Tak nám nastává zima a s tím spojená otázka obuvi na leháč. Já jezdím v létě s SPDéčkami, ale v zimě je s tím potíž. Letní tretry jsou i s návleky nepoužitelné, jelikož mám nohy dost vysoko a táhne mi hlavně na podrážky - a podrážky žádné návleky nezateplí. Zimní tretry by byly asi fajn, ale chce to kvalitu, ať mi je v nich teplo - a to stojí balík. prozatím jsem to řešil tak, že jsem sundal SPDéčka a jezdil jsem v pohorách na klasických pedálech. I když na nich mám jakési provizorní "zarážky", tak to není ono, nohy na pedálech pořádně nedrží a pořád mi táhne na podrážky a i v těch pohorách je mi po čase zima na nohy.
Takže jsem dumal až jsem vydumal tohle.
Mám doma staré "pohorky", které mají na patě dírku, takže už jsou na turistiku nepoužitelné. Dále se mi doma válí staré letní tretry s kufry na SPDéčka. Tož jsem to zkombinoval. Z treter jsem uříznul podrážky s kuframa a přišrouboval jsem je na podrážky těch "pohorek". prostor mezi podrážkami jsem vyplnil nějakým tmelem, měl trochu stuhnout, ale furt lepí - snad časem lepit přestane. Podrážku treter je třeba zarovnat s vnitřní stranou podrážky pohorek, aby se pohorka při šlapání vůbec protočila kolem klik. A je to!
Pohorky mají 2x silnější, tedy zateplenou, podrážku, tudíž je v nich tepleji (ověřeno). Opět mohu jezdit s SDéčkami, takže nohy nepadají, do kopce si mohu pomoci tahem. Šroubky, které trochu čouhají z podrážky, mohou pomoci při chůzi na ledě. jediná nevýhoda je, že při chůzi trošku cítím tlak od šroubku v patě, možná by to chtělo ještě nějakou tužší vložku do boty. No uvidím.
Ještě mám trošku obavu z toho, že po rozřezání tretry jsem zjistil, že gumová podrážka na tom plastovém základu tretry nic moc nedrží, uvidím, zda se nebude uvolňovat. Pak by to asi chtělo před našroubováním podrážky z treter na pohorku tu gumu na základ přilepit.
Nápad šílenej, ale proč ne ? :-) Jen bych to asi lepil tím jejich ševcovským držfestem, nebo chemoprenem. I šroubky by šly vyřešit víc elegantně. Pod vnitřní vložku placatou hlavu šroubku a proti nízkou matičku utopit mezi vzorek.
Na lehu bych si asi dost snadno udělal sundávací kryt podrážky, ochranu kufru proti větru. Byl by nacvakávací z druhé strany na oboustranné spd pedály a kryl by klidně celé chodidlo. Mohl by i nějak měkce doléhat ke kraji podrážky a mezeru uzavírat. pak by byla izolace taky slušná.
Šikovný nápad!
Také jsem dříve zkoušel jezdit v zimě v tretrách, ale mrznul jsem jak nevim co. Takže teď dávám na zimu obyčejné pedály a jezdím v normálních vysokých botách, vyhovují mi ty od české značky Moleda :-)
Tedy já žasnu, co všechno jste, vy chlapi, ochotný si vyrobit :o)))
Jen by mě zajímalo - kde se do těch bot obouváš?!? S těma "nesmekama" bych se neodvážila jít doma ani po chodbě, natož s tím vstoupit do bytu.
Jako prototyp dobry. Ale myslim ze to brzo utrhnes, ty srouby prolezou skrz podrazku pohory, zvlast na lehu kde mas snahu zato tahat. Spis bych se soustredil na kvalitni slepeni a srouby jen pro sichr, nehlede na to, ze funguji jako tepelny most. Ale asi to taky vyrobim s nejakou botou od vietnamcu. V lednu ma dost prituhnout :-(
Asi bych na to obětoval nějaké lacinější nové pohorky, důkladně lepil a pak jistil jen větším množstvím zapuštěných vrutů do tlusté tvrdé podrážky. - Jenže tam by asi zase mohla zlobit váha navíc.
Lepší než vruty by byly nýty, kterými se za mého mládí připevňovaly kanady (brusle) k botě.
Jenže na ně měly ty boty už připravenou podrážku.
To mi připomnělo moje první tretry na kolo. měly hladkou koženou podrážku a hliníkové kufry se na ni lepily a zajišťovaly šesti hřebíčky. Ten debil švec použil krapet delší a já z toho měl při první jízdě španělskou botu... :-) Doma jsem to pak po něm dodělával ("zatočit" špičky zpátky)
Pěkná práce. Je to vlastně za cenu dvojích bot, pohor a treter. Ale pokud se někomu jako Tobě válí doma obojí třeba už staré jeté, tak je to opravdu skoro zadarmo.
Já mám nakoupeno na drahou variantu, ale ještě jsem to nadával dohromady. Koupil jsem si o číslo větší tretry, do nich dám izolační vložku dolů, na ni elektricky vyhřívanou vložku co používám už několikátou zimu, zvenku neoprenový návlek upravený tak, aby tam šel možná i nechávat a člověk se nemusel obouvat nadvakrát a baterku přišitou přímo k botě, abych nemusel už protahovat káble nohavicemi. Do práce to mám teď v zimě asi hodinu jízdy a jednoduché tretry s vyhřívanou vložkou už nestíhaly dohřát prsty u nohou. Tepelný most SPDčka zevnitř boty až do pedálu a kliky je taky celkem cítit a bota rychle chladne po vypnutí topení. Až ten nový systém vyzkouším, poreferuju jak to funguje.
Také mi přijde řešení s elektrickým vyhříváním bot skoro jednodušší.
Já jsem si vyrobil vlastní vložky. V pravé noze je digitální teploměr a u pasu elektronika, která zapíná vyhřívání podle teploty. Pod vložky dávám cca 3 mm pěnovou hmotu. Bez ní by mě tlačilo spojení kabelu a odporového drátu, které se mi nepodařilo udělat tenké. Odporový drát se klasickým cínem vůbec nedá pájet.
Mám vyzkoušeno, že do -5 stupňů se s tím dá s nabitou baterkou v pohodě jet, v turistických tretrách a tlustých ponožkách. Pod tuhle teplotu už mi mrznou ruce. Mám tam určitou regulaci výkonu, ale pod určité napětí je výkon tak malý, že už to nevytopí na požadovanou teplotu. Jelikož se mi nechce měnit samotné vložky, řešením bude předělání ovládací elektroniky, tak aby zvládla i vyšší napětí.
Vytápěné vložky se dají koupit i na DX za pár dolarů, baterku a regulaci si k tomu může člověk dát jakou chce. Jendy se mi tu teď válí a čekají, až k nim nějakou tu regulaci udělám.
Vyhřívané vložky mám také, tuším jsou na 4 tužkové a mají 3-stupňovou regulaci výkonu. Moc jsem je ale nevyužil, protože do letních treter mi vlezou hodně natěsno, takže sice hřejou, ale zase je noha v tretře narvaná a tudíž stejně mrznu.
Druhá věc je ta, že je blbost používat klasické jednorázové baterie, tudíž používám nabíjecí, ale ty mají napětí pouze 1,2 V, tudíž z nich dostanu menší výkon.
Třetí věc - když zapnu vložky na plné pecky, tak sice hřejou, ale baterky rychle vycucnou, takže na delší vyjížďku abych tahal kufr nabitých baterek. jelikož ale vozím 6V/12Ah akumulátor, tak by se ty vložky daly napojit na něj, ale pak se mi zase zkrátí doba svícení - a teď jezdím většinou k večeru, když už je tma.
Ještě by možná stálo za úvahu použít k těm vložkám dvě baterky 18650. Daly by sice při plném nabití dohromady až 8,4 V, ale to by se dalo nějak uregulovat, případně zapínat jen ty dva nižší stupně - a nebo by to topilo jak čert. Baterie 18650 se dají vykuchat z nefunkčních baterek z noťasů - už jsem pár těch baterek z noťasu rozebral a všechny ty články 18650 jsou funkční. Používám je do světel, baterek atd. naprosto bez problémů.
Mimochodem tohle by vás mohlo zajímat:
http://www.ebay.com/itm/CREE-XM-L-T6-1800-LM...
http://www.ebay.com.au/itm/New-Bike-Bicycle...
Tu čelovku mám, akorát bez zoomu, svítí to fakt dobře a ten držák jsem si objednal. Za ty prachy šupa.
Napájet vložky do bot tužkovkami je v dnešní době hloupost. Určitě bych používal lithiovky.
6V/12Ah, tím se musí dát svítit hodiny a hodiny, pokud člověk používá rozumné LEDkové světlo…
Jestli se k tomu dostanu, budu stavět regulátor právě k těm vyhřívaným vložkám. Bude držet konstantní topný výkon vůči změně napětí + nastavení potenciometrem. Tak není už takový problém udělat jeden dva navíc.
Já osobně z toho akumulátoru živím přední světlo 900 lumen, zadní blikačku, displej, houkačku. To přední žere dost, ale já chci pořádně vidět, ne jenom být viděn. Navíc ten aku už je hóóódně starý, takže 12Ah určitě nedá. Budu asi musel koupit nový.
Osobně bych se spíše přikláněl ohledně těch vyhřívacích vložek do bot k extra napájení 2-4 články 18650 a nějakou regulaci.
Vždycky když tady čtu 900 lm a podobné hodnoty, tak si říkám, co to na těch leháčích jezdíte za terény, že potřebujete taková oslňující děla. A nebo jste všichni tak slepí? S vhodně tvarovaným kuželem stačí 500 lm i na tu největší rychlost. Na normální ježdění po rovině stačí bohatě 300 lm.
Neber si to, prosím, osobně, že zrovna odpovídám na tvůj, spíš už mi to prostě už nedalo.
Ty llithiovky vykuchané z notebookových baterek také používám, jak na topení, tak na svícení. Už jsem několikrát i recykloval to plastové pouzdro notebookové baterky. Vykuchá jsem tu elektroniku a změnil zapojení článků a zpátky zadělal.
Snilarde, jak kabel a odporovy drat spojujes?
Mne napada bodovy svar, ale to neni na
samo- domo praci :-(
Vzal jsem jednu souvislou řádku (asi 4 nebo 5 děr) z univerzálního tištěného spoje, odporovný drát jím cikcak propletl. Do jedné díry jsem dal přívodní kabel a celou tu řádku zapájel cínem. Asi tam bude celkem přechoďák, nemeřil jsem to, ale funguje to spolehlivě.
to pouziti univ plosaku mne nenapadlo...
bodove svareni: mne zase napadlo toto
http://www.youtube.com/watch?v=iK98H0__5_s
jedno trafo z mikrovlny, kus vodice jako sekundar...
