„Tak ty jseš ten šikula od Alice Bártlové?" Tvůj táta je taky Jindra a stavař?"„Ano, proč?"„No, tak to je můj spolužák z fakulty, pozdravuj ho."„Arnošt ti řekne co a jak..."
Arnošt, vysoký, zavalitější skoročtyřcátník, mě představil Ilonce, Jiřince a Láďovi - to byli konstruktéři, Arnošt byl…
hm, tak to bylo těžký :-)
Já začínal úplně opačně - tvrdá úkolovka. Ale naučilo mě to mnoho :-)
To je pravda, bylo to tak i onak. Těch pracovišť, kde se tvrdě dělalo v úkole jsem taky pár prošel. Nejhorší bylo, chodil jsem každé léto dělat do fabriky na stejné místo a každý rok byla norma tvrdší, protože vždycky nějaká kráva vymyslela, že v rámci soutěže brigád BSP udělá víc. No a pak se to znormovalo.
Obecně ale musím říct, že jsem si z těch fabrik odnesl, že kde dělaly ženský, dělala se nějaká hnusná, monotonní těžká práce, na chlapy zbývala často zašívárna v údržbě či někde na velíně.
Nejhorší zážitek jsem měl z tkalcovny v dnes už neexistujícím Bytexu v Rumburku. Tolik běhání v nesnesitelném kraválu jsem jinde nepoznal. Za těch pár kaček, co ty tkadleny měly to byla dost velká otročina. Oni ti sudeťáci taky neudělali ty stavy pořádně, takže v 80. letech to nebylo nic moc ani co se týkalo spolehlivosti a produktivity.
Naštěstí po nástupu do zaměstnání jsem zažil spíš pohodu, o které píše Jindra.
úkolovka s normou je naprd, to je pravda. Nekdy mám pocit, že spousta manažerů umí jen v Excelu sečíst minulej rok a vynásobit ho 1,2 ... a mají plán / normu na rok příští ...
Já začínal už po revoluci, takže ta úkolovka byla bez normy - šlo o to udělat výkresy rychle a dobře, bo připomínky se už opravovaly zadarmo :-)
Mě ta "pohoda" šíleně lezla na nervy.
Pořád se něco slavilo, každý týden jistě.
Arnošt měl zezadu prkna připevněný kalendář, kde měl vyznačeno narozeniny a svátky každého z party, aby se náhodou néco nepromeškalo.
Když to vyšlo na jeden a ten samí den, dva oslavenci, muselo se to rozložit do dvou dnů protože by se jinak stali "kumulanty", tedy témi co kumulují dvě oslavy do jedné.
Když ti jde o každou korunu, je tenhle laxní přístup nervy drásající.
No, my byli placeni měsíční mzdou, úkol, či spíše za zakázku, jen ty melouchy.
Jel jsem taky jako šroub, potřeboval jsem každou korunu. Absurdní byl ten systém - předstíráme, že pracujeme, oni předstírají, že platí.
Dílenská mě taky naučila, vlastně natrvalo zdeformovala, přikovala k zemi. Přestal jsem snít o lehounkých krásných konstrukcích, a neustále přemýšlel jen o tom, aby se to co nejsnadněji vyrábělo, a dobře montovalo.
Nasekal jsem chyb mraky, a každou mě dali v mostárně nebo na stavbě pěkně sežrat.
Nakonec jsme s Ilonkou, Jiřinkou a Ládíkem udělali ocelovou kostru tomuhle baráku a já celou dílenskou šéfoval. Jen mé mládí mě zachránilo, že mě kluci z Hutních montáží nezhoupli na jeřábu.
Konstrukci navrhoval Jenda s Arnoštem, mě nechali "spočítat si" oba štíty. Ten směrem k Vltavě byl docela divočárna. Mladším kolegům bych připomenul, že tenkrát jsme měli jen programovatelné kalkulačky Texas Instrument, Sinclair Spectrum jsem si pořídil později.
Most mé Jenda nedal, ale nechal mi lávku na Jižním Městě. Něco jako železniční most jsem si napočítal až v roce 90, a sny mě rychle opustily...
P.S.
Co ti vadilo na železničním mostě :-)
Drážní úřad, já si už nevzpomenu, jak se ten chlap jmenoval, nějak od H..., známá firma, Tomáš Rotter se mi smál, že jsem dostal konečně školitele...
Šlo o příhraďák na vlečce nad výsypkou v cukrovaru Zvoleněves. A ten chlap mě buzeroval, jak kdybych dělal most přes Vltavu.
Nedělals něco i u Studénky? :-))
To už jsem dvacet let hlídal diletanty jako si ty, aby správně programovali sigma = M/W
no, tam se vyřádili všichni, ale podle toho, co jsem vyčetl, tak ten projektant podpůrný konstrukce zas tak moc másla na hlavě nemá.
