NaKole.cz

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Jaké pobavení, ten náhodou ví, o čem píše.
Tohle je pro pobavení: Takhle to vypadá na letitém fosforeskujícím přístroji (teda okem to vypadá líp):
Průběh na akumulátoru při nabíjení (20 mV/div.) a při vybíjení (200 mV/div.)
A pak ještě...

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Clanek urcite zajimavy. Bohuzel osciloskop nemam, ale o prubehu te nasi UPS hracky si zadne iluze nedelam, kdyz jsem mel pokusne pripojenou lampicku, zarovka viditelne blikala...

Vzhledem k tomu, ze se na to ale zpravidla pripojuje pocitac se spinanym zdrojem, kde je prvnim krokem usmerneni, tak bych ten tvar sinusovky zase tolik neprozival.

Ono je vubec uz z principu docela neefektivni mit v UPS 12V baterii, z toho vyrabet stridavych 230V (nebo kolik se UPS podari) a pak to ve zdroji pocitace transformovat zpatky na 12V a dalsi (nizsi) napetove urovne.

Mne by prislo mnohem elegantnejsi vyrobit ATX zdroj, ktery by mel navic konektor na pripojeni akumulatoru a celou UPS by nahradil. Bohuzel nevim, ze by neco takoveho existovalo, na autobaterii lze pripojit nektere verze PicoPsu, ale ty vykonnejsi uz chteji na vstupu primo 12V... a byl jsem liny vymyslet vlastni reseni. :-)

Hodnocení: 0   0

Re: LED osvětlení na 230 V

Nebude to sice primo odpoved, ale je to taky k tematu...

Nesnasim zarivky a zatim jsem nevidel uspornou zarovku, u ktere bych se citil stejne dobre jako u klasicke zarovky. Jenze ty potvory (mam v pokoji svetlo s 2 x 40W uzkyma zarovkama) odchazi cim dal casteji. Kdyz mi behem vikendu 14 dnu pred vanocema odesly dalsi 2 zarovky, dosla mi trpelivost!

Zatim je prilis brzo na hodnoceni vysledku, ale objednal jsem z GME 2 x 33R termistor a po chvili mereni jsem do svetla namontoval oba pekne do serie. I kdyz jsem normalne mival zasroubovanou jen jednu 40W zarovku, ted jsem zasrouboval obe (zapojene paralelne), protoze napeti pri zapnuti tak vychazi mnohem lepe.

Kdyz se to osvedci, mohl bych zkusit nechat si to patentovat. At se EU klidne vztekne, kdyz jim klasicke zarovky prisly malo ucinne, tak ja pred ne zapojim jeste topny clanek... :-)

Zatim si nejsem uplne jisty, jak to zafunguje v pripade, ze i pres muj upgrade zarovka praskne a vyrobi zkrat. Pres studene termistory totiz dostatecny proud k vyhozeni pojistek neprojde a nejsem si jisty, zda pak jistic vypadne driv nez se shori ty termistory. No uvidime...

Hodnocení: 0   0

Re: LED osvětlení na 230 V

Jinak realizovatelne to urcite je, jen nesmis byt prekvapeny, kdyz do toho nastrkas vic penez nez stoji hotove reseni.

Kdysi jsem premyslel, jak jednoduse zmerit cas, ktery je ATtiny bez napajeni (prave kvuli signalu zablikanim vypinacem). Jako nejjednodussi mi prislo na nektery PIN pripojit vhodny kondenzator s odporem, ktery si za behu nabijes a po resetu pomoci ADC zmeris napeti na tomhle vstupu. K realizaci nedoslo, ale fungovat by to snad melo.

