s bolestí lýtek jsem se nesetkal ale čtyřhlavý stehenní sval (m.rectus femoris) jsem zpočátku cítil hodně. Pak jsem po chřipce měl párkrát křeče a tak jsem si naordinoval Magnezium+B6 každé ráno a přestalo to.
Tak že bolí čtyřhlavý stehenní sval je celkem normální, ale lýtka by bolet neměla.
neměla, dokonce když jsem si natrhnul lýtkový sval, tak jsem nemohl propnout špičku a tudíž ani běhat na kolobce, ale na lehokole jsem jezdit mohl. Takže tam měl ten lýtkový sval dost času se zahojit, ale měl jsem ho natržený blízko toho prostředního úponu na stehenní kosti. Otázka je kde tě to bolí a jak tě to bolí. Protože to taky může být, že co bolí roste :-)
zkus posunout sedačku blíž ke klikám
To by mohlo být ono. S délkou šlapáku jsem trošku v poslední době šíboval.
Asi podle rad Jirky, co? On právě radí, aby bylo sedadlo při spd trošku vzadějc a noha tak talířem trochu "propadala". Alespoň jsem to tak pochopil. Třeba ty lýtka chcou jen trochu odpočinout, aby poté zesílila přiměřeným tréninkem.
Celkem jsi to vystihl. Platí pro spd pedály a jízdu v leže, kde si na to nezávisle na sobě přišlo už opravdu hodně lidí, ale neplatí to zcela univerzálně. Někomu vyhovuje několik cm mezi nataženou patou a pedálem, někomu několik mm a někdo nastavuje dokonce stejně jako na klasickém kole, mínus několik mm. Holt každý je jiný, univerzální poučky platné pro všechny lidi stejně jsou buď děsně obecné a nicneříkající, nebo prostě neplatí pro všechny.
Matěji, máš moc vysunutý šlapák a propínáš špičku. To je totiž přesně ten problém, kdy jsem se tu kdysi dohadoval, že neplatí pravidla pro nastavení jako pro žiletkáře. I když máš trochu jiný posed, určitá pravidla platí pořád.
"Trochu jiný posed" :-). Ty jsi fakt vtipálek. Celá mechanika toho kam je která část nohy tažená vlastní vahou a kam působí tah kterého svalu jsou posunuté navzájem o 90° jinam, přesto stále platí stejné závěry původně odvozené z jiných vstupních podmínek? A navíc nejen platí, ale platí univerzálně pro všechny lidi všech vzrůstů, vah, proporcí, výkonů a jízdních stylů? To je zatraceně silné tvrzení. Opakovat ho můžeš kolikrát chceš, pravdivým ho to neudělá. Musel bys podat nějaký důkaz, nebo přinejmenším logickou racionální cestu, jak se k němu dospěje. Jinak se mu nedá věřit, musí se ověřit.
Nojo no, je vidět, že máš najžděno tisíce km na žiletce a víš co se jak nastavuje a že neplatí pohyb nohy vůči pedálu na lehu.
Ok, tak mě pouč. Kterou část té výše uvedené úvahy vyvrátím tím, že najezdím tisíce km na žiletce? Asi jsem nějaký extra natvrdlý, ale pořád mě to uniká.
Docela by mě to zajímalo, protože po cca 70000km na minimálně 12ti různých lehokolech mi konzistentně vychází stále stejný výsledek. Na svislých kolech nastavuju tak, abych na pedál dosáhl patou, na vodorovných nastavuju o kus dál. Když to tak neudělám, na kterémkoliv z nich, bolí to a drasticky klesá dojezd. Takže mě upřímně zajímá ta informace, kterou podle tebe nevím. Chci ji vědět. Pokud jsi ochotný ji prozradit.
Mám dotaz k lehokolům, kamrád má dlouhodobé potíže s páteří, končí kvůli tomu se silničkou a, zkoušel i kolo na míru, různý posazy a tak a nic...
Tak jsem mu , spíš s legrace, poradil lehokolo, protože mě nenapadlo, že na tuhle možnost nepřišel.
On se ale bojí krční páteře prý aby videl, že prý by měl hlavu skloněnou k hrudi ... máte s tím vážení lehokolisté někdo problém nebo je to zbytečná obava ?
na bolavá záda je koloběžka. Koloběhem posílí zádové svaly ale vůbec celý svalový korzet natolik, že pro něho budou bolavá záda aktuální možná při změně počasí.