Hoši se na stavbě hodně snažili, aby tu konstrukci složili. Bohužel tentokrát vyhráli ... :-(
to jo, já zažil až Seidlovou a Šťovíčka, a to byly taky boje.
Správci objektů chtěli diamanty a správci kasy - jiné oddělení - chtěli borovou vzpěru ze severní strany.
A projednej to pak ... :-)
Já v roce 92 zdrhnul k software, zakládal jsem Fine, řediteloval u Dlubala a pak 17 let dělal CSC Fastrak, co teď je Tekla Building Designer.
Pořád statika, ale z trochu jiné strany...
jo, to je hezkej obor, teda pokud máš aspoň nějaký pravomoci
Pravomoci?
To je těžké říci. Jsem svým pánem, formálně.
Objektivně vždycky někde je néjaký šéf, který rozhoduje o tvých fakturách.
Pokud jde o sw samotný, máme dost autonomie, můžeme se vyřádit. CSC vždy poslouchalo zákazníky, tedy směřování, co a jak dělat, určovali prodejci. Uživatelé jsou konzervativní, naučili se program obsluhovat a nechtějí žádné změny. Ptogramátoři jsou hyperaktivní, chtějí držet krok s dobou a vývojem.
Mojí prací dneska je, vysvětlit zákazníkům, že mají koupit něco, co původně nechtěli a že tím zvýší produktivitu, a zároveň držet ty programátorské rafany při zemi. Protože fungujeme ve stejné sestavě už přes 10 let, asi něco děláme dobře.
Někdo mi kdysi říkal: nejlepší šéf je ten, co nejméně řídí. Snažím se o to.
To je pěkný, udělat něco, co je vidět. Můj kamarád kvůli tomu zdrhnul z matfyzu. Když jsem se ho ptal, proč, odpověděl mi: je to krásný, hrozně mě to baví, ale nedá se na to sáhnout. Tak raději šel dělat tehdy vznikající mechatroniku.
Máš pravdu. Už mám po Plzni pár staveb a je to hezkej pocit, když kolem nich jedu :-)
Teda většinou ... :-)
To je věc, co ti nepokrytě závidím.
Mám pár staveb z konce 80tých a počátku 90tých, ale pak šlus.
SW nevidíš a nezústane.
Ale zažil jsem horší věc. Ing. Jan Janatka - Jenda - dělal statiku OK na hotelu Praha. Krásná práce, atyp, spousta zajímavých fíglů.
Komu barák sloužil, ani jak vypadal a fungoval statik neovlivní, ale vím, že byl na Prahu pyšnej, dobrá ocelařina.
Letos mu barák Kelner nechal zbořit.
Myslel jsem na Jendu intenzivně, ale nezvednul telefon. Nevím, co bych mu řekl.
Zabili mu dítě.
Nechci ti odporovat :-) ale dobrej software, to je taky majstrštyk.
Je v tom technika a fantazie, politika a vize, umění možného ... :-)
Třeba ten FINE, to je ukázka dokonalosti, myslím v posudcích.
To jsi neviděl náš Fastrak Building Designer, úplné jiný level, vlastně jsme už Tekla :-)
http://www.tekla.com/products/fastrak
Nevím jestli tam mají video co dělal George, stojí to za to zkouknout. Konstrukci modeluješ ve 3D, ale myslíme jako statici, tedy v dílcích, ne uzlech, elementech a tak. Nasázíš sloupy, namrskáš průvlaky, trámy, zavětruješ nebo namodeluješ jádra, plácneš na to desku, na to položíš plošně zatížení, všechno v grafice, namodeluješ fasádu, střechu, zvolíš lokalitu (jak to ofukuje už program ví), zgrupuješ si jak chceš mít společné dílce pro design, a zmáčneš čudl a navrhne ti to všechno samo.
My neposuzujeme, my navrhujeme.
Architekt si vymyslí, že chce nékde posunout sloup, ubrat zavětrování, všechno uděláš v grafice, program si to přebere, nic znova nezadáváš, pamatujeme si zatížení co bylo nad tím trámem, co si sebral.
Prosté program, který je dělán tak, jak statik je zvyklý pracovat, uvažovat a ne tsk, jak se to dobře programuje. Jsme o kilometry před konkurencí, tedy v anglicky hovořícím světě.
Proto CSC koupil Trimble, a subsidiary Tekla.
Napojením na ten Tekla CAD zase utečeme hodně dopředu.
Naši zákazníci ovšem nejsou malí statici, jeden, dva lidi co jedou na sebe, spíše větší firmy.
O tom kolik to celé stojí nemám ani ponětí, jsem šéfem vývoje, nad náma jsou testeři, údržba, školení a prodejci jsou úplně jiný svět, takže Miloš Vodolán ve Fine to v klidu může doplácat do důchodu.