Kdyz uz bych ale uvazoval o rizeni svetla procesorem, zvazoval bych rovnou i osazeni RGB ledky (dohromady nebo zvlast), aby se dala prizpusobit teplota svetla. Akoratze pripadne ovladani (nejsnazsi bude IR) uz to zkomplikuje mnohem vic, nez sis na zacatku predstavoval, coz? :-)

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

to vypadá dost dobře!

ale zatím do toho asi nepůjdu, datum vydání je tak strašně v nedohlednu :-)

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Hmmm, termočlánek ...
Něco se studenou fúzí bys neměl?
8-D

Hodnocení: +1   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Připadá mi to spodní světlo strašně sklopené. K čemu by to mohlo být, svítit si takhle silně dva až tři metry před kolo? Možná někde do terénu, ale muselo by to svítit dost široko.

Hodnocení: 0   0

Re: Sběrnice pro více zařízení?

Pokud připojíš diferenciální signál přímo na piny MCU ztratíš veškerou výhodu direfenciální sběrnice a můžeš rovnou signalizovat úrovní. (Spíš teoreticky by mohlo pomoct, pokud bys to připojil k ADC vstupu, ale i tak bys musel nějak zajistit common mode v rozsahu ADC).
I2C nemá limit v metrech, ale v kapacitě sběrnice, a není to tak úplně "hard" limit. Pokud si zajistíš, že nebudou kolize (jeden master atd.), tak stačí snížit bitovou rychlost podle časové konstanty sběrnice (docela pomůže mít místo pull-up odporů konstantní proudové zdroje, případně můžeš jít k limitu proudu, o kterém víš, že ti jej všechna zařízení na sběrnici zvládnou).
Limity 1-wire takhle z hlavy nedám.
Obecně dost závisí na tom, co vlastně chceš (šetřit dráty, využít existující knihovny, mít odolnost vůči rušení, šetřit cenu dílů, mít nějak standardní interface pro cizí moduly ... atd, atd ...)

Hodnocení: 0   0

Co místo Zenerovy diody?

Ještě se vracím k tomuto:

> Jak jinak byste četli napětí vyšší než 5 V
> z MCU, aby to na rozdíl od zenerky nebralo
> pár mA?

Tohle bych potřeboval nějak vyřešit pro ještě další projekt: mám dva dráty, na kterých je trvale cca 18V, akorát občas tam místo toho jde sériová komunikace, přičemž zřejmě za jistých okolností je 0 = 0V, 1 = 18 V, a za jiných okolností je 0 = 0V, 1 = 5 V. Komunikace je tuším 57600 nebo 115200 bps. A tohle bych potřeboval číst z MCU pokud možno tak, aby to čtení negenerovalo odběr úměrný tomu minimálnímu proudu zenerky (cca 2.5 mA). Existuje jiná možnost, jak oříznout napětí? Třeba transil nebo něco takového, ale umí se to dost rychle přepínat na to, aby to nepokazilo signál 115200 bps?

Hodnocení: 0   0

Re: Spojka na datový kabel?

Spájet?

Hodnocení: 0   0

Re: Spojka na datový kabel?

Pokud máš náladu se rochnit jak ve standardních, tak i exotických konektorech... ;-)
http://www.tme.eu/cz/katalog/

Hodnocení: 0   0

Re: Spojka na datový kabel?

2x http://www.gme.cz/konektor-konpc-spk-4-p840-005

+

http://www.gme.cz/oboustranny-kolik-ass10520g...

:-))

Hodnocení: 0   0

Re: Spojka na datový kabel?

Reaguju na víc návrhů výše:

- nechci to ani pájet ani tam dávat rozebiratelný konektor. Ideálně pokud by byla nějaká pevná svorka ve stylu té čokolády, akorát třeba nějak zacvakávací jak jsou wago svorky, případně i jen nějaká co by se kleštěma nebo něčím zmáčkla, a bylo by.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Má.

Hodnocení: +1   0

Re: Jakou pojistku?

Diplomka...

Hodnocení: 0   0

Re: Jakou pojistku?

Ahoj!

Prečo to chceš istiť? Ktorú poruchu chceš ošetriť?

