I když to bude znít blbě, napíšu to podle pravdy: na tohle období věku dětí jsem se těšila nejméně ze všeho. Na to, až odrostou vozíku a přesednou sami na kolo. Na to, až budeme závislí jenom na tom, kolik toho denně ujedou, jenže oni neujedou skoro nic. Bylo to jako strašák - denní etapy patnáct…
Velice hezké :-), uvítal bych i více fotek (nebo třeba odkaz někam, kde ty fotky máte), ta kajuta na mě teda působila depresivně - když by se to potápělo... já bych spal na palubě :-)
Je otázka, jestli by tě při těch vlnkách na palubu vůbec pustili.
Peggy nepíše, jestli měli kajutu s okýnkem nebo bez. Když máš kajutu bez okýnka, tak je to dvojnásob adrenalin :o)))
Peggy to píše tady, ale pravda, není to stoprocentně jednoznačné:
Uprostřed noci mě budí podivný klid - houpání se zmírnilo, moře zklidnilo, venku září měsíc a světla dalších lodí.
Takže ještě jednou: kajuta byla s okýnkem, když už tak už (ten rozdíl cen bez okna a s oknem už nebyl takový).
A pro Airlineho: další fotky určitě budou na našem webu, ale myslím, že to zvládnu až s posledním článkem ;-)
(nevím, proč jsem se do psaní pustila takhle blbě před vánoci - asi mě vyprovokoval ten cestopis Odra-Nisa-Labe :))))
Jo, o téhle pasáži vím, ale pro mě to nebylo jednoznačné. Houpání je cítit i v té kajutě bez okýnek a na měsíc se můžeš jít podívat na horní paluby, když se ti nechce spát :o)))
Díky za upřesnění.
Pak se tam tedy ještě píše:
Poté s lodními lístky v ruce bloudíme lodí - lísteček slouží zároveň jako magnetická karta pro vstup do kajuty. Máme jí na sedmé palubě, s výhledem na vodní hladinu.
:-))))
Tohle mě zaujalo:
"A všude potkáváme stejný obrázek jako ve Stockholmu - jediné děti, které si na hřištích hrají, jsou děti (většinou ošátkovaných) přistěhovalkyň."
A teď bych potřeboval vysvětlení:
a) domorodé matky na hřiště nechodí, chodí jinam
nebo
b) domorodé matky na hřiště nechodí protože se tam mezi imigrantkami necítí dobře
nebo
c) domorodé matky už ani nejsou či je jich tak málo, že to není vidět
??
Já jen abych věděl, co nás v příštích letech čeká.
Těžko říct, kde byli švédské děti. Třeba už byli s rodiči na dovolené. Prázdniny jim začínají někdy na začátku června.
My letos potkali hodně švédských rodin s dětmi, třeba na trajektech. 3 někdy 4 děti, nabalení po střechu, někdy taky s kolama.
Také v horách na severu jsme potkali rodiny s dětmi nebo třeba dvě - tři maminky obalené houfem.
Těžko soudit.
V Göteborgu je to tak, že přistěhovalci zpravidla obývají nějaké sídliště a bývá to problematická lokalita, takže tam švédové moc nechodí.
Švagrová má domácí školku a pokud chodí s dětmi na hřiště (u nich na sídlišti), tak nemá moc ráda, pokud se tam objevují i přistěhovalci - jsou jiná nátura a vznikají problémy.
Mezi problematické přistěhovalce patří hlavně Turci a Arabové. Černoši jsou třeba bezproblémoví, ale ti také nepatří mezi poslední vlnu přistěhovalců.
Švédové mají jistě velký problém s přistěhovalectvím. Taky si na něj zakládali dlouhou dobu.
Norové dnes už taky ten problém cítí. Nakonec přistěhovalecká politika byla jedním z hlavních témat posledních norských voleb.
Nabízí se céčko, ale spíš bude pravda ta, co píše Radka - žijí na těch sídlištích a jsou více vidět.
Každopádně ale zajímavé to je!
