Elektrifikoval jsem si leho-tříkolo vyrobené P.Pollokem ze Slovenska (1000W, LiFePo4 48V/10Ah). Chtěl bych si pořídit na letní cyklo-turistiku nějaký skládací solární panel na vozík pro stacionární dobíjení accu při zastávkách. Existuje nějaký hotový výrobek? Zatím jsem tu na fóru dohledal solární nabíječ z http://www.goldenmotor.com/ ale těch 80W mi přijde málo, představoval jsem si nějaký výkonnější, kolem 200W. Bohužel se v tomhle vůbec nevyznám, abych si něco takového poskládal třeba ze součástek na http://www.aliexpress.com/.
Díky za případné tipy.
S tím by ti mohl poradit Dudi ale ten se momentálně toulá někde po evropě s tímto strojem. Ty panely mu prý stačí nabíjet baterie 36V/11Ah, to zařízaní dává 60W.
To vypadá celkem zajímavě. Jestli jsem to pochopil správně, tak tam má dvě accu, na jeden jede a druhý nabíjí?
To je náhoda, včera jsem posílal dotaz do Azubu na podobné téma, určitě mají spoustu zkušeností po absolvování solárního závodu z Paříže do Astany, viz: http://thesuntrip.com/les-velos-solaires-2013/. Takže řešitelné to je, jen najít dost informací.
Zajímavé solární panely mají i na http://www.i4wifi.cz/Baterie-a-nabijeni/solarni...
Jen se nevyznám v těch regulátorech, inventorech a měničích.
Myslím, že 12kg je zbytečně těžké. Tohle http://www.i4wifi.cz/Baterie-a-nabijeni/solarni... je lehčí. :) Jinak držím palce. Ta myšlenka mít na tříkolce nebo přívěsu solární panel má hlavu a patu. Navíc tříkolka je stabilní věc, takže není problém mít nad sebou panel. Taky mě tyhle myšlenky hlodají, ale zatím jsem do toho nešel, protože vím, že nejsem schopen to zatím udělat na úrovni, se kterou bych byl spokojen.
Ten je sice lehčí, ale má pouze 16,64V. To bych musel pro 48V liFePo4 na kolo naskládat čtyři a jen za panely bych nechal přes 35 tisíc, tolik si bohužel nemůžu dovolit investovat. Ale jako tip zajímavý, díky.
Tak tohle je přesně ta cesta, lehké soláry. Jenom vymyslet, jak to poskládat, aby elektronika mohla být co nejjednodušší a mohlo to dobíjet i za jízdy. Možná tři menší panely do série a celé t stavět na 36 V.
sice s časovým odstupem ale:
i4wifi bych nedoporučil.
Mám s nimi zkušenost z práce...
pokud Ti nevadí že píší nesmyslné nabíjecí napětí atd, že reklamaci řeší způsobem " mz dodali komponentz, chzba nastala u Vás (selhání dodaného BMS nebo nabíječky -> zahoření baterií 100Ah) tak si to od nich kup, ale - byl jsi varován.
Jinak, co jsem o tom přemýšlel, tak jsou dvě cesty... Mít sérii solárních panelů s dostatečným napětím, aby elektronika mezi panely a baterií elektrokola mohla být jednoduchá. Další možnost jít do klasického systému s 12V a tedy mít navíc nějakou 12V baterii a nějaký měnič na vyšší napětí... Zase baterie navíc na škodu není, protože energie v ní se taky počítá.
Ideálně bych rád koupil nějaký hotový kompaktní řešení pro solární nabíjení 48V LiFePo4, jako je na http://www.goldenmotor.com/
Skládat ty komponenty a měniče nějak sám a pak to napojit na baterku za 12 tisíc a čekat co to udělá, na to nemám nervy :-)
Hlavně aby to nebylo moc těžké. Ty to chceš dát nad tříkolku jako střechu?
To se rozhodnu, až budu vědět, jaký bude mít ten solární panel rozměry. Nejradši bych to hodil na nějaký vozík.
http://m.youtube.com/watch?v=kvz61A0StkI
http://travelbikesandstuff.wordpress.com/e-bike...
