https://www.youtube.com/watch?v=15nJxD9eeOE&...
http://www.lidovky.cz/policejni-inventura-pod...
Tohle je pěkné
http://www.breakingnews.ie/discover/a-cyclist...
tohle je neuvěřitelná smůla veverky
http://www.sfgate.com/bayarea/article/Cyclist...
tohle jsem si napřed říkal, že je to montáž, neuvěřitelný..
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2783053...
pachatel by zasloužil přes držku
http://www.bbc.com/news/uk-wales-29497117
Seriál s linkou 294 pokračuje. Stále lepší.
http://www.metro.cz/nova-midibusova-linka-294...
No, ale jestli Lomecký půjde do háje, tak za to to stojí.
Nudááá!! Chce to nějakou akci!!! ;-)
Známe ´akce´ moravskejch pánů!
Velkou Moravu prochlastali, u Lipan jste zdrhli ... bejt na tvym místě, moc bych na sebe neupozorňoval!
Ale na Bílé Hoře jste to pokurvili vy, čehúni! ;-)
Tak to si tedy dovolím oponovat. Na Bílé Hoře to byli žoldáci bůh ví odkud, ikdyž celek nesl název "česko-moravská armáda"
A vzhledem k tomu, že jejich platy byly tak nějak nepravidelné, v kritické chvíli si radši chránili vlastní zadek než nějakou vlast, do které jim v podstatě vůbec nic nebylo.
Navíc vojska byla strategicky na dost blbém místě - kolem zdi obory Hvězda, která tehdy dosahovala více jak 2 metry. Takže když se na ně Švédové nahrnuli, neměli kam zdrhat.
Některé prameny sice tvrdí, že vojsko v zoufalství rozebíralo zeď nebo ji přelézalo, ale to bylo vyvráceno - dloubat holýma rukama tlustou kamennou zeď nebo ji přelézat se ukázalo býti dost nereálným.
http://www.zive.cz/bleskovky/portland-navrhne...
Když je prostor a jsou peníze, tak proč ne, klidně může být stezka úplně všude a pro každého.
Tak ono sledování reálných uživatelů funguje třeba u gůglmaps, takže vzít to jako takový nezávazný průzkum, kudy se fakt jezdí by to nebylo špatný.
Aby to nedopadlo jak u nás v Brně, kde zabírají cenné místo kilometry prázdných cyklopruhů.
Tak jsem si před chvilkou taky odskočil k urničce. Na to, že nás je tady ve vísce pět a půl, tak po půl desáté večer byla u plenty docela tlačenice :-)
Pobavil mě škrhola z komise, když se mě po odškrtnutí ze seznamu s vážnou tváří zeptal "A do senátu taky budete chtít volit ?" (ve smyslu - mám vám teda dávat i tu žlutou obálku ?)
Asi to mají v popisu práce. Též jsem byla takto dotázána.
Připadlo mi to docela komický. Mohl se zeptat i na tu šedivou. Co kdybych ji taky nechtěl :-)
Nevolit do Senátu je malá, bezvýznamná, forma protestu národa proti existenci této instituce, byl jsem tam jednou a bylo to fajn :-)
http://www.webareal.cz/ceskoslovenskesklo/25...
Kolik vody by se ušetřilo, kdybychom do vany i srali?
Když se naučíš rozmetat jako hroch můžeš to vyzkoušet :-)
Němečtí statici mají na zdi :-)
Šetří se všude a zdá se, že je to všude stejné
To teda jo... Maj to otočené o 90 st... ;)
Já to furt neumím, netuším jak to tam ten tablet foukne. Mobil by to poslal v pořádku, ale tablet ne, je richtovanej naležato, umí prd, ti Japonci.
Hele a nebude chyba v tom obrázku?
Vypadá to trochu jako ta slavná Pizzeria Pendente:-)
Si z toho nic nedělej. Fotit šikmou věž rovně, by bylo zvěrstvo:-))
Rovné nahoru nebo dolů, statiku?
No vidíš.
A my ten obrázek máme naležato. A ne skoro, ale úplně rovně:-))
šikmý tunel v Pizze.
No, stane se i statikům:-))
Blátaři jsou prd statici, oni co to unese jen hádají, tobě určité nemusím vyprávět, že co je 10 metrú pod zemí můžou jen odhadovat.
No pak se jim to takhle nakloní :-)
Naopak my, v oceli, jsme statice nejblíž, klouby jsou skoro klouby, konstrukce nejlépe kopíruje výpočtový model. Ale někdy taky ne.
Zrovna včera mě ukazovali stožár ve kterém napočítali slušně velké síly v prvcích, které při měření v reálu skoro žádné síly nepřenášejí.
Tak si hoši drbou hlavu, a vymysleli, že 6 stupňú volnosti pro prvek v prostoru je málo, bude se implementovat sedmý, obtížné představitelný "verwölbung" - "warping" (česky to neumím) stupeň volnosti a budem po věži honit bimomenty.
Kdyby pan Eiffel měl k dispozici dnešní počítače a dnešní know how, v životě by tak krásnou věž nepostavil :-)
No a tohle, to kdyby se mělo stavět místo chobotnice na Letné, by se Klaus asi rovnou oběsil:
http://bydleni.idnes.cz/louis-vuitton-pariz-0l4...
Koukal jsem na to ráno, architekt zase řádil.
Kaplického potvoru bych taky na Letné, a vlastně kdekoliv jinde, moc rád neviděl, a je docela fuk, co si o tom myslí Klaus.
Mám pochybnosti o funkčnosti takové budovy jako knihovny a mám pocit, že náklady na provoz a údržbu by byly nepřiměřeně vysoké.
Ohledně estetiky, bylo nemoudré bagatelizovat spor o blob na Letné na politický spor o Klause, je to věc vkusu a názoru každého jednoho. Dle mého není potřeba panorama Hradčan jakkoliv vylepšovat novými stavbami.
Obtížně jsem se srovnával s "tančícím domem" ale zvyknul jsem si. Před pár týdny jsem konečně byl i uvnitř (každý teď múže, je tam výstava sklářských studentských prací - Cena Libenského) a zjistil jsem, že i zevnitř je ten barák dost tragický, takže pocit, že nešlo tak o architekturu, ale spíš o vnější efekt, se ve mě jen posílil. Dobrá architektura musí taky fungovat účelu, pro který je barák budován a ne jen být zvenku zajímavá.
Ty spory o to, co má kde stát a jestli se to tam hodí nebo ne, nejsou českou zvláštností a neznačí naši malost, jak se občas příznivci vizuální avantgardy snaží podsouvat, ale existují všude na světě.
I ta věž pana Eiffela to neměla jednoduché a měla namále....
Což mi připomnělo tři moderní stavby, které jsem měl v plánu zhlédnout při letošní dovolené.
100wassera bych osobne taky v historiscke zastavbe nemusel. Ale v bezne stare, nebo ten jeho motorest beru takovou stavbu jako zajimavou zmenu.
Nicmene postavit dum, ktery nema jediny pravy uhel a vsechno musi byt na miru, mi taky moc prakticke neprijde.
Na tancicim dome mi vadi to jablko. Pry provazani s dalsimi zlacenymi strechami v praze. Jenze v natolik odlisnem stylu, ze jsem si o tom musel precist. Kdyby tam umistili pozlacene BTSky, bylo by to alespon funkcni. 8-)
Zpočátku jsem měl ke Kaplického projektu neutrální postoj, bylo mi celkem fuk, co si tam ti pražáci postaví, spíš mi to taky připadlo jako vyhazování peněz.
Ale pak se do toho vložil autokrat Klaus, ten agresivní člověk místo diskuze rozdělil lidi na dva nesmiřitelné tábory.
Díky tomu vyplula na povrch neobvyklá negativita, agresivita a nesnášenlivost konzervativních odpůrců toho projektu.
Už jen to neobvyklé množství hanlivých názvů, kterými ten projekt častovali, rozšlápnutý cedník, chrchel.. to bylo fakt nechutný.
Takhle se, doufám, lidé v Paříži nechovají.
Rozslapnuty cednik... To jsem neslysel...
Bochuzel chrchel tak nejak vystihuje podobu. Ona chobotnice taky neni nic extra nadherneho, kdyz zrovna neplave.
Holt to není projektováno podle pravítka, má to organický tvar, tak je to špatně.
Přirovnání k chrchlu je iracionální - už jsem jich v životě viděl hafo, ale žádný z nich ani na malou chvíli neudržel tvar podobný Kaplického blobu, je to prostě blbost.
Asi jako kdybych teď já o tobě napsal, že vypadáš jak Frankenstein, nebo tak něco.
Když někdo napíše nelíbí se mi to a to, tak to beru, ale chrchel je podle mně jen ukázka netolerance lidí, kteří tohle slovo používají.
Dobra, zcela narovinu. Myslim si, ze postavit neco takhle tvarovaneho a barevneho v mistech, kam je videt z centra a hradu, je natolik necitlive, ze jsem k tomu naprosto netolerantni. Stejne jako k zastaveni Prokopaku a asfaltovani kolem Cerneho jezera.
Kdyby to melo stat na Pankraci nebo na Berrandove, bude se mi to sice krajne nelibit, ale tolerovat to budu.
Na letne by melo byt neco nizsiho, aby to prilis nevycnivalo. Prazsky hrad je symbol, ktery by dle meho nemel byt prekricen zelenou beztvarou chobotnici.
Taky si to myslím, ale nemáme gebír na pravdu.
Totéž říkali o té véži pana Eiffela, ovšem tu, zase považuji za výrazné lepší než blob.
Když to zkrátím, tak jsi vlastně napsal, že ta knihovna bylo něco "tvarovaného a beztvarého", to je divný, ne?
Na letné by mělo... jj, z toho mám dodnes pocit, že Kaplický příliš vyčníval, tak dostal pořádnou ťafku.
Kaplický neměl dostatek fantazie. Kdyby vyprojektoval něco, co by tvarovaným tvarem alespoň trochu připomínalo moskevský Kreml, zobal by mu Klaus z ruky :-)
Ani ne, opera v Sydney taky není podle pravítka (a taky stála násobně víc než narozpočtováno).
Pro knihovnu bych ovšem volil halový objekt, třeba zrekonstruovat haly Poldovky :-)
Systém zakladačů funguje v ortogonálně trochu líp než na šišoidu...
Však ono to tak nakonec dopadlo, halový objekt pro Národní knihovnu byl postaven v Hostivaři. Depozitní studovna tamtéž většinou zeje prázdnotou.
Ostatně, jak se ti po architektonické stránce líbí?
Mě se neptej na architekturu, v národní knihovně jsem nikdy nebyl, technická v Dejvicích mě nevadí, objekt v Hostivaři neznám.
Do studovny jsem chodil jen za Husáka, když řada technických časopisú byla k půjčení jen prezenčně. Pro techniky, si myslím, knihovna ztrácí trochu význam, internet je zdroj.
Jinak tomu bude u humanitních oborů, nevím.
Já bych místo knihoven digitalizoval. (mimochodem, privátně jsem digitalizoval a zveřejnil Glasrevue na cs-sklo a tak i kapacity jako třeba paní Lněničková, co píše knihy o skle, místo do knihovny hodí na můj web.