Když jsme na dovolenou odjížděli, psala mi kamarádka, že jsou zrovna na předměstích Malmo a podobných velkých měst nějaké nepokoje, za které můžou právě ti přistěhovalci. Přiznám se, že jsem nad tím trochu mávla rukou, protože jsem tohle opravdu před dovolenou číst nechtěla (už jsem si zvykla, že mě lidi rádi varují před cestou na Ukrajinu a do Albánie apod. různými historkami, ale Švédsko jsme považovali za bezpečnou zemi).
S nějakými nepokoji jsme se nesetkali ani v té nejmenší míře, ale ta velká koncentrace právě těch "jiných" národností mě opravdu zarazila - a to jsme měli jen opravdu povrchní pohled ze sedla kola. Ale když už to i z toho sedla kola vidíme, myslím, že to problém opravdu je a bude. (můj názor)
Bezpečno tam opravdu bylo.
S přistěhovalci se ale hodně zvýšila kriminalita- krádeže, vraždy apod.
Když jsme tam byli v roce 1989, ukazovala nám tchýně za Göteborgem "sídliště, kde bydleli rómové. Bylo to na okraji města a nebyl s nimi žádný problém.
Při cestě v roce 2000 nás při výjezdu z trajektu podrobně lustrovali, jakmile jsme zjistili, že jsme z jihovýchodu. Museli jsme dát přesnou adresu kam jedeme, ukázat kolik máme peněz apod. To začalo přituhovat.
V roce 2011 už nám pak tchýně a švagrová jasně řekly, kterým sídlištím se obloukem vyhnout. To už byly problémové turecké a arabské zóny.
Situace s přistěhovalci se tam dost zhoršuje. Jejich velké množství a práce není.
U nás ve Slezsku nemáme problémy s přistěhovalci araby a turky ale na hřišti uvidíš hlavně cikány. Bílé děcka jsou doma, jednak proto že si s nima cikáni nechcou hrát protože jsou bílé nebo protože jsou to gadžové nebo kdovíproč, druhak proto, že já taky nechci aby si moje děcka hrály s cikánama. Obvykle to skončilo tak že přišli dom, že jim cikáni něco sebrali. A jestli má někdo pocit, že jsem rasista tak jo jsem.
Jo, v tomto kontextu bylo zajímavé sledovat zavedení a nedávné zrušení vízové povinnosti s Kanadou. V důsledku toho, že tam Romové žádali o azyl, protože u nás jim nebylo dost dobře, se zavedla víza pro všechny.
Tak teď je zase Kanaďani zrušili, ale dali velký pozor, aby jasně zaznělo, že zpřísnili azylovou politiku a už se to nemusí vyplatit.
Tak si držme palce, aby nás tam spoluobčané dobře reprezentovali a nemuselo se to opakovat:-))
Je to trochu z jiného soudku, ale zrovna dneska jsem četla (ale nevím, co je na tom pravdy), že se v Americe doporučuje přestat říkat "Christmas tree" a "Merry Christmas", protože je to od slova Kristus (Christ) a není to tolerantní vůči menšinám, kteří v Krista nevěří nebo ho naopak nesnášejí. Takže se doporučuje zdravit "Merry nebo Happy Holiday" a zdobit "Holiday tree".
Jestli je už i tohle pravda, potom kam se hrabou cikáni. Ty mi v tomhle směru připadají fakt neškodní.
Ano, známý mi zrovna minulý týden líčil, jak nebudou mít Christmas party, ale Winter party s ohledem na spolupracovníky, kteří nejsou křesťané.
V podstatě se klidně může mluvit o Holiday, ale nemělo by se připomínat proč to jsou svaté dny.
Ale alespoň mě uklidňuje, že prý jejich babtistický kazatel si na nějaké multikulti nehraje. Tak se nám třeba nějaké ostrůvky původní evropské kultury zachovají.
Abychom teď tolik diskutovaný obraz Rubense Umučení sv. Tomáše jednou neviděli na hranici, stačí ti rozstřílení Budhové z Bamjánu.
Čoveče, můžu ti říci, že z těch cikánů mám tak nějak menší strach, než z těch ošátkovaných (zatím ještě) menšin.
Teď si nejsem jista, ale nepsala jsi, že jste navštívili taky Albánií a Srbsko?
To jsou země s početným muslimským obyvatelstvem, museli jste na ně narazit.
Já bych neřekla, že problém tkví v těch šátkách.