RADĚJI NABÍJEČKU NEŽ TU HRŮZU. Na tříkolku to jde nějak dát,ale na kole je to jako pěst na voko
Máš recht.
Ale jsou ještě šílenější konstrukce.
Dej si do google "solar powered electric bike" a vyskáčou na tebe. To řešení se závěsným vozíkem má jistý nápad. Máš e-bike, zapřáhneš vozík, někam dojedeš, 6 hodin nabíjíš, jedeš zpátky. On tam mluví třeba o cestě do práce.
Nevím, kde dělá, že tam nemá zásuvku, ale alternativa to je.
Určitě za celou dobu životnosti soustavy o dost dražší než pořídit moped nebo skůtr. Ale jak vidíš, koumá nad tím dost lidí a snaží se to prostřelit, třeba za pár let se z toho něco vyvine.
Nebo taky ne.
Haha, podle mě 3x 12 je 36. Vykašlat na regulaci, dáš 3 gelovky , na každou bodneš 12V panel přímo a přes diody zapojíš baterky do serie a je po ptákách.
Jen to má háček, a to ten, že ty blbý lionky se počítaj za 36V, ale je to nominál, nabíjí se na 42V.
Kdežto 3x13,5 max u gelovek je furt málo, navíc to je jen při nabíjení udržitelný napětí.
Lifepo by snad nějak vyšlo, proto se asi taky na tohle používají, ale nesmí se zas moc přebíjet, jinak trochu topěj.
Každopádně ale je to potřeba rovnou odčerpávat, pokud je panel aktivní. Takže na ježdění a zároveň sluneční pomoc dobrý. Na stacionár to ale nevidím, to by bylo o dost složitější zařízení, jednoduchý měniče jsou šíleně ztrátový, nic by ti nakonec nezbylo. Vlastně jo, teplo... ale to asi není ten profukt co by byl potřebnej v létě :D
baterka 12V navíc + měnič... obětuješ cca 15- 20 procent výkonu... Navíc vozíš tu baterku která má X kg a o to máš větší spotřebu. nárůst hmotnosti o 10 kg Ti zvětší spotřebu o cca 1600Wh na 100km
jednotky - Ah x V = Wh
Podle mých zkušeností to nepůjde. Solár je naprosto nestabilní zdroj, kterým se dají nějak nabíjet olověné aku, ale ne lithiovky, které vyžadují stabilní nabíjecí napájení a to poměrně dlouho. Počítej že při výkonu nabíječe 4A to budeš nabíjet dobré 3 hodiny. Solár reaguje na sebemenší zastínění nebo mrak velkými výkyvy, takže bys musel mít kompenzační prvek, nejlíp olověnou baterii a za ní měnič a nabíječ, což je strašně ztrátový.
Nevyplatí se s tím patlat, lepší naplánovat pauzu v místě se zásuvkou a nabíjet klasicky. Ušetříš si nervy, váhu a k tomu prachy za solár a poničený baterie.
Ale jak teda jeli tenhleten závod? http://thesuntrip.com
Evidentně jim to šlo, a příští rok jedou zas. Bohužel už nedokážu najít reportáž z celé cesty, ale vybavuju si, že zvlášť ve slunečných dnech měli hodně slušné výkony. A soláry GWL z odkazu od Robikla jsou přímo doporučovány pro nabíjení LiFePO baterií.
https://m.facebook.com/CzechSolarTeam?_rdr
Solární nabíjení baterie neničí. Ničí je výkyvy nabíjecích parametrů.
Ale to je potřeba v praxi vyzkoušet... Říkal jsem si jenom, že když už to mám vyzkoušený, u modelářů nemusí se s tím rozčilovat další.
Solár je podle mě dobrej na pomocnej zdroj, kdy sníží spotřebu, leze z něj stejnosměr a za provozu ho lze snadno nasadit vedle baterky. To pak proste baterka jen doplňuje výkyvy soláru a je to OK. Za slunce se baterie skoro nespotřebovává.
Na plachetnicích to funguje taky, ale tam jsou olověný baterie, kterým výkyvy nevadí. Ale když si dáš měřák na výstup soláru a jdou mraky, nestačíš to ani číst. A ani tam samotnej solár není schopen spolehlivě pokaždé nabít, za jistotu se považuje větrnej generátor nebo vlečnej, nebo alternátory motoru, pokud se za bezvětří nepluje.
