SKS Bluemels, SKS Chromoplastic
Díky, něco takového jsem měla na svém starém kole a fungovalo to dobře, pokud se mi tam nedostal bordel - velmi často mi ten blatník drhl (byl problém ho nějak naštelovat, aby byla větší vůle mězi kolem a blatníkem, navíc bylo nemožné si koupit plášt´ s trochu výraznějším vzorkem)....Neexistuje třeba ještě něco obojetnějšího, co zvládne i nějaké to bláto? Párkrát jsem viděla, že lidi si obyč. blatník něčím nastavili, myslím, že by to snad mohlo stačit, ale nevím...
Jestli mas malo mista mezi ramem a plastem v miste vzpery (u brzd), bude se Ti blatnik hledat spatne. Tedy lepe receno - moc to nepujde.
Ja ty chromeplastic pridelal sroubkem u slapaciho stredu a u vzpery k ramu a misto tycek vzadu jsem to prave pritahl primo k nosici. Blatnik se trochu poddal a celkem dost oddalil od plaste.
Porad ale zustava uzke misto u te vzpery.
Když si koupíš 65mm blatník, tak jediný způsob jak dosáhnout toho že mezi blatníkem a gumou není moc místa je koupit Big Apple 2,35" nebo nějaké sjezdové howado.
Je potřeba vynaložit úsilí a sehnat je v širším provedení.
Lízátka se nastavit dají, ale to je k ničemu, protože na nohy Ti voda a nečistoty lítají dál.
Na mokrém jehličí nebo v blátíčku stačí i 1,6" a drhne to. V mém případě MAXXIS Overdrive 700x40C. Na šířku mám velkou rezervu, ale na výšku jsem akorát. S nabaleným marastem drhnu (zadní kolo).
Na MTB to je výrazně lepší, ve vidlicích je více místa
To je pravda, lze namontovat i širší blatník, než je vzhledem k šíři pneumatik nutné. Díky tomu je možné ho dát do větší vzdálenosti od kola a minimalizovat ucpávání marastem.
Bohužel většina lidí vozí na MTB pneu v rozměru 2,0" a více (často 2,25 nebo 2,3"), takže pak už velká rezerva ani na MTB není.
Čím dále bude blatník od kola, tím méně účinný bude. Stejně tak čím hrubší vzorek pneumatiky, tím větší nahazování. Pokus o terénní kolo a dokonale fungující blatníky je snaha o nemožné.
Jinak i já mám při pláštích 700x40C málo prostoru mezi pláštěm a blatníkem, takže při jízdě v mokrém jehličí mi drhne plášť o blatník a musím zastavovat a vyšťouchávat to ven. Ale zase mne to nenahazuje, maximálně od předku nohy ne výše než holeně. Když to srovnám s MTB, tak na CROSSu přijedu ze stejné trasy jako člověk, zatímco na MTB jako prase. Na CROSSu mám SKS Chromoplastics a spokojenost maximální.
Mám tyhle, a záda mám vždycky suchý.
http://www.pepebike.cz/cz-detail-144078-sada...
Jedine, co se mi opravdu osvedcilo, je privazat blatnik dratem k nosici, aby nelital do stran. A to i v pripade toho, co odkazuje Hrabosh. Ja s tim ale jezdim na MTB, takze na treku by mohly stacit i bez dodatecnych uprav.
dlouho jsem s tím bojolava, blatník pořád padal nebo šlo špatně řadit, hlavně v lese jsem ztratila většinou ten přední, nakonec jsem oba odmontovala a mám jen nosič s taštičkou, na zachycení bahna to stačí, horší je, když jedu a prší, že jsem zacákáná ze předu. a jak se tady často říká s blatníky je to nebikerské :-)
:-), to znám, bez předního blatníku, který nejen, že neustále padal, ale nakonec se celý ulomil jsem také jezdila a...jako útěcha mi vždy sloužila vzpomínka na Obecnou školu.......Od té doby, co mám přední nosič, mám blatník přidělaný k němu a drží, ani se nehne..Ted´ jsem dala na rady zde a drátkem přidělala zadní blatník k zadnímu nosiči (že mě to nenapadlo), uvidíme, jestli to pomůže...
Při koupi nového treku jsem si pořídil blatníky přední jsem v uchycení pronýtoval, aby nešel jen tak vyvlíknout, (proti krádeži) a zadní jsem uprostřed ukotvil dlouhým šroubem proti nosiči. Mám možnost tím šroubem jednak regulovat vzdálenost blatníku nad kolem a zároveň tím je zajištěn proti "třepetání". Dokonce to i dobře vypadá.http://www.axit.cz/D107777-sks_sada_nastrcnych...
Řek bych, že mám úplně stejný nosič s úplně stejnou brašnou, a nenašel jsem nic, co by chytalo bláto líp než nosič s širokým plechem.
Jo ten nosič je ideální
Skládačka má malá kola, takže to bláto tak vysoko nedolétne. Mohu to posoudit. Mám na CROSSu a skládačce srovnatelné pneumatiky i blatníky a když fakt leje jako z konve a na ulici stojí voda, je skládačka bezkonkurenčně nejlepší. To, že sedíš hodně daleko od kola (vysoko nad kolem), strašně moc pomáhá a i horší blatník na zadním kole 20" pomáhá víc než lepší blatník na kole 28".
Nabízené řešení je pěkné u sedlové trubky (nahazování nohou a zadku), ale vzadu je nedostatečné (nahazování zad a hlavy). Na kole 28" by bylo potřeba provést prodloužení blatníku a nejlépe i nějaký štítek na jeho konci.
Jojo tohle je stará fotka, vzadu mám teď dodělán ještě cca 8cm oocásek a už to bere 99,9% bince. Pokud jedu extra léčivým bahnem, tak se to úpě nejdřív u tébrzdy. Ale tto už většinou končí i ostatní kola lhostejno jaké konstrukce.
Jj, taky jezdím bez bletníků, protože byly jen pro zlost.