Moc tomu nerozumím, ale zdá se mi, že problémy nedělá první vlna migrantů, že je to druhá a další generace...
Spíš Albánie a Bosna jsou muslimské země, případně část Makedonie ... ale to považuji za něco jiného (ačkoliv válka na Balkáně byla mj. také z důvodu odlišných náboženství). Tam je ten fanatismus v minimální míře.
Problém samozřejmě nejsou šátky, ale jejich netolerance k čemukoliv odlišnému a přílišná tolerance "naší civilizace" k nim.
Ano, pardon, chtěla jsem napsat Albánie a Kosovo. Bosna a Makedonie taky.
A fanatismus byl, a velký, není to tak dávno. Rozhodně bych to nechtěla zažít.
A tolerance "naši civilizace", ano, taky to způsobila a způsobuje.
Na tom Balkáně, když se bavíš s většinou muslimů, jsou to "normální" lidi, vlastně to na nich ani nepoznáš. Muslimové žijí i třeba v Bulharsku - pamatuji si historku, jak chlastali jak duhy v jedné hospůdce - a zdůvodňovali to: sem Alláh nevidí.
Ženská je tam v normálním postavení (většinou), když jim řekneš, že věříš v něco jiného, berou to. Pravda - neberou, když řekneš, že jsi ateista (to jsi pro ně nevěřící pes). Nikdo tam (dneska už) neunáší turisty, můžeš se tam normálně pohybovat v jakém chceš oblečení (respekt jen například k těm mešitám, ale to beru, to je i do pravoslavných monastýrů), ošátkovaných žen je tam minimum ...
Shrnul bych to tak, že chtějí žít u nás, ale po jejich s tím, že se jim máme přizpůsobit nebo alespoň se od nich neodlišovat.
A mnozí jim v tom jdou na ruku.
Já bych řekla, že je to totálně pokřivený náhled na lidská práva a práva menšin. Bohužel velmi často prosazovaný příslušníky většiny.
Ale težko tomu rozumět:-(
Však oni ty chudinky menšiny budou brzy většina a pak se ukážou, jak oni jsou tolerantní k menšinám.
No jo, ale co s tím?
Opravdu nevím. Ale dobrý pocit z toho nemám.
Většinou si v cizí zemi řeknu, že bych se do toho neměla vměšovat, protože jsem tam host. Nerozumím tomu dostatečně, nevím, nežiju tam.
Koneckonců my tady taky nemáme moc rádi, když se nám do našich problémů vměšují jiní:-))
Tak je to od začátku o tom, "jaký si to uděláš, takový to máš". Líbila se mi ta premiérka Austrálie, která pronesla, že se nikomu přizpůsobovat nebudou - kdo tam bude chtít žít, ať se přizpůsobí jim, nikdo je nenutí tam žít.
Jenže třeba to Švédsko a jiné státy nastolily ty imigrační podmínky tak, jak to mají a teď sklízejí "ovoce". Je mi jasné, že se to většině původních obyvatel nelíbí, oni makají, odvádějí nevím jaký daně ... a pak někdo přijde, vyžere jim to ... A jdou na to mírovou cestou, mají v průměru 6 dětí, takže ... to nebude trvat dlouho ...
Jasně, nicméně švédská imigrační politika nepomohla jenom "ošátkovaným" Právě, že ti neošátkovaní tam taky žijí, jenom nejsou k rozeznání.
P.S. V Austrálií jsou původním obyvatelstvem aboridžinci.
Přesně tak, problém s přistěhovalci je tak zhruba od 90-tých let.
S Turky a jinými přistěhovalci, kteří žijí ve Švédsku déle, problémy nejsou. Resp. soudím tak podle toho, že švagrová má děti těchto přistěhovalců v domácí školce a tchýně třeba k Turkům chodí pro maso, bonbóny apod. radši než do marketu.
Za cca 30-50 let brzy vymaza stat Svedsko :-(((
http://pravyprostor.cz/muslimove-vedou-valku...
Problém je to velký, ale zrovna od Fjordmana, bych si ho vysvětlovat nenechala. To byla oblíbená Breivikova četba.
http://en.wikipedia.org/wiki/Fjordman