Vycházím z toho, že kolega se ptal na stacionární dobíjení baterek, ne provoz za jízdy. A jsem si jistej že to je rozdíl.
Takže stejně ničí baterie třeba i nabíjení pomocí rekuperace, když ji použiju často a v krátkých intervalech?
Neveř tomu. Naopak občasné oživení baterky byť krátkým dobitím je příznivé. Jak jinak by baterie BionX mohla mít 1000 cyklů? Obecně platí, že lionky je lépe dobíjet raději vícekrát málo než jednou plným cycklem. Takže logicky každé malé dobití ať už rekuperací nebo ze solárního panelu je příznivé. Co je problém je rychlodobíjení... Ale panely kolem 100W tam pro 36V baterii stejně poteče kolem 2A, což u je v pohodě i pro minibaterku s 5Ah, takže bych se nebál.
No, pokud nejsou olovo, tak určitě. Stejně jako bys je stále částečně nabíjel a podobně.
Ono kdyby ty Li-xx baterie na to nabíjení nebyly tak háklivý, dávno se dávají do aut. Lehčí, menší, ekologičtějí, spousta výhod proti olovu. Solár je super věc, ale zklamala mě ta nejistota jestli to bude fungovat zrovna když potřebuju.
A na dotaz, proč má nějaká baterie 1000 cyklů snad ani nemá cenu odpovídat. Když na naše napíšu 2000, budou je taky mít, klidně. Sice se to moc neslučuje s provozem v elektrokole, ale co na tom, papír to snese a nikdo to stejně nenajezdí, aby mi dokázal že kecám.
Což se tu už probíralo jinde.
To pak všichni včetně bionxu musí být hlupáci když dopustí rekuperaci na svých zařízeních.
Samozřejmě je to nesmysl co tvrdíš a všechny li-xx v phodě snáši částečné a přerušované dobíjení.
I v mobilu máš tyto baterie v menším provedeni kde se nabíji při zvýšeném provozu mobilu káždý den i jen částečně(služební mobil) a vydrží v pohodě 3 roky, což je více jak 1000 cyklů. Pak ovšem klekne vetšinou najednou.
Na elektrokole se dá udělat 200 cyklů za rok pokud nejezdíš denně i v zimě.
Na druhou stranu když někdo napíše 1000 cyklů počítám že polovina bude pravda. Vyjma průmyslových lifepo4, ty vydrží více jak 5 let ve velmi dobré kondici a dalších 5 let se sníženou kapacitou. Ono taky záleží jakou kvalitu si koupíš.
Přesně. A když budu uvažovat dost opatrně, tak 500 nabíjecích cyklů x dojezd 40 km dává 20 tisíc kilometrů, to znamená několik let celkem intenzivního provozu, takže strašení omezením počt nabíjecích cyklů není na místě.
:D
jo, rekuperace. To je z negativního vlivu přímého motoru vymyšlené pozitivum.
Hlupáci nejsou, ale jak chceš stavět na bázi přímého motoru a nemít nějakou rekuperaci, resp. odvod energie v případě že je motor neaktivní a unáší se ?? Musíš mít rekuperaci , baterie je zátěž. Jinak bys musel táhnout řetízek a uzemňovat to.Nebo mít něco jiného, co ti vybije odpadní energii. Vlastě tedy dva.
Proto se na přímáku nedá jet bez baterky, nebo s vypnutou, abys neodpálil elektroniku.
A pokud jde o nabíjení, lionky se nabíjejí CC-CV , neboli konstantní proud a ukončovací fáze konstantním napětím. Výrobci podmiňují paramery baterií právě dodržováním tohoto.
Dále: tabulky třeba od Panasonic uvádí že 1000 cyklů platí při 1C vybíjení a zároveň 0,2C nabíjení. Oboje je nedosažitelné v praxi u elektrokola.
Tady je zákaznickej zjednodušenej datasheet, vlevo dole je tabulka pro nastavení nabíječů, všimni si jak větší část cyklu jede CC (konst.proud) a na cca 80% přechází na CV (konst. napětí). Prostřední křivka je náboj, (capacity) .
http://industrial.panasonic.com/www-data/pdf2...
