Velice zajímavý článek od italských kolegů, kteří porovnávali lehokolo a silničku. Tentokráte ne na základě nějakých dojmů, ale pomocí měřících přístrojlů a v různém prostředí.
Originál článku je zde
http://slyway.wordpress.com/2013/11/06/test...
a pro neitalsky mluvící, překlad pomocí googlu ;o))
http://translate.googleusercontent.com...
A v diskuzi pod článkem je ještě jeden zajímavý odkaz. Podobné testy a porovnání španělských lehokolistů.
http://okocicle.wordpress.com/2012/02/28...
a překlad
http://translate.googleusercontent.com...
A komu tím prospěješ????
Ne vážně) já si zábradlí nechám až klidně do důchodu) i kdyby v testech vyšlo sebehůř)) na lehokole nejde odhazovat přední ani zadní kolo )))
Jj já vím, je to zajímavé spíš pro nás lehokolisty a potom jde hlavně o silniční cyklistiku. Horákům, popřipadě trialu se v žádném připadě nevyrovná ;o)))
Souhlasím když do pekla tak na pořádnym kole.Jinak lehokolo se nedá srovnávat se zábrádlím atd.... a jak píše Holfi v žádném připadě se nevyrovná :-)
Tady je starší videjko
http://www.youtube.com/watch?v=YLrMwojkwDk&...
Na Tvou útočně znějící otázku se čtyřmi otazníky mírná a věcná odpověď: každému, kdo skutečne chce znát odpověď, když se ptá "a není to do kopce pomalejší?"
Jirko v klidu, to bylo jen přátelské šťouchnutí ;o))
No ale me neprijde, ze by presne na tuhle otazku davali odpoved. Mozna jsem spatne cetl (spis jsem jen proletl preklad), ale ja tam vidim jen to, ze pro dosazeni stejne rychlosti namerili na lehokolu mensi vykon, jinymi slovy prokazali aerodynamickou vyhodu.
Sice tam v tabulce maji i tepovou frekvenci, ale je otazka, zda vubec nizsi frekvence v jine poloze dokazuje nizsi namahu?
No a hlavne mi to teda neda odpoved na otazku, proc zrovna JA jezdim na Ibexu do kopce tak pomalu... :-)
Na tvojí otázku částečně odpovídá David McCraw:
http://mccraw.co.uk/recumbent-efficiency/
http://mccraw.co.uk/1-minute-power/
Odpověď je poměrně jednoduchá. V ležaté poloze do kopce nedokážeš podat takový výkon jako na zábradlí. Jedeš pomaleji, ale stojí tě to méně energie.
Fajn, tak ja si to casem prectu...
A da se nejak zhruba rict, z jake casti to je problem konkretne muj, z jake typu lehokola a z jake je to proste vlastnost vsech lehokol?
Ono jsou precijen v zivote i situace, kdy je nejdulezitejsi cilovy cas, zatimco efektivita nebo spotrebova energie jsou podruzne...
Proste kdyz si v praci pichnu prichod 9:00, tak je to OK, dokonce 9:00:59 je jeste stale v poradku, ale 9:01:00 uz je spatne a v dochazce mi pak sviti cerveny vykricnik... ;)
Existuje typ lehokol o kterém se dočteš, že do kopce jezdí podobně jako silnice. Moving bottom bracket front wheel drive. Pěkný příklad je Cruzbike Vendetta, na které Maria Parker letos vyhrála RAAM.
Zkoušel jsem to letos na sraze, měli tam tyhle kola nějací Maďaři. Ale jen chvilku. Myslím, že bych se na tom naučil jezdit. Co vím, tak Holfi to po vyzkoušení zavrhl a předělal na klasické FWD.
Tak jsem si to precetl, vyzniva to opravdu tak, jak rikas.
A je docela zajimave, ze zatimco pred nejakou dobou kdesi v diskuzi Jirka videl nejvetsi potencial lehokol v casovce na kratkou vzdalenost, protoze cim vyssi rychlost, tim vic se uplatni aerodynamika.... tak podle tehle clanku by pro lehokolo mely byt vyhodne naopak extremne dlouhe vzdalenosti, kde si jezdci nemuzou dovolit pouzit maximalni vykon a vyplati se jim jet do kopce usporne a pomalu.
Proto například lehokolo vyhrálo RAAM v ženské solo kategorii (Barbora Buatois) a v kategorii družstev (už si nepamatuji jestli tříčlenných nebo čtyř)
http://velonews.competitor.com/2010/06/news...
No a co K24? Je to opravdu jen tim, ze nemame dostatecne vykonneho lehokolistu nebo je 24 hodin vlastne jeste malo, aby bylo lehokolo dostatecnou vyhodou?
Takze kdybych chtel dopadnout s lehokolem lepe v triatlonu, to bych musel misto sprint varianty zacit trenovat na ironmana? :-D
Podle mě a) je správně. Neviděl jsem, že by u nás někdo s lehokolem byl ochotný jet furt pryč prakticky bez pauz celých 24 hodin, jen si nechat podávat pití a jídlo při průjezdu cílovou rovinkou. Všichni propauzujeme několik hodin závodu a v tom zbytku máme rychlost "jen" srovnatelnou s předními žiletkáři.
IMHO to je nejen lepší trénovanost vítězů, ale i absence závodních lehokol. Kdyby Radek měl kolo s méně žrouty energie jako Rohloff nebo Marathon Supreme, tak by podle mně dopadl mnohem lépe. Jenže možná ani to by nepomohlo. Radku, promiň, že to takhle píšu. Je to hlavně v hlavě.
Já si myslím, že kdybys chtěl dopadnout v triatlonu lépe, ta bys nejprve musel vyměnit kolo.
A tenhle rok Maria Parker :)
Ta myslím ale nevyhrála, ona to jela jako charitu a ještě navíc se jim stala ta nehoda, jak jim někdo napálil do doprovodného auta a zničil dvě náhradní lehokola.
Vyhrála.
http://www.raceacrossamerica.org/raam/rcrank...
Tady ještě ten tým Rans
http://rbr.info/community/blog/14-travis/209...
Pokud je to tak, jak kombinace těch výše daných odkazů naznačuje, čili že na lehokole je k dispozici menší maximální výkon a zároveň na rovině a v mírných rychle jetých kopcích se potřebuje menší výkon, tak podle mě platí obojí. V krátké rovinaté časovce bude rychlost tak vysoká, že kubický nárůst požadovaného výkonu s rychlostí bude mít vyšší efekt než o kousek nižší strop v leže, a lehokolo bude rychlejší. A naopak na extrémně dlouhé vzdálenosti tak jak píšeš limit maximálního výkonu nehraje roli a účinnost a pohodlí ano. No a v krátké kopcovaté časovce, kde se slušné procento času tráví drcením těžkého stoupání, tam se výhoda lehokola ztratí a pokud je výkonový strop jezdce opravdu nižší, tak bude lehokolo pomalejší.
Btw. nevíte někdo, že by existovala podobná měření maximálního výkonu pro určitý čas na rovině? Jestli je ten limit výkonu jen v kopcích, nebo obecně pořád.
Divil bych se, kdyby to platilo jen v kopcích. Vždyť 12% stoupání je úhel ani ne 7 stupňů. Pokud otočení jezdce dozadu z klasického kola o nějakých cca 90 stupňů vyvolá nějaký takový limit, ale přitom jsou výkony nadále porovnatelné, jak velký rozdíl by dělalo dalších několik stupňů? Pokud by někdo takový rozdíl naměřil navzdory nejistotě takového měření, dost možná by velká část příčiny toho rozdílu byla v hlavě jezdce.
Mně tady přijde, že po rovině jsem běžně schopen podávat vyšší výkony. Možná, že kdyby se vzal waťák a udělalo se měření, kde bych pokaždé jel na krev určitý čas, tak by se ukázal opak. Ale při běžné jízdě se obvykle víc zadýchávám po rovině než do kopce. Podle mne v tom hodně dělá adrenalin a endorfiny z rychlosti.
Ja si myslim, ze by bylo zajimave zkusit oddelit jizdni kolo od polohy jezdce. Ze lehokolo potrebuje ke stejne rychlosti mene energie, to uz vime. Ted by bylo zajimave mit nejaky rotoped, spinner nebo tak neco, kde by se dalo zkouset, jak ruzna poloha cyklisty ovlivnuje vykon, ktery dokaze vydat.
Pokud budes slapat na nejakym rotopedu na miste, tak by se tim zaroven overila i teorie o endorfinech z rychlosti.
Tak aby bylo jasne porovnani, chtelo by to rotoped, kdery muzes snadno predelat z leha na klasiku. Treba takhle: http://mur.rajce.idnes.cz/Home_built_Recumbent...
Ale to přeci není vůbec v rozporu.
Já osobně vidím ten potenciál také spíš na těch dlouhých tratích. To co Dave píše, mi hodně dává smysl. Přidáme dlouhodobé pohodlí. A asi nejdůležitější faktor, že na dlouhých tratích ti nikdo lehokolo nezakazuje.
Na krátké rychlé časovce budou IMHO závodní lehokola mnohem rychlejší než klasika, ale k čemu to je když se v tom smíšené závody nepořádají?
Tohle je také článek k tématu:
http://mccraw.co.uk/raptomid-power-comparison/
Tak jsem si důkladně pročetl celý článek (v google překladu do angličtiny, který je až překvapivě dobrý). Je to velmi zajímavé zejména tím, že jinak očekávaným výsledkům to dává konkrétní čísla.
Nikoho kdo ve fyzice nespal asi nepřekvapí, že výsledky výkonu potřebného pro danou rychlost vypadají právě takhle.
Co by mě zajímalo je jak je to s těmi watty vztaženými na tepovou frekvenci. Říkají tomu účinnost, že jako kolik výkonu dokáže srdce pumpnout jedním stahem. Ale proč je u lehokola nižší? Je v tom nějaká role polohy těla, nebo je to celé prostě jen tím, že pro předepsanou rychlost se potřeboval menší výkon, tak si srdce vesele valí na svou obvyklou výkonovou frekvenci a lépe zásobuje tělo novou krví, protože z každého pumpnutého objemu se potřebuje použít méně kyslíku? Je jasné, že se snižováním požadovaného výkonu půjde tohle číslo až k nule pro případ, že ležím na gauči, nehýbu se, ale mám nenulový tep. Takže to, že lehokolo potřebovalo menší výkon určitě hrálo roli. Ale jak velkou, a je možné, že by tohle číslo mělo v leže nižší limit než v jiné poloze těla? Nemá někdo odkaz na článek, který by se zabýval tímhle?
Počítají to jako rozdíl oproti klidové tepovce, takže na gauči by šel k nule jak čitatel, tak i jmenovatel. Akorát za klidovou frekvenci bere ne tu na gauči, ale takovou, kterou naměřil v klidu na daném kole ve stojanu. Na lehu mu vyšla lehu znatelně nižší. Není mi jasné, jestli je to správná reference (tj. jestli efekt, co vede k nižší tepovce na lehu v klidu bude fungovat stejně i za jízdy).
Docela mě zaujalo, že nezávisle na úhlu kopce mu při stejné rychlosti vychází absolutní hodnota TF na obou kolech stejná. Naopak v uvnitř odkazovaném článku o měření na velodromu byla při stejné rychlosti jízdy TF na lehu nižší.
Ještě jedna pochybnost -- souvislost mezi metabolickým výkonem a tepovkou pravděpodobně nebude lineární, takže průměrovat TF nemusí být úplně správně (v těch grafech jsou docela velké "vlny"), ale vůbec netuším jak moc podstatné to je.
Jenom doplním svou nedávnou zkušenost lehokolo vs zábradlí. Jak jsem se vracel z naší společné vyjížďky pak z Adamova na Křtiny, jel jsem docela v pohodě a dojel mě borec na MTB. Zrychlil jsem a trochu jsme pokecali, byl překvapený, že to takhle jede. Jenomže pak jsem se nechal zlákat na zkratku přes Rudice, jel jsem stejně do Jedovnic. On do toho najednou stoupnul a zmizel. Při představě, kolik bych musel přidat, jsem ho už nechal. Taky jsem byl totálně zpocený. Přitom kdybych mohl jet tak rychle, šlapal bych vlastně už frekvenčně. Ale od určitého výkonu to nějak dál nejde. Na jednom úseku je tam asi 15%, to jsem se ploužil, ale už zas v pohodě.
Jednoduchá rovnice:
Máš výkon (W/Kg) dobrej = Jedeš rychle
Nemáš = Nejedeš
Ostatní věci jako hmotnost/aerodynamika/fyzio to jen posouvají do +/-
Jo, ale na klasice bych mu stačil. Nejspíš provětrám své staré GT a udělám si v blízkých kopečcích malý testík.
Naznačuješ že i když ten power máš, tak na lehu ho nedokážeš jak se říká prodat ?
Tak nějak. Jde to krátkodobě, pak mám pocit, jakoby se nohy špatně prokrvovaly a čím víc jsou nohy do kopce, tím je to víc znát. Teda z hlediska nezávodního to jede ještě pořád nadprůměrně.
Je to jinačí leho, než co jsi viděl na srazu.
Ono tep/W ono tam je ale aj ta konstantna rychlost (relatyvne konstantna) ze na dosiahnutie tej rychlosti ti na lezadle nemusii az tak fachcit srdce co je zapricinene aj okyslicovaniim (poloha tela a tym lepsii priisun kysliiku do pluc a nasledna dystribuucia do tela) Teda ciim nizsia tepova frekvencia tym je zasobovanie kysliikom lepsie. (teda dostacujuuce pre telo)
To má asi co dělat s polohou vleže. Při plavání je absolutní hodnota maximálky TF u každého o desítky procent níže než např. při běhu. Proč tomu tak je, nevím.
Jeden doktor mi říkal že při poloze na lehu nemusí srdce tolik pracovat aby pumpovalo krev do nohou a taky plíce nejsou tolik stlačovány jako při posezu na klasice. Možná na tom něco bude.
Při běhu taky plíce nejsou stlačovány.
S tím pumpováním krve do nohou jsem to slyšel taky, ale to se mi nezdá, srdce krev nepumpuje odněkud někam, ale jen pohání uzavřeným okruhem, a potom je imho potřebný výkon nezávislý na pozici čerpadla v okruhu.
A orientace okruhu v prostoru taky nehraje roli? Bych řekl, že pohánět krev v horizontálně orientovaném okruhu je snazší, než vertikálně, ale moc jistý si nejsem.
Spojene nadoby. To, co zenes dolu, vytlacuje tu cast, ktera putuje nahoru vlastni vahou. Kdyz bude mit okruh mensi prevyseni, sice se toho bude mene tlacit nahoru, ale zase na druhe strane toho bude mene tlacit dolu.
A platí to i pro pulsující kapalinu, která neustále mění rychlost? Asi jo. Možná tam spíš hraje roli, že na zábradlí nejen šlapu, ale vydávam energii i na to, že držím horní polovinu těla v nějaké poloze. Kdežto lehokolisti se bezvládně válejí na zádech :-)
Pokud bychom meli okruh z pevnych trubek a zcela homogenni kapalinu, tak by orientace na nic vliv mit nemela, ale je to pripad lidskeho tela?
Zily a cevy budou asi docela pruzne a diky gravitaci budes mit v nize polozenych castech vyssi tlak krve, tak jestli by to nemohlo v dusledku ovlivnit (usnadnit) prutok?
Pripadne uz samotny fakt, ze zmenou polohy (orientace) casti tela muze dojit k jeji prekrveni/odkrveni by podle me mohlo hrat roli.