Technické knihovné jsem ovšem zaplatil tučné penále, než jsem ty časopisy naskanoval, měo jsem to 9 měsíců doma....
A Národní technická se ti líbí?
Mně docela jo. Právě proto, že to není skladiště knih, ale moderní komunikační prostor s volným výběrem.
http://www.exploranza.com/en/narodni-technicka...
Jen tak pro dokreslení.
Nová moderní budova NTK - sloužící dnes taky tvoji alma mater. Zvenku žádné pravé úhly, zevnitř to pak vypada asi takto:
https://www.techlib.cz/cs/82794-o-ntk
Počti si a rozklikni si fotogalerii.
Dovolím si připojit vlastní zkušenost se zabezpečenou, tedy vysokoškolskou částí (horní patra), protože jsem tam chodila na cvika a studovat.
Budova je vzdušná, výzdoba betonového schodiště ftipná. O tom žádná.
Člověk si tam ale připadá jak ve vesmíru. Je to takové velmi neosobní prostředí. Někomu to vyhovuje, ale my se s kolegy shodli, že tady se nám nestuduje nejlíp a také jsme tyto prostory nevyhledávali. Na Karláku "u bufáče" se studovalo mnohem lépěji :o)))
Co je ale naprosto úděsné, to je jak rezonuje podlaha při chůzi. Kdo má měkké podrážky, je to OK, ale stačí drobný podpatek a celá budova "zvoní". Je slyšet velmi každý krok, a to až do velmi jemných niancí tónu, který vydává. Pokud je člověk do něčeho zabrán, je to velmi nepříjemné vyrušení.
Dolů do přízemí ale chodím do dnes ráda a kavárna je velmi příjemná. Pokud se tamtedy zrovna nekoná nějaká vernisáž nebo jiná akce...
Jo a v prodejně skript se dají najít i zajímavé antikvariátní kousky. Jednou jsem tam viděla staré vydání Třech mužů ve člunu, ale s koupí jsem zaváhala a dodnes toho lituji.
Par pravych uhlu tam vidim. Totiz mezi kazdym sloupem a podlahou. (Coz treba u 100 ve Vidni neni.)
Zbyva informace, jak jsou ulozene knihy. Taky je maji ve sklepe?
(No a zcela subjektivne - tohle tak nejak pripomina barak a eavycniva to nad horizont ve zcela nevhodnem miste. Je to ten druhy pripad, jak jsem psal. Tohle byt na Letne, nejlepe tak maximalne dvoupatrove, aby to nerusilo, tak bych se s tim dokazal smirit celkem snadno.)
Jak jsou uloženy knihy je velmi jednoduché zjistit.
Z celkového počtu asi 1,5 mio svazků se snažili maximální možnou, často využívanou a částo studovanou, část poskytnout čtenářům ve volném výběru, myslím, že se jedná o 300 000 svazků. Prostě tak, jak to dnes knihovny běžně dělají. Zbytek je ve skladu, samozřejmě že v klimatizovaném podzemí. Knihy z podzemního skladu jsou k dispoozici nejpozději za půl hodiny.
Technické parametry budovy zde:
http://vetrani.tzb-info.cz/provoz-a-udrzba...
O blob nešlo, Šíravík chtěl nasasit chobot Klausovi :-)
Přesně tak. O blob nešlo. Tys chtěl prostě obhájit Klause před šíravníkem tak moc, až ti z toho vylezlo zmatečné tvrzení, že knihovna je skladiště a teď nevíš, jak z toho ven. Neboj, já ti na ten trik nenalítla:-))
Zajimave, jak z te diskuse mame nakonec kazdy uplne jiny vystup. Mozna je to veci pristupu k zivotu, mozna druhem utrpeneho vzdelani, pracovniho zamereni, mozna v tom hrajou roli i osobni antipatie a sympatie. Kazdopadne v te diskusi nemuzu najit to, co v ni vidi Lanna.
Ne, mě o Klause vůbec nejde, vysvětloval jsem to na začátku.
Knihovna je skladiště, kulturní dům je něco jiného, a to byl ten blob.
Mimochodem.
Knihy z Hostivaře se pro čtenáře a uživatele knihovny vozí.
Jak?
No přeci auty.
Kam?
No přeci do centra.
A jsme zpět u dopravy:-))
Tys tam, Jindro, sice nikdy nebyl, jak sám píšeš, tak jen pro osvěžení paměti. Je to tam, kousek od toho inkriminovaného Smetanova nábřeží, které někdo chce zavřít pro provoz, ale vzletně tomu říká "otevřít pro lidi".
Prostě to tak lépe zní.
Prostě to uděláme:-))
Lanno, nemusím rocumět všemu.
Z mého pohledu knihovna je sklad, s dokonalým systémem skladování, do té doby, než bude vše digitalizováno.
V centru dělat sklady je nerozumné.
N
Knihy ano. Ne skladiště knih.
Demagogie.
Ano, knihovna je skladiště knih.
V centru být nemusí, už kvůli té dopravě. Na konci metra, OK, ještě lépe ovšem mít to digitálně, ať cestují data, ne lidi nebo předměty.
Knihy mám rád, jak voní papírem když jsou nové, nebo naopak zažloutle připomínají dávné doby, kdy se sázelo ručně a psalo husími brky.
Takové knihy si hýčkám doma.
Půjčovna ojetin v centru ovšem fakt být nemusí, technika pokročila dál.
Ona prostě v centru je, ta knihovna. Jenže Jindra z Popovic říkal, že v centru být nemusí.
Tož ji navrhli na Letnou.
Jenže Jindra z Popovic říkal, že na Letnou ne a už vůbec ne takovou jaká byla navržena.
A tak ji na Letnou nepostavily.
Jenže Jindrovi to nestačí.
Jindra chce, aby všichni pochopili, že knihovna je skladiště a patří za město.
Jindra toho dosáhl. Knihovna má depizity za městem.
Co si teď Jindra bude přát dál?
Lanna si prala knihovnu v centru, tak ji tam kvuli ni postavili. Sama to priznala: "Co na tom záleží, že knihovna ve skutečnosti v centru JE. V centru nejcentrovatějším a to už několik století."
Co si bude prat Lanna dal?
Mé je fuk, kde je a bude knihovna, pokud nebude vytvářena nějaká vizuální dominanta na Letné.
Mě by přišlo logické mít knihovnu jako jednoduchý halový objekt narvanej skladovací technologií, a haly v centru bych viděl nerad.
A z hlediska uživatele by se mi líbilo, míti možnost si knihy půjčovat digitálně v pohodlí domova, a k tomu to jednou dospěje tak jako tak.
Problém každé knihovny je, že svazky pořád přibývají a tak je logické, že prostory co vyhovovali v středověku vyhovovat asi dlouho stačit nebudou.
Jinak, jako "autor" jsem proti knihovnám, každej ať rozbije prasátko a běží si moji knihu koupit, a ne ž si jí budou půjčovat a budu z toho mít prd :-)
Jinak, Širavíku, problémy, které řešíme, jsou spojené pouze s cestováním na kole, pod stanem, bez zásuvek. Jinak je spojení už slušně vyřešené, kde je pomalá wifi, jedu přes mobilní síť, on line prakticky pořád, zásuvku potřebuju jen večer, vlastně přes noc. Dřív než se podaří všechno zdigitalizovat, budeme zase dál.
Před něco víc než dvěma roky tu ze mě Nepřihlášenej za vydatné pomoci Lanny délali blbce, když jsem věštil, že tablety jsou budoucnost. No, koukni kolem sebe...
Jindra:
Nemám nic proti digitalizaci, spíše naopak. Neměla by se ale dělat za každou cenu, jen proto "abychom to měli všechno digitalizované". Myslím tím třeba možnost vyhledávání v textu a tak. To, že mi někdo umožní prohlížet si doma "vyfocený text", který stejně budu muset pozorně projíždět očima a hledat určitou pasáž, je sice slušný pokrok, ale není to všechno, co ta dnešní technika umí. A na takovéhle polotovary jsem narazil opravdu už mnohokrát. Takhle si budoucnost knih moc nepředstavuji... Takový způsob hledání mi přijde mnohem pohodlnější v opravdové papírové knize než na displeji nějakého toho digitálního krámu...
Jenže to znamená mnohem více práce s tím, jinými slovy je to i mnohem dražší...
Neboj, ono to nějak dopadne, někam se to posune, chytří lidé budou neustále vymýšlet chytré věci.
Dřív dojdou prachy, než energie...
Teda ty povypůjčované prachy. Toho, že dluhy se budou muset zaplatit se bojím víc, než čehokoliv jiného. V historii se předlužení vždy řešilo válkou, budeme rádi když to zvládnou pořešit inflací a znehodnocením úspor téch zodpovědných lidí.
Na dluh žijeme finančně i energeticky. Hodnota peněz neodpovídá realitě, cena energií taky neodpovídá realitě, ve skutečnosti je nesrovnatelně vyšší.
Zkus si zhruba vypočítat cenu energie podle toho, kolik vyděláš za hodinu, kolik zaplatíš za nabití tabletu ze zásuvky, jak dlouho ti potrvá, než ho dobiješ vlastními silami. To samé můžeš udělat s cenou ropy a s cestováním, sekáním louky a pod.
Takhle asi uvažovat nelze, nejen energii si nevyrábíš sám, ale ani hovězí, vepřové, pomeranče, boty, kalhoty....
Kdybys se snažil vypěstovat si všechny potraviny pouze s motykou a rýčem, dopadl bys jak s tou energií.
Máš ovšem pravdu, že s energií, ale třeba i vodou, obecně naprosto trestuhodné plýtváme, a generujeme cosi jako ekologický dluh.
Jenže výstavbou solárních parků, nebo osetím púl státu Babišovou řepkou to nevyřešíme.
Když si k tomu tvaru připočteme, že návrh nesplňoval jeden ze základních požadavků na vnitřní uspořádání, těžko celý návrh označit jinak než jako arogantní.
Arogantní návrh, to je přesná formulace.
Jo. To měla být knihovna, t.j. prostor pro uskladnění knih. Nechápu, že někdo vůbec uvažuje o tom, že knihy nacpe do klimatizovaného sklepa.
Budova knihovny má být suchá a v případě potřeby musí knihy udržet v dobrém stavu bez jakéhokoliv zdroje energie. Ten barák nesplňoval základní kriteria.
V dnešní době, pokud by šlo pouze o uskladňování knih, vešly by se do malé komůrky uložené na nějaké moderní technické médium.
Knihovna ale dnes opravdu není skladiště knih.
To ví každý, kdo do knihoven občas zajde.
Pokud stavíme kulturák, neříkejme tomu knihovna,
A arogantní většinou bývají namyšlení hlupáci. Za svých cca 30 let v akademickém prostředí jsem několik (samozřejmě malinko) knihoven prolezl a dovolil bych si své pocity shrnout:
- ano, knihovna je skladiště knih. Proti tomu nelze nic říci. Na druhé straně, knihy si svým charakterem zaslouží skladiště důstojné.
