, MTB, nebo lehokolo. Všechny typy kol mají přes svoji univerzalitu poměrně úzký způsob využití, kde excelují.
Tak třeba silnička na pláštích má obrovskou výhodu v táhlých kopcích a ve zrychlení - kola jsou prostě extrémně lehká a mají malou setrvačnost a výbornou aerodynamiku. Nevýhodou je, že všechny díry a záplaty se musí objet, nebo technicky odskákat. Guard proti propíchnutí je nutností - a může lehce zvětšovat valivý odpor. A rozhoduje hmotnost jezdce 23mm pro 65kg, 28mm pro 90kg, a samozřejmě tlaky.
Cesťák, treking, nebo kolo s brašnama je věrný pomocník, na kterém se neblbne, protože se jezdí naložené, tloušťka plášťů není tak rozhodující jako hmotnost jezdce + nákladu. Aerodynamika se neřeší. Pořád ale rozhoduje nízká hmotnost plášťů, cestovní vzorek a hlavně pletený guard - proti propíchnutí, protože gumový guard pracuje jen do určité velikosti střepu, kdežto např. kevlarovým neprojde. Dá se jezdit na velkých tlacích, protože to snižuje val. odpor a kolo nemusí být skákavé.
MTB, nebo hravé městské kolo na dvoupalcích je další rozdílný způsob využití. Kolo musí být skákavé, takže se jezdí na dolní hranici tlaků, pneu nemusí mít guard proti proražení a proto mívají poměrně výborný valivý odpor, ačkoli hrozí, že co je větší než vzorek, gumu propíchne. Je opravdu rozdíl, když je obuto na 2,35" s DH vzorkem, nebo ultralehkých 2" žvýkačkách. Aerodynamiku nehraje takovou roli, jako valivý odpor, ale v momentě jízdy v extrémních podmínkách je někdy rychlejší fatbike s 5" gumou.
Lehokolo je speciální případ, pokud se nebavíme o lehokole, které je osazeno jako MTB, ale silniční stroj. Je potřeba bouchat pneu na nejvyšší tlaky, pl. guard je samozřejmost, aerodynamika rovněž. Najít gumu, která má nízký valivý odpor je umění a zabývájí se tím holanďani (Wim Schermer). Např Big Apple pojede lépe nabouchaný, ale už nebude tlumit...
Mužeš tedy velmi přesně změřit valivý odpor rozdílných plášťů pomocí kyvadla - vzájemným porovnávánáím dostaneš referenci.
Pak už je důležité uvědomit si, že užší plášť má lepší aerodynamiku.
A s tím souvisí jeho hmotnost, která se dá vyčíst z tabulek.
Dostaneš tak víťeze, aniž bys musel měřit za jízdy.
Problém je, že pocitově budou některé varianty rychlejší, než čekáš, pokud budeš hustit na vhodný tlak, klasické kolo bude hravější a skákavější a když to umíš využít, naroste celková rychlost. Jenže to je důležité pro lidi, co se jedou projet a zablbnout si s lehkým kolem.
S naloženým cesťákem máš úplně jiné požadavky...
Ještě k těm šířkám - třeba trialová kola mají vzadu 2,5", možná i více, aby kolo bylo při správném tlaku dobře skákavé. Pak může Pepa Dressler přeskočit i 20 lidí najednou, nebo vyskočit 2m do výšky.
Ale představme si na tom stroji člověka, který má o 30kg víc - znamená to, že to kolo buď už tolik neskáče, nebo musíme mít širší pláště.
Je to jen přiklad, ale chci tím říct, že obecně hmotnost jezdce poměrně hodně souvisí s šířkou plášťů a výslednou performance toho kterého kola.
Valivý odpor širších plášťů bude menší než úzkých, pokud budu "rozumně" hustit.
Píšeš: je důležité uvědomit si, že užší plášť má lepší aerodynamiku a dále:Dostaneš tak víťeze, aniž bys musel měřit za jízdy.
No já chtěl právě ověřit od jaké rychlosti už ten menší valivý odpor širších plášťů převáží horší aerodynamika. A to bez měření nepůjde.
Samozřejmě jízda do kopce či zrychlení souvisí s hmotností.