Ja by som tam dal trubičkovú typu F. Je to lacné, nepredpokladám časté skraty. Otázka je, ako to dimenzovať kvôli tomu spínanému zdroju.

Môj obľúbený spôsob istenia je veľmi mäkkým trafom. Ale ty máš asi 12V ss, čo?

Hodnocení: 0   0

Re: Jakou pojistku?

Prodávají se regulátory s trimerem na omezení proudu.. funguje to i jako vratná pojistka.
myslím tenhle regulátor by vyhověl:
http://www.dx.com/p/dc-dc-step-down-cc-cv...

Hodnocení: +1   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

http://auto.idnes.cz/akumulator-autobaterie... ? ;-)

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Použil bych neodymový magnet z harddisku - stačí uštípnout tak 2x2 mm, a proti tomu buďto reedův spínač nebo hall senzor. Spínač je méně citlivý, ale zase v klidu nežere žádný proud. K tomu bych dal nějaké attiny45 napájené z malého lithiového akumulátoru a piezzo reproduktorek co bývaly v digitálkách. Kdyby článek byl velikosti AA (14500), tak předpokládám že zbytek by se vešel taky do rozměrů AA, čili by to bylo zabudovatelné do pouzdra pro dvě AA.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Urcite bych na kliku dal magnet a nekde na ram snimac. Nejjednodussi je klasicky jazyckovy rele, jako byva u tachometru, ale dalo by se i zkusit detekovat impuls v civce, kdyz jde klika okolo. Nejsnazsi mi pripada vyuzit normalni dratovy snimac prodavany k nejakymu tachometru a pripojit k vlastni krabicce.
Zrovna tohle je z programatorskeho hlediska pohodova aplikace, neni na to potreba nic specialniho, vyhovi defakto kazdy procesor. Po HW strance je to jednoduche, treba jak pise Akito.

Jen teda doporucuju omezit dobu piskani kdyz prestanes slapat. ;-)

Ze by se neco takoveho prodavalo hotove, to jsem neslysel. Vetsine lidi asi staci moznost tu kadenci videt.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

http://pastebin.com/qL1jMDr8

Ještě jsem to teda nezkoušel na kole (například protože nemám volné jazýčkové relé), ale s tlačítkem se to chová docela příčetně, pokud můžou soudit. TL;DR vezme to průměr posledních pěti šlápnutí a když je 20-60 RPM, tak to píská. Ale pokud se poslední tři vteřiny nešláplo (protože jsem zastavil…), tak to nepíská. Možná bude ještě explicitně potřeba ošetřit rozjezdy, uvidím až to přidělám na kolo.

Ano, vím, že neumím programovat.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Prototyp - obastlené Arduino v držáku na lahev. A Merkur! Podle toho jak se osvědčí možná vyrobím něco lepšího.

Hodnocení: +1   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Na úsek kde se furt šlape to je dobré, ale na dynamický městský provoz to vůbec není schopné reagovat. Buď se tam implementuje nějaký chytřejší DSP, nebo se na to vybodnu a budu mít jenom displej.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Co zkusit dát LED paralelně - jenom pokud mají stejné napětí a budou tepelně svázané (v dálkovém mám SSC P7 - 4 čipy paralelně v jednom pouzdru),
nebo lepší varianta - step-down měnič pro každou LED zvlášť.

Měl jsem podobný problém se 6V akumulátorem a dvěma LED v sérii, kdy to nechtělo jít s výkonem patřičně nízko. Regulace byla primárně změnou napětí, snímáním proudu se zaváděla jenom částečná záporná zpětná vazba (tak to mám vlastně pořád), takže pro nižší rozsah výkonu stačilo dát do série jednu obyčejnou diodu - ztráta navíc, ale při tom malém výkonu to až tak nevadilo. Přepínání i regulace byly ručně, dávná minulost.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Člověk tady chvilku není a hned se tady rozjede zajímavá debata. K první variantě: co použít 3S místo 2S? To už by ti dalo dostatečný odstup pro dvě LED v sérii. Moje světlo - aniž bych na to nějak zvlášť myslel - funguje jak s 2S, tak s 3S. A abych si to líp ověřil, jezdím se 3S a moje žena s 2S.

