Mám dotaz a zřejmě se bude týkat pouze jenom těch dříve narozených, jako jsem já (mladší tenhle problém asi nemají): berete něco - ať už preventivně nebo že to už bolí - na klouby? Něco jako je Proenzi, Colafit... něco, co obsahuje kolagen. A hlavně - jestli to berete, pozorujete u sebe, že to pomáhá?
Já užívám ten Colafit, ale nemůžu jednoznačně říct, že to je něco vynikajícího. Možná, že jiný preparát by byl lepší, ovšem nevím jaký, nemám s tím osobní zkušenost.
Tak jak - je to k něčemu? Brát nebo nebrat? :-)
Manželka měla kdysi boreliozu a došlo u ní k poškození velkých kloubů. Brala na to Chondroline a docela jí to pomáhalo. Vždycky po 3 měsících ji začaly bolet kolena a po kůře tímhle bolest zmizela a zas měla tak na 3 měsíce pokoj. Celkem to užívala cca 4 roky a má klid. ale slyšel jsem že na klouby je dobrý sulc.
Účinnost velmi sporná, bohužel, spíš funguje placebo efekt, a on fakt funguje, když věříš, že ti něco pomáhá, někdy to i pomáhá.
Asi levnější a stejně (ne)účinné je cpát se želatinou nebo tím sulcem.
Prostě skončí to u endoprotézy, když to bude fakt blbé. Věřím, že kdyby něco z těch přípravků zabíralo, baštila by to moje máma-lékařka po hrstech a neměla by železný koleno.
Proti bolesti je účinný diclofenac, volně prodejný v 25, ovšem aby to zabralo potřebuješ 50 takže 2 prášky (50ky jsou už volně neprodejné, taky takové hezké opatření k prdu) a protože to trochu dává zahulit játru, snad je lepší používat zevně, mazat.
Diclofenac mast bývá také k dostání, ale ne všude, protože se nám snaží vnutit Voltaren, který nic jiného než ten diclofenac není - účinná látka diclofenac, ale je o dost dražší.
Bylo by to krásné, vzít si tabletku a mít kolena jak ve dvaceti, ale mám strach, že zatím to nejde.
Jenom k té mastičce - bylo mi vysvětleno lékařem, ať se nenechám zmást tím, že léčebná mastička je jen takové mazáníčko na povrch. Kůží se prý ty látky vstřebávají podobně, jako přes zažívání. Když na to přijde, dá se předávkovat i mastičkou a umí-li to ta účinná látka, i játro by snad dokázala trefit.
Přednášku mi dal, když mi předepsal na cosi mastičku s tím, že to mám tři dny mazat. Já blbě opáčil, že teda mám tu tubu normálně dojet - a on se do mě pustil, že řekl tři dny a dost, že to má tenhle význam.
Samo, že to bude s každou mastí jiné a s každou účinnou i podpůrnou látkou taky. Ale jen jako takové obecné info...
To asi jo, vždyť lecos se podává tou náplastí.
U svalů a kloubů ta mast jede na místo rovnou, tabletkou by šla přes trávicí ústrojí.
Voltaren i diclofenacová mast fugují, ale máš recht, nepřehánět.
V téhle souvislosti jsou dost děsivé reklamy na bobule a masti proti bolestem v bedně. I v práci vidím, jak to pak kdekdo do sebe sype jak lentilky a patlá jak krém na opalování...
Děsivé je, že to fakt lidi asi konzumují ve velkém. Nejenže mraky jim toho předepíšou ranhojiči (doktor od kterého odcházíš s radou zhubni, víc se hejbej, a bude ti líp umí v očích pacošů prd, každej chce v ruce držet recept na zázračné švýcarské léky) ale kolik těch všeljakých bobulí se prodá volně, to je ohromující.
Ceny naprosto absurdní, účinná látka, pokud tam vůbec je stejná jako u preparátů bez reklamy, ale sposta lidí bude přesvědčena, že ten Voltaren Emulgel musí být o dost lepší, než ta neatraktivní, o třetinu levnější tuba. A budou ochotni odpřísahnout, že jedno jim zabralo a druhé nikoliv.
Léčebná síla reklamy, kam se hrabe Piskařík s virgulí.
mě naopak ranhojič, který mi jen řekne zhubni štve. tím nic neřeší. kdyby to byl všelék, nebylo by i tolik hubených lidí, co mají problémy s klouby, srdcem, ...
čímž neříkám, že neplatí menší váha = menší zátěž na klouby, to je jasný.
u mě byl docela paradox, že když jsem tak před 10 lety vážil 130, tak jsem problémy s klouby neměl, když jsem váhu srazil na 105, tak mi začaly, a když mi potom znovu vylezla nad 110, tak zase přestaly. asi špatné mazání :-)))
Ono to chce s rozumem, taky jsem furt docent a býval jsem přescent.
Námitka, že když před 10 lety jsme byli tací a nic nám nebylo, není relevantní, když koukneme na tělo jako na mechanický stroj, je jasné, že při větší zátěži dochází k většímu opotřebení a opotřebení vzrůstá s časem. Jenomže ono tělo není jen mechanický stroj, je v něm i složitá hydraulika o rozvody tekutin, o elektronice a řídících systémech snad ani nemluvit.