Rozumím, dík za radu, ale na koloběžce nám asi nebude stíhat na silničkách....
Ale na ležáku zase nejspíš ujede on vám :) O krk, či co ho bolí, ať se nebojí. Ležák se mezi silničky moc nehodí, pokud jste výkonnostně orientovaní jezdci, na výletničení by smíšená parta mohla bejt prima, ale nemám to vyzkoušený, jezdím sám. Pokud má někdo cyklistiku rád v jakékoli formě a zdravotní potíže ho odrazují, je vyzkoušení lehokola velká naděje - jsem ten případ. Ale pozor - ležák chce trochu trpělivosti. Jezdil jsem raději tři dny na letišti, než jsem se pustil do provozu. Hodně štěstí při výběru, na mladoboleslavsku či liberecku jsem k připraven předat zkušenosti.
To je jedna z výhod leháče, že hlavu nezakláníme, ale předkláníme, tudíž m. j. nebolí za krkem. Přirozenější je pro hlavu předklon, ne záklon. Těch výhod je víc, a fungují.
Na lehokolech se vždy neleží
https://www.youtube.com/watch?v=yzxDKo9-f4Q
Ten pocit ležení vychází z toho, že jsme opření zády ne jako na židli, ale "odložené" tělo na opěrce - podložce. Ano, není to leh jako v posteli, ale leh to je. No, skoro sedoleh, skoro úplný leh je na závodních leháčích kvůli menšímu odporu vzduchu při jízdě. A má to taky tu výhodu, když se jede za cedulí "cyklisto sesedni z kola", můžeme zůstat na kole s tím, že nemůžeme sesednout, protože nesedíme.
Podle mých zkušeností má každý určitý svůj úhel sedla, se kterým vydrží mít hlavu svisle libovolně dlouho. Pro mě to dlouho bylo cca 28-30° vůči vodorovné rovině, kdy předklon hlavy ještě nebyl něco, na co bych myslel nebo si to vůbec uvědomoval. Znám lidi, co potřebují sedlo vzpřímenější než tohle a nikdy si na nižší nezvyknou (případně to ani nezkouší), já si zase zvykl na 24° na lowraceru a se správným polstrováním za krkem na tom mám vyzkoušených 400km za 26 hodin aniž by krk jakkoliv bolel. Existují lidi, co jezdí s ještě položenějšími zády, a nevadí jim to.
Pokud by se ukázalo, že to přece jen trochu zlobí a po nějaké době jízdy se krční svaly unaví, je několik stylů opěrek, které to vyřeší. Kdysi jsem vozil na úpně horním konci sedla přidanou druhou vrstvu bulprenu, jen takovou kostku mezi celoplošným polstrem a horní hranou sedla, která trochu podpírala krk až skoro po spodní hranu lebky. Žádná interference s helmou, žádná rana do hlavy při přejetí velkého hrbolu, přitom krk příjemně opřený.
Každopádně je pravda co tu někdo zmínil - dopředu se hlava předklání o hodně snadněji, svalů je na to stavěných mnohem víc a lépe. V křesle u televize se většinou sedí právě takhle a nikomu to divné nepřijde. Velká část populace takhle vydrží několik hodin denně a stěžuje si u toho na leccos, na únavu krku málokdo :-).
Tvoje obava není zcela zbytečná, ale s největší pravděpodobností to nebude problém a pokud přece jen ano, tak malý a snadno řešitelný.
Pokud jde o krk, tak jsem měl problémy při jízdě na klasice (při delším záklonu) anebo běžně při sezení bez opory zad.
Loni na jaře jsem zvažoval koupi lehotříkolky a tam jsem velmi brzy narazil na stejný problém. Takže jsem ji chtěl objednávat s opěrkou, která pomáhala.
Nakonec jsem ale zvolil lehokolo s tím, že uvidím jak se budu cítit. Mám již na svém okolo 900 km (91 max, ale běžně 4-5 hodin) a opěrku kupovat nehodlám. Krk nebolí. Jezdím s co nejvíce vzpřímenou polohou (Azub Apus), protože se chci kochat. Premiérová jízda, kdy jsem to měl hodně naležato se mi nelíbila "pohledem více do nebe" a častým zvedáním hlavy by mně asi krk bolet brzy začal.
