Bůh zajisté není tak chud, aby nemohl dát každému poutníkovi jeho vlastní duši./Irenej ze Smyrny/
...a transalpistická duše směřuje ještě jednou tam, kde vše začínalo - ještě jednou zpátky do Karpat. Do kapsy ošoupané samizdatové vydání Nevrlého a ještě jednou hra na lehkonohé, byť mountainbikové…
Dobře napsaný popis cesty by měl v čtenáři vzbudit touhu se tam vypravit taky. No a to se ti povedlo. Díky.
Ve mě to touhu vzbudilo. :-) Jen bych se rád zeptal, jestli je dobrý nápad, jet tam sám, řekněme na 14 dnů natěžko. Kolektivní cestování okrádá poutníka o klid v duši.
Určitě je to dobrý, ba výborný nápad. Rumunsko je pro cestování natěžko stvořeno, místa na stan apod. se najde v horách všude dostatek, táboření je běžně tolerováno.
Jen na trase, kterou uvádím bych já natěžko vynechal hřeben Rodnei (i když nic proti gustu). No a na Calimanu, to půjde, ale bude to dřina.
Sám cestovat se tam rozhodně bát nemusíš. země je to vcelku spořádaná a lidé jsou tu obecně velmi příjemní.
Výborně, to jsem potřeboval slyšet. Respektive vidět. :-)
Osamělých cestovatelů v této oblasti nacházím na netu pomálu.
Momentálně začínám studovat knížku Rumunské pastorále a i tam prozatím nacházím pouze hromadné výlety, což je zklamání. Někdy dokonce s doprovodným vozidlem. :-(