Je to fakt strašně složité a ranhojiči jsou v poznání složitosti toho systému v počátcích asi jako byli stavaři na počátku antiky. Osvědčila se klenba, naučili se klenout a klenuli dva tisíce let na základě empirie a nic nepočítali. Ranhojiči byli zruční montéři z rozsáhlou databází jednotlivých modelových situací v hlavě, vědí, že když vidí tohle, bude to pravděpodobně z těchto příčin, a pak se osvědčilo postupovat tímto způsobem. Ti, co nemuseli být zruční, byli vlastně jen takovým dost vymakaným biologickým experním systémem, který mašinkou zatím obtížně nahradíš, protože vstupů a logických vazeb je v tom strašně moc.
Jak tak pozoruji, vznikají obory, kde i ranhojiči začínají uplatňovat inženýrské postupy mnohem intenzivněji než kdy dřív, a určitě to poznání posune dál.
Ale furt to jednoduché pravidlo, čím větší zátěž, tím větší tření, funguje a to i u lidských kloubů. Mít výraznou nadváhu znamená mít větší mechanické opotřebení a větší nároky na hydrauliku, vyšší tlaky v hadicích a tím nižší životnost stroje. To, že o životnosti mašinky rozhoduje i milion dalších vlivů, tenhle prostý a jednoduchý fakt neovlivní.
Snížit váhu k bezpečné hranici je rozumný požadavek, nerozumná je snižovat váhu extrémními dietami a příliš vysokým tempem, protože tím odlehčíš mechanickému systému, ale v těch ostatních si naděláš pěknej guláš.
A samozřejmě dneska ten stroj, kterému říkám lidské tělo, nejspíš provozujeme delší dobu než bylo původně projektováno. Kolik, že bylo babičce Boženy Němcové? 54?
Moc pěkně to rozebírá Smetánka v Legendě o Ostojovi.
On se v tom díle zabývá obdobím kolem 9./10. stol. a rozebírá různé oblasti běžného života.
Co se týká věku, tak produktivní věk uvádí kolem 30 - 40 let, k 50 už to byli stařečci na odpočinku a dožít se věku nad 55 let bývalo docela výjimečné.
A velmi mě překvapila jakási benevolence k "redukci" populace, pokud rodina prokazatelně nebyla schopna další dítě uživit.
Tahle kniha se překvapivě velmi dobře čte a musím říct, že v 9./10. stol. bych neměla šanci přežít.
To je taky pravda, Velebný kmete :-)
Tak by se nám asi před pár staletími říkalo :-)
Ani to není o staletích. Když mrknu na fotky svých babiček a dědečků a porovnám s dnešními lidmi ve stejném věku...
Ale tam bych řekla, že to není o opotřebení organismu, ale pouze jde o to "dbaní o sebe", oblečení, kosmetiku apod...
Moji babičku nepamatuju jinak, než jako hodně starou paní se dvěma posledními zuby. Přitom se dožila osmaosmdesáti let a krom posledních pár měsíců ve velmi dobré kondici, mimo povinných prohlídek a očkování na pozvánku i bez návštěvy lékaře. Nechat si udělat zuby, obarvit a ostříhat vlasy a jinak se obléci než do zástěry přes tepláky, byla by to asi i tenkrát velmi šmrncovní ženská, byla vysoká, štíhlá, pohybově zdatná...
ahoj Jindro,
k těm dietám a příliš rychlému tempu. Už vím, že to pro mě není to pravé, jojo funguje moooc dobře :-D
byly doby, kdy jsem během měsíce byl schopný dát dolů 10-15 kilo. Stačilo držet dělenou stravu, případně jíst pravidelně po 4 hodinách. No, legrace vždy začala, když jsem dietu držet přestal. Během měsíce jsem to měl všechno zpět a s bonusem tak 5 kilo :-D
takže diety, no děkuji pěkně, už o nich slyšet nechci. možná tak o "odzítřkové", ta mi nevadí :-D
když to šlo pomalu nahoru, tak to musí i pomalu dolů. váhu doma naštěstí nemám, takže se vážím u doktora, když už k němu jdu a poslední dobou mě to vždy mile překvapilo :)
holt to u mě chce zalévat zeleným čajem (tak 1,5 - 2 litry denně), a víc výdeje energie. a kdybych nepracoval hned vedle 3 pekáren v okruhu 100 metrů, tak by to šlo ještě rychleji. jenže já koláčky miluju :-)
To shození by se mi hodilo. Vážně. Mám životosprávu nastavenou dobře, ale ten pokles jsem čekal rychlejší, na zimu jsem už měl být hubený :-)
Trocha nevyžádané reklamy:
www.stobklub.cz, program sebekoučink.
Tři měsíce jsem jela jak ten otrok, digiváhu doma, digiváhu v práci a fakt vážila a zapisovala všechno, co jsem snědla, nosila připíchnutý krokoměr atd.
Pak už se mi ten režim dost zafixoval, ale poslední týdny zjišťuju, že už to zase flákám a tu se zapomenu najíst a pak si po cestě na vlak z hladu koupím koláč nebo hranolky do ruky... takže asi by to chtělo zase pár týdnů striktního režimu.
Každopádně v době toho režimu jím podstatně víc, častěji a kvalitněji (a hubnu) než když na to kašlu... a přibírám.