Salesové Evropu zatím ignorují.
Možná, až doděláme k oceli i beton, rozhoupou se, a zaútočí, ale anglicky mluvící svět je dost velký na expanzi, tak náš středoevropský prostor s tolika NAD eurokódů a jazykovými verzemi je nezajímavý, jak říkají, velké náklady na lokalizaci, malé zisky.
Ale jsem stoprocentně přesvědčen, že jdeme správným směrem. Tak masivní investice do vývoje, jako hrne Tekla, si nemůže dovolit nikdo z okolí, od Trubáčka od Nemetzka až po Dlubala, o kamarádech z Fine vůbec nemluvím.
Je to báječná věc mít šanci dělat věci zgruntu správně
Tak to tam není, CSC zmázli ze světa, loňská videa jsou pryč.
Nevím kdo tam dělá marketing, v CSC nás bylo i s uklízečkama do 70ti, Tekla je kolos, a je to hned poznat.
Na videu představoval šéf podpory Chris George jak se Fastrak ovládá, a protože je z podpory, ví nejlíp, co zákazníky trápí a tak jim ukáže, jak elegantně to řešíme.
Jednou vidět je lepší než 100x číst, ta skoro rodinná atmosféra ve starém dobrém anglickém CSC mě bude dost chybět.
Logika vývoje je neúprosná, přežijí jen nejsilnější, dělat stejnou věc v každém druhém větším městě je neefektivní, naperou do toho prachy, konkurenci buď koupí nebo zválcují, věštím konec malých sw firmiček v oboru v horizontu 10ti let.
Ale bylo to vzrušující, být u toho, od TI 58C, přes 59, Sharp1500, Sinclair Spectrum, XT, AT....
:-)
Bohužel, já se musím plácat v Engineeru, to je už osud. Taky dělám i betony, dřevo, zdivo, bez toho to nejde.
Ale tak jak to píšeš, tak to musí nakonec být - objektově popisovat realitu a její vztahy.
Jen jsem skeptický k statickému modelu, který je současně i výkresem. Alespoň v našich podmínkách. Statický model může a možná i musí být zjednodušením reality, statik nemůže suplovat svého konstruktéra. A model od architekta ... brr :-)
Ale jinde to možná může fungovat, já mám ale své trpké zkušenosti :-)
To co píšeš o NAD je bohužel pravda, ale to nezměníme. Myslím ale, že EC je nakonec správný směr, jen to potrvá opravdu dlouho, než se to sjednotí. Už teď dělám něco do Německa a myslím, že v době minulé DIN bych neměl šanci.
Máš pravdu, když mi někdo řekne, stiskneš čudl, navrhne to samo, znejistím.
Tohle rychlé a poměrně velmi přesné počítání je nutné ve fázi, kdy firma soutěží o zakázku.
Potřebují velmi rychle vědět, kolik to bude celé vážit, a kolik to bude stát.
Tím, že jsme schopni rychle, v řádu minut, reagovat na změny, co každý projekt provází, dáváme uživateli poměrně silný nástroj, když dost přesně ví, kolik to bude vážit má dobrý prostor, k vyjednávání o ceně (tohle bych nevymyslel, vysvětlili mi to salesové)
Barák navrhnem, ale máme další vychytávky, spoje s oslabením pásnic nebo stěn, otvory či prúchody ve stěnách, patky a základy, základem však je ten elegantní 3D model.
Protože jsi od fochu, víš, že ve 3D máme dost problémů s modelem. Těžišťové osy, excentricity, přidavné momenty...poprali jsme se s tím férově.
My končíme ve fázi projektové dokumentace, tedy výkresu.
Jsme schopni předat vše ven ve standardních formátech, i je načítáme.
Další fází by měla být ta integrace s Tekloněma, co asi 20 let dělali ten soft na dílenskou, jmenovalo se to Xsteel.
Statik a projektant obecně bude jiná firma, než ten co dělá díleňáky (popř. data pro NC mašiny), předávání dat, sem a tam, je ovšem prioritou.
Máme na to tlupu lidí, jejichž úkolem je právě toto.
Snažíme se vytvořit dokonalý svět, kde by se kolegové, co program používají, namáhali co nejéně a minimalizovala se možnost chyb, při transferu dat, tedy my, z vývoje.
Marketingoví mágové a prodejci chtějí v podstatě totéž, jen jejich cílem, narozdíl od nás, co se furt cítíme být na stejné lodi s projektanty, je vytvořit si co nejširší závislost na produktech firmy.
Od studie, přes projekt, realizaci až k faktůře.
Malí budou vzdorovat, ale budou zválcováni jak šefci Baťou, takový je asi záměr marketingů a salesů.