Ale mě teda nosič všechnob ahno neodchytá. Záda mám stejně zacákaná.
ok,
raději bez blatníků než se nervovat,
lesem kde je bláto ti to je stejně k ničemu
Právě.
Navíc když se bahno nalepí na pneumatičku a pak to šťouráš klacíkem z pod blatníku jen aby sis během pár kroků natočil nový nábal, to je k vzteku...
Je fakt, že jezdit bez bletníků znamená smířit se s tím, že budu občas "jako prase", ale bunda se umyje a nesesér na nosiči ometu, jak bahno zaschne.
Jediný bletník, který bych si přála, je taková malá "kačenka" dozadu na nosič, ale zatím jsem nenašla nic vhodného, z čeho jí vyrobit.
A zvážím tu krytku k rámu, co má Bilicek. Ta se mi zalíbila.
Já mám dvě kola, takže když vím, že pojedu terén, beru MTB. Na cesty do práce ale vždy CROSS, protože neterénní pneumatiky + běžný (celo)blatník udělají strašně moc.
Pokud vozíš terénní pneumatiky a MTB blatníky, budeš jako prase vždy, někdy víc, jindy míň, ale budeš. Těžko se to vysvětluje někomu, kdo to nevyzkoušel.
Já si naběhnu minimálně jednou každý rok, když je pěkně a vytáhnu v zimě nebo v brzkém jaře MTB místo CROSSe, který jinak v zimě používám jako hlavní kolo. Zpravidla jedu stejný úsek a než si uvědomím, že jedu MTB a zabrzdím na rychlost pomalé chůze, jsem už zralý na pračku. Přitom stejný úsek jsem jel na CROSSu předtím a potom kolikrát a vše OK, maximálně se zašpiní kolo.
Dokud si to každý nevyzkouší, budou se tu opakovat diskuse na téma, že bez blatníků je to lepší a že je blatník stejně k ničemu nebo že nějaký ten terénní plandák stačí.
Pochopitelně pokud má někdo kolo jen jedno, musí se rozhodnout. Pokud jezdí jen výlety, tak ty propocené šaty stejně musí vyprat, tak pak blatníky spíše škodí než pomáhají.
Pokud ale jezdíš denně třeba do práce nebo dokonce pracovně třeba za klienty, je lépe přezout na méně zubatý vzorek a pořídit celoblatník. Do terénu se to pak musí přezout zpátky nebo se to holt někdy zahltí marastem. Vlastně je to cena za to, že nejsi jako prase. Všechno něco stojí.
Mám kolo jen jedno MTB. Pneu mám Nanoraptory - ty jsou takové polo. Uprostřed hladší a drží do stran.
Do práce jezdím jen občas a jen když je sucho, takže nehrozí, že bych se zaprasila.
No a po celodenním výletu tak jako tak oblečení peru.
A jak máš široký pláště, že ti to cáká mimo blatníky? Blatník musí být o něco širší než je šířka pláště.
Mám na treku s pláštěm 37 mm normální blatníky, http://www.vseprokolo.cz/blatniky-author-axp-12...
co se prodávají a bez problémů poberou veškerou vodu a na záda nic necáká.
Ten kdo jede za mnou to má trochu horší, ale to už je něco jiného.
To jsou přesně oni, takhle mi to kolo prodali a necáká vůbec nic. Ani vepředu, ani vzadu.
Nejsou. Ty máš chromoplastics, Lelek Bluemels (přebrandované).
Chromoplastics jsou celoplastové, Bluemels mají kovovou výztuž.
No nevim, mě se zdá, že to je totéž, jen ve stříbrném a je to starší provedení toho co mám. Tohle provedení v černé barvě jsem měl na předchozím kole. Je to plast s kovovou příčnou výztuží pro úchyt.
Taky s nimi nemám problém, krásně odcloní vodu, jen od podzimu do jara přidělávám na přední blatník delší a širší plastovou zástěrku co byly na mopedy. Pochytá to veškerou odstřikující a cákavou vodu a boty jsou naprosto v suchu.
To jsem viděl, ty kola se zástěrkama, nenapadlo mě, že to mají i ve předu, myslel jsem, že jen vzadu kvůli parťákovi za tebou.
Zatí, jsem nepozoroval, že by mě přední kolo ohazovalo, ale možná to bude tím, že v lijáku to nepoznám, a taky že se drží, asfaltu. Ale dobrý typ, něco tam přiheftuju, pro sichr.
Co je vzadu mě nezajímá :-)
Vpředu zástěrky nejsou ani tak o nezacákání v hustším dešti, tam to moc nepomůže, ale když se jede po mokré vozovce třeba ráno nebo po dešti nebo za slabého mrholení. Normálně bys měl boty suché, ale jak přední kolo cáká tak ty kvanta vody lítají na boty a během krátké chvíle jsou zbytečně promáchaný. V létě, když je teplo to zase až tak moc nevadí, ale od podzimu do jara jsou mokrý boty hodně protivný.
Fotky - té barvy stahovacích pásků si nevšimej, zrovna jiné nebyly po ruce a kdo nechce tykadla, dají se zastřihnout :-)
:-)
To ne, jezdím sám, a když náhodou potkám nějakého cyklistu co jede stejným směrem, předjede mě, a mizí v dáli....
Udělám to podle tvého návodu. Když prší nebo mrholí, natáhnu návleky, konečně jsem opatřil funkční, co jdou snadno obout a fakt chrání,http://www.bike-eshop.cz/vaude-1/vaude... ale máš recht, po dešti to může bejt príma.
Nejde jen o boty. To bych cestou do prace hrave vydrzel. Horsi je, ze to zaroven ohazuje prevodniky a retez a ja nestacim cistit. Od chvile, co jsem tam dal zasterku, staci tu a tam na retez kapnout olej, dukladne prani definitivne odpadlo.
Dobrý tip. Moped mne nenapadl. Přední zástěrku sháním už delší čas a zatím jsem našel jen kožené na Bromíka, a to mi přijde zbytečný luxus.
http://www.retro-bike.cz/blatniky/zasterka...