Přesně tak - jak se vykašlu na zapisování, tak okamžitě ztratím kontrolu.
Nicméně mám za ta léta aspoň zafixovanou dobu jídla 7 - 9 - 11 - 14 - 17. Nemusím si ani řídit budíka, žaludek se vždy přihlásí.
Jen mi do toho teď hodila vidle změna času. Týden trvalo, než jsem žaludek přesvědčila, že jíst se opravdu bude o hodinu později :o)))
Hlavně to zapisování v kvalitním programu občas člověku vyhodí nečekané výsledky.
Já třeba nikdy nebyla nijak moc na sladké či tučné. Tlusté maso nejím, uzeniny minimálně, na zmrzlinu dostanu chuť když moc tak dvakrát do roka, čokoládu sice můžu, ale taky nijak zvlášť...
Ale ne vždy si člověk uvědomí, že když si dá k obědu pivo, hnedle tím tomu obědu nabyde padesát procent kalorií... a že když si vytáhnu z pekárny čerstvý chleba a s chutí sním jeden SUCHÝ krajíc, mám tím zhruba desetinu denního přídělu energie a čtvrtinu sacharidů spotřebovanou...
Pravda, připadala jsem si (a hlavně rodině) občas jak z televizní komedie, když jsem si na váze převažovala chleba, ale bohužel jsem zjistila, že nějaké to intuitivní "mám přece zdravou životosprávu" fakt nefungovalo.
Jj, člověk občas nestačí zírat, co toho vlastně sní, když si vezme vlastně jen kousek od všeho :o)))
Já mám udělaný jídelníček v excelu, ale to zase znamená spoustu věcí dohledávat v tabulkách. Naštěstí mám poměrně úzký sortiment potravin, které jím, takže to hledání není až tak náročné.
Digiváha se mi hodila na to, že jsem si k obědu nevysypal do hrnce celý pytel těstovin, ale jen půlku, zrovnatak jsem si na špagety nekydnul ze sáčku celých 200g sejra, ale jen 100 :-) Prostě mi pomohla mít to pod kontrolou.
A dál už to bylo jen o snižování počtu koblih (z cca 5-8 denně), baget, hambáčů, šišek "sekané", smetanových dezertů (3-10 denně), a snížení počtu zmrzlin a nanuků na únosnou míru (pod 4 ks/den)
A když se k tomu člověk udrží v pohybu, tak jde váha dolů sama... :-)
Nemám sice v plánu nějaké radikální hubnutí, jen se snažím udržet se na své váze.
Jediné, co mi pomáhá je psát si jídelníčky. Jednoduchá kontrola toho, co a kolik sním. Nic jiného nezabírá.
Ale chápu, že to je pro mnohé vopruz.
Jenže já si také neumím odepřít koláče, dorty a a zmrzliny a jinak to nedokážu "uřídit" než že si to všechno napíšu :o)))
Když si to napíšeš, tak přece pak už můžeš, ne? Takže: kobliha velká 3x, zmrzlina porce (kopeček) 4x, dortík (krémový) 4x... :-))
Tak tohle bych měla v rozpisu na celý týden :o)))
zhruba tohle dám každý den a stejně hubnu. nejíst to, tak bych už asi byl po smrti nebo s váhou v mínusu :-)))
Fakt?!? Já se teda přiznám, že bych to za ten den ani nebyla schopna sníst.
A neměl by si teda zvednout příjem bílkovin?!?
Chuť na sladké je právě znamením pro nízkou hladinu proteinů.
Tím že nejím maso, jsem docela s příjmem bílkovin zápasila a hlídám si to teď víc než příjem kJ.
bílkoviny jsou co? bůček nebo rýže? :-D
Bílkoviny jsou obsaženy skoro ve všech potravinách (paradoxně v zelenině a ovoci moc ne). Jen v každé jiné množství.
Když se ti bílkovin nedostává, je třeba hledat potraviny na bílkoviny bohaté, takže luštěniny nebo ten bůček (má 20g bílkovin/100g masa) nebo tvaroh apod.
Ta vařená rýže má na 100g jen 2g bílkovin, takže nic moc. Tam je to spíš o sacharidech.
Já se snažím bílkoviny nahnat tvarohem - tvrdým nebo měkkým, to je jedno. A pak jím ryby.
Bílkoviny dělají v těle neplechu, když je jich málo, ale dělají i neplechu, když je jich moc. Správný příjem by měl být 0,8 - 1,6% na 1 kg tělesné hmotnosti na den.
Takže já si třeba hlídám, abych měla denní příjem min. 50g bílkovin. Na to by mi sice stačilo sníst balíček tvrdého tvarohu, ale jím za den i jiné potraviny, takže mi stačí půlka a zbytek doženu jinak (jogurt, acidofilní mléko, něco naskočí v obědu, makový koláč apod.).
Občas je to věda, ale mě to docela baví :o)))
"0,8 - 1,6% na 1 kg tělesné hmotnosti na den"
Takže na mých 90kg tělesné hmotnosti je to 72-144%? :-)
72 - 144 je správně, ale je to 72 - 144 GRAMŮ :o)))
17 kilo tvarohu za den bych asi nesežral.
On tam má Joe procenta.
Vlastně asi jsem to původně blbě napsala já :o)))
to HonzaK
Hele, tolik nevážíš, aby ti vyšlo 17 kg tvarohu.
