Nejsou to žádné veletoky, přesto třídenní cestování v oblasti jejich toků - v Lužici v německých spolkových zemích Sasko a Braniborsko (Sachsen und Brandenburg) dalo přičichnout k dálkám.
Řeky pramení každá v jiných horách, jejich vody se dostávají do dvou moří, delší Spréva pramení v Německu,…
To byla rychlost! Před chvílí jsem to dopsala. Už koukáte do mapy?
To je zajímavé jak je tento cikánský způsob života návykový :-)
Hned mi to vyvolalo vzpomínky, skoro totéž, ale v protisměru a přes Cottbus a Senftenberg jsme jeli vloni. Jeli jsme ve volnějším tempu, na tříkolkách, po ose z Krkonoš. Ten kraj je opravdu pohodový.
V Neusalze jste minuli odbočku, protože jste přijeli po silnici. Správně se má přijet z centra, pak je cesta jasná. Dokonce je tam taková letitá cedule psaná ještě ručně.
Jenže kdo by se tam nahoru k českým hranicím cpal.
V Budyšíně není cesta příliš jasná i kdyby nebyla objížďka, je to tam nějak začarované.
I když jsem tam, krom té příčky mezi řekami, jel už několikrát, jel bych tam hned znovu.
No podruhé už jsme z centra přijeli! A někde tam nahoře jsme si taky pojezdili. Už nevím nyní, kde se stala chyba, totiž tam někde kus předtím byla odbočka vlevo, hned za rohem ale byly cesty dvě, někam vlevo nahoru prý k nemocnici. Tam se nachomýtla nějaká babka a vedla si stále svou, že když pojedeme naopak dolů, přijedeme stejně tam, kam chceme, a vyhneme se kopcům. Tak jsme ji nakonec poslechli, když nám neřekla, kterou cestou bychom se měli dát nahoru, a tím to začalo.
Ta příčka byla pěkná, i když se nám tam ztratil čertík.
A já bych jela taky znovu.
Tady je mnou používaná cesta vidět (i s výletem do Fukova)
http://www.gpsies.com/map.do?fileId...