Po první velké cestě k Baltu, kterou jsem absolvovala před čtyřmi lety s PetremP a jeho synem, se jako další meta nabízela stezka Labská. Když si ji tedy Petr naplánoval na letošek a nabídl mi opět účast, nezaváhala jsem, přeskládala i pracovní program, abych se dokázala vejít do zvoleného…
Ta věc s ruskou vlajkou je tedy pěkná finta.
A co se týče Šasaj, zjistili jsme, že u některých Němců spíš než o přízvuk či nářečí jde o nějakou nemoc hrdla, jinak se ty zvuky nedají vysvětlil.
Ježkovyzraky. Já ještě nestihla přečíst celý Cuxhaven od petrap a je tu další nálož...
Tak teto díl je prakticky s Petrovým paralelní. :-) Až ty druhé díly se bohužel rozešly...
A kolik dílů budeš mít ty?!?
Já si to pak vytisknu a přečtu všechno najednou.
Doufám, že už jen jeden... ledaže bych se moc rozjela a musela to rozpůlit. Ale celkem se mi daří držet svoji grafománii na uzdě. :-)
Díky, tak to já si počkám.
Zatím přelouskám cestopis od petrap. Už jsem do něj nahlédla, ale musím si k ruce ještě vzít mapu.
http://www.gpsies.com/map.do?fileId...
Ta oblast mezi Vockerode a Dessau byla nějaká zakletá, my jsme nebloudili, ale přijeli jsme do Dessau jinudy než bychom si přáli, po silnici místo přes ve všech průvodcích a blozích popisovaný lesopark.
Jak jsem to u tebe četla, myslím, že v tom byl ten náš kámen úrazu. My - asi - přijeli přes ten lesopark. Můžeš to případně zkontrolovat http://sportypal.com/Workouts/Details/3927077
I ty naše zajížďky tam jsou pěkně vidět.
A někde tam jsme se začali podle "éček" asi vracet po té vyznačené objížďce, kterou jste pravděpodobně přijeli vy.
Kurnik jak můžete bloudit, když je to furt podle vody :-)
Mě se po Labské podařilo dojet jen do Torgau, pak jsem to točil na Berlín, problém jsme měl jen na začátku, když na Königstein jsem místo po levém břehu to vzal po pravém, kamzičí stezkou.
Jinak se mi zdá, že Ifča přišla zhruba na to samé co já, OSMand někdy naviguje docela divoce a tak nějak jinak, než by našinec považoval za optimální. Stejně tak se chová i navigace Teasi. Do obou lze nahrát doma předem připravenou trasu, ale má to háček, jak člověk z trasy uhne, třeba kvůli nějaké překážce, vrací ho to na původní místo, kde se podle toho stroje dopustil chyby.
Možná s tím neumím, ale nenašel jsem vlastnost, kterou nabízí automobilová navigace, tedy "obejet překážku" ve vzdálenosti 100 metrů až 5 km.
Tedy rozumnou navigaci, podle které by se dalo jet jaksi bez drobných problémuů stále ještě hledám.
V případě zakufrování je fakt nejlepší zapnout google maps a najít si, kde sem tím čudlem. Pěkně si prohlédnout okolí, a rychle vyrazit dál.
Přece ty německé datové simky už nejsou tak drahé a ten on-line komfort stojí asi za to.
Ještě jedna věc, když mám hlad, nehledám v Německu nádraží, ale snažím se najít větší benzinku.
Doplnil bych. Podle vody to moc není. Neuvědomuju si jak je to před Torgau, ale celkový dojem z Labské cyklotrasy do Magdeburku ve mě zůstal ten, že podle vody je to jen do Riesy a pak spíš náhodou se to někde k vodě přiblíží.
Nádraží jsem jim poradil já, jako nemotorista benzínky neumím, jako cestovatel vlakem umím nádraží a věděl jsem o té fintě, jak otevírat obchody i v neděli - mít je na nádraží.
Já jel za povodně, voda byla pořád všude, cyklostezky od Meissen byly pozavíráné, možná právě proto jsem nebloudil, protože poměrně dobře vyznačovali objízdné trasy.