Kolega ktery kouri tvz elektronickou cigaretu si svari dratky (Cu-odporovy-Cu) bodovkou ktera nema trafo ale velky kondenzator a je "pohanena" z clanku 18650...
Bodové svařování jde udělat jednodušeji, aspoň pokud jde o přivaření drátu na něco, ale nemám moc vyzkoušené, v jakém největším rozsahu. Potřebuješ laboratorní zdroj a co největší elektrolytický kondenzátor. Kondík zapojíš paralelně k výstupu zdroje no a pak to jednoduše vyzkratuješ na tom, co chceš svařit. Dá to jiskru jak blázen i s poměrně malým kondíkem. 10mF 60V takhle jde přivařit jeho vývody třeba ke svěráku tak, že se ulomí až nad svarem. Na svaření odporového drátu s něčím by to mohlo stačit. Připojil bych odporový drát kousek od konce k jednomu vývodu kondíku a tu druhou věc ke druhému, při dostatečné velikosti kondenzátoru to na moment hodí pár desítek ampér a je svařeno.
To budu muset někdy vyzkoušet. Takovýmhle způsobem by se mohly dát bodovat přívodní kontakty na tělo 18650 akumulátorů. Sice už to umím i připájet, ale tohle vypadá jako podstatně čistší způsob.
Vskutku zajímavá myšlenka!
Vzniklo to kdysi náhodou, testoval jsem vlastnosti svého prvního SONu a v jednu chvíli jsem měl v ruce ten 10mF kondík nabitý na 60V a nemohl ho připojit k ledkám aniž bych je zničil. Rozhodl jsem se ho vybít o svěrák a tohle byl výsledek. Zopakoval jsem to s druhou nohou a byl tam natvrdo na svěráku, nakonec jsem ze svěráku musel svary vybrousit pilníkem, abych na něm neměl hrbolky.
V létě jsem to používal k přivaření 20 mikrometrů silného platin-wolframového drátku k nikl-železné plošce wolframovou elektrodou. Stačilo kondenzátor (myslím jsem měl asi 22mF) nabíjet jen na cca 8V, jinak už byla jiskra moc velká na tak tenký odporový drátek. To jsem tedy měl tu plošku připojenou na jeden pól a elektrodu v ruce na druhý, jiskra skákala z elektrody na plošku a ten vlasově tenký drátek byl jiskře v cestě. Nepovedlo se to pokaždé, s takovými mikroskopickými rozměry, ale pár desítek takových svarů jsem udělal. Připojit kondík přímo na odporový drátek nešlo, protože se prostě mezi krokodýlkem a dotekem na tu Ni-Fe věc odpařil, klidně třeba 5mm toho drátku bliklo jak žárovkové vlákno a bylo pryč. Proto ta elektroda mimo drátek.
Co by fungovalo nejlépe na větši odporový drát by se muselo vyzkoušet. Buď vařit přímo samotný drát, nebo vzít nějakou železnou elektrodu obroušenou do špičky.
Zajímavé, taky mi mrznou nohy a potřebuju to řešit. Myslel jsem že to udělám jak Jurimír - snadály a spoustu vlněných ponožek, na to případně návlek. Ale sandály nejdou sehnat: jediné co je jsou takové ty "prořezané" tretry, které sice mají díry jako sandály, ale nejsou roztahovací, takže nejde je zvětšit na tlustou ponožku.
Jakou tak má takové vyhřívání spotřebu? Kolik W se do toho posílá třeba při -5 stupních? A je rozdíl baterka u boty oproti mimo boty? Jakože s tou baterkou na botě se zbytečně rotuje tam a zpět.
A ještě - pošli prosím odkaz jaké vložky do bot máš. díky.
Jak nad tím přemýšlím, ještě mám další dotazy (na všechny, kdo mají vlastní vyhřívání baterkama):
- jak to máte uchycené k noze nebo kam? Pošlete prosím fotku.
- pokud regulace, jaký termistor a jak umístěný?
- je třeba na něco speciálního dávat pozor při práci s odporovým drátem? Pochopil jsem, že pájení (čeho? konstantan, isothan, ...?) je problém. Jak to máte zaizolované?
- jaký okamžitý výkon vaše řešení podává? Díval jsem se, že na DX jsou vyhřívané vložky do bot napájené z USB, což znamená tak do 2.5 W na jeden port z USB 2.0.
- jaký průměrný výkon je tak potřeba? Dívám se, že 2x 2400 mAh 18650 baterka by měla dávat tak 35.4 Wh, čili z pěti watty by měla vydržet sedm hodin, což je víc než dost. Ale je 5 W na jednu nohu dostatečné?
to se tady už ýešilo a ty levný vložky jsou na hovno.ono aby to k něčemu bylo tak to žere docela dost takže dostTatečný zdroj je klícový. spojit to je asi lepší mechanickou spojkouu, wago nebo něco v tom stylu. zkus vyhledávaní,
Vyhledáváním jsem našel tak leda tohle:
http://www.nakole.cz/diskuse/10783-jezdite-na...
https://sites.google.com/site/jihrab/s
ale tam se mluví o dvou nabíjecích tužkových, což je docela málo. Dvě lithiové by měly dát větší proudy a tím i víc tepla. Ale získal jsem odtam nějaké tipy ohledně uchycení a konstrukce.
Zkusím aspoň na něco z toho odpovědět podle zkušeností se svým koupeným vyhříváním.
Každá noha má svou baterku 7,4V 1000mAh jestli si pamatuju dobře. Má to dva výkonové stupně, vyšší je řekl bych tak třikrát větší výkon než nižší, odhadnuto podle výdrže. Na ten vyšší se baterka vyžahne asi za hodinu a půl, na nižší vydrží myslím tak 4 až 5 hodin. Z toho by šlo usoudit, že 5W je vyšší výkon a cca 1,5W až 2W ten nižší.
V letních tretrách bez návleků zapínám při teplotě mezi nulou a mínus pěti topení na nižší stupeň asi na 50% času. Ze začátku méně, ale jak vše během jízdy chladne, tak ke konci víc. Podle větru a vlhkosti, čili celkové vlezlosti zimy mi to vychází na těch 50% času při jízdě necelou hodinu. S návleky se to sníží asi na 30% času. S návleky potřebuju topení zaplé trvale až když je kolem -8°C a topení na vyšší stupeň jsem za jízdy použil jen několikrát, když bylo pod -10°C.
Z toho by se jevilo 5W na jednu nohu jako rozumné maximum výkonu k dispozici pro místní podmínky. Je tu ale jedno ale: jakmile mám tytéž vložky v obyčejných pohorách, zapínám je při vyšší teplotě na delší dobu. Už kolem nuly běží skoro pořád na nižší stupeň. Podle mě je to otázka toho, jak moc je noha přitištěná k tomu topení. V tretrách hodně, aby v botě nelítala, ale v pohorách je víc místa, slabší kontakt chodidla s vložkou a tím i pocitově méně intenzivní vyhřívání. Aspoň tak si to vysvětluju.
Baterky jsem dlouho vozil přímo na botách a nepřipadlo mě to jako nějak problematické, zvednou hmotnost boty tak o 10% (odhad) a když je člověk navlečený v zimních hadrech a šetří výkonem, aby se neuhnal, tak to nijak není nepříjemné nebo otravné. Po zlámání kablíků a nutnosti to předělat jsem zkusil přejít na baterky na opasku a dlouhé káble skrz nohavice, ale složitost oblékání a obouvání mě vede k tomu, že se to pokusím dát zpátky na boty.
Díky. A to teda cykluje nějak samo, nebo to má zpětnou vazbu termistorem? U té zpětné vazby mi jde o to, jak dobře to musí být propojené.
Třeba moje 3D tiskárna má vyhřívanou platformu jen z plošňáku, na kterém je prostě vyleptaná nepříliš široká klikatá stopa vyplňující celou plochu 20x20 cm, uprostřed to má dírku tak 3 mm, do té se kapton páskou jen tak na volno přilepí termistor, a tím se to řídí. Odhaduju že je tak 3-5 mm od nejbližší odporové stopy. No ale kdoví jak to bude v botě.
Každopádně díky za informace.
To moje rozhodně zpětnovazební regulaci teploty nemá. Prostě to zřejmě nějakým PWM čipem cpe do té vložky nějaký proud, nebo dokonce přednastavenou střídu podle zvoleného stupně a hotovo. Když to necháš zapnuté moc dlouho, máš dojem, že to úplně pálí, když máš zapnutý nižší stupeň a přejdeš do větší zimy, nepřidá to na výkonu a bude na nohu zima. Čili regulaci si dělám sám tak, že když je zima na nohy, zapnu to, když je za nějakou dobu moc teplo, vypnu to. Bota má slušnou tepelnou setrvačnost, dokonce i ta letní bez návleku, takže při cestě do práce nebo z práce není problém odložit zapínání nebo vypínání až dokud neprojedu hustší provoz nebo křižovatky a nebude klid. I s takhle naprosto základní "regulací" je to rozumně použitelné.
Pokud budeš dělat vlastní, tak kdybys místo dvou stupňů měl třeba pět a možnost cvakat o jeden nahoru nebo dolů dvěma různými tlačítky, nebo třeba kolečko na plynulou regulaci (analog nebo inkrementál), podle mě bys nikdy nepocítil potřebu mít tam automatickou regulaci teplotním čidlem. To je jen složitost a potenciální poruchovost navíc, která je pro tohle overkill.
Já si myslím, že regulace podle teploty je velmi užitečná funkce, nevidím důvod poruchovosti, pokud se to udělá mechanicky odolné.
Někde jsem to tu psal, budu Murphymu dělat elektroniku, která bude pomocí PWM držet konstantní výkon nezávisle na nabití baterky. Nastavení bude pomocí poťáku.
Ten konstantní výkon je fajn věc a nastavení plynule potenciometrem ještě lepší. Já jen mám vyzkoušené z těch bot i z helem, že pohyblivé kablíky musíš docala dost předimenzovat, jejich spoje na koncích udělat robustní a tak podobně, a přesto při používání dvakrát denně to dřív nebo později poškodíš. Dřív nebo později se tam a zpět ohýbaná měď urve úplně, dřív nebo později káblem za něco nechtě chytneš a dáš mu pořádný cukanec. Z tohoto důvodu bych se rád vyhnul přidávání dalšího káblu s čidlem, čím méně tam toho je, tím delší MTBF :-). To je taky důvod, proč chci najít způsob, jak dát baterky zpátky na boty, potom přišít většinu káblíku pár stehy přímo k vnitřní straně boty a pak dál zvenku po botě k baterce. Ať nic nikde nevisí a nehýbe se.
