Na náměstí v Osečné mě v 16:31 napadlo: Vždyť my vlastně jedeme od soutoku k pramenům!
Když jsem vyhledala vlaky, které nás dopraví s koly do Děčína, mohla se hned uskutečnit moje první delší cesta v r. 2014. Doprovázel mě na ní manžel a růže, asociací mě napadl Všezvěd Všudybud a Mámení. V Děčíně…
Nevím, jak stezka Ploučnice, ale řeka Ploučnice je děsně malebná.
Já sice řeky nesjíždím, bojím se i naplno otevřeného vodovodního kohoutku, ale tahle voda, když teče, je fakt pěkná.
Ráda bych se někdy k jejím meandrům přiblížila, vodák taky nejsem, na kole to zřejmě po břehu nejde, leda někde kousek pěšky.
Přímo po břehu to pěšky nejde, ale dá se jet z Hradčan (pod Mimoní) po cyklostezce 3054 do Brenné a dál do České Lípy. K řece jsou různé odbočky doprava, vždycky maximálně pár set metrů. Ale stejně není nad Ploučnici z lodě, i když tahle řeka se začíná bohužel "civilizovat".
Dnes jsem jezdila v kraji řeky Ploučnice a toto jsem nazvala její Malou průrvou: