Mám občas dilema, kudy jet, když chci ušetřit čas, nebo kolo a tělo ;) Typicky konkrétně příklad ze Strašnické na Želivárnu, viz: http://mapa.prahounakole.cz/#trasa=43053658...
Něco, co by měřilo výdej energie na kole a podalo odpovídající výsledky nemám. Nezabýval jste se tím někdo?
Čistě strojařsky, pokud nastoupáš na kratší trase stejné převýšení, spotřebuješ na výšku stejně energie, ale ušetříš energii na vzdálenosti (překonávání jízdních odporů z nichž nejvýznamnější je odpor vzduchu, případně nějaká tření). Nebo, za stejný výkon nebo i energii budeš na kopci dříve.
Na kole ale při příliš pomalé rychlosti nefunguje dostatečně gyroskopická stabilizace, prostě se víc motáš a klátíš, takže ztrácíš energii oproti rychlejší jízdě. Proto je výhodnější jet prudký kopec nadoraz.
Ve městě jsou třeba pro mne osobně významnější faktory jako vhodnější povrch, zábavnější trasa (nemám rád asfalt :-)), okolní provoz (vyhýbám se úzkým pruhům, zejména cyklopruhům). Neberu kolo jako dopravní prostředek, ale jako zábavu, takže půlhodinová zajížďka třeba na soutok Svratky se Svitavou namísto cesty kolem Zvonařky pro mne není ztráta času, ale sport a zábava.
Jo, zachování energie by mělo fungovat. Pokud po cestě nemám ani v jednom případě ztracené spády a jsou stejné povrchy, tak pak bude hrát asi nevýznamější roli to motání ;) Odpor vzduchu mi příjde nevýznamný do 20km/h. Prý ale hraje roli, co máš zařazeno. Při 3 převodníku a 9ti kazetě, je několik možností, jak tam dostat stejný převod. Nejlépe energeteicky vychází prý ten, kde se řetěz láme nejmíň a sice co největší převodník i kazeta. To se ale u krátkých kol nesmí dělat, páč se zase kříží řetěz...
Tohle není na žádné složité úvahy, princip vševh jednoduchých strojů, energii do toho netahej, nebo se zapleteš :-)
Prostě mechanická práce, působení síly po dráze, práce je stejná, dráha delší, potřebuješ menší sílu. Třecí odpory, odpory v převodech, odpor prostředí, to klidně zanedbej, kladku namažeš a už to frčí.
Tohle dilema řeším občas taky, kopec neokecáš, můžeš ale stoupat strměji nebo pozvolněji. Poslední dobou volím raději volnější variantu.
Při dlouhé cestě pak naprosto vždy, stálá malá zátěž je pro mě lepší než střídání dřiny s lehárem, to mě víc unaví.
Pokud jedu jen kousek, tak je to celkem fuk.
Dřina s lehárem? Takže jde spíš o psychologický problém udržení rychlosti? Přece když podřadím a jedu pomaleji, tak mám stejné leháro jako když jedu mírnější kopec s rychlejším převodem ;)
Ale čím pomalejší převod tím je výrazně delší čas na výjezd. Takže hodně bude záležet na tom kolik času chceš věnovat nastoupání kopce a čím delší stoupání tím víc potřebuješ času.
No právě že v ideálním případě by to mělo být jedno.
Buď budu stoupat pomaleji a strměji kratší cestu nebo rychleji a pozvolněji delší cestu. Obojí za stejný čas i kadenci šlapání ;)
Teoreticky ano, ale v praxi určitě většina lidí bude na kopci rychleji a i dřív mírnějším stoupáním. A čím je kopec vyšší, tím bude časový rozdíl větší.
Myslím, že bude hodně záležet na tobě samém co ti víc vyhovuje, jestli krátkodobě víc zabrat nebo po delší čas stoupat větší rychlostí.
Řekl bych, že je nutné ještě vzít v potaz ty vnitřní převody v jezdcově těle. Svaly prostě pracují v určité optimální frekvenci a síle, pro každého jiné. Pokud z tohoto rozsahu vybočíš, jedeš méně efektivně. Pro mne vychází efektivní takové stoupání, kde jsem ještě schopen při aktuální kondici jet nohama frekvenčně, naplno a co nejplynuleji. To například znamená, že by se neměl příliš často měnit sklon trasy, abych stačil včas řadit a ne to zvládat zatnutím zubů. Po asfaltu se také stoupá lépe, než po drncavé trase. Takže pokud je kopec hladký, spojitý sklon a zvládá to přehazovačka do správné síly a frekvence, tak je to OK.
Mluvíme o kopcích kde mám nejmenší vepředu a největší vzadu, podřadit není kam :-)
Naučil jsem se neblbnout, i takové ty jen mírné hupy, co jsem přejížděl dřív tak, že to rozfofruješ a přehoupneš se, dneska jedu v klidu, řadím si tak abych měl stejnou kadenci i zátěž, žádné extrémy ani na chvilinku. Ze sedla?
To to raději vytlačím :-)
"Energii do toho netahej, nebo se zapleteš... prostě mechanická práce"...
Jen tak technická poznámka - "energie" a "práce" jsou v mechanice fakticky totožné veličiny. (Jakýsi formální rozdíl je dán jen definicí: "energie je schopnost tělesa konat práci".)
No skoro jo a skoro ne, prostě mechanická práce je působení síly po dráze a nevrtal bych se v tom.
Potenciální energie = m*g*h je skoro ta práce F*h, když si uvědomíme, že síla je součinem zrychlení a hmotnosti, ovšem práce to není,protože je to jen ta potenciální schopnost konat práci, tedy když to žuchne dolů....
Pomocí mechanické práce se některé ty úlohy řeší přehledněji než energetickým řešením, ale vždycky ti vyjde totéž, otravovali nás s tím taky, tou mechanikou...
metrem :-)
Ano, i to je řešení. Bohužel energeticky asi nejnáročnější ;) Teď nemyslím odběr motorů vlaku ale schody. http://www.dpp.cz/tpm-trasa-a/
Na Strašnické je sice plošina, ale to by bylo zase nejpomalejší řešení: http://www.dpp.cz/2111/
Takhle řeším cestu na sever skoro vžycky, vlezu na Chodově, vylezu v Letňanech.
Výtahů kam se smí s kolem tolik na metru zase není, kolo do teplech a vyběhnout schody, s brašnama je to občas docela tělocvik.
Moc tomu nerozumím, někde i ty ploěinky a výtahy jsou, vešel bych se do nich, ale s kolem se tam nesmí, myslím si, že zrovna na Chodově je jedna. Na Hájích se do plošinky smí.
Záleží nejvíc na výkonnosti jezdce. Do určitého sklonu se vyplatí jet strmější kopec, pak už je to pomalá dřina a už na úkor výdrže. Pak už se vyplatí svištět naokolo. Musíš si ten zlom vypozorovat sám.
Musíš být schopen udržet otimální kadenci a takový výkon na hřídeli aby organizmus pracoval v takovém režimu na který je zvyklý. Pokuď budeš dlouhodobě v červených číslech, zaplatíš za to.