Finnmarksvidda je rozsáhlá náhorní plošina ve vnitrozemí kraje Finnmark a skutečné srdce Laponska. Spolu s Hardangenviddou tvoří největší a přírodně nejzachovalejší náhorní plošinu v celé Skandinávii. Táhne se od města Alta až po finskou hranici. Na této plošině a v jejích blízkosti žije většina…
Super, to mi zase zítra cesta do/z práce rychle uteče :o)))
Jen doufám, že s tím tvým blogem zase nepřejedu...
Snad Te nezklamu, nejedna se o cykloputovani, ale o pesi prechod. Oprasila jsem svuj stary cestopis z jedineho duvodu: slo mi o protivahu diskuzniho vlakna http://www.nakole.cz/diskuse/19294-spani-pri... , abych svym popisem ukazala, ze volnym taborenim a zakladanim ohne nedelame Ceske republice zadnou ostudu. Nebyt toho, nikdy bych si nedovolila na ryze cyklistickem webu zverejnit necykloprispevek.
Moc pěkné fotky :-) K tomu čůrání v dešti. mi se docela osvědčilo ssebou tahat skládací deštník, pokud není přímo vichřice, kdy je to jedno je to docela užitečná pomůcka :-)
Jako chlap by ses prece dokazal vymocit i do PETky, ne? Vahove to i vyjde lip, nez destnik. Zenska to ma horsi, pro ni pripada v uvahu jen pomucka zvana curokap :-)
moje baby by mě s petkou poslali někam :-) už jsi někdy zkusila roztahnout petku místo deštníku?
Jako nad sebe ci pod sebe? Nezkousela, a nezkousela jsem ani ten zminovany curokap :-)
teda čurat do deštníku v dešti to mě nenapadlo :-), obvykle deštník roztáhnu nad sebou a pod jeho ochranou proti dešti padajícímu seshora dolů se v klidu vymočím. V případě silného větru je i deštník nepoužitelný a pak nastupuje zkouška výdrže svěračů. V jednom případě jsem to vydržel 19 hodin, ale to už jsem měl strach, že mi praskne močák. Ale to bylo na moři a byl to spíše důsledek agorafobie, o které jsem do té doby neměl ani tucha, že by se mnou mohla až tak kamarádit :-)
19 hodin bez moceni? To bych tedy nedala, jsem ucurana jak stary prostatik..
Nyni vazne: samozrejme jsem pochopila, ze do destniku nemocis, jen jsem proste neodolala rypnuti. Asi nekdy vyzkousim ten vynalez zvany curokap, ktery by mel zenske vymocit se ve stoje jako chlap.
Teda to by me v zivote nenapadlo, jakym smerem se zacne ubirat debata pod mym clankem...
že jo :-) svět je plný překvapení a téma vyměšování zde nebylo ještě dostatečně probráno :-)
Meli bychom si polozit otazku, zda v kontextu prikazu a zakazu je volne vymesovani v prirode vubec povoleno...
je pokud to po sobě zahrabeš :-)
Dokonce na to existuje správné náčiní, které se zove "turistická záchodová lopatka". Jen s ní je tedy povoleno exkrementy zahrabávat. Další otázka je, zda jsou i předepsány rozměry jámy :-)
Posledně jsem své exkrementy zahrnul asi tak 1/4 metrem sněhu. Tak snad to bylo dostatečně hluboko... :-))
Je to v pořádku, jen pokud jsi se sněhem i vytřel :-)
Ano, vytřel! :-DD
Ale teda jarní firn nic moc příjmného... :)
Drsňák je schopen se vytřít i šmirglpapírem, ještě větší drsňák se nevytírá vůbec :-)
když si předtím rozmrazíš zem po vzoru zlatokopů ...
takový pěkný blog o volném táboření a vy se tu bavíte o hovnu ;-)
Ahoj,
to je ta oblast, do které jste se pak vrátili a chtěli ji přejít v zimě? Tak přeci jenom tam byl maličký rozdíl mezi letní a zimní Finnmarksviddou :-)
Mimochodem, nechci být moc drzá, ale ty cestopisy by v té slíbené formě nebyly? :-)) Já fakt nemám co číst - vím že bych teď měla spíš psát, ale nějak nemám poslední dobou to správné, jak se říká, básnické střevo. Nějakou múzu bych potřebovala sem poslat...