K druhé variantě: LT3791 má podle datasheetu rozsah silového vstupu 15-60 V. Těch 3.7 je mimo jeho možnosti, asi.

Arduino je trochu víc problematické než vlastní konstrukce, protože i Nano má na sobě spoustu dalších čipů, které žerou proud. Musel bys to odpojovat od napájení, zatímco já mám vypínač čistě softwarový, a tu jednu mikroampéru oželím.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Mám takový základní dotaz a potřebuju se jen ujistit, že jsem něco nepřehlédl.
Vstup 3 až 5 V, výstup 2 bílé LED max 1,5A. Pokud bych na to chtěl udělat asynchronní step-up měnič, tak vlastně nepotřebuji žádný specializovaný čip a bude mi stačit jen MCU, mosfet, cívka, dioda, pár kondíků a pár měřících rezistorů. MCU můžu napájet přímo ze vstupu. Je to tak?

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

ne

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Úvahy byly různé, závěr byl, že zatím rozhodně ne.
Stručně = hlavní problém bude kapacita baterie a smysluplné umístění. Těžko najít pro zloděje obtížně přístupné místo s dobrým signálem.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Uvažovali, ale nevím, kam ho dát.

Kapacita baterie by šla řešit senzorem rozjetí/akcelerometrem a tedy aktivací trackeru až při krádeži.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Ano, už mě to napadlo. Když si ho pořídil kolega do auta, něco z Dealu, normální simka, má ho spojený s domácím nonstop servříkem, takže na to teďka furt čumí buď v práci na monitoru nebo na telefonu. No a není něco pro motorky? Princip je furt stejný, baterka vlastní, hm?

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Ten obvod bude asi o dost lepší než ten zastaralý (osvědčený) 34063.
Pokud jde o řízení LED, tak regulace by měla jít udělat úplně stejně, dělal jsem tak několik regulovatelných driverů pro LED (vlastně všechny) a několikrát to zde psal.
Tak znovu:

Udělat to jako regulovaný zdroj napětí a snímáním proudu jenom zavést zpětnou vazbu tak, aby při vzrůstu proudu dejme tomu o 0,1 A se výstupní napětí snížilo o několik procent. Výsledkem bude, že vzrůst proudu se sám eliminuje - chová se to, jako by LED byla na tak velkém chladiči, že by se její teplota témeř neměnila.

Prakticky je to jednoduché - LED se zapojí na zem přes odpor 0,1 Ohm (mohl by být i menší) a spodek napěťového děliče se připojí na tento odpor místo na zem.
Děličem se nastaví maximální výkon pro konkrétní LED, přičemž se měřením napětí na snímacím odporu ověřuje proud, který po zahřátí stoupne nejvýš o pár procent a ustálí se.
Změna výkonu se pak děje přiváděním napětí přes vhodný odpor na vstup zpětné vazby IC, ať už plynule nebo skokově. Bez napětí = max. výkon. Pokud by se řídící napětí mohlo dostat níž, než je ref. napětí obvodu (tady mají 0,925 V), pak se tam dá dioda, aby se výkon nezvýšil nad nastavenou mez. Například při regulaci podle rychlosti. Ale to jsou jenom příklady.

Tohle zapojení předpokládá, že provozní napětí na LED se s časem nezmění. Ale zatím se osvědčilo. U nejstarší verze při výměně Luxeonů za cosi novějšího stačilo jen potočit trimrem pro maximální výkon - a regulace (v tomto případě skoková 1 - 3 - 6 W) opět sedí.