Nebudu tady žertovat o tvé váze - já mám cca 70kg, takže mi vychází na den potřeba min. 56 g bílkovin.
100 gramů měkkého tvarohu má cca 22 g bílkovin. Takže mě by stačilo sníst 1 balení 250 g a "mám to v kapse".
Pokud tobě vyšlo, že by si měl sníst 17 kg tvarohu na svou váhu, tak bys musel být obr Koloděj :o)))
Tvaroh nejím, jen v koláčích a buchtách. Kolik by to bylo v přepočtu na buchty?
Po "velkém třesku" bohužel česnek nesnesu. Stačí málo a strašně mě po něm pálí žaludek a břicho. A to dost dlouho. Jsem velmi citlivá i třeba na olej ovoněný česnekem, co občas dávají v některých restauracích na salát.
Takže česnek jsem ze svého jídelníčku škrtla.
Jinak nejím ani kupovanou majonézu a tatarku. Když už chci mít třeba vánoční salát opravdu vánoční (tedy ten můj "dietní") tak si udělám majonézu vlastní, domácí. Překvapivě to není až tak složité a jak jsem zjsitila, lze ji udělat i bez vajec - z mléka, jogurtu nebo jen z bílků.
Až na to, že občas sežeru tabulku čokolády jako prd, sladké nejím, nesladím.
Horší než cukry jsou ovšem tuky, a těch je všude strašně moc, takové libové masíčko je v důsledku tučné až hamba, ale i ořechy a tyhle věci.
Ten náš stroj jede zjednodušeně na cukr. Tedy, má-li dostatek cukru na činnost, jakýkoliv tuk co zbaštíš si uloží do tukových zásob velmi efektivně a rychle.
Cestou k zhubnutí tedy je omezit tuky na minimum (nenecháme se vylekat tím, že některé vitamíny jsou rozpustné pouze v tucích, protože i po radikálním omezení tuků jich nám zbude v potravě dost) no a pak musíme omezit i ty cukry. Ty koláčky, dortíky a ostatní jsou vražednou kombinací, protože současně bereš spousty cukru i habaděj tuku.
Dělená strava, jídla podle měsíčních znamení a tak nefunguje, resp. kdyžbfunguje tak nikoliv na principu nějakého "dělení" ale proto, že prostě máš denní dávky pod kontrolou.
Ten princip je zase strašně jednoduchý, příjem energie je menší než výdej - tělo hubne. Když víme, že tělo jede na cukr, nebudeme mu ho cpát přímo ale v podobě uhlohydrátů, než si z toho ten cukr vyrobí, dá to tělu taky trochu zahulit. No a při omezeném cukru tělo bere energii z tukových zásob, tedy hubneš.
Žádné tuky (viz výše, i tak jich sníme dost), zádné cukry (i těch je v ovoci habaděj), vyšší výdej energie, a váha jede dolů. Jak si to během dne nadávkuješ už zase není tak podstatné, důležitý je každodenní kalorický deficit.
Nedávno jsem dostal sprda od diabetoložky a kardiologa když jsem jinm řekl že jsem tuky omezil na 35g za den. Je to prý málo a škodí to srdci. Tak že nyní mám 50g na den včetně skrytých a sacharidu 130-150g, bílkovin 80g.
Kdo si to chce vest přesně tak je na to dobrý tento program
http://www.fitlinie.cz/download.php
je to jak u všeho, musí se smírou. Já třeba nejsem nějak na sladký, ale jednou za čas si tělo řekne a sežeru třeba tabulku čokolády. To samý tuky, klidně celej víkend jím jen zeleninu a těstoviny, ale pak prostě jdu uvalim kus špeku a je to.
Bohužel s diabetem musíš dodržovat nějaký řád, tabulka čokolády nepřipadá u mně v úvahu, ovoce v menším množství, zeleniny co hrdlo ráčí. Bůček ani náhodou, rovněž tak špek. přílohy velmi omezeně vše tak 80-100g na porci, pečiva 100g za den. Masa jen bílá, kuřata, krůty, ryby vyjmečně hovězí libové a vepřová kýta. Salámy (uzené)žádné, jen vařené či dušené šunky. Sýry netučné, rovněž mléko podmáslí a tvaroh.
Normálni člověk s takovým jídelníčkem už by asi umřel hlady.
Ty máš stroj porouchaný, tam je to o dost složitější, protože strašně snadno ten systém rozhodíš.
Ale 50g není moc, že jo, právé těch skrytých tuků a cukrů je kolem strašně moc. Tu už jídlo vážíš na gramy, u mě stačí si místo smaženého sýra s tatarkou (to je tuková bomba) dát šunku s vejcem, na teflonu či co to je, na sucho.
No právě že musím vše vážit i když po těch létech už mám lecos v "oku". Stačí ale jen málý prohřešek a už mám metabolismus rozhozený a následky byvají nepříjemné. Tatarku si dělám z bíleho jogurtu a vejce mám tak jednou za měsíc mimo těch skrytých v potravinách.
Už jsem si na to zvyknul a chutě žádné nemám. Jim abych žil a to stačí. Bohužel mně značně schází pohyb na kole. Cvičení s čínkama je takové jedostraně nudné.