Ok, tak to máš nejednodušší to obout a projet, jak zamýšlíš. Najdeš si správné tlaky, které se ti zdají pocitově nejlepší a projedeš to.
Jen uvažuj nad tím, že celá věc může být trochu vytržena z kontextu a neplatí obecně pro každé kolo a každého jezdce.
Já třeba vozím 25mm silniční gumy s kevlarovým guardem - Durana a Ribmo (Schwalbe a Panaracer), a vážím 85kg. Pokud bych dělal test, co je lepší, jestli Durano 25mm, nebo One 23mm, je to pro mne bezpředmětné, protože One je šlupička a i přesto, že se dá One bouchat na 10 barů, hrozí že bych jej někde rubnul, pokud bych tam zrovna těch 10 neměl. Někdo lehčí ale klidně bude vozit One na 6 barech a ještě to pro něj bude pohodlná jízda.
Vozím je na horní hranici tlaků - 7-8barů.
Na silnici budu vždy rychlejší než kdybych tam obul nějaké 40mm Maratony.
Dosahuju větších rychlostí a držím vyšší průměrnou rychlost - pohodlí jde stranou.
Měl bys změřit všechny jízdy pro celé rozmezí tlaků, určit jaké máš kolo, jak odpružené, kolik vážíš a kolik kolo. Navíc bys měl poměřovat pneu se stejným typem guardu - ochrany.
Ale neber to tak, že ti říkám co máš dělat ;)
Jen i pro tebe jsou třeba aerodynamika a nejvyšší dlouhodobě udržitelná rychlost až na druhém místě, jinak bys ten test nechtěl dělat.
Bavíme se o klasickém kole - hardtail s přední odpruženou vidlí a horskými převody? Pokud ano, nejedná se o silniční stroj a jeho aerodynamika bude vždy zaostávat za silničními stroji.
Ovšem jsou způsoby jak jezdit na 2" a mít aerodynamický stroj. Chce to jinou vidlici, jiné řidítka, silniční pneu a pozměněný posed při rychlé jízdě. To vše ovlivňuje výslednou rychlost v její prospěch - a jsou to jiné způsoby dosažení téhož.
To očem mluvíš ty se na grafu projeví jako body, které když protneš dostaneš křivku - pokud se bavíme o měření při různých tlacích a hmotnostech. V opačném případě dostaneš jen bod a to nám plus minus nic neřekne.
V extrémním případě zjistíš, že ti to vyjde nastejno, jen jinak používáš kolo ;)
Díky za názor.
Zkrátka vždy je něco za něco.
Pokud chci pohodlí a zvolím širší plášť, pak aerodynamika, zrychlení a rychlost půjdou trochu stranou.
Pokud je pro mě pohodlí zásadní a nejezdím vysoké rychlosti je široký plášť lepší volba.
aerodynamiku řešit na kole je mimo závodníky úsměvné( respektive vliv šířky plášťů na odpor vzduchu je prakticky 0. )Valivý odpor je něco jiného + hmotnost
Tím bych si nebyl až tak jistý.
Ono lze obout 2 palcovou slupku, která bude váhově i lepší než užší odolný trekový plášť.
To je právě ta otázkou, kolik % z celkového aerodynamického odporu připadne na jakou šířku plášťě.
Pokud aerodynamický odpor roste s kvadrátem rychlosti, tak musíš ještě udat pro jakou rychlost to chceš uvažovat či měřit. Od určité rychlosti ten aerodynamický odpor převáží všechny valivé odpory :) Mech píše, že do 20 do 30 km/h je neurčitá směsná oblast, nad 30km/h se už jasně prosadí užší pneumatika hlavně díky nižšímu aerodynamickému odporu.
Pokud je pohodlí zásadní, pak asi nemá cenu příliš řešit aerodynamiku a valivý odpor. Já třeba chci něco mezi tím...
No já nevím. Že bych si někdy lebedil, že pěkně pohodlně dřu jak bulhar... :-))
To je nacionálně nekorektní vyjádření, zvláště když je Bulharsko už v Evropské unii :D :D
Budu si muset udělat seznam vyhynulých ras a národů, abych v tomhle blázinci bezúhonně přežil :-))
Bulhara nahraď Balkáncem.