Hodnocení: 0   0

Re: Postříbření reflektoru

Tak to fakt nevím, jak by se podomácku dalo udělat.
Plastové reflektory se metalizují hliníkem odpařovaným ve vakuu. Pokud to má být ze všech stran a silnější vrstva, tak elektrolyticky.

Jsou nějaké lesklé spreje jako imitace chromu, ale tam pochybuju o stoprocentní odrazivosti.

Polepit hliníkovou páskou v segmentech, aby se nezmačkala a vyleštit :-)

Hodnocení: 0   0

Re: Postříbření reflektoru

O něčem takovém jsem také přemýšlel. Leč dospěl jsem k názoru, že výrazně přímočařejší, rychlejší a možná i ve výsledku levnější bude koupit hotové světlo a za dlouhých zimních večerů ho upravit dle vlastních potřeb.
Jelikož na nové kolo akutně potřebuju silné světlo, výroba vlastního by zabrala nejméně měsíc a světlo s oříznutím kužele vidím jako nejlepší volbu, objednávám Philips SafeRide 80. Zatím to budu používat bez úprav a až bude čas, udělám si k tomu vlastní elektroniku zmenším pouzdro. Bastlení se stejně nevyhnu, neboť budu muset vymyslet, jak světlo ke kolu uchytit.

Hodnocení: 0   0

Re: Postříbření reflektoru

Ušetřím vám slepou uličku vývoje: alobal nezkoušejte, nemá dostatečnou odrazivost. Tady je můj pokus na tohle téma:
http://nightrider.xf.cz/tech/osvetleni5_12.jpg
Rozložení světla dobré, jenom výkon nic moc. Tu parabolu můžu darovat za odvoz, kdybyste si s ní někdo chtěli zaexperimentovat :-).

Hodnocení: 0   0

Re: Postříbření reflektoru

Nejlepší výsledky by asi dávalo vakuové pokovení hliníkem, jako se používá pro zrcadla dalekohledů. Chvíli jsem googlil, jestli to jde na plasty, a našel třeba tohle: http://kooperace.preciosa.com/redakce/index.php...

Hodnocení: +1   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Jo, https://brmlab.cz/project/reprap

(a jinak 3D tisk není jediný důvod, proč bys měl brmlab navštívit! </propagace> :)

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Určitě je potřeba počítat s tím, že pevnost v rámci vrstvy je výrazně větší než pevnost mezi vrstvami. Zesílit propojení vrstev lze například u ABS pobytem v acetonových parách. Já to dělám tak, že mám kádinku, na spodek naliju pár ml acetonu, na to dám talířek, Pak to zahřeju (nejlépe přímo na vyhřívané plošině 3D tiskárny nastavené tak na 80 °C), na kádince je pěkně vidět, až do jaké výšky dostoupí acetonové páry, a až je to vyšší než výrobek, tak tam výrobek dám a nechám cca 10-20 minut. Jo, kádinku přitom nahoře zakryju větším talířkem.

Pak jsem ještě zkoumal nová nastavení která má Průša na svém webu, a on používá brutálně velkou teplotu tisku - na vlákně které jsem koupil psali teplotu 230 °C, Průša má tuším 280 nebo tak nějak. Tak jsem to zkusil (snížil jsem na 265, protože můj firmware má bezpečnostní záklopku na 270 a nechtělo se mi upravovat firmware), a propojení vrstev je daleko lepší. Dokonce tak, že jsem od té doby ani nemusel použít ty páry, pokud jsem nepotřeboval objekt vyhladit.

To, že tlustší části jsou duté je normální. Používá se tam taková výplň, nejčastěji šestiúhelníková, kde v každé vrstvě se ty šestiúhelníky "kreslí" z jiného směru. Ve výsledku je objekt lehčí a pevnější, než by byl vyplněný (viz třeba vázání cihel):

https://encrypted.google.com/search?q=reprap...