No jo, včera na mě už začaly taky padat podzimní deprese, že jako bude furt zima a já budu jezdit na tom krámu doma, se sluchátkama na uších jako debil.
Jak člověk nemůže ven, je to naprd, vůbec se nedivím těm pražákům, "že sou takový divný" :-)
Jak si řeknu, že začnu něco (cokoliv) omezovat, jsem schopnej toho vzápětí nezřízeně sežrat dvojnásobek. To si kebule nepřebere. Takže nic plánovaně neomezuju. Nejvíc se mi osvědčilo nahradit činnosti (nebo nečinnosti), kdy mě honí mlsná činností, kdy na žrádlo nemám pomyšlení, nebo čas.
Tady musím říct, že ten sebekoučink na stránkách STOBu funguje opravdu velice dobře (akorát že než to člověku přejde do krve, sežere to dost času). Pokud se dobře vybalancují složky bílkoviny-tuky-sacharidy a pokud se jídlo dobře rozloží do celého dne, tak člověk žádné omezení nepociťuje. Jednak je toho jídla fakt kvantum a redukuje to i takové ty záchvaty chuti na sladké apod. které signalizují obvykle, že tělu něco chybí...
Ovšem co si budeme povídat, že ... šedivá je teorie a zelený strom života... naprosto striktně to dodržet nejde, člověk zas nežije jen proto, aby správně jedl a hlídal organizaci toho jídla. Ale pokud se povede to alespoň většinově nasadit, funguje to (a hlavně dlouhodobě - nejde o to, že se člověk těší, až s tím skončí a bude se moci konečně pořádně najíst, protože prostě jí furt...)
Za poslední rok a půl co bydlím sám jsem přibral asi 6kg. Ony ty "nervy" před tím asi byly na něco dobré.
Výdej mám určitě větší než předtím - km na kole najedu víc. -)
Ale asi i příjem je vyšší - na pivo chodím častěji, stravování je horší, např. včera se mi nechtělo vařit, tak jsem si udělal 4 vejce na cibulce se zbytkem salámu -). Asi bych s tím měl něco dělat. Bílkovin mám ve stravě asi dost - jogurty, sýry, fazole, ale sladkého sežezu také hodně - hlavně Horalky a Margotky. -)))
Prosím tě,na tobě se 6 kg ztratí jako nic :o)))
Jasně, ale zatím mi narostl jen pupek. -)
Většina kalhot je mi malých - obvod v pase +6cm.
colafit jsem zkoušel, nepřipadal mi nic moc, teda aspoň nic zázračného po půl roce braní :(
od ortopeda jsem dostal Condrosulf 800, ten zabíral. volně se dá koupit jen slabší 400. je to jeden z léků ne doplňků stravy :)
na bike-foru zkouší někteří alavis triple blend pro koně. prý to pomáhá, ale zatím radši čekám, jestli nezačnou řehtat nebo za sebou nechávat koblihy :-D
Chtěla jsem loni "od Ježíška" něco na klouby. "Ježíšek" rozhodil sítě a předběžně mě informoval, že asi jediné, co má opravdu nějaký efekt, je právě to " pro koně". Ze stejného důvodu (obavy z řehtání a zanechávání koblih) jsem své přání odvolala. Zatím mé problémy nejsou tak závažné.
Já nevím. Kolena mě bolí dost, ale netuším proč, k doktorům s banalitami nechodím. Tj. nevím, zda je to kloub, chrupavka, úpony, šlachy... (a asi na cokoli z toho zabere něco jiného).
Různé proenzi apod. čas od času zkouším, ale nikdy to nevydržím brát tak dlouho, abych poznala výsledek...
Nicméně slušné zlepšení přišlo letos, když se mi od začátku roku povedlo asi dvanáct kilo sundat (mám dojem, že tuhle fázi už máš za sebou dýl...) a velmi překvapivý pozitivní posun byl, když jsem asi před dvěma měsíci začala chodit do "fitka". Nikdy jsem těm samoúčelným směšným pohybům (mluvím o cvičení na přístrojích:-) nepřišla na chuť, nicméně postřehnutelné zlepšení nastalo už po několika návštěvách, takže zatím chodím dál... Ale jak moc je to univerzální pomoc, to netuším...
Ta kila dolů jsou super, blahopřeju :-) A přidávám se k tomu fitku, myslím že kloubům prospívá pohyb - jiný doplňkový pohyb.
Jinak nedopustit prochladnutí a osobně dám občas rád želatinový medvídky nebo okusuju kližky od kostí. To mi chutná, takže to musí i prospívat mým kloubům navzdory tomu, že jsou to zřejmě bajky.
Chemii a přípravky neberu, čistě technicky nechápu, jak by se účinná látka mohla dostat právě a jen ke kloubům. Podle mne to zanáší celé tělo a může někde udělat víc škody než užitku (cévy?). Ale to je můj názor. Dal bych Vláďo na ten mírný doplňkový pohyb a cvičení.
Pohyb jako takový určitě, ale tady jsem měla na mysli fakt posilování příslušných svalů. Vyloženě to cítím třeba při chůzi ze schodů, že mi to koleno drží úplně jinak než předtím - podobně jako když jsem si dřív nasadila bandáž.
