V pátek 22.11. jsme s mojí dlouholetou kamarádkou Janou a jejím turistickým kroužkem šli na výlet na Kohout. Sraz jsme měli po půl jedné v Benešově. Děti se moc těšili na moje psy, domlouvaly si, kdo jakého povede a jak se budou střídat. Hned jak si děti rozebraly moje psy, zjistila jsem, jak…
Ty máš občas neuvěřitelně skvělé formulace, takové Poláčkovské:
"děti byly překvapivě ukázněné a následkem toho, nikdo nespadl ze skály" :-)
To mě baví, u mě ANO.
jdou-li dvě ženy pak ač nejsem učitel čestiny mě kurevsky tahá za uši, když čtu že ŠLI, ( muži šli ale ženy šly ). To jen tak na okraj, jinak to musel být krásný výlet spojený s kufrováním což je potmě docela fajn zábava :-)
Děti se těšili a ožili je taky pěkné, ale z kontextu je vidět, že to je opomenutí. Všechno se dá napravit, bog se dá upravit.
Jinak bloudění je fajná věc:-)) Jednou, těsně po povodních 2002, jsme takhle s dcerou na kolech zabloudily v Blanském lese. Ten les po povodních a ty cesty tam vypadyly úplně jinak.
Jo a dovedete si představit, jak se krásně bloudilo v dobách, když nebyly mobily:-))
I z mobilama to je na pytel, a nemusí to být v horách.
Byl u nás na návštěvě Vicent s Rositou ze Španělska, tak jsme je vzali na houby kousek za Pelhřimov. Byli nadšené jako ta děcka, zrovna rostly, a my se Soňou se rozběhli po lese v té houbařské vášni, zvyklí, že za hodinku se sejdeme na výchozím místě.
Na španělské kamarády jsme zapoměli. No a ti dočista ztratili, jejich schopnost otientace v lese byla nulová.
Prozvoním ho: "Ola, kde jsi?"
"Nevím."
"Co vidíš?"
"Stromy, mucho arboles".
Navést ho k cestě, přinutit, aby po ní šel až vyjde z lesa a řekl nám co vidí, nebyla žádná sranda. Uviděl naštěstí malou dřevěnou chatku na nožičkách, vysoko nad zemí.
Tak jsme si ho u posedu vyzvedli.
Já nikdy v životě nezaboudil, dokud jsem chodil podle papírových map. Skutečně zakufrovat se mi podařilo až díky GPS... :) Nicméně, (budoucí) žena to přežila; a já taky... :-D
Teď si zase koleduji, jsem zvědav, jestli to budeš brát jako pozitivum i po dvaceti letech :-)
Měli všichni "drandit na kole" a bylo by po problému :-)
jakože jednoho dne jsme s kamarádkou drandili? to je furt stejný problém s i/y, to nic neřeší :-)
To se musí šikovně vokecat "bylo nám dáno drandit" a i/ý se vyhneš :-)
To mě připomíná, jak ti dva polivajti našli zavražděnýho na silnici, sepisují protokol, a ten zapisovatel se zeptá:
"Hele, jaký í/ý se píše ve slově silnice?"
Druhej dlouho přemýšlí a pak říká:
"Víš co, vodtáhnem ho na louku...."