Tak v první řadě upozorňuji, že v nadpisu je špatně skoro všechno. Nejela jsem brevet, ale pouze pokus o něj. I když za sebe jsem s výsledkem spokojena, k úspěšnému zvládnutí přece jen chybělo hodně. Nejela jsem s mladými, ale poté, co jsme se všichni sešli na startu, už jsem celou cestu jela ve…
Moc hezké čtení, díky.
Člověka tak nějak potěší vidět, že nejsem jediný, kdo má často potíže vůbec dorazit včas na start a ty rukavice, to mi připomnělo loňskou K24, jsem nějak nečekal, že bude v červnu taková zzzzima...
Nikdy jsem nepochopil co vede lidi k takovým sportovním výkonům ale vcelku tvůj popis odpovídá jednomu mému výletu s partou cyklistů na Lysou. Jednu věc jsem tehdy pochopil. Nikdy ze mne nebude cyklista- sportovec ale vždy budu cyklista výletník. a to bez ohledu na ujetou vzdálenost, rychlost jízdy či dojetí nebo nedojetí do cíle :-) Protože, když se mnou někdo závodí a já prohraju, nevadí mi to a když náhodou vyhraju, tak je mi soupeře tak líto, že se sám za sebe stydím ;-)
Ano - proto jsou ty brevety jediná akce, do které můžu jít... tam jde jen o to dojedu-nedojedu (v limitech). Vyhrává každý, kdo dojede, takže závodíš nejvýš sám se sebou... Ale přiznám, že nejvíc jsem si užila ty poslední kilometry, kdy už jsem věděla, že určitě nedojedu a že vlaky jedou každou hodinu, tak už je úplně jedno, jakou rychlost vyvinu.
Držák na mobil a navigaci?
Žasnu?
Tak to brzo budeš řešit vodotěsnost a nabíjení, trochu málo o tom vím.
Pravda, já sice věděla od začátku, že nemám šanci tohle dojet... ale pokud bych na křižovatkách zastavovala a hledala směr, tak bych ztratila i ty nejmenší šance, co jsem snad měla.
Na dovolené ty minuty takhle nehoním...
Ale jinak musím říct, že OsmAnd naviguje podle předem nahraného gpx souboru naprosto skvostně. (No, dobře... nemám srovnání, ale byla jsem nadšena.)
Ano, mám taky tu zkušenost, jen mu nesmíš uhnout z té trasy.
Pak se tě furt snaží vrátit na to místo, kde si uhnula, a to je leckdy naprd, protože si uhnula právě protože tam byla nějaká překážka a naplánovaná trasa nefungovala.
Takže člověk musí použít jiné navigační možnosti, aby se dostal zpět na "natrasováno" a pak to zase šlape bez chybičky.
Přesně si to vystihla, pokud se jede v jednom kluse daleko, člověk musí minimalizovat prostoje a chyby, jinak se to ve výsledku promítne.
Člověče, ne... kupodivu přepočítával. V jednom místě byla uzávěrka silnice, která vypadala, že se dá na kole projet, ale na konci byl výkop, tak jsem to zahnula do nějaké boční uličky... a reagoval hodně rychle.
Že by nová aktualizace?
Já podle toho jel naposledy loni napodzim.
Opravdu tě to vracelo nejkratší cestou zpátky na trasu? Mě to vždycky vracelo zpátky, na to místo kde jsem z trasy odbočil a to bylo dost zoufalé.
Má tam nějakou šanci "vyhnout se příštím" 100/200/500/1 km? nebo tak?
Já to moc nezkoumala, nebyl čas. Ale mimo trasu jsem se dostala dvakrát. Jednou kvůli tomu výkopu a jednou to byla vícenásobná odbočka a já netrefila přesně tu správnou (navigace je sice fajn, ale jet s čtecími brýlemi nemůžu a bez nich vidím jen směr, detailní zakreslení uliček ne). V obou případech opravdu přepočetla bleskem a vedla dál na trasu.
Té poslední otázce nerozumím.
Aha, tohle mají automobilové navigace.
Na trase je překážka, o které navigace nevěděla, třeba nehoda, stavba, či tak. Navigace dává možnost:
"vyhnout se nejbližším 100 metrům, a pak odstupňováno snad až do 5 kilometrů.