21 x 19 cm? Ja prodluzoval vepredu o 35 cm, aby mi to prestalo cpat bahno a sul do retezu.
Kratky stitek dopredu to taky chtelo. A male prodlouzeni dozadu, aby mi to neohazovalo pripadny napad. Dostatecne dlouhe blatniky na 26" se snad vubec nedelaji.
Podobne mam tri zasterky i na kolobezce.
...dnešní blatníky jsou čím dál kratší (a také užší)- staré se dělaly o 10cm delší a nebyl s vodou problém(hlavně v předu se ještě prodlužovaly tak, aby voda nestříkala na střed a vzniklá "mlha" nešla právě na boty. Vzadu to vadí spíš tomu za vámi. A to, že u skládačky tolik voda nestříká je dáno menším průměrem kola a tím i menší odstředivou silou než u 28-čky....
Tak ti nevím, jestli ta odstředivá síla souvisí s průměrem kola :-)
Možná se pletu, ale podle 1. Newtona jde o součin hmotnosti a zrychlení, a menší kolečko, na stejnou rychlost jízdního kola se bude točit rychleji a tak to odstředivé zrychlení asi bude podobné, nebo ne?
Odstředivou silou to asi nebude.....
...to máš recht, ale zkus dosáhnout na skládačce stejnou rychlost jako na treku či crossu- skládačka je pro pojíždění a tímpádem pomalejší jízdu, ne pro delší túry...a VO tom to je...;-)
Určitě i na skládačce jde jezdit běžnou rychlostí 20 a to je dost velká rychlost při které bez slušných blatníků jsi mokrý a zmazazaný po pár minutách jízdy.
Ale jo, já jen že ta odstředivá síla s průměrem kola moc nesouvisí, jde o to zrychlení....
Hmotnost kapek bude totiž stejná....
A co obvodová rychlost? Nechci dělat chytrýho, ale poloměr opravdu hraje významnou roli. Pravda je, že při stejné rychlosti se zase menší kolo točí rychleji, takže cákat to nakonec může opravdu stejně-ale to už je matematika mimo moje chápání.
....jo- odstř. síla souvisí s obvodovou rychlostí(a tedy je závislá na poloměru)- na skládačce se dá jet do 20km/hod, ale proti 30-40km na treku je to neporovnatelné (menší průměr, větší odpor a tření.....)- teda nedají se porovnávat stejné otáčky....
Zdá se mi, jako by zde někdo tvrdil, že kolo o menším průměru, aby se odvalilo na stejnou vzdálenost za stejný čas se nemusí otočit vícekrát než kolo větší?
...tak to "nikdo" tvrdit nechce- jen jak dosáhnout na stejné dráze stejného času na menším průměru v terénu vlastní silou? ;-)
To už je úplně něco jiného, včera jsem se zacyklil v otáčkách ...
Už jsem pochopil, kde jsem udělal chybu.
To o čem ty píšeš je mechanická práce, nebo energie, jak chceš. Aby se předmět dostal z jednoho místa na druhé stejnou rychlostí, bude to stát nějakou energii.
S tím nic nenaděláš, jen si můžeš pomoci těmi převody, tedy budeš působit menší silou po větší dráze. Velká síla na malém rameni či malá síla na velkém rameni (nebo dráze), to už znáš, prostě na lehčí převod musíš víc šmrdlat nožičkama, abys jel stejně rychle. Mechanická práce je stejná, jen působíš menší silou po větší dráze, což se někdy safra hodí.
No o tom kurnik mluvím,
malé kolo se na stejnou rychlost pohybující soustavy musí točit rychleji, tak ta síla bude stejná jako na větším kole, které se otáčí pomaleji.
Musí se "točit rychleji", pokud porovnáváme úhlovou rychlost, ale "točí se stejně rychle", pokud porovnáváme obvodovou...
A odstředivé zrychlení, pokud máme dánu tu obvodovou rychlost (v,) je dáno vzorcem
a=v^2/r... tj. je NEPŘÍMO ÚMĚRNÉ poloměru otáčení. Takže ani síla nebude stejná...
(Ale jak píše Hrabosh - hrají tam podstatnější roli úplně jiné věci než ausgerechnet poloměr kola a na ty už jen tak nějaký primitivní vzorec z učiva tuším sedmé třídy nemáme.)
Mám dojem, že se bavíme nikoliv o jednom kolečku valícím se vpřed jistou rychlostí, ale o soustavě která se pohybuje na těch valících se kolech kolech o malém nebo velkém průměru nějakou konstantní rychlostí.
Theorii, že za to že od skládačky necáká tolik jako od treka může odstřediová síla působící na kapky na obvodu pláště jsem nevyslovil já, a domnívám se, že když se bude celé kolo pohybovat vpřed nějakou rychlostí, bude odstředivá síla působící na kapky na plášti kola zhruba stejná, lhostejno jde-li o kolo s malými, nebo velkými koly protože na to aby to jízdní kolo jelo stejně rychle, musí se ta menší kola vrtět rychleji a poloměr kola je v lineárním vztahu k síle odstředivé a v lineárním poměru je k poloměru i počet otářek kolečka, aby ujelo jídní kolo stejnou dráhu za stejný čas. Jde li o úměru přímou či nepřímou se mi zdá lhostejné, zásadní je ta linearita vztahů.
Tedy, že opravdu jde o jiné vlivy, než je síla odstředivá a o těch nediskutuji.
Viz vzorec výše... :-)
Pokud zanedbáme nějaký prokluz, tak obvodová rychlost toho jednoho kolečka je shodná s rychlostí celé té soustavy na valících se kolech pohybující. :-)
(Jasně, s otázkou od čeho a proč to více cáká to nemá nakonec nic společného, v tomto punktu se už asi shodujeme úplně všichni... ale když už tu rozebíráme ty odstředivé síly, tak ať máme aspoň správné teoretické předpoklady.)
U sil jde o zrychlení a ne obvodovou rychlost.
Ždímačka víc ždímá čím rychleji se otáčí kolem své osy....