Asi tak před rokem a něco jsem měl dost velké problémy s kyčelním kloubem. Kolo jsem musel hodně pokládat, abych vůbec dokázal přehodit nohu přes sedlo. Koupil jsem si Mobilin a problémy během pár měsíců ustaly.
Kloub nebo tříslo?
Míval jsem taky bolesti v tříslech, a zoufale jsem browsil po netu, až jsem našel radu nějaké holky co běhala.
Vypít denně šťávu ze dvou citronů, a furt, dokavad to nepřestane. Za pár dní bolesti byly pryč.
Zase, mohlo zafungovat to, že jsem uvěřil, že to zabere, nebo fakt v těch citronech k tomu céčku je ještě něco navíc, co na tyhle bolesti má sílu.
Řekl bych, že to tam píši celkem jasně. Kyčelní kloub.
Tak jsem si myslel, že problém je v kloubu.
Hlavně že ti to zabralo a jsi v cajku.
To bylo zřejmě zánětlivého původu. Na to Mobilin pomůže.
Pardon, nebylo to nic o zánětu. Prostě jen glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, hydrolyzát kolagenu a vitamin C.
To ano, ale něco bolest způsobit muselo.
A mobilat je na léčbu zánětů, revmatických obtíží apod. http://www.lekynainternetu.cz/p/mobilat-mast-50-g/
Nicméně nejsem doktor, takže jsou to jen laické dohady na základě tebou uvedeného léčiva, vlastních zkušeností s klouby a z konzultací u mých známých doktorů.
Tu bolest způsobilo opotřebení kyčelního kloubu. Jsem už prostě kategorie 50+, navíc s před třiceti lety úplně odstraněným meniskem právě v koleni nohy, u které mě kyčelní kloub trápil. A nepsal jsem o Mobilatu, nýbrž o Mobilinu.
Hele a to tě klouby bolí nebo co?!?
Pokud bolí, pak to chce brát něco s protizánětlivým účinkem a nepřetěžovat je.
Jinak u kloubů je ten problém, že si tělo v dospělosti přestává tvořit glukosamin http://cs.wikipedia.org/wiki/Glukosamin který vyživuje chrupavky. Tím dochází k jejich "vysychání". Chrupavku sice ničím neobnovíš, ani ti po ničem nedoroste, ale lze snížit to opotřebení tím, že budeš tělu dodávat nějaký přípravek s glukosaminem a dalšími přípravky http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrupavka
Je ale nesmysl brát to dlouhodobě - tělo je návykové. Bohatě stačí 1x ročně kůra cca 6 - 8 týdnů.
Takže než budeš něco brát, řádně si prostuduj, co to obsahuje. Pokud to neobsahuje glukosamin chondroitin, tak je ti to na nic. Resp. možná to bude mít v sobě nějakou výživu pro tělo a něco protizánětlivého, ale na výživu chrupavky ti to nepomůže.
Já osobně beru přípravek DONA nebo GOOL, ale ty jsou jen na předpis. Obvoďák je nepředepíše, mě je předepisuje ortopedka.
Jo a sulc, kůže, chrupavky a želé bonbóny, to je jenom placebo :o)))
No někdy cítím kolenní kloub v levé nebo pravé noze. Nic trvalého, jenom někdy. Takže jsem začal brát ten Colafit, ale podle mě to není nic extra.
Tak jsem koukla na složení http://www.prozdravi.cz/colafit-cisty-kolagen.html
Hele, nerostou ti náááhodou víc nehty?!? :o)))
Aine, ale teď bez legrace - tohle zahoď a kup si preparát, který obsahuje hlavně glukosamin chondroitin. Colafit je ti na prd, ten ti na výživu chrupavek nepomůže. Nebo jestli chodíš k nějakému ortopedovi, řekni mu, ať ti napíše tu DONu (min. 3 balení na jednu kůru).
Jo a fakt stačí 1x za rok udělat si 2 - 3 měsíční kůru.
Mám artrózu v nártech a beru Proenzi, menší, než doporučovanou dávku, ale prakticky celý rok. Podle mě to pomáhá, když to vysadím, začne to víc zlobit.
Mám oboustranou artrozu 4st. kýčelních kloubů.
Již třetí rok čekám na operaci a bral jsem proenzi3 ale nemohu posoudit zda to pomáhalo či nikoliv. Nyní ho již neberu a je to zatím stejné, možná ještě působí.
Jediné řešení je operace ale i toho se bojím zda mně vůbec vezmou kvůli obtížim cévněsrdečním.
Vypadá to že inv. vozík je neodvratný.
Jauvajs, to musí bolet jak čert, to Tě teda lituju. To by snad bylo lepší risknout, že jim zůstaneš na stole, než dlouhodobě snášet takovou bolest. Já zase když mě to hodně zlobí, uvažuju o amputaci, když to zvládl Meresjev, na kole bych mohl být lepší, než zdravý lidi asi jako Pistorius.
No něco podniknot musím i když pokud se dobelhám ke svému elektru, nasednu a jedu tak je mně blaze bolest nebolest. Až to dojde do stadia voziku pak raději budu volit riziko že zustanu na operečním stole.
Ještě tu je jedna další možnost, i když dle mého soudu trochu kontroverzní. Kmenové buňky.
http://www.lecbakloubu.cz/bolesti-kloubu-lecba...
Co bys jim zůstával na stole, klouby dneska felčaři vyměňujou jak ve Škodovce žárovky.