Můžeš být osočen, že jsi islamofob, ale s klidem můžeš prohlásit, že jsi myslel ty Srby, které humanitárně bombardovali, v souladu se všemi krasoduchy.
Tak se vyhneš stíháni za šíření neevropských nálad.
Něco podobného, co chceš testovat jsem zkoušel vypočítávat na kreuzotter.de, a sice výkon jezdce potřebný pro jistou rychlost a typ vozidla.
Zajímalo mne, kde se jednotlivá vozidla potkávají, kde naopak rozcházejí. Je jasné, že to souvisí s celkovou hmotností, stoupáním, větrem. Pokud uvažujeme jeden povrch, který není rozbitý.
Výsledky byly překvapující a pro mne znamenaly, že jsem pochopil, že např. 38kg tříkolový, celoodpružený velomobil je v našich destinacích, kde jsou kopce nad 3% stoupání, málo využitelný. Ovšem uchrání tě před nepřízní počasí a můžeš za jízdy svačit, a ujet libovolně dlouhou cestu.
8kg silnička samozřejmě je několikrát lehčí stroj, ale na rovince zaostávala za lowracerem i velomobilem. V kopcích byla od nějakého procenta stoupání rychlejší, ale pokud se k tomu přidal protivítr, není to zas tak jednoznačné. Navíc komfort je skoro nulový.
A tak by se dalo pokračovat. MTB stroj je úplně nejhorší varianta na cesty, co se týče aerodynamiky - ovšem pokud zvolíme zkratku lesem, nebo městěm, tak vyhrává na celé čáře.
Ano ty stránky znám.
Oni počitají s nějakými obecnými průměrnými hodnotami. Např., že MTB má pláště s teréném vzorkem apod.
Dá se to přenastavit, ale je otázkou, jak to má udělaný výpočet, zda to počítá jen jiný valivý odpor, nebo to počítá i aerodynamický odpor pneu.
Řekl bych že ano, ale v zásadě jen jako složku čelního průřezu, jelikož na klasickém kole je obtékání kol vpodstatě turbulentní.
Ano máš pravdu. Rozdíly jsou překvapivě malé.
Každej program je jen tak chytrý jak jeho tvůrce.
Ukazuje mi to cca. 4% pro rozdíl širokého slicku a široké těžké pneu se vzorkem.
Pro středně široký slick a široký slick je to rozdíl cca. 1,8% v rychlosti. Při 250W by ti užší plášť měl přidat cca. +0,6km/h
Takže pokud tomu máme věřit, měl bys mít rozdíl v časech asi do 2%.
Tolik Kreuzotter.de
Když jsem zadal cca. 30W, je ten rozdíl velmi malý - cca. 14,2 vs. 14,1 km/h, pořád ve prospěch užšího pláště - tj. asi 0,7% rozdílu, jestli počítám dobře.
Stačí vítr do zad a je to naopak ;)
Schwalbe Marathon Racer, podle mne, není rychlý plášť srovnatelný konstrukcí s těmi ostatními. Rychlý trekingový plášť je IMHO Schwalbe Kojak. Mám přímé srovnání a ve všem snad kromě odolnosti proti proražení je Kojak lepší. Lépe jede, je pohodlnější, je lehčí, na suchu lépe drží.
Já znám jen Marathon Racer. Věřím, že Kojak bude o trochu lepší, ale na úkor ochrany proti defektu.
Možná by byla zajímavá varianta Durano 32-622, jen to je drátová verze co váží 405g. Teď nově dělají DuranoE a tam to jde do 1,5", jen jsou trochu těžké.
Kojak 35-622 má jen 330g, to je paráda.
Bratranec vozí One ve verzi 28-622 (245g) a pro jeho hmotnost a způsob použití (75kg, karbonový singlespeed na kotoučích) je to akorát. Jen si sem tam postěžuje, že by bral něco širšího, co je ultralehké :D
To bychom brali všichni a ještě lépe odolné :)
Jinak ten Schwalbe Marathon Racer 35-622 má 375g.
Nevím jak je to teď, ale nechal jsem si jeden MR dodat kdysi na 26", ačkoli jsem chtěl kevlar, dorazil drát, no nevadí. Ale po celém povrchu má úplně šílený počet štětin, že jsem jej nakonec nepoužil a do teď mi tady leží.