Jo a ta dvoudenní bouřka, to bych já nervově nedala. (já vím, že dala, co by mi zbylo :-))) Ale jsem si říkala, jeden z důvodů, proč vyrazit na sever může být právě absence bouřek. Ale jak vidím, tak jistota tam není.
Ne, v zimě jsme chtěli přecházet finský Pallas. Na Finnmarksviddu v zimě bych si fakt netroufla.
Cestopisy Ti pošlu, jen je musím nechat postupně vytisknout, zatím mám v tištěné podobě nachystaný jeden.
Pěkné, dík za čtení a fotky, jinak se do těch míst nedostanu. Jste fakt šílení, dobří, obdivuhodní!
nádhera, poučná zásada ohledně požívání lihu (u vás je to fernet): "problém se neřeší, ale nevadí" ((-:
Samozřejmě :-)
Jinak mi to připomíná ten vtip, jak se ukáže, že ženská místo antikoncepce polykala antidepresiva. Sice má 10 dětí, ale je jí to jedno :-)
No a podobný účinek má i fernet, sice je člověk úplně stejně mokrý a promrzlý, jako před jeho požitím, ale už mu to nevadí :-)
Pěkné. Pěkně dobrodružné.
Prosím tě, co jste to měli za mapu? Píšeš nějakou ručně kreslenou? Co to bylo za měřítko?
Ted jsem v praci, az vecer dojdu, tak ty mapy nafotim pro predstavu, podle ceho jsme se orientovali. Nic lepsiho jsme tehdy nesehnali, originalni vychazela na cca 600 a na prechod jich bylo potreba tusim 6, coz se nam fakt kupovat nechtelo.
Ty rucne kreslena mapy, podle kterych jsme slapali, byly z knihy Hory Norska od autora tusim jmenem Malek.
No, to je pravda. Papírové mapy jsou v Norsku dost drahé. Ale zas je to hodně důležité.
Na norské mapy je výborný server ut.no
Najdeš tam všemožné mapy včetně papírových.
Třeba
http://ut.no/kart/
Díky, pěkné počtení.
Tvoje cestopisy si ráda přečtu, ale vždycky se o kousek víc utvrdím v tom, že pro mě by dovolená v těchto teplotách byla za trest.
Ale je úžasné, že vy se oba v tomhle extrémním cestování shodnete.
Přeji další úspěšné zdolávání severu :o)))
P.S.
Vaši rodiče snad museli být sněhuláci,to jinak není možný :o)))
Mne osobně by ta teplota až tak nevadila. Zato ty deště by mne dost vadily. Ovšem ale komáři jsou pro mne jednoznačný důvod tam nejet. Nikdy. Bych se zbláznil. Stačí mi, když je komáři kalamita u nás na jihu. A to je nic proti hejnům na dálném severu...
Blbý déšť a blbý komáří... no co... příroda si toho žádá. Je to nepříjemné, ale je to tak. Tihle komáří jsou sice svině, co tě zkouší přivést do blázince, ale zase, nic zlého (jako třeba levicoví neomarxisti) nepřenáší. Jen tě zkouší, kolik a co vydržíš:-))
Když taknějak skoro celý život žiješ v oblasti, kde komáři jsou (a některé roky přemnožení), tak se ti do oblastí, kde jich je ještě více a jsou tudíž ještě více agresivní (jsou hladoví), moc nechce. Kdybych se chtěl nechat sežrat komárama, tak mi v létě stačí vyrazit na Soutok... ;-)
Jak říkají seveřané. Není špatné počasí, pouze špatné oblečení.