Jestli jezdil kamarád na silničce, předpokládám jízdu po kvalitnějších površích. Jsem zaměřený na turistiku, což znamená jezdit cestou necestou. Protože česká infrastruktura při jízdě mimo větší provoz aut (bohužel se jezdí hodně i o víkendu) je tragická - takže se hodí odpružení - ale to je standard u všech Azubů. A přední vidlice je už od příplatku tisíc Kč, takže to se dá.
Vcelku není ani problém s řidiči (pokud musím do provozu), někdy i raději čekají na příležitost na předjetí. IMHO méně se snaží těsně protáhnout.
A občas dostanu i přednost, i když jsem na vedlejší :-). Při čekání na stopce mně pustil řidič luxusního medvěda sám přednost i když byl na hlavní (ale zpomalil kvůli prahu). :-)
Osobně se nyní potýkám pouze s jedinou věcí a to je bolest pravého kolene. Z klasiky jsem byl zvyklý jezdit hodně silou (mírnější stoupání jsem jel na největší talíř, nyní podřazuji), protože mně asi při překročení určité meze začíná bolet koleno. A při výrazně větším akčním rádiusu leháče (klasika 30-40 km, nyní s výjimkou občasného dojíždění do práce to málokdy jde pod 60km) to je občas problém. A šlapání s velkou kadencí se mně moc nelíbí, i když je to prozatím řešení na rovinatější terény, které naštěstí v Polabí jsou v dostatečné míře.
Čau Matěji, já už tě neviděl léta.
Za sebe bych řekl že to je kombinace více věcí- geometrii pominu.
Dá se to dobře kompenzovat pravidelným strečingem večer, a jógou.
Abyc zamezil tvrdnutí svalů a šlach, používal jsem na delší trasy metodu strečingu za jízdy.
Na ležáku se to dá stejně komfortně jako na silnici. Z kopce nebo na křižovatce, kde stojíš na červené, nohu propnout do rovna a protahovat lýtkové svaly až do přiměřené bolesti. Na silničce jsem v dolní úvrati kliky přenesl váhu celého těla na jednu nohu a tímto zatížením dovolil achilovce aby protahovala lýtkové svaly - patu nechat klesnout co to dá - do přiměřené bolesti. Je důležité vědět co se dechem - buďto to chceš vydýchat hned (nosem), nebo je lepší se zavřenýma očima vnímat bolest s podrženým dechem cca. 30-60s(nerozdýchávat se předtím) a po ukončení nechat plíce aby se zhluboka nadechly a vydechly ústy - následuje velká úleva a vyplavování endorfinů. Je možné, že jezdíš hodně do čtverce - a trhavě - ukazovalo by na to pokud máš zkrácené ty lýtkové svaly... A taky to může být celá řada jiných věcí...měj se! :)K
Já myslím, že toto cvičení je za jízdy mnohem intenzivnější, netřeba zastavovat :D
:) Beru to jako vtip.
A ano, dá se to provádět za jízdy, když je k tomu příležitost. Se šlapáním to nemá nic společného...Já to provádím k odstranění bolesti v kolenou, způsobené zkrácenými lýtkovými svaly. Má to za následek celkové uvolnění zadní poloviny svalstva, ale nepovolí se přitom přední polovina, která se často povolí po strečinku pata-k-zadku tak, že koleno může začít být lehce nestabilní.
Když se vrátím zpět k lýtkovým svalům, často se v nich objevuje dlouhodobá místní stvrdlost, která mně osobně strečingem odstranit nejde. Ta ve výsledku způsobuje větší či menší bolesti a dá se jen vymasírovat.
Způsobuje ji většinou nesprávné zatížení nohy, většinou kompenzace něčeho jiného.
Na ležáku to může být i vysoká hrana přední části sedadla, která způsobuje jednak bolesti hyždových svalů, ale také celkové bolestivé zkrácení zadní poloviny nohy. Svaly a šlachy se nenapínají přímo, ale přes tu hranu. Tohle je snad největší nesmysl na lehokolech typu Challenge a jejich hliníkových sedátkách. Kdekdo s tím nemá problém, kdekdo zjistí ten problém až po 150km, ale sedinka po jízdě na ležáku prostě nesmí bolet ani po 1000km, jinak je něco špatně.
Konec vykecávání, všichni to známe...
;)
Aby nedošlo k mýlce, v protaženém stavu a v té bolesti je třeba vytrvat cca. těch 30-60s a více. Pokud to někdo dělá tak, že protáhne svaly jen na 1s, pak nedojde k protažení, ale k dynamickému natažení, které nic nespravuje...