A tak je to i s tím kolečkem.....
Tak po třetí upozorňuji na uvedený vzorec...
U sil jde o zrychlení - a to je přímo úměrné druhé mocnině obvodové rychlosti (a nepřímo úměrné poloměru, bude-li tato OBVODOVÁ rychlost konstantní).
Tj. otázka je, co je pro nás výchozí.
Rychlost bicyklu? Tj. OBVODOVÁ rychlost jednotlivých koleček?
Nebo rychlost, jak moc se jednotlivé kolečko vrtí, tj. jeho ÚHLOVÁ rychlost?
U jedné a téže ždímačky je buben pořád stejně velký, takže můžeme měnit jen tu úhlovou rychlost...
Ovšem při porovnávání bicyklů s různě velkými koly, pokud jednou oba stejně rychle, vycházíme z té obvodové rychlosti.
Takže nelze porovnávat hrušky s jabkama.
Tak dobře, je úplně lhostejno, jak rychle se ždímačka točí....
znovu upozorňuji na špatnou inetrpretaci vzorečků, čím rychleji se kolečko točí kolem své osy, tím větší bude odstředivá síla, a naopak, čím omaleji se kolečko točí, tím bude menší odstředivá síla.
Na větším ramenu, bude odstředivá síla větší, na menším ramenu menší - ramenem rozuměj vzdálenost od středu otáčení.
Takže když velkým poloměrem točíš pomaleji, dosáhneš stejné odstředivé síly, jako když menším poloměrem točíš rychleji.
To myslíš nehodláš zpochybnit
------------
A teď druhý bod úvahy:
Malé kolečko se musí otočit vícekrát kolem své osy, aby za stejný čas ujelo stejnou vzdálenost jako kolo větší.
Tedy malé kolečko se točí rychleji, a setrvačná síla na malém poloměru je stejná jako u pomaleji se točícího velkého kola.
Na setrvačnou velikost settrvačné síly totiž působí dva faktory, rameno a rychlost otáčení....
On totiž platí základní fyzikální zákon - tedy zákon zachování energie....
Ano, na špatnou interpretaci vzorečků jsem se právě snažila upozorňovat... ale vypadá to, že poměrně marně.
Na větším ramenu bude odstředivá síla větší, na menším menší... ano, pokud se obě ramena otáčejí STEJNOU ÚHLOVOU rychlostí. Jenže pokud jedou stejnou rychlostí dva bicykly, tak jejich kolečka nemají stejné ÚHLOVÉ rychlosti, ale rychlosti OBVODOVÉ.
Jinak - je pravda, že když se kolečko (totéž kolečko) točí rychleji, je odstředivá síla větší, než když se točí pomaleji... jenže za prvé nemáme v obou případech "totéž kolečko", ale máme různá kolečka - a za druhé není pravda, že je tam závislost "čím-tím". Jistě lze vytvořit takové podmínky, aby se malé kolečko točilo rychleji, velké pomaleji... a vyšly z toho stejné setrvačné síly. Nicméně výsledkem takového "točení koleček" nebude stejná rychlost těch dvou bicyklů ke kolečkům příslušejících... A my od samého začátku mluvíme o případu, kdy dva bicykly jedou stejně rychle. Tj. sice se velká kola jednoho bicyklu točí pomaleji než malá kola toho druhého bicyklu - ale v žádném případě to nebude s výsledkem, že budou mít ta kolečka na svém obvodu stejné dostředivé zrychlení.
Zákon zachování energie sice platí, ale při porovnávání DVOU samostatných na sobě nezávislých bicyklů se nijak neuplatňuje.
Což jsou asi ty základní problémy chybné interpretace vzorečků. (Ještě jednou stručné shrnutí - základní chyba je v tom, že se předpokládá, že mezi rychlostí kolečka a silou je závislost "čím-tím". Není. U rychlosti je tam druhá mocnina a tím se ta celá úvaha rozhodí.)
Ty mě snad donutíš, abych si tu rovnici sestavil, tvrdíš tedy, že závislost mezi odstředivou silou a poloměrem kola je geometrická, tedy síla roste s kvadrátem poloměru, zatímco já se domnívám, že je lineární, jako je lineární závislost mezi počtem otáček a poloměrem kola, má-li malé kolo jet stejně rychle.
Kouknu na to, je venkoncem možné, že to půjde kvadrátem páč nejde o rychlost, ale o to zrychlení ale hlodá ve mě vážná pochybnost.....
Nemusíš ho sestavovat. Je to F=mv2/r. V je obvodová rychlost a je stejná pro monsterbike i pro kulobrndu jedoucí stejnou rychlostí. Vliv vzorku a adheze neřešíme. Zbývá ti r, tedy poloměr. A ten je pod lomítkem, což značí nepřímou úměru.
Mě jen nejde do hlavy to, že, že obvodová rychlost je stejná bod na ráfku u monstrbike i kolobrndy, jedou-li oba stejně rychle.
Aby jeli stejně rychle, musí se menší kolečko točit rychleji než to velké.
Čili ono "v" nám z rovnice nevypadne.....
Tak určitě. Otočí se víckrát, tedy je vyšší úhlová rychlost.
Asfalt vůči vozidlu utíká stejně rychle, tedy kolečko musí mít stejnou obvodovou rychlost.
F = m.v2/r = m.Ѡ2.r
Při stejné úhlové rychlosti (otáčky kola za jednotku času) bude odstředivá síla přímo úměrná poloměru/průměru. Ale bavíme se o stejné rychlosti jízdy, tedy stejné obvodové rychlosti kolečka.
Sorry, podrobnějc už to vysvětlit nedokážu;-)
Díky za podporu. :-)
EDIT - prosím Tě, jak jsi napsal tu omegu? Já to tam chtěla doplnit taky, ale nenašla jsem...
Uživatelsky přívětivé operační systémy obsahují aplikaci zvanou Mapa znaků.