Tabulka vpravo dole je opotřebení za podmínek uvedených v tabulce, v překladu platí pro nabíjení 0,85A a vybíjení 2,75A.
Baterka elektrokola je tedy poskládaná zjednodušeně řečeno tak, že je tam několik bloků po 10 článcích pro 36V verzi. Jeden blok má tedy u těchto článků 2,9 Ah. Baterie 11,6 Ah má tedy 4 bloky. Měl bys jí podle tabulky vybíjet max. 4x2,75= 11A a nabíjet max. 4x0,85= 3,4A. Při překračování hodnot jde křivka životnosti výrazně dolů, proto se ve veřejných datasheetech uvádí jen tyto tabulky. Kompletní datasheet má 7 listů.
Možná jen jsem nechápavej, ale jak docílit hodnot co někteří prodejci uvádí nevím, mě to vychází tak 500 cyklů jistých do 75% dle záručních podmínek.
Stejně tak nechápavej jsem v případě solárního nabíjení, tam mi není jasné jak docílit konstantního proudu a posléze konstantního napětí bez kompenzačního zařízení.
Rekuperace je u kola zbytečná záležitost.
No, je to jinak, rekuperace je sice zbytečná z pohledu praktičnosti, protože je neefektivní, ale nezbytná nutnost z pohledu ochrany elektroniky před nežádoucí produkcí energie z motoru který pokud netáhne , funguje jako generátor, a to celkem výkonný.
Nerudovská otázka kam s ní je vyřešená baterií.
Je to v pohodě, ale není třeba z rekuperace dělat zlaté vejce. Je jen pozlacené aby se to líp prodávalo :D
A tohle vlákno o rekuperaci není, tak to tu nebudem snad pitvat, co?
Já mám tu nezbytnou nutnost vypnutou. Stejně jezdím stylem plný plyn a zapnutý tempomat. A občas přišlápnu do kopce. A až si koupím střeďák,tam žádná rekuperace nebude.
Stejná zkušenost.
Rekuperace se nezapíná přece automaticky, když do motoru neteče proud ale pouze při stisknutí brzdových páček, nebo specielním čudlem, co si doděláš.
Problém nastane, když máš nabito do plnejch, a sjíždíš kopec, brzdiš, rekuperuješ, a pak už jen letíš vzduchem....
No, to bych se docela hádal, jak je mým zvykem. Jak se motor točí, něco z něj leze. Jsou tam permanentní magnety, takže žádný buzení netřeba, dynamo jak vyšité...
Jindra má pravdu. Podle toho, co píšeš, tak jsi nejel na kole s přímým motorem, když si myslíš, že zná jen dva stavy a to plyn a nebo rekuperace.
U crystalyte HT i HS se zapínala rekuperace automaticky při překročení rychlosti 35km/h a to jen při vypnuté plynovce.
To mně právě vadilo když jsem se nechal vyvézt autem na kopec s plně nabitými aku. Pak jsem ho sjížděl maximálně třicítkou.
Kdybych to pustil výše tak bych zničil aku a nebo řj.
Podle všeho jsem právě z tohoto důvodu letěl přes řídítka. Poku rekuperovat do plnejch kousnul řj a motor. V předním kole, smutný příběh.
Ujel jsem na tom motoru v kuse 1000 km, bez rekuperace, s odvařenými Hally. Nebyl problém, jestli to vyrábí nebo nevyrábí proud nevím, ale rekuperovat netřeba a jede to.
Jinak, rekuperaci u toho MP docela poznáš, brzdí fest, někteří kolegové to používají jako něco jako brždění motorem.
Jak je to v těch drátech netuším, ale vím, že rekuperace není povinná aby ten motor nebo řj fungovali ok.
MP brzdí fest i bez rekuperace. Je to motor vhodný jen pro E.mopedy. Na kolo to není.
Tak to máme zase o něco blíže a levnější:-)
http://eclipsebikes.com/bafang-8fun-bbs02-drive...
To jo, ale zkus si dát rekuperaci.
Nezkusím. Nemám potřebu. Kolo je na rekuperaci moc lehký dopravní prostředek.