Kdyžtak se ptej.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

> Předpokládám, že se to ale bude dát nastavit, aby to tisklo celá model vyplněný, jen to budu muset explicitně napsat.

Použití solid infillu může způsobit u větších modelů problémy s teplotní roztažností (a taky to sežere víc materiálu a strojového času tiskárny). Pokud je to ale duté, je to špatně. Správně se vnitřky vyplňují vzorkem. U něj se pak dá nastavit hustota (rozumné je tak 30 %).

Vyhlazení a možná i trochu zpevnění se dá docílit pověšením do horkých par acetonu. Povrch se nepatrně naleptá a po opětovném ztuhnutí udělá krustu.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

> Dělali jste někdo něco s barometry/tlakoměry?

Zákazník po nás chtěl, aby když mu návštěvník foukne do zahradní hadice, poslalo to po USB událost (asi nějaké moderní umění). Dali jsme mu tam http://uk.farnell.com/freescale-semiconductor... a AVR s USB.

Diferenciální tlakoměry najdeš třeba v měřičích krevního tlaku. Na tvoji serverovnu jsou ale asi málo přesné. Na Farnellu jich je pak spousta. http://uk.farnell.com/webapp/wcs/stores/servlet...

Některé fungují jako oscilátor laděný změnou kapacity dvou plíšků, které se tlakem přibližují (to pak jde poslouchat pomocí RTL-SDR! :), jiné mají piezo. U nich si to chce ze školy osvěžit zapojení operačních zesilovačů.

Edit: nicméně ten I2C podle mě měří tak přesně (na Pascaly), že tam můžeš dát dva a prostě to porovnat.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Trochu mimo, ale jeden problém s tlakem jsem měl kdysi v úmyslu doma vyřešit, nepovedlo se.
Když se zapne v kuchyni digestoř a zároveň v jiné místnosti doutnají kamna, začne to táhnout dovnitř kouř, i když existuje lepší přívod vzduchu skrz sklep.
Chtěl jsem jednoduše snímat podtlak pomocí mechanického diferenciálního manostatu a tím sepnout ventilátor ve sklepě, který by vytvořil přetlak a nechal by se časovačem ještě chvíli běžet.
Jenže nejdřív jsem zjistil, že podtlak je tak malý, že s manostatem nastaveným na minimum (asi 10 Pa) ani nepohne.
Ještě by šlo měřit ho elektronicky nebo rovnou snímat stav sepnutí digestoře.
Ale jiný problém - ventilátor, co jsem měl k dispozici, nebyl schopný podtlak vyrovnat, aby to nekouřilo. Nanejvýš trochu snížit.
Dost komplikací na to, abych to celé pustil z hlavy.
Před zapnutím digstoře se prostě zkontroluje, že v kamnech hoří. Pak se může pustit i naplno, tah komína je silnější.
(jestli to čte někdo z oboru kolem kamen, asi vyletí z kůže)

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

2V, to už jsou baterky vybité - jak normální, tak nabíjecí.
Červené LED se dávají na dvě tužkovky normálně přes odpor, u těch lepších blikaček je tam snad nějaký stabilizátor proudu s malým úbytkem, pokud to má fungovat stejně na obyčejné i nabíjecí baterie. Pořád je tam napěťová rezerva.
Ty moje super účinné LED mají přes 2V až při 30 mA, ale ještě při 1,8 V to vypaluje sítnici a to berou asi 4 mA. Pár jich ještě mám. Novější (=levnější) provedení toho stejného typu má o něco málo větší úbytek napětí, aspoň že svítí stejně. Zkombinovat by ale nešly.

Hodnocení: 0   0

Re: Co s baterkama z mobilů?

