Tak jo, fakt vyrážíme. Ze Žamberka od mého rodného domu do Žuljany v Chorvatsku na poloostrově Pelješac. Sedám za volant sice velké Hyundayky, stejně však naložené po střechu a vezu s sebou poklady mého života. Svého devítiletého Františka, patnáctiletého Honzíka a dědu s holemi (myslí se mého tátu…
Fešanda, Královno :-)
Chorvati jsou příjemní hostitelé, a pro nás je navíc bonus v tom, že si rozumíme bez tlumočníků. Moře, příroda a přátelé.
A návraty.
Letos po 2O té pojedeme do našeho puebla ve Španělsku a asi už tu tradici na těch pár let co nám zbývá měnit nebudeme.
Taky slýchávám: "že vás to baví, pořád na stejné místo".
Baví, už jsme ta doma.
A všude dobře....
Hmmm, byl jsem v Chorvatsku v roce 1992, to tam bylo turistů tak akorát do mariáše. Těžká pohodička.
Pak jsem se tam nachomejtnul ještě dvakrát po roce 2000. Ne že bych měl problém si za nějakou službu nebo komfort zaplatit, ale tam to na mě dělalo dojem, že se mám jen oklepat z peněz, nic si nevymejšlet a zmizet. Tam už ne-e.
Já byl na Makarské v roce 1991, poprvé Soňa tam kdysi byla a chtěla tam. Začínala válka, kemp mimo provoz, ale nezavřeli sprchy, tak vlastně gratis. Byli jsme i v Mostaru, občas nás stavěla hlídka, ti či ti druzí.
Pak jsme se tam vrátili asi taky kolem toho 2000, ubytování v privátu, rodina strašně přátelská, byli jsme tam asi 2x u stejných a pak jezdili na Poreč, taky do privátu. Teď už první dovolenou nemáme, protože ji probendím na kole. V těch rodinách je fakt přátelská atmosféra. Jinde je to jak píšeš, ale to je prostě te turistickej kšeft, jako naše Karlovka nebo Celetná, odrbat turistu dohola.
Právě proto jsme si našli místečko v tom Španělsku, trochu mimo hlavní turistické cíle. Přátelství s místními se budovalo hůř, jazyk, i prostě jiná mentalita. Ale ten turisticke byznys se blíží rychle i tam, zlikvidují všechno, stánky s tretkami z Číny a z Los Gemelos udělají pizerii.
Nejlepší turistickou destinací budoucnosti bude asi Plzeň.
Byl jsem v Makarské v roce 1964, to teprve stavěli pobřežní silnici, přijeli jsme tam po příšerné nezpevněné cestě - turisté pouze tuzemští a nás 6 Čechů, studentů na výměnné praxi na 2x skůtr Čezeta a 1x Jawa 250 - bylo tam kouzelně.
Chorvatsko je mojí srdeční záležitostí, letos tam s Ane pojedeme už potřetí, kombinujeme koupání s cyklistikou... pomalu už bych měl začít psát seznam, abychom na nic nezapomněli :-)
Seznam do Chorvatska? To snad jsou jen šortky a plavky.
To moje srdeční záležitost Balt, tam člověk musí mít k plavkám a šortkám přibaleno málem i zimní oblečení.
Pro mě teda Chorvatsko - není to daleko, krásné pobřeží, šnorchlování, vynikající kávička s výhledem na přístavy, holky nahoře bez, dole někdy taky... taková "posezónní" odpočinkovka :-)
Na Balt (alespoň ten polskej, u Gdaňsku) nepotřebuješ zimní potřeby, ale musíš se vyznat v předpovědích počasí a proudění vzduchu. A jak se udělá ve Švédsku teplo a začne fučet tím správným směrem, na nic nečekat a vyrazit. Pak je to Riviera. Tam se mi moc líbí.
Soňa mi tuhle udělala patizón, jako řízek. Slyšela prý, že i cukína je skvělá jako řízek.