škoda že ty rekuperace nejdou regulovat.
Docela dobře to umí regulovat jednotka Kelly.
Magic můžeš regulovat jen tím, že to naprogramuješ přes kabel na jiné procento. Navíc se to nastavení chová docela zvláštně a jinak než by člověk čekal. Kelly je proti tomu jiná liga. Samozřejmě můžeš si nastavit v programu max rekuperaci, ale pak máš hlavně přímo na kole možnost plynulé regulace a nebo alespoň dvoustupnové regulace, pokud to chceš mít zapojené jednoduše. To už pak je celkem použitelné. Z mírného kopce rekuperuješ málo a z prudkého nebo při zastavování máš vyšší stupen rekuperace. Docela to tak stačí. Takže Magic se tomu nemůže moc rovnat.
Myslím tím něco jako nastavení ztrátového výkonu nebo jen proudu.
U Kelly nastavíš max napětí a pak to rekuperuje tak, že nějaký kousek pod tuhle hodnotu to snižuje proudy a na nastavené hodnotě ti to do baterky neláduje nic. Nevím jestli to přestane rekuperovat jako že brzdit a nebo to mění ve ztrátový proud. Spíše bych vsadil na tu první možnost.
Šikula mi tenkrát říkal, že ta Kelly dokáže i rekuperovat plynule, prý to napojí na stejnou páčku jako je ta na plyn, a může se to používat jako motorová brzda, lepší než ta šleha, když stiskneš brzdovou páčku a rekuperaci zapojí skokem.
Ale nepředvedl mi to, neudělal, protože měl pořád strašný fofr....
Neznám lion technologii. U Lifepo jsou udávány vybíjecí parametry lepší - až 3C a u lipoly píšou až 40C(ale zároven je zkušenost, že při 40C spadnou počty cyklů pouze na desítky). Je samozřejmé, že se musí výkon panelů přizpůsobit kapacitě aku, aby byly navzájem vyvážené. Ale těch 0,2C vyhoví i pro lion - při 100Wp panelu jsou to při 10ah/48V aku akorát 2A nabíjecího proudu.
K nabíjení - u lifepo,lipoly: Nabíjí se proudem nižším než max.doporučeným(je jedno jestli je konstantní, když bude nižší bude pouze déle trvat), pouze ke konci se nesmí překročit max.napětí na žádném článku, někdy se proud ke konci snižuje, tak aby odpovídal max. proudu, který dokáží vybalancovat balancéry jedn. článků. Není zde důvod nabíjet dvoufázově - konst. proudem a pak napětím. Pro max. počet cyklů platí, že je dobré se vystříhat jak spodní, tak i horní oblasti na křivce. Tedy nabíjet např. jen na 95proc a vybíjet jen k 10proc., sice příjdu o část kapacity(zde např. 15proc), ale získám navíc stovky nebo tisíce cyklů.
KDyž se podívám do grafu z odkazu, tak i u lion bych fázi nabíjení konst. napětím úplně vynechal, příjdu totiž jen o cca 7proc kapacity (2,7ah proti 2,9ah), ale troufl bych si tvrdit, že se mi aku odvděčí vyšší životností(obdobně jako u lifepo).
Rekuperaci bych laicky shrnul takto:
- nechci brzdit a napětí generované na motoru je bezpečné - silová elektronika připojena, aku odpojena
- nechci brzdit a napětí generované na motoru je nebezpečné - silová elektronika odpojena, aku odpojena.
- chci brzdit a napětí generované na motoru je bezpečné - silová elektronika připojena, aku připojena(úroven brždění lze řídit pulzně PWM).
- chci brzdit a napětí generované na motoru je nebezpečné(nebo je aku již plná) - silová elektronika odpojena, aku odpojena, připojeny "odpory" (úroven brždění lze řídit PWM).
Pokud totiž nepotřebuji přeměnovat mechanickou energii na elektrickou, motor(generátor) nebudu zatěžovat a k přeměně nedojde, pouze se na svorkách objeví vyšší napětí.
Souhlas , tak to je, a platí to i pro Li-Mno2, případně další lithiovky stejně, liší se jen koncové napětí. V duchu toho je i nastavena elektronika (BMS) v továrních bateriích, aspoň tedy v těch co znám podrobně. Používáme u 36V nabíječe 2A a spodní vypnutí BMS je na 30,8V a horní 41,6V.
