výběr MasterCard i Visa bez problémů. Platba VISA bez problémů, v Billa a Lídl, V Hofer obvykle platební terminály V-Pay což je něco z rodiny VISA a tam jsem se s MasterCard nechytal a tak jsem platil všecko hotově.
Samostatná kapitola jsou automaty benzínky, ty jsou na nějaké karty bez loga a jediné tankování co jsem tam dělal jsem nakonec platil pomocí karty laskavého pokladního z blízkého obchodu, kterému jsem to potom zaplatil v hotovosti.
Pokud máš VISA kartu tak bys měl mít určitě méně problemů než já s MasterCardem.
S MasterCard bez problémů.
Komplikaci jsem zažila snad jen dvakrát, kdy terminál nechtěl kartu vzít.
Radko dvakrát problémy s MasterCard není bez problémů :-) Mimochodem psal jsem kvůli tomu dotaz na Poštovní spořitelnu, proč jsem nemohl platit na terminálu V-pay, když to je z rodiny VISA a dozvěděl jsem se úžasnou odpověď.
"V dostupných systémech nejsou evidovány žádné neúspěšné pokusy kartou u zahraničních obchodníků. " "Německo je v migraci na čipovou technologii až za ČR"
Proto jsem alergický na to když někdo v jedné větě řekne bez problémů a dvakrát mi nechtěl vzít. Je to stejné jako když banka vyhodnocuje úspěšnost jen podle uskutešněných plateb. Ale k bance se informace že něco nefunguje nedostane jinak než od zákazníka. Banka nedostává informace o odmítnutí karty a proto si myslí, že vše je v pořádku.
No, jak se to vezme.
On se ptal na Rakousko a v Rakousku jsem problém neměla ani jednou.
Problém jsem měla na lodi z Norska a to jen u jedné jediné pokladny a vyřešil si to personál, a pak ve Švýcarsku, kdy mi kartu odmítnul vzít terminál v jednom jediném obchodě, a to i přesto, že masterCard normálně brali.
Po návratu jsem se tehdy ptala tady v bance, kde by mohl být problém,a le nikdo netušil.
Původně jsem zvažovala, zda mám vůbec ty problémk zmiňovat - asi jsem neměla, protože nešlo o nic zásadního.
Já normálně v cizině vždyky platil v hotovosti ale tak nějak z filmů a z vyprávění cestovatelů jsem nabyl dojmu, že je lepší v cizině platit kartou, jednak člověk nemusí ssebou tahat hotovost a druhak připadá si pak jako správný světák a boháč, když vytáhnu kartu a platí kartou ;)
No moje zkušenosti z letošní cesty po rakousku a kouskem německa jsou takové, že jsem rád, že jsem ssebou tu hotovost měl, protože kartu jsem použil úspěšně jenom tam kde na obchodě bylo logo MasterCard. Tedy většina obchodů u benzinek. A ve městech. Ale nejčastější nákupy potravin v řetězcích Hofer, Billa, Lídl a Spar byly většinou placeny v hotovosti, protože buď to byly terminály V-pay tam to pokaždé moji MasterCard odmítlo. Anebo to bylo označeno logem VISA a MAESTRO a tam to bylo jak kde někde to šlo a někde byla platba odmítnuta. Osobně proto zvažuji zda si pro cestování v evropě nezřídit raději účet u nějaké zahraniční banky, která sice nemá tak dokonalé systémy a karty jako naše pokrokové bankovnictví, ale kde budu schopen tou kartou platit bez toho abych si musel neustále počítat hotovost zda vyjde nebo budu muset vybírat z bankomatu.
Nějaký krátký čas jsem v Rakousku žil a kartou ČS jsem měl každou chvilku problémy. Výběr z automatu bez problémů. Ale s platbou v menších obchodech byl někdy problém. Občas to zachránila karta od Lloyds (mám účet aj v Anglii). Nakonec jsem si otevřel účet u nich.