Existují vícežilové kabely s pevnou bužírkou okolo...
Horší jsou spíš konektory, já to vyřešil obyč konektory do PCB a tavným lepidlem.
Jen málokteré ale mají v celé délce "slepenou" tu vnější bužírku s jednotlivými žilami. Pokud to tak není, tak vždycky při škubnutí našponuješ jednu žílu dřív než ostatní a ta první rupne. Průmyslová automatizace tohle vychytala dávno a mají spoutu pěkných robustních vícežiláků, ale ty jsou zase šíleně masivní (do boty) a výše popsaný problém řeší jedině ke káblu určený konektor se šroubovanou objímkou co sevře konec vnějšího obalu káblu, a ten je i v nejmenším provedení do boty moc velký. Celkově mi přijde, že mít minimum komponent je tak nějak základ ochrany proti poruchám, používat spešl káble a podobně už je jen nadstavba když základ nestačí.
Konektory mám mimo botu. Používám takové, které se škubnutím rozpojí. Občas musím opravit přechod mezi konektorem a kabelem, ale to je celkem jednoduché, tavné lepidlo se nechá natavit kolikrát chceš. Pokud by se to mělo dělat průmyslově, tak by se samozřejmě musel použít nějaký jiný, pravděpodobně dražší, konektor a nebo umístit řídící elektroniku přímo do vložky.
Až budu doma vložky vyfotím.
No cílem není jen to, aby to neruplo u vložky v obtížném spoji. Cílem je, abych mohl jet v průměru desetkrát týdně po několik měsíců aniž bych měl strach co kdy kde upadne. To co popisuješ tohle nijak neřeší. Tohle by řešil spoj s vložkou, kabel i spoj tak pevné nebo tak dobře chráněné, že žádný bod není tolik slabý, aby běžným užíváním rupnul. Podle mě to nejde hrubou silou - kábel dost tenký aby nevadil kolem nohy v botě bude taky příliš slabý na to, aby se dřív nebo později někde neuviklal, má-li mimo botu kus volně a na něm konektor. Proto to chci celé integrovat do boty, baterku shora na předku boty a kabel přišitý k botě takovou trasou, aby nevadil noze a o nic nezavadil. Pokud by to bylo udělané tak, nebyl by kabel a sensor navíc nutně zdrojem potenciálních poruch, ne nijak významě. Ale ještě jsem ani nevymyslel, jak to rozumně udělat, natož to udělat.
Jo tak na takový počet opakování to vyzkoušené nemám. Každopádně mi přijde, že z tohohle pohledu je jedno, jestli tam je nebo není ten senzor. Dvoužilový kabel může rupnout stejně jako čtyřžilový.
Ty moje vložky mají takový tenký plochý dvoužilový a i tak ho cítím na noze když si nesedne dobře. Čtyřžilový, který by nevadil, aby asi šel udělat, ale musel by zas být plochý a pak by se už vůbec nesměl překroutit, aby netlačil. Zranitelný by byl podobně. Nebo dát dva dvoužilové, s dvojnásobným rizikem zlomení/tržení. Nebo čtyřžilový kulatý, ale z ještě tenších žil, opět s větším rizikem. Nejde o to, že by to nešlo řešit, moje původní myšlenka byla ta, že nejjednodušší je to neřešit a na zpětnou vazbu teploty se vybodnout. Když i dvoustupňová regulace funguje celkem uspokojivě, tak s nějakou vícestupňovou nebo plynulou bych vážně necítil potřebu tam tu zpětnou vazbu mít. Messenger co chodí dovnitř budov a zas ven každou chvíli, ten by asi ocenil možnost nestarat se o vypínání a zapínání, ale na ježdění do práce je to fakt jedno.
Nebo ještě tenčí šesti nebo osmižilový, dva dráty použít pro termistor, a zbytek pospojovat na dvě půlky pro rozložení zátěže.
Mimochodem, kudy ty dráty vedete, aby to co nejmíň vadilo?
Kabel vede z vložky na vnitří straně chodidla uprostřed klenby, kde je chodidlo nejvýš. Asi to tak udělali, aby netlačil spoj s odporovým drátem nebo co tam je. V botě ho vedu po stěně boty rovnou navrh, takže z boty vystupuje pod kotníkovým kloubem nebo těsně před ním, na vnitřní straně nohy.
clovece, mozna by byl resenim kabel kterym se ridily rakety vystrelovane z BVP-1. Byl Tenoucky- myslim 3 nebo 4 vlakna medi(kazde solo zila), a celek byl opleteny a i podelne vystuzeny (jako tahove) sklenenym vlaknem , mozna i troskou silikonu. Jen nevim jestli by stacil na dane proudy.
Tady jsou slibované fotky. Mimo jiné je tam i odpověď, kudy mi vede kabel. Vede mi po přibližně po předním oblouku klenby.
http://snilard.rajce.idnes.cz/Vyhrivane_vlozky/
Myslím, že kabel od vložky v botě ke konektoru (ten bych dal už vně boty) by mohl být vícežilový plochý - prostě ty dráty třeba zdvojit/ztrojit. A kabely od boty ke zdroji, který by byl umístěn třeba na lehokole nebo na opasku apod. rovněž řešit vícežilovým kabelem a jednotlivé vodiče zdvojit/ztrojit.
Aby se vodiče nemusely furt protahovat nohavicemi od boty k pasu a případně dále, tak by asi bylo ideální vodiče napevno "přišít" k nějakým kalhotám, které v zimě na lehokole/kole stabilně vozím. Třeba na termospodky. Možná lepší než ten kabel přímo přišít by bylo našít na ty (třeba) termospodky tunýlek, kterým by se dráty protáhly a byly by v tunýlku stabilně. Pak by se prostě termospodky oblíkaly a svlíkaly i s kabely. A když bych chtěl termospodky vyprat, tak bych pro jednou ty kabely z tunýlku vytáhnul.
Já bych to netahal tak daleko. Podle mě by to nepřežilo opakované ohýbání v místě kolene. Já bych to takto "přišil" k zimnímu návleku na boty, co vozím.
Dneska jsem zase šeredně vymrzl při stoupání z Kanic do Ochoza, ale už jsem si sehnal Mirelon, tak půjdu zateplovat.
Mi jde i o to, že bych k tomu dal i plynulou regulaci teploty. Mám step-up regulátor (jak už jsem tady někde psal) s dostatečnou proudovou zátěží, kterým se dá de-facto po jednoduché úpravě plynule nastavit teplota. Je to ale zařízení cca 5,5 x 3,5 x 3 cm (+ ještě k tomu potenciometr), tudíž dávat jej k baterkám na každou botu je z hlediska velikosti problematické. Navíc bych musel mít ty regulátory dva.
Tudíž uvažuju, že na lehokolo někde připevním bedýnku, ve které bude držák pro 8 kusů článku 18650 + k tomu ten regulátor teploty a budu se na to napojovat kabelem, který bude dále pokračovat nohavicemi k botám. Myslím, že co se týká lámání kabelů, tak není problém si udělat jeden záložní kabel a vozit jej sebou - kdyby se náhodou po cestě nějaký kablík utrhnul/přerušil.
Ty kulaté kabely, co používám se rozhodně u kolene nelámou. V turistické i závodní botě sice cítit jsou, ale nijak netlačí. Jako hlavní nevýhodu vidím, že mi kolem nich občas fouká pod elasťáky.
A ještě k odporovému drátu: proč nepoužít přímo měď? Zkusil jsem si na papír obkreslit vložku do boty a cikcak tam zaškrtat kudy bych vedl drát. Vyšlo mi to na 1.5 metru, ale případně by to mohlo být i výrazně víc nebo i o trochu míň.
Pokud bych chtěl třeba 5 W, při 7.4 V to je okolo 0.7 A, čili okolo 10 Ohmů odpor. Pokud dobře počítám, měďený drát kruhového průřezu o průměru 0.1 mm má odpor 2.14 ohmů na metr délky. Čili třeba čtyři metry takového drátu by měly stačit:
http://www.ges.cz/cz/mld-0-1mm-GES06900001.html
Je nějaký důvod proč nepoužít toto? Jediný co mě napadá že by to nevydrželo mechanické namáhání a prasklo by to.
Odporového drátu tam stačí výrazně méně. Jám mám v jedné vložce cca 0,5 m.
Nojo, ale jaký máš měrný odpor? Šlo mi o to, že místo relativně tlustého konstantanu bych mohl použít tenkou měď, akorát bych pro ten stejný odpor musel použít víc drátu (ale ne zas tolik, jak jsem zjistil).
Mám tam, myslím tohle: http://www.ges.cz/cz/odl-53r1-GES06914581.html Tedy kanthal.
Na vyšívání to není, ale nějak zvlášť tlusté také ne.
Ja zatim nic podobnyho ani neuvazuju, ale prihodim jednu myslenku k te regulaci...
Nejake automaticke rizeni podle teplomeru (nejspis ds18b20) uz tu nekdo pred delsi dobou vyvijel, mozna Snilard(?), tak treba uz ma nejake prakticke poznatky.
Nicmene cekal bych, ze u toho teplomeru bude problematicke spravne umisteni. Merit teplotu jen na topne vlozce prilis neresi a zmerit skutecnou teplotu nohou bude komplikovane. Kdyz se k tomu prida jeste subjektivni pocit tepla zavisejici na vsem moznem, muze se stat, ze stejne skoncis u manualniho ovladani vykonu, treba jen s vice kroky nez ma Jirka... :)
Tim te ale nechci odrazovat, mit na zapesti dotykovy LCD displej, kde mimo jine uvidis aktualni teplotu obou svych nohou (pripadne kompletni telemetrii), by byl hezky ulet... :-D
Tak takhle sofistikovaně jsem to nemyslel. Spíš třeba těch 5 nebo kolik stupňů regulace, ale ne natvrdo PWM nebo co, ale podle teploty. No ale možná to ani nebude potřeba.
Jinak žádná chytristika - tlačítko, LEDka, a měření napětí baterky.
Jj, já.
Čidlo je pod vložkou u napojení mědi a odporového drátu. Funguje to spolehlivě. Nohy se mi zbytečně nepotí a zároveň nemrznou. Když vlezu do místnosti, nemusím se o nic starat, prostě to přestane topit.
Teď mám natvrdo v kódu nastavenou teplotu. Pod ní topím, nad ne. Nad určité napětí přibličně stejný výkon, pod ním plné kule, a stejně to je málo. Jestli se dostanu k tomu to předělat, přidám tam poťák, aby se dala nastavit ta teplota za jízdy a udělám chytřejší PWM, aby to dávalo výkon podle rozdílu teplot. Teď tam mám omezení, že mi to funguje pouze s 2S baterkou, chtěl bych to používat i s 3S.