Když jsem na průmce u maturitní písemky z betonu šoupal logárem, netušil jsem ani ve snu, že bych někdy mohl, mimo scify, vážně přemýšlet o tom, že se obejdeme bez pauzáku :-)
Dobrej článek.
Jména znám z fakulty :-)
Abys neznal, vždyť jsi byl o rok výš, jestli si dobře pamatuji, musel si promovat v 83, já v 84.
Láďa Votlučka byl šéf našeho ocelářského kruhu, Alice nám přednášela ocel po Markovi, mosty mě učil Schindler a cvičil Tomáš Rotter, ale diplomku jsem dělal u Pechara, stejně jako později aspiranturu.
Doc. Janatková myslím KD nikdy neučila.
Profesor Antonín Schindler - jeden z nejúžasnějších lidí, které jsem poznal. Profesionál a současně krásný přístup ke studentům, přednášel mi ocelové mosty (a zkoušku mám u něj za jedna).
Možná už není naživu...
Prof. Ing. Antonín Schindler, DrSc (*1920) zemřel v roce 2006.
Máme na něj obdobnou vzpomínku, protože jsem měl specializaci ocelové mosty, méli jsme ho v pátém ročníku na něco skoro denně.
U Schindlera to bylo tak, když jsi uměl perfektně, dostal si za dvě, kdo chtěl za jedna, musel Schindlera vyzkoušet sám, tedy přicházet s otázkou na rtech. Protože měl výjimečný talent obor vysvětlit, byl ochoten celou zkoušku jen vyprávět sám a učit, a podle toho, jak chytře student kladl otázky, poznal, jak moc se v oboru orientuje.
Každý u Schindlera měl pocit, že mu věnuje maximální pozornost a péči a s každým jednal tak, jako by si ho dobře pamatoval. Až když jsem se na katedru vrátil jako asák, pochopil jsem, že si studenty vůbec nepamatuje, a ten bodrý a kamarádský přístup prosté aplikuje velkoplošně.
Generace statiků-ocelářů jsou Schindlerovi vděčni za to, že v nich rozfajroval zájem o obor.
To je pěkné když se to povede, já si takhle vzpomínám na prof. Šatavu z VŠCHT. I když z jeho látky ve mě nezůstalo nic, na jeho přístup ke studentům vzpomínám v dobrém často.
Až teprve po jeho smrti jsem se, protože jsem pak už k věcem z VŠCHT ani nečuchl, dozvěděl o tom, jak to vlastně bylo mezi jím a vládnoucí stranou.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_%C5...
To Schindler byl komunista, vedoucí katedry, proděkan a myslím že i šéf komunistů na katedře.
Ovšem jak psal Air, byl skvělý učitel a odborník, a politiku do učení nikdy nepletl.
Katedra za jeho vedení asi taky nebyla pod komunistickou krutovládou, protože tam působili vyloučení Studnička a Vašek, stejně jako bezpartijní Votlučka, Macháček a Bártlová. Až na Bártlovou ovšem všichni pánové beznadějní a doživotní asistenti, k pedagogickým hodnostem se dostali až po Listopadu.
Ostatně za jeho nástupce, Prof. Jiřího Pechara se nic nezměnilo, i když ten byl také sbératelem funkcí. Naopak, v rámci perestrojky se na aspiranturu za něj dostali první bezpartijní.
Taky vzpomínám na svůj pobyt na katedře oceli velmi velmi příjemně. Sice jsme měli už jinou generaci užitelů, ale i tak.
Jsem trochu smutnej, kam to teď spěje.
Je strašná škoda, že Tomáš už tu katedru nepřevezme, byl sice svůj, ale věci rozuměl.
Havran měl dobře nakročeno, kromé staré generace, Studničky, Macháčka, Vaška, Walda, Rottera a Kuklíka znám jen dva mladší Sokola a Eliášovou, vazby jsou zpřetrhány, od té doby co šéfuje Wald nejsem zván ani na vánoční párty ani ke státnicím.
Naše generace, až na Tomáše, fakultu opustila brzo po 90tém, když to počítám tak minimálně 8 kluků mého věku, plus Votlučka odešlo pryč, vydělávat.
člověče, úplně jsem se dojal.
Připoměls mi ty úplně nejlepší časy mého života, ksakru.
Tehdejší starosti bych chtěl mít.
A nejhorší je to, že se teď mam dobře, a stejně nejsem tak úplně spokojenej ... :-)
Tak ti dík :-)
Mysli pozitivně, nejlepší dny tě teprve čekají :-)
Mě právě teď přistál mail s pozvánkou na setkání s kolegy příští pátek - 30 let po promoci....
Jak to psal Petr, sejdeme se ještě dvakrát, a půjdem do penálu...
:-)
No, dyť myslim pozitibně, jinak bych napsal, že to stojí za ... :-)
seš na sebe přísnej, sám si mazat příspěvky ... :-)
Padni komu padni :-)