Nemáte někdo zkušenosti s poslední produkcí, jestli je to stále tak?
Mám kevlar, perfektní guma, žádný štětiny :-)
Jinak zajímavý siniční plášť je continental grand prix 4000.
Viz článek a vůbec zajímavý web:
http://www.bicyclerollingresistance.com...
Je širší než udaných 28mm a téměř se vyrovná Schwalbe 35mm, které jsou vždy užší.
Dík, hezké stránky.
Kontík 11W odpor při asi 180W a cca. 29km/h.
Durano je na 18W.
Nicméně Kontík pěkný, ale na můj styl jízdy moc drahá guma - leda tak dopředu. Sice krásně měkoučké, ale já potřebuju na šlajfování něco co můžu odbrousit abych to pak mohl zase koupit ;)
Kup si nejlevnější Rubenu. Do roka se rozpraská a rozpadne
Štětiny se musí pečlivě odcvakat stranovýma štípačkama. Na co jezdit s kartáčem a vířit tím vzduch. Jednou i s Rubenou jsem si dal tu práci.
Je jich tam asi 18x74=1332.
Podivná guma, kdbybych s tím vyjel tak jak to je, někde v dešti mi to klouzne a hodím hubu...
Řekl bych že buď indonésané měli starou formu, nebo vynechali dokončovací operaci :)
Lepší nepočítat a cvakat. Dáš dvě za vteřinu, po nácviku možná víc a za deset minut je hotovo.
Holícím strojkem to máš za dvě minuty.
Za tu dobu co tu gumu mám jsem si s ní mohl dát tu práci. Ale zrušil jsem ten projekt. Je to divné, ale holící strojek to neveme, možná by šel použít ten, co mají holky na holení nohou - takové trhače. Ale nezkoušel jsem to, nějak se tím odmítám zabývat ;)
Předpokládám, že ale myslíš srovnání pouze při jízdě po hladkém asfaltu? Nějak si neumím představit, že bys s Kojakem potřeboval jet po štěrkové nebo dokonce nezpevněné cestě. S Racer Evo se přecijen i v lehčím terénu něco málo projet dá. Na lehokole jsem ale nikdy nic bez vzorku neměl, tak třeba se pletu...
Dokážeš říct, o kolik procent je podle tebe ten Kojak rychlejší než Racer?
Rychlejší a pohodlnější je o dost. Žádné exaktní srovnání ale nemám, pouze pocity. Navíc mám ten nejobyčejnější drátový Marathon Racer a ne ten nový vylepšený.
Dřív jsem si myslel, že tlustší guma znamená větší pohodlí. Jenže ono dost záleží na konstrukci a tu má Kojak o dost poddajnější, takže se na nerovnostech mnohem lépe deformuje.
Co se týče těch horších cest, tam je to trochu něco jiného. Dostatečně málo nahuštěný Kojak i tam asi bude rychlejší než MR, ale víc hrozí ustřelení a proříznutí boku. Do bahna to samozřejmě není, ale to ani ten MR.
No škoda, že to nemáš podložené i nějakým pozorováním vyšší průměrné rychlosti na známé trase nebo tak něco. Pocitové hodnocení je ošidná věc.
Mně Evo verze Raceru rozhodně přišla lepší než drátová. Na silnici jsem podstatný rozdíl nepozoroval, ale Evo má hlubší vzorek (i když vypadá podobně), takže právě tam, kam silniční plášť nepatří, se podle mě Evo chová mnohem lépe a nezačíná prokluzovat tak snadno.
Může mi to ale tak jenom připadat, drátovou verzi jsem měl jen na začátku, když jsem se s lehokolem teprve sžíval.