Chápu nádraží, to by zase nenapadlo mě :-)
Benzinky jsou celkem spolehlivé a možná mají hutší síť než nádraží, a ty co mají 24/24 provoz v Německu téměř sichr, že tam budou mít něco k jídlu. Je to šance jak nakoupit i večer, po zavírací době, mívají, přinejhorším alespoň nějaké pečivo, jen je to tak 2x dražší než na rohu v Lidlu...
Pokud by šlo o to, dostat se někam dál ve směru stezky, taky bych nebloudila. Ovšem motat se ve městě a hledat cykloshop, popřípadě pak přesné konkrétní místo, kde jsem nechala bagáž se spolujezdcem, byl už trochu problém. :-)))
To docela chápu, proto vozím s sebou všechno, co by se náhodu mohlo podlělat a pro sichr 2x.
Pláště jsem nasadil nové před cestou, ovšem po tvé zkušenosti s sebou jeden pro sichr taky vezmu, skládací.
Ono se mi leckdo směje, že toho s sebou tahám zbytečně moc, a že si člověk vždycky nějak poradí.
Poradí, o tom není pochyb, jen to stojí strašně moc času a Murphyho zákony jasně říkají, že se něco podělá v okamžiku, kdy je toho času nejmíň a pro sichr třeba o víkendu, aby i kološop byl k prdu.
Plášť jsem s sebou nikdy nevozil. Pak mě jednou napadlo si ho pro sichr vzít a zrovna se hodil.
Náhradní bych v té chvíli asi těžko sháněl.
Já sebou vozím na opravu pláště kus staré duše a stříbrnou pásku. Na dojezd to zatím stačilo.
A loni na noční kontrole Řípu se pro_pova pneumatika cestou vyspravovala tím, co se našlo v kontejneru s plasty a kartony :o)))
Dobrý nápad na ježdění kolem komína. Zařadím do nářadí. Ale na dálkovou cestu si stejně raději vezmu celý plášť.
Stříbrná páska - tedy univerzální svářečka od dřeva a plastu přes ocel až k hliníku jezdí se mnou furt, bez té nepřežiješ :-)
Stříbrnou pásku a stahovací pásky také vozím, to s tou starou duší by mě nenapadlo.
Můj syn před časem projel rumunské hory natěžko s tím, že část šroubů na nosiči měl nahrazenou stahovacímí páskami. Na rozdíl ode mě nevozí náhradní šroubky, ale alespoň ty pásky s sebou měl.
Fakt ten stahovací pásek udržel i naložený nosič?!?
Sice vozím různé tloušťky pásků, ale u nosiče bych se trošku obávala. Přece jenom ty pásky neudrží vše.
Tak samozřejmě váhu těch zavazadel ne, poztracel ty šrouby co spojují tyčky vedoucí z podsedla s nosičem. Koukal jsem, zda-li nosič není v garáži, ale není, tak to nemohu vyfotit.
Edit: Koukám, že Hekynen byl rychlejší (nešel do garáže). Takže vidíš, udrží.
hele a víš, že tímhle sichrováním nedáváš Bohu moc šancí, aby ti pomoh, když jsi v úzkých ;-)
Babička říkala: člověče přičiň se a pán Bůh ti pomůže
To je takové protestantské, neříkal si, že babička byla moravský bratr?
"Babička byla moravský bratr"... :-))
On to Petr ví, říkávám to s oblibou:
"moje německá babička byla českým bratrem"
Ono to bylo dávno, ještě než ten Áda to rozesral, na Vysočině odkud pocházela ona i děda byla jedna vesnice německá, druhá česká, ti lidé tam žili vedle sebe a někdy, což byl případ mé babičky a dědy, spolu.
Asi nebyl problém, že si můj děd vzal Němku, ale problém byl, že byla katolička. Tak se moje německá babička v dospělém věku stala českým bratrem.....
registrované partnerství v dobách kdy se ještě netlačilo na pilu.
Já Osmand pro navigaci jako takovou nepoužívám. Jen jsem si do filtru vyhodila "cyklo" či něco podobného... a vybrala si název, co vypadal "dobře". Což si nemyslím, že byl problém Osmandu - na zadání "najděte mi něco, kde koupím plášť a mají teď otevřeno" by asi žádná navigace smysluplně neregovala...