(Např. Start/Všechny programy/Příslušenství/Systémové nástroje/Mapa znaků
Ve vokýnku hledat: Omega (nebo Není rovno nebo Znak copyrightu nebo cokoliv zrovna potřebuješ napsat)
Sorry, nebavíme se o stejné obvodové rychlosti kolečka, bavíme se o stejné rychlosti kola pohybujícího se na malých, nebo velkých kolečkách.
Dráhu s ujede kolo za čas t.
Kolikrát se otočí kolo, aby tu dráhu ujelo?
Uděláme si na ráfku rysku a můžeme si to odměřit.
Nebo víme, že kolo má obvod 2*pi*r, čili na dráze se otočí kolo n = s/(2*pi*r).
Tedy počet otáček kola je tím vyšší čím menší je průměr kola. Malé kolo se otočí vícekráte na stejném úseku za stejný čas, tedy točí se rychleji čím je kolo menší.
Ve střed otáčení kolečka, ve středu osy se kolo netočí vůbec, obvodová rychlost je nula, a přesto kolo jede.
Obvodová rychlost saframensky závisí na poloměru, a ne že ne.....
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/15...
Jenže my jsme si na začátku stanovili, že porovnáváme dva bicykly jedoucí stejnou rychlostí. Tj. jejich kola MUSÍ mít stejnou obvodovou rychlost. (Jestli je dosažení té rychlosti na jednom kole obtížnější než na druhém v tomto punktu neřešíme, prostě máme tento výchozí předpoklad!)
Sakra, ještě že jsem v osmaosmdesátém v tom školství skončila. Když koukám, jaké zmatky má v základních fyzikálních pojmech vysokoškolsky vzdělaný absolvent technického směru, co bych si proboha počala s těmi sedmáky...
"Tedy malé kolečko se točí rychleji, a setrvačná síla na malém poloměru je stejná jako u pomaleji se točícího velkého kola."
Není. Viz ten vzorec. Při stejné rychlosti jízdy a tedy obvodové rychlosti kola je síla nepřímo úměrná poloměru resp. průměru.
A jak níže podotýká hlodavec, vliv hraje vzorek pneumatik, kolik nabere vody, aby ti ji následně metal na záda a do xichtu. To je to _m_ v tom vzorci;-)
Vzorek pneumatik, adhezi a jiná svinstva ignorujme, jde o čistou kinematiku, m -tedy hmotnost kapky, považuji za konstantní v obou případech, tedy rozhoduje pouze ono "a" - tedy dostředivé zrychlení.
Sčítáš krávy a piána. Kapka urychlená dostředivým zrychlením by Ti nikdy nedoletěla na záda.
Nechci Ti kazit radost, ale to kam a jak rychle kapka doletí není dáno ani dostředivým ani odstředivým zrychlením (bez dalšího vysvětlování se zkus zamyslet nad tím kam směřuje vektor takového zrychlení- už jsem to sice psal, ale vesele to ignoruješ).
Tedy... Odstředivá síla se spolučinitelem určujícím kdy se kapka utrhne.
Nebyl jsem to já, kdo obvinil "odstředivou sílu" co údajně způsobuje to, že velké kolo cáká víc než malé....
Tady nejsme vůbec ve sporu.
Jen si myslím, že závislost odstředivé síly na poloměru kola je lineární, kolegyně říká, že kvadratická.
Mohu se mýlit, kouknu se na to, kinematiku jsem s chutí zapomenul před 35 lety....
Prosím pěkně, já nechci rušit, ale k čemu jste tedy dospěli?
Mám si ty bledníky namontovat raději na MTB nebo lépe na treka?
Vzhledem ke sve velmi kratke MFF a FJFI historii bych si vzal ciste tricko , projel kaluz na MTB, pak bych tricko otocil celem vzad a provedl tentyz test s druhym kolem a podle empirickeho vysledku se rozhodl. A osobne bych ani netrval na vytvoreni reprezentativniho vzorku, ale v pripade velkeho rozdilu veril jen jednomu pokusu. A kdyby to nahodou vyslo podobne, zvitezila by lenost a nic bych nemontoval.
Dalsi mozny nahled na situaci je, ze bych zkusil postupne nasadit blatnik na obe kola a kdybych pak byl cisty po prujezdu testovaci louzi, mel bych dukaz, ze reseni existuje. Nasledne finalni montaze netreba, to bych nechal strojarum.
"Testovací louže", to se mi líbí....
Loni jsem na podzim dokončil své vybavení nepromokavým oděvem, nepromokavou navigační a komunikační technikou, prostě jsem se stal voděvzdorným, ovšem něměl jsem šanci to otestovat. Vždycky když jsem jel tady doma, tak začalo mírně pršet, já se navlík do té "ochrany" a jen co jsem ujel pár metrů, bylo po dešti.
Až na výletě na Strasbourg jsem měl kliku, poslední od rána průtrž mračen, a nebudeš mě věřit, já se radoval jak malé děcko, že teď konečně prověřím svoji vodovzdornost.
Počítám, že až v dubnu vyrazím, tak 14 dní nekápne a povezu to všechno zbytečně :-)
Ano, myslím, že pro ověření vědecké theorie bahnometání, je velice žádoucí provést sérií experimentů, pokud možno v historicky krátké době.
Souhlasím, pane kolego, že pro získání přesné stopy zkoumaného bahnovektoru, je velmi účelné použít bílého ošacení testovacího jezce (příp. též v kombinaci s methodou barvení bahenné substance kontrastní látkou).
Dovolila bych si ovšem navrhnout drobnou modifikaci metodiky experimentu. Domnívám se totiž, že více relevantních dat můžeme získat v případě, že bílé ošacení testovacího jezce budeme otáčet nikoliv pouze předkem dozadu, ale též rubem ven (tzv. metoda Up-side-down, neboli Všechno-je-naruby.)
Zrovna od Tebe bych očekával znalost elementární mechaniky;-)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Odst%C5%99ediv%C3...
Viz výše, jinak my se snažíme, aby se to nehejbalo, jak se to pohne, je to průser....