Co se outdorového nabíjení (a i té rekuperace) týká, je fakt, že pokud proud bude kolísat pouze pod např. 0,5C, bateriím to neškodí. Problém však je, že se i s nepatrným snížením proudu velice výrazně prodlužuje doba nabíjení. Ta je i tak velmi dlouhá, v praxi u 36V/11Ah na bázi Li-mno je to klidně i 6 hodin do plného stavu, myšleno síťovou nabíječkou 2A.
Vzhledem k povaze solárů je pak téměř nereálné se spoléhat na to, že bude mít každý den stálý přísun nabitých baterií. Pokud jede na těžko, spotřebuje zdatný cyklista se středovým pohonem min.400 Wh na 100 km, které ujede za cca 5 hodin. Pokud se mu při tom stačí nabít rezervní baterie, což pochybuju, tak to je limit dne. Může sice pokračovat s druhou baterií, ale tu prázdnou už nenabije v ten den skoro jistě, druhý den tedy bude čekat než alespoň jedna bude nabitá a vyjede později, pokud bude slunečno.
Tříkolka nebo vozík asi vychází na vyšší spotřebu, ale to neznám. Může to být i 1,5x tolik? Podobně i pokud bude chtít jet rychleji, což pohon umožňuje, spotřeba půjde nahoru. Pak stále bude čekat na nabití.
Proto tvrdím , že musí mít primární baterii a vyšší výkon panelů, nabíjet z ní CC a vyjezdit pak cca 800Wh za den. Musí být taková, aby do ní mohl pouštět i plný výkon panelů a mít kapacitu cca 1,5x tolik co provozní baterie, aby pobrala přebytek když je možnost, ale dalo se z ní dotáhnut nabíjení provozních baterií do konce i večer. Ráno by neměla být vybitá, aby se stačila dobít a začít nabíjet z přebytku některou provozní baterku.
Přijde mi, že když to všechno zvážím, je lepší nabíjet večer v kempu do rána ze sítě a snížit zátěž o ty všechny krámy. Baterky navíc povezu tak jako tak
Naprostý souhlas. Jakákoli nabíječka(rychlonabíječka) vychází lépe. Tedy pokud nejedu přes údolí smrti :-) 2 hodiny oběd v hospodě + rychlonabíječka. Ale pokud jsem zelený nadšenec,tak potom pár solárních panelů neuškodí.
Taky souhlas, ale technicky je solární dobíjení možné, je ovšem třeba investovat čas na technickou realizaci(takové asi trochu samodomo) - určitě použít MPPT. Taky nelze počítat každý den s max. denním ziskem.
U rekuperace se projevuje vhodnost mít vyšší napětí aku. Např. při 72V/10ah s 0,5C je "neškodný" brzdný výkon až ke 360W.
Když bude solár nad tříkolkou nebo na vozejku za ní, tak bude prostě ládovat, ať kolo jede nebo stojí, a takhle to určitě dělali i na zmiňovaném závodě, kromě nabíjení při jízdě nabíjeli i při pauzách, kdy navíc nakláněli celý vozík se solárem ke slunci pro zvýšení výkonu. Že v deštivém dni bude člověk rychle bez proudu je jasný, ale pokud to není závod a je dost času, tak o nic nejde.
ono s temi LiFePO4 a solary je to trosku slozitejsi....
O jejich vhodnosti pro skladovani energie vyrobene ze solarni elektrerny presvedcuje hlavne prodejce ktery prodava oba komponenty.
TJ za tim vidim obchodni zajem.
Nepopiram vsak ze LiFePO4 baterie jsou na cyklovani vhodnejsi nezli klasicke olovo.
Čeče budeš se divit ale ono to opravdu funguje.
Dudi s tím láduje baterie bosch, viz fotky výše.
