Když jsem rok předtím ujel: http://www.nakole.cz/blogy/danielp/386-jak-jsem...
tuto vzdálenost a poznal kus naší krásné krajiny. Rozhodl jsem se, že je načase zase posunout hranici trochu dál. Přišla výměna kola a já si postavil svoji vysněnou silničku a začal pilně trénovat i si zajel závody jako: http://www.nakole.cz/blogy/danielp/723-jak-jsem...
Cílený a sledovaný trénink přináší ovoce. Chce to nepřestat na sobě pracovat a stále chtít posouvat sebe i své hranice. Dal jsem si cíl. 300Km za jeden den.
Nejprve tedy vše dostatečně dobře naplánovat, protože se nedá jezdit takováhle trasa jen tak naslepo. Hecoval jsem druhé aby do toho šli se mnou. Ale pochopení moc nebylo. Trasu jsem naplánoval, určil si den a vyrazil. 6:30 ráno a já vyjíždím z Prahy směr Mladá Boleslav. Ranní vzduch a slunce jak se vše probouzí to je paráda. Jedu s klidem a hlídám se abych zbytečně nepřepaloval. Mladá Boleslav a hodinky ukazují 10 dopoledne kafe, ale nedávám. Projíždím centrem kde mají sraz veteráni a že jsou to krásné kousky. Pokračuji směr Bakov a Mnichovo Hradiště kde točím na Ralsko. Začínám si užívat cestu lesem a trochu poklidem, ale držím se striktně na silnici. Bohužel i tu se najdou řidiči co si myslí, že cyklista není účastníkem a tak mě málem před Mimoní jeden sobec vytlačuje svým nebezpečným předjížděním až ke škarpě. Naštěstí se nic nestalo a já se jen oklepal a jedu dál. Mimoň je tu a já stavím na kafe a zákusek. Užívám krásného tepla a slunce.
Vyrážím směr Česká Lípa a dál na Děčín. Tuhle silnici mám rád, hezky se klikatí a je se tu na co dívat. Provoz je tu malý a tak se člověk může i kochat. Děčín je tu a já si dávám pauzičku abych zjistil jak jsem na tom a dobral energii. Jsem v půlce své trasy 153 Km. Ale je čas vyrazit. Polabská cyklostezka je sice fajn, ale držím se silnice, jen místy zahnu na stezku. Polabská má jednu nevýhodu...část 2