Osobně v tom nevidím jediný zádrhel, i odladění kódu bylo celkem přímočaré, jen ta 1-wire komunikace chtěla trochu pozornosti.
http://www.terko.cz/cs/vyhrivane-ponozky-a...
http://www.terko.cz/cs/vyhrivane-vlozky-do-bot...!prettyPhoto tohle vypadá jako varianta toho, co mám já, co jsem popisoval výš.
Píšu z mobilu, tak jen stručně.
Mám od vložek kabel k maličkaté krabičce se řídící elektronikou, tu mám u pasu, baterku buď u pasu a neboteď nově v tašce v kole a k ní dlouhý kabel, aby dosáhl k mému pasu a zároveň anych mohl z kola vystoupit a neurval to.
Čidlo teploty mám v pravé noze digitální s 1-wire bus.
Výk
... Výkon mám cca 2,5 w na nohu, s vybitou baterkou méně, pak je už zima. Designoval bych to na víc, tak aspoň 3 w i s vybitou baterkou a udělal tam nějakou PWM regulaci.
Odporový drát jsem vůbec neizoloval, protáhl ho dírami ve vložce cikcak mezi oběmi stranami.
Ty vložky z DX zvládnou třeba i 10 W na jednu, ale nevím co by na to řekly tvoje nohy.
Jaký je průměrně potřeba výkon, říct nedokážu mám tam regulaci na teplotu.
Tak jsem dneska vytáhnul ze šuplíku ty svoje vyhřívané vložky do bot a proměřil jsem je, jak funguji. Vložku napájí 4 tužkovky. Je tam jakási třístupňová regulace (přepínač). Na 3. "nejteplejší" stupeň jde do vložek cca 5V (vyhřívané vložky z www.dx.com jsou také na 5V = USB). Při těch 5 voltech mají vložky cca 40 stupňů. Hřejí pouze ve špičce. Na pohodu v botách by to mělo bohatě stačit.
Zkusil jsem pro napájení použít baterie 18650. Nabitá baterie (4,12 V) vyhřeje vložku na nějakých 37-38 stupňů a vložkou teče proud cca 0,44 A. To by teoreticky mohlo stačit na to, aby mi nohy nemrzly, ale nějak extra teplo by mi asi také nebylo. Nehledě k tomu, že napětí baterie klesá a tudíž klesá i teplota.
Když jsem zkusil dát 2 baterie 18650 do série (8,2 V), tak to vložku vyhřálo minimálně na 60 stupňů a dál už jsem to raději vypnul, abych něco nespálil. Tudíž nepoužitelné.
Tak jsem zkusil ještě jednu věc - na jednu baterii 18650 (4,12 V) jsem připojil tenhle "měnič" - http://dx.com/p/lm2587-high-power-dc-dc-3-5-30v...
Výstupní napětí jsem nastavil na 5 V - a to je řekl bych to pravé ořechové co se týká teploty vložky. Jestli jsem dobře pochopil princip fungování toho měniče, tak i když bude napětí baterie klesat, tak měnič bude udržovat na výstupu stále 5V - je to tak?
Minimální vstupní napětí měniče je 3,5 V, tudíž teoreticky by při poklesu napětí baterie na tuto hodnotu měl měnič přestat fungovat a tím vlastně ochrání baterii před úplným vybitím - tedy zničením. A navíc - starých baterií z noťasu a tudíž i článku 18650 mám dost, tak vo co go.
Ještě jsem si koupil na ebay držáky na 18650 ( http://cgi.ebay.com/ws/eBayISAPI.dll?ViewItem... ) a z těch poskládám potřebný "blok" baterií 18650, ať mi to topení déle vydrží.
Odborníci a elektrotechniku - bude to takto fungovat?
Podle mě by to fungovat mohlo. Bude záležet na tom, jak přesný je ten údaj 3,5V a co to vlastně udělá pod ním (vypne se?, drasticky klesá výstupní výkon?). Pokud se to třeba vypne už kolem 3,7V, nebudeš ty baterky umět vybít možná ani do půlky. Ale celkově vzato by to fungovat mělo a jak říkáš, mělo by to držet výstupní napětí při kolísání vstupu.
Vyzkouším to, napojím baterku a nechám ji vycucnout. Uvidíme, co to udělá.
Tak jsem napojil nabitou 18650 (4,21 V) na ten DC-DC měnič, na výstupu měniče jsem nastavil 5V a připojil na vložku.
Po připojení vložky kleslo vlivem odběru vložky napětí na baterce na cca 3,6 V.
Po 1 hodině kleslo napětí na baterce na 3,43 V. Na výstupu měniče kleslo napětí z 5V na 4,25 V. Vložka pořád slušně hřála.
Po 1 hodině 30 minutách kleslo napětí na baterce na 3,39 V, napětí na výstupu měniče kleslo na 3,47 V. Vložka ještě pořád jakž takž hřála.
Po 1 hodině 40 minutách kleslo napětí na baterce na 3,36 V a napětí na výstupu z měniče kleslo na 3,01 V. Vložka už byla jen slabě vlažná.
Pak jsem tedy baterku odpojil. Bez zátěže měla vycucnutá baterka napětí 3,6 V - tudíž se dá opět v pohodě nabít.
Takže z pokusu vyplývá, že měnič opravdu při cca 3,6 V už skoro přestává pracovat, takže se dá říci, že baterku nikdy nevycucnu úplně do mrtva, tedy ji nezničím.
Asi by se dala udělat ještě jedna věc - výstupní napětí měniče se nastavuje "hodněotáčkovým" odporovým trimrem (minišroubkem). Tudíž by se dal místo toho trimru připojit nějaký potenciometr a tím potenciometrem si plynule nastavovat výstupní napětí na měniči a tím i teplotu vložky. Je pouze otázka, zda by stačil klasický potenciometr (uhlíkový? drátový?) a zda by měl být "víceotáčkový" nebo klasický s otočkou cca 320 stupňů - to by byla regulace možná moc hrubá.
Funkční, ale neefektivní řešení. Hromada enegie se ztratí v tom měniči.
Zadna energie se nemuze ztratit, pouze se premeni v teplo.
Topeni je tak trochu specialni aplikace, protoze lze dosahnout prakticky 100% ucinnosti, staci si menic a podobne umistit (strcit) nekam, kde bude prijemne hrat, pak uz to vubec neni ztracena energie... ;-)
No jo, my, co elektronice až tak moc neholdujem, se musíme spokojit i s nedokonalým řešením. A když přihlédnu k tomu, že článků 18650 si můžu ze starých baterek z noťasu vykuchat kolik budu potřebovat, tak nějakou menší účinnost měniče neřeším. Prostě si do brašny na leháči přihodím více baterek.
No a když uvážím, že jeden článek 18650 mi s měničem vydržel topit v podstatě na plný výkon cca 1 a čtvrt hodiny, tak když budu mít těch článků 8 a napojím na to 2 vyhřívané vložky, tak mi to vydrží teoreticky topit cca 5 hodin v kuse na plné pecky.
No řekl bych, že na pohodovou zimní vyjížďku mi to bohatě stačí. A kdyby ne, tak si sebou vezmu dalších 8 článků a mám vystaráno.
Spíš podle mě jde o to, že měnič vůbec nepotřebuješ: mělo by stačit obyčejné PWM bez ničeho dalšího - rychle spínat a vypínat celé napětí baterky a měnit jen střídu. Hmm, u toho tepla možná ani nebude třeba rychlost - asi by stačilo spínat třeba 1x za sekundu. Odporový drát není LEDka, aby se nadproudem spálil, zvlášť když to bude dimenzované tak, že na maximum to stejně bude sepnuté furt, takže výrazný nadproud tam ani nebude.
Já bych to udělal tak, že bych vzal procesor, napájel ho přímo z 3.7V lithiové baterky (možná dvou zapojených jako 2P pro větší kapacitu) přes diodu a kondenzátor kvůli stabilitě napětí MCU, a spínal bych nějaký malinký MOSFET, řekněme do 5A. K němu pull-down odpor aby zůstal zavřený pokud MCU nežije, tlačítko, a to v zásadě může být všechno. Lze to vylepšit o dva odpory pro měření napětí baterky a indikační LEDku s dalším odporem. Odhaduju, že s tímhle bych se vešel do oboustranného plošňáku tak 1x3 cm, což by se dalo vestavět k pouzdru baterek do společné krabičky. Konstantní výkon bych řešil výpočtem z napětí baterky uvnitř MCU, anebo bych zkusil ten termistor.
Nedalo mi to a musel jsem si to nakreslit. Takhle bych to udělal, vidí v tom někdo problém?
Přidal jsem tam ještě druhé tlačítko, když už tam na to byl volný pin (aby se dalo jedním přidávat a jedním ubírat).
Zkusil jsem si to nakreslit. Vešlo se to na 36x11 mm, což by bylo použitelné například vedle jedné 18650 baterky, případně nad dvěma 18650 baterkama v konfiguraci 2P.
Tak, a teď už to fakt budu muset postavit, když už jsem se s tím kreslil. Chtěl by někdo taky pár kusů, když už budu objednávat součástky? Předpokládám že plošňáků budu mít víc než dost - nejmenší množství k objednání je 10 kusů 5x5 cm, na což tak čtyři nebo pět těchto plošňáků dám.
Vyhřívání bot, by se mi líbilo mít, už jsem nad tím přemýšlel, ale nevím pořádně o co se v tvém případě jedná, protože i když jsem procházel nějaké příspěvky, tak stejně ani netuším o čem je řeč.
Potřeboval bych to všechno napsané přeložit do nějaké lidštiny :-) Tak dvě tři věty.
No, momentální plán je
- navrhnout obvod (hotovo)
- navrhnout a nechat vyrobit plošňák (skoro hotovo), budu mít asi 50 ks k dispozici tak za 3-4 týdny,
- koupit součástky (objednám pro sebe, případně kdo se chce přidat), osadit,
- navrhnout a vytisknout na 3D tiskárně nějakou krabičku asi pro jednu 18650 baterku
- napsat firmware
- připojit k nějaké vložce prodrátované odporovým drátem (asi jak posílal Snilard fotky)
- profit! totiž vlastně - teplo! :-)
Neosazené desky můžu klidně i věnovat, pokud s tím nebudu mít náklady s poštovným (čili Brno), za osazené bych chtěl náklady na součástky a něco málo za práci - zas tolik mě pájení nebaví. Podobně krabička. Vložky samotné se budou dost opruz, takže to bych asi nechal na každém, ať se rozhodne, kde přesně je mu zima :-).
No ale je půlka ledna, Číňani mají dlouhé lhůty, takže nepočítejte s nějakým rychlým dodáním.
Takže by to byl jakýsi polotovar a skládačka a musel bych to nějak dodělat?