Nevím, kde je pořád problém. České banky sice hlásají, jak jsou technologicky napřed, ale když je člověk někde venku, tak jsou furt nějaké problémy.
debetni kartu si nech na vybery z bankomatu a porid si kreditku na nakupy. U leckterych spolecnosti za jeji vedeni neplatis. Idealni je mit vic karetnich spolecnosti. Drzim si jednu MasterCard, jednu Visu a jeden AmEx. Uz se mi stalo v jednom hotelu v Nemecku, ze jinou nez AmExku to nevzalo. Tu bych si zrovna ale soukrome nedrzel, ta je draha.
Je to tak jak píšeš. Pokud je na dveřích obchodu logo mé karty, nikdy nebyl problém. No ale zase se nesnažím platit kartou za každou cenu, zvlášt v malých obchůdcích na venkově. Bez hotovosti se neobejdu, ale nevadí.
jj na malé obchody jako je třeba pečivo na nádražíčkách v rakousku anebo někde na dědině to jsem s tou hotovostí počítal ale velké obchody jako Hofer v nákupních centrech mě tím docela překvapili. Pamatuju ovšem i dobu kdy u nás začínal kaufland a nedalo se tam platit jinak než v hotovosti.
Samostatná kapitola jsou kempy třeba v Tirolsku kde na otázku zda je možno platit kartou mi odpověděl majitel samozřejmě ale když jsem ukázal MasterCard tak zakroutil hlavou a chtěl hotovost. Asi myslel že mám kartu nějakého sdružení kempařu nebo něco podobného.
Milý Mirdo46, bohužel musím konstatovat naprosto špatně položený dotaz.
1. Druh karty
Embosovaná karta (s reliéfním potiskem)
Eurocard Mastercard, VISA. V obojím provedení Standard, Business, Gold a případně jiné komerční varianty.
Tady je problém nejmenší, stačí i offline platební terminál, tedy ten základní. Nároky na provozovatele (obchod, hotel, banka) jsou minimální.
Neembosovaná karta (bez reliéfního potisku)
Maestro, Visa Electron.
Tady je to horší. Karta vyžaduje online komunikaci s kartovým centrem.
2. Použité technologie na kartě
Podpisový vzor
Sám o sobě může stačit, pokud jde o embosovanou kartu.
Magnetický proužek
Starší technologie, ale zpravidla podporovaná všemi zařízeními.
Čip (různé druhy s různými funkcemi)
Toto je novější technologie a každé zařízení ji nemusí podporovat. Rozhodně nelze spoléhat zejména na různé pokročilé přídavné funkce čipu.
Bezkontaktní karta
V podstatě jen pokročilejší verze předchozího. Je to poslední hit v ČR, přičemž ČR je v elektronice a mobilních technologiích relativně pokroková. V zahraničí bych funkčností této varianty raději vůbec nepočítal.
Z výše uvedeného je zřejmé, že hodně záleží, jakou kartu od své banky máte. Druh bankovního účtu (sporožiro) o tom vůbec nic neříká, pokud tedy neberu, že ČS jako základ ke sporožiru dává VISA Electron.
Pokud chcete se svou kartou jezdit do ciziny, měl byste dodržovat tyto zásady.
1. použít embosovanou kartu (navzdory její vyšší ceně a složitější blokaci (stoplistaci)),
2. požadovat maximum technologií na zvolené kartě, tedy i osazení těch starších. V případě citované Poštovní spořitelny je to tzv. hybridní karta (kromě čipu má i magnetický proužek).
Chytré terminály, pokud zjistí přítomnost pokročilejších technologií, nepovolí platbu staršími technologiemi (například podpisem). Bát se tedy až tak moc nemusíte, ale významně si tím rozšíříte pravděpodobnost úspěšné platby v zahraničí.
Jestli svůj dotaz neupřesníte a nebudou se Vašeho upřesnění diskutující držet, zvrhne se diskuse v mlhu, ze které se stejně nic nedozvíte.
Nedá mi to a musím reagovat ještě na toto.
Z hlediska provádění plateb je naprosto lhostejné, zda má někdo debetní kartu nebo kreditní. Vlastnictví více různých karet pomůže zvýšit úspěšnost úhrady, avšak jestli je karta debetní nebo kreditní nemá vliv žádný.