- knihovna musí být především účelná. Jaký přínos k účelnosti má hnusný nablbý blob? Vůbec mi nebude vadit knihovna v hranatém paneláku, ale s obrovským (nejlépe automatizovaným) podzemním depozitářem, kde knížku dostanu ještě dřív, než si o ni řeknu.
- digitalizované dokumenty jsou prima, ale držet v ruce originál nějaké zajímavé publikace je pocit nenahraditelný.
- ze čtení digitalizovaných dokumentů mne vždycky rozbolí oči dřív, než ze čtení papíru.
- knihovny samozřejmě do kulturního centra města patří. Jenže - mají naše města ještě kulturní centra? Nebo jen běžecké dráhy pro turisty, lemované stánky se spálenými buřty, čískou bižuterií a ruskými čepicemi? Daleko víc tak uvítám knihovnu třeba na periferii mšsta, ale s dobře vyřešeným spojením jak sociální, tak individuální dopravou. Dopravní buzerace je třeba jeden z důvodů, proč se mi výrazně nelíbí současná NTK v Dejvicích.
Tolik asi to, co mne okamžitě napadá ...
... přínos k účelnosti má hnusný, nablblý blob?
Co když bude jeho vnitřní uspořádání (to, co architekt detailně neřeší) s obrovským, automatizovaným podzemním depozitářem? Změníš svůj ´verdikt´?
Mě tvar také ´neoslovil´ a umístění na Letnou by mě evokovalo vzpomínku na J.V.Stalina a jeho nohsledy (v řadě)
To naopak architekt detailně v případě blobu řešil. Moderní vnitřní uspořádání s nejmodernějším systémem ASRS. Jenom to nějak nikoho nezajímalo. Mluvili do toho ti, co do knihoven nechodí a knihovny je nezajímají.
No, co už. Pozdě bycha honiti.
http://bydleni.idnes.cz/jaka-mela-opravdu-byt...
Co když je co když. Samozřejmě, pokud by zazněl argument typu (vymýšlím si) "tvar blobu je navržen tak, aby v případě katastrofického deště byla voda optimálně odváděna a v případě tornáda nebylo možno budovu ze země vytrhnout, což je nutné vzhledem k ochraně knihovního fondu a jiným tvarem budovy to nelze zajistit", neřekl bych proti takové hnusbě ani popel.
Nicméně takovéto argumenty nezazněly a šlo jen o exhibici namyšleného úchylného reemigranta. A to už vůbec nemluvím o tom, že k Letné mám, jakožto rodilý bubenečák, osobní vztah a takovýhle zatuhlý zvratek by mi tam velmi vadil svým vzhledem. Kdo místo znáte, víte, že má svůj genius loci. Analogie s mramorovou frontou na maso (Stalinův pomník) je tak více, než výstižná.
Blob místo nádraží Praha-Bubny!
stejně(prý) už nádražím není ...
8-)
... no, to už spíš ... já bych tedy spíš takovouhle hnusotu, v případě nutnosti, nejradši viděl někde na periferii města, zasazenou do větší zelené plochy (lesopark) s dobře vymyšlenou dopravou, jak sociální, tak individuální (což už jsem psal). V takovém místě takový útvar nepůsobí jako pěst na oko, naopak, kolem bude čerstvý vzduch a jít si v klidu půjčit pár knížek a pak si v pohodě v parku třeba sednout a číst ... hezká představa.
No Kaplický byl zvyklý prosazovat svoje projekty kontroverzí, šlapal do toho vždycky politicky, mám informace z Anglie (Kaplický je tam známé jméno, zejména kvúli jeho otci, profesorovi na VŠUP a jeho atelieru, ze kterého vzešla sklářská elita)
Postavit to politicky proti Klausovi byla dobrá taktika, i tebe to postavilo na jednu stranu.
Já, jako statik, na architekty koukám zvrchu a obecné je považuji za málo kompetentní, ne-li blbce, ale to neznamená, že jich pár schopných na nebylo a není. Kaplického, podle jeho staveb, mezi né nepočítám, ale je to jen nekvalifikované hodnocení fachidiota.
Tyhle věci posusuzuje objektivně jen čas.
Ale hovno, zlatá rybo.
Přiznám se, že se mi blob nelíbil. Můj osobní názor.
Přála jsem si Národní knihovnu v centru. Ne nutně blob, ale knihovnu. Moderní knihovnu se vším všudy. To není výmysl Česka a Prahy. Mají to všude v civilizovaném světě. A měli to všude v civilizovaném světe už dávno za starověku.
Američani kupříkladu mají Library of Congres.
Ovšem!
Tvrdit, že Kaplický to postavil politicky proti Klausovi?
Co to jako má být?
Vždyť to tak vůbec nebylo!
Klaus to posadil aktivisticky.
Přesně tak aktivisticky, jak to sám nesnášel.
Chtěl se kvůli blobu k něčemu přivazovat. Kdopak se přivazuje k věcem? Zapomněl snad, že vždy byl proti aktivistickému přivazování se kamlokiv a na cokoliv?
Vím, že jsi zdatný a chytrý manipulátor, Jindro. Ovšem na skutečnostech a realitě to nic nemění.
Víš o tom kulový, jen vaříš z vody, dědku.
"Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla," řekl prezident během čtvrteční návštěvy Prahy 9.
Kdo chce ví. Kdo nechce kecá.
Víš kdo byl Štipl, víš kdo byl Kaplický?
Kecy v kleci.
Já, Jindra, sice v národní knihovně nikdy nebyl, ani v české, ani v žádné jiné. Nám sakra přeci tablet, ne?
Ale zato vím, jak to má a musí fungovat.
Neptejte se, jak to vím.
To není důležité.
To vás nemá co zajímat.
Prostě to vím a basta.
Ze by to tak nejak tusil, protoze vystudoval trochu pribuzny obor? Ze diky tomu vi, na co by se tak mel dat pri stavbe duraz?
Mne treba taky neprijde nepravidelny tvar prilis vhodny z hlediska funkcnosti. A co psala Bara o spravnem uskladneni knih do toho take zapada docela presne.
Já Lanně rozumím, chce "kulturní centrum", stánek, kde we budou scházet Cyklopalmovkové s Kadly, koukat obřím oknem na Vltavu a řešit.
Kaváren v Praze je dost, ale zde by byly dotované ceny, jinak není důvod něco dalšího zřizovat.
Ovšem knihovna, a to bylo zadání projektu, je dobře vymakané skladiště knih a ne kulturák, i když v mnoha městech světa je to naopak.
Pokud to měl být kulturák, zadání splněno a může se líbit, nebo ne. Ale zadání znělo jinak. Zaujaté rozhodnutí komise ( mimochodem, sledujte ta jména, kdybyste chtéli vědět, proč nový trojský most stál 3x víc, sledujte jména ), nesplnění zadání, brutální politická akce, to je Kaplického taktika, která mu minimálně 1x vyšla.
V Praze to neklaplo.
Chcete kulturák na Letné?
No tak udělejte sbírku jak na Národní divadlo, třeba těch 6 mld dáte dohromady.
Jsem si představil jak diskutuješ s Palmovkou v tom blobu, prostě intelektuální debata, nemyslel jsem to zle.
Jindra byl v hodně knihovnách, muzeích, a prolezl dost dost depozitářů.
Mluvil s mnoha lidmi, co ty, "slepičko z Oravy", znáš jen z televize.
Makal 10 let a povedlo se to.
http://www.markhillpublishing.com/beranek...
Tak přestaň hrát chytrou, a přestaň dělat z Jindry nekulturního blba.
Došly ti argumenty?
Já se nedivím, k tomu nuselo zákonitě dojít mezi dvěmu diskutéty, z kterých jeden miluje hospody a druhý knihovny.
Tož mějme v centrech hospody, hotely, nákupní centra, banky a fabriky. Skladiště do centra nepatří.
A knihovna je skladiště.
Tak pravil Jindra.
Blátaři jsou šarlatáni, architekti jsou blbci, knihovníci jsou skladníci.
Ty jsi STAVAŘ. Rozumíš ocelovým konstrukcím.
Nemusíš rozumět odkud se vzal materiál na tu ocel, to nepotřebuješ vědět. Tobě stačí, že ho ti šarlatáni, co se neumí podívat 10 metrů pod zem, zhmotnili ze slunečního paprsku.
Vypadá to na nádhernou publikaci. Zkusím si ji někde vypůjčit.
Škoda, že tak pěkná kniha půjde zavřít někam do tmy do skladiště. Není to škoda práce?
Nějak jsem z této diskuse pochopila, že kniha je prostě předmět skladování. Lidé knihy píšou a jiní lidé si knihy kupují, proto, aby si je dali doma do skladiště knih, kterému honosně říkají knihovna. A tam si ty knihy prostě jen tak leží, skladují se tam a čekají na digitalizaci.
Z tebou zde napsaného mě vychází, že knihovna je vlasně archiv (toho, co kdo napsal).
Jdu-li si vypůjčit první vydání Setonových Dvou divochů v češtině, dozvím se, že knihovna má ve sbírkách jen dva výtisky, ty se ale nepůjčují.
"Ale můžete si zajít do studovny a na monitoru si můžete knihu prohlédnout ..."
(ve ´věku čteček´ to ani nepřekvapuje)
Na takovouhle ´službu´ postačí v centru terminál, vlasní knihovna (úložiště) může být třeba v příbramských dolech (nebo ´co já vím´ kde).
Nikoli. Knihovna není archív. Archív je něco jiného, platí pro něj jiné podmínky a vyžadují se po něm jiné služby.
Ale jinak máš dost pravdu. Doba, kdy bude vše digitalizováno se nezadržitelně blíží. Ano i knihovny digitalizují.
Přesto pořád existují lidé, kteří se jedou sami na vlastní oči přesvědčit, jak vypadá třeba Eifelovka nebo si dají tu práci a chtějí vidět originál publikace, ze kterého čerpají vědomosti.
To, že je dnes možné si Eifelovku prohlédnout ze všech možných stran na internetu, ještě neznamená, že samotný originál strčíme do depozitu do příbramských dolů.
Proč ne?
Na Karlové mostě také dávno nestojí originální sochy.
Jistě. Samozřejmě. Jak jinak.
Sochy se vyměňují za kopie, proto, aby ty originály, zcela neporušené, ležely v kobkách.
Nebylo by vůbec nejlepší, aby se originály uměleckých děl, hned a rovnou strkaly do uzavřených depozitů a na mosty se dávaly pouze kopie, event. by se sochařská výzdoba mohla dnes v době moderní techniky pouze vizualizovat.
Pro představu, jak to bylo myšleno, by to mohlo postačovat, ne?
No originály jsou v Lapidáriu, aby ae zachovalý pro budoucí generace.
Nwmusíš mít v ruce prvotisk, stačí dobrá kopie, třeba digitální, knihy není nutno půjčovat v jejich fyzické podobě ale v podobě elektronické a tenhle způsob pujčování je běžný. Knihu nelze ovšem rozkopírovat, autorská práva a tak.
Prostě se zapíšeš do pořadníku a můžeš si půjčit knihu v Kalifornii aniž bys opustila Vinohrady, třeba.
Objektů pro kulturu máme v Praze dost od Lidojemu na Vyšehradě až galerii Dox. Chyběl ten sklad....
Chápu.
