Po třech letech 22.-23.2. poprvé na kole. Za dva dny cesta vrchem na Karlštejn, Malou Ameriku a kolem Berounky zpět do Prahy, celkem 2X50 Km.
Třetí jízda, Neděle 2.3., opět skvělé počasí. Praha-po dél Berounky až do Berouna-Praha. 97Km. Docela jsem se přecenil ale dal jsem to. Nevím sce jestli…
Znám to, prvotní odhodlání,nadšení, úspěchy, neúspěchy, obavy, nejistota..
Pokud to zlomíš, nic Tě nezastaví.
Ať ti to jezdí chlape.
Koňáci říkají, že nejlepší pohled na svět je ze sedla. V tom se shodujeme. :-)
koňáci říkají že nejkrásnější pohled je ze hřbetu koně. A to jen proto aby nasrali velbloudáře :-)
Normálně lidi vědí, že klasické kolo je mučící nástroj. bolí z něho prdel, za krkem, končetiny horní i dolní.
Důležitý je pohyb. "Panta rhei" slovy klasika :-)
A co teprve takový pohled ze hřbetu slona... To musí být rozhled. :-)))
To je pravda, začal jsem trochu z ostra ale důvod není se dostat někam vysoko ale jen se natrénovat na sezonu tak, abych klidnou jízdou dojel dál a když přijde nějaký kopec, nebudu muset sesedat a dám ho. Pak si začnu jízdu opravdu užívat, teď to bolí :-)
Bolí to,ze schodů jdu jak když mám naděláno v kalhotách, ale druhý sedneš a jedeš, a třetí, čtvrtý.....
Bolí to vlastně furt, ale ta bolest je vlastně krásná, nebo spíš krásný je ten pocit, že máš bolest "na háku" a jedeš dál.
A pak si, i když to nepřestane bolet, budeš užívat a když kopec vytlačíš, nic se nezmění, jedem někam, s nějakým cílem a "nastoupáno" není měřítkem. Měřítkem je ujetá vzdálenost, další kousek k cíli si můžeš odškrtnout.
Nastoupáno JE měřítkem. A leckdy je jedno kudy a kam jedem. Každý to má jinak. A je to fajn. Jinak by bylo na lajně do Paříže přecpáno :-)
Vy jste Rondo normální magoři, vidíte kopec, a hned jej musíte přejet. :-)
Já když vidím kopec, přemýšlím, jestli by to nebylo výhodnější vzít jinudy. Někdy se to vyplatí, někdy je lepší se s kopcem popasovat.
Někdy nemáš na výběr, jako já, když jedu domů.
Ale svět je zlej, znáš to.
Kde je rovina, tam často fouká, takže "nastoupáno" moc měřítkem fakt není :-)