Sète opouštím bez nostalgie, brzy se sem vrátím. Teda jestli to přežiju.Stesk a smutek na mě nemilosrdně zaútočí po dvou, třech kilometrech, při nájezdu na Marseillanskou pláž. „Proč zase tohle?"To všechno, co tu bylo krásné, nenávratně mizí. Další hotely, další bloky apartmánů se natahují k pláži…