Takze lehokolisti se prokrvuji rovnomerne, kdezto zabradlirum se prekrvuji nohy a odkrvuje mozek? 8-DDD
No obavam se, ze clovek chodi prevazne po dvou uz nejaka tisicileti, takze predpokladam, ze lidske telo bude optimalizovane na vykon, kdyz jsou nohy dole a hlava nahore.
Nicmene s tim mozkem je to zajimava hypoteza, treba kdyz je hlava niz, bude v ni vetsi tlak a vic krve, takze nebude potrebovat tak vysoky tep. V dusledku toho pak krev chybi v nohach a nemuzes vydat tak velky vykon jako na klasice... :)
Stym okruhom bacha ono to neni ze v tomto bode koncii tepna a zaciina zila. Ono je to tak ze ta krv sa tlacii skrz bunky koli okysliceniu a tym padom to srdce tlacii skrz akoby ""FILTER"" neviem ako to proste nazvat inak a az potom to ide s5 do ziil.
Ta mensia potreba kysliiku moze byt spojená aj z mensiim tlakom v obehu ked sa lezii
Porad to je okruh a ten samy filtr. Takze je jedno, jestli je filtr horizontalne nebo vertikalne, ne?
No ale umim si predstavit i filtr, ktery bude pri vyssim tlaku klast kapaline mensi odpor.
Staci nejaka hodne pruzna hadicka nebo treba nafukovaci balonek - kdyz je uvnitr vyrazne vetsi tlak nez venku, bude uvnitr spousta mista a tudis potencial pro velky prutok. Kdyz bude naopak venku vetsi tlak nez uvnitr, steny se slepi k sobe a kapalina proudit prakticky nemuze.
Tim vubec netvrdim, ze v tele neco takoveho je, ale principialne by treba mohlo. :)
Mě připadá, že další logický krok by byl nějak zjistit, kolik z toho rozdílu ve watech na tep je dané právě polohou těla kolik jinak. Všichni máme vyzkoušené jak tep někdy vyletí nahoru zcela bez navýšení námahy jako reakce na nějaký podnět (leknutí, např.). A jak někdy drží relativně vysoko nad klidovou frekvencí relativně dlouho, i když nehnutě sedíme na židli. Evidentně není úměrný jen námaze.
Na lehokole (aspoň na většině z nich) mám úžasný pocit rychlosti, zatáčky jsou působivé, odezva na pedál je cítit v zádech od sedla atd. Vím, že při určitém rozjetí se tak nějak "dostanu do nálady" a valí to najednou nějak líp. Kolik z mého tepu při rychlé závodní jízdě je daného čistě jen námahou a kolik z něj dělá psychycké naladění na závodní jízdu? Co když ten rozdíl v tom Slyway testu byl z podstatné části daný tím, že tenhle jezdec se prostě zaběhne do režimu držení rychlosti, ve kterém i srdeční tep je tak nějak nachystaný na výkon, na jaký je naučený, ale na lehokole ho nevyužije tak moc a tím vyjde nižší počet watů na jeden tep? Já myslím, že zdůvodnění toho rozdílu bude nějaká kombinace obojího, vliv polohy těla i psychický vliv. Otázka je, kolik je v tom kterého a jestli jde jeden z nic zanedbávat nebo ne.
Všimni se vůči jaké tepovce to porovnávají. Ne lehokole jim vyšla mnohem menší TF. Jestli ten rozdíl nebude daný pouze tímhle?
Jako ze lehokolisti jsou vetsi pohodari a maji nizsi tep?
A k tomu by chtělo porovnat prahy jezdce na lohu x zábradlí.
Aby se také nezjistilo, že na lehu jsou prahy posunuté o něco níže a tedy je problém jet dlouhodobě stejnou tepovou frekvenci jako na zábradlí.
Jak bylo výše zmíněno plavání a nižší tepy, tak současně jsou tam právě i o hodně posunuté prahy níže.
U každého sportu vychází prahy na jinou hodnotu.
Jinak velmi zajímavá diskuze.
To by znamenalo, že daný testovaný sportove musí trénovat jak na zábradlí, tak i na lehokole.
Co jsem zkoušel svoji klidovou tepovku v leže a ve stoje, vyšlo mi stejně.
to jakože by se našel někdo kdo by dobrovolně jezdil na zábradlí? po té co jel na lehokole? to by se fakt někdo takový našel?
Koukám na tvojo foto a docela to chápu :-)
On je mimo kategorie, on musí mít tu nemoc kočet, toho parazita, jak ty myši ztrácí ten pud sebezáchovy :-D
Ale zachvaty jsem mival prave jen vleze. Kdyz sedim obkrocmo, jsem naopak opatrny az moc.
Treba by se takhle daly lecit i ty mysi? 8-)
Ano, to by bylo potřeba. O klidovou tepovku stejně nejde, tam podle mě není až tak podstatné, jestli bude rozdíl nebo nebude.
Je to ale trochu jiné zatížení svalů a současně v jiné poloze.
U různých sportů se prahy liší poměrně hodně dle zapojení svalových skupin.
Třeba na squashi mám ANP cca o 15 tepů výše než na kole (pro představu na squashi dokážu zahrát hodinu s takovým tepovým průměrem, který nedám na kole ani 15-20 minut).
U leho x zábradlí ale nečekám až tak velký rozdíl.
Možné to je, protože když jsem si opět pořídil silničku a začal na ní jezdit, tepy jsem měl mnohem vyšší i když mi přišlo že jedu menší námahou. Dokonce při první vyjíždce jsem se po nějakých 15 km doslova zahltil, že jsem musel zastavit a slézt z kola. Kdysi jsem to tu o těch zepech psal.
Pěkný článek. Snad se k němu zítra dostanu.
Jak zběžně koukám, výkon měří na zadním náboji. Což mi přijde trošku zavádějící. Lepší by mi přišlo porovnávat absolutní výkon jezdce pomocí watt metru v klikách, pavoukovi nebo v pedálech.
V čem je powermeter v náboji horší ? Ztráty přenosem přes naháněcí soustavu ?
Přesně tak. Na testovaném lehokole jde řetěz přes kladku a je výrazně delší. Zase může mít lepší úhly náběhu na pastorky.
Vyčísli to.
Podle mě ve srovnání s ostatními typy chyb při měření zanedbatelné.
Matěji, kdes přišel k tomu, že převodem přes kladky se ztrácí nějaká energie ??
Tření v ložiskách, tření řetězu o gumové o-kroužky, torze rámu a to nejenom na kladce, ale třeba i torze šlapáku nebo zadní stavby. Tření v řetězu vlivem bočního ohybu, tření v trubkách.
Některé ty ztráty budou i na zábradlí a možná bydou vetší než na lehokole.
Ach jo, zase vaše nějaké doměnky. Vidíte na kolech Slyway nějaké trubky ? To tření a ložisko kladky bude tak nepatrný, že bude neznatelný a ve výsledku zanedbatelný. Kolik to udělá 0,5W ? 1W ?
Mě hlavně překvapily ty výsledky měření. Vždycky jsem si říkal, co by dokázal trénovaný cyklista na pořádném lehokole. Velodrom a rychlostní rekordy jsou přeci jenom trochu o něčem jiném, ale jízda do kopce, jak všichni víme je pro nás přeci jenom handikep a Stefano dokazuje, že to nemusí být až takový problém. Jen je asi trochu rozdíl ve váze, kde oni uvádějí 79 kg i s kolem ;o)))
Nevím, jak velké ty ztráty budou. Spíš by mně to zajímalo.
79 kilo cyklista i s kolem, tolik? :)
No myslim, ze kolo klasicke konstrukce, se kterym dohromady bych vazil mene nez 79 kg existuje, ale lehokolo nejspis ne... :-)
Myslim, ze uzitecnejsi by bylo resit pomer hmotnosti svalu k te celkove.
Kdyz si predstavim 100 kg sportovce s 5% tuku, nejspis muze jet taky pekne rychle, prestoze bude potrebovat tezsi kolo nez ty, aby ho uneslo...
Kolik že váží to kolo (leho) ?
Na stránkách píšou 9,258 kg.
Ještě upřesnění, píšou jezdec plus kolo 76 kg, já omylem napsal 79. Stefano měří 183 cm, váží 65 kg a je mu 41, těžko asi bude mít nějaký zbytečný tuk.
Chudák (hubenej) , tolik vážím já ale mám 170cm :-))
Nelutuj ho flakac to je,on musii tahat iba 76kg ja mam 94kg + 15kg leho +- = 109 kg jazdnej vahy , flakac jeden :-D a na 100% ma na bruch hnusne zle naskladane tehly to my poctivci tam mame jeden poriadny kvader a nemachrujeme pekne to tahame zo sebou on do seba cpe vselijake Iontaky a energeticke napoje a nam staci si dat skromne pivo a gulas :-D
Cize je vahovo nevitazeny (jazdi zbytocne na lahko) + na pohon pouziva drahe pohonne latky (jazdi neekonomicky) a dava prednost kvantite pred kvalitou (vela zle naskladanych tehal / 1 kvalitny kvader) a este ho lutuj :-D
79 kg i s kolem to bych bral. Nevím čím bych to měl foukat aby mělo kolo -15kg :-)).
Že by ležovzducholoď, a lá Verne????
Samozřejmě, že se nějaká ztrácí, je nemožné udělat to beze ztrát. Jestli ale chyba měřáku v zadním náboji je 1,5% a měří s tím povětšinou kolem dvou set watů, tak je to +-3W a je docela možné, že ztráty té kladky budou vnášet menší chybu než ten samotný měřák. Ale kolik jsou doopravdy nevím. U hodně kladek už když vezmeš jen hluk co dělá, tak toho půl watu je jen akustická složka jejích ztrát a kdo ví, jestli tepelná složka není třikrát tolik. Kladku na Toxy ZR co jsem se kdysi svezl bych hlukem, a vibracema do rámu hodnotil tak na 5W aspoň, ale to byl extrémní případ (ohyb o víc jak 90°, trochu do strany, malý průměr).
Každopádně u toho Slywaye se myslím nedopustili závažné odchylky zanedbáním ztrát v řetězové lince, protože ostatní odchylky (v lidském motoru i v měřáku) převyšují tuhle vnesenou odhcylku nejspíš i násobně.
Milí přátelé lehokol, dávám k diskusi tento názor:
Na klasickém kole je noha ve spodní úvrati v poloze téměř svislé. Průměr kružnice, na které se otáčí šlapky, je asi 0,35m. Při přesunu nohy do horní úvratě šlapek se soustava stehno-lýtko trochu skládá, takže těžiště soustavy stehno-lýtko se posune svisle směrem nahoru asi o 0,26m. Tím noha, která váží kolem 15kg získá potenciální energii 150N x 0,26m = 39J. Pokud se šlapání opakuje u jedné nohy cyklicky 1x za sekundu, jde o výkon 39W.
Důležité je uvědomit si, že tento výkon (zdvihání hmotnosti volné nohy) vykonávají zcela jiné svaly nežli ty, které následně tlačí nohu směrem dolů.
Na lehokole získává soustava stehno-lýtko při vratném pohybu nohy potenciální energii sotva čtvrtinovou. Rozdíl této vykonávané práce musí převzít svaly, které tlačí do pedálu, hmotnost nohy (150N) jim nepomáhá, je nutné vyvinout větší sílu do šlápnutí.
Pří jízdě do kopce se nohy dostávají do posice stále nevýhodnější. V extrémním stoupání dochází i k tomu, že noha musí vyvinout sílu do pedálu a ještě přemáhat svoji hmotnost. U kola ve svislé poloze není tento rozdíl tak výrazný (jsme na začátku funkce cos), navíc se cyklista může do svislé polohy postavit v pedálech.
Proto jsou u lehokola nezbytné nášlapy, aby se do šlapání zapojily tahové svaly. Přesto je těžké pomocí nášlapů zcela nahradit rytmické zdvihání hmotnosti nohy, které je fyziologicky zcela přirozené (schody, chůze do kopce) a jehož síla má konstantní průběh.
S plným vědomím jiných výhod a kouzla lehokola přeji mnoho krásných km, fanaben.
Tak nevím - základní argument proti je, že potenciální energii kterou musím dát do zvednutí jedné nohy získám spuštěním druhé nohy.
Dále si jako laik myslím, že nášlapy nejsou k tomu aby se tahalo nohou za pedál.
Co tak pročítám odkazy z této diskuse (a odkazy z nich), tak bych si vsadil spíš na menší schopnost svalů zpracovat glukózu a kyslík a jánevímco z krve při nižším tlaku krve ve zvednutých nohách. Protože zkušenosti většiny v těch článcích a diskusích zmiňovaných lehokolistů říkají, že limitujícím faktorem v prudkých kopcích jsou nohy a ne srdce/plíce (na rozdíl od jízdy na vzpřímeném kole).
Mně osobně tedy přijde, že to co je limitující není ani tolik otázkou prudkosti, jako spíš délky kopce a unavenosti nohou.
Pokud je kopec dostatečně krátký a nohy odpočaté, do pár minut, je pro mne limitem rozhodně dech. Pak se nohy unaví a začnou mě limitovat.
Mě když začnou nohy takhle limitovat, tak v tom nevidím únavu. Ta by nebyla tak rychle odbouratelná. Jak přestane prudký kopec, jako by vůbec nebyl a energie se vrátí. Pokud se během zdolávání kopce rozumně zmírní tempo, nějaké palivo se nasbírá a počáteční nástup se dá zopakovat. To by s únavou nešlo a asi by nohy potom bolely.
Jestli to prostě nebude zakyselení svalů. Ale to už se dostávám na tenký led, tomu moc nerozumím.
Vřele doporučuji přečíst.
http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm
Nechci tvé tvrzení rozporovat. Spíš jen dát myšlenku k diskusi.
Zajímalo by mně, jak jsi přišel, že noha na lehokole získá zdvihnutím ze spodní úvrati do horní pouze čtvrtinovou potenciální energii. Moje úvahy mi dávají, že se těžiště zvedne o cca 15 cm, tedy energie přibližně 3/5 oproti klasice.
Také se mi úplně nezdá tvrzení, že nohu, které by měla táhnout, zdvihá noha tlačící. "Tahat" se dá na lehokole IMHO dost podobně, jako na klasice.
Dává my smysl, že se na lehokole zapojí míň svalů a proto se ty zapojené dříve unaví.
v podstatě by se jízda na lehokole po rovině v tomto smyslu dala přirovnat k pobytu ve stavu beztíže, velmi zjednodušeně. ovšem jedeme-li do kopce, pak překonáváme síly přitažlivosti zemské a díky nižší rychlostí si lépe vychutnáme cestu vzhůru. Naproti tomu cestou dolů již přitažlivost zemská působí v náš prospěch, protože díky menšímu odporu vzduchu a vyšší hmotnosti jedeme opět rychleji, po přiměřeném zprůměrování všech spolupůsobících sil a stavu beztíže v zásadě jedeme stejně rychle jako cyklisti na zábradlí, leč s nižším výdejem energie, protože nemusíme neustále taháním nohy nahoru překonávat zemskou tíži.
Kdo se mnou souhlasí tak palec hore a kdo se mnou nesouhlasí ať si to nechá pro sebe a mlčí navěky :-p
Zdvihat nohu pomocí zcela jiných svalů, než těch, které následně tlačí nohu směrem dolů, na klasice ani lehu netřeba. Svaly, které tlačí jednu nohu směrem dolů, mohou zároveň zdvihat druhou nohu nahoru.
Využití jiných svalů pro zvedání nohy směrem nahoru do horní úvrati má být ale právě výhoda.
A to co popisuješ má být ta nevýhoda. Tím se stále zapojuje méně svalů, které musí podat stejný výkon a může dojít k dřívější únavě těchto svalů.