Při odkládání příboru jsem si troufnul poznamenat, že řízek jako řízek je optimální varianta. Týden jsem pak chodil na řízky Pod led, doma mi nevařily.
Tím chci říci, jedu na Rivieru :-)
ok, k Rivieře jsem přirovnával tím počasím. Teploučko, pohodička.
Ale řeknu ti, že než středozemní výhně a dusno, tak mnohem radši ten baltský svěží vzduch. Když se vyčíhá počasí, tak teplo fakt úplně stejný, ale velice příjemný klima, ne nesnesitelnej pařák. A to mám teploučko rád.
Proto na kolo počátkem května, tam na jih.
Podle všecho tam přes den tou dobou bývá 18 stupňů.
Jinak jih Francie je sanatourium, proti jihu Spanělska, nebo zhruba tomu prostředku, kam jezdíme.
Ve dne přes 35, k ránu to klesne na příjemných 28 :-) Na pláž se chodí od 11 do 14 a pak po 17té, pozdrav "dobré ráno" španělština nezná, ráno není, to se spí. Naučíš se tomu čelit, ty teploty jsou celkem fajn, průšvih je na přímém slunci. Takže pořád hledáš stín, nad stanem roztahuješ ještě jednu stínící plachtu, aby ti slunce z něj neudělalo pec, odpoledne na slunce nelezeš, navečer fouká od moře docela fest, tak to vedro nevnímáš. Nejhorší je, když si zachováš náš středoevropský režim, tedy časy snídaně, oběda a večeře. To je potřeba posunout, a pak chytíš jižní rytmus a je to fajn.
Tedy v 11 večer, nikoliv na kutě, ale to je čas, kdy se odchází za zábavou, usínáš kolem třetí ráno, kdy je už příjemné chladno. V 11 nezabereš vedrem.
Přikrývky se nepoužívají, jen prostěradlo zezhora.
Zvykali jsme si na to pár let, než jsme pochopili, že obědvat v poledne smysl nemá, stejně jako večeřet v sedm. Přijmout režim místních.
Pokud jsi v apartmanu nebo domku, je to fuk, všechny mají klimatizaci, takže změna režimu není nutná. Pod stanem v srpnu však nutností.
Trochu mám strach o kolegu Širavíka, co se pár dní chce tam na kole pohybovat koncem července. Vídávám cyklistů i v tom srpnu spoustu, přes den, na žiletkách. Dálkaře s nákladem jsem ještě v létě tam nepotkal, pár na jihu Francie, ale za Pyrenejema už ani pedál.
Právěže já už viděl dálkaře u recepce několikrát a pokaždý mě to silně rozrušilo.
Už mám skoro celý kolo po GO, na vedro jsem zvyklý, celou zimu sedím u kamen :-)
Ono jsi asi 500 km severněji, než jezdím já, to je taky pravda.
Kdyžtak pojedeš brzo ráno a večer, za Pyrenejema to budou stejně už tak dva dny, já bych se toho ale fest bál, bude to chtít klobouček na hlavičku :-)
http://www.aliexpress.com/item/Free-Size-Sun...
Cykloburka od číňáka, to je bomba :-)
Zas taková bomba to nejni, je v tom nepříjemný dusno. Já teda mám jen béžovou kšiltovku s oponou vzadu, abych si v létě za jasného počasí nespálil zátylek, ale když jsem si to k večeru konečně mohl sundat, byla to velká úleva.
Přemýšlím, jestli by nebylo lepší nějaké sombrero, nebo tak něco. Nebo na tu oponu vzadu místo látky použít síťovinu, třeba kus záclony.
Když slunko fakt pere, tak na zátylek použiju univerzální "šátek", teda takovou tu elastickou nohavici. Ne ale jakoukoliv. Časem jsem pořídil dva, jeden nějaký neznačkový, ten je naprd, hrubý a neprodyšný. Použitelný je tuším značky Infinite, obrácený naruby, bílým podkladem navrch. Krásně stíní a větrá, lehoučkej, hladkej, vzdušnej.