Není problém to celé zaplatit, ale asi by byl dost problém to dodělání. Tohle jde naprosto mimo mě. Dobře funkční vyhřívání za dobrou cenu bych přivítal, i třeba až na konci zimy.
Tak já to samozřejmě chci nejdřív vyzkoušet, jak to bude fungovat. Zatím nic nenabízím, ale třeb se pak ukáže, že provléct odporový drát vložkou taky nebude problém.
No, tak bádej, zkoušej a testuj, ať se daří.
Jak jsem psal. Nejhorší je na tom ten spoj s mědí. Ale to by mělo řešit bodové svaření.
Já asi chci jít cestou 0.1mm mědi. Vychází to na necelý metr, pokud bych počítal mezi 5 a 10 W při 3.7 V.
5 až 10 W při 3,7 V. To mi vychází na celkem velké proudy a tudíž i relativně velké ztráty po cestě. 10 W na nohu, to už je doopravdy hodně. Designoval bych to tak na 4 W při vybité baterce. A také spíš na dvě 18650 a tudíž větší napětí. Jednu běžnou 18650 budeš mít při výkonu 5 W za dvě hodiny vyžahnutou.
Ano, stejně déle než dvě hodiny nejedu, aniž bych se zastavil a třeba si odskočil na záchod. Takže při té příležitosti můžu i vyměnit baterku. Což bude znamenat lehčí a menší pouzdro a nebudu muset mít napěťový regulátor pro procesor.
Na 10 W a 3.3 V to bude znamenat proud 3 A, ale klidně bych to designoval na polovinu nebo dvě třetiny (cca 1.5-2 A). Tenhle proud poteče dohromady asi přes 2.5 cm dost tlusté cesty na plošňáku, MOSFET, 2x cca 25 cm přívodního kablíku tlustého jak chci nebo jak se mi vleze do boty, a řekněmě 10 cm kablíku od baterky k desce. A pak už ten odporový drátek. Řekl bych, že z toho výkonu se obrovská většina ztratí v tom odporovém drátku, takže účinnost bude dobrá.
Co přehlížím?
Souhlasím se snilardem, že 10W bys upořebil tak v letní botě v mínus pětadvaceti. jinak se mi ten návrh ale velice líbí. Vím o nějakých lidech, kteří to tu nečtou, ale zajímat by je to mohlo. Poptám se a možná bych toho vzal i víc.
Koupil jsem si v GESu smaltovaný drát o průměru 0.1 mm. Cca 2 metry toho mají odpor 4 Ohmy, což je o něco víc než jsem čekal. Namotal jsem to kolem tuby od šumivých vitamínů, ať se mi to tady nemotá, připájel k tomu dráty od držáku na jednu baterku 16850, co jsem si koupil kdysi na DX, a vložil baterku. Topí to docela fest, v místě kde je větší množství závitů u sebe nejde skoro ani udržet ruka.
Musel jsem to opravdu připájet, jen přidržením oškrábaných konců drátu na kontaktech baterky to nefungovalo - asi příliš velký přechodový odpor.
Připínáním a odepínáním baterky jsem vyzkoušel, že člověk stejně není schopen vnímat změny teploty rychleji než řádově během vteřiny. Čili by nejspíš stačilo i spínat to přímo přes ovládání PINu, bez hardwarového PWM. Mohl jsem koupit ATtiny13 místo ATtiny25 a ušetřit asi 2.50 Kč na jednom procesoru :-).
Napadlo mě taky, že toto by vlastně šlo použít i do lyžáků. Ještěže jsem si koupil součástky na 10 kusů...
Každopádně závěr je, že tenký měďený drát lze použít jako odporový. Snad se ve vložce nebude lámat.
S tím tenkým měděným drátem bych měl trošku obavu, že se mi někde přetrhne, když budu v botách chodit. Člověk furt jenom nejde na leháči.
Já mám docela pevné ortopedické vložky, takže jsem na ně poskládal asi metr toho drátu, připájel k dvojlince kterou jsem prostrčil dírou v té vložce, a shora přelepil kobercovou lemovkou. Namáhaná už je pak jen ta dvojlinka.
Až budu dělat i druhou, pošlu fotky. Zatím ladím firmware.
Jediné z čeho mám obavy je, že podle mých zkušeností kobercová lemovka časem přestává lepit. Ale zase igelitovou pásku jsem tam nechtěl dávat, ta víc odvádí teplo. Z čeho máte ty vložky vy?
Takhle jsem udělal odporový drát, a takhle jsem do krabičky poskládal dráty
Osadil jsem celkem 5 plošňáků, a zkusil si spočítat cenu. Vychází mi to na 69 korun za kus bez krabičky, drátů, pájecího materiálu a samozřejmě bez vývoje a práce.
Ještě pro zajímavost posílám detail toho, jak jsem zesiloval vysokoproudé cesty (a jsem si vědom toho, že takto zvětšené to moje pájení nevypadá nijak úhledně; co už).
Každopádně, plošňáků mám dost, takže kdo byste nějaké chtěli, ozvěte se. Přinejhorším jsem ochoten jich i pár za úplatu osadit.
Čím to půjde pájet? Máš vyzkoušené, že je to zvladatelné mikropájkou, nebo potřebuju hokovzduch nebo tak něco? Na tomhle: http://www.kaidomain.com/product/details.S002982 zvládám úpravy - sundat rezistor a napájet kablíky, na pin 2 hlavního švába připájet tenký kablík atd. Ale pájet osminohé smd mikropájkou jsem ještě nezkoušel.
Kdybys k tomu dělal pouzdro, ve kterém by šlo rozumně snadno (bez pájení) měnit 18650 článek, tak to by mě zajímalo taky. Díval jsem se, že tyhle články mají kolem 12Wh při váze 45g, což je super a v pohodě by se to nosilo přímo na botě.
Já mám takovou tu pájecí stanici asi za 1400 z GESu, a tím to jde dobře:
http://www.ges.cz/cz/pajeci-stanice-sl-20-vel...
Pájím to teda nožičku po nožičce, takové to pájení přes víc nožiček jsem se ještě nenaučil a možná na to ani nemám vybavení:
http://www.youtube.com/watch?v=5uiroWBkdFY
Horkovzduch jsem si zatím vyzkoušel na jedné součástce - nic moc: ta pistole i na nejmenší otáčky fouká docela dost, takže je třeba součástku na desce přidržovat, navíc je to velká těžká potvora, takže se docela unavuje ruka.
Pouzdro plánuju - otázka zatím je, jak to zatěsnit proti vodě a jaké tomu udělat úchyty.
Ty 18650 máš nějaké lepší, ne? Já mám 2400 mAh, v notebooku byly 2000 mAh. Což dává 3.7 x 2.4 = 8.88 Wh.
Tož mikropájku mám jednodušší, ale podobnou, to půjde.
Díval jsem se co jde koupit za dnešní nejmodernější 18650 a našel několik značek 3Ah a víc. Pak jsem našel článek, který se zabýval i křivkou napětí během vybíjení a z toho měli zintegrované skutečné hodnoty Wh. Vycházelo jim mezi 11 a 12Wh pro čtyři testované typy. Při vybíjení proudem 0,5A, pro úplnost.
Pájecí stanici mám vlastně tu samou (SL-30). Jen jsem defaultní kulatý hrot vyměnil za plochý hrot: http://www.ges.cz/cz/hrot-sl-4-GES07713025.html Teď koukám, že mají v nabídce ještě nějaké šikovnější, jen to asi bude chtít i jiné pájecí pero.
A s tím plochým hrotem se dají pájet nohy smdček po dvou.
Na těch 12Wh to bude chtít asi ty "nové" Panasonicy http://budgetlightforum.com/node/11772 , případně na nich postavené články.
Já mám i tento hrot, ale koupil jsem ještě hrot zkosený jen z jedné strany, a teď už v podstatě nepájím ničím jiným. Je to asi tento:
http://www.ges.cz/cz/hrot-sl-3-GES07713024.html
Potřebuju poradit s krabičkou, ať už od bývalých i budoucích uživatelů, anebo od strojařů/designérů :-) Přikládám okomentovaný screenshot z OpenSCADu. Zejména nejsem rozhodnutý o tomto:
- kam to na nohu umístit? Chtěl bych aby LEDka svítila doboku, aby se to dalo použít jako další část osvětlení kola. Takže buďto někde nad nebo pod vnějším kotníkem, anebo pak shora na nártu (tam kde jsou na botě tkaničky).
- jak to přichytit? Jedna možnost je přišít, na což by stačily malé otvory v držáku. Druhá možnost je nějakým popruhem třeba se sucháčem a obtáhnout kolem celé nohy. To by mělo výhodu, že by se popruh dal provléct přes obě dvě části, a tak by vlastně jistil víčko na místě. Ale zase je větší opruz vymyslet vhodné otvory.
- nevadí výstup kabelu zdola?
- má cenu se snažit to nějak izolovat proti vodě?
- vidíte v tom ještě další problémy?
Mně se tam nelíbí ten výstup kabelu dolů. Zatěsnění bych případně řešil vhodně dlouhým o-kroužkem a přelepit díry pro tlačítka elektrikářskou izolačkou.
Zase když si vezmeš že bys to přidělával na nárt, tak ten je sám trochu prohnutý (nebo bys pod tím měl tkaničky, kde je místa dost), takže místo na vyvlečení dvojlinky o průřezu 0.75 mm2 někudy je docela dost. Ale OK, připomínku beru, možná to zkusím vymyslet jinak.
U toho o-kroužku bych musel nějak řešit, kam ho dám - vyrobit někde rozumné osazení, což tam teď nemám. A osazení se blbě 3D-tiskne. Kde se vůbec dají pořídit o-kroužky na danou míru? Ještě jsem uvažoval že bych tam do nějaké předem vytvořenéštěrbiny třeba nalil odlévací gumu, ze které jsem dělal pneumatiky na autodráhová autíčka:
http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/index.cgi...
A nestačila by prostě drážka po obvodu samčího dílu. Já o-kroužky kupuju u nás v takovém šikovném obchodě kde mají všechno na stavbu a kutění, v oddělení vodovodů. O-kroužky bývají dost natahovací.
1- ergonomie - dej tlacitka nesymetricky , jinak si je buds plest.
2-zatesneni: Nezapomen ze STL je porovite - prelakovat, barva..., lze tesnit "plocha na plochu" a stykovou cast vicka vylit malou vrstvou silikonu.
O- krouzek na miru Ti u nas v UH udela pan z metraze v prodejne lepidel.
3- pokud to chces davat na nart zvaz zda neudelat
na spodnim dilu dole oka kterymi provleknes tkanicku
4- kablik v miste vystupu z pouzdra bude hodne namahany. pomaham si smrstovackou, ale neni to dokonale.