Jak moc to ale má reálný vliv při srovnání dvou srovnatelně výkonných jezdců, kde každý je dlouhodobě zvyklý na ten svůj styl šlapání je otázkou. A nebude jednoduché s jistotou říct, jak to opravdu je.
Mně na klasice vyhovuje právě, že moho použít více svalů. A tím myslím nejen ohledně zvedání nohy do horní úvrati, ale i změna jízda v sedle a ze sedla.
Na fullu, kde jezdím ze sedla méně (kvůli tomu, že to tam není efektivní), tak mi to na delších trasách chybí.
Ta nevýhoda je kompenzována právě tou jednoduchostí (zapojení menšího množství svalů je úspornější), plynulostí šlapání (absence dost drastického přechodu od zvedání k sešlápnutí a naopak), menší váhou jezdce (zapojení menšího množství svalů - menší svalová hmota).
Také si myslím, že to co píšeš je nesmysl. Že zapojení většího množství svalů je žádoucí.
Žádoucí je používat jen ty svaly, které jsou opravdu potřeba. Což je čistě individuální záležitost, neumí to zdaleka každý. Navíc hraje roli i to, zda se bavíme o špurtu, časovce, nebo o vysloveně vytrvalostní zátěži s nižší intenzitou.
A neni vyhodnejsi tutez zatez rozlozit mezi vice svalu, nez to tahnout jen jednim? Ten, co pracuje solo, se nejspis driv unavi.
Mám ten dojem, že by se měly co nejvíce vyžívat svaly, které jsou k účinnému šlapání nejvhodnější, bez ohledu na množství. Dolní končetina je ideálně konstruována na šlapáni, ne na otáčení pedály, nebo aby za ně tahala. Krátkodobě, k dosažení maximálního výkonu, nebo abych si krátkodobě ulevil změnou stereotypu to jo, ale dlouhodbě to považuju za neekonomické. (Já osobně, je to můj názor)
http://www.kpo.cz/fyziologie/kulate_slapani.htm
V podstatě píše to samé co já, ale s hrábnutím kopyta je dost mimo. Bohužel nepochopil ani rozdíl mezi zobáním a využíváním váhy těla. Využívat váhu těla je žádoucí, neřku-li nutné, ale lze to dělat bez zobání.
Základ je plynulé šlapání do kulata. To platí kromě snad spurtu VŽDY.
V tomhle je, mám dojem, velký problém v názvosloví a v tom, jak si to člověk vysvětlí. Někdo si to vyloží tak, že z horní úvratě začne tlačit pedál dopředu a opravdu ho sešlápne až třeba ve vodorovné poloze klik, což je podle mě hrubá chyba, průser, üčinnost mizerná, bolest kolen jistá. Za nejčistší a nejúčinnější považuju, když od začátku až do konce sešlápnutí jasně dominuje síla, která tlačí kolmo na pedál, tedy zhruba vertikálně. Na to by se měl člověk soustředit, aby cítil, že zatěžuje chodidlo přirozeným způsobem, vahou svého těla, ostatní časem přijde tak nějak samo. Tahání za pedál směrem vzhůru bych doporučil pouze jako doplněk. (Já osobně, je to jen můj názor)
"Za nejčistší a nejúčinnější považuju, když od začátku až do konce sešlápnutí jasně dominuje síla, která tlačí kolmo na pedál, tedy zhruba vertikálně."
SIN(alfa)*F
alfa je v horní úvrati 0 takže v této fázi sice působíš svaly na pedál ale na hřídeli žádnou práci nekonáš.
Jestli Ti to tak vyhovuje, nikdo Tě nenutí něco měnit. Kolena možná ale mají jiný názor ;-)
Pokud v horní úvrati vyvíjím za pomoci hýžďových a svalů na zadní straně stehna kolmý (vertikální) tlak na pedál, reflexivně se aktivuji svaly na přední straně stehna, které vyvíjí nezanedbatelnou sílu horizontálním směrem, čímž velmi účinně pohání pedál žádoucím směrem. Ten vertikální tlak je i v horní úvrati nezbytný kvůli stabilizaci chodidla, potažmo celé končetiny, neboť tato je stavěna hlavně na výkon pod vahou celého těla. To je právě to zmatení pojmů, moc bych za to nedal, že šlapeš přesně dle mých představ, jen si to špatně vysvětluješ.
Používej si jaký svaly chceš kámo, ale jediná síla která se počítá a k něčemu Ti je, je ta v tečném směru. Jestli tomu nerozumíš, tak si na wiki dostuduj patřičnou část s fyziky.
Další argumentaci považuji za ztrátu času.
Není to pravda, že při šlapání lze vyvíjet pouze tečnou sílu bez té horizontální v horní üvrati, aniž by si člověk poměrně rychle zničil zdraví. Šlapání do kruhu není přirozené a v některých fázích je nutná svalová kompenzace nepřirozeného zatížení. Tečná síla je pouze výsledek práce mnoha svalů, tedy i těch, které je v horní úvrati nutno používat jen proto, aby byla končetina používána přirozeným způsobem.
Možná bys měl po sobě číst co čteš. V horní a dolní úvrati je tečná síla v horizontálním směru.
V téhle úvaze chybí důležitý detail, běžný cyklista ať už na lehu nebo na klasice má nohy dvě, pohybující se vůči sobě o půl fáze posunutě a "spojené" klikami. Tedy pohybuje se zároveň těžiště pravé i levé nohy. Vzájemný pohyb se sice nemusí úplně vykompenzovat (dráha před a za úvratí se mírně liší protože noha je víc nebo míň "vpředu"), ale rozhodně to nebudou kmity s amplitudou 30 cm, ale spíš tak o řád méně.
Ono je to jednoduše vidět i na tom, že pokud bych šlapal "naprázdno" (třeba se spadlým řetězem) rozhodně nebudu potřebovat 40 W (v principu jediná znatelná potřeba výkonu bude v tu chvíli proto, že se mi nepodaří nezatíženými klikami točit rovnoměrně, ale rozhodně ne kvůli zvedání nohou).
Presne tak. Ale mozno autor ma 1 nohu z PVC a potom je to tvrdenie takmer presnee :-D. Dalej ten isty princiip aj na lehu roby sa ten isty pohyb len motor je otoceny o 90 stupnov. Nohy nevisia zvyslo a ich vaha je (pre jednoduchost) ako jednoduchy nosniik na 2 miestach podoprety cize klipsna a bedrovy klb (kicle po cesky mysliim) tak ze vaha nohy sa rozlozy a neposoby cela jej vaha na pedal. Dokonca by som tvrdil ze na lehu noha ktora tlacii pedal sa vlastnou vahou snazii narovnat tak ze tam sa vracia potencialna energia.A neviem ako vy tak ja podvedomky vratnu nohu pritahujem nie vela ale pritahujem Musel som sa fakt sustredit nez som si to vsimol ale to aj na klasike. Pri klasike pri zapojeni viacej svalov je jednoduchsie ich zasobovat kysliikom nez menej svalov na lehu tie trubky v tele maju tiez svoju kapacitu ktoru neoklameme a o zasobovani zivinami ani nehovoryym.Samozrejme zakyslenie tiez je nutne zapociitat.
Ak to zhrniem pri fantaziirovanii a absoluutne totalnom zjednodusenii tak: na 1kW energie nech potrebujem 50 l krvi pre svali tak dopravit ju cez 1 trubku trvaa dlhsie nez cez 20 takych istych trubiek. Mooj nazor je takyto ..mozete mat samozrejme iny tak ma hned nekamenujte
Narazil jsem na tohle: http://www.youtube.com/watch?v=Y-mXNTF1KSs
tak jsem si říkal, že to sem hodím. Dává to smysl, co ten legendární designér říká.
Můžeš napsat ve stručnosti to podstatné, co říká? Já mu rozumím asi jak těm Simpsonům v poslední době, teda spíš ještě míň.
Asi takhle: Pokud je řeč o dlouho drženém výkonu do kopce, tak až po určitý srdeční tep je lehokolo stejné váhy o něco rychlejší než vzpřímeňák. Pokud se ale jede na plno, rozdíl se smaže nebo je vzpřímeňák i rychlejší. Někdo někdy dělal studie jízdy v sedle a ze sedla na vzpřímených kolech a výsledkem bylo, že při maximálním výkonu má pro některé lidi smysl jet ze sedla, protože zřejmě používání některých dalších svalů v těle mimo nohy méně než na jejich maximum pomáhá recyklovat laktáty produkované svaly nohou. Jízda na lehokole je tak trochu opačným směrem od jízdy v sedle než jízda ve stoje, takže výsledky měření těch lowracerů pěkně korelují s výsledky této studie.
Mě to připadlo, že poměrně dost důrazu dal na nejednoznačnost toho, jestli vzpřímeňák lehokolo při maximálním výkonu dožene, nebo bude rychlejší (then catches up lze chápat oběma způsoby) a na sousloví "some riders" u jízdy ze sedla. Asi fakt nejde rozhodnou jednoznačně a různí lidé to mají různě, někomu by jízda ze sedla pomohla, jinému ne. Stejně tak někdo bude mít rozdílnou maximálku vleže a na vzpřímeňáku, někdo ne.
Díky. No asi to bude fakt různé, já jsem třeba nikdy ze sedla nejezdil (kromě singlespeedu s torpédem, tam to do kopce jinak nešlo).
I tak bych pořád vyjel třeba Praděd rychleji na klasice než na lehokole.
No já ti nevím. Třeba v téhle recenzi: http://www.recumbentjournal.com/reviews... má autor jako měřítko stoupavosti kole statickou flexi šlapáku, která u většiny ležáků prostě je. Celkem mi to dává smysl. U závodních silniček ta flexe bude dost minimální.
Ono porovnávat lehokolo a klasiku podle tepu je mírně zavádějící, protože se zapojují trochu jiné svaly a tím bude i jiný tep. Sám jsem si teď vyzkoušel, jak rozdílné jsou tepy při různých sportech. Na lyžích běžně jezdím na nějakých 150 tepech, na kole třeba i o 20 méně. On je trochu rozdíl v tepech třeba i mezi bruslením a klasikou. Ale i porovnání na watty nemusí být úplně přesné. Pokud člověk neumí šlapat efektivně, může se na stejný výkon víc nadřít.
Přijde mi, že jediná cesta, jak učinit lehokolo rychlé do kopce je zbavit ho ztráty torzí a flexí rámu, ztrát v kladkách a trubkách a zapojit do hry i svaly horní poloviny těla, tak jak se to děje na silničním kole.
Nezapomen jeste taky na vahovy rozdil...
Zvlast kdyz muj Ibex vazi trojnasobek bezne silnicky.
Tvůj Ibex, podobně jako moje kolo má, podle mně, smysl porovnávat spíš s trekovým kolem. Ale to jen tak na okraj.
Když jste u té váhy lehokol kolik váží Vaše ? Musím také zvážit pro kontrolu svého Maxe koli má.
Nějak si to tu se mnou nepovídá…
Moje kolo mělo nové 14,3 kg. S pedály, nosičem i blatníky, ale s lehkými Kojaky. Po městě vozím Marathon racery. Od té doby na něj přibylo několik set gramové neodjímatelné světlo, podsedlová taška s nářadím, kterou nesundavám, sundavací brašna na nosič na věci a několik dalších vychytávek zvyšujících váhu. Provozní váhu bez té nosičové brašny odhaduju tak na 16 kg.
Zas ty váhy. Aktuálně Azub 5 se vším nutným vybavením má 26 kg. Oceláč má 20,2 kg. Než jsem to napsal, musel jsem to jít převážit znova. Na to, co tam je, to není zlé, i nářadíčko jsem přidal. Kdyby to tak jenom šlo, nic bych na těch kolech neměnil.
Tak ja myslim, ze na rovine se Ibex da klidne porovnavat i s tou silnickou, to vetsine lidi celkem stacim, ale jak prijde prudci kopec, vsichni mi ujedou.
Kdyz bych ho chtel porovnavat s trekovym kolem, musel bych hodnotit vysledky mimo asfalt, coz zrovna v mem pripade neni zadna slava. :-/
Ibex je stavěn jako turistické kolo, nikdo ho jako rychlé závodní kolo nevyvíjel. Moje kolo je stavěné jako praktické městské kolo.
To, že po rovině silničkám stačíme ještě moc neznamená. Onehdá jsem potkal dva chlapíky na 29" MTBčkách a kdybych s nimi nejel v balíku, tak bych se musel celkem snažit, abych jim po rovině stačil...
Ale jo, vsak to vubec nezpochybnuju. Ze v te dobe v Cesku zadne jine lehokolo v podstate koupit neslo, je uz vec jina...
Tak po rovine pochopitelne stacim lidem na silnicce, kteri jsou na tom fyzicky srovnatelne. Cyklista s nekolikanasobnym vykonem by mi nejspis ujel i na ukrajine, ale takove lidi proste nepotkavam.
Ono principielne by se mi sice libilo rychlejsi lehke silnicni lehokolo, jenze vzdat se spodniho rizeni nechci, navic na mistnich deravych silnicich by asi dost trpelo.
A aby to nebylo tak jednoduche, tak pro akci, ktera me letos zajima uplne nejvic, bych naopak potreboval horsky kolo, takze budu resit dilema, zda si horsky kolo nekde pujcit nebo dat na Ibexe nejake terenni plaste a doufat, ze toho terenu nebude tolik, abych dvojici zasadne brzdil. :-/
Schopnost Azubu projet nějaký terén je funkcí zkušeností jezdce s jízdou na tom daném Azubu v terénu. Kdysi jsem se naučil projet věci, které bych před tím považoval za zcela nemožné, nejen těžké. Narozdíl od jízdy po asfaltech to chce umět zvládat uskakování a ustřelování kol do strany vlivem brbolů a kluzkého povrchu. Naučit se kam až to nechat zajít a přitom to mít pod kontrolou. Mám vyzkoušeno na 20/26 Azubech, že lze jet z kopce po kamenité cestě rychle z kopce tak, že kola jsou většinu času ve vzduchu a nikdy nejedou v lajně za sebou, přesto nejsi nikdy blízko pádu a zvládneš i zatáčky v tomto divně "plovoucím" stavu. Podobně lze vyjet dost kluzké kopečky nahoru, kdy ti zadní kolo hrabe a plave do stran jak rybí ocas, přesto nespadnout a dostat se nahoru.
Pokud máš letos v plánu nějakou mimoasfaltovou akci, nebojíš se, že bys to s Ibexem neprojel, jen že bys byl pomalý kvůli obtížnosti terénu, tak doporučuju nazout zubaté gumy a začít trénovat. Najdi si hliněné, blátivé a kořeny zarostlé cestičky postupně do čím dál prudších stoupání a zkoušej co dokážeš vyjet. Pády budou v nulové rychlosti a nejkritičtější nezrušit při nich řídítka. Časem určitě zjistíš, že mozek si vyvinul program pro udržení stability když obě kola kloužou do boku. Pak si můžeš začít dovolovat i slušné rychlosti z kopce dolů na kluzku nebo velkých hrbech. S lehokolem opravdu nejde překonat vše co jde překonat na horáku (skákat padlé kmeny třeba), ale jde s ním jet mnohem těžší terény mnohem vyššíma rychlostma než si většina lidí dovede představit. A jestli máš pár měsíců čas do té akce, určtě se to stihneš naučit.
Pod to bych se podepsal.
Jen bych nezacinal z koreny, ty dokazou sebrat kolo pod zadkem prilis rychle. Blato je dobry trenink.