Klementinum by se mělo zbořit. Vždyť už i ta STK, co tam jěště nedávno sídlila, se přestěhovala do nové budovy.
Národní se nepřestěhovala, tož je potřeba ji vystrkat do skladových hal za město.
Navrhuji Velké Popovice, tam by se to mohlo strčit do pivovaru.
Proč bořit?
Kdo to navrhuje?
Technická knihovna je tam, kde měla a má být, u techniky v Dejvicích.
Ještě bys mě mohla podstrčit, že chci z Klementina udělat Tesco nebo Billu :-)
Fascinuje mne, jak na jednu stranu hyris demagogy, triky, ... a na te druhe jako vystup z oponentova prispevkuudelas vytah, ze ma byt klihovna prestehovana do pivovaru. To pak je jeste horsi a zbytecnejsi diskuse, nez se zatatym Jindrou nebo Herasem, nebo zahadnym a kybernetickym Hraboshem. Pripomina mi to bohuzel jistou cast Prahy za Libenskym mostem.
Vlastne prave ten, ktery jsi udelala. Tedy spis nejaky podobny. Presnou podobu samozrejme tezko odhadnout.
Taky jsem v knihovne (zadne) uz leta nebyl, ale Klaus mi je jedno. Snazsi najit prislovecnou hul na jineho. Chapu.
Kazdopadne ja se snazil diskutovat o vzhledu, umisteni a funkcnosti knihovny. Zklamalo mne, ze i prispevky vsech ostatnich (vcetne mych) byly shrnuty do kratkeho vycucu: Jindra chce presunout knihovnu do pivovaru.
Myslím, že jsem na tvoje příspěvky reagovala věcně. Třeba ses ptal, kde jsou v Národní technické umístěny fondy. Myslím, že jsem odpověděla docela k věci.
Nebo myslíš, že jsem tě zahrnula do nějakých demagogií?
Do urcite miry mi to tak prijde. Jinak bych to nepsal.
Krom toho mi ani Tvoje sumarizace Jindrovych tvrzeni neprijde ani objektivni, ani emocionalne nezabarvena.
A vzhledem k tomu, ze v tomto ohledu s Jindrou vice mene souhlasim, ozval jsem se.
Co jsem si vsimnul, nechtel Jindra zadnou stavajici budovu bourat - napriklad. Nicmene kdyz to tady nekolikrat napises, udelas z nej pred mene pozornymi ctenari zbytecne vola. Byt to po navratu z hospody, poslal by Te nekam a byl by klid. Takhle tu zbytecne rozepisuje dokola totez a dementuje veci, ktere nenapsal.
Dalsi dva odstavecky jsem smazal. Kazdopadne mne tohle tema neustalym odvadenim pozornosti od nosne myslenky k tomu, ze Jindra napsal neco, co ve skutecnosti nenapsal, prestalo zajimat, a naopak zacalo vytacet. Radsi si zbyvajicich 162 prispevku necham ujit, nez se tu nad tim rozcilovat, nebo smutnit. Stahnu si z netu neco s vyssi informacni hodnotou. Treba pokemony.
Já se nijak netajím tím, že jsou moje příspěvky emotivní. Prostě mě nasral tím, jak zde začal vykládat cosi o skladištích. Ve skutečnosti, jak sám napsal, nikdy v NK nebyl, nepotřeboval ji, zato ví, jak to má fungovat.
Ano, bourání Klementina jsem si vymyslela. Demagogie to je, v odpověď na demagogii Jindrovu.
Je to přesne naopak. Klemetinum se nebourá, naopak se rozšiřuje, včetně podzemního depozitáře. A dále včetně dalších skladových a digitalizačních pracovišť v Hostivaři.
Diskuse, ve které se někdo honosí tím, jak všemu rozumí, ale nedá si ani nejmenší práci s tím, aby si zjistil aspoň ty nejnutnější informace, je demagogická z podstaty.
http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina
Mluvme tedy o podstatě problému, o knihovně.
Nová budova NK byla koncipovaná tak, aby pojmula 10 milionu svazků na jednom místě. Aby se tedy s těmi svazky nemuselo šoupat a převážet je. Byla koncipovaná u stanice metra.
Nepovedlo se. Politické tlaky byly příliš silné.
Takže bude centrální knihovna v revitalizovaném Klementinu a depozity v Hostivaři. Knihy se budou převážet auty. Nejblišší stanice metra od depozitů je stanice Skalka, dále je nutno jezdit autobusem.
Za ideální tuto situaci nepovažuju, ale dnes už s tím asi nejde nic dělat. To je důsledek politických rozhodnutí z minulosti.
Třeba jsem si myslela, že Jindru, jako stavaře, by mohlo zajímat, jak bude řešen ten depozitáž pod Hospodářským nádvořím v Klementinu, který má být vsazen do vodotěsné vany a zda to tam ti blátaři nezvorali:-))
Murphy otevřeně přiznal, že je ke Kaplického projektu naprosto netolerantní. S ním nemá vůbec smysl diskutovat - v podstatě tím přiznává, že od něj nelze očekávat objektivní přístup, ani změnu názoru.
Jindřich je v tomto směru přeci jen znatelně tolerantnější, uvědomuje si totiž, že ohledně vkusu je zapotřebí názory ostatních lidí tolerovat, diskutovat o nich, prtoe proti gustu žádný dišputát.
Označit projekt, na kterém Kaplický a jeho tým strávil stovky(?) hodin práce za chrchel, mi fakt přijde omezené.
Pořád nechápu, co je z estetického hlediska na organickém tvaru špatného.
V čem jsou kontury chobotnice(živočicha) esteticky horší, než kontury Pražského hradu.
Jako kdyby mi někdo tvrdil, že panelák je hezčí, než pěkná ženská.
Nedává mi to smysl.
Že je organický tvar z hlediska konstrukce a údržby problematický, to samozřejmě respektuju, píšu pouze o estetické stránce.
Jsou to dvě věci, Širavíku.
Blob jako takový, a blob na Letné.
První věc mě připadá poněkud megalomanská, a vidím technické problémy, ale když se vyřeší, proč ne, stojí horší stavby.
Blob na Letné pro mě ne. Nelíbí se mi vytváření dominanty jako protiváhy Hradčanům.
Úplně jiná věc je knihovna, tady souhlasím s Bárou totálně. Zadání, že depozit nemá být pod zemí bylo důsledkem zkušeností z povodně. Ačkoliv je Lanna přesvědčena, že to technicky lze zařídit, aby to ve vaně bylo v suchu, já ten optimismus nesdílím. Do metra se taky nikdy nemohla dostat voda, a jak to dopadlo.
Chobotnice nebyla koncipována vůči Hradčanům jako dominantní.
Na Letnou se Vltava nerozlévá příliš často, je tam výrazný výškový rozdíl. A že by nebylo v silách architekta stopro vyřešit odvod dešťovky, tomu nevěřím.
Vidím to jinak, vizualní dominanta by to byla, a Kaplický to tak chtěl.
Nemám statistiku, kolik lidí bylo pro a kolik proti, byli jsme rozpolceni i doma, Soňa byla zastánce blobu, já byl proti. Kudrnáč Max Velčovský by za blob dýchal, pan František Vízner se mu smál...
Oba absolventi UMPRUM, jen generace jiné.
Pokud jde o vodu, garantuji ti, že to architekt neřeší, hodí to na ty stavaře. Udělat to, aby tam neteklo, nic neprosakovalo, asi jde. Ale ty izolace nebudou věčné, a záleží, kdo a jak to provede. Taky bych nevěřil, že v 21 století postaví vlnící se dálnici a na nové mosty zakáží vjezd.
Podle "sluníčkového" principu předběžné opatrnosti bych to pod zem nedával.
Chodil jsem tehdy po nábřeží s vizualizacemi a představoval si na Letné tu chobotnici. Od vody by bylo přes vrcholky stromů vidět pouze samotné "oko", přišlo mi to velmi nápaditě a citlivě vyřešené, nejmasivnější část stavby ukrytá za stromy, kvůli výhledu na centrum je z knihovny vidět pouze nezbytné minimum, samotný vrcholek stavby.
Tehdy jsem dospěl k názoru, že odpor k estetické stránce toho projektu je vysloveně iracionální.
Z Hradu by byla asi vidět celá, to nevím, byla by i podstatně dominantnější, ale odtamtud je vidět spousta dominant, to by snad nebyla žádná katastrofa.
Jindro, proč to otáčíš.
Já žádný optimismus kolem uložení knih do vany nesdílím. Pouze se ptám, co o tom soudíš ty. Protože ta vana u Vltavy v Klementinu je důsledek nepostavení nové budovy knihovny. Ne na Letné a ne Blobu, prostě vůbec.
Jinak podzemní depozity má spousta knihoven, je to běžná věc. Třeba British Library, tam už před mnoha lety zvolili obrovské podzemní úložiště přímo pod knihovnou, protože si spočítali, že dovážet knihy a znovu je rozvážet ze šesti nebo sedmi depozitů mimo knihovnu je příšerně drahé.
Ten požadavek na nadzemní uložení knih byl v té soutěži skutečně pod dojmem povodní z roku 2002.
Jinak teší mě, že už konečně mluvíme o knihovnách.
Tak třeba, zde jsou další návrhy knihovny z té soutěže.
Jak se vám líbí?
http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&...
Jinak tedy koukám, že i moje informace jsou zastaralé. Té British Library už dnes ani ty 4 podzemní patra nestačí.
No jo, když každý rok mají přírůstek 3 miliony a ročně zaberou skoro 10 km (9,6) nových polic:-))
http://en.wikipedia.org/wiki/British_Library
Hele, ty jo!
O českém skle tam mají 364 knih, článků, archivovaných webovek a tak.
Dobrý, ne?
http://catalogue.bl.uk/primo_library/libweb...
Nuže, propátrejme další velkou knihovnu.
Library of Congess. Kolik toho mají oni o českém sklu?
http://catalog.loc.gov/vwebv/search?searchArg...
Lanno, nechci zpochybňovat tvůj research, ale tolik knih o českém sklu dosud nevyšlo.
Spíše to budou knihy, ve kterých je Czech/Bohemian Glass zmíněno a tak se dostalo mezi keywords, popřípadé archivují výstavní katalogy, a toho by pak bylo zase málo.
Mám za to, že všechny knihy, které jakkoliv lízli obor Československého skla (1918-1992) a jsou pro mě v přijatelném jazyce, mám doma. Bude jich tak 20-30, maximálně.
Bohemian glass, tedy vše přeed rokem 18, bude mít mnohem obsáhlejší bibliografii, jen je třeba připomenout, že většina, ne-li všechny sklárny patřily našim Němcům.
Ryze československé sklo je fenomén poválečné doby a o něm, kromě Langhammera u nás, psal jen Helmut Rilke z Düsseldorfu, Marcus Newhall a Mark Hill z Anglie. S oběma Angličanama jsem na téch publikacích dělal.
Naše knížečka nepojednává o českém skle jako celku, ale o jedné jediné sklárně, která byla v kontextu sklářského průmyslu naprosto ojedinélá, protože se jednalo spíše o atelierovou a experimentální výrobu a ne tuny výrobků. Výjimečná byla také v tom, že v ní vzorovali téméř všichni sklářští výtvarníci, takže pokrývá skoro celé spektrum tohohle uměleckého oboru.