Navigace automaticky najde nejkratší objízdnou trasu a vrátí tě po těch třeba 100 metrech zpátky na naprogramovanou cestu.
Možná že to ten OSMand má, jen to neumím používat.
Jo to mi povídej, brejle, já to mám jinak, já bez brejlí nevidím do dálky, s brejlema nablízko, ty cyklo-navigace nepočítají s námi, pokročilými.
Třeba navigace Teasi nemluví, jen "pinká". Udělá pink, já mám kouknout na displej a tam uvidím, kam dál, šipka rovně, doprava, doleva. Co dělá ten OSMand jsem už zapoměl.
Mě vyhovuje navigace, která hlasí "Za dvěstě metrů odbočte vpravo" na křižovatce připomene "Odbočte vpravo" a pak povídá "Pokračujte dalších 12 km rovně". Pak může mít klidně vypnutý displej.
Jenže takovou cyklonavigaci jsme zatím neobjevil, autonavigace se tak chovaj.
Tak já krom toho, že na mapu nevidím bez čtecích brýlí, jsem ještě navíc nahluchlá, takže poměr s navigací mám trochu specifický. Je fakt, že jeden úsek jsem zřejmě zapomněla zapnout "cyklo" a nechala tam defaultní auto... a to měla tendence furt o něčem kecat. Ale já jí stejně nerozuměla. :-)
Tak to je fakt naprd.
Takže staré, dobré a osvědčené navigační pomůcky.
Pojedu podél vody tak dlouho, dokud nepodjedu železniční trať, za ní druhou doprava a pak asi 5 km rovně.
Pak slezu, a kouknu se do mapy a naučím se další úsek. Taky to funguje :-)
Tak já měla PDA s nainstalovaným Ozi Explorerem už v době, kdy tys neměl ještě ani elektrokolo, natož že bys řešil navigaci ;-), takže když nutně potřebuju, v podstatě mi ta namalovaná čára na mapě, na které vidím, kde na ní jsem a kterým směrem mám jet dál, stačí. (A tam jsem si tu čáru musela nejprve bod po bodu naklikat.)
Ten Osmand je fajn, protože má navíc v levém horním rohu velikou šipku, kterým směrem bude nejbližší odbočka a pod ní napsáno, za jak dlouho. Šipku vidím vždy, ta čísla přečtu jen někdy. Ale vím, že šipka je šedá, když se odbočka blíží, tak žlutá... a když opravdu TEĎ, tak zelená.
Jet podle toho týden v kuse, poleze mi na nervy, ale v tom vyšponování "kde jsem, kolik je hodin, kde je check point, kolikátý kilometr" to tak akorát zapadlo do kontextu :-)
Neboj, PDA jsem měl hned dvě, Palmtopa a pak nějakou tu hračku s Loom s Windows Mobil, na tyhle šidítka, co mě umožňovaly bejt on-line jsem byl vysazenej.
Ale navigoval jsem TomTomem s jejich hardwarem, protože v autě.
Na elektrokole jsem to měl zapnutý furt hlavně jako tachometr a záznam trasy protože podle ujetých kiláků jsem odhadoval, kdy budu muset nabíjet, k pokročilejšímu měření spotřeby jsem se dostal až doma.
Teď mám na záznam trasy ty hodinky, tak navigaci moc často nezapínám, i když mám trasu naklikanou. Jen při průjezdu velkými městy to nahodím, nebo když jsem jel těch 180 a nechtěl jsem, aby z toho bylo omylem 200. Za tmy mě ten krám vedl spolehlivě a byl jsem za to fakt vděčnej.
Ale jinak měřím fest, čas, kilometry, kilometry do cíle, průměrnou cestovní, je to taková berlička osamělého jezdce: hele 80, tak to už mám půlku za sebou, takže když je poledne, budu kolem 6té v cíli....
V některých úsecích jsem odpočítával po pěti kilometrech zastavím a protřepu pracky, po 10ti se napiju, říká se tomu snad methoda postupných cílů, to aby mě z té nekonečné cesty podél kanálu nehráblo.
Takže měření vytváří pro mě jistou soutěž, motivaci a zároveň tu zpětnou vazbu. S navigací to moc nesouvisí, když víš, že 5 dní jedeš podél té řeky.