1. Ono je to programovatelne, takze to pujde udelat tak, ze treba tlacitko u spicky nohy bude ubrat, u kotniku bude pridat (i kdyz na kazde noze to bude namontovane zrcadlove prevracene).
2. Co je STL? Ja to budu tisknout z ABS, ktere kdyz se vyhladi v acetonovych parach, tak je nepropustne. Vyliti vrstvou silikonu nebo gumy planuju. Diky za tip na prodejnu lepidel, zkusim neco takoveho sehnat i v Brne.
3. Ano, nejake diry tam chci mit, akorat ja v zime jezdim s navlekama, ktere maji akorat zezadu podel achillovky zip, jinak jsou hladke.
4. Ano, udelam to jinak. Zkusil jsem si to vytisknout a je to prilis velke. Cili vicko neudelam ze tri stran ale z jedne, asi sroubovaci a zaizolovane budto silikonem, nebo tim o-krouzkem.
Diky za pripominky.
2- STL = 3D tisk
te nepropustnosti moc never.
napr fixka se tim rozpiji docela dost.
Faktem je ze vyhlazovani parami a kondenzaci nemame.
3- viz obr
No, ja jsem si pred casem vytiskl takovy valecek jen v rezimu "spiral vase", kde se netiskne po vrstvach, ale cely objekt je jen jedna postupne zvysujici se spirala - cili stena tloustky jednoho vlakna - neco takovehoto:
http://www.thingiverse.com/make:61725
a napustil jsem do toho vodu, a nepropoustelo (to bylo jeste pred vyhlazenim v acetonovych parach).
ad 3. Takoveto "usi" jsou prave v me variante 3D tisku malo pevne. Spis bych to videl na nejake ty otvory dovnitr toho objektu, nevystupujici ven.
Vodotěsnost: vážně bych to nepřeháněl, celkem trefný je starý elektrikářský vtip že chceš-li udělat něco odolné proti vodě, vezmi vodotěsnou krabici a do spodní strany vyvrtej díru. Vzlínáním, kondenzací ze vzduchu uvnitř a podobně se tam ta voda vždycky dostane. Důležité je, aby mohla zase ven. Nepropustnost stěn bych neřešil a vyvrtal dole díru :-).
Co zkusit takové "uši" udělat širší a ne tak rozkročené, takže by vznikl takový spíš tunel? Jeden na každém konci pouzdra.
Ono je trochu hloupe, ze na lehokole pri montazi podelne na nart nejde uplne jasne rict, kde to je "dole" :-). Ma to byt "dole pri jizde" nebo "dole pri chuzi"?
Vidíš, to mě ani nenapadlo. Myslíš tu díru na vodu? To je asi celkem jedno, jde o to, aby do ní nestékala voda když jedeš v dešti a nohu máš špičkou nahoru na pedálu, ale ani když z toho slezeš a v dešti stojíš vedle kola. Čili kdekoliv na spodku, směrem k bože, to asi bude v pohodě. Podle mě kdyby byla dirka uprostřed spodní plochy, tak jakákoliv stékající kapka poteče podél některé hrany podle aktuálního náklonu krabičky, takže dovnitř nic nenateče, ale až dáš body doma do tepla, může vnitřek krabičky vyschnout.
A nestačilo by prostě nalakovat desku a krabičku doma otvírat?
(debilní limit na hloubku stromu - reaguju na něco jiného nejblíž kde to jde)
To přelakovávání se může vymstít. Teď se mi pokazilo autodráhové autíčko tak, že jede co to dá bez ohledu na ovladač. Tak jsem si řekl, že to je jen spálený MOSFET v H-můstku který řídí motor. No a chtěl jsem to proměřit, že bych si to třeba opravil sám. Leda tak houby - řídící jednotka je zalitá v asi 0.5mm vrstvě nějakého lepidla, takže jsem to nemohl ani proměřit, ani vymontovat. Dokonce ani na zahřátí horkovzdušnou pistolí to potvorstvo nereagovalo.
Takže kvůli takovéto blbosti jsem to musel dát do oficiálního servisu. Přelakováním se zbavíš možnosti měřit a opravovat. Když už, tak bych to přetřel rozpuštěnou kalafunou - to jde odškrábnout sondou měřáku, a pájet na tom jde rovnou.
Já to lakuju tímhle: http://www.ges.cz/cz/lak-ochranny-pro-osazene...
Ale škrábat jsem to ještě nezkoušel. Světlo v kole bych radši udělal znovu, než ho opravovat.
Na druhou stranu je pravda, že ty stříbřené spoje, co používám nekorodují.
Lidi, jestli chcete opravdovou "vodotěsnost", tak si pořiďte tohle - http://www.nanoprotech.cz/shop/nanoprotech...
http://www.youtube.com/results?search_query...
Viděl jsem na vlastní oči žárovku na 220V svítit pod vodou. Vše nastříkat Nanoprotechem a nějakou vodotěsnost není třeba řešit.
Mě se to celkem líbí. Při montáži na nárt bych neviděl velký problém ve vývodu skrz dno, stejně to nepůjde přitáhnout nějak pevně k tvrdému povrchu, bude to relativně volně na botě a kablík si někam zatočí.
Z boku nad nebo pod kotník bych to v žádném případě nedával, ukopneš to dřív než nasedneš na kolo. Zkoušel jsem to se svým vytápěním kdys a byl hodně překvapený, jak těsně kolem věcí člověk nohou chodí a ani o tom neví. Jak něco vyčuhuje, hned je po tym.
Omotání sucháče kolem dokola boty by podle mě mělo dvě velké nevýhody: budeš šlapat po sucháči a časem ho prodřeš, a budeš to muset sundavat aby ses vyzul.
Nejvíc se mi líbí možnost chytit to na nárt hodně vpředu, takže botu půjde rozvázat a vyzout bez demontáže krabičky, stejně tak krabičku otevřít a vyměnit baterku. Takže nejlepší uchycení by podle mě byly díry na spodku, popřípadě očka nebo tunýlky na spodku spodní krabičky. Tudy by šlo protáhnotu škrky (ziptis, kabelbinder, prostě taková ta plastová páska co škrčí když se stahuje), nebo přimo tkaničky boty.
S vodotěsností bych si hlavu nelámal. Stačí ochrana proti tomu, aby na to přímo cákala voda, a PCB šplíchnout po zapájení nějakým lakem nebo tak něčím. Občasná trocha vlhka co proleze dovnitř pak už nic nepoškodí. Případné průchodky na kabelu a podobně bych řešil jen jako mechanickou ochranu proti zlomení, ale dělat to utěsněné podle mě zařídí jen to, že voda nebude moct ven, ale dovnitř si cestu najde vždy.
Druhá iterace. Zatím ještě nemám vymyšlené ty díry pro uchycení na botu, a ještě tam je třeba dodělat nějaká osazení kvůli zatěsnění, a nějaké výstupky pro zaklapnutí víčka ke krabici. To teprve musím vymyslet.
Dnes jsem testnul montáž na nárt se svým topením. Má Li-Poly dvoučlánek 1900mAh, takže je o hodně větší než 18650. Krabička má 70x40x25mm a váží myslím 110g. Krom toho má vedle sebe smotek káblu co jsem měl dost dlouhý skrz nohavici k opasku, vypínač a konektor k vložce v botě. I tak není žádný problém to takhle mít, nikde jsem to neukopnul, myslím ani nezavadil o nic a tahle váha navíc na špici nohy ani není cítit nijak protivně.
Kablík do boty je přišitý jen na jediném místě, tam kde leze přes okraj boty na vnitřní straně nohy pod kotníkem. I tak drží parádně, nezavazí při vázání tkaniček a ani se nehne při opakovaném nazouvání a vyzouvání.
Takže pokud to uděláš k upevnění na nárt boty, udělal bych to na svých botách podobně, jen menší krabice a žádné smotky kabelů, prostě jeden kablík přímo do vložky.
Návleky co mám jsem přes to zatím dát nezkoušel, ale asi to spíš nepůjde. Ale nad nártem mají dost volného místa, jsou tam vždy propadlé a zkrabatělé, takže s tou malou krabičkou by to mohlo jít, jen se pak budou blbě obsluhovat tlačítka. Pak bych asi vystřihl a obšil do návleku díru na tu krabičku. Na ježdění do práce je nepoužívám pokud není mínus patnáct, což je v Brně jen několik dní v roce (pokud vůbec). Takže tohle mě nijak moc netrápí a udělal bych si to topení na botě napevno, ať nemusím nic předělávat, nastavovat a podobně, prostě se jen obout a jet.
OK, rozměrově na tom budu asi o něco líp. Ten konektor tam chceš mít? Já jsem přemýšlel, jestli to neudělat úplně bez něho.
Já budu mít zespodu/zboku očka, takže nebude problém to jen přišít k návleku bez stříhání. Nebo teda udělat něco jako "knoflíkové dírky" a provléct tama ty zip-ties.
Když budu mít krabičku a víčko, preferuješ obtáhnout páskem obojí a pak to kvůli výměně baterky rozebrat, anebo naopak volné víčko?
Dneska jsem vyzkoušel něco vytisknout, přijde mi, že krabička i s 1.5mm stěnou je dostatečně pevná. Víčko ale ne - ty boční klipy buďto nedrži, nebo se ulomí. Budu je muset zesílit. Bohužel to takto musím mít udělané - ta čela musí být součástí víčka, abych na samotné krabičce měl prostor a dostal se k těm dírkám na provlečení drátu.
Ještě teda - vadilo by kdyby spodek nebyl plochý? že bych jako očka na přidělání k botě měl zespodu vystouplá.
Zdar,
konektor pochází z toho, že to bývalo protažené gatěma a tím pádem aby se člověk mohl vyzout bez vyslečení gatí, musel mít u boty konektor. Jinak není potřeba.
Přijde mě lepší mít možnost vyměnit baterku bez stříhání pásek. Např. kdyby člověk měnil někde během výletu, tak mu stačí náhradní baterky, nemusí mít s sebou nic dalšího (kleště, pásky,...).
Spodek podle mě nepotřebuje být plochý vůbec, bota je stejně tak křivá, že je to jedno. Vystupující očka usnadní i výstup kablíku z krabičky směrem dolů a tak.
Ahoj. Ještě bych se zeptal, jak plánuješ držet baterku na místě? Na jedné straně ten drát do kříže a na druhé pružinka? Ony to 18650 baterky se rozměry můžou drobně lišit.
Ještě k této variantě: uvažuju, že bych udělal zvlášť bočnice na krytí těch drátů z obou dvou stran baterky, a tyto bočnice by se po zapletení přívodů k baterce přilepily ke zbytku krabičky třeba acetonem. Víčko by pak bylo už bez těch bočních klipů, čímž by bylo pevnější a bylo by méně spojů k utěsnění. Akorát by teda už pak nešlo dostat se k těm drátům vedoucím k baterce.