Dají ti kovové, a budeš běhat jako zajíc, nejhorší je smrt z vylekání, tak se jich neboj.
A nezkoušel jsi se zamyslet nad tím, jestli toho drahocennýho maziva co tělo produkuje nevycintáš příliš moc jinde? Jestli nejsi jako večer přemrštěně aktivní, víš? Pak se nedostane na tvoje klouby ...
Že se vám do toho pletu, ale v souladu s theorií Charlese Darwina, orgán, který se nepoužívá zakrňuje, a naopak :-)
Drz si veprika. Tlacenka, sulc, chrupavky z usnich boltcu, duseny paznehty jsou nedostizny. Nebo chrupavky vseho druhu. Taky jsem svyho casu chodil do krematoria pro skvarecky. Tomu se zadnej preparat nemuze vyrovnat. :-)
Držet si vepříka a mít z něj průběžně tyhle užitečný věci ?? Nebyl by nějaký manuál, jak moc se dá odkrajovat, aby to zas stíhalo dorůstat ?
Vepřík se bourá celý, jiné metody se neosvědčily, ale je potřeba do soutěže nasazovat průběžně nové uchazeče o trojnožku tak, aby nikdy nedocházelo k nedostatku těch zdravých věcí.
Ale už léta neznám nikoho, kdo by vlastního čuníka doma měl. Když ještě žil todickej strejda Chytrouš, dělali jsme spolu zabíjačku napůl, vždycky sehnal urostlé čuně v prasečáku, tam nám ho picli a Chytrouš to dokázal naporcovat, táta dělal tlačenku a baba Chytroušová prdelačku.
Jitrnice ani jelita se nedělali, prej že to je samá kroupa, žádný maso.
Soňa vždycky špačkovala, že si může maso koupit kdy bude potřebovat a jaký chce, ale todickej to
měl spočítaný, že takhle ho to vyjde na půlku, no a na celé prase neměl, tak mě zmamlasil.
Možná, že se k těmhle soukromým popravám čuňat, bez zprostředkování řetězci lidé na vsi zase vrátí. Budou muset ale oželet, že maso nebude křehčené a nebude mít na cedulce uveden původ a nutriční hodnoty.
Ale to funguje pořád...loni byly 3 kousky, letos jenom 2, protože se to nestačí sníst...ale celý víkend strávíš zabijačkou, o krmení od května do zhruba února nemluvě :-)
Hele, někdo mi říkal, že už i na vesnicích jsou ty zabíjačky na ústupu. Je to tak?!?
Já jsem jen jednou přistoupila na to, že jsme od někoho vzali asi půlku prasete. Děs. Jen to rozporcovat do balíčků, popsat a zamrazit...
A pak se furt vařilo vepřový, aby se to snědlo.
Radši si koupím kus flákoty podle toho, na co je zrovna chuť, ale už ani omylem nechci doma zásobárnu.
Stačí projíždět vesnicema a všímat si. Ne až tak dávno byly dvorky spíš hospodářské, kdo neměl chlév, tak alespoň králíkárnu a slepice, plantáže záhonků s kdečím...
Dneska v naprosté většině zahrad je golfový trávník od plotu k plotu, vylepšený občas bazénem a altánem s grilem. Hospodářských dvorů je minimum. Pokud se někdo věnuje zemědělství, nebo živočišné, tak někde daleko za vesnicí "ve fabrice". Z vesnic jsou takové satelity trochu dál od města.
Jo, to je fakt...
Ostatně kdo by dneska vstával ráno ve 4 hodiny a šel dojit a poklízet stáj :o)))
Tak v tomhle směru byl pro mě docela šok podzimní průjezd rakouskýma a italskýma vesničkama i malýma městečkama u A/CH/I trojmezí. Nežijou tam žádní chudáci, ale takhle fungovat by si dneska dovedl asi jen málokterý vesničan u nás. Kravky, kozy, ovce a jiná havěť u naprosté většiny domů, ve městečkách v přízemí místo garáže chlév, sklad sena, žumpa, v patře bydlení. Žádná hypermoder technika, jen menší traktůrky. A byl jsem tam zrovna v době hnojení luk. Všechny poctivě rozmetáním hnoje a močkováním. Žádná zbytečně drahá a pohodlná chemie.
To rád slyším, tady v okolí už mají lidé jen králíky.
Že s tím je práce, nejen při té zabijačce, je mi jasné. Táta byl takovej sedlák na kraji města, ale nejvétší hovada, co jsme kdy měli, byly husy. Ale i tak, ta drobná havěť a hlavně hromada těch ušáků dala dost práce.
Na druhou stranu, o dětství nám dávala nějaký řád a smysl pro povinnost připomínaný tátovými pohlavky "chlastat do rána umí každej, vztávat a krmit".
Prase v baráku je dnes už hodně vzácné a musí se projet hodně vesnic aby člověk nějaké viděl.
Copak prase v baráku, ale u baráku... :-)
O praseti v baráku by mohla vyprávět moje žena... :-DD
Soňa taky říká, že v příštím životě můžu být čímkoliv, jen ne prasetem.
Protože tím jsem už v životě tomto.
Presne tak.