Hele dík, dobrá rada nad zlato, ta kšiltovka mě vysloveně sere. Elastickou nohavici používám proti chladu, UV záření mě vůbec nenapadlo :-)
Ale fakt je velikej rozdíl v tom materiálu. Nelituj kaček za značkovou záležitost, nestojí to i tak nijak moc. Ten běžnej (i když taky ne špatnej) jsem dostal jako firemní prezent, ale v porovnání s tím Infinitem je to doslova jutovej pytel a beru ho jen na motorku.
Ty fajný měli vždycky ve Sportisimu.
Já mám jeden z nebožtíka Gigasportu, byl tenkrát docela drahej, je z lehkého, příjemného materiálu.
Infiniti mi Google nenašel, klidně bych koupil ještě jeden reservní i pro srovnání, ale nevím, kde :-)
Edit: Na pradlavce mi začalo harašit v tachometru, tak jsem ho dal spravit k jednom místnímu géniovi skrzevá elektroniku.
Už měséc mi nezvedá telefon. Letos budu asi nablblej cyklista.
nj, možná už je neprodávají, nebo je zatím jen před sezonou nenavezli. Tak nějakou obdobu, ale jemnou, lehkou, kvalitní a "funkční", zevnitř ideálně bílou. V tom sportisimu jsem je viděl pokaždé, naposledy asi před rokem, když jsem tam kupoval kraťasy. Nehrajou tolik na sezóny a mají (nebo alespoň měli) dost zboží v celé velikostní škále celoročně.
Koupil jsem si novou hračku, bezdrát měřič kadence a tachometr s daty posílanými přes BT na mobil.
Funguje to parádně, jen co na tom ujedu pár set, napíšu o tom něco. Na cesty asi k prdu,ale na trénování užitečná hračka, GPS je na vzdálenosti a rychlost poměrně nepřesná a nespolehlivá, tohle mechanické měřidlo ty chyby eliminuje, maká to s runtasticem pro, zase slušný posun ve vyhodnocování.
Tachometr proto radím pořizovat v té základní a nejlevnější verzi. Ty vychytávky co mají ty drahé tacháče (třeba ty lepší Sigma) tohle zase strčí hravě do kapsy, a levněji.
S bezdrátem jsem jezdil už v osmnácti.
V mejch 18ti měl jen Petr tacháč, bylo to něco mechanického, všichni jsme mu to záviděli...
Tohle je trochu něco jiného:
http://www.nej-ceny.cz/491136/wahoo-bluesc...
Funguje to i s Androidem, snad 4.3 a výš (nevím jistě), ze Z1 kou to běhá. Přiobjednal jsem i ten hrudní snímač, budu napojen na drátky jak astronauti v Apollo 13. Ujel jsem s tím strašně malinko (50), aby se dalo nějak hodnotit, jen na první pohled mě to vyhovuje, protože na tom displeji se v té jejich palikaci zobrazuje Kadence, Tepová frekvence, Okamžitá rychlost, Čas jízdy a Vzdálenost ohromnými písmeny, takže to bez potíží přečtu, další údaje co to požere z GPS jsou na další stránce. Souběžně jsem s tím měl puštěný Runtastic Pro (ten si s tím snímačem taky rozumí), ten má vyhodnocování snad ještě podrobnější.
Pro mě je teď zase zásadní ta kadence, zjistil jsem, že od té doby co mi odešla ta Sigma a neměřím, jsem zase ubral na šmrdlání nožkama, ne teda moc, ale k těm 70ti. Abych to udržel kolem 80ti musím si to hlídat a myslet na to. Ještě jsme zvědavej na ta data o tepové frekvenci, jestli mě to v něčem helfne.