Debetní karta pracuje s Vašimi penězi na Vašem účtě (případně navýšenými o povolený debet, tedy povolený záporný zůstatek účtu).
Kreditní karta je úvěrový produkt, takže pracuje s výší povoleného úvěru. Výhodou je určité bezúročné období. Pokud zvládnete splatit úvěr do časového limitu, neplatíte úrok. Nevýhody jsou tyto:
- ne každá banka hradí úvěr z Vašeho běžného účtu automaticky, někde je třeba na nutnost úhrady pamatovat a provést jí ručně (starost navíc),
- pokud dojde na úročení, tak použitá úroková sazba patří k těm vyšším v nabídce banky (relativně drahé),
- i nečerpaný úvěr je úvěr a jeho existence zhoršuje bonitu klienta. Jinými slovy existence kreditní karty Vám může zkomplikovat úvěr na něco důležitějšího (bydlení, auto).
Možná snad ještě pro úplnost toto.
Cena transakce
Pokud nevyužijete nějaké speciální nabídky Vaší banky (například zvýhodněný výběr u konkrétního bankovního ústavu), počítejte s určitými vícenáklady, kterými jsou poplatek za transakci (transakce zdarma jsou jenom v rámci ČR) a dále ještě kurzový rozdíl (pokud nemáte účet vedený v měně transakce). Obecně je tedy výhodnější mít peníze v hotovosti už z ČR nebo z jiného vhodného místa, případně jednou a hodně vybrat v bance nebo z bankomatu v místě pobytu.
Spolehlivost transakce
Každá elektronická platba je závislá na okolnostech. Platební karta může cestováním utrpět (magnetický proužek, proužek s podpisem). Kartu čte čtecí zařízení, takže jistota přečtení není, může nastat problém a je třeba vložení karty opakovat nebo najít jiný bankomat či pobočku (tedy jiné čtecí zařízení). No a u neembosovaných karet může vypadnout telefonické spojení s bankou (karty nepoužívají internet, ale starý datový hovor). Jinými slovy není dobré spoléhat na to, že kartou zaplatím vždy a všude a konkrétní místo (obchod, banka, bankomat, město, země, stát, kontinent) na to nemá vliv.
Pokud někdo spoléhá na úhradu platební kartou, měl by se nacházet v místě a čase, kde existuje možnost výběru z více bankomatů nebo na pobočce banky. V opačném případě je nutné mít s sebou alespoň základní hotovost.
Stejně tak platí, pokud se umím dobře domluvit (jazykové znalosti), mohu si dovolit problémy. Pokud toho schopen nejsem, tak zase raději hotovost.
Spíš je problém v tom, že já mám třeba u Lloyds prach obyčejnou kartu Visu a zaplatím s ní kdekoliv. I tam, kde mi Visa od ČS nefunguje.
Takže když jedu do zahraničí, výhradně platím tou anglickou kartou. Nehledě na to, že vedení účtu mám zdarma a v zahraničí platím mnohem menší poplatky než s kartou ČS.
Pořád nechápu, kde je u českých bank problém. Ano, chvástají se, jak jsou technologicky na výši, ale v praxi je to naprosto jiné.
----------
A ještě jedna perlička s ČS. Nedávno mi jejich bankomat v ČR sežral kartu (porucha bankomatu). Na přepážce i na informacích mi řekli, že je to jejich vina a že výběr na pobočce budu mít zdarma. I prdlajs velebnosti. Kartu mi vezli z bankomatu na Masaryčce kousek za Smíchov DEVĚT dnů (na kole po zadním a s odstrkováním to zvládnu rychleji). A výběry mi samozřejmě započítaly a do dnešního dne jsem to z nich nevypáčil.
ad kursovní rozdíl : při platbě kartou v zahraničí mám pokaždé kurs stejný, nebo nepatrně výhodnější v porovnání s nejlevnějšími směnárnami. Další náklady žádné. Kartu mám tu nejobyčejnější debetku.
Ono je třeba sčítat náklady za platbu. Jedna věc je použitý bankovní kurz, který zpravidla při úhradě v obchodě neznáš (pokud se před platbou nepodíváš přes mobil na stránky své banky). Možná je pak použitý kurz opravdu výhodnější, ale v okamžiku platby to zpravidla nevíš. (Banky zpravidla používají vyhlašovaný kurz a nikoliv fix).