Pro mě i pro Roberta je fascinující i příběh vzniku sklárny a jejího úspěchu v krátké době do 48mého a následný boj uměleckých špiček za zachování sklárny v počátcích 50tých. Tady je na místé připomenout jméno Josef Kaplický (otec architekta) a jeho studenty, stejně jako Kotíka, Lichtága a řady dalších, kteří v době nakloněné spíše těžkému průmyslu než užitnému umění dokázali své vyvzdorovat, a chtělo to dost statečnosti.
Takže nejde jen o to samotné sklo, ale i o životní příběhy, které nám Hill, jako editor a vydavatel zkrouhnul, protože jsou logicky pro cizince, co neznají realie tehdejšího Československa, málo srozumitelné a nezajímavé.
Siravnik: "Murphy otevřeně přiznal, že je ke Kaplického projektu naprosto netolerantní. S ním nemá vůbec smysl diskutovat - v podstatě tím přiznává, že od něj nelze očekávat objektivní přístup, ani změnu názoru."
Precetl sis, co jsem psal, nebo si vyberes jen neco a to budto vytrhnes, nebo rovnou prekroutis jako lana?
Zkus budto reagovat na nekoho jineho, nebo mi nevkladej do prispevku svoje vlastni nepravdive interpretace.
A jestli si vazne neuvedomujes, o cem pisu, tak si precti tohle: http://www.nakole.cz/diskuse/18841-co-vas... , specialne pasaz zacinajici "Kdyby ".
Demagogii odpovidat na demagogii je sice idealni, ale melo by se rozlisit, kdy uz je to uplne placani mimo a kdy jeste vtipna replika.
Odtahnout debatu od nehezke stavby, ktera by mela hyzdit dobre viditelny kopec nad hlavnim mestem, k fabulaci o tom, ze by oponent chtel v centru pivo a knihovnu naopak v pivovaru, to bohuzel neni ani vtipne, ani trefne, jen hloupe. Pripomina mi to dobu, kdy jsem z ust spoluzaku slychaval takove to "kdo to rika jeste jeste" a podobne. A ani tehdy mne to nebralo.
V tom pripade zadam o omezeni lzi, abych nemusel reagovat. Tvpoje tvrzeni "Murphy otevřeně přiznal, že je ke Kaplického projektu naprosto netolerantní." je lzive. Nejsem k nemu NAPRTOSTO netolerantni. Mam k nemu vyhrady, co se tyka umisteni. To, ze se mi jako celek nelibi, no, to se neda nic delat, to je umeni. Jen bych to odsunul nekam, kde to nebude delat ostudu. Leckde v moderni zastavbe by to nakonec mohlo byt i prinoem.
Bys ale musel být schopen pochopit, že jiným lidem se může líbit právě ten kontrast moderní a klasické architektury.
Následně by ti možná docvaklo, že je naprosto netolerantní napsat, že by to na Letné dělalo ostudu, nebo že to vypadá jako chrchel.
Těmito zaujatými výrazy jen potvrzuješ, že tvoje netolerance nemá s lokalizací stavby nic společného.
Bóžínku Lanno,
a četla jsi opravdu dobře to, co ti ten vyhledávač, v tom Tvém odkazu dal?
Přesně to co říkám, ale nejen to, někdy i docela hezdké hlouposti, jako třeba :
Carroll, Lewis, 1832-1898.
Alenka v kraji divů a Za zrcadlem / Lewis Carroll ; [ilustrovala Markéta Prachatická ; z anglického originálu přeložili Aloys a Hana Skoumalovi].
1983
také básničky Sládka, odkaz na Dvořákovi symfonie, na Albright-Korbelovou, atd.
Prolistuj si alespoň ten odkaz, co jsi dávala ty, než začneš argumentovat a brát jméno Boží do úst na darmo :-)
Každopádně mě těší, že jsem tvoji pozornost upřela na katalog Britské knihovny, neboť ve skutečnosti mi vůbec nešlo o české sklo (o to jde tobě).
Zjevně tě můj z patra nastřelený search zaujal:-)).
P.S. Ten pán z Düsseldorfu se nejmenuje Rilke ale Ricke a jeho knihu tam taky mají:-))
Ja holt velká knihovna:-))
Mě Lanno překvapuje a udivuje, ta Tvoje až Cyklopalmovská vševědoucbost, jak na základě jednoho kliknutí na Google mě poučíš v oboru, ve kterém se amatérsky pohybuji docela velkou čadu let.
Kdybys měla jen trochu dobré vůle a nahlédla na stránky cs-sklo.cz, v menu si nalistovala položku LITERATURA, našla bys tam oklazy na zásadní publikace týkajícíá se čs skla, některé věci, které nepodléhají (c) jsem naskanoval a zvěřejnil on-line. Výstavní katalogy pak najdeš naskanované většinou u autorů - řazeno A-Z, pokud sjsem se k nim dostal, katalogy jednotlivých skláren zase u Skláren - A-Z.
Protože odděluji ČS sko a Bohemian, mám tam i stránku na pár zdrojů o tomto oboru, protože lidé se mě na to často ptali.
Ono to totiž je asi takhle?
[3.10.2014 22:41:30]
Robert Bevan-Jones: Hi J I have a favour to ask. The British Library cannot obtain me a copy of Poche. E. Ceske Sklo A Triennale 1957. In "Tvar" 9, 1957, pages 165-183. If you can help me find a copy I will appreciate it very much, thank you, Rob.
Murphy mě k tomu navigoval už dlouho, ale přesto zachovám dekorum a nepošlu tě s tím Tvým moudrem tam, kam patříš.
Mám za to, že co se týče ČS skla mám největší množství zdrojů k dispozici já a nikoliv Britská knihovna a pokud je to legálně možné, dávám to on-line k dispozici.
Knihy, co podléhají (c) on line zveřejnit nemohu, to neznamená, že je nemám.
Drahý Jindřichu.
V českém a československém skle jsi zajisté jednička a já ti to neupírám ani v nejmenším.
Jenže tato diskuse nebyla o českém a československém skle.
Byla o knihovnách, o kterých ty tvrdíš, že jsou skladiště.
Ale mě už se nechce tě přesvědčovat ani o knihovnách ani o ničem jiném. Nejde to. Prostě nejde. Neposloucháš, stočíš si debatu vždy kam sám chceš a na to nemám žaludek.
Tak papa.
Ano, a takové digitální skladiště (knihovnu) jsem vytvořil a lidé nemusí vážit cestu do Prahy či jinam, a část zdrojů, které jsou k disozici mohou nahlédnout ze svých pracoven.
Taková digitální knihovnu nevytvoříš ovšem ze zdrojú z jedné knihovny, vétšina Glasrevue je z Technické, část z krajské v Budějicích, hodné katalogů jsem nazkanoval z materiálú zapůjčených samotnými výtvarníky, časopis Domov mám od Veĺčáka, spoustu věcí jsem nakoupil na aukrua antikvariatech. Stát, konkrétně třeba Umprum museum nebo museum v Jablonci mají další tuny materiálú, ke kterým je obtížný, nikoliv nemožný, přístup. Spoustu publikací mají další musea po celé vlasti.
Svými stránkami, dříve než začala diskuse o knihovnách, jsem naznačil, jak si takovou moderní knihovnu - zdroj on line informací představuji.
Stát to neudělá, nejsou na to zdroje.
Velčovský svého času nadšen mým amatérským počinem chtěl vybudovat digi knihovnu designu a užitého umění 20 století s tím, že bych mél sklo, hodil jsem munna papír pár čísel, a zjistilo se, že je to neufinancovatelné.
Takže přežívá ten múj pokus, který financuji sám. Pokud hledáš informacebo nějakém autorovi, je rychlejší, než googlit po knihovnách nejdřív kouknout na cs-sklo, jestli totam už ten pošahanec nenaskanoval....
Tak tohle jsou vážně fešáci, odhaduji že se jedná sklárnu ŽBS (Železnobrodské sklo) design Miloslav Janků (nebo někdo kdo se nechal jeho pracemi velmi inspirovat)
O Prof. Janků se více dozvíš v Glasrevue 1967/12
(https://plus.google.com/photos...
popřípadě Glasrevue 1976/3
(https://plus.google.com/photos...
nebo se můžeš poptat Lanny či v Britské knihovně :-)
já mám od něj jen pár kousků, viz třetí obrazek...
Ha, to je vostuda, Jindra neví, tápe!
Je to Železnobrodské sklo, made in czechoslovakia, osmdesátá léta minulého století.
Tihle dva fešáci přežili na kole v brašnách cca 700km dlouhou cestu z Michaloviec až ku Praze
:-)
Edit: To to trvalo :-D
Bylo to hned, Širavíku, jen jsem si musel fotku přehrát do photoshopu v počítači a přisvětlit, nemohl jsem to poznat o co jde, ten červenej podklad dělá divy, pak už to byla brnkačka... :-)
O autorovi vím a publikoval jsem tohle:
Miloslav Janků (*4.4. 1916, +27.5.1994 Železný Brod)
1931 – 1934 Odborná škola sklářská Železný Brod
1934 – 1939 UMPRUM Praha, ateliér prof. Kysely
1935 - 1951 Profesor odborné sklářské školy v Železném Brodě
1956 - 1976 Zaměstnanec ŽBS
Malíř grafik, sklářský výtvarník a pedagog Miloslav Janků vystudoval u profesora malbu na skle Zdeňka Jůny na odborné sklářské škole v
Železném Brodu. Ve studiu pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v atleiéru profesora Kysely.
V letech 1939 – 1959 byl profesorem železnobrodské sklářské školy.
Potom působil jako výtvarník v Železnobrodských sklárnách n.p. V letech 1964 – 1965 vytvořil řadu pozorohodných sošek z hutního skla,
které byly vyráběny v závodech ŽBS ještě v nedávných letech.
Ne, já si to prohlídnul v poledne na tabletu, a připadalo mi, že to má díry, jako vázičky, to rozlišení a odlesky mě mátlo.
Když jsem to pustil na monitoru a přisvětlil, bylo to jasné. Jen nepoznám barvu, tyhle věci je nejlépe fotit na bílém pozadí, ještě lépe na fotostole, pro identifikaci je to nejlepší.
Mě se zdá, že to má i originální nálepku, ZBS, Made in Czechoslovakia, to je důležité, tu tam nech. V devadesátých letech totiž některé věci vyráběli dál, ovšem pro sběratele mají větší cenu ty věci staré. Nové od starého těžko poznám, i když to budu držet v ruce, jistým vodítkem může být barva skloviny, ale natvrdo rozhodnout staré/nové si na 100 procent netroufnu. No a aby toho nebylo málo, starou nálepku můžeš lípnout na novou věc, a motáme se jak vítr v bedně.
A protože jde o prachy, jsou někdy ty "odborné disputace" dost drastické. Proto také neberu žádné reklamy, neberu sponzorské dary, jedu si svůj web za svoje, protože pak mám šanci být sám za sebe (neříkám nestranný, protože to někdy nejde) ale nemusím se stavět na stranu, na kterou nechci.