Protestuji. Zkušebně jsem jezdil stejné trasy na skládačce, MTB a CROSSu. Trasy byly asfaltové nebo dobrá polní cesta, spíše rovina. Skládačka byla jen mírně pomalejší. Na trase 100 km to dělalo asi 5 minut oproti MTB. Moc jsem se divil, ale údiv odpadl, když jsem zjistil, že odpory MTB (hlavně pneu) dělají své, takže na skládačce více držím konstantní rychlost.
Jinak já mám na skládačce a kopce maximálku přes 60 km/h, víc jsem se bál. Po rovině jezdím běžně 25-30 km/h a dokážu to vytáhnout až na 40-45 km/h. Rychlost 20-25 km/h je naprostý standard. Nejezdím na tom jinak než na jiných kolech, pokud mne terén nedonutí.
Jezdím Tern Link D8, vpředu originál 52 zubů, vzadu 11-32 (původně 12-32), pláště originál Schwalbe Citizen 20".
Protestuju!
Kdyz chces delat podobna srovnani, mel bys mit plaste s podobnym valivym odporem a spravne nafoukane.
Protestuju! To by pak vysl najevo, ze jde jet skoro stejne rychle, ale za cenu mnohem vetsi makacky:-)
Ano i ne. Ono je to o více faktorech. Od geometrie kola a posazu, přes jízdní odpory, zpřevodování, podmínky na trase...
Já subjektivně pociťuju rozdíl hlavně při uvedení do pohybu. Když už to jede, tak mi to tak nepřijde. Kromě toho člověk je nastaven na určitou svou "obvyklou" rychlost a tu se podvědomě snaží držet. Pokud se kolo příliš nebrání a trasa je příznivá, tak se pak ty rozdíly v průměrné rychlosti docela smazávají.
Srovnávám reálná kola a ne něco, co v praxi nejezdí. A reaguji tím na to, že není pravda, že by skládačka zpravidla jela až tak moc pomaleji než třeba MTB. Jinými slovy že není pravda, že by to cákání bylo dáno významně nižší rychlostí jízdy. Nic víc.
Tu specifikaci jsem tam vypsal nikoliv kvůli blatníkům, ale jen a pouze proto, kdyby se někdo divil, že on na své skládačce tak rychle nejede. Ono dnes už je skládaček tolik různých typů a osazení, že říci jen "skládačka" je opravdu málo.
Do fyzikálních výpočtů a dohadů se plést nehodlám. Není to můj obor.
Kurnik chlapi, vy mě nervujete.
Těma rychlostma. Nemáte ty tachometry nastavené tak, že měří "aktivní průměrnou", tedy jak kolo stojí, třeba na světlech, ten čas kdy se nejede do průměru nepočítají?
Vychází mi, že jezdíte fakt dost rychle.
Mě se nedaří dostat dlouhodobý průměr nad 17 km/h, a to nikde moc nevoplendám, nesvačím a nepostávám více, než mě dopravní situace nutí.
A když mě madam pošle na nákup, srazí mi to průměr pod 15. Nemyslím si, že bych jezdil nějak extra pomalu. Tyhle čísla - 20-25 km/h jako standard mě dostávají do deprese, protože nevím, kde dělám chybu.
Ja mam nejspis 17 kmh aktivni prumernou a vubec mi to nevadi. Nemam na kole ani tachometr.
Zahod tachac a uvidis, jak se Ti zlepsi nerviky. 8-)
Znát průměrnou rychlost, kterou jsem schopen dlouhodobě udržet, je základem plánování.
Naopak, pořízením toho budíku, co měří kadenci, se mě rychlost zlepšila. Kdybych udržel těch 17, můžu si hvízdat, to bych denně mrsknul 200ku, to by se mi líbilo.
Zatím ale počítám s 15kou, to by mohlo být reálné, čas se mi krátí, ale zima byla velmi milosrdná.
To ja ale pocitam bez zastavek. A po asfaltu a terenu po ceste do prace...
Ten krám umí počítat obojí.
Mě zajímá průměrná rychlost pohybu, včetně pauziček a tak. Chvilku stojíš a průměr jde rapidně dolů.
Na krátkém úseku 25 km mě ho srazí i blbej semafor v břežanském údolí, pouští tam auta jen jedním směrem, a když je pech, pár minut stojím a už čísílka utíkají....
Každý delší prostoj je trestán, je to nářez.
Nemám tak dobrý tacháč ani na jednom kole, takže do průměru se mi časy stání nepromítají.
Já, když plánuju, pracuju s celkovým průměrem (včetně stání) 20 km/h. Víc se mi daří výjimečně, protože to stání je dlouhé (15-30 minut udělá své). V zimě a mimo sezónu se do té dvacítky moc nevcházím. V sezóně bez problémů.
Pro úplnost nemluvím o výletech natěžko. Mluvím o výletech nebo dopravě odněkud někam a celkové trase v rozsahu 80-150 km. Taky tam nesmí být vyslovený terén nebo krpál jako kráva.
Hodně záleží na profilu, cestovní celkový průměr 17 už je dost slušný průměr a toho dosáhnu tak po splašený rovině, ale jak se cesta zavlní, jde to znatelně dolů tak někde na 15.
75 km, nastoupáno i naklesáno 640, průměr 16,20, takhle mi to hází ten můj budík.
Když nejdu nakoupit, dostanu se k těm 17ti, víc už to zatím nedokážu. Al ezátěž mám tak poloviční, než povezu, to se taky potom projeví.
MiBo je z jiné planety a jeho cestovní rychlost je mimo naši realitu, ten se nedá uviset :-)
V loni z Prčic jsem to párkrát zkoušel a málem jsem vypustil duši. Sice říkal že ne, ale stejně si myslím, že se dost cestou nudil, když na náš pořád čekal :-)
Nepomlouvej. Náhodou, dobře jsme s Valdekem pokecali. Ještě nikdy jsem si za jízdy tak nepokecal jako tenkrát. Byl to skvělý relax.
