Noc nad jezerem Lago di Como proběhla klidně a spokojeně. V prvním ranním sluníčku jsem se v pohodě a v suchu pobalil, po mnoha dnech poprvé nebyla na stanu žádná rosa z nočního chladu. Nikým nezpozorován jsem se zase náhle vynořil do veřejného prostoru ulice, spilenecky mrknul do očiček obou kamer…
Že nedáváš víle své blogy číst coby "první literární kritičce"?
8-))
P.S. Pro "nezávislou" čtenářku jinak moc hezké čtení.
Víš to je docela můj sen, dávat číst co napíšu někomu koho to bude fakt zajímat, pro někoho takového psát (koho vlastně budu zajímat já protože to co píšu jsem opravdovej já zevnitř). Víle to nestrkám jako Hele napsal jsem další blog. Ale číst to může když bude chtít a někdy (občas) to i sama od sebe čte.
Tak teď jsem se přistihl, že si to čtu s pootevřenou pusou potřetí. Někdo umí ty slova do vět skládat tak nějak líp...
Tak jsem si dneska udělala radost a přečetla jsem si 8. pokračování.
Básníku, ty si zkrátka kouzelník :o)))