Osmihodinová noční plavba z jihokorejského Busanu na sever japonského ostrova Kjúšú utekla jako mrknutím oka. Tedy pokud budeme brát za mrknutí zavření očí při usnutí a následné otevření při probuzení. Jsem zde. Cílová stanice. Japonsko. Před pěti měsíci jsem vyrazil z České republiky, na horském kole ověšeném brašnami, na dlouhou cestu do Japonska. Všichni tvrdili, že je to blbost. Ale… jsem zde.
Naprosto skvělé!
Ten fakt, že pokud člověk chce, dokáže tak veliké věci, převážně za pomoci kola, mi dodává odhodlání nejen na cesty.
Díky!
Skvělý článek :-) A v tomto začínajícím období bíleho svinstva a nedýchatelného sajrajtu je to takové sluníčko na konci tunelu :-) Naděje, že zima zase skončí a kola se roztočí :-)