Tak jsem si pořídil svůj první sporttester, zejména proto, že moje tělesná schránka není úplně v pořádku, ale na kole jezdit chci, tak bych si chtěl hlídat určité "meze", abych dojel co nejdál, s co nejmenším rizikem újmy na zdraví.
Ale ačkoliv teď čtu spoustu článků na toto téma, nejsem z toho úplně moudrý. Chápu, že si změřím svůj minimální tep, chápu, že si stanovím svůj maximální tep, ale jak si mám pak určit a hlídat jakési zóny a proč více zón, tomu už moc nerozumím. Laicky bych chtěl jen jakýsi výpočet, s jakým tepem ještě jet a kdy už zvolnit, abych dojel co nejdál a přitom se šetřil. To se mi jaksi vyčíst zatím nepodařilo.
Dokáže mi to někdo vysvětlit "polopatě"?
Děkuji.
Přesně ti změří zóny na sportovním lékařství, případně Coconův test apod. Ale závisí to na momentální kondici, a mění se z týdne na týden. Sigma má na svých sporttestrech přednastaveno:
Základní vytrvalost = 55% Tmax
Aerobní práh = 70% Tmax
Anaerobní práh = 80% Tmax
Teď koukni na obrázek úplně dole zde (přečíst celý článek není úplně od věci):
http://www.cyklistikakrnov.com/Clanky/Clanky...
Základní vytrvalost je dolní hranice Redukce nadváhy.
Aerobní práh je dolní hranice Aerobního pásma.
Anaerobní práh je dolní hranice anaerobního pásma.
Velmi schématicky:
-V anaerobním pásmu pracuje tělo v režimu katabolického spalování, nestíhá vyplavovat laktáty, organismus se "zakyseluje". Cílem je nedostat se dlouhodobě do tohoto režimu.
- V aerobním pásmu se hradí energetická spotřeba ze sacharidů a tuků. Teoreticky takto můžeš jet celý den při vhodném doplňování sacharidů, minerálů a tekutin.
- V základním pásmu (na obrázku "redukce hmotnosti") tělo hradí energetickou spotřebu převážně tuky. Cílem vytrvalostních sportů nad 1 hodinu je, mít takovou techniku, takovou kapacitu plic a takový cit pro tempo, případně takovou taktiku v pelotonu, abys dokázal v tomto režimu ujet potřebným tempem co největší část trati a sacharidy a zakyselení svalů laktáty si šetřil na důležitá místa (stoupání, spurty, finiš).
Jako první se nauč jezdit těsně pod aerobním prahem. Případné krátké kopce vyjeď za cenu vyšší frekvence, a pak se nauč příliš nezpomalit a přitom rychle srazit tep pod aerobní práh (skvěle to umí biatlonisté - musí přijet na střelnici uklidnění aby se neklepali při střelbě, a přitom neztratit moc času).
Jo, tak tomuhle jakž takž rozumím. Měl bych zkrátka jezdit tak mezi 60-70% TFmax, OK?
Mě ani tak nejde nejde o nějaký trénink, závody nejezdím, ale chtěl jsem efektivně prodloužit dojezd tras a přitom si "neublížit". Moje osobní praxe je, že do 50 km jedu v pohodě, pak se to začne lámat, nehledě na doplňování tekutin a energie. A myslím, že to může být tím, že se ze začátku (z euforie) možná moc přepínám, "přepálím" ten start, jak se říká. Chtěl bych si to prostě víc pohlídat...
To je jeden z možných důvodů; taky jsem po koupi tepáku prodloužil dojezd "na pohodu" z 50 na 100km:-) První úkol je naučit se jezdit v 60-70% TFmax.
Jakmile tepák signalizuje přechod do vyššího pásma, okamžitě odřadit na lehčí převod a zpomalit. Zpočátku se ti bude zdát, že se strašně ploužíš, ale dá se na to zvyknout;-)
Pokud někde musíš "nahoru", tak po ukončení důvodu (vyjetí kopce, překonání obtížné pasáže, dojetí pelotonu, ujetí psovi) co nejrychleji zrelaxovat do tohoto pásma. Zastavit a lehnout si do trávy, nebo ještě lépe jet dál lehce, a sledovat jak tep klesá.
Nejdřív musíš umět síly ušetřit, abys je mohl v rozhodujících místech prodat. V pomalém či těžkém místě může být výhodné směnit pár minut anaerobního pásma za časovou úsporu.
Potřebuješ znát svou maximálku. Doporučuji změřit (stačí dost dlouhý a prudký kopec), u většiny populace nesedí tabulkové hodnoty ani přibližně.
Četl jsem i ten odkazovaný článek, ale pořád tomu využití těch zón přesně nerozumím: co jsem pochopil je, že v anaerobním pásmu (nad anaerobním prahem) nemám jezdit vůbec, pokud chci vydržet jet celý den. Případně si je schovat jen na krátké prudké kopce, pokud jich není moc. K čemu jsou ta dvě zbývající pásma a jak se liší mi není moc jasné.
Modelový příklad: jezdím občas na kole do práce a z práce, chtěl bych pokud možno spálit nějaké tuky a případně i zlepšit kondici. Znamená to jezdit v pásmu těsně pod aerobním prahem nebo těsně pod anaerobním prahem?
Jeden z problémů je, že cestu do práce mám docela krátkou (cca 20-25 minut když jedu "naplno"), a zase někde jsem četl, že tuky se začínají spalovat až tak po prvních 20 minutách zátěže. Je teda vůbec možné cestu do/z práce používat ke zhubnutí?
A poslední dotaz: subjektivně mi vadí tepoměr typu "hrudní pás". Existuje něco pohodlnějšího, co by mě tak nestahovalo? Vím že některé rotopedy mají tepoměr integrovaný v držadlech ("řidítkách" :-), takže snad nějaká alternativní metoda snímání tepu existuje.
Z tohodle ti to třeba bude jasnější - jsou to výsledky mého vyšetření laktátové křivky v roce 2006.
No, jasnější to ani moc není. Já neřeším jak ty hodnoty TF pro jednotlivé prahy stanovit (to jsem už řekněme pochopil), ale jak je potom používat pro můj účel - viz výše.
Ale i tak díky za reálný příklad. Jestli tomu dobře rozumím, tak to byl nějaký test trvající cca 20 minut s postupným zvyšováním zátěže (plus doběh na pokles tepu zpět na původní hodnotu)? Navíc tam je ještě o jednu oblast víc (základní vytrvalostní tréning vs. regenerační tréning) - to se liší čím?
Vždyť píšu - byl to test laktátové křivky.
Když tak si to dohledej na netu.
Jela jsem při tom na kole a každých x minut mi odebírali z ušního lalůčku krev.
Maximálka mi pak byla dopočtena, protože jsem to ve stanoveném limitu nedala.