Naopak, kdybych nevěděl, jak to mám ještě daleko, trápil bych se fest, takhle mám furt radost jak stachanovsky plním plán.
Letos ale šlus, na 1000 kiláků mám 13 dní, to bude projíždka a ne rachot. Plánovat nic movc nemusím, bude stačit mít moře furt po pravé ruce.
Mapfactor Navigator, má vyplý displej a mluví na mě. Mapy má osmand ale prej umí i Tomtom mapy, to jsem ale nezkoušel. Ale je to po cestách, nenarval jsem do toho gpx trasu po které bych chtěl vést, takže to beru jen jako východisko z nouze, když třeba zakufruju tak, že nevím kudy kam :-)
Jesli se zase souboj mapově-navigačního SW, tak musím připomenout, že Locus umožňuje bezproblémový import gpx, naviguje podle něj se zhasnutým displejem, pískne když se odchýlím, přetrasuje. A teď nově mají i český hlas a není potřeba používat TTS (který je pro češtinu hrozný a tak jsem raději aplikaci přepínal do angličtiny).
Umí to trasovat po státovkách nebo se to cyklí po cyklotrasách?
Má to západní Evropu?
Mě to ukazuje, že za to chtějí cca 190 Kč, tak abych nekupoval něco co se mi totálně nehodí.
Nevím, tuto funkci nepoužívám, jezdím podle importované gpx. Dej mi nějaké body, proženu to tím a pošlu výsledek.
Tak zkus zadat start Praha, nemocnice Krč, a cíl Jesenice u Prahy.
Pokud pojede po Budějovické je to co potřebuju, jak začne šněrovat po přilehlých okreskách, je "moc chytrej" a snaží se mě chránit před auty jako ten můj Teasi
Libuš - Písnice a před Hodkovicema to stočí na Jesenici. Ale možná se dá ještě pohrát s nastavením.
Když koukám na mapu, přijde mi to vcelku rozumné, žádná šněrovací zajížďka.
No, tak "je chytrej".
To je k prdu jako všechny ostatní cyklonavigace, čekám, kdy konečně někoho napadne, že by sis mohl dát jako "option" nevyhýbat se státovkám.
Ono na kraťoučkém úseku se to jeví jako rozumné, na vzdálenosti 150 kiláků tyhle chytrolíni klidně provaří 20 kiláků udělají z toho 170.
Tak vydržím s tím co mám, ono se to rychle vyvíjí, snad někoho napadne rozšířit možnosti tak, aby sis mohl skutečně navolit cestu tak, jak vyhovuje a nejkratší bude skutečně nejkratší, a ne jen "nejkratši po cyklotrasách".
Nastavil jsem si jiný vyhledávací algoritmus (Yours), zvolil nastavení "krátká". A jede to po státovce. Je tam ještě jedna zajímavá možnost (BRouter), která mi ale odmítá vzít nemocnici krč jako počáteční bod.
Dobře ukecal si mě, dvě kila jim dám, nenechám se prudit reklamama.
Jsem si dovolil na toto téma otevřít nové téma.
http://www.nakole.cz/diskuse/19353-locus.html
Je to zvláštní, jak jsou lidi různí.
Výlet, někam dojedu, kam dojedu tam dojedu, je pro mě obtížně představitelný.
Jak nejedu za nějakým cílem, připadám si, jako bych marnil čas, dělal něco zbytečně. A když už je cíl, tak je i nějaký čas dojezdu, nebo návratu, tedy limit do kterého se musím vejít, třeba abych se vrátil za světla, nebo tak.
Nekladu si přehnané nároky, celkem přesně si umím spočítat, jak dlouho mě to bude trvat. Když nestihnu 20tou, zavřou mě supermarket a nenakoupím nic k jídlu. Když nestihnu 21:30, zavřou mě i kuchyň restauraci v hotelu a nenajím se ani draho.
Takže od 16té se rozjíždí "závod o večeři". :-)
No, mně stačí si zajet takovýto závod jednou za čas (jeden kamarád, kterému jsem to včera vyprávěla, se mě dotčeně zeptal "proč ty si musíš pořád něco dokazovat"? :-D
O dovolené na dokazování kašlu. :-)
Se flákám celej rok, tak si o dovolené (vlastně jen její části), máknu.
