Každé ráno, když jdu do práce (cca 15 minut od dveří ke dveřím), si dělám motoristicko-sociologický průzkum. Na cestě mám kromě osemaforované křižovatky jeden přechod pro pěší bez světel. A dneska ráno mě málem zase na tomto přechodu "sundala" ženská.
Z mého doposavadního výzkumu vyplývá, že mně jako starší ženě na přechodu
- nedávají přednost - ženy řidičky bez rozdílu věku, občas mladí kluci
- dávají přednost muži řidiči od středních let výše.
A jak jste na tom vy? Ať už z pozice chodce nebo řidiče.
8-))
Nevím, zeptám se mámy, ta po přechodu je... ;-)
Jinak asi tak jak ty; řidičky prostě "přednost" nedávají, někdy se docela i bavím tou jejich hrůzou v očích "panebože, hlavně ať nemusím zastavit, bo se zase nerozjedu!!!" :-DD
Zajímavé pozorování, tohle mě nenapadlo nějak zkoumat. Nikdy jsem nezjišťoval kdo víc zastavuje, pro mě je podstatné, že auta brzdí včas. Ale co jsem si všiml, tak velký problém s brzděním u přechodu mají slabé motorky (velké ne) a malé městské skútry a občas i cyklisté :-)
Já obecně určitě víc umožňuju přejití malým dětem a starším lidem.
Mladé dívčiny zpravidla blond vlasů ve velkých autech na nějakou přednost taky dost kašlou.
Je ale fakt, že jsem se nikdy moc nedívala, kdo sedí za volantem, spíš jsem sledovala, jestli mě auto registruje nebo ne.
Ikdyž naposledy (co si výrazně pamatuji) mě sice registrovalo, nicméně přednost mi nedalo... To řídila tlustá odbarvená blondýna s cigárem...
V naprosté většině případů mi jako chodci nikdo přednost nedává, protože přecházím buďto ve chvíli, kdy už žádné auto nejede, nebo když auta stojí, protože si přednost vynutil někdo jiný (jo a nedělá mi problém počkat si 5 s, než skupina aut projede).
Na kole záleží, jestli jedu s ostatními autami, pak koukám, jestli mají tendenci zastavit taky. Když jedu sám, tak se mi zastavovat moc nechce (teda v zastavení není problém, ale pak to rozjíždění), navíc když už zastavím, tak mi hodně chodců rukou ukazuje, že mám jet (a já jim naznačuju, že když už stojím, tak mají přejít; a takhle na sebe radostně máváme).
Autem zastavuju vždy, pokud o přechodu a chodci vím dostatečně předem (takže zpomalit můžu postupně a ještě stíhám kontrolovat, že vozidlo za mnou nehodlá brzdit o mou SPZ). Na nepřehledných místech (různá ta zúžení) mají chodci občas smůlu.
Já bych ještě přidala dvouproudovou ulici. Na té dávám přednost chodcům jen velmi zřídka. Zpravidla jen pokud mám jistotu, že vedle mě nejede žádné další auto a, samozřejmě, pokud dalo přednost auto ve vedlejším pruhu.
Jasně, řidič v pravým koukne doleva - nebrzdí, tak jedu, ještě by pod něj chodec hupnul. Řidič v levým koukne doprava, nebrzdí, tak jedu, chodec přece musí nejdřív překonat pravý pruh.
Někdy to takhle funguje třeba pět minut. Pak konečně zastaví oba proudy, a chodce sestřelí dresíkář, protože má přece právo předjíždět zprava a nesmí mu v tom být bráněno, ani nějakým blbým chodcem (kdybych to neviděl, tak bych tomu nevěřil).
Předjíždění zprava se řeší jinde, pokud vím...
Ale tohle sem patří mnohem víc než tam. Něco podobného jsem viděl také už několikrát, jen se to naštěstí obešlo bez nehody.
a) z pozice chodce dávám na přechodu pozor, abych ho ve zdraví přešel,
b) z pozice řidiče dávám přednost ženám, kór když maj na sobě krátkou sukýnku nebo jsou jinak zajímavé :-)
Ano, b) je jeden z mála způsobů jak si vynutit promenádu a otevřenou možnost si prohlédnout a třeba i jindy nepřijatelně zírat na krásnou ženu :-))
Tak teď jste mě hoši docela potěšili. Vzhledem k tomu, že mi pánové středního a vyššího věku dávají na přechodu téměř 100%ní přednost, mohu si představovat, že "si vynucují promenádu či nepřijatelně zírají ..."
8-)))
Já přiznávám, že když objekt na přechodu je něčím mimořádně zajímavý, tak neváhám objet daný blok domů, abych ho ještě jednou mohl pozorovat (samozřejmě z čistě vědeckých důvodů) :-)
Tak to uz hranici s posedlosti
Podle méno pozorovnání zabírají šaty/sukně nejlépe při dobré viditelnosti.
Při současných ranních/večerních mlhách a šeru se mi osvědčuje reflexní vesta - asi že řidič jednak vidí, že se někdo u přechodu houfuje, jednak do poslední chvíle neví, jestli to náhodou není policajt, tak radši zastaví...