Mě tohle naopak hrozně bere. Zkusit si zas něco jiného, co doma nemám. Vyzkoušet, zda to furt ještě jde, zda na to máš.
Navíc skutečně tyhle oblasti jsou jedny z posledních v Evropě, kde ještě pořád nikdo neřeší, zda jdeš po stezce nebo mimo stezky, zda děláš oheň nebo neděláš, zda zákaz platí tak jak si myslíš nebo tak neplatí. Tyhle hovadiny ztrácí veškerý smysl.
Ten kus téhle evropské země ještě pořád ukazuje, že příroda není nějaká chudinka, která by zhynula, kdyby ji velký a moudrý člověk s velkým Č nechránil a nepředělával podle svého nejlepšího vědomí. Ta příroda tam ukazuje přesně pravý opak:-))
Extrémní cestování? Na našich putováních není nic extrémního, jsou to takové pohodové výlety, vhodné i pro fyzicky slabší osoby za předpokladu, že mají odolnou psychiku.
Rodiče sněhuláci nebyli, ale svého manžela považuji za křížence ledního medvěda a mrože. Až při nějakých minus 40 si začal lebedit, že se konečně přestal potit, a nadšeně se nahý válel ve sněhu.
Pěkné, zajímavé, inspirativní počtení, díky za něj.
Takže přikládám verzi map, které jsme s sebou měli na přechod Finnmarksviddy. Takových jsme měli asi 6, vždy po jednotlivých úsecích. Jednalo se o ručně překreslenou mapu, zdrojem je kniha Hory Norska, autorem je Málek Miroslav. Takže paměť mi ještě slouží. Dotyčný si zřejmě jako předlohu vybral reálné mapy.
To namaloval Čapek během cesty na Sever? :)
To není tak špatné. Ta první má dokonce i měřítko i když chybí topo a novější informace.
Každopádně jste to zvládli a to je to, co se počítá:-))
Však právě to mělo své kouzlo. Přechod bez pořádných mapových podkladů. Po dokončení jsem si originální mapy znovu prolistovala a usoudila jsem, že bez informací v nich uvedených mi bylo rozhodně líp. Ony se totiž bažiny rozlišují na průchodné a neprůchodné.
Kdo nechce číst celá cestopis na našich stránkách, tak zde odkaz na popis jednoho dne, kdy jsme se pro změnu trápili v těžko průchodné oblasti bažin http://www.treking.cz/souteze/2010-03.htm
Jo to se rozlišují. Loni se mi povedlo zaplout do bažiny oběma nohama až po pás a s báglem na zádech. Být v té chvíli sama a bez hůlek, tak se v tom rochním dodnes:-))
P.S. a ještě k těm mapám... že se Laponec tvářil, že nic takového ještě neviděl...no, možná to nebyla zas až tak jeho chyba:-))
Hele, já si teď ještě prohlížela tvoje fotky. Ta s tím ukazatelem...no je to skutečně ukazatel skutrařské trasy, ale nahoře příčně to červené X a dole na tom kameni, ten červenej puntík...to je pěší turistické značení. Patrně křížení vaší pěší a s tou skutrovou.
...a mám dojem, že za tebou na tom vzdálenějším kamení je červené T:-))
Prostě jak píšu, byli jsme naprosto raněni cestovatelskou slepotou. Jako omluvu udávám existenci trollů, kteří nám otáčeli ukazatele, měnili tok řek a tak :-)
Ty jo, mně to připadá jako mapy Maďarska (podle těch názvů)
Proto Vám to asi nesedělo :-)
Však finština i maďarština patří do stejné skupiny jazyků /ugrofinské jazyky/. Ovšem prý se Finové s Maďary nedokáží domluvit, ty jazyky jsou dost rozdílné. Ale Finové se domluví například s Estonci.