Jinak je to samozřejmě o věku. Já jsem podstatně mladší. Dřív mne kromě silniček prakticky nikdo nepředjel, dnes už se mi to na kratších úsecích stane. Pravda teda je, že už dávno v kopci nestoupám a všechno jedu frekvencí ze sedla. S roky se lepší technika, ale odchází fyzička.
No jo, věřím, že jste pokecali jako nikdy, taky jste na to měli fůru času :-))
Tohle o věku moc není, ale spíš o slabém dechu a přebytečných kilech :-)
Ze Ty mas tolik prebytecnych kil! :-)
Sice nemám tlapičky medvídka koaly, ale zato mé michelinky by stačily na dvě kola :-)
Nechci přispěvatele příliš ztrapňovat, někteří si myslí že vědí všechno nejlépe (Ty ne) a jiní na to dokonce mají i zkoušku...
Doporučil bych nastudovat moment setrvačnosti a moment síly.
To jak moc kolo cáká je nejvíce dané vzorkem. Hladké gumy nenabírají zdaleka tolik to nějaké vzorované.
Že u skládačky voda tolik nestříká je dané hlavně tím že na ní bývají úzké hladké gumy na vysoký tlak.
Přiznávám, že teorie a výpočty nemám v malíku- šlo o praktické porovnání stejně obuté a nahuštěné skládačky(20") a treku (28") na dráze 5km po dešti při stejném převodu (tedy pomalejší jízdě na skládačce). Při stejné rychlosti byl "ostřik" díky níže položenému konci blatníku menší, ale zas jsem víc musel makat. Přece jen menší průměr má jiný odpor na cestě i při stejném nahuštění a převodu....
...tak to mne ani ve snu nenapadlo přirovnávat jízdu na běžné skládačce k jízdě na treku. to, že existují speciální skládačky s úzkými a více nahuštěnými koly jsem v odpovědi nezohlednil- měl jsem na mysli běžnou skládačku na 20" běžné šíře (kolem 42mm) s běžným vzorkem a běžného treka s podobnými plášti, ale 28". se stejnou rychlostí vyrukoval poprvé jindra-č.. doposud jsem se- asi mylně- domníval, že trek/cross se používá na delší túry pro své výhody oproti skládačce: menší valivý odpor kola o větším průměru a tím i vyvinutí větší (obvodové) rychlosti s menší námahou hlavně při jízdě natěžko. teď z diskuse vyplynulo, že jde o rovnocené typy kol- pak mne překvapuje, že se npoužívají více skládačky pro jejich výhody....
Já mám cross kvůli nosiči a taky na zimní provoz. MTB v zimě nejezdí kvůli své několikanásobné pořizovací ceně oproti CROSSu a skládačce. Na jeho sportovní rám nejde dát klasicky nosič, takže je přes objímky a to na dálky natěžko není dobré. Skládačku mám proto, že potřebuji jezdit po městě a nemusím ji nechávat k dispozici zlodějům. Na velkou bagáž není vhodná (konstrukce, skládání, malá kola a problémy s velkými brašnami). Kdybych mohl dát bytelně nosič na MTB, nemusel bych CROSS vůbec mít. Zimu by odjezdila skládačka (dojíždění do práce).
Jinak CROSS ani trek nejsou postaveny primárně na rychlost. Od toho je silnička. Jsou to takové univerzály, což je i většina skládaček, pokud eliminujeme třírychlostní typy, které do Prahy moc vhodné nejsou. Není pak divu, že při běžném provozu není velký rozdíl v jejich rychlosti.
Kromě toho skládačky, co by marketingově kola do města, se dodávají co nejvíce se slicky. Hladká pneumatika dělá divy. Odletuje méně marastu, a to i při méně kvalitních blatnících (viz Foldy), což by jinak zákazníci výrobci neodpustili. A neklade velký jízdní odpor, což je výhoda skládaček oproti crossům, které tak hladké pneumatiky z výroby nemají.
No a když se k tomu přidá rychlý cyklista, který na tom nejezdí jen na nákup, není se co divit. On ten osmikvalt má ořízlá maxima, ale ruku na srdce, kdo z nás jezdí na krajní rychlosti a kolik % z jízdy na ně ujede?
Já na tom po Praze ujedu i 50 km za den. Logicky pak šlápnu do pedálů. Pokud mne čeká jízda s návratem vlakem a není po cestě těžký terén, odjedu to vždy na skládačce. Maximum jsem takhle jel 150 km a mohl bych klidně víc.
Pakárna je to roztočit. V Praze na křižovatkách proto rozjíždím na rychlosti 2 - 4 - 6, pokud to samozřejmě není do kopce. Takový start řidiči nečekají, takže jsem v půli křižovatky a oni se teprve rozjíždějí. Když už se to rozjede, není v tom fatální rozdíl, pokud neřešíme výmoly po cestě atp.
Čas od času se za mne někdo pověsí, chce si kolo prohlédnout a diví se, že to jezdí tak rychle. Pochopitelně je to i o cyklistovi stejně jako u auta hraje roli i motor. Tam taky neplatí, že malé auto je automaticky pomalejší než velké.
Valivý odpor nemá s velikostí kola velkou souvislost. To bychom museli řešit odpor v ložiscích kol (malá kola se na stejnou dosaženou rychlost musí točit rychleji, mají tedy více otáček za minutu). Mnohonásobně větší odpor je mezi pneumatikou a povrchem cesty. Ten ale závisí na zvolené pneumatice.
No a jak už jsem psal, když si dáme vedle sebe několik crossů (treků) a skládaček, budou mít pláště s nižším valivým odporem skládačky. Stačí se podívat na weby výrobců. U treků takový rozdíl ve vzorku nebude, ale i tam budou mít skládačky rychlejší obutí.
Skládačky mají z výroby zpravidla Kojaky, Citizeny, Marathony nebo něco v tomto stylu. Ono i rádoby terénní modely jako Birdy či DAHON Jetstream nemají z výroby nic jiného. To, co jsem viděl na Tvém kole na fotografii, je rarita. Tam už nějaký odpor navíc bude a je otázka, jak se to projeví na hodnocení kola jako takového.