Identifikace jiného skla mě může trvat o dost déle, mám sice slušně strukturovanou databázi, ale na externím disku, těch dat je fakt strašně moc. No a projít po odfiltrování třeba jen 1000 fotek zabere taky nějaký čas.
Ale tahle zviřátka jsou ikona, tam tápat netřeba.
To nevypůjčíš asi nikde, možná v Corningu.
Blátaři není nadávka, prostě se jim tak říká, nám říkali plechaři a šéf našeho ocelářského kruhu bul Táta Plech.
A lze to tam koupit pro knihovnu?
Vždyť je to škoda, aby to nebylo přístupné široké veřejnosti.
Ne, vydavatel Mark Hill to pochopil jinak.
Vydal jen 1000 kousků, ze kterých chce udélat sbératelské unikáty. Každá kniha má číslo.
Byl bych raději, kdyby se to tisklo masově, Hill má jinou politiku, vydat to ho stálo dost penez, autorský honorař 2000 liber je pakatel, nejvíc stál fotograf a ten tisk na křídě. Hill umí počítat a tak si spočítal, že nízký náklad drahých unikátních knih mu zajistí tychlou návratnost investice.
Já téch 2000 liber dal do toho, abych to sklo dostal na focení do Anglie, a taky jsme tam měli výstavu čs skla.
U nás vydat takovou véc bez grantu by bylo nemožné.
Jinak, i tohle byl běh na safra dlouhou trať
http://www.webareal.cz/ceskoslovenskesklo/25...
Mimochodem sklo.
Nádherný ušlechtilý materiál. Lidstvo se z něj těší a má z něj užitek již tisíce let.
Z čehopak se to nádherné sklo vyrábí? No..ehm..opět jaksi musíme kouknout tam dolů, pod naše nohy, že jo?
A jak se vyrábí a dodávají se mu ty přepestré vlastnosti? Inu, mnoho sklářů čerpá a čerpalo ze znalostí a poznatků těch před nimi. Třeba také v knihách a psaných návodech. V informacích, po kterých pátrali. A mnoho těch příměsí opět pochází ze země, ať se nám to líbí nebo nelíbí.
Když jsi psal svoji knihu, nečerpal jsi z informacích jiných autorů před tebou? Sám píšeš, že jsi si pro sebe zdigitalizoval časopis, který ti vypůjčili v knihovně.
Znát souvislosti není k zahození.
Ne, nečerpal, ona ta historie unikátní Škrdlovické sklárny je poměrně velmi nová.
Začala za války v roce 43 a skončila v roce 2007. Měl jsem štěstí, že jsem se zkamarádil s posledním vedoucím výtvarníkem sklárny, panem Františkem Víznerem a ten mě seznámil s dalšími a dalšími, jezdil jsem, vyslýchal, zfotil depozit Horáckého musea, potkával skvělé lidi a zapisoval. Snažil jsem se něco, čemu se anglicky říká "research", z mého pohledu šlo jen o výslech pamětníků.
S tím "časopisem" to je safra jinak. Glasrevue byl časopis Sklo exportu, taková treklamní záležitost, vycházelo to ve 4 jazycích, česky nikoliv, a každý měsíc představoval ten časopis néjaké ty novinky designu i uméleckého skla. Celkem asi 100 kilo papíru, takže ne jeden časopis, ale celé ročníky. Tak mé týdny vrčel scaner a kdyžvrozklikneš cs-sklo najdeš to tam, ale i Domov a Tvar, pokud šlo o sklo. Tohle dle mého ,ohl mnohem profesionálnéji udélat stát, já si nemoh dovolit rozpárat ty vazby, pár časopisú ofotili fandové foťákem, ty co jsem nesehnal, žádná sláva, ale umožní identifikovat autora a předmět.
Nevím proč se ježíš, prostě pod zem nevidíme, a tak je míra nejistoty vyjádřená těmi součiniteli zdrcující, oproti čistým kcím.
To není nic špatného, a nedostatek vzdélání, prosté je to technicky tak nákladné, že se mnohdy vyplatí předimenzovat základ než provádét podrobný výzkum.
To všechno dělají blátaři, stejné tak i ty opérné a zárubní zdi, sanace sesuvů apod. Proti čisté statice založené na mechanice oni mají v téch postupech víc statistiky a nahodilostí.
S blátařema, narozdíl od architektú, problémy nebývají.
Ciste na prvni pohled se mi tohle libi asi tak 10x vic, nez zeleny chrchel...
Mně se líbí obojí, ale brouk je podle mne konstrukčně podstatně větší nesmysl, to aby se jeden bál, že to při silnějším větru někam odletí.
Já přemýšlel jinak, jaké to bude sklo, co z néj udélají v jednom kuse okno cca 12x8 metrů a jak se bude zvenku umývat.
Horolezci?
S tím by dobrý architekt asi uvažovat neměl a měl by navrhovat komplexní řešení.
Naopak, to bys mi vyprávět měl:-))
Nevím kdo jsou blátaři, ale moc mě zajímá, jak odhadují, co je 10 metrů pod zemí.
Měli jsme na naší škole tyhle obory související se statikou:
Betonové kce,
Ocelové kce,
Zakládání a podzemní stavby (blátaře)
a pak ty dopravní obory:
Silnice a letišté,
Železniční stavby
Dopravní inženýrství.
Čtyři roky byli společné, pak jsme se rozdělili podle oborů.
Bláto bylo z mého pohledu to největší šarlatánství, pod zem nikdo nevidí, a ten průzkum nevyloučí anomálie, prý i samotná stavba stavební fakulta se trefila, a barák architektů musel být nepředpokládané zakládán hlubinně.
Nevím jak to délají dneska, ale za nás vrtali néjaké ty sondy, odebírali "neporušený vzorek zeminy" a na něm dělsli nějaké ty zkoušky únosnosti, spolehlivost plus/minus 500 procent :-)
Ty jsi dnes holt nějak chytřejší než jindy. Asi vliv těch Němců, nebo co.
Přednáška z geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie by tady asi nikoho nezaujala, maximálně můžeš dostat tu okamžitou zpětnou vazbúúú...:-))
Mé by zajímala, bavilo mě to, fakt.
Pár šutrů ještě doma mám.
Tunely a zakládání mě ale nebavilo. IG jsme jen lízli, 2+2 z, zk....
Žula, rula, svor
kámen našich hor.
Inženýra to sice není, ale o kamíškách to je.
My máme popovický gabrodiorit, místní mu říkají "modrák".
Lom zavřeli v 70tých a v 90tých zavezli skládkou.
To je nějaká blbost... Orientace takovéhoto normálního obrázku je pevně daná už v jeho datech. Správně se zobrazovat musí úplně na všem, na čem to prohlížíš.
Jestli Ti to něco otáčí, a ještě k tomu jen při posílání na net, tak máš něco špatně nastaveného v tom zařízení. Leda, že by ten krám do něj zapsal nové natočení přímo podle natočení toho tabletu. Což by ale bylo dost na palici a debilita prvního stupně, pokud to tam výrobce takhle hovadsky nastavil :-/
Není tomu tak.
Pokud fotíš tabletem, držíš jej nastojato, avtu fotku z toho tabletu pošleš sem (nakole) bude otočená.
Pokud budeš fotit tabletem naležsto, bude to OK.
Vyzkoušeno na Samsungu i Xperii.
Proč to tak je, netuším, ale chová se to tak.
Počkej, to je ofocené přímo tím tabletem? To je ovšem jiná, orientace zařízení v okamžiku focení se pak ukládá do toho souboru. To, že se to pak chová blbě je ale trochu jiná věc... Ono to asi bude dáno přímo tou jeho aplikací "fotoaparát", pravděpodobně počítá s orientací na šířku. Taky se tak normálně fotky vždycky dělaly ;-)
Myslel jsem, že jsi to někde našel na netu a pak to poslal sem...
Je to focene mobilem, modrozubem předáno na tablet, prostě fotky maj bejt naplacato, tak to mají nastavené
Blbost, foťák ani soft v počítači nic otáčet nemusí, možná některej, ale můj Nikon a Wprohlížeč fotek v XP nic neotáčí. Fotky, které fotím "na vejšku", ručně otáčím v Irfanu, jinak je to po nahrání (třeba sem) naležato.
To přeci záleží na tom, jestli foťák tuhle informaci do souboru zapíše a pokud ano, jestli ji zobrazovací program interpretuje.
Nejde o foťák ale mobil, a interpretuje to takto, při exportu do Nakole.
Do sms to interpretuje jak to na displeji vidím..
Každej obrázek, co uvidíš na display (ať už tabletu či mobilu), je na ten display zobrazen nějakým programem. Tvoje programy na debilovi a tabletu si v exifu umí přečíst (a je to tam zapsáno při focení), v jaké poloze jsi to fotil. Sem na kolo nahráváš jen datový soubor, který se v okýnku zobrazí zase nějakým programem (jiným, než máš v debilu a v tabletu). No a tento program si informaci o orientaci z exifu nebere. Ona tam totiž vůbec nemusí být, bo ten obrázek můžu vyrobit klidně třeba v programu malování nebo to foťák do exifu nepíše :)
Nemusím vědět proč, vím jak to udělat aby to klaplo, příšté.
Tohle ale platí jen v případě, kdy ten obrázek pořizuji/vyfotím přímo tím zařízením... V následujícím svém příspěvku jsem se pak opravil. Původně jsem myslel, že Jindra ten obrázek jen někde stáhl.
Když půjde o obrázek bez těch EXIF dat, tak je samozřejmé, že se to bude chovat už trochu jinak.
Netušila jsem, že v Německu platí lirama:-))
:-)
Tlačí na úspory, a někdy je to absurdní a legrační, jak mi vyprávěli. Snadvto vysvétlím srozumitelně.
Vítr fouká jinak 10 metrů nad zemí, jinak 50 metrú nad zemí, čím výš tím víc fouká. Pro stožáry dálkového vedení je vítr významné zatížení.
Meterologové měřili, statisticky vyhodnocovali, a normotvůrci implementovali. Sílu větru v libovolném místě nad zemí, lze tedy odečíst z nějaké té křivky, je to jakási fce.
Protože fce věci komplikuje, rozhodlo se, že vztah bude lineární. Do 10 metrů fouká silou např 2, pak od 10 do 30 silou 4, atd.
Na základě toho, vymyslela chytrá hlava, že když věž bude o 3 cm nižší, na lana bude významně méně foukat, a ušetří se ocel.
Prostě se lana dostanou přesně pod ten skok, kde se podle normy mění velikost síly toho větru.
Že je to pitomost, protože vítr o 3 cm výše nezdvojnásobí svoji sílu, že je to jen zjednodušený model a trik s nižší věží je absurdní formalismus, chápe skoro každý, kromě toho, kdo tu trasu elektrického vedení platí.
No, navrhli jsme implementovat tu křivku a ne stupně, moudří profesoři to budou muset rozhodnout, protože DIN není žádná cochcárna :-)
Zbytečný starosti.
Bylo již prokázáno, že s globálním oteplováním se rychlost větru snižuje, ačkoliv zatím jěště není známo zda je to opravdu fce globální teploty.