Když uý jdem na ten tréning věděcky, ta pořádně, no né?
Šikovná věc, ale například já celkem záhy zjistil, že na hraní s čísly nemám trpělivost, už leta spoléhám takřka výhradně na instinkty a píšu si jen kilometry a převýšení.
Fakt je, že na toho Garmina letos už taky blbě uvidím, budu muset začít uvažovat o něčem jiném, nebo si zvyknout pořád tahat ty pitomý brejle.
Tohle neumím, palice se mi potí ve všem, vloni jsem se chystal na deště a slunce mě dostalo.
Uši, nos, rty.
Chce to faktor milion a mazat se co dvě hodiny.
Jsem na Širavíka zvědavej. Ono 10-12 hodin na slunku asi bude rachot.
Jiná věc je, že jestli bude hezky, za těch 10 dní než se dostane na jih by mohl být slušně opálený i postupně aklimatizovaný. Ale i tak je to drsný.
Jsem blondýn, takže s tím mám určité zkušenosti. Opravdu drahý opalovací krém 50+ stačí aplikovat jen jednou denně a v pohodě vydrží. U těchto faktorů je to, že drží, takňák samozřejmost.
V létě jsem si koupil http://bemaslab.com/producto/ultra-fluido-spf... je dobře roztíratelný a stačí ho opravdu jen málo. Potil jsem se v horách jako vrata od chléva, ale přesto vydržel.
Cena mě ovšem nedojala... Ale naštěstí, tím že je dobře roztíratelný, nespotřebovávám ho mnoho.
Já se skoro nemažu, tedy nemažu se vůbec, normálně. Ale loni mě to slunce fakt dostalo. Nos, uši, ok, sloupne se. Horší to bylo se rty, ty jsem si spálil do krve.
Zřejmě jak se olizuji, piji, potím, prostě dost bolestivá věc, mažu se 50kou co hodinu, raději a radím nepodcenit. Better safe than sorry.
Fakt to bolí.
Padesátka zastaví všechno. Akorát ji musíš aplikovat včas.
Taky jsem používal Bioderma, u nás k sehnání.
Mě padesátka nezastavila, nezastavila ani pětapadesátka, Boh dá, nezastaví ani šedesátka.
Věřím, že Širavíka taky padesátka nezastaví.
Zhruba v pětatřiceti jsem na tom byl tak bídně, že i po padesátce mám spoustu prostoru pro zlepšení :-)
Což je skvělá motivace, mí vrstevníci už většinou skuhraj, že to jde od desíti k pěti.
Kolik piv potřebuješ, abys byl nejlepší?
8-)
Tak nějak si od toho na základě životních zkušeností slibuju, že než přejedu Německo a půlku Francie, měl bych být dosatečně detoxikovanej i saturovanej kyslíkem, v tomhle stavu mi nijak zvlášť nevadí ani teploty lehce nad třicet, do kopců se skoro nezadýchám, to tělo pak funguje nesrovnatelně líp, než když smrdím doma u kamen.
Pokud bude tepleji, holt budu držet siestu, než abych po večerech zvracel z úpalu.
Opalovacím krémům bych se raději vyhnul pomocí kvalitní pokrývky hlavy, případně tím límcem, tenoučké tričko s dlouhým rukávem.
Takže s grémem počítám jen na nohy od kolen ke kraťasům a nějakou tu pomádu na rety mé rudé.
Jo, někdy to vyjde pěkně.
Já jsem tak zhruba fototyp "tři a půl", opaluju se celkem bezproblémově. loni jsem se při cestě po Labské a pak u Severního moře nejen spálila, ale na pár dní se mi dokonce vyrazil "sluneční ekzém".
Dcera ve stejné době v Chorvatsku silně nastydla...
A nějaká fotka z té nudapláže by se tam Královno nenašla????