Co si myslíte o této konstrukci?
Třetí iterace - zkusil jsem udělat oka zvenku jak navrhoval cibi - je to uzpůsobené na provlečení dvou nebo čtyř provázků (tkaniček, zip-ties, ...).
Díru na kabel jsem dal dospodu - kabel bude tak jako tak potřeba ohnout podél boty nahoru, a podle mě je lepší když povede pod tou krabičkou než vedle ní - takto ho budou jistit ty tkaničky nebo čím to bude přichycené.
A zesílil jsem boční klipy. I když možná je přecejen udělám jako samostatné díly. Uvidím jak to bude držet, až to vytisknu.
Tohle se mi líbí. Mimochodem na svých botách mám kabel vedený od krabičky trochu do boku k vnitřní straně nohy a mimo prostor sukování tkaniček i mimo suchý zip boty. Zatím se to osvědčilo, nikam se neplete a při obouvání a vyzouvání o něm nevím.
Fyzická podoba třetí iterace. Konečně se mi myslím podařilo utrefit ty boční klipy tak, aby to dostatečně drželo a přitom to neprasklo.
Dal jsem tam na vyzkoušení UV LEDku a odpor a zítra zkusím na noze, jak moc to vadí a jestli bude víčko držet. Pak chci zkusit ještě potřít dosedové plochy silikonem kvůli zatěsnění.
Moje žena říká, že to vypadá jako vnitřní část splitové klimatizační jednotky.
Moc pěkné :) Jak tak o tom přemýšlím, kdybych měl v zimě jezdit pravidelně, třeba do práce, tak by se mi něco takového moc líbilo.
Jen bych tam udělal pár detailů jinak, samozřejmě :-) Ovládání poťákem a teplotní sensor do každé nohy :-) Ale když už to máš takhle pěkně udělané…
Silikon sice funguje a docela dobře se rozteče do roviny (použil jsem OOMOO 30), ale zase ubírá místo a navíc na tom ABS nedrží. Chtělo by to udělat tam nějaký žlábek do kterého by silikon zatekl nebo tak něco. A z toho čela to asi zatěsnit nepůjde vůbec. Možná to prohlásím za vlastnost, zaizoluju plošňák a na baterku se vykašlu.
Tak to je na mne trochu moc. Co to je PWM? Jestli trošku chápu, tak nějaký "spínač"? Navíc já potřebuji udělat z 3,7 (4,2) V na baterii 18650 napětí 5 V pro napájení vložky. Tudíž potřebuji napětí zvýšit, což ten měnič umí a PWM asi neumí. Samozřejmě se ale naskýtá možnost spojit dvě 18650 do série a pak by to PWM fungovalo.
Píšeš něco o procesoru atd., to už je na mne "silné kafe". Nestačil by nějaký multivibrátor, který by spínal nějaký výkonový člen? (tranzistor, triak apod.)
Jde o to, že já jsem schopen si udělat podle návodu plošňák a naletovat tam součástky a oživit to, ale něco vymyslet, spočítat či naprogramovat procesor je nad mé síly.
Ještě pořád jsou ty tretry "skoro zadarmo"?
tretry skoro zadarmo, vyhřívaná vložka do nich v ceně ojetého porsche :-)
Tak plošňák asi 150 korun za 10 kusů, procesor řekněme 60, MOSFET tak 15, kondenzátor řekněme taky, a zbytek je za nějaké malé jednotky korun. Tak třeba 150 za materiál na jednu řídící elektroniku?
Aktualizuju: plošňák za 14 dolarů 50 kusů (6.20 Kč/ks), procesory jsem koupil asi za 25, MOSFET za 5, drát 140 metrů za 60 (na jednu botu počítám tak metr, metr a půl). Možná bych se do nějakých 50-70 Kč za kus za materiál vlezl.
Nejdražší na tom je ten čas - kdybych si měl nechat zaplatit vývoj podobně jako jsem placený v práci, bylo by to asi fest drahé. No ale vývoj se dělá jednou a je to ta část, která mě baví.
Na kolik tak přibližně přijde ta krabička, když by se nepočítala pořizovací cena tiskárny?
Ty 3D tiskárny se mi totiž začínají čím dál tím víc líbit.
Odhaduju tak 10-20 korun. Kilo 3mm ABS vlákna stojí asi 650 korun, je v něm tak 80-100 metrů vlákna, a tahle krabička spotřebuje i s víčkem něco kolem 2-3 metrů. Předchozí verze s 2.2mm stěnami měla přes 3 metry.
PWM = pulse width modulation. Prostě něco co se zapíná a vypíná s nějakou frekvencí, a výkon se reguluje délkou sepnutého stavu proti vypnutému. Tohle dnešní procesory umí přímo v hardwaru.
Asi by šlo tohle udělat bez procesoru s časováním nějakým tím čipem 555, ale to je asi zase mimo to co zvládnu já.
První stadium je sestavené, testovat se bude asi zítra.
Pod původní vložku tretry jsem vyrobil sendvič z alobalu a 2mm miralonu, celkem 5 vrstev (al - pěna - al - pěna - al) držených pohromadě oboustranou lepicí páskou. Několik vrstev izolačky šlo na dno boty na zalepení škvír a volných závitových děr kolem kufru, nad to izolační vložka, pak původní vložka a na ni vyhřívaná vložka. Výsledkem je, že z boty je téměř moje velikost (čili ze 45 je 44) a silnější ponožku bych tam stále ještě dostal. Zatím se to jeví pohodlné, není cítit, že by v botě bylo něco vkládaného nebo něco někde zavazelo. Zítra bych měl mít první zkušenosti s tím, jak to izoluje.
Výsledky prvního testu: Při cca 7°C je v botách víceméně lehce horko i po hodině jízdy aniž by se byť jen na chvíli zapnulo topení. Takže zatím to vypadá, že izolace dělá svou práci a boty jsou o velmi citelný kus teplejší.
tak já postupoval trochu jinak, boty lake mx100. Po montáži kufrů jsem zevnitř namatlal neutrální silikon kvůli vodotěsnosti, co vylezlo kolem kufrů sem pěkně uhladil. ze staré alumatky sem udělal třívrstvý sendvič opět chycený tím silikonem a na to dal původní vložku. celé boty jsou pak ošetřeny impregnací proti vodě. Zatím není moc zima takže je v nich opravdu dost teplo. Do mrazů pak přes celou botu dám neoprenové návleky a doufám že to bude fungovat. Elektrifikaci zatím neplánuji.
Nějakou takovou úpravu musím udělat (nebo koupit nové boty). Protože kolem těch kufrů to promrzá fakt fest. Návleky jsou super (mám nějaké fleecové co jsou do zimy ale ne do mokra), ale i ty mají tak nějak z podstaty věci kolem toho kufru díru. Mrznou mi prsty už tak při 2 stupních nad nulou.
Tak jo, vyřízl jsem z Mirelonu kousek tak 2.5x4 cm podle díry pro kufr, překryl tím tu díru a přelepil lepicí páskou, a pak ještě vyřízl tvar horní půlky boty (pro nelehokolisty: přední půlky boty), podlepil oboustrannou lepicí páskou, na to nalepil o 1 cm zmenšený tvar horní půlky boty z alobalu, a zbytkem oboustranné pásky (ten 1 cm po obvodu) vlepil do boty.
Dnešní test dopadl výborně - jel jsem asi 35 km s dítětem v dešti (pro sociálku: předchozí věta je umělecká nadsázka a rozhodně není pravda) takže jsem ani moc intenzivně nemakal, a v botě bylo teplo a nezateklo tam přes kufr.
Teda zateploval jsem jen horní půlku boty s tím, že nejvíc mi stejně bývá kosa na prsty, ale dneska jsem zjistil, že jsem tímto zimu přesunul k patě. Takže až seženu další kus Mirelonu, dolepím i dolní půlku.
tak já budu asi muset trochu upgradovat. Alumatka se slisovala na hodně tenkou oplatku a má tendenci vylézat zpod vložky do prostoru pro nohy. tak se poohlednu po jiném materiálu.
Hmm, včera i dneska mi byla pocitově zima na prsty. A to dneska ani nepršelo. Tak nevím jestli to vyvložkování vydrží jen jednu jízdu nebo co - od pohledu na tom žádné poškození není viditelné.
Mě bylo poslední dobou někdy ke konci hodinové jízdy do práce zima na prsty a zapínal jsem topení při 4-5°C, a z toho zase včera a dneska při 3-4°C jsem ho nezapnul ani jednou. Nevím, na čem všem to závisí, ale evidentně to má proměnné, na které nevidíme.
Řekl bych, že velkou roli hraje vlhkost vzduchu. Mám zjištěné, že když je hodně vlhko a teplota třeba 2 st., tak mi je na nohy zima úplně stejně jako když je suchý mráz -10.
No to jsem si myslel, ale v mém případě to asi není ono - ta první jízda byla v dešti, kdy vlhkost je pochopitelně vysoká. Včera byla mlha jak prase, takže taky vysoká. A dneska ráno svítilo slunko, takže musela být vlhkost o poznání nižší.
Přesně jak Akito píše, první půlku týdne bylo vlhko hodně, včera taky, dneska citelně méně. Přesto jsem topení potřeboval pondělí až středu, ale ne včera a dnes. Musí tu hrát roli ještě něco, co přebije vliv vlhkosti vzduchu.
Samozřejmě velkou roli hraje i vítr a proudění vzduchu, taky třeba i psychika, je hnusně sychravo, déšť, tak mi je zima, protože když svítí sluníčko tak mi musí být teplo i když mrzne a co já vím co všechno a v kombinaci jednoho s druhým a výsledek je takový co zrovna cítíš.
To pořád nevysvětluje, proč jsem měl v botách stejné teplo ve čtvrtek při zamžených brýlích, slizkých silnicích a smogovitém oparu přes celé město a v pátek při jasném pěkném počasí. Teploměr ukazoval stejně, počasí by podle této teorie mělo způsobovat jednou vlezlou zimu a jednou ne, ale nefungovalo to.
Mohl jsi být líp vyspalý, mohl jsi mít lépe zahřáté a prokrvené nohy než ses obouval, trochu jiné ponožky, malinko jinak dotažené boty a plno dalších. Hodně dělá proudění vzduchu i když ten rozdíl ani pořádně nevnímáš.
Asi nikdy nedosáhneš dvou stejných pocitů chladu nebo tepla.
Zajímavé zateplení.