Druhá věc je, že za platbu kartou v zahraničí se platí poplatek. Platby kartou u obchodníků zdarma platí jen při úhradě v tuzemsku.
Výsledný efekt tedy je použitý devizový kurz plus bankovní poplatek. Obvykle vychází levněji vybrat hotovost a pak platit hotově a ve velké většině případů vychází levněji mít peníze vyměněné už z ČR (případně z nějaké země po cestě) a pak s nimi platit hotově.
Je možné, že je platba kartou na místě opravdu výhodnější. Nepřepočítávám všechny nákupy. Faktem ale je, že zatím jsem moc takových případů neviděl (když jsem to přepočítával).
Možná taky hraje roli Praha vs. HK. V centru Prahy se dá obvykle vyměnit peníze bez poplatku a za poměrně slušný kurz, pokud se jedná o měnu, se kterou k nám jezdí turisti (EUR, USD...). V bance peníze na dovolenou proto už léta nevyměňuji.
Tak to slyším poprvé, že by bylo levnější vybrat hotovost než platba.
Je fakt, že to nijak nekontroluji, ale platba kartou byla vždy nejlevnějším způsobem platby.
Tak beru zpět. Časy se mění a někdy, naštěstí, k lepšímu. Díval jsem se teď do ceníku ČS a poplatek za platbu kartou v zahraničí tam opravdu není.
Díky za upřesnění.
Nicméně to, že je platba kartou levnější než výběr platí už minimálně 10 let.
Tak já se přiznám, že poplatky za použití karty v cizině jsem naposledy řešil v devadesátých letech minulého století. Tehdy jsem také měl naposledy neembosované karty. Na dovolenou s sebou karty beru, ale protože vždycky převládal pobyt mimo civilizaci, nespoléhal jsem na ně. Karty při dovolené používám jako pojistnou hotovost a nikoliv jako platidlo, na kterém bych byl denně závislý.
To je taky hloupost, záleží jak která banka má konkrétní kurz měny. Používám karty, ale záleží na ceně, třeba naftu platím radši hotově, protože kurz banky mi cenu hodně znevýhodňuje. Banky si sice neúčtují poplatky, ale dohání to právě na kurzu měny.
Většina bank už řadu let neúčtuje žádné poplatky za platbu kartou doma ani v cizině.
Maximálně tedy připadá v úvahu poplatek za položku (na výpisu), pokud ji konkrétní banka v konkrétním cenovém balíčku uplatňuje. To už se dnes taky stává historií, ale některé banky to pořád ještě mají.
Jo když jsem se bavil na ERA centru na příčinu odmítnutí platby embosovanou MasterCard DEBIT v rakousku a v německu tak mi pracovník na přepážce řekl, že možnou příčinou je to, že je to debetní karta a, že kdyby byla kreditní, tak se mi to pravděpodobně nestane. No můj názor (samozřejmě neověřený) je ten, že se mi pouze snažil prodat produkt o který nemám zájem. Proto jsem rád, že jsi to sem takhle polopaticky napsal.
I já bych v tom hledal komerci. Jak debetní, tak kreditní karta není bezedná. Při platbě tedy musí dojít k ověření toho, že je platba krytá.
Tady je logicky rozdíl v tom, u jakého zdroje se krytí ověřuje (Visa vs. EC/MC, případně jiný vydavatel karet). V méně vyspělých zemích může být problém i v tom, od jaké společnosti má obchodník zapůjčený terminál (ověřování u dodavatele terminálu je snazší než u jiného vydavatele platebních karet). Nicméně vždycky musí terminál kartu akceptovat (být schopen ji přečíst) a ověřit krytí (pokud neřešíme offline platby).
Jestli někdo ví o rozdílu ve způsobu ověřování kreditních a debetních karet, tak sem s ním. Rád se poučím.
Jenom pro doplnění, je možné se sice vzácně, ale stále ještě potkat s imprinterem, tzv. žehlička, ta žere jen embosované karty a tam se nic neověřuje a platba proběhne.