Rondu s Lelkem jsem po par km na lehacich nahnal do bahniteho useku. Statecne se snazili. A kdyz pak Lelkovi padl retez mezi velke kolecko a vyplet na silnici z kopce, dokazal vygumovat slusnou caru a ustat to. Tusim tak 20 metru. Mel najeto mozna tak 20 km na lehaci celkem.
Zdokumentovano:
http://mur.rajce.idnes.cz/2009-12-05_Kocaba...
http://mur.rajce.idnes.cz/2009-12-05_Kocaba...
A bylo to na Ecu. http://mur.rajce.idnes.cz/2009-12-05_Kocaba...
Že na Azubu (a asi lehokole obecně) jde projet šílené věci jsem viděl, tomu věřím, akorát mně nikdy nešlo projet ani to, co jsem dřív jezdil na favoritu s úzkými plášti.
Vždycky stačila větší kaluž s blátem na dně, zadní kolo začalo hrabat, ztratil jsem rychlost a následně rovnováhu. To aspoň platilo u starých Marathon Racerů, ta Evo verze má vzorek trochu hlubší, ale počítám, že bych musel pořídit terénnější pláště, to by byla akceptovatelná investice. Nic dalšího (pevnou přední vidli) bych kvůli tomu ale na Ibexu měnit nechtěl.
Nene, je to přesně naopak. Já potřebuju hlavně nějak jet, respektive minimalizovat počet míst, kde z kola musím slézt a pak ho tlačit někam, kde bude znovu reálné se rozjet... to mi připadá jako největší časová ztráta.
Určitě se s tím ještě něco dělat dá. Ono varianta půjčeného horského kola, na kterém bych tam jel poprvé, má taky rizika.
Potíž té akce (jako závod to ani neberu) je v tom, že kolo není zdaleka jediným dopravním prostředkem, takže těch starostí k dořešení je spousta (mimo jiné protože GPS je v seznamu zakázaného vybavení), naopak informací o trase je minimum, vím akorát, že na kolo počítají cca 6 hodin z 13ti.
Nicméně o to větší výzva by to byla. ;-)
No spis je to jen nerozumny napad... :D
epo survial
Hezke. Ocekaval bych tam prenaseni, jako na Loudani.
V tom pripade doporucuju vsechno mit na kole naprosto pevne, abys ho mohl dat na rameno vzhuru nohama - sedaci casti sedla na rameno. Lepe se to tak nosi v terenu.
Kdybys byl nucen tlacit do prudkeho kopce, tak smycku z cca 2 m provazu. Chytnout lisci smyckou za nosic vzadu a krizem pres prsa. Pak uz jen jdes s rukama na riditkach. 8-)
Pevna vidle je samozrejme velkou nevyhodou. I ta odpruzena neskutecne trpi, ale s pevnou si neumim pohyb v terenu prilis predstavit. Zkouseli jsme tehdy Eco a byly to vetsinou takove cesty pro trekove kolo...
No oproti Loudani by tady snad mela byt vyhoda, ze si lze volne volit poradi kontrol a trasu k nim, pricemz kdyz se nejake kontroly vynechaji, tak jen prijdeme o body. Nepredpokladam, ze bysme vubec mohli v limitu vsechno stihnout a je tam spousta dalsich zajimavych disciplin.
Kazdopadne v kontextu toho, ze na inlinech jsem se zacal ucit jezdit na podzim, v kanoi jsem nikdy nejel a s ostatnima disciplinama to neni o moc lepsi, tak by pripadna ucast byla dost silenym napadem i kdyz nebudu resit poradi... :)
Nutnosti prenaset kolo se docela bojim, to rozhodne budu muset nejak promyslet, zvednout na rameno jsem kolo nikdy nezkousel. S tim provazem to ale moc nechapu. Nekde jsem videl fotku lehokola s popruhem na prenaseni, ale to je asi neco jineho nez popisujes ty?
Kdyz chci Ibex tlacit do kopce, vetsinou staci opirat se o vrsek sedla, dokud predni kolo nenapadne kvuli nerovnosti zatocit, pak by prislo spis vhod neco jako oprate, protoze vejit se vedle kola muze byt problem.
Myslis, ze je realna hrozba, ze se MNE pevna vidle ohne nebo zlomi?
Popruh: Predstav si brasnu pres rameno, kterou si zavesis na sebe tak, ze provleces jednu ruku a hlavu. Popruh bude vpredu i vzadu krizem treba od leveho ramene k pravemu boku. A ted ten popruh protahni na takovou delku, aby sel treba karabinou cvaknout na nosic, takze kdyz pujdes vpred, kolo za ten popruh potahnes. Vyuzijes to v kopci, ktery neni ani vytlacitelny normalne a schudny po trech nebo spis po ctyrech. V tu chvili mas spodni rizeni tak akorat u rukou i s brzdami. 8-)
Pevnou vidli mas nejspis cr-mo, ne? Takze jestli neco, hrozilo by spis ohnuti. Ale ja to ohnul tim, ze jsem prejizdel vetsi nerovnosti, kde to castecne pobrala vidle pruzenim, castecne ji to vyvracelo vzad.
U Tebe to snad ani tolik nehrozi, protoze kdyz to nemas odpruzene, spis bych cekal, ze to kolo neuridis a lehnes, nez ze bys delsi jizdou tohoto typu vidlici dokazal poskodit. Ale je to otazka.
Na lehaci proste zasadnim zpusobem chybi moznost odlehcit predni kolo. Kazdy naraz na vidli ja uplne natrvdo. Nejen, ze to neodlehcis jako na zabradli, ale jeste navic je na vidli na SWB jeste o neco vetsi vaha, nez na klasice. Uz jsem to tu psal mnohokrat - tutez vidli jsem na zabradli foukal na 100 PSI a na lehaci na 140 pri stejnem zanoreni.
Vychazi mi z toho, ze se s kolem asi o neco vic projdes, nez kdybys mel odpruzenou vidli, nebo jen pojedes pomaleji - podle terenu.
Diky za popis, ted uz si to predstavit dokazu, akorat si nechci predstavovat kopec, kde tohle bude potreba.
Jak jsi postupoval opacnym smerem, slanoval?? Situace, kdy zjistim, ze sklon v kombinaci s adhezi uz prekrocili hranici, kdy lze kolo zabrzdit nebo aspon nezrychlovat, me docela desi... :)
Vidlice je ta uplne Azub zakladni, predpokladam, ze CrMo, ale nejak se mi uz nepovedlo najit stary cenik, tak nevim, kde bych to overil.
U Ibexe mi to myslim vychazelo, ze na prednim kole je zhruba 50% vahy, kdysi jsem to nejak zkousel i vazit. Pri pohybu to muze byt i vic, kdyz zadni odpruzena je, takze verim, ze se predni vidlice nenudi.
No budu teda predpokladat, ze by ta vidlice mela vydrzet vic nez bych byl ja ochotny zkouset... :)
Já teda nejsem Murphy, ale opačný směr právěže neřešíš - pokud to neobsahuje skoky, mám pocit, že lehokolo sjede daleko větší sklon než vzpřímené kolo.
A co kdyz tamtudy pojedes poprve a nevis, kde a jakym zusobem ta cesta konci? ;-)
Opacnym smerem jsem to sjel, jak jinak. Obcas to ale pripominalo jizdu na jednokolce s riditky, protoze zadni moc prace neudelalo. Nekteri na celoperech misty dolu vedli, ja moc volbu nemel, tak jsem jel.
http://mur.rajce.idnes.cz/2010-06-09_Loudani/...
http://mur.rajce.idnes.cz/2010-06-09_Loudani/...
Fotka jako obvykle zkresluje.
Je to Ruprechticky Spicak. Hezke misto. A tam bylo i to nejhorsi delsi stoupani.
Zabradliri tam pry nekteri lezli nahoru tak, ze se drzeli stromu a kola vlekli za horni ramovou trubku za sebou.
K te posledni vete - ne jen nez budes ochotny zkouset, ale nez budes schopen udrzet. Proste Te to setrepe. Kdybys vedel, kolikrat jsem se probehl, kdyz se kolo rozhodlo, ze pres TOHLE uz se tedy neprevali! 8-)
Ceník 2012
https://www.email.cz/download/i...
Koukam, ze to je asi odkaz na doubor, ktery mas v mailu. Az ten soubor zavres, uz se na nej nikdo z toho odkazu nepodiva... Zatim videt je a jde ulozit.
Tohle by melo zustat, nez mi to bude prekazet a casem to vymazu:
https://www.dropbox.com/s/qnj5vktfwwxywsn/AZUB...
já budu muset vymyslet a vyrobit nějaký popruh na NOŠENÍ - do čtvrtýho patra, bez výtahu, 105 schodů :-(
ještě že máme mezipatra :-))
Jestli je to ve starsi zastavbe s vysokymi stropy, doporucuji vzhuru koly a sedlem na rameno. Jestli panelak, je to otazka. Da se, ale ja treba obcas musel do podrepu.
Popruh jsem nekolikrat zkousel, ale vzdycky neco prekazelo. Nakonec jsem to na kratsi vzdalenost pripadne poponesl pravou za nosic z prave strany, levou zleva pod ramem tesne za hlavou a sam jsem stal z leve strany sedla. Ale sedlo pritom reje do nohy, takze spis nejaky polstarek. 8-)
http://www.altosystems.cz/105-nastenny_otocny...
... dej si ho na balkon a máš po problému!
8-)
Srandicky, ale ja o tom vazne uvazoval. Vykaslal jsem se na to, protoze by bylo prilis slozite na dalkove ovladani vysunout rameno, tedy ramena dve, aby se kolo neotacelo a nenavstevovalo balkony pode mnou.
Však bys to mohl mít jako jeřáb na záchranné čluny (dřívější) na lodi.
Měl-li se spouštět, otočilo se rameno (ramena) nad vodu a tak to zůstalo, dokud se člun nevrátil (bylo-li kam 8-) ).
Teď se to řeší takhle:
http://www.schat-harding.com/
(video)
No kazdopadne diky za informace, ja si to cele necham dukladne projit hlavou a uvidim...
Sice porad nechci verit, ze by tam opravdu byl teren srovnatelny s tvym loudanim, ale prestoze prakticky na vsech fotkach jedou kola po asfaltu, je mozny ze mas pravdu.
Od poradatelu jsem se dozvedel akorat, ze zavod neni pro moje kolo urcen, ale byl by to jen muj problem, na cem chci jet...
Vyuziju jeste tohle vlakno k dalsi (zatim) teoreticke otazce... :)
Kam nejlepe dat na Ibex (USS) mapu?
Doted to resil mobil na trubce, ale predpokladam, ze mapa slozena na sirku 8 cm (asi max, aby neprekazela noham) by mi byla k nicemu, takze asi nejake desky, ktere si pokazde z nosice vezmu do ruky?
A pripadne nejaky tip, jak si co nejvic usnadnit navigaci bez pouziti GPS a vlastnich map (zakaz v pravidlech)?
S nejakym kompasem/buzolou pocitam.
Mapu... asi je moje řešení většině lidí na houby.
Na bulpren jsem ušila potah z funkčního běžeckého trička z Lidlu asi za 150 Kč.
Teď nevím, jak to popsat - prostě z předku trička je horní část potahu, ze zad dolní část, trochu se překrývají, ale sešila jsem je přes sebe jen na krajích, takže uprostřed se překrývají jen volně. Mapu strkám do téhle vzniklé kapsy. (Tj. mezi potah a bulpren.) Zatím mi tam přijde celkem nejlépe po ruce (když tedy řešení z klasického kola shora na řidítkové brašně zde není použitelné).
Blbé je, že jak tam není vidět, tak na ni občas zapomenu a už se mi stalo, že jsem se divila, proč mě to tlačí pod zády a měla jsem tam ty mapy nastrkané už čtyři. :-)
Nevim jiste, zda si to predstavuju dobre, trochu jsem se v tom ztratil... ale takze mapu mas schovanou pod potahem, pri jizde se o ni opiras zady/krkem a kdyz ji potrebujes, tak ji vyndavas zhora, asi jako kdyz Xena vytahovala mec?
Vzhledem k tomu, ze mam ventisit, to u me pouzitelne neni, ale stejne diky.
No, spíš zády/zadkem... jinak to odpovídá :-)
Jo, já vím, že to obecně moc použitelné není. Na ventisit vůbec ne a kdo má bulpren, asi na něho nemá potah uprostřed s dírou... já to původně chtěla sešít, ale tak se mi ta kapsa tam osvědčila, že už to nechávám.
Předtím jsem vozila mapu v mapníku se šňůrou přehozenou přes opěradlo sedla (tj. mapa vlála někde nad nosičem) a to bylo taky poměrně operativní.
Taky ji vozím v mapníku na šňůrce....a funguje to...sice už si několikrát myslel, že mi cestou upadla, ale to byl mylný dojem....
Občas vozím papír mezi ventisitem a sedačkou přibližně pod bedry. Šahám tam pak z boku. Ale to fakt jen občas, normálně když potřebuju mapu, tak jezdím podle mobilu na řidítkách.
Vzhledem k tomu, ze prvni Ventisit prilepili v Azubu oboustranou paskou (chvili tam byl Bulpren, ted mam Ventisit comfort) a dodnes jsou tam zbytky lepidla, nejspis bych mapu uz nevyndal. :)
Praveze ten mobil bych tady musel ozelet. Teoreticky sice neni zakazana inercialni navigace (akcelerometr, gyroskop, kompas...), kdyz to nebude obsahovat gps ani mapy, ale nic takoveho vyvijet nehodlam... :-D
Takhle bych to taky dělal: mezi ventisit a sedačku. Tak se zachová vzdušnost ventisitu.
Máš hlavovou opěrku? Já za ní mám namontovaný košík na flašku a dosažitelná je dobře. Pokud nemáš, dala by se přesně tam dát kapsa na mapu.
normálně mapu vozím v obalu na karimatku. Stejnak do ní čumím jenom na čuracích a picích zastávkách. A před jízdou si mapu uložím do paměti. Když je možnost a čas tak si trasu projedu přes street view na Google maps a tak, když potom jedu v reálu tak mi to občas připadá jako dežavi :-) Ale ono je to fajn vědět předem jak vypadá barák nebo něco jiného charakteristického pro důležitou křižovatku na které mám odbočit.
Takovou pamet, abych si mohl "ulozit" mapu, bych chtel mit... :-)
samozřejmě že si neukládám do paměti celou mapu, jen odbočovací body (ty si podepřu náhledem přes street view) ten zbytek je pro orientaci méně důležitý.
Čau, já když vezu mapu, tak ji mám v mapníku od Azubu. Má na sobě suchý zip a poutko. Druhou stranu sucháče stačí našít nebo nějak připevnit na bágle/sedlo a po shlédnutí jenom připlácnout. Mám to ještě posichrované tak, že jsem k brašně připnul ten samosvinovací plastový držák na skypas a tím zobáčkem upnul mapník za to poutko.
Pro upřesnění http://www.patro.cz/objects/1076188745.html
Za 14 peněz luxusně posichrované a pokud těch map v mapníku není guča, stačí ten mapník na hovado odhodit a on se spolehlivě svine k brašnám, kde je našitý ten sucháč :)
Tak o nejakych deskach na suchy zip k brasne nebo nosici jsem premyslel, ale pojistit to samonavinovaci snurkou vypada jako perfektni napad, diky.
Není zač :)
Kupodivu to má po 1500 km, co jsem ten mapník tak nějak používal, pořád stejný ten svinovací tah i když to mívám tak z jedné třetiny vysunuté a připláclé na tom sucháči. Aj mě to udivuje. No nekup to za ty prachy.
já to na normální vyjížďky vozím jako Ifča. Pod zádama mezi bulprenem a sedačkou a sahám pro to z boku. Jde to i za jízdy, ale většinou když zastavím na pití a nebo čůrání.