Zatím zdá se funguje. Testoval jsem včera při -1°C za sucha a dnes za mlhy a mrholení při 2°C a zdá se, že tohle jsou teploty, kdy s tím lze jet cca hodinu bez topení v tenkých ponožkách bez návleků. Čili zatím mi to připadá, že oproti mým letním Shimano tretrám tohle je tak o 8 stupňů teplejší bota. A se silnější ponožkou, návlekama a topením to podle mě bude stačit na hodinovou cestu do práce v mínus patnácti aniž by člověk dojel se zmrzlýma nohama.
Koukám, že se vyrojila spousta dalších nápadů.
Pár připomínek.
Tu podrážku z tretry k podrážce pohorky přilepit nejde, prohnutí obou podrážek je tak odlišné, že se dotýkají možná jen ve 2-3 místech, jinak je mezi nimi mezera třeba i 5-8 mm, tudíž ty dvě podrážky k sobě lepit v žádném případě nepůjdou. Jiná věc je lepení gumy s vzorkem na podrážku tretry, tam by se to asi hodilo. Ale uvidím, co to časem udělá.
Šrouby, respektive matičky, z té podrážky až tak moc nevyčnívají, jsou v gumě zabořené, tudíž se s tím dá chodit vcelku normálně i třeba po dlaždičkách. Akorát v patě při došlápnutí trošku cítím hlavu šroubu, možná bude chtít ten šroub ještě dotáhnout, aby tlakem nezalézal dovnitř.
Co se týká možností vytržení šroubu (hlavy šroubu) z podrážky pohory, tak tomu jsem se snažil zabránit tím, že jsem koupil šrouby M4 s tzv. ozdobnou hlavou, je to prostě nízká "půlkulatá" hlava s dalším cca milimetrovým okrajem, takže proti prolezení přes podrážku by to mělo být celkem odolné. V botě to netlačí, protože přece jen podrážka uvnitř trochu povolí a hlava do podrážky trochu zaleze. Ještě spolehlivější řešení by bylo použít šrouby M4 se zapuštěnou hlavou a na tu hlavu navléci podložku M6 o větším vnějším průměru - to by pak určitě podrážkou neprolezlo. Ale tím se zvýší plocha "tepelného mostu" přenášejícího chlad.
Místo jednoho šroubu uprostřed na patě bych dala dva po stranách.
Elektrické topení se řešilo i tady, tak to napíšu sem.
Ukázalo se, že moje konstrukce topné vložky, kdy jsem použil odporový drát a propletl ho dírami ve vložce nahoru a dolu nemá úplně dobrou životnost. Na jedné noze se mi v průchodu vložkou drát zlomil a topení přestalo fungovat. Začínám uvažovat o výměně kanthalu za měď, tak jak to psal Akito. A také, že povedu drát pouze po vrchní straně vložky.
Aby ses neradoval předčasně - u mě taky jeden drát prasknul, akorát jsem zatím nezjistil kde.
Asi nejlepší řešení jsem dělal dětem do lyžáků: koupili jsme v Baťovi nějaké "zateplené" vložky do bot, které se vyznačují tím, že mají na povrchu takový jako když řidší filc tloušťky asi 1 mm (a další 1 mm je ten podklad). No a já jsem ten 0.1mm smaltovaný drát navlékl do jehly, a provlékl jen těsně pod povrchem toho filcu. Má to tu výhodu, že to nikde za nic napevno nedrží, a v případě mírného tahu ta filcová vlákna trochu vůle umožní.
Akorát nevím jak to udělat u sebe s tou ortopedickou vložkou.
Smaltovaný drát, nebyl by odkaz?
http://www.ges.cz/cz/mld-0-1mm-GES06900001.html
Už tady jednou je výše. Ono se to anglicky jmenuje "enameled wire", a česky tomu někdy (třeba v tom GESu) říkají "lakovaný drát".
Aktualizace k tomuto projektu: 0.1mm měďěný smaltovaný drát praská, aspoň na mé relativně tvrdé korkové vložce. Tak jsem i pro sebe koupil u Batě nějaké standardní zateplené vložky jak píšu výše, asi tyto (na www.bata.cz je nemají vypsané, fyzicky ve dvou prodejnách v Brně ano):
http://www.rejnokobuv.cz/obuvni-doplnky/stelky...
a v GM koupil odporový drát tloušťky 0.4 mm (3.465 Ohm/m):
http://www.gme.cz/odporovy-drat-elchemco-odp...
(v názvu píšou Elchemco, takže asi půjde koupit i na www.elchemco.cz. když teď na webu GM píšou že není skladem). Půl metru tohoto drátu má necelé dva Ohmy, na což je zhruba počítaná moje elektronika. Půl metru vychází tak jednou dokola kolem vložky, přičemž se nesmí zajíždět příliš k okrajům.
Manganin jde docela dobře pájet, normálně na to chytá cín. 0.4 mm je docela dost, snad se to nebude tak lámat jako 0.1 mm měď. Akorát tím, že ten odporový drát je kratší (používal jsem cca 1 m mědi), tak při stejném výkonu bodově hřeje 2x víc. Je třeba ho co nejvíc zašít dovnitř toho filcu, ale i tak myslím, že ponožky to bodové teplo rozvedou do stran.
Ve filcové vložce ten drát není tak natěsno, takže by měl mít i jistou vůli při stlačení té vložky nebo i při ohybu boty. Uvidíme.
Takže po "zimní" sezóně mám se svými "zimními" tretrami veskrze pozitivní zkušenosti. Na nějaké velké chození to moc není (ale chodit v nich nehodlám), ale na leháči se osvědčily výborně. Sice nebyly nějaké extra mrazy, ale na nohy mi nikdy zima nebylo.
http://hobby.idnes.cz/vytapene-vlozky-do-bot...
http://www.lidl.cz/cs/nabidka.htm?action...
Na tyhle jsem se díval. Podle kapacity baterky a doby výdrže to dává pod 1 W výkonu. Což je ukrutně málo.
Mám problém s nekonstatní regulací topného výkonu: v posledních dnech jsem vyjížděl s nastavením na nějakých 2.5 W, po půl hodině jsem zvedl na 3.6 W (před prvním delším klesáním), a ke konci cesty po hodině mi už byla kosa i na těch 3.6 W, akorát se mi nechtělo zastavovat kvůli zvednutí výkonu. Tak přemýšlím, jak to řešit, aniž bych musel přidávat další kabel s termistorem nebo co.
Jedna možnost by byla regulovat to podle venkovní teploty - ATtiny má vestavěný teploměr, tak by se třeba dalo využít toho, jak se krabička s baterkou a plošňákem postupně ochlazuje na venkovní teplotu. Ale chtělo by to vyzkoušet, jak rychlé to ochlazování ve skutečnosti bude.
Anebo to teda natvrdo udělat podle času - třeba každých 20 minut zvýšit stupeň o 1 nahoru.
Jak byste to dělali?
Jo a potvrzuju poznatek, že čím volnější je noha v botě, tím menší účinnost topení. Dneska jsem při asi dvouminutovém zastavení na červenou na křižovatce výrazně cítil, jak topí jen ta jedna noha, kterou jsem měl právě vycvaknutou a položenou na zemi. Kam se ta energie může ztrácet? To jako ufoukne někudy vzduchem?
To mi zní, jako docela velké výkony, já běžně používám cca 1W (odhadem dle výdrže a kapacity baterky), víc jen když je cca mínus osm a méně. Ale je fakt, že to jsou ty modifikované, izolovanější boty. Možná ty tvoje mají větší úniky.
Podle mě ten případ, kdy jednu nohu dáš na zem a ta topí víc, neznamená nutně, že v té druhé se něco ztrácí. I bez topení když mi mrznou palce u noh a z kola vstanu, zlepší se to. Rozdíl nebude ve skutečné teplotě v botě tak moc jako bude ve vnímání teploty kůží na noze. Ta noha daná na zem si třeba nějak víc lehne na tu topnou část a zároveň do ní nateče víc krve, což ještě zvedne citlivost snímačů.
Pokud to tak opravdu je, tak jediný senzor, pomocí kterého bys to mohl regulovat, by byl takový, který bude cítit totéž, co senzory v kůži chodidla. Nejen ho tam umístit, ale ještě i započítat projev většího a menišího přídlaku k topné vložce atd. Podle mě dost zběsilost. Kdysi jsem četl na stránkách výrobce nějakého topení do bot do větroňů, že jejich systém je regulovaný plynule potenciometrem v přístrojové desce (napájení je z palubní baterie), protože se to osvědčilo víc než automatická regulace podle měřené teploty.
Já si v zimě topení zapínám a vypínám za jízdy přímo na botě podle toho, kdy začne být vedro nebo zima. Buď počkám na mírné klesání, kde postupné vypnutí jedné a druhé nohy neztratí kolu rychlost, nebo na nějakou křižovatku, kde bych stejně zastavoval. Pokud máš tlačítka na krabičce nahoře na botě, mohlo by to tak jít taky. Záleží, jak si na botu dosáhneš bez vstávání z kola.
Neváhej ale kvůli mě zkoušet najít automatickou regulaci. Byla by příjemná a pohodlná. Jen jsem trochu skeptický :-).
Tak na 1 W necítím že to topí ani při pokojové teplotě bosou nohou. Leda tak hřbetem ruky. A to mám docela krátký odporový drát (50 cm), takže předaný výkon na délku drátu je docela velký.
Jo, moje boty mají asi docela velké úniky - jsou sice zaizolované kolem kufru mirelonem nebo čím a na tom mám ještě návleky, ale i tak.
Úprava nastavení za jízdy u mě moc nehrozí - když je zima, jezdím v silných rukavicích, a je problém se trefit na tlačítko. Musel bych tam dát mikrospínače s delší páčkou, čemuž by ale bylo potřeba přizpůsobit konstrukci krabičky.
Tak jsem si vzpomněl, že baterky mají 1900 a ne 1000 mAh, takže slabší výkon nemám cca 1W ale cca 1,75. Nicméně když tohle zapnu při teplotě kolem nuly, nejpozději do deseti minut je to nepříjemně horké. To je při cestě do práce. Z nějakého důvodu na delších výletech je potřeba víc topení pro stejný pocit tepla, při -4°C jsem to měl zapnuté tři hodiny v tahu. Při stejných -4°C cestou do práce to musím do dvaceti minut vypnout a nechat boty zas tak 15-20 minut vystydnout, je to moc výkonné.
Mikrospínač mám jen jeden a pod membránou, jde to i tlustou rukavicí celkem v pohodě. Ale hádám to není možné s jakýmkoliv tlačítkem.
Moje, myslím celkem fungující, řešení znáš. Teploměr pod vložku. Já tam mám nějaký digitální pro 1-wire bus.
Aktuálně topení nepoužívám neb je rozbité a na ježdění po městě na vzpřímeňáku stačí teplé ponožky a návleky.