Jinak - v centru Drážďan nevím, zda bych našla benzinku. O sortimentu nemluvě - restaurace jsou jen u těch velkých a navíc jsem restauraci nechtěla, jen zásoby na další den. Což z "benzinkové" nabídky nevyskládám (ale jo, v případě hrozby smrti hladem jo, ale tak zle zas nebylo).
V centru Dresden (skoro) o pár vím, jedna ohromná s pekárnou je na cestě do místního kempu.
Jsem zvyklej, když potřebuju cokoliv koupit, hledat ty benzinky, v Německu to funguje, ve Francii mnohem hůř.
Moje cyklonavigace navigace Teasi One má nahrané Cykloobvhody jako body zájmu, jenže to je specielní cyklonavigace a navíc Německá, v Německu by to asi mohlo fungovat. Jinak je skoro k prdu, už jsem jí příště chtěl nechat doma, ale vidím, že pojede v batohu pro sichr, kdybych právě tohle potřeboval.
Opravdu by mě nenapadlo hledat v navigaci off line, to bych se asi připojil na net. Ale ten taky vždy není spásou, vloni, když jsem sedostal do průšvihu ve Vogézách, net mi v dosahu 50 km žádné ubytování nenabídnul, ať jsem browsil jak jsem browsil, pomohla mi navigace, která měla v Saarebourgu 3 hotely (z nichž jeden opravdu fungoval)
Takže možná cykloopravnu asi bude lepší hledat v té cyklonavigaci, ne každej malej kráměk je na netu.
jo ty benzínky
Výborně, hledat benzínky za účelem jídla mě vlastně na kole ještě nenapadlo.
Nejen jídla, koupíš i pivo, a v tom Totalu v Dresdenu maj i velmi slušnej výběr. Nealko taky a do petek natankuješ vodu.
Ty větší mívají Bockwurst a někdy i nějakou polévku, u menších dostaneš spíš jen ten sendvič, dost podobné, jako je tomu u nás. Ráno ti prodají kafe a pečivo, nasnídáš se i v časech, kdy jinde mají ještě zavřeno, neznají víkendy ani svátky.
Dokoupíš baterie, lepicí pásku, seženeš šroubovák a gumicuk na vozejk, při nákupu si vidíš na kolo a všechno odsejpá docela rychle.
Jo, a jsou tam hajzlíky s papírem a umývadlo s mejdlem, benziky jsou pro cyklovandráka docela dobrá resuscitační stanice.
Benzinky super jsou, ale až na ty ceny... Jsou o cca 1/3 vyšší, tedy aspoň v ČR (i na Slovensku) to tak je, jak je to v Německu, to nevím...
Mimo těch nedělí s jídlem problém nebyl - a i tak šlo jen o ten první den. Balila jsem se za mimořádného pracovního vytížení, poslední "dépéhá" skončila v sobotu v pět ráno a v sedm jel vlak na Děčín. Takže jsem ten nákup nějak moc nepromýšlela. Na cestě v dovolenkovém režimu už člověk to průběžné zásobování zvládal.
Nicméně po případ fakt extrémní nouze to špatný tip není.
V Německu spíš o polovinu než v běžných krámech.
Pozor, varování:
Zkušenost s benzinkami u nás, na Slovensku nebo v Německu nepřenášet do Francie.
Tam je šílený rozptyl služeb, spousta benzinek 24/24 funguje bez obsluhy jen na platební karty a tak spolehnout se na navigaci, co mě dovede k nejblížší Shellce nelze.
Já jsem sice párkrát v Německu benzínku zkusila, ale v neděli to s nimi bylo stejně na prd.
Alespoň co mohu posoudit v Erkneru u Berlína nebo před Drážďanama v Heidenau.
V Heidenau jsem sehnala alespoň nějakou buchtu a mlíko, ale v Erkneru ani sušenku.
Pokud se pohybuji mimo dopravní tahy, tak se na benzínky raději nespoléhám.
Ale jo, to tam tak nějak bylo taky. Jenže jich právě podle tohoto filtru bylo nějak moc a jak mě tak tlačil čas... tak to podle toho dopadlo. Ráno v klidu jsem jela najisto. On ten plášť byl v háji už od začátku, tj. po výměně duše bylo dost pravděpodobné, že by to zas pár dní vydrželo, možná i celou cestu, takže to nebylo nějak dramatické. Ale příště už bychom to štěstí blízkého města mít nemuseli, tak jsme to řešili na místě takto.