Pro případ orienťáku bych si jí ale asi prostě v nějakým igelitu pověsil na krk. Přišlo by mi to nejméně překážející a kdykoli po ruce...
Mě zatím celkem vyhovovalo mít mapu v nějakém průhledném obalu (obvykle nějaká tužží verze A4 obalu do šanonu) a strkat ji mezi bulpren a laminát uprostřed sedla mezi jeho suché zipy. V létě po ní teče pot, tak musí být otevřenou stranou obalu směrem dolů, ale to mě vyhovuje. Dám mapu do obalu normálně shora, otevřeným koncem obalu nahoru, a tak jak ji pravou rukou držím ji za jízdy zasunu pod sebe a pod bulpren, jako bych si ji chtěl přiložit na záda. Tím se ocitne otevřená strana obalu směrem ke spodku sedla a nic do toho neteče. Kousek vyčuhuje do boku za ten to jde snadno za jízdy vyndat.
To zní, jako že potřebuješ právě začít ty kaluže vyhledávat a učit se je projet. Jestli jsou takový problém jak říkáš, tak jsi přesně v tom stavu, který si pamatuju i u sebe - na asfaltu jsem to s lehokolem už uměl hodně dobře, ale jakákoliv ztráta adheze spouštěla v hlavě totální alarm a schopnost udržet kolo v jízdě a navíc požadovaným směrem se vypařila. Co mě tehdy pomohlo bylo, že nejjednodušší cesta do školy tehdy měla po 5km po Brně na konci několik set metrů polňačky do mírného kopce a na závěr vyjetí asi metr vysoké meze po trávě (pro studenty a absolventy VUT: spojka od chem. fakulty na Purkyňove k eletru na Kolejní, dnes již myslím dlážděná). Zezačátku byl adrenalin projet tu cestu kdykoliv bylo vlhko, konec jsem tlačil. Po nějaké době jsem uměl vyjet i tu mez za mokra. A netrvalo to dlouho.
Jo ten panicky alarm pri ztrate adheze na asfaltu muzu potvrdit.
Nicmene ten problem s kaluzi bylo neco jineho, ja jsem proste slapal, kolo prevazne prokluzovalo az prakticky zastavilo a kdyz se rychlost kola priblizi nule, tak se rovnovaha udrzet neda.
Nicmene to uz je nekolik let (jeste se starymi Racer plasti), pak jsem si rekl, ze moudrejsi ustoupi a terenem vlastne jezdit nepotrebuju.... a jak to tak v mem zivote byva, nevyresene problemy se cyklicky vraceji... :-D
Kup si poradne zubate plaste.
Ja jezdil Z-Max, ale ty strasne rychle odejdou na asfaltu. SmartSam dratovy je idealni levny kompromis, ktery snese skoro vse. Jen proste v nicem neni tak dobry.
A vejde se mi to pod originalni blatniky? :-)
Bla- co? 8-)
Pryc s tim. Dopredu tohle: http://media.chainreactioncycles.com//is/image...
a dozadu neco, aby Ti bahno nelitalo na tlumic: http://mur.rajce.idnes.cz/2011-06-08_Loudani/...
http://mur.rajce.idnes.cz/Hadanky/#DSC02517.JPG
http://mur.rajce.idnes.cz/Hadanky/#DSC02516.JPG
fakt ty blatníky na lehu potřebuješ ?
zatím mi všechno pobrala vepředu rámová trubka a vzadu v podstatě taky, navíc posílená o sedačku :-)
a to jsem projížděl i brody ...
Jojo, potrebuju, nechci mit blato ve vlasech, o tom jak by vypadaly veci na nosici nemluve. ;-)
Po zaplavene cyklostezce uz jsem se s Ibexem jednou neplanovane brodil a zrovna tam mi ty blatniky prisly velice uzitecne...
Ja uvazuju jen o docasne vymene plastu s cilem mirne zlepsit prostupnost terenem, nehodlam kolo prestavovat na tank, stejne potom na kolo zase vratim Racery...
Ja nepotrebuju projet az takovym terenem jako Murphy... a jestli jo, tak mam vetsi starost nez si myslim. :-)
Potrebujes projet terenem, kterym by mne nenapadlo ani chodit pesky. 8-)
SmartSamy jsou universaly a levne. docasne si zahrajes na bikera a nechas se nahodit bahnem, no. Pak vratis blatniky i plaste. Kdyz das drapaky a bude bahno, ucpou se blatniky stejne a budes mit problem, jak to vystourat.
Hele a vejde se vubec Smart Sam 26x2.1" do Ibexu 2009?
Abych jeste nakonec nezjistil, ze se nejenom nesnesou s blatniky, ale treba drou o vidli, potrebujou jiny rafek (Remerx Grand Hill), maji problem s nosicem, nabojem, prehazovackou, retezem nebo nevim cim...
???
Já mám předpokládám dost podobnou vidlici (Apus 2011 nebo kolik), Grand Hill mám taky a Smart Sam 26x2.1" se tam v pohodě vejde. Jen blatník jsem musel trochu přiohnout. Akorát podle Sheldona Browna bych prý na 2.1" plášť měl mít širší ráfek, což nemám, ale zatím to ničemu nevadilo.
Kdybys koukal na dnešní horáky pohledem té tabulky Sheldona Browna, zjistil bys, že mají všechny moc úzké ráfky. :)
Já mám vzadu od Remerxu 17 mm MTB ráfek a občas mi přijde úzkej i pro 1,5" plášť. Když to nenafoukám úplně natvrdo, cítím jak plášť při náklonech trochu uhýbá.
Taky myslim. Ale treba Smart Sam 2.1 tam nesel, ale ten hrebovy horsky taky 2.1 ano. Proste mel jen ten vzorek pod trosku jinym uhlem. Je nutne to zkusit.
Pro vyuziti MAXe v terenu doporucuji Z-MAX 2.1" Vejdou se a drzi jak pribite. Ale na silnici mizi pred ocima.
Mam doma jeden prebytecny tenhle blatnik: http://www.discountcyclesdirect.co.uk/catalog...
Ten by mohl vyresit predni kolo.
A co teoreticky nejaky plast, co bude zubaty, ale porad relativne uzky? Je to blbost?
Precijen kdysi na tom favoritu mi prislo, ze uzky plast snaze propadl blatem na pevny podklad, o ktery mohl zabrat.
Kdyz se bahnem muzes propadnout na dno, tak je to dobra idea. Ale lepsi je zustat na povrchu a mit cim zabrat. Kdyby byly vyhodnejsi uzke plaste, asi by na nich vetsina lidi v terenu jezdila, ne?
Treba na mokrych sutrech a korenech je vyhodnejsi co nejvetsi stycna plocha.
Tak ja zase tady nekde navazu... ;-)
Tak mam na Ibexu doporucovane plaste Smart Sam 26x2.1" a ukazalo se, ze to na projeti rozblacene cesty zdaleka nestaci. :-/
Stacilo zhruba 1 km, blato se postupne nabalovalo na obe kola, pak obalilo brzdy, nasledne obe vidlice a potom co zacalo obalovat i retez, jsem se na tom uz ani jet nepokousel, dotlacil jsem kolo k silnici a dloubal blato klacikem, aby se kola zase zacaly rozumne otacet..
Docela zrada, neprijde mi ale, ze by zrovna tohle byla chyba lehokola, mozna za to muzou rafkovy brzdy, mozna prilis malo mista pro plast ve vidlici, kazdopadne kolo kamaradky takovy problem nemelo.
Nakonec bylo dobre, ze nam na cyklo etapu zbylo tak malo casu, takze jsem toho lehokolem ani nestihl moc pokazit... :-D
Az dodatecne me napadlo, ze jsem si mel lehokolo vyfotit jeste pred umytim, tak zablacene jeste nebylo a doufam, ze uz nikdy nebude. O vikendu vratim zpatky Racery a hlavne blatniky. Myslim, ze z napadu zkouset jezdit s lehokolem v terenu jsem na nejakou dobu vylecen. Nejen, ze mi to vubec nejde, ale pokazde kolo (hlavne retez a trubky) vycistit, stoji spoustu prace...
Alespon uz vis, cim jsem travil furu casu. 8-)
Cim mensi a ridsi vzorek, tim to nabaluje mene. Takze budto neco hladsiho a zvyknout si na neustale klouzani do stran a sparny zaber, nebo neco s vysokym vzorkem a zase casto kupovat nove plaste. Treba Z-max je dobry, jen se mimo teren strasne rychle sjizdi. Ale v terenu drzi CITELNE lepe. Na asfaltu je ovsem sitit i vetsi odpor.
Tak ja myslim, ze investice do tech plastu za tu zkusenost stala, ten zavod byl opravdu nezapomenutelny zazitek (bez ohledu na vysledek), ale rekl bych, ze stacilo a budu se zase drzet asfaltu...
Pokud bych to s jizdou v terenu zacal myslet vazne, stejne skoncim tim, ze jedine reseni je koupit klasicke horske kolo.
Podle toho, cemu rikas teren. Do urcite obtiznosti se vyhody a nevyhody vyrovnavaji. Pak nastava problem s odolnosti komponent. Jako nejkritictejsi vidim vidlici (sloupek + hlavove a samotne vnitrnosti), zaveseni zadni kyvky a kulove cepy tahla spodniho rizeni.
za mě můžu doporučit dozadu Kenda Karma (mám myslím 2.1)
vepředu mám taky nějakou Kendu - ale protože je to 20", tak "obyčejnou" původně pro BMX - nějaký bližší označení nemá
a osobní zkušenost - Marathony jsou, co se podržení v zatáčkách, na mokru a blátě týky, fakt úplná katastrofa
ale i s nima se dá naučit jezdit
Jaké zubaté gumy na 20"? Zatím jsem sebou flákl k zemi na každé zubaté gumě v blátivé kaluži :-) O písku nemluvě.
pokukuju po http://plaste.heureka.cz/schwalbe-mad-mike-57...
našel jsem ještě http://plaste.heureka.cz/continental-explorer...
já to mám lehčí o to, že na zadku mám 26" - tam mi zatím vyhovuje Kenda Karma
Tak ten mad mike jsem ještě nekoupil, ale otestuju, to ale na silnici při 60km/h asi nebude držet co :-) Pak dám vědět, ale pod blatníky se to asi nedá. Ten kontinental mám pro mě (hmotnost vyjížďkové "soupravy" 130-135kg) za moc tenký jen 1,75.
zkoušel jsem kde co a nejlepší z toho je to, co mám teď, tedy mám v předu 20" schwalbe mov joe a v zadu 26" schwalbe smartsam
Ty po silnici moc nejezdíš, co? Gumy mow joe jsou pěkné a v heuréce jsem našel i pěkné slevy. K tomu mému ježdění ve farmách se hodí asi nejlíp. Předtím jsem je odepsal kvůli ceně.
Ony ty pneumatiky ale nejsou všemocné. O víkendu jsem najel v blátě na takový šikmý kořen, přední kolo to přejelo, ale zadní (Smart Sam) se akorát sklouzlo do boku, a už jsem ležel.
Ten článek se mi dost děsně nelíbí, sází tam jeden nepodložený předpoklad za druhým a z toho pak vyvozuje důsledky. Nepřijde mi to jako šťastný přístup k problému.
Mrkni na video kde Burrows popisuje výběr materiálu pro rám a následné vlastnosti rámu, u vzpřímených kol s pevným rámem teda. Má tam hodně dobrou pointu: pokud stavíš kolo čistě na maximální rychlost do kopce a nic jiného tě nezajímá, tak karbonové trubky obrovského průměru a papírově tenké stěny jsou jediná volba. Jenže drtivá většina jízdy na kole není drcení nejprudšího kopce největším výkonem. Většina z nás jezdí pro radost z jízdy a chceme ji mít při všech výkonech a situacích. Takže rám s určitou vhodnou mírou flexibility, který "feels nice", je pro naprostou většinu lidí lepší volba než ultralehký supertuhý kostitřas.
Takže můžeš mít pravdu v tom, jak zrychlit lehokolo do kopce, ale k získání pár procent rychlosti na pár procentech času bys mohl zruinovat požitek z naprosté většiny jízdy.
Ke svalům horní poloviny těla jen toto: účinější to nikdy nebude jinde než při krátkodobých maximálních výkonech, takže se zas bavíme o malém procentu času malého procenta lidí. Kdykoliv vidím žiletkáře jet jinak než na max, šlapou čistě nohama, zbytek těla nedělá nic. Nebude to tím, že při jízdě vytrvalostním výkonem je každý pohyb svalu navíc ztrátou efektivity?
Děsně by mě zajímalo, proč se MBB lehokola nechytají v závodech lehokol. Viděl jsem na startu mezi pěti až deseti takových ve stovce startujících ve čtyřhodinovce, několik z nich na karbonových zockrách a podobných šílenostech za tisíce eur. A pak jsem jim v závodě já se svým výkonem dával kolo i dvě. Může to být ten případ, že nikdo z nich nebyl výkonný jezdec a dokonce byli slabší i než já. Přece jen jsou to statisticky mizivě malé počty. Ze stejného důvodu nejde použít výkony pár jednotlivců v USA na cruzbicích jako argument pro MBB - co když prostě v nebyl nikdy po ruce někdo na klasickém lehokole, kdo by měl srovnatelný výkon.
No co som si ciital na cruisbike (ci ako sa to piise. Tak oni ak sa rozbiehaju slapu z lahka a riadidla len koriguju zlahka (nie krcovito) potom pozvolne pridaavajuu. Co u mna evokuje malu akceleraciu z dovodu aby si nekopal do riadenia a ryskoval stratu stability. MBB u mna evokuje totozny styyl jazdy. Teda v kopcoch kde treba kruto tlacit do pedalov mi to pride ze klasicke leho je na tom lepsie tam siice pruzii raam ale mozem to do pedalou tlacit na plno kdezto MBB ryskujem ze mi uhne cele riadenie a otestujem pevnost elastakou na zadku...
Predpokladam ze prave pre toto bude klasicka konstrukcia v tomto lepsia nez MBB.
Na flevobiku umí někteří jet naprosto naplno i bez držení řídítek, trik je naučit se šlápnout obrovskou silou směrem, kterým to má jen, ne jen tak halabala jak je člověk zvyklý když mu nohu něco vede po pevné dráze. Mě osobně trvalo několik hodin se na flevu naučit rozjet, ale i tak jsem usoudil, že s dostatečně vytrvalým tréninkem bych to i já dokázal umět na plný výkon, jednoho dne, kdybych chtěl.
Pokud bych měl mít obavu z kontrolovatelnosti mbb kol pod velkým výkonem, tak bych spíš myslel, v nohách má člověk méně citu a jemnosti. A že cvičené nohy budou horší než cvičené ruce, na tu jemnou kontrolu. Takže se jezdec na mbb kole musí pohybovat dál od meze adheze přední gumy, aby v zatáčce nelehnul. V závodech by tohle mohl být významný hendikep, podle typu tratě. Ale o řiditelnost plného výkonu do prudkého kopce bych se nebál, to půjde nacvičit.
Jirko, mohl bys tady prosím jmenovat nějaký Kalibrační Kopec(tm) v okolí a za kolik ho vyjedeš? Já mám z tvých příspěvků pocit, že tady jsi tak zhruba jediný, kdo o sobě tvrdí, že mu lehokolo do kopce jede bez problémů. Tak že by si případní zájemci (aspon ti co mají možnost dostat se občas do okolí Brna) mohli porovnat, jak na tom jsou ve srovnání s tebou.