Jo, v zadním světle Oceláče vozím baterku z Nokie 3410 a ještě mám tři další a pak i nějaké jiné.
Na tom kole se nabíjí při jízdě konstantním napětím, tuším že 4,15 V (s omezením proudu).
Na plošky + a - jsem připájel drátky.
Ochrannou elektroniku v sobě tyhle baterky nemají, takže pokud někde ležely dlouho vybité, ty vyhazuju. U těch schovaných občas kontroluju, jak drží napětí.

Hodnocení: 0   0

Re: Co s baterkama z mobilů?

Prodávala se taková nabíjecí stanice, ke které se přikupovaly všelijaké redukce na baterky ke všem možným mobilům, digitálním foťákům apod. ;-) Asi by to ale ve výsledku vyšlo na nehorázné peníze...

Hodnocení: 0   0

Re: Co s baterkama z mobilů?

Nabíjí se to zdrojem konstantního napětí 4.15 V s omezením proudu podle typu baterky, s 200 mA nemůžeš nic zkazit.

Lze to postavit třeba z LM317 nebo spínaného step-downu, před který se dá odpor pro to omezení proudu. Nebo se na eBay dá koupit za $1 modul.

Používám je velmi rád všude. Ještě lepší jsou pak články 18650 z notebooků. Mají velmi nízký vnitřní odpor a i když jsou získané ze staré baterky neuvěřitelnou kapacitu.

Mám na ně například světlo na kole, mobil, svítilnu, powerbanku a dokonce jsem z jejich sérioparalelního zapojení repasoval akumulátor akuvrtačky (to už ale chce nabíjecí modul s balancerem).

Hodnocení: 0   0

Re: PID regulátory a zpoždění

Nešlo by v závislosti na průtoku měnit časový krok regulace?

S PID mám zkušenosti s robotem sledujícím čáru, kde bylo potřeba udělat kompromis mezi regulátory pro rovinku a pro zatáčky.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Predpokladam, ze to Arduino obsahuje konkretni AVRko, nejspis ATmegu, takze jsi se nejspis uz podival do konkretniho datasheetu, jakou frekvenci pri predpokladanem napeti muzes pouzit? Protoze treba ATmega8 ma proste 4.5V minimum.

Moznosti ruznych typu ATmega se lisi, na novejsich muzes i prepinat preddelicku za behu, ale jestli te rychlost vubec netrapi, nastavil bych programatorem pres fuses 1MHz interni oscilator a bylo by vyreseno. Teda takhle bych to resil pri programovani ATmegy v Cecku, o avrduinu nevim skoro nic, takze mozna to takhle jednoduse z nejakyho duvodu udelat nemuzes?

Je ale mozny, ze Avrduino ma nejaky knihovny nebo bootloader vazany na konkretni rychlost treba kvuli seriovce, pak by se zmenou frekvence mohla byt potiz... ;-)

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Já bych tipoval, že to fungovat nemusí, zvlášť u dolní hranice Li-Pol (třeba 3.3 V). Proč to nesnížit přes fuses nebo tak nějak?

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

> Problém je, že 16 MHz funguje až od 4,5V

Mně AtMega168 na 16 MHz funguje z jedné LiIon.

> Bude mi fungovat, když snížím frekvenci MCU až v programu?

Vím, že když mi přijde AtMega z továrny, tak jede na interním RC oscilátoru na 1 MHz a dá se to změnit pomocí fuses. Teď koukám, že jde i jemně nastavovat prescaler z programu (https://electronics.stackexchange.com/questions... Takže bych si nastavil pomocí fuses prescaler na 8 a potom ho softwarově snížil třeba na 2, pokud ti 2 MHz nestačí.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9

Koukám, že je to složitější, než jsem čekal. Asi bych chtěl použít Arduino Micro s ATMega 32u4. Tenhle MCU má v sobě rovnou USB modul, takže při programování přes bootloader není potřeba další komunikační čip. Takže vůbec netuším, co to udělá s tím programováním přes USB, když tomu změním fuse bity. A moc se mi to teď nechtělo hledat.

Hodnocení: 0   0

Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 9