Takže, stavte ty věže raději festovně, pro případ ochlazení:-))
Ale pospěšte si, doba ledová se blíží :-)
http://www.novinky.cz/veda-skoly/350183-v...
O tom já nerozhoduji, nestavím, nepočítám....
Obdobně jako sněhové zóny, máme větrové zóny, tedy nejen výška nad povrchem, ale i lokalita rozhoduje.
Myslím si, že pokud dojde k nějakým zaznamenatelným změnám, že to pořeší předěláním těch zón, to je asi nejjednoduší řešení.
Taky je to čarování, o metr vedle máš podle normy o polovinu míň sněhu a basta :-)
Německy moc neumím... Ušetří se 700 lir, pokud se neudělá geologický průzkum?
Nerezová, elegantní, skládací vinná sklenička
http://www.e-outdoor.cz/turisticke-vybaveni...
Než kov, volil bych raději tohle:
https://www.globetrotter.de/shop/gsi...
A co tato:
https://www.globetrotter.de/shop/grand-canyon...
P.S.
Skládací ´panák´ na cestách v outdooru se také často využije ...
http://www.e-outdoor.cz/sea-to-summit-x-shot-75/
Tenká ocel vede příliš dobře teplo. Takže hrozí, že víno se bude příliš ohřívat od lidské ruky, nebo naopak, postavená na chladu a větru bude víno příliš ochlazovat. Víno pak nemá správnou teplotu, a člověk si ho pořádně nevychutná. Není lepší pít jej přímo z krabice?
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti...
Jak se to tak stane, že se z multikulti evropanek stanou xenofobní zrůdy, které odmítají islám? Jednu teorii bych měl: setkají se s islámem...
http://www.redakcja.mpolska24.pl/6737/holokaust...
http://www.youtube.com/watch?v=vscUcqrwQ98
Večer přijdu domů, kouknu na Nakole - Co vás zaujalo, 57 nových příspěvků. Říkám si, že si teda pěkně počtu - a vono prd, samá knihovna... :-)
No vidíš, a já to tady bedlivě sleduju celý den, jak ten blbec, abych na závěr zjistila, že o knihovny vůbec nešlo.
Šlo o nějakou chobotnici, která v Praze vůbec není a nejspíš nikdy nebude, ale některé lidi ještě pět let po smrti architekta ta chobotnice furt straší:-))
Já mám pravidlo, že pokud ve vlákně přibude víc než nějakých 30 příspěvků, tak ho jen otevřu a zase zavřu, abych vynuloval počítadlo. Nejspíš o nic nepřijdu a neztratím čas pročítáním.
Taky to tak dělám u diskusí, které mě nezajímají.
Taky to tak dělám u diskuzí, ve kterých diskutuje někdo, jehož názory mě nezajímají.
Když mě nezajímá téma diskuze, rovnou "křížkuji".
Jasně, křížkuju spousty témat, které jsou mimo můj záběr a z názvu je to jasné.
U tématu co mě zaujalo, předem nevím, zda mě zaujme nebo ne.
No každopádně se omlouvám všem, které to nezaujalo. Věřte bude, líp. sedmdesátjednička klepe na dveře:-))
Tina Pletankova podobnym sloganem (a vezte, bude lip) v primackym Pocasi blbla lidem hlavy. :-)
http://unimagnet.cz/82-neocube.html
Z DX nám už loni dorazily 3 balíčky těhle kuliček, dokonce barevných a levnějších ;-)
http://www.dx.com/p/diy-mini-ndfeb-magnetic...
Když už jsme u "umění" nebo toho, co se za "umění deklaruje" upozornil bych na další trochu čtverácký kousek Kudrnáče - Maxima Velčovského.
Evidentně se mu ten fórek povedl a zaujal,
Designblok 2014, Václavské náměstí 12/10/2014
Dunning-Kruger efekt:„Lidé docházejí k neobjektivním a chybným závěrům, ale jejich neobjektivita jim zabraňuje si to uvědomit a připustit.”
http://www.growjob.com/clanky-personal/mentalni...
http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a...
Že používají Apache, ačkoliv by se na to asi lépe hodil rotační kanón obestavěný letadlem, ale to není možné z politických důvodů.
Jak se jedna městská část zbavila kmotrů(Prostě to udělali.):
http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ...
http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk...
+ bod
Tak to mě zaujalo taky.
Docela slušná šance konečně jednou v Praze dokázat, že příležitost kmotra nedělá.
Na druhou stranu, uvidíme kolika lidem ze seznamu vítězné strany zbude čas na obyčejnou každodenní komunální politiku po celé volební období.
Počkal bych si na konec volebního období, abys nebyl překvapenej.
Jitunka Hrdličková přišla dneska do práce celá promočená.
Úžasné... :-)
a určitě také sdílela tvoje nadšení :-)
Petasedesat let jsem nemel tuseni, ze neco takovyho existuje. http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~soc/Nasobeni_papir...
To si jen nedával pozor. O tomhle násobení tady před pár lety mluvila už Burajda nebo Hrabosh nebo petrp.
Necha se tak taky integrovat a derivovat? V Minorskym a Bermanovi nic neni.
Tohle násobení znám, ale že bych to prezentovala na těchto stránkách, to se nepamatuji. I když já už si skoro nic nepamatuji.
8-))
A teď si tímto způsobem zkus vynásobit třeba 77*88.
Když se nad tím zamyslíš, princip je to úplně stejný jako písemné násobení, v jednotlivých řádech posčítáš součiny, stejně jako na kuličkovém počitadle.
Písemné násobení mi přijde daleko rychlejší a jednodušší.
JO, písemně je to jednodušší. Zkusila jsem si graficky 201 x 356
Na vicemistna cisla BY TO CHTELO BALICI PAPIR A NEJLEPE PLOTR. Mne by se cary brzy zacaly krizit.
Jsem moc zvědavý co všechno ještě bude ta novela měnit...
http://zpravy.idnes.cz/ministerstvo-dopravy-uz...
Tak nevim, ale zakazat to na chodniku i na ulici mi prijde divne. Zvlast kdyz tomu ted budou vyhledavat vhodny vybeh. Turisti asi opravdu presednou na elektrokola a je po segwayich.
Takhle šmahem zakázané, zatím, defakto všude mi to také nepřijde ideální... Na druhou stranu, do lidmi přeplněného pražského centra a okolí všech těch davy vyhledávaných památek to fakt asi opravdu nepatří. Tam je problém projít pěšky, natož se tam pak ještě cpát na tomhle celkem nebezpečném (velká hmotnost + v drtivé většině nezkušený uživatel) verku :-/
Ve Svycarsku to melo spzetky. Tak treba tak. Nebo alespon jako kolo. Na chodnik je to moc siroke.
Jen blbni... Ještě nám je plácnou i na kola a budeme všichni v..., no tam :-)
EDIT: Toto je můj 17000. příspěvek zde v diskuzi ;-) Akorát nevím jestli je co slavit nebo se spíš mám stydět :-)))
Jak dlouho tu jsi? Jsem nejak napred...
Přesně od toho dne, kdy se tady spustily registrace a začalo se to počítat ;-) Čili od prosince 2005, 17. ;-) Ještě můžu napsat přibližný čas, protože na mne přes ICQ houkala wewerka ať to udělám hned nebo mi někdo ukradne můj nick :-)
Jinak jsem sem celkem v nedávné minulosti skoro celý rok a půl vůbec nechodil, a už vůbec jakkoli přispíval do diskuzí... Tak možná proto mám takový schodek ;-)
A dneska už taky nemusím vyjadřovat názor snad ke všem tématům co se tu objeví, narozdíl od minulosti ;-)
Tedy, straším tu ještě o něco déle, pravděpodobně někdy od začátku roku - jara 2004. Počítat příspěvky se tu ale začalo až po spuštění té registrace, a to bylo opravdu toho 17.12.2005.
Z denního pozorování vím, že segway je vozítko - hračka. Jezdí na tom mladí lidé, se zdravýma nohama a dobrou koordinaci pohybu. Moc starších lidí na tom nepotkávám, ono asi ani nebude lehké se během těch pár minut "kurzu" na tom naučit bezpečně jezdit.
Samozřejmě nic proti, ale v porovnání s elektrokolem, které přeci jen pomáhá méně zdatným a méně pohyblivým...
Nojo, ale skoro metráková hračka, možná to váží i víc, ty první modely měly snad i 150kg. Plus jezdec na tom a máš tu stále potenciálně nebezpečnou věc, kterou stačí do chodce jenom drcnout nebo mu přejet nohu...
S tím souhlasím. Dle mého skromného názoru je to potenciálně nebezpečná hračka, která jako motorová přípomoc pro chůzi těm, co s chůzi mají problémy a tudíž by pomůcku pro chůzi potřebovali, nemá opodstatnění. Ale to je jen můj názor.
Jen na okraj: Technologie použité na Segway byly původně vymyšleny pro vozíčkáře, abych jejich vozíky dokázaly vyšplhat do schodů, přes obrubníky atp.
Jo, až to ty Segway budou umět, bude to určitě fajn.
http://www.segwaypt.cz/sites/default/files...
Elektrické kriplkáry to už umí, využívají toho že mají 4 kola a můžou fungovat jako schodolez.
Vypadá to že to už nevyrábí. Škoda. http://youtu.be/lTrqcDspEOU
Ono bude docela stačit když tam bude jen tohle a bez větších komplikací se jim to povede rozumně upravit.
Chodci si na některých místech asi oddechnou, ale už vidím nadšení řidičů až skupina třeba 10 lidí na tom vyrazí po silnicích.
Uz ted centrem jezdi "vlacky" elektrocyklistu. Tu po chodniku, tu po silnici, tu po chodniku, tu po chodniku, tu po chodniku, tu po chodniku, ...
Na tomhle je celkem dobře vidět jak kvalitně fungují úřady a policie a jak jsou schopni nebo spíš neschopni řešit takovéhle základní problémy. Když nezvládají cyklisty na chodníku, těžko můžou řešit složitější problémy.
No, na druhou stranu jsou to platici a utracejici turiste a pohybuji se rychlosti chuze. Skoro bych rekl, ze jsou bezpecnejsi, nez ta segway.
Kolo bude asi podobně bezpečné nebo nebezpečné, ale zevlující turista na čemkoliv pohyblivém co sám řídí asi není úplně to nejlepši na chodníku mezi chodci. A určitě bude lepši když turista bude platit a utrácet u obchodníků než do městské kasy, ale i to jde celkem snadno řešit. Když se cizinci připomene, že se jezdí jen po silnici, tak pochybuju, že by to nějak ve větší míře porušovali.
http://aukro.cz/elektricka-jednokolka-e-wii...
www.jednokolo.com
A to vypadá zajimavě a docela šikovně a s tímhle nebude na chodníku problém.
http://mobil.idnes.cz/mobil-s-15letou-vydrzi...
Ideální na cesty.
Kdyby vydrzel jen rok a mel display jako stare nokie a dala se z nej poslat smska, tak uz pro nej bezim.
Vyhlídej si obdobu tohodle
http://aukro.cz/mobilni-telefon-alcatel...