Samozřejmě je lepší použít pláště odpovídající terénu dané akce, ale kdo by se s tím pořád přehazoval... :-)
Chválu na Kojak musím potvrdit - právě jsem totiž ze zadku lowracera sundal Ritchey TomSlick 26/1,4 (používám je asi dvacet let), aby dcera neměla na nově postaveném kole každý plášť jiný (měla jednoho TomSlicka). Sám jsem tedy nasasdil s nedůvěrou trochu užší 26/1,35 Kojak. Měnil jsem i převodník 50 za 53 a vzadu kazetu Shimano 11-32 za SRAM 11-28, takže na první vyjížďce jsem měl dost starostí s převodama, ale pohodlnost a rychlost užšího Kojaku vzadu mě doslova vyvedla z míry. 37,5 km za první hodinu, kdy jsem byl jen projet překopané převody, je jen o zhruba 1 km méně, než jezdím na zajeté kombinaci a soustředění se na výkon. Kojak nahuštěný na horní hranici jede rychle, ale přesto měkce tlumí rázy od tisíců záplat na turnovskoboleslavských okreskách. Druhá hodina dopadla stejně. Teď jsem v pokušení dát Kojaka 20/1,35 dopředu místo Durana 20/1,1, pokud se teda vejde do vidle. Budu vděčný, když se podělíte, kdo máte zkušenost. Díky.
Při jízdě po běžných českých silnicích (cca 50:50 hladké:záplatované) mi vychází balón průměrně rychlejší než úzký plášť - prostě proto, že nemusím před každým hrbem a záplatou zpomalovat a kličkovat. Na favoritu s 32mm silničními plášti už jsem zadní ráfek naťuknul několikrát, a to jezdím opatrně, dírám se snažím vyhýbat a když už nějakou trefím, aspoň si stoupnu a propružím to nohama. Na těžkém lowraceru s 47mm balóny každou chvíli nějaký výmol projedu čelně a bez brždění, takže mě málem vyhodí ze sedla, a ráfky jsou pořád jako nové. Po aerodynamické stránce jsou ovšem tahle dvě kola naprosto nesrovnatelná a navíc mají blatníky, takže to asi není úplně nejlepší příklad.
Mimochodem, na lowracerech je velká část kol schovaná v úplavu za jezdcem, takže jejich aerodynamický odpor nehraje moc velkou roli.
O průměrné rychlosti zásadně rozhoduje počet pauz na pití, čůrání, jídlo, sex (v našem věku ryze vizualně-theoretický) telefonování s madama a tak.
Ostatní věci, jako velikost kola, jeho hmotnost, obutí, atd jsou podružné.
Trochu zírám, co se tu řeší. Klíčový je dezén pláště a pak jeho hmotnost. Šíře je až x-tá v pořadí významnosti. Kromě toho pláště mají různou konstrukci a jsou široké, které při větším nahuštění jedou po tvrdším středu pláště, takže se nedotýkají vozovky nějakou širokou plochou. Šířka pláště jako taková je tedy docela sporný faktor.
V praxi a zejména při dlouhých trasách a ještě více při každodenních delších trasách je hodně důležité, jak jezdec snáší nárazy a poskakování na sedle. Já třeba špatně, takže při lepším pružení podávám výrazně vyšší výkon než na tvrdém kole a tvrdých pláštích.
Pokud má být měření smysluplné (vypovídající), muselo by se měřit na shodných pláštích, které se budou lišit jen a pouze svou šířkou. Současně se musí testovat na shodném kole a za jinak stejných podmínek. V opačném případě to mohou jiné vlivy snadno přebít, takže se s tím budeš patlat a výsledek bude blábol.
Problém je totiž ten, že mnohé jiné parametry než je šířka pláště mají větší vliv na rychlost jízdy, takže pokud se je nepodaří v testu eliminovat, budou významně ovlivňovat výsledky testu a vliv slabého parametru (šířka pláště) bude přebit vlivy ostatních (silných) parametrů.
Možná ještě doplním, že na svých 3 kolech jsem se postupem času propracoval na maximální šířky pneumatik. Negativa jsem v praxi nepoznal, zato pohodlí se velmi zvýšilo.
Měl jsem i několik shodných plášťů lišících se pouze šířkou. Pochopitelně nárůst šířky plášťů nebyl třeba o 1 palec, ale výrazně méně. V opačném případě bych porovnával různá kola a různé konstrukce plášťů a to by bylo neseriózní.
Pro úplnost porovnávám MTB HT 26", CROSS a skládačku 20". Silničku jsem nikdy neměl, nejezdil a i do budoucna nechci.