Co je na tom špatnýho, dokázat si, že nepatříme ještě do šrotu?
Btw. Nechtěl jsi jet s námi?
Ani ne, chtěl jsem si dát Drážďany v kuse, malinko přes 200, ale nějak jsem se rozhodil nejdřív sám, pak se mi rozbila Soňa a nemoh jsem jí nechat samotnou a teď už mám měsíc do odjezdu, tak nechci nic riskovat, abych se někde ztrhnul a přiřel o dovolenou.
Nějakou takovou skopičinu udělám tedy až koncem května.
S váma jet nemohu, vy jste strašně namakaný.
To "dojedu kam dojedu" může přijít. Já jsem také spíš přesný plánovač, ale teď se po několikáté chystám na "dojedu kam dojedu". I když jen na prodloužený víkend. Ale dost se to ve mě pere. Ona je spíš taková z nouze cnost, mám chuť někam jet, ale moc nevím kam.
Zatím to vypadá tak, že si dělám izochrony kam všude jsem schopen dojet vlakem, když vyrazím v X. hodin. To pak bude výchozí místo, ze kterého se nějak vrátím domů.
Pěkné čtení.
Potkal jsem "breveťáky" u Reinthalu na A/ČR hranici. A když si i na celokapotovaném lehokole stěžovali na vítr, muselo opravdu foukat.
Nink v Questu měl větší zábavu s Pálavou než s větrem, ale samozřejmě i ve velomobilu vítr poznáš, i když výrazně méně. Co otestovali se snilardem v jedné části trasy mám z druhé ruyk tak, že velomobil jel z mírného kopce proti větru 20km/h bez šlapání, zatímco nekapotované jednostopé lehokolo se šlapáním tak 15km/h na tom samém místě.
Pěkné čtení, díky za něj. Je pěkné dozvědět se, jak se Ti dařilo. To o jednom účastníkovi doteď nevíme, kde je mu konec (nikde jsme neřekli, že se chceme něco dozvědět, takže hádám nedojel do cíle a tak ani nevolal, že chce registrovat a razítkovat příjezd).
Ohledně těch časů na checkpointy: každá breveta má celosvětově jednotný horni a dolní limit na průměrnou rychlost. Pro každý kontrolní bod se tedy vypočte podle jeho vzdálenosti od startu kdy nejdřív ho otevřít a kdy nejpozději zavřít. Tím pádem nějaký šílenec, který by z toho chtěl dělat závod, bude mít smůlu, protože na každém kontrolním bodě si bude muset počkat na jeho otevření a dojedou ho ostatní podobní šílenci. A naopak nejde jet tak pomalu, aby člověk na konci musel drasticky zrychlovat, jinak to nestihne. Takového člověka vyřadí už nějaký dřívější kontrolní bod než celkový limit v cíli. Brevety jsou opravdu rychlá dálková turistika vlastní silou, ne závod. Je zakázáno výsledky prezentovat jinak než v náhodném pořadí nebo abecedně, žádné řazení dle časů. Podle toho taky vypadají naše předběžné výsledky zde: http://brnobent.blogspot.de/2015/03/200-km-tri...
V pravidlech pro účastníky není, že by se další breveta nemohla jet bez zajetí předchozí kratší. Ale už jsem o tom slyšel víckrát a sám jsem teď nedojel, takže to budu zjišťovat. Každopádně nebude problém jet tu další takříkajíc "mimo soutěž". Podle mě nenajdu v pravidlech nic, co by mi to jako organizátorovi zakazovalo povolit, takže klidně můžu vypsat dvě startovací listiny, jednu pro "kvalifikované" a druhou pro "příchozí" nebo jak to nazvat.
Díky za vysvětlení těch krkolomných čísel na otvíracích a zavíracích dobách checkpointů.
A jo, myslela jsem to vážně - pokud mi do toho nic nečekaného nevleze, tak bych si na začátek té třístovky zase vyjela. (Samozřejmě s ještě menší dávkou ambicí dojet, než posledně.)
Hezké čtení, skvělý výkon.
Takže to jsi byla opravdu ty, kterou jsem potkal v Bernhardsthalu statečně bojujíc proti ukrutnému vichru z hor. :) Mne nájezd do větrného tunelu čekal za chvilku...
To nevím, lehokol tudy přede mnou asi jelo víc. Ale je fakt, že v tom Bernhardsthalu jsem měla nejhlubší krizi... takže bych určitě nikoho známého v ten moment nezaregistrovala.
Bylas to ty na tuty. A ano, moc jsi neregistrovala, tvá "odpověď" na mé mávnutí byla tak nějak v duchu "jdi do p..., mám toho plné brýle" :-)). Časově mezi cca třetí a půl čtvrtou.
Ale bojovala jsi statečně, o tom žádná!
Doba by asi mohla být - a nepostřehla jsem tě vůbec, natožpak nějaké mávnutí. Jsem byla ráda, že žiju... a ani s tím jsem si v tu chvíli nebyla jistá.
Obdivuhodný výkon, gratuluju!
Podle toho, jak foukalo už mezi třetí a šestou ráno, co jsem mířil do Brna, tak bylo jasné - vítr může dnes překvapit nanejvýš pozitivně.
K tomu tedy nedošlo.
Překvapilo akorát to, jak jede proti větru Oceláč s kompletní brašnou ve tvaru tailboxu.
Vítr si ovšem dal říct aspoň v neděli a za odměnu foukal cestou domů přesně do zad.
Počasí vyšlo ale krásně ve srovnání s dneškem.
Poryvy během přeháňěk jsou takové, že by prostě nešlo udržet se na cestě, nemít se kde schovat.
Tak ty mi vykládej o obdivuhodném výkonu! Ta slova "mezi třetí a šestou ráno, co jsem mířil do Brna" mě fakt porazila...
Ale když už mi Milan přenechal ten post nejstaršího účastníka zájezdu, můžu se aspoň uklidňovat svým tradičním "co bych chtěla, už mi koneckonců není padesát". :-)
(A pravda, s tebou se nikdo svéprávný porovnávat nebude, ty jsi přírodní úkaz! :-)
Dobrá!
Nejen hezkým výkonem ale i uměním improvizace:-))
Moc pekne a vtipne cteni, dekuji.
Mam dotaz ohledne tech neoprenovych rukavic. Jak se v nich jezdi? Nepari se v nich ruce? V Norsku pred 2 lety jsem jejich koupi dost zvazovala, denne nam tam prselo, foukalo a byla dost zima. Absolvovala jsem to tehdy ve starych lyzarskych rukavicich, ktere bohuzel promokaly. Ty neoprenove se v Norsku daly koupit na kazde benzince, nakonec jsem do nich nesla. Nyni se mi po precteni Tveho blogu znovu v mysli otazka neoprenovych rukavic vynorila. Jakou s nimi mas zkusenost?
No... já v nich jela jen asi dvě hodiny. Řekla bych to tak, že byly méně nepohodlné, než jsem čekala. :-)
A ano, ruce se v nich paří. Ale je pravda, že to jsem poznala, až jsem je sundala. V daném počasí byly, řekla bych, lepší než nic, ale víc kladného říct nemůžu.
Do deště si ale myslím, že by byly skvělé. Určitě líp mít ruce v teplém mokru než ve studeném. Stejně tak sebou vozím i neoprenové ponožky, které se mi do deště taky osvědčily o dost líp než návleky přes boty.
Ja je mam taky, jsou to nejake cyklisticke, nejsou potapecske, ale je to klasicky slaby neopren. Jsou neprofoukave, nepromokave a docela teple, ale neodvadi pot, takze jestli se ti hodne poti ruce budes mit vevnitr vlhko. Me to moc nevadi, akorat kdyz se vic zpotim, tak jdou pak spatne sundat z ruky.
Já je kupovala ve vodáckých potřebách. Mají protiskluzové dlaně, aby neklouzalo pádlo (ani řidítka). Ale vyzkoušela jsem je v sobotu poprvé, tak toho o nich nijak moc říct nemůžu.
Protoze od lonskeho leta pronikam do taju vodactvi, tak jsem si neoprenove rukavice poridila. Jejich pouziti na kolo me ale nenapadlo, az zdejsi prispevek ve me vyvolal urcite vzpominky. Asi provedu pokus na zvireti a zkusim je otestovat o Velikonocich.