NaKole.cz

Blog na přání

Troufnul jsem si zvednout rukavici:
http://www.nakole.cz/diskuse/17454-o-vanocich...


6:00 Tak už je tu zase.
Hnusný, malý a protivný jak ten bezohledný řidič červené dodávky, co mě včera málem srazil zrcátkem. Dost důrazně jsem dal najevo, že se zachoval jak "vůl". Ale to on ve své honbě za materiálními požitky stejně nikdy nepochopí. Co s ním?

8:35 Ještě není dost velký a zralý na to, abych jej pořádně zmáčknul. Je škaredý, i když okolí nás vlastně příliš nezajímá. Jsme rádi, když místo, kde přežíváme, opouštíme. Je to pro nás jen jakási noclehárna, kterou nemáme ani snahu poznávat.

10:00 Chtěl bych poznávat. Ta krásná holka vedle je pro mě sice nanejvýš sexuální objekt, nic víc. Ale je tu on. Trochu bolí, trochu svědí. Nu, pokud s tím, respektive s námi, něco neuděláme, čeká nás nehezká budoucnost.

11:22 Tak mám ho zmáčknout, nebo ještě počkat?

16:45 Špuntařů není nikdy dost. Poté, co si odbudeme špuntování na jednom místě, musíme se dostat co nejrychleji dopředu, skoro za každou cenu. Pokud je trasa rovná, tak nezbývá jet skrz dav, případně po přilehlém chodníku. Jednou za rok se tak člověk chová méně ohleduplně, ale přesto musí dávat pozor, aby nikomu, ani sobě samému neublížil.

17:30 Zdá se, že bych ho už měl zmáčknout.

18:00 Řidička, jejíhož muže odvezli do nemocnice kvůli infarktu. Chápu, jak jí bylo, ale opravdu jsem ji pustit nemohl. Možná jsem byl na ni moc tvrdý. Snažil jsem se jí vysvětlit, že holt nemůžu. Také jsem naznačil, že stejně, její přítomnost nic nezmění na tom, jestli lékaři odvedou svou práci dobře..

21:30 Je čas ho pořádně zmáčknout.

6:00 Je to zvláštní čas. Bylo to cítit už včera ráno. Silnice se pojednou uklidnily.
Řidiči byli ohleduplní. Úplná idyla, která pokračuje i dnes. Jistě, jsou komunity, třeba kolem cyklojízd, kde to takhle úplně nebude, ale já o těch výjimkách protvrzujících pravidlo nepíšu. Píšu o většině.

6:15 A je tu zas. Já se těch beďarů nezbavím.