Jako kluci jsme jezdili k Baltu a občas se tam fotili s těma německýma slečnama na FKK. Ony, jak na těch nudistických plážích byly vychovávány od malička, tak s tím neměly žádný problém. Ach, kde že loňské sněhy jsou (a ty fotky také dávno někde zmizely).
Buď rád, nechceš aby se ptaly, kdo je ta slečna vedle tebe... :-)
Vzduch 22, voda 16, vítr severák 25 km/h, komu by to v 17ti vadilo, tedy když jiná možnost nebyla.
:-)) Omyle jsme jednou při cestě k pláži zabloudili do Naturcampu. Věř, že fotky bys nechtěl. Nudista, slunící se na pláži a koupající se ve vodě je v pohodě - ale půldruhametrákoví vepříci (i postaršího vydání), batolící se kolem karavanů, "oděni" naostro, montující něco na autě, nebo sklánějící se nad škopkem s nádobím, to byl pohled pro bohy... :-)
Na takovýhle kemp jsem v roce 2009 narazila v Plzni.
Ne, tehdy jsme se tam neubytovali. představa, že s těmi tlustými nahými Němci a Holanďany budu sdílet kemp, stejné lavice kolem bufáče apod. mi obracela žaludek...
Jednoznačně bychom tam ale pozvedli věkový průměr. Zajímavé bylo, že věkově z nich nikdo nebyl pod 55 - a to bych řekla, že jim přidávám...
Teď jsi mi připomněl: loni jsme s Ane na Istrii taky nechtěně vjeli do naturkempu. Já jel jako první, Ane cca 10 metrů za mnou. Že je něco jinak, jsem poznal, když jsem uviděl nahýho chlapa. Po pár metrech další nahej chlap. Mně už bylo jasný, že jsme se dostali do tohodle zařízení, a že se budeme obracet, ale říkal jsem si, že tam přece musí být i nějaká nahá ženská, a že než to Ane docvakne, tak že třeba nějakou potkám. Prd! Celkem šest nahatých mužských a když se 50 metrů přede mnou nakonec zjevila ta holka, tak to Ane došlo, zezadu jsem uslyšel "dál nejedu, vracíme se"... a bylo po ptákách :-)
Jak jsem zmiňoval, jezdívali jsme jako kluci k tomu Baltu a FKK kempům jsme se nevyhýbali. Jednou, to jsme byli jen v Berlíně, za námi přijel spolužák a že by také chtěl navštívit nudistickou pláž, že v Berlíně také je, ať tam s ním jdeme. Bylo počasí pod psa, chladno a deštivo, ale nedal si to vymluvit. Na pláži byly samozřejmě maximálně tak tři, čtyři chlapi, jinak ani noha. Přesto z toho měl velký zážitek. Dostal žihadlo. Právě tam. :)
Ochota se svléknout je přímo úměrná součinu hmotnosti a věku protagonisty.
Moře a horko nemusím, ale pěkně napsané.
Moři jsem se v minulosti párkrát nevyhnula, ale vždycky když jsem k němu dorazila, tak přišla buď bora nebo jugo. Bylo to fuk, protože to vždycky znamenalo min. 3 dny hnusně...
Jen mě pobavil ten vrchol sv. Ivan - oni tam na jihu snad mají v každém pohoří jednu horu nazvanou sv. Ivan :o)))
To je asi u nich důležitý světec. U nás sv. Ivan ve Svatém Janu pod Skalou založil kult sv. Víta, viz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Ivan
Ale nevím, jestli je to pořád ten samý člověk.
Cestovní kancelář Geotur si vydala pěknou papírovou mapu chorvatského pobřeží a ostrovů. Je tam i Pelješac se všemi makadamovými polními cestami. Jinak pro navigaci je snad nejlepší stáhnout mapu z leteckých fotografií. V krajině bez stromů je každá polňačka krásně vidět.
Jinak díky za skvělé líčení kolo cest po Pelješaci. Moc jsem na to vzpomínal, včetně tunelu pod Dingačem.