OT. Hledal jsem te minulej tejden v Leedsu, ale kde ti byl konec! :-)
Minulej tejden jsem byl v Strasbourgu, do Leedsu snad letos ani nebudu už muset, nějak se všichni zeefektivnili a zracionalizovali, už i největší boss má skype, kamerku a mikrofon a zírá na mě z obrazovky, když mi chce něco zásadního říci osobně.
Jinak ono je to sice Leeds, ale vlastně se ta díra se jmenuje Pudsey, je to vlastně těsně na hranici z Bradfordem, tedy tam kde začíná Pakistán :-)
Skoro jako Dallas a Fort Worth, neznatelna hranice. Tady v Hudaci se muzes projet Malym Bangladesem. :-)
Enjoy your curry :-)
Mne pomáhá Flexove 625.
Bohužel, dnes v noci mne to zase chytlo, nemohl jsem se ani otočit, ráno jsem se nějak vyplazil z postele nadopovat se práškama... Ach jo, když už je mi lépe a radostněji, tak mne "zabije" změna počasí... :-/ No, aspoň že venku prší...
Za to počasí může malej-jarda, tak si to tam spolu vyřiďte...
No totok, to jste nám poslali z Čech. -)
Začalo pršet až před polednem.
Ano, ze srdce a smašličkou :o)))
A jestli si nevyjel, tak by to bylo aspoň spravedlivé. Já taky musela včera kolo nechat schované...
Ale vyjel. -)
Dopoledne jsem dal 56km. První kapky deště začali padal, když mi domů zbývalo asi 400m Takže jsem to stihl ještě za sucha.
Přiznám se, že první tři dny na nějaké větší výpravě mívám ráno pocit, že ze spacáku a karimatky prostě nevstanu, jak jsem ztuhlá a bolavá. A pak vstanu a zase mám chvilku pocit, že se mi asi nepovede si nandat ani ponožku. A pak se normálně obleču a pět minut se rozcházím a pak na bobku vařím a normálně sbalím a s 10 kily na zádech ujdu dalších 20-30 km. A tak si toho přestanu všímat, považuju to za normální, fyziologický, věku a okolnostem přiměřený stav, na který si prostě musíme zvyknout.
Vždyť jsem si ty pochoďáky dobrovolně a vědomě vybrala, protože mě to baví a těší.
Ono kolikrát pomůže právě to "setrvalé úsilí", prostě udržet se v chodu :D
Četl jsem kdysi o příhodě s rentgeny Ivo Viktora, kterýmu udělali snímky achilovek, kotníků a kolen v době, kdy ještě chytal reprezentacia pak ,údajně anonymně , předložili konsiliu, které se shodlo, že tento pacient pravděpodobně nechodí nebo možná chodí o holích :)
Na ty normální, s věkem spojené problémy se dá zvyknout. Hodně pomáhá posilování svalů, které tu kostru pak drží a podpírají.
Ale jsou bohužel i abnormální změny. Moje máma má operované oba kyčelní klouby. Postihlo ji to v relativně mladém věku ještě za bolševika, ale první endoprotézu dostala až po revoluci, takže vím, jaké utrpení to je. Pak dostala i druhý umělý kloub a bohužel o několik let se stalo, že ji nějaký blbec, který nacouval na přechod pro chodce srazil a jednu tu operovanou kost ji znovu rozdrtil. Naštěstí se podařilo to ještě napravit a nezůstala na vozíku.
Díky za to, že dnes se dětem už v ranném věku kyčelní klouby kontrolují a případné atypycké změny v raném věku opravují.
Tak teď jsi mě trošku zarazila.
Těmi nápravami atypických změn máš na mysli "zakládání plen", různé "dečky" či strojky nebo zásadnější zákroky?!?
Všechny, podle potřeby a míry postižení.
V době dětství mé matky se tato vyšetření ještě nedělala, naše děti už prošly rentgenem a dnes jsou zase další nové metody.
Prostě jedna z věcí preventivní medicíny, která skutečně pomáhá.
Jo, tak to jo. Nějak jsem nepochopila, že srovnáváš dobu své matky.
Já už se lekla, že dnešní věda posílá děti hned na operace...
"V současnosti řada dospělých pacientů, jejichž stav vyžaduje složité a ekonomicky
náročné operační řešení (totální endoprotezy kyčelního kloubu, invalidizace, atd.), má v
anamnéze vývojovou dysplazii kyčle. Díky trojímu sítu ortopedických kontrol kojenců
dochází k časné diagnostice a léčbě VDK, která má za cíl zabránit nevratným
degenerativním změnám kyčle. Díky tomu je prognóza většiny malých pacientů velmi
dobrá a mají vysoké šance na úplné uzdravení bez trvalých následků."
Zdroj
http://www.nemlib.cz/web/soubory/web/1_33_17...
klouby jsou opotřebované, musíš je víc hýčkat, ale bohužel to také pociťuji, po operaci mně sice koleno nebolí, ohnu ho jako za mlada, ale zrovna včera při popocházení po bytě mi v koleni hodně píchalo, pak po dvou hodinách chůze v lese už jsem toho taky měla dost a vzpomínala jsem na jízdu na kole, kdy mně vůbec nic nebolelo. Občas baštím condrosulf a podle ortopeda není tak špatný a mám pocit, že to s ním je o něco lepší. Ale říká se věř a vírá tvá tě uzdraví :-)