Tak sorry, ono to nebude Tvoje kolo, ale Billicka. No a když na tu fotku koukám, tak ono je tady docela důležité, co je to skládačka. Zatímco crossy a treky mají více méně podobné osazení co se týká počtu zubů převodníků a koleček kazety, tak u skládaček to úplně neplatí (z výroby). To co jsem psal, platí pro kola Tern, kde je vepředu 52 zubů a vzadu je osmikvalt 12-32z (a já mám tuning 11-32z). Jestli má někdo vepředu méně a vzadu třeba jen 14-28z, tak to bude znát. Příčina rozdílné rychlosti pak ale není skládačka, ale rozdíl v převodech.
Tak co se tyce prevodu tak ja mam 44z prevodnik a vzadu shimano alfine 11sp. s 24z pastorkem. Mam to stavene na pomalo do terenu ale muj nejrychlejsi prevod je jen o 5km/h pomalejsi nez tvuj podle kalkulacky. Kdyz poradne slapnu tak tech 35 to jede a to mi staci. No a ty gumy sezerou sakra hodne energie to muzu potvrdit.
Přikládám obrázky s mým řešením...jak jsem psal výše, vypadá to obstojně a funkčně to nemá chybu.
Pro kontrolu ještě odkaz na typ blatníku:
.http://www.axit.cz/D107777-sks_sada_nastrcnych...
Něco se ti tam porouchalo
Tdy to je: http://www.axit.cz/D107777-sks_sada_nastrcnych...
Pokus č 3, doufám, že poslední - http://www.axit.cz/D107739-sks_sada_nastrcnych...
Vypadaji, ze jsou z hodne pevneho materialu. Mam lepsi zkusenosti s temi mekcimi. Tyhle snaze rupnou.
Nezbývá než souhlasit, ale mám představu že "TREKOVÉ" kolo není na nějaké krkolomné jízdy a v lehčím terénu nebo na běžných cestách (byť nezpevněných) zatím blatníky odolávají naprosto skvěle.
Ja je taky vzdycky znicil spis pri preprave autem, pri padu samotneho kola, kdyz jsem to spatne oprel, nebo do nej nekdo vrazil, pri nejake montazi neceho jineho, ... Ale i pri samotne jizde je docela slusna sance, ze se uklepe alespon ten predni, pridelany jen v jednom bode.
Ty z mekciho plastu sice byvaji o neco drazsi, ale treba od sks maji jeste gumove mekke konce, takze se o ne clovek ani nerypne.
jj. Ještě uvažuji o fixaci předního blatníku vzpěrou, jako je to u kovových.
Ty chromplasty a podobne vypadaji, ze maji docela slusnou vydrz. Dokud to clovek neohne prilis, hezky se vraceji do puvodniho tvaru. Takze je asi nejrizikovejsi prave ta vzpera. Ale mne osobe zbyly vzpery ze zadniho kola (viz fotky vyse), takze mam jeste rezervu.
V mem cykloshopu mi nabidli, ze by mi prodali dva zadni, skoda, ze jsem to tehdy nevzal. K extremu to dotahl kamarad (Arri, chodis sem jeste?), ktery mel na prednim kole dva zadni blatniky, jeden po smeru, druhy proti. Na toho nemelo kudy co strikat. Mel kapotovane predni kolo az skoro k zemi i ze predni strany. Tedy jen v zime.
na vzpery pote co jsem zmrsil puvodni se mi osvedcil mosazny svareci drat "trojka".
Cena mirna (tak 20),nerezavi, vydrz OK
S materiálem na vzpěru nemám problém. Bohužel jsem zjistil, že na mojí Meridě není na levé straně odpružené vidlice otvor na šroub a není ji kam přidělat. Takže vzpěra nebude a tak vyzkouším jak dlouho blatník bez ní vydrží.
Jak uz jsem daval fotku vyse:
http://www.nakole.cz/images/f/diskuse/e5/l...
Neni potreba otvor.
Howgh ma takhle pridelany dokonce nosic a absolvoval s tim nejaka ta Loudani a 1000 mil a jine akce. Na blatnik vic nez dostacujici.
O.K. Docela funkční řešení a připouštím, že dobrý nápad, jenže já jsem tak trošku "poťapanej estét". ...Ovšem stejně to možná nakonec udělám taky tak.
Jsem taky estet. Az do chvile, kdy zjistim, ze by estetictejsi reseni stalo vic casu, penez, nebo ze bych treba musel jezdit chvili v desti, nez bych sehnal potrebne objimky. 8-)
Zkus ohnout kus merkura, nebo nejakou objimku budto na pridelani predniho nosice, nebo na drzak lahve.
Už je to uděláno, už je to hotovo...došlo mi, že ten "chybějící otvor" na levé straně je vlastně dolní šroub upevnění brzdy. Šoupl jsem to pod něj a je to!!
Mne by strasne zajimalo, k cemu maji byt vsechny ty ostatni sroubky, ktere nektere vidlice maji. Uchyt senzoru tachometru? A ty dva symetricke by byly na nejaky proprietarni blatnik?
Není tahle vidlice náhodou rádoby "obojetná"? Tím myslím to, že se k ní dají přidělat brzdy obou upínacích norem. Jedno je IS a to druhé Post Mount.
Rozdíly jsou v tom pak takovéhle http://www.bikeman.com/bicycle-repair-tech-info... .
Asi to ale nebude ono...
To urcite ne. Odhaduju, ze to je opravdu na cidlo pocitace, mozna blatniky a mozna i nejaky nosic. Ale nikde jsem k tomu nikdy navidel nejake info. Ja si to snad budu muset vygooglovat...
Kolo jsem kupoval v Cyklopointu a dostal k tomu dost podrobný návod k použití. O detailech přední vidle tam není ani slovo. Bohužel. Ale spekulace, že jde o závit na čidlo computeru je velmi pravděpodobná, stejně jako ty dvě symetrické na obou stranách.