Byl jsem s ním osobně když projížděl naším městem. Jede s tím po celé evropě, v současné době jde na sever do Švedska.
https://www.facebook.com/CestaJeZivot
Asi bych začal tím, co mi toto může přinést:
U reálné ongrid FVE 4,6kWp jsou v praxi max. denní letní zisky kolem 31kWh. FVE má skoro ideální podmínky - sklon střechy 35st a odklon od jihu 8st východně. Pokud vezmu, že panel by byl na střeše vodorovně počítal bych s denním maximem kolem 25kwh. Tedy denní zisk cca 5,5wh na 1Wp polykryst. panelu.
Z toho mi vychází např při 100Wp panelu denní max. zisk 550Wh. Při spotřebě např. 12Wh/km by toto stačilo na ujetí 45km.
Toto ovšem platí za předpokladu použití MPPT regulace jinak by dojezd klesl na 30km a méně.
Další věcí je způsob nabíjení náhradní aku, která se zrovna nepoužívá k pohonu. Určitě je výhodnější nabíjet pouze jednu aku, ze které se zároven bere energie k pohonu:
1. nižší ztráty - vyrobená energie se hned spotřebuje bez skladování v aku(pokud se vehikl zrovna pohybuje:-) a tedy bez ztrát
2. menší namáhání aku - aku při stejné vzdálenosti udělá méně hlubší cykl, protože část energie pro pohon dodá panel a pouze část aku.
550Wh je pořád zajímavá hodnota, když uvážíme, že baterie středového pohonu Bosch má nějakých 400Wh. Ale co to hlavně přináší je nezávislost.
Robe, nezávislost je podle mě docela silné slovo. Možná budu radeji záviset na tom, jestli mě pustí někdo k zásuvce, než se spoléhat na to , že slunečné počasí využiju pro nabíjení a pak asi budu jezdit v noci?? Asi.
A nebude-li opravdu slunečno, skončím stejně u zásuvky, protože zastíněnej panel je fakt mizernej pomocník.
Denní zisky energie jsou pravda, ale za předpokladu že s nimi vhodně naložíš. Regulace nabíječe ti vezme a znehodnotí špičky, ale nedoplní propady. Proto se ptám na kompenzační jednotku, která by to srovnala. Nevím, možná existuje a jen ji neznám. Takže si myslím, že při takto nízkém napětí ale poměrně velkém příkonu nabíjení,je to technicky skoro nemožné stabilizovat jen kondenzátory . Musel bys to transformovat na VN a pak snad, a následně znova transformovat zpět... Outdoorový nesmysl, zatím. Ostrovní systém je super věc, ale zatím se do batohu nevejde... pár let ještě vydržet
Propad proudu od zastínění, nebo co myslíš? Podle mě to ničemu nevadí.
nevadí , ale je to ztráta času . Takovým stylem tu baterku budeš nabíjet hrozně dlouho. A protože máš k dispozici jen omezenej čas slunečního svitu, budeš celej den od východu slunce hledat nasvícené polohy. Abys to stihl nabíjet , budeš mít ten povoz stále na sluníčku, to se upečeš.
Já netvrdím, že to nejde přežít, ale pohodička to teda podle mě není
Chce to jen mít odpovídající plochu panelů, abys nemusel řešit občasné stíny.
Stín je stín, plocha to asi moc nevyléčí...
Nebo: Myslíš jako takovou plochu, aby mrak vždycky nezakryl celou?? :D
Po dlouhéí době jsem narazil na tuto diskuzi.
My jsme teda během Sun Tripu 2013 měli baterie zároveň nabíjeny z panelu jak na tříkolce, tak na vozíku. Dohromady to bylo kolem 520Wp. Zároveň jsme nabíjeli i jeli. Vše jen s jednou baterií o kapacitě cca 1100Wh. Myslím to byla Li-Ion.
K tomu jsme používali dva regulátory, které jsme si nechali vyrobit na zakázku v https://genasun.com, ale dají se tam pořídit i nějaké běžné. Je totiž pravdou, že běžně seženete regulátory zhruba do 200W a pak až na několik tisíc wattů, které už jsou těžké jak sviňa. Toto byla malá krabička za cca 6000 Kč. Používali jsme ke každému panelu jednu. Dají se snad sehnat i v Evropě od http://www.declic-eco.fr.
Dokázali jsme tak ujet až 300 km za den na plně naložených dost těžkých tříkolkách.
Přepracovaný web na http://www.czech-solar-team.com