Hodně podobný model jsem měl, dělali frajerskou verzi s placatou baterií, nebo těžší a baňatější na tužkové baterie. No a když do něj použiješ Eneloopky, splní tvé požadavky beze zbytku.
Jenze tohle se nechyta na vyssich frekvencich a hlavne vysokofrekvencni obvody jsou prave to, co nejdriv odchazi. Tedy ze to ztraci citlivost na signal... Uvazoval jsem o evolveo. Ale cetl jsem na to tolik stiznosti, ze jsem si to radsi vyhnal z hlavy. Tem mel vydrzet 3 mesice na signalu.
Některé současné Philipsy by měly umět až měsíc ve stanby. Tady se ale asi oficiálně sehnat nedají.
Fuj, ...ve standby...
Předpokládám ale, že tomu bylo rozumět i tak :-)
Např. http://www.philips.co.in/c-p/CTX2566BU_94...
Dokonce DualSIM ;-)
Ericsson K750i. Koupil jsem ho v roce 2005 a mám ho dodnes, co nevidět mu bude deset (měl by přestat jezdit na kole po chodníku).
Výdrž bez volání poctivě tři dny, za život druhá baterie, nezazlobil. Nouzové brouzdání internetu (Opera/Java), SSH s fontem 5x3 pro masochisty, vcelku důstojný poznámkový foťák.
Potřebuju víc?
já mám nokii x1 - dualsim, a vydrží mi kolem 20 dní :)
Nedá mi to, abych se nevrátil k tématu oné Národní knihovny.
Vím, Blob, kecy, názory, hádky, skrýt..
Vysloveny dvě teze velmi zjednodušeně :
Knihovna = efektivní skladiště knih.
Knihovna = nejen skladiště knih, ale kulturní stánek atd...
U nás na vsi bych se klonil k druhé možnosti, v Praze však nikoliv. Je v Praze málo prostor vlastněných státem kde je možné pořádat výstavy, semináře, přednášky?
Všechny musea, galerie, knihovny, hledají cestu jak si vylepšit rozpočet výstavami, konzerty semináři... atd
Jsou tyto prostory úplně využity a jejich kapacita nedostačuje?
Odpovím si sám, nikoliv.
Praha nepotřebuje další centrum kultury, ta potřebuje to skladiště knih (pokud možno nad zemí, víme jak ty sliby, že tam voda nemůže nikdy být, dopadnou)
Jde o prachy, ne o kulturu.
Kolikrát si byl za rok na vernisáží, kolikrát si byl na výstavě, kolikrát ti v Praze chyběla Národní knihovna?
Ptám se jako certifikovaný vidlák...
http://ebookfriendly.com/modern-libraries/
"Modern" ještě zdaleka neznamená "nice", "useful", ani "persisting". Znamená jen to, že někdo v dnešní době, plné nevkusu, vytvořil cosi, co do ní pasuje.
http://kellsmrg.com/kells_quote.jpg
Pobýval jsem tam. Neuvěřitelný pocit, co v člověku zůstane asi navždy. Takový, který se s interiérem čističky odpadních vod v Technické ulici v Dejvicích nedá srovnat ani zdaleka.
:-))
:-))
https://www.youtube.com/watch?v=9xoArki0yA4
Víš, miláčku, prozradím ti jedno tajňotajňoučký tajemstvíčko nejtajnější, co nepíšou ani v Bravíčku, ani v Top Dívce ...
V Trinity College Library se hokej jaksi nehraje. Asi špatný skluz parket, víš?
A můžu ti taky něco pošeptat?
V Technický není čistička, ačkoliv ti to tak připadá, zlato.
Já prostě tenhle tvůj styl vyjadřování žeru, drahoušku:-))
Žádná čistička, Centre Geroge Pompidou :-)
[bez_irone]To mne opravdu těší, hovoří to o jisté úrovni.[/bez_ironie]
Ale při vší úctě, ta NTK je divná ... spousty nevyužitého (a nevyužitelného) prostoru, kde se nedá ani sednout, neupravené stropy, táhne tam ...
Teď mne právě napadlo s těma stropama - podílel jsem se na informatice jednoho nově stavěného výzkumného objektu. Modernisticky byl navržen samozřejmě z neomítnutého litého betonu (místo normálních stěn, co vyjdou 3x levněji i s omítkou) a na stropě byla osvětlovací tělesa s kabely na příchytkách. Instalační firma strukturované kabeláže přijela, dohodla se mnou, co a jak, chlapci uchopili štafle a jali si fixem na strop malovat trasy. Od ruky, s poznámkama ... Přišel pan projektant a začal řvát ... Šéf dráteníků se na něj v klidu díval a když estét dokvičel, zeptal se ho klidně "Jo tak ... Takže tohle už je finální vzhled stropů? Nojo, no, to nám nikdo neřekl a v plánech to není ... Normální člověk by si tam dal podhled, aby to nebylo hnusný, vite?"
Nakonec se stropy myly lihem :-)
Tož stačí říct, nelíbí se mi. Já tomu rozumím, netřeba čističek odpadních vod:-))
Mně osobně se ty přiznané betony, technické prvky a elektrické rozvody v případě technické knihovny docela líbí. Nějak mi to k té technice sedí a nevadí mi, že si to na nic nehraje a nic nepředstírá.
Nedávno jsem byla ve Skopje, Makedonci jsou teď v období hledání národní hrdosti a identity. Teče tam spousta peněz a staví se o sto šest. Pěkné je to, což o to, ale ten přebujelý až nepatřičný monumentalismus, všechny ty historizující slohy, střídající se na malé ploše...po pravdě mě to odrazovalo jako nepatřičné a nabubřelé.
Už jsem ani ty nadživotní Alexandry a Filipy nemohla fotit. Už jsem si jen hrála s tím, kolik soch, fontán, luceren, antických sloupů a všeho možného se mi vejde do jednoho snímku.
http://www.exploringmacedonia.com/skopje.nspx
Jo a krom toho, že se horečně staví, okrašluje a buduje povědomí, tak samozřejmě tečou peníze i jinam. Chodníky jsou sice leckde rozbité, louže člověk přeskakuje, pouliční osvětlení sporé, ale zato moderní cykloinfrastruktura kvete a rozrůstá se.
Holt, když ptáčka lapají...
Ten beton je celkem moc pěknej ve výrobních halách, ale tady na mě taky působí "studeně" a neosobně. Ovšem naše starší je v obdobně řešené budově (FA naproti, s podivnýma krabicema poslucháren) děsně spokojená. Takže jsme asi zpátečníci ...
Jsem myslel, že právě v posluchárnách a čítárnách má být co největší klid... A zrovna ten ničím na povrchu netlumený beton je rizikem, že bude naopak pěkně odrážet všechno co se tam šustne. Cože je asi přesný opak toho, co bysme v takových prostorách potřebovali :-)
Slušné s pohledovým betonem zapracoval koncem 50tých Le Corbusier, asi naposled....
http://www.archiweb.cz/buildings.php?action...
Víš Karle,
u nás se říká, co by se stalo, kdyby na néjakej te virus naráz vychcípali všichni právníci.
No, vlastně nic, největšími blci by se stali architekti.
:-)
Oni všichni nejsou blbouni, ale těch co nejsou, je žalostně málo. V těch veřejných budovách je to nápadné hned, vem si třeba DBK Machoninových na Budějovickém náměstí. Nehodnotím vzhled, ale co je vevnitř? Ohromé duté nic, odspoda nahoru, schodiště kolem díry. Jediná výhoda, na Vánoce tam může být větší strom, než na Staromáku.
Vytápí, či klimatizuje se díra, co nic nepřináší. Obdobně by fungoval ten blob, podlevtoho co jsem viděl.
A tak funguje i u jiných staveb. Architekt oslněn prací s hmotou v prostoru zapomene, že se tam musí svítit, topit, chladit.
Tragické jsou i některé projekty rodinných domú, jež jsou občas vidět v novinách nebo na netu. Říkám si vždycky, ten chlap co to navrhnul, nikdy v domku nebydlel. Přímý vstup z venku do haly (zase dutina přes patro) nenavrhne nikdo, kdo chodí v zimě domů do domku. Ohromné skleněné stěny kombinované s izolačními žaluziemi?
To fakt někoho těší spát většinu roku v zatemněném krytu?
Architekti....
Jo, taky bych mohl nalinkovat odkazy na nádherné parní lokomotivy, plachetnice, krásné věci udělané lidmi, hodné obdivu, přesto na páru už nejezdíme.
http://www.telegraph.co.uk/culture/books...
Doprovodný obrázek je víc o skladišti, než o kulturním centru ´ke střetávání´
http://www.oxfordmail.co.uk/news/4217826...
Asi máš pravdu, Praha takové centrum kultury nepotřebuje.
A evidentně si ho ani nezaslouží! :-)
Jediné co na tom nechápu, na co stavět kulturní centrum u vás na vsi?
Na tu vaši kulturu stačí zasedačka na obecním úřadě.
Navíc tam máte pivovar, zimní stadion a restauraci Pod ledem!
Jde ti o prachy, ne o kulturu! :-)
Není tomu přesně tak, neb kapacita osvěžoven je omezena, a tak větší akce se musí konat v Sokolovně.
O mě je už celkem celosvětově známo, že jdu po prachách přes mrtvoly a nějaká ta kultura je to poslední, co by mě zajímalo.
No ne, vážně, asi by to chtělo odborníka, který by nám řekl, zda nejsou prostory pro veřejnost v rámci rozpočtu na skladování knih tak trochu nepodstatné?
Jako že když už se to mělo stavět přímo v centru, tak aby to mělo krapet vyšší kulturní úroveň než sklad nábytku?
Právě o tom debatím, v centru další kulturák nepotřebujeme.
Docela dost, pochopitelně kvůli sklu, se v těch výstavních prostorech v Praze pohybuji, není fakt o ně nouze, spíše problém je, jak je ufinancovat. Postavit další prostory by znamenalo jen zahustit konkurenci.
Takovéhle prostory jsou nákladné a to nejen kvúli výstavbě, ale kvůli provozu, žere to miliony - viz Kongresové centrum - Lidojem na Vyšehradě.
Léta s partou fandů sníme o museu čs skla, exponáty máme, našlo by se i dost baráků, wle neuživí se to, prostě bez externích zdrojú to nejde. Kudrnáč trochu máknul, a zdá se, že se zlomek plánu podaří někde v Živnobance.
Ono je hezké chtít "knihovnu jako centrum kultury", otázka kterou kladu je, opravdu nám chybí, opravdu je Praha bez knihovny nekulturní?
A ruku v ruce s tím jde další otázka, máme na to? Nejen postavit, provozovat.
Ovšemže Praha může být bez knihovny. Proč by nemohla? Zatím tedy je s knihovnou, ale záleží samozřejmě na tom, co si lid přeje:-))
Ano, Praha múže být bez knihovny, jako "kulturního centra".
Těch je v Praze víc, než je schopno se uživit.
Praha také nemá molo, doky a přístav, což velká města ve světé běžně mívají.
Máš s toho komplex?
Ne?
Tak proč z absence blobu?
http://www.vitalia.cz/clanky/koprolalie...
... ´bere ho to´ jen občas ...