... Pokud jedete z Děčína na Mělník máte v 85% smůlu, že pojedete vždy proti větru. Takže sice " rovinka ", ale proti větru. Místy dost nepříjemný.
Dojíždím k Mělníku a už musím zastavit...hlaďák je tu. I když jsem pravidelně jedl a dobíral energii během jízdy žalůdek zkrátka vyžaduje další stravu. Tak hold stavím a baštím z nouze 3 párky a chleby :D. Sice výživová hodnota téměř nula až na ten chleba a sacharidy, ale musel jsem žaludek nějak uspokojit aby zmlknul.
Vyrážím dál přes Mělník na Brandýs a dál po staré ku Praze. Únava je už znát, ale díky pohodovému tempu mám síly a stále pevnou mysl.
Praha na dohled a já začínám rekapitulovat celou cestu... A byl to boj. Ne až tak fyzický, ale psychický. Na dlouhé trase člověk bojuje se svým já kdy jedna strana chce pokračovat a druhá končit jakmile je něco proti Vám. Bylo nutné postavit se sobě samotnému a bojovat. Já probojoval a když jsem pohlédl na Garmina a vzdálenost 303,5 Km bylo jasné, že jsem porazil sám sebe...
A co si z toho vzít? Nejste tak slabí jak si myslíte, jen je nutné věřit si a poslouchat své tělo. Myšlenky mohou klamat, ale i povzbuzovat. Já si stanovil nový cíl. V tomhle roce 2015 posunu laťku o dalších 100Km na rovných 400Km za den :)
http://www.strava.com/activities/150612173
Trasa 303,5 Km zdolána za 10hod 49min čisté jizdy a 13hod celkově.
Držím palce ;-)
Na tak dlouhou trasu a solo jízdu máš i výborný rychlostní průměr. Tak dlouhou štreku jsem nikdy nedal a už ani nedám. Za sezonu dám párkrát kolem 200 a to už si připadám, jak profík :-).Ani ten průměr nepřekročí 25 km/h /spíš je kolem 23/.
Správně, člověk se nemá bát velkých výzev, já si například stanovil za cíl, že do konce ledna se mi podaří zavázat si tkaničky, aniž bych se zpotil jako prase a zadejchal se!
Počkej, až zase bude mrznout a zavazuj si tkaničky venku na mrazu, ideálně v tílku...
Pěkné. Moc pěkné.
Nechceš s námi jezdit brevety? 200 km v březnu, 300 km v dubnu, 400 km v květnu a 600 km v červnu. Jen bys z nás byl zdaleka nejrychlejší, kluci jeli tu třístovku, tuším, za 18 hodin, já za 19, limit je 20. Čtyřstovku jsme jeli cca 25 hodin. Nejsme zrovna nejrychlejší jezdci :) Brevety se nejezdí rychle jako závod, ale tak aby člověk dojel. Cílem jsou dlouhé brevety jako Paris-Brest-Paris 1260 km nebo London-Edinburgh-London 1400 km.
Tady je rozpis z loňského roku, na tom blogu najdeš i reporty z brevetů.
http://brnobent.blogspot.cz/2014/02/brno-brevet...
Cíleně takto jako vy nejezdím. Snažím se sem tam závodit a tyhle dlouhé trasy hlavně pomáhají s psychikou při závodech. Každopádně 600Km je dost slušná nálož už... Rychlost není až tak podstatná, jen nerad dojíždím za tmy :D
Pokud to člověk s dálkovou cyklistikou myslí vážně, musí být jízda v noci úplně samozřejmá jako jízda za světla. :)
V noci se jezdí skvěle. Kdy jindy můžeš jet ve třech vedle sebe po celkem frekventované silnici než ve tři v noci :)
Blbý je jet v noci za silného deště. Mokrý asfalt žere světlo, takže pak nejsou moc dobře vidět díry.
Jel jsem tohle září z Jáchymova do Prahy nějakých 150 km. Vyrážel jsem ve čtyři, slunce zapadlo v sedm, doma jsem byl někdy po půlnoci. Pršelo tak 2/3 času. Nejhorší to bylo asi až za tmy, to jsem byl chvílemi rád že vidím, kde je silnice. Být cca 80 kiláků od domova promočenej na kost byla celkem dobrá zkouška morálky. Naštěstí mi za jízdy nebyla moc zima :)
Vážně nechceš s námi zkusit alespoň ty kratší trati?
V noci taky pozor na zvěř. Už jsme měli téměř kolizi s rodinkou přes cestu přecházejících divočáků.
Na zvěř musí člověk dávat pozor i ve dne :)
Pár setkání s divočáky mám také, ve dne i v noci. V noci radši jezdím s někým právě kvůli té zvěři. Jsem hrozný strašpytel a zrovna lesní zvěř mě dokáže dost vyděsit. Ale myslím, že se to poslední dobou zlepšuje :) Prázdninový pobyl v Německu ve Falckém lese byl dobrým tréninkem na strach.
Je otazka, co je iracionalni strach a co obava z realneho nebezpeci. Ono nabourat zrovna do rodinky divocaku na kole, muze predstavovat pro cyklistu zasadni hrozbu jak ve fazi strazky, tak nasledne odvety za mlade... :-/