Něco jako Bílovice Sokolovna, Řícmanice, Kanice, Ochoz, Velká Klajdovka hotel (po silnici). Nebo Mokrá Hora - Soběšice (od závory k závoře). Nebo Adamov železniční podjezd - ḱřižovatka nad Útěchovem.
Nevyzývám tady k nějakému poměřování délky tamtoho, ostatně každý to má ke Kalibračnímu Kopci(tm) různě daleko a tak vůbec, počasí je taky různé, atd. Ale vím že do práce jezdím s rozptylem řekněme minuty dvou podle nálady, tak v rámci takovéto přesnosti nějakých 5-10 % to může být porovnatelné.
S dovolením sem dám odkaz na diskusi k loňskému srazu, kde jsme si jeden takový KK dali. Není to zrovna v okolí Brna.
Ještě ten odkaz: http://www.nakole.cz/diskuse/15831-sraz-lehokol...
Jako dobrý, ale tam se asi v dohledné době nedostanu. Vím že Jirka je z Brna, tak jsem právě psal, ať dá něco z okolí Brna.
Tak až se příště dostanu na vyjížďku BrnoBentu, změřím Ti aspoň tu část Bílovice - Řícmanice - Kanice - po křižovatku, tam jsem jezdíval skoro co měsíc. To zrovna ale není kopec, kde by se projevila nějaká "nevýhoda" lehokola. Opačným směrem je lepší úsek Křtiny - Březina, jenom by musel být o něco delší, takhle se to ještě vyjede samo.
Uff, si ani nezkouším představit, že bych silnici z Březiny do Křtin jel opačným směrem :-)
A teda z Kanic pokračuješ kam? Do Babic? To jsem jel v létě a to byl taky dost opruz. Ale ta silnice je celkově nějaká negativní - vždycky když jedeme autem ke známým do Babic, tak z toho je dětem špatně :-)
Ale jinak díky, jsem rád za každý čas použitelný aspoň k porovnání. Předpokládám že se ukáže jaký jsem chabrus, ale co už.
Zkusit to můžu, ale možná by byl lepší KK odbočit z té navrhované trasy do Babic, aby obsahoval nějaké významější stoupání.
Problém bude zas s porovnáváním porovnatelného, já nemám nic moc velký výkon a neměl jsem ho ani dokud jsem jezdil na klasických kolech. První roky na lehokolech mi kopce nešly vůbec, teprv přesednutí na Oceláč a ježdění do práce do Slatiny spustilo nějaké postupné zlepšování. Teprv potom jsem se dostal tak nějak na rychlost, jakou jsem míval na treku (do střední a prudších kopců), ale pochopitelně rychlost jinde je o dost vyšší. Rok jsem jezdil na skládačce, i do kopce, a přišla mi pomalejší. Rozhodně za to nemohla jen 16" kola, vážilo to o dost méně než Oceláč, přeto to šlapání do kopce nějak moc nešlo. Neměřil jsem to, je to jen takový pocit podle toho jak moc se nadřu abych se tam dostal. Skládačku ale odmítám měřit na dlouhé trase (tj. víc jak 5km celkem včetně jízdy z domu), příliš nepohodlné.
Napadl mě krátký KK od východního konce lávky přes nádraží v Maloměřicích (ulice Kulkova) nahoru na Hády. Místy je to vražedně prudké a není to ani dlouhé ani daleko. Tam bych byl ochotný i testnout tu skládačku vs Oceláč. I když zatím nevím jistě, jestli to na skládačce vůbec vyjedu.
Teď zas jezdím do práce po rovině, tak nevím, kolik jsem toho zapomněl, snad ne moc :-).
Ta trasa k Ochozu má právě výhodu, že na rozdíl od těch Babic není až tak prudká. No a v míň prudkých úsecích by lehokolo nemělo mít až tak velký handicap, ne?
Od mostu na Hády může taky být, i když je to dost krátké. Já jsem o tom přemýšlel, ale nenavrhl jsem to, protože tahle trasa má v podstatě stoupání jen na začátku a na konci, ale mezitím je rovina (a ještě ty dvě závory, se spodním řízením mám problém se tam vejít).
K výkonu: pokud jezdíš do práce na kole každý den, budeš na tom určitě líp než já - já se na kolo dostanu tak 1-2x týdně když dobře a nějaké desítky kil navíc taky mám.
No a nakonec - stačí mi čas na Oceláči, nemusíš srovnávat se vzpřímeným. Jde mi spíš o to, jestli zjistím že jedu do kopce o půlku pomaleji než ty, tak problém je nejspíš v mé kondici, a na lehokole je v zásadě možné jet rychleji. Anebo pojedu řekněme o 10-20 % pomaleji, pak bych odhadl že příliš prostoru ke zlepšení na stávajícím kole nemám, a udělal bych si svůj test s nějakým vzpřímeným kolem.
Že bych snad jel rychleji, to si se svojí nadváhou a najetými kilometry rozhodně nemyslím.
Nic proti Jirkovi a jeho kondici, ať bude tvůj výsledek oproti Jirkovi o kolik chce nižší, vždy je prostor pro zlepšení. Jak nám ukázal závo na srazu, nejlepší do kopce z nás byl Radek. A i u Radka je jistě kam se zlepšovat. Ale to už by bylo o cíleném tréninku.
Tak určitě, vždycky je prostor pro zlepšení.
Já jsem spíš chtěl aspoň nějaký odhad toho jestli jsem velká lemra, anebo jestli naopak v rámci možností nejezdím o moc pomaleji než trénovaní lehokolisté. To že při mých kilech, najetých kilometrech a o něco těžším kole se jim nemůžu rovnat, je mi docela jasné.
Už jsem tu párkrát vytahoval tento graf: http://www.recumbents.com/wisil/tetz/E... protože se mi moc líbí :-). Pomocí více různých metod jsem zkoušel odhadnou, jaká je asi moje křivka, a došel jsem k závěru, že bude blízko té "healthy humans" pokud mám zrovna trochu natrénováno. Což je super vzhledem k tomu, jaká jsem byl odjakživa zdechlinka s astmatem a dvojkou z tělocviku. Na druhou by se to dalo vidět pesimisticky tak, že při všem tom tréninku se dostanu pouze na to, co by zdravý dospělý měl mít bez tréninku. A profíci mají násobně víc.
Takže pokud něco změříme třeba přes ty Bílovice - Kanice - křižovatku pod Ochozí, tak bude dobré si případné vzájemné srovnání dát navíc do kontextu "širší populace" třeba pomocí takovéhohle grafu.
A jak to chceš odhadnout? Vzít potenciální energii, kterou získáš přesunem z Bílovic do Ochozu a vydělit časem? Jaká je vlastně účinnost kola? Když podávám výkon 100 W do kopce (mezi nohou a pedálem), kolik z toho jde na potenciální energii a kolik na různé ztráty?
Pokud nehledáš nijak přesná čísla, ale chceš hrubý odhad, tak docela sedí tohle: http://kreuzotter.de/english/espeed.htm Člověk jen musí mít na vědomí limity přesnosti v takovém kalkulátoru.
Trochu citu pro to, jestli typ kola a pneu cos vybral odpovídají v tom modelu tomu, na čem jezdíš, se dá získat tím, že si zkusíš subjektivně tentýž výkon do různých kopců. S roustoucím sklonem klesá kvadratická aerodynamická složka odporu a roste lineární odpor vlivem nabírání výšky, lineání valivé a pohonu jsou stejné. Takže když si zkusíš držet konstantní výkon do kopce, který má třeba z části 3% a z části 6% a zjistíš rychlosti v těch dvou částech, uvidíš v tom kalkulátoru, který model ti nadhodnocuje nebo podhodnocuje kterou složku odporu. Takhle jsem došel k závěru, že pro simulaci 20/26 Azubu se hodí "ShortWheelBase, under seat steering, commuting equipped" na robustních turistických gumách, zatímco Oceláč je navzdory blatníkům a marathon racerům podobně jako "ShortWheelBase, above seat steering, racing equipped" na úzkých slickách. Pokud to zadám takhle, tak se mi nejlépe shodují výsledky s realitou, jako na kolik mě zpomalí jaké stoupání při konstantním výkonu (tepu). Podle toho jezdím do práce výkonem kolem 150W, při K24 nepřekračuju 120W a průměruje tak 90-100W. Při 250W odpadnu během několika minut. Kdysi dávno při testech plic na vzpřímeném rotopedu, dávno před ježděním na lehokolech, jsem odpadl po pár minutách 150W na pokraji záchvatu :-).
Tak jsem tam naklikal váhu, výšku, SWB USS commuting equipped, 1.7" offroad tyres (reálně mám 2.1 a 2.2), vypočítal průměrný sklon Kalibračního Kopce z Bílovic k Ochozu (vyšlo skoro přesně 3 %), svůj včerejší čas a vzdálenost, a vypočetlo to 173 W.
Jel jsem celkem hodinu a půl, řekl bych že podobným výkonem - na tento kopec jsem se nijak zvlášť nesoustředil. Čili podle toho tvého druhého grafu jsem někde těsně pod tou čarou "healthy humans". Tak to není tak špatné.
Na druhou stranu jsem tam zkusil nasimulovat svého bývalého Favorita (triathlon bike, medium wide high pressure slick, odhadl jsem s nákladem 18 kg) a podle tohoto by mi na ten kopec stačilo pouhých 148 W.
Zkoušel jsem to přehazovat mezi triathlon bike a silničkou drženou za vrch beranů (hands on the tops) a při váze kola a pneu stejných to dává docela značný rozdíl ve vypočteném výkonu. Uvidím, jestli se dostanu ke zkoumání čím to je (které vstupní proměnné jsou nastavené jinak).
Každopádně když zkusím zadat SWB USS na teréních gumách, 25kg a trojprocentní stoupání, tak mě vychází na takový výkon rychlost kolem 17km/h. Jestli jsi jel tenhle kopec tímhle průměrem, tak máš dost možná lepší výkon než já. Ten kopec znám a jet tama do nebo z práce, pojedu asi pomaleji (teď v "zimě").
Vedle jsem posílal i čas a délku, průměrná rychlost vychází na 13.67 km/h.
Taky nezapomeň že tam musíš zadat moji váhu a ne svoji :-)
Jo a pozor, při přehození typu kola to přepíše váhu kola a pneumatiky na nějaký default pro toto kolo.
Zajímalo mě, jak je to počítadlo stabilní, tak jsem tam ještě naklikal cestu z Bílovic kolem Resselovy hájenky až nahoru k silnici Líšeň-Ochoz. Podle GPS je to 3.99 km, 180 m výškového rozdílu (4.5 % sklon). Já jsem to jel za 26:21, čili průměrná rychlost 9.09 km/h. Kalkulačka tentokrát ukazuje jen 154 wattů.
Subjektivně jsem dřel víc než včera i jsem měl o něco kratší cestu, takže jsem se nemusel tolik šetřit. Možná ta zablácená cesta má výrazně větší valivý odpor nebo co (ale může ten odpor požrat celých 19 W výkonu?), anebo fakt čím větší kopec, tím míň wattů jsem schopen na lehokole ze sebe dostat.
Máte někdo jiné vysvětlení?
Vysvetleni nemam, ale jen bych upozornil, ze jednorazove vysledky jsou hodne nejiste.
Ono uz nekolik let jezdim do prace prakticky stejnou trasou a casy maji docela velky rozptyl. Cestu z prace bych neresil, to se vetsinou flakam, ale do prace to mivam na posledni chvili, takze velmi casto jedu co to da. Ve vysledku se to pohybuje od necele hodiny az do extremnich 1:20.
Z velke casti je to odvisle od pocasi (protivitr) a dalsich vnejsich vlivu (v kratasech a tricku se mi jede lepe nez ted v zime), ale casto tam jsou rozdily ze dne na den, kdy jednou mam pocit, ze to kolo vubec nejede aniz by k tomu byl zrejmy duvod a nasledujici den to jede samo.
Pokud pouzijes pulsmetr, melo by to trochu vliv vykyvu ve fyzicke kondici trochu zmirnit, ale pochybuju, ze stejny tep garantuje stejny vykon.
Nejakou dobu jsem se snazil pravidelne behat stejny okruh a psal jsem si na papir cas a prumerny puls v nadeji, ze uvidim nejake zlepseni. Zajimave bylo, ze korelace mezi tepem a casem tam prilis patrna nebyla, obcas byl proste horsi cas a soucasne vyssi tep nez obvykle.
U kola jsem podobnou statistiku nezkousel, sice mam zaznam trasy z GPS, ale nejdriv se mi nechtelo udaje o pulsu nikam psat a pak jsem prestal pulsmetr vozit uplne.... :)
Dalsi zrada muze taky byt v prumerovani. Kdyz budes vysku 100m plynule stoupat na 10ti kilometrech, vyjde ti stejny PRUMERNY sklon, jako kdyz bude 8km rovina a pak tech 100m najedes na 2km kopci, prestoze ta druha moznost bude mnohem horsi.
Netusim, jaky kopec tady resite, ale malokdy je sklon kopce v cele delce konstantni....
Hodnocení vlastního úsilí jen podle pocitu je neskutečně nepřesná záležitost. Pokud bys použil tepák, tak by to bylo přesnější, ale i aktuální tep závisí na jiných faktorech než jen podávaný výkon.
Z mého pohledu je takovéhle řešení wattů pro amatéry jako my naprosto zbytečná záležitost. Na jedné straně jsou úplně přesná čísla na straně druhé vágní pocity. Přijde mi, že hodně lidí na kole měří ta čísla jen proto, jak snadné je změřit je. V jiných sportech to nejde a nikdo je neřeší.
Pokud chceš jezdit rychleji, jezdi častěji, některé úseky rychleji. Až stoupne výkonnost na určitou úroveň, samotné jen tak ježdění už ji zvedat nebude, pak už jsou potřeba cílené trénink.
V jiných sportech je mnohem evidentnější, jak moc záleží na technice jízdy, třeba to běžecké lyžování. Člověk, který umí šlapat na kole správně se nadře míň, než ten kdo do toho tupě dupe.
No zrovna na téhle cestě bych ztrátě 19W vlivem povrchu věřil. Když si vezmu, jak citelný je rozdíl mezi hladkým a hrubým asfaltem, tak tahle kameno-šotolinová cesta sežere 20W při 10km/h hravě.
Jinak průměrování je v tomhle fakt problematické, protože závislosti rychlosti na sklonu kopce a na výkonu nejsou lineární. Čím méně rovnoměrný svah, tím větší nepřesnost výsledku z toho kalkulátoru pro "průměrný sklon". Stejně tak to subjektivní hodnocení toho jaký podávám výkon je jak píše snilard plus mínus hodně dlouhý autobus.
Celkově podle mě můžeš pomocí měření okolních kopců a toho kalkulátoru dojít k závěru, že do kopce jezdíš mezi 150 a 200W, což už je nějak cenná informace, ale přesnější to nebude.
Zaujalo mě to a zkusím to někdy taky, až se k tomu dostanu. Velmi pravděpodobně budu mít podobně široké rozpětí výsledků a bude se s tvým značně překrývat. Ale uvidíme.
Zkusil jsem dnes taky jeden KK, do Drahan. Od cedule za Žárovicemi až po výjezd z lesa.
Jel jsem to 31,5 minuty a vychází mi 191 W. Víceméně pohodově, čekalo mě ještě 100 km, po delší pauze až až. Byl tam ale jeden nefér doping, a to cyklista přibližující se přede mnou a pak ještě chvíli ve zpětném zrcátku.
Na Oceláči jsem to dřív neměřil, ale na robustním treku to bývalo pod půl hodiny. I když jsem vážil míň, i to kolo, tak to počítá 210 W.
Já měl z Tv trojku, heč :-) Kvůli totálnímu nezájmu účastnit se čehokoli zavánějícího sportem. Kromě prvního stupně ZŠ, tam se ještě slitovali na dvě.
Já ne. Naštěstí tělocvikářka pochopila, že mě to fakt nebaví. Takže třeba když se hráli míčové hry, nemusel jsem se účastnit a mohl sedět na lavičce a krafat s podobně postiženým spolužákem. Případně, aby to nebylo tak okaté, nás stavěla proti sobě, takže jsme zůstávali na středové čáře, překáželi a tlachali.
Ona věděla, že nějaký pohyb budu mít, celá odpoledne jsem trávil na kole, zatímco spolužáci chodili kouřit, blbnout, ošahávat holky. V podstatě mi kolo zkazilo nástup puberty.
Jo a na Oceláči závory cestou na hády podjedu, stačí sklonit hlavu na bok :-). Ale původně jsem to myslel jako krátký intezivní KK jen po první závoru, jako měření schopnosti vydupat krátký krpál.
:-)
Aha, já jsem právě spíš měl na mysli spíš táhlejší kopec jako měřítko dlouhodobé schopnosti nějak jet - jestli například na lehokole je níž ANP nebo jak se to snaží argumentovat v některém tom článku.
Jo, jako krátký intenzivní KK to je asi ten správný krpál, ale to nevím jestli je to co mě zajímá. Každopádně pokud někoho zajímá i tento typ kopce, navrhuji od té malé odbočky vpravo po opuštění té širší silnice, která pak pokračuje vlevo:
http://mapy.cz/s/93qf
Asi by bylo korektní, abych sem napsal nějaký čas i já. Našel jsem GPS log z léta, kdy jsem mimo jiné jel přes Mokrou Horu a Soběšice. Ten kopec od závory k závoře (2.33 km) jsem jel za 15:45. Hmm, nic moc, že?
Mokrá Hora - Soběšice od závory k závoře znám. Místy pěkně protivný povrch, ale do kopce se to tak moc neprojeví, dolů se kvůli tomu musí brzdit. Až někdy pojedu od rodičů domů na kole, můžu si to vzít touhle objízdnou trasou a změřit to.
A dodávám dnešní trasu Bílovice (od konce cyklostezky a vjezdu na silnici) přes Řícmanice a Kanice až k rozcestí mezi Ochozem a Březinou: podle GPSky 5.59 km za 24:52.
Ráno jsem kvůli tomu i zvážil kolo s věcma - 24.9 kg.
Uvidím, kdy se k tomu testu dostanu, ale chci to zkusit. Poslední dobou jezdím do práce a zpět tak zdechle, že nemám ponětí, za jak dlouho bych to vyjel. Uvidíme, jestli se tělo časem vzpamatuje z dlouhé vánoční pauzy nebo čím to je.
Vítězství Marie Parker v RAAM 2013…
Pokud u toho neměla konkurenci v někom podobné kondice na lehokole s podobnou aerodynamikou, ale pevným rámem, tak to neznamená vůbec nic. Potřebuješ porovnávat porovnatelné a mít výsledek opakovatelný s více lidmi, jinak nejde dělat závěry.
"Vítězství Marie Parker v RAAM 2013…" je podobně ubohý argument jako "můj dědeček kuřák se dožil devadesáti, takže kouření evidentně neškodí zdraví".
Jasně, máš pravdu. Ona by to třeba takhle dala i na klasickém highraceru. Spíš to byl argument pro ukázání, že MBB není míň efektivní než jiná kola.
Zajímavé bude sledovat tenhle rok jednu kanaďanku, jméno si nepamatuju, co pojede RAAM 2014 a zatím vybírá mezi Zockra highracerem a Cruzbike Vendettou.
No ono to neukazuje ani tohle, ne moc. Jasně, jde z toho odvodit, že to není desetinásobně méně efektivní, to by nedojela. Ale kdyby to mělo třeba 85% účinnoti highraceru, pořád by mohla mít ten výsledek co má protože je prostě tak dobrá. Nebo naopak je to opravdu účinnější a ona zas tak dobrá (co do výkonu) není. To prostě nejde poznat z tohohle jediného "měření".
U těch MBB nejde pohodlí přímo proti tuhosti pohonné linie. Můžeš mít velmi pevný přední trojúhelník a zároveň pružící zadní stavbu. Tak nějak je třeba Vendetta konstruovaná.
Na závodech v Evropě moc vidět nebyla neb tu není moc dealerů a neb je to celkem nové kolo. V takové geometrii, jak teď ji prodávají něco kolem dvou let.
Použití více svalových skupin pro pohon kola, pokud to neomezuje práci té hlavní, považuji za přínosný. A to nejen při maximálním výkonu. Použitím více svalů se rozloží i zátěž na krevní oběh a rozloží se únava. Přirovnám to k lyžím. Pokud pojedu jenom na ruce, pojedu pomaleji a ještě k tomu to vydržím kratší dobu, protože mně dříve začnou bolet ruce, než když pojedu normálně i s nohami.
Při vytrvalostní výkonu je každý pohyb svalu, který tě neposouvá dopředu, ztrátou efektivity, ale to není tenhle případ.
Použití více svalových skupin pro pohon kola, považuji za přínosný, pouze pokud při tom převezmou adekvátní část práce té hlavní.
Pod to bych se podepsal. Proto to podle mě funguje na těch lyžích jak psal snilard. A pokud si hypoteticky představím, že bych srovnal jízdu na kole s rukama nehybně a s rukama zdvihajícíma činky, to druhé určitě nepojede rychleji. Při žádném výkonu, malém nebo velkém.
Při jízdě na těžší převod v blízkosti maxima to bez rukou nejde vsedě ani vestoje, ale jinak skoro nejsou potřeba, podle mě.
Tohle je podle mě nesmysl. Když jsem ještě byl mladý a nadšený :-), tak jsem i pravidelně cvičil. A zjistil jsem, že když přijedu z hodinové vyjížďky na kole, neudělám ani zdaleka tolik kliků jako když jsem odpočatý. A to jsem měl takový ten triatlonový nebo časovkový nebo jaký nástavec na řidítka, že jsem s kopce mohl mít opřené celé předloktí.
Na vzpřímeném kole pracují ruce docela fest, i když se to nezdá.
No zkus si třeba hrát hodinku na hudební nástroj, u kterého musíš držet ruce poměrně vysoko a lokty od těla. Třeba nějaký dechový, nebo housle, nebo tak něco. Výkon podávají svaly na rukou blízko nule, ale kliky pak neuděláš žádné (pokud to netrénuješ opakovaně často a hodně). Ruky jde unavit bez toho, aby makaly. Podobně jako tě můžou bolet nohy z toho, že postáváš celý den na místě, aniž bys někam chodil nebo jezdil.
Právě to postávání je opakované aktivování a zase uvolňování svalů kvůli rovnováze. Na výkon (třeba na točivý pohyb) to převést jednoduše nelze, ale svaly pracují.
Myslím si, že výrazná zátěž hlavních svalových skupin odčerpává zásobu energie i ze svalů na rukou, které pracují jen v udržovacím režimu, takže ji tolik nespotřebují. Na konci extrémního výkonu jsou bez energie všechny svaly včetně těch, které se nepoužívají prakticky vůbec.
Pamatuju si, že Armstrong vždycky na Tour nastupoval s namakaným vrškem jak gymnasta, na začátku se jede časovka a roviny, takže tam mu váha nevadila, naopak pomáhala, protože je tam potřeba hodně síly.
Než přišly první extrémní kopce, od pasu nahoru byl skoro poloviční. Nejspíš v tom byla i nějaká chemie, ale stejně..
Ruce máš unavené, protože nesou staticky váhu tvého těla. Energie do svalů se postupně bere z celého těle, takže i z rukou.
No však nejsme ve při, přesně tohle se snažím říct, že na vzpřímeném kole jsou svaly rukou potřeba.
Napsal "pracují", takže my co rádi fyziku tě pak chytáme za slovo :-).
Tak když už slovíčkaříme - ten sval určitě pracuje - ty svalové buňky se tam zkracují a prodlužují (na noze ve stoje při udržování rovnováhy, na ruce na kole při vyrovnávání nerovností povrchu a možná i protitlaku trupu při šlapání). Jde do nich energie (glukóza nebo co), takže z nich pak i leze ven (byť třeba v podobě tepla). A je jedno že ty klouby se u toho nehýbou, a tedy se nepoužívají ke zvýšení potenciální nebo kinetické energie nějakého vnějšího tělesa.
Nebo jinak - dneska se ve fyzice teplo nepovažuje za práci?
Dráhový účinek síly, nebo změna rozložení potenciální energie v nějakém silovém poli. Prostý výdej tepla není konání práce.
Takže pokud se vrátíme k tomu co psal šíravník, tak v jeho označení ta "hlavní" skupina svalů koná práci - působí nenulovou silou po nenulové dráze - a za některých okolností má smysl část této práce předat jiné svalové skupině. Nemá smysl zapojit další svalovou skupinu tak, že ty svaly sice působí silou, ale proti něčemu nehybnému, jako jsou řídítka, takže nekonají žádnou práci, jen se unavují. Energie v nich spálená se protopí jako ztrátové teplo. (Logicky z pohledu jízdy na kole nemá smysl ani dát jiným svalům práci, jejíž konání nepřispívá k pohybu vpřed, viz. výš můj příměr se cvičením s činkami za jízdy na kole.)
Nesouhlasím, IMHO jsou potřeba svaly ramen. V rukou to už drží kosti, obzvláště na časovkářských řidítkách.
Na časovkářských řidítkách ano, ale v nich nejedeš zalehnutý furt (nebo aspoň já jsem nejezdil). A bez nich už vůbec ne - člověk obvykle nejede s napnutou rukou a loktem prolomeným na druhou stranu - to by si ten loket na první nerovnosti zlomil.
Čerstvá zkušenost: Byl jsem si zajet tradiční společnou jízdu Krnov - Praděd - Krnov na půjčené starší silničce. Na té samé jako před pěti lety, ale tenkrát jsem ještě nejezdil na lehokolech a pak už zas skoro vůbec na klasice.
Samotný Výjezd na Praděd z Hvězdy na silničce je převážně o silovém šlapání. Jenomže to už dlouho nepoužívám a najednou nestačily převody. Jízda ve stoje mi nešla, ani jsem v ní neviděl nějaký přínos. Radši jsem to pomalu odkroutil.
Čas kupodivu nebyl o tolik horší jako těch pět let zpátky. Tekrát asi 33 minut, teď 36.
Na lehokolech, jednom i druhém, jsem to ale měl v průběhu posledních dvou let za 47 minut.
Ovšem silnička mi přišla naprosto šílená mimo jiné v tom, jak z toho po těch celkových asi 105 km bolelo za krkem a zápěstí. Zadek ani ne, díky nadlehčování se při šlapání.
Prostě tohle byl poslední pokus s tímhle mučicím nástrojem, na tohle si zvykat nehodlám. Radši si budu hledět zlepšit čas na lehokole.
Dalších 109 km z Krnova domů bylo zas na Oceláči a při průměru 27 km/h jsem si vyloženě odpočinul.
Jaké jsi měl převodníky a kazetu?
A záleží na volbě kola, já vozím Roubaix, spíš menší rám a vzpřímenější posed a vydržím na tom neomezeně dlouho. Měl bych tam dát kompakty, na klasiku nemám dost výkon a stejně jsem spíš zvyklý jezdit frekvenčně, ale nedokážu se k tomu dokopat.
Nejde tedy ani tak o zvykání jako spíše o nastavení a výběru vhodného kola. Ale to je stejné u všech kol.
A máme to tu zas, vždycky se jeden takový najde. Pro mě byl hlavní problém na klasickém kole sedlo. Nikdy jsem nejezdil na silničním kole, ale ona jsou v podstatě všechna vzpřímená kola stejná. A znovu a znovu jsem potkával lidi, kteří věděli s naprostou jistotou a obvykle z vlastní zkušenosti, že prostě jen nemám to správné sedlo, rám, posaz, návyk atd. Mýlili se všichni a devastoval jsem si zdraví nějakých možná 20 000 km nejrůznějších pokusů, než jsem k tomu závěru došel. Protože neumím prokázat opak (a nemám důvod to zkoušet), tak akceptuji, že pro mnoho lidí skutečně existuje vzpřímeňák, který jim nedělá výrazně zle, i když ta "neomezeně dlouho" část se obvykle ukáže být přehnaná.
Ale byl bych rád, kdyby všichni tito lidé přestali předpokládat, že jejich osobní zkušenost je automaticky přenositelná na kohokoliv jiného. Pro mě a myslím většinu lidí je možné si mezi vzpřímenými koly vybrat pohodlí/výdrž řekněme od skoro nuly do řekněme 20-30%, což je gigantické rozpětí a jde to prohlásit za velké rozdíly. Ale lehokola se na stejné stupnici pohybují kolem 80-100%, kde těch 100% opravdu znamená, že omezení jízdy je pouze únava svalů, ale jinak nebolí vůbec nic ani trošičku. Takže mě vždycky trochu nadzvihne, když mi někdo řekne, že se správným silničním rámem mi 20mm široká věc vražená mezi nohy bude pohodlná libovolně dlouho. Co Radek popsal opravdu nebude tím, jaké měl převodníky, kazetu (to by psal o nedostatku vhoných převodů, ne?) nebo velikost rámu, vzpřímenost posedu a podobně. Tady jde o rozdíl tak zásadní, že žádné šibování částmi vzpřímeného kola o milimetry semo tamo to nemůže nikdy řešit víc než nepatrně. Pro většinu lidí pohodlné vzpřímené kolo neexistuje a není to tím, že nezkusili to pravé.
Já bych tu situaci s lehokoly až tolik neidealizoval. Na klasický kolo máš na výběr tisíce různých sedel a vybírat si můžeš z desítek v každým cyklokrámu, kterých máš ve městě spoustu.
U lehokola od Azubu si můžeš vybrat z jejich tří velikostí sedla (plus možnost stejného tvaru v karbonu), takže když ti sedlo sedne, asi opravdu můžeš dosáhnout 100%, ale když náhodou ne, tak je to složité (před mnoha lety mi slíbili, že kdyby jednou vyrobili další velikost/tvar, že se ozvou) - ty si sedlo umíš vyrobit, já ne. Sehnat pro Ibex sedlo od jiné značky by znamenalo složité objednání a řešit kompatibilitu připevnění na rám... vyřešit se asi dá všechno, ale nutné úsilí se nedá srovnávat s nákupem sedla na klasické kolo.
Takže u mě je, po dlouhém zkoušení podkládání sedla v ruzných místech, výsledkem celkem přijatelný kompromis, ale určitě ne 100%.
Samozřejmě za to nemůže lehokolo jako takové, ale fakt, že je málo rozšířené... akorát to člověku moc nepomůže...
Rozumím co myslíš, ale náklady na pořízení (peníze, čas a úsilí) jsem nesrovnával. Sám mám relativně štěstí a Azub M velikost mi pasuje dobře, což je super. Ale jezdil jsem kdysi na neodpruženém lehokole s L sedlem asi 1500km a označil bych to za těch 80% - citelně nedokonalé, ale násobně lepší než to nejlepší co jsem kdy měl na vzpřímeňáku. Ono je člověku houby platené, že je výběr z tisíce různých sedel, když si nechci doma vyrobit sbírku několika desítek špatných v ceně vyšší než moje kolo a hlavně když zásadní problém příliš velké váhy na příliš malé ploše, bolavých zápěstí a krční páteře tím stejně nemůžu vyřešit.
Tak to já, když jsem měl na začátku na týden půjčený Max s (asi) M-kovým sedlem, bych to označil za podstatně horší zážitek (bolely záda a s každým dnem se to zhoršovalo) než jakákoliv jízda na klasice. To současné sedlo mi příjde, že stále optimálně nesedí (těžko říct nakolik za to můžou křivý záda), ale když s aktuálním vypodložením z 24 hodin zvládnu na Ibexu 19-20 hodin jet, tak to nebude zase tak zlé.
Předtím na favoritu jsem zásadní problém se sedlem neměl a myslím, že okolo 8 tisíc km jsem za rok najezdil už tehdy, nicméně víc než 150 km za den jsem na klasice nikdy nejel, těžko říct, jak by mi pak bylo. Každopádně spíš než sedlo mě na favoritu ke konci trápily bolavý zápěstí a to lehokolo vyřešilo.
Poměr váhy na plochu sedla je jasný argument, ale pokud jdou na klasice jezdit i ultradlouhé závody jako RAAM, tak alespoň někteří lidé dokáží zřejmě problémy na klasice uspokojivě vyřešit...
Sedlo menší než moje velikost jsem nikdy myslím nezkoušel, mám na to moc malou velikost :-). Ale hádám to je asi protivnější než mít sedlo moc velké. A pak má každý úplně jinak citlivá záda na takové věci.
U mě osobně byl skok gigantický. Můj rekord byl na treku 84 km za jeden den a pak jsem ho týden nemohl ani vidět. 11 měsíců po pořízení svého prvního lehokola jsem na odpruženém turistickém Azubu 2 dal 312 km za 24 hodin a nebolelo mě z toho nic než unavené svaly na stehnech. Asi je to trochu extrémnější skok než zažije většina lidí, ale výjimečný taky nebude.
Nevyznám se v azubích modelech, ale jestli tomu správně rozumím tak porovnáváš neodpružené kolo v ceně třeba 15.000kč s odpruženým kolem za 50.000kč?
Můžu Tě ujistit že například svezení na žiletce za 15 a za 50 tisíc je někde úplně jinde. Stejně, co se pohodlí týče, vychází srovnání trekového kola (nejlépe s pružinou a žvejkačkou místo vidlice) s dobře naladěným celopérem na vzduchu.
Porovnávat ceny klasiky a lehokola je naprosto irelevantní. Na lehokola, jaké tehdy Jirka měl byly pravděpodobně díly podobné kvality jako na tom treku. Jen rám lehokola stojí cca desetinásobek toho co na obyč treku.
A máme to tu zas, vždycky se takový najde. Sedne na první kolo které mu po pěti letech přijde pod ruku a bez pořádného seřízení prohlásí že to je mučící nástroj.
Zajímavé. Já na novém kole ladím detaily klidně dva týdny (a předem zkouším jestli vůbec půjde doladit), koukám na to před zrcadlem, natáčím si posed, ptám se dalších zkušených lidí. Přitom sám na vzpřímených kolech najezdím spousty kilometrů a mám s jejich nastavením velké zkušenosti (nebudu Tě zatěžovat čím vším šibuju a co se dá vyměnit). Ty přijdeš, sedneš na kolo, ujedeš 100km a s jistotou víš že všechna vzpřímená kola stojí za kulový.
Neomezeně dlouho znamená zhruba 400km/20h a pak z kola musím dolů. Ale to opravdu není dané kolem :-)
20tkm jsou tak dvě, maximálně tři, sezony. Můžu se zeptat kolik rámů/sedel/představců/řidítek/pedálů jsi vyzkoušel? Doma mám kupříkladu 3 sedla z kategorie cock-knocker která už nehodlám dát ani na kolo na krátké pojížďky. Na novém MTB mám sedlo Fizik Tundra2 a i když je docela drahé tak skoro určitě půjde pryč. Mnohem více mi vyhovuje tvrdší Romin (ale to není sedlo na mtb).
Nechápu proč píšeš "Co Radek popsal opravdu nebude tím, jaké měl převodníky, kazetu (to by psal o nedostatku vhoných převodů, ne?)". Asi neumíš číst, nebo já nerozumím textu: "Samotný Výjezd na Praděd z Hvězdy na silničce je převážně o silovém šlapání. Jenomže to už dlouho nepoužívám a najednou NESTAČILY PŘEVODY."
A taková poznámka na okraj týkající se naprosto skvělých, úžasných a nepřekonatelných lehocipedů. Aktuálně mám na kole největší potíže s necitlivostí a nedokrvováním chodidel. Předpokládám že když kopyta hodím nahoru tak bych si v tomto ohledu asi příliš nepomohl.
Třeba taková Radka odjela na svém kole docela dost sezon a měla s tím potíže než si koupila kolo jiné. A i u něj bych dokázal změnami pár dílů a nastavení způsobit že z něj po 20km sotva sleze. A naopak myslím že kdybych ji viděl tak bych dokázal na nastavení něco vylepšit.
Uznávám chybu s přehlédnutím převodů a omlouvám se. Zbytek ale platí. Vyčítáš mi, že zobecňuji svou zkušenost s ježděním na klasice, přitom to dělám opatrně, s rezervami a jen v reakci na tvoje "nezkusil jsi tu pravou silničku". Mě před setkáním s lehokoly jízda na kole bavila, na 1500km ročně mě limitovala zápěstí, krční páteř a sezení. Vystřídal jsem představce od 40 do 120mm různých výšek, asi tři tvary řídítek a asi pět sedel. Závěr byl jasný: z šíleného mučícího nástroje můžu dalším pilováním udělat snesitelný mučící nástroj. Který blb by vyhazoval prachy za vylepšování mučícího nástroje, když objeví cestu, jak se tomu zcela vyhnout? Znovu opakuju, že nic neplatí univerzálně, ani lehokolo není pro každého, ale ve svém okolí znám násobně více lidí, které jízda na klasice nějakým způsobem bolí, než těch, které ne. Můžeš milionkrát vytahovat jízdu do kopce, nebo že Tebe osobně to nebolí, ale nemůžeš nic z toho zobecnit na všechny lidi. A můj názor je, že ani polovině lidí by bolest z jízdy na kole nešlo vyřešit "správným" vzpřímeným kolem. Vylepšit jo, vyřešit ne. Radek se to rozhodl zase znovu otestovat, po dlouhé době si zkusit, jestli by mu "lehkost" jízdy do kopce stála za to úsilí vlastnit a ladit na sebe nějakou silničku. Tys ho hned zdrchal za negativní závěr, zpochybnil jeho úsudek. Nevím, jestli ho znáš osobně, ale věřím mu, že to promyslel důkladně a že neskáče k ukvapeným závěrům, aniž by si nechal prostor pro nejistotu danou například nesprávným nastavením zkoušeného kola.
Tedy rám a vidlici jsi měl stále stejnou?
V kolech se fakt vrtám a třeba na první sednutí (a dnes už i kouknutí) poznám jestli dokážu kolo naštelovat do správného tvaru (a jestli dokážu jiné naštelovat do správného tvaru).
Naposledy jsem to řešil v květnu: místo treter boty na běhání, klouzavé laciné pedály. Tím pádem sedlo výš, šlapání kloubem palce nad osou (aby nohy nesklouzávaly). Kolena v hajzlu po 50-80km.
Částečně pomohly nízké trekovky (tužší podrážka). Neklouzavé platformy které lépe roznesou sílu a kolem kterých se nebude noha namotávat jsou v zásobníku akcí. Místo 120mm představce na holčičím kole (WTF!) 45mm (to už bylo moc krátké, ale bylo to jen na vyzkoušení) s pozitivním sklonem.
Takových příběhů můžu vykládat desítky (stačí když si sednu s pivem někde cyklostezky a můžu Ti ukazovat jako v galerii).
Tak nevím, jestli to s těmi procenty nepřeháníš. Když to trošku zjednoduším, tak na klasice, teda když si zrovna nehovíš a šlapeš a zapojíš zádové svaly, tak se dá jet celkem efektivně a pohodlně a tedy bez bolestí a to i na sportovním kole s úzkým sedlem. Pravda je že lehokolo bude pohodlné, ať už si člověk hoví a nebo maká. Na druhou stranu, jak víš, tak v kopečku vás dost lidí na klasice předjede.
Kopce jsme řešili mockrát, je to otázka výkonu. Lidí na lehokolech s výkonem a zároveň snahou naučit se ho používat do kopců je málo, pokud nějací, takže opravdu každý, kdo mi na klasice nějak stačí nebo skoro stačí po rovině přes svou aerodynamickou nevýhodu mi samozřejmě ujede do kopce, to je jasné. Z toho nejde odvozovat závěry o vlastnostech kola při jízdě do kopce.
Ptal jsem se mnoha lidí a četl pár článků jak správně na klasice sedět, jak si ji nastavit, jak myslet na zapojování kterých zádových svalů a tak. Bez bolestí na ní dokážu jet jen krátce (nehledě na pomalu). Na některé extrémně krátce a na jiné násobně déle, na lehokolech ale mnohonásobně déle než to. Kdybych ta procenta psal čistě podle sebe, bylo by to něco jako 0-15 a 95-100, ale snažil jsem se nechat si prostor na to, že většina lidí nemá kontrast tak velký. Nevím, možná by mohl někdo, kdo jezdí na obojím velké vzdálenosti napsat svoje porovnání takovým odhadem procent, abychom měli lepší obrázek, jak to vidí víc lidí.
Budto jsem mel stesti, nebo je MAX vhodny pro vetsinu, to nevim. Kazdopadne jak na ibexu, tak na maxovi jsem dokazal jet dlouho hned od zacatku (jen co si zvykly nohy). Jen v nizsich teplotach byl problem s prsty a chodidly.
Na klasice mi to trvalo hodne dlouho. Lehokolo (azub zvlast) je rovnou pocitane na to, ze si clovek vybere spravne sedlo a zbytek se da doladit.
Kdyz si das na klasiku ten strasny predstavec s moznosti zmeny uhlu a dokonce jsem videl i jeden s moznosti vysunuti, riditka a sedlo treba od http://sqlab.de a pohrajes si s nastavenim, ...
Suma sumarum - nastavit lehokolo jde v zakladu, na klasiku je treba dokoupit. Ale porad jeste srovnatelne vybavene leho bude drazsi, nez klasika se dvema sedly a riditky navic.
A máme to tu zas, někdo si zkusil nějaké kolo, vyvodil zavěry a ostatní se toho chytli :-D
Ať si každý jezdí na čem chce, ale pak ať tady nekňučí (lehokolisti obzvlášť), že jim to nejede ve srovnání s klasickým kolem navzdory tomu, že jsme se v tomto vlákně jednoznačně dobrali fyzikálních výhod lehokola.
Takže za mě: Míň plkat na NAKOLE a víc makat.
Sedlo jsem na zabradli hledal dlouho. Mam doma asi 9 ruznych sedel a dve uz jsem prodal. Nakonec jsem vybral podle metody Speslu (sirka) a Fiziku (prohnuti) a pocitu (s dirou), takze jsem u klasiky - Spesl Avatar sirka 155 mm. Trvalo to asi 2 roky, nez jsem nasel. Ted uz mam Avatara na vsech trech pouzivanych kolech a celkem pohoda.
Na vsech mam vzprimenejsi posed, takze za krkem neboli, kdyz neofouknu.
Ale hruza to byla s riditky. Nez jsem experimentalne zjistil, ze potrebuji hodne zahnuta (12 a vice stupnu vzad, 5 a vice vzhuru) a male kulate gripy a ne ty ergony s placackou, co jsem jinak vozil.
To mě teda vysvětli. Je-li to jak říkáš a problém s bolestí zápěstí a za krkem je skutečně jen v sedle a rámu. jak je to možné, že stejný problém jako mám na vzpřímeném kole s rukama mám i na kolobce, kde nesedím?
Délka představce, výška představce, sklon řidítek, šířka řidítek (obecněji poloha řidítek vůči ramenům a tělu), gripy, rohy, možnost změnit úchop.
U rovných řidítek mi například hodně vadí když jsou konce přikloněné směrem dozadu (mačká mi to malíkovou hranu dlaně a nedělá mi to dobře po předloktí, kromě toho že mě z toho bolí zápěstí). Také mám třeba problém s tuhou (hliníkovou) vidlicí. Proto například jezdím na karbonovém Roubaixu jehož vidlice docela hezky pruží a tlumí spoustu nerovností (ze kterých mě jinak brní ruce).
Uhel riditek? Delka predstavce? Delka posedu na kole (posunuti sedla predozadne)?
Mas nejspis na obojim spatne.
Ja mam na kazdem kole trosku jina riditka, protoze na nich sedim jinak a jinak je pouzivam.
A taky jinak vysoko, jinak dlouhe predstavce, dokonce i trosku jinak sklonena (byt stejna) sedla.
Na pořádné silničce jsem se vlastně ani nikdy nesvezl, ale když jsem před lety koukal na kolo kolegy, přišlo mi, že jeho kazeta sotva pokrývá rozsah nejmenších tří pastorků u mě.
Když jsem před lehokolem jezdil na favoritu, po rovině jsem jezdil převážně na nejtěžší převod a přišlo mi to normální. Když jsem spěchal, dalo se tak jet i do mírného kopce.
Teďka na šrotokole, které má s favoritem srovnatelné převody (2 x 5) mám prakticky trvale zařazený druhý nejlehčí převod (malý tác + druhý největší pastorek). Z části protože je přehazka v zoufalém stavu, ale na cesty do města a přes menší kopce mi tam řadit příjde zbytečná práce. K čemu jsem na favoritu vlastně potřeboval velký tác je mi trochu záhadou. :-)
Dřív se na silničním kole jezdila děsivá pila (a znám takové kteří frekvenci 30 považují za vcelku normální).
Při čtení Tvých řádků Radku tu musím opakovaně napsat, že jsem se po šesti letech ježdění na lehokolu /Azub5/ vrátil ke klasice a doslova si chrochtám blahem. Myslím, že jsem jeden z mála diskutujících, který měl možnost důkladného srovnání obou koncepcí. Chce to skutečně něco víc, než si jednou za pět let sednout na klasiku a hodnotit. Tak, jak všem nesednou stejné boty, tak je to i s kolem. Nevhodné kolo může člověka otrávit třeba po 30 km. Jistá věc je, že na lehu člověk najde správný posed mnohem rychleji než na klasice. Ovšem pokud obětuješ čas a peníze, tak Ti to klasické kolo vrátí lehkostí jízdy, která je na lehu nedosažitelná! Ono se stačí podívat na Tvoje časy výjezdu na Praděd :-). A teď si představ, že bys měl skutečně vhodné kolo s hmotností kolem 7 kg. To bys Praděd zvládnul za 30 minut, což se Ti na lehu NIKDY nepodaří.
No to je sranda, co tady vidím. Samozřejmě, že to nebyl žádný obecný závěr, jenom vlastní zkušenost. I to, že je silnička pro mě mučící nástroj. Prostě jsem tomu už úplně odvyknul, ale vidím, jak se na tom dá jezdit. Jsou to teda dnes úplně jiné stroje než starý železňák a čím dál víc běžné. Taky nejlepší čas výjezdu se každý rok posouvá, 30 minut je už úplně normální.
Já akorát zůstávám u lehokola, protože výhody u mě převažují, zkrátka pro všechny moje účely vyhovuje líp.
Ještě bych mohl otestovat výjezd se starým trekem, na nějž jsem byl dokonale zvyklý, kam že se to od té doby posunulo. Už teď mi připadá jaksi nestabilní. Ale má aspoň lehké převody, co jsem málokdy používal. Jestli zjistím, že už se na něm taky nedá vydržet, tak aspoň ho můžu prodat - někomu, kdo neví, kolik má najeto :-) Ne, tak to bych neudělal.