Přejeli jsme most přes řeku Rýn a ocitli se v Německu. Chvilku se motáme po městečku Neuenburg am Rhein, myslíme si, že někde nakoupíme, ale v centru jsme našli jenom jednu předraženou pekárnu. Na výpadovku do supermarketu se nám jezdit nechce, tak jsme museli vzít zavděk houskami. Bagety měli taky…
Paráda, jako vždy. Měla jsem při čtení pocit, že jsem tam byla s Vámi. Těším se na pokračování.
Díky :-) Když jsi jela s námi, nebylo tam na Tebe moc vedro a málo komárů? :-) Jen toho deště jsme si užili celkem dost :-)
Příští díl už myslím bude poslední (doufám).
Peggy, Tvoje štéstí bylo, že Ti tekly nervy.
Kdybys je měla z ocele, tutově by to do vás praštilo.
Hezké, dík.
:-))))
No vida, takže můj strach z bouřek je vlastně zárukou, že do nás nepraští.
Ale musím přiznat, že ... tohle je pro mě bariéra volného nocování. Ne nějaké zákazy (na to kašlu - viz. jiná diskuse :-)), ale fóbie z bouřek mě možná jednoho krásného dne vyžene do bezpečí hotelu či relativního bezpečí kempu.
U bouřek se nebojím ani tak blesku ale za to mě více děsí ulomené kusy stromu a větví. A to i v kempech. Taky hladina vody se může při pořádné bouřce náhle zvednout do nečekaných bleskových povodní. A když jsem se bavil s domácím ve Vidnavě, tak tam je Vidnavka vyplavila díky takové souhře okolností, že z kempu taková blesková povodeň odplavila malou chatku a ta se šprajcla pod mostkem a než ji tlak vody rozbil, tak jim v údolí nastoupala voda skoro na metr do baráku. Od 1997 nerad spím u řeky, když jsou v okolí bouřky.
Já vím, že do mě může praštit i v kempu, ale ten kemp ve mně (nevím proč) vzbuzuje pocit bezpečí. Možná, že kdyby bylo nejhůř, dá se prchnout do umýváren třeba.... já mám prostě strach ze zásahu bleskem, a to odjakživa, nějaká povodeň apod., což je možná větší pravděpodobnost, mě nechává naprosto klidnou a naopak v bouřce jdu vodě co nejblíž, protože to bývají nejnižší místa ... ale samozřejmě, vím, že voda blesky zase přitahuje, takže jdu co nejníž, ale dostatečně daleko :-)))
Je to se mnou těžký :-)
Jo, když si člověk vzpomene na Ryhlé šípy, jak to tam toho chlápka sejmulo, když si hodil kosu na ramena a utíkal se schovat....
Myslím si ale, že nebezpečí, že by to do tebe jen tak mírnyx týrnyx prásklo je zhruba stejně pravděpodobné, jako to, že vyhraješ v neděli jackpot ve Sportce.
Opravdu nebezpečnější jsou spíš ty padající předměty, stromy, větve a tak.
My mame dost neprijemny zazitek s bourkou pred asi 6-7 lety, kdy jsme si na prespani vybrali ten nejvyssi kopec v celem sirokem okoli. V noci samozrejme prisla dost silna bourka, jedna z nejhorsich v mem zivote. Blesky slehaly s takovou intenzitou, ze bylo svetlo skoro jak ve dne. Tehdy jsme nespali ve stanu, nybrz ve zdaracich, takze kolem nasich spacaku byla jezirka vody, ve kterych jsme lezeli. To by nas zabil i blesk, uhodivsi metry od nas. Schovat se nebylo kde. Lubos tehdy drkotal zuby strachem, ja klidne spala, coz on nemohl pochopit. Ja se totiz taky bourky bojim, tehdy jsem ale byla presvedcena, ze tu situaci nemuzeme prezit a ze na 100% zemreme. Diky tomuto vedomi ze me spadlo veskere napeti, smirila jsem se s nevyhnutelnou smrti... A klidne a tvrde usnula. Nastesti se nam nic nestalo.
To je obdivuhodný přístup.
Do nás, ještě když jsme bydleli na chatě jednou blesk fláknul, taky jsem si za to mohl sám. Přidělal jsem na 6 metrovou lešenářskou trubku televizní anténu a tu vytrčil vedle chatky, aniž bych se obtěžoval to uzemnit.
Ten blesk do toho šlehnul a pak to jelo po té anténě do baráku, záblesk a ukrutná rána, z těch elektrikářských krabic mi všude vyskákaly víčka, jeden vodič ve zdi vyhořel a odešla mi televize.
Lednička kupodivu vydržela.
Druhý den jsem naháněl Mastroše, aby mi přijel udělat hromosvod. Od té doby, a bude to takových 18 let, už u nás žádná pořádná bouřka nebyla.
To je strašný zážitek! Nejhorší na tom je, že očividně neplatí to, že blesk práská do těch nejvyšších kopců. Což pro mě znamená, že se dole v údolí začnu zase cítit o něco méně bezpečněji :-(
Teda ne že bych si přála, aby to tenkrát do Vás prásklo.
Ale, kdyby ses bála bouřky, jak píšeš, nikdy bys na nejvyšším kopci v okolí nespala. Já prostě musím spát na bezpečném místě, i když bouřky nehrozí (protože hrozí pořád! :-)))))
Ale my radi spavame na vrcholech, milujeme ten rozhled do udoli, idealne s moznosti koukat na to ze stanu, takze si cilene vybirane nejvyssi mista v okoli. Bourek se bojime asi tak prumerne. Ten zazitek, ktery jsem popisovala, se udal pred lety jeste v dobe, kdy jsme nemeli pristup na net z mobilu, tudiz zadnou moznost zjistit si predpoved, na ceste jsme byli na kolech uz 4.den, takze predpoved zjistena doma uz neplatila. Nemeli jsme tedy vubec tuseni, ze v noci prijde bourka, byli jsme tim zaskoceni, nenapovidaly tomu ani vecerni mraky.
Já ti nevím, statistice rozumíš, ale během posledních 20 let si pamatuji v okolí tři zabité bleskem, ale žádný jackpot.
Statika a statistika, jsou rozdílné obory.
Naprosto :-)
Ale překvapuješ mě, to fakt ten blesk do těch lidí přímo fláknul?
Žiješ v nebezpečné zóně, u nás blesk nezabil nikoho co lidé pamatují, tak to tak do světové války.
Možné je, že hraje roli geologie, twdy podloží, to by nám mohla snad objasnit Lanna.
Mám na mysli možnost, že více vodivá hornina, může blesky víc přitahovat, ale to je moje naprosto laická domněnka.
Nevím, jestli geologie, ale spíš převládající klimatické poměry a aktuální povětrnostní situace. Jsou oblasti, kde jsou bouřky častěji než jinde. Tam je pak pravděpodobnost zásahu bleskem logicky větší. Větší pravděpodobnost, že do tebe práskne máš v létě než v zimě, třeba. Častěji odpoledne nebo v noci, než ráno. Holt statistika.
Spali jsme jednou v podhůří Jeseníků, v oblasti Zlatých hor, konkrétně u těch Zlatpnosných mlýnů. Tenkrát nám jeden chlapík říkal, že ta hora nad tím opravdu víc přitahuje blesky, že tam do ní pořád práská... prostě ještě tam nějaká železná ruda asi vevnitř je .... naštěstí tu noc bouřka nebyla...
Takže si myslím, že to podloží vliv určitě má. Vysvětluje to, proč nepráská jen do těch nejvyšší míst. Stejně jako podzemní voda apod.
Příčný vrch (Příčná)?
Ten je opravdu hodně rozfáraný, ale taky hodně vysoký, má přes 970 mnm.
Jinak ale mě osobně docela těší, když se u nás připomíná ta docela bohatá historie českého dolování. Geologie u nás upadá, lidé se se ji bojí stejně jako bouřek. Ale historii máme v tomto ohledu bohatou.
Když si u nás každý hned geologii spojí v duchu s tunelem :-)
Geologii berou u huby čím dál víc i na stavárně, už za nás byla polovični než na starém FISu, vyprávělo se, že když stěhovali fakulty z Trojanky do Dejvic, že vyházeli vétéinu geologické sbírky Quido Záruby.
Taky humus, ten člověk to celý život střádá a pak nějakej ouřada to narve do popelnic...
Jo.
Jinak to s těmi ložisky rud a práskáním blesku mě zaujalo, tak jsem si o tom našla pár informací. Jistě, geoelektrické a geomagnetické metody na vyhledávání a ověřování ložisek (nejen ložisek)se používají v geofyzice běžně. Ovšem neslyšela jsem o tom, že by třeba staříci odpozorovali, že do nějakého kopce víc práská a tak tam začali s jistotou kutat.
Nějací švédští geofyzici s tím dělali hokusy pokusy. Do bazénu s čistým suchým pískem vnořili kus nabohacené rudní žíly. I zjistili, že u pozitivních blesků to funguje, tam ty blesky mají tendenci najít si tu rudu. U negativních blesků to nefunguje. Ty si práskali, kam se jim zachtělo. No a blesků s negativním nábojem mířícím k zemi je 95 procent ze všech blesků mířících k zemi.
Tak to tam alespoň píšou v té zprávě.
Fakt? Jako někde u Vás v okolí, kde bydlíte? Kousek od Vás jsme tuhle spali na rozhledně Tanečnice, tedy kousek pod vrcholem. Protože byl konec října, skoro listopad, byla jsem ochotná a schopná přespat poblíž vrcholu....
Ty jo, to je teda síla. Já jsem se vždycky uklidňovala tím, že ta pravděpodobnost zásahu bleskem je tak malá, že když se to stane, píše se o tom v novinách, minimálně aspoň na Blesku...
A ohledně jackpotu, řekla bych, že se tím třeba lidi nepochlubí ...
Mohu te trochu "uklidnit". Ty tři to zabilo najednou. Schovali se do opuštěné kaple poblíž silnice z Mikulášovice do brtniku. Je to na otevřené pláni, kousek pod vrcholem, tedy v místě kam bys ses neschovala.
To jsi mě moc neuklidnil, jestli jde o tohle místo:
https://www.google.cz/maps/@50.958261,14.409616...!3m4!1e1!3m2!1s--W6XWEkKmMYom6YpsZJXg!2e0
Našla jsem si to podle jiného Tvého příspěvku, kde jsi udával souřadnice. Krásné místo. Paradoxně, ta kaple by ve mně asi taky vzbuzovala pocit bezpečí (stavba, navíc kaple!!!). Dočetla jsem se sice, že šlo možná jen o jednoho ze dvou,
http://www.outdoorguide.cz/verte-neverte--...
ale i tak je to síla. Nebo ti tři byli jindy... ? To je jedno, důležité je, že ani v "budově" není člověk v bezpečí.
No vidíš, tak mi máme v "rodinné paměti" uloženo, že byli tři a všichni mrtví. Občas o ní mezi sebou mluvíme jako o kapli U tří zabitejch Němců. Tak vznikají legendy.
Ale odehrávají se tam i lepší věci.
No, jsou to jednoduché počty. Dva cyklisti se schovali, jednoho to zabilo, 2+1 = 3 ... ne :-)))
Mimochodem, bylo nějaký vysvětlení, proč ho to zabilo? Kaple sice nemá tu střechu uzemněnou, ale pokud do ní praštil blesk, muselo to sjet do země stěnou .... tak leda že by to bylo jako v jeskyni, kam by se taky člověk neměl schovávat ...
http://www.zachranny-kruh.cz/pro-verejnost...
A když nepomůže vůbec nic, tak pořídit Faradayův stan.
http://hollandshielding.com/158-EMI_RFI...
Ty jo, přesně tohle bych potřebovala!
To fakt existuje?
Když si o tom ale čtu, před bleskem mě to neochrání...
Pak už teda asi neporadím.
Možná tohle na obrázku.
Nebo hromniční svíčku a modlit se:-))
http://www.alamy.com/stock-photo-the-portable...
Se mi vybavila cesta stopem na brigadu do Italie:) Uz je to nejaky ten rok a to jsme spali s kamosem pod sirakem cestou a jednou jsme spali v Alpach nekde u hranic Rakouska a Italie a sli jsme se pred teda peknou bourkou schovat pod jeden pristresek na kopci. Byla uz tma a rano jsme zjistily, ze to byl pristresek pro velke plynove zasobniky:)
Já se taky hrozně bojím bouřek, ale co dělat, když nějaká přijde? Nevím přesně, co znamená tato cedule, ale jedno ráno po bouřkové noci jsem ji objevila u místa nocování na S Itálie.
Hmm...bouřky...
Dovedou být zrádné. Jednoho mého spolužáka a známého zabil blesk v Tatrách ve stěně.
Ahoj Vlastíku, tam někde na nebesích:-))
Ale abych to odlehčila. Pamatuju na jednu hnusnou noční bouřku při přechodu hor v Gruzii. Postavili jsme stan v horském sedle. Tehdy to bylo klasické Áčko s hliníkovými tyčemi. Když přišla bouřka, tyče jsme zrušili a leželi jen tak v placatém stanu. Ovšem každý z nás, pro jistotu svůj cepín u ruky. Asi abychom ty blesky rozsekali, kdyby přišly:-))
Ráno se vyčasilo a slunce pralo do protějšího svahu na ledovcový splaz. Cca od deseti hodin se tam pravidelně po půl hodině utrhl kus ledovce a hučel s rachotem dolů.
Noc byla zlá. Ale přes den jsme se nehnuli ani o kilometr a tiše seděli ve stínu.
To ale ten stan potom nemohl proti dešti fungovat, ne? Ale asi lepší zmoknout, než být hromosvodem.
Já jsem vloni na bulharské Rile byla ochotná spát v sedle jen poté, co jsme obětovali několik megabytů z datového balíčku, abych proskenovala blitzortung.org, jestli nějaká bouřka není za rohem.
Je ale fakt, že ty horský bouřky vznikají náhle. Strašně ráda chodím přechody hor, ale ty bouřky mě jednou doženou k šílenství.
Ne, nefungoval. On ten stan obecně moc nefungoval. Je to příběh starý víc než třicet let. Tehdy ani mobily nebyly a megabyty vzduchem nelítaly. Ale dalo se to přežít:-))
Bouřce, když se dostaneš přímo do epicentra se bránit moc nedá. Ale zas ta šance, že tě to trefí je fakt malá. Na kole má člověk větší šanci, že ho na silnici rozšmelcuje náklaďák.
No a jezdíme i přesto:-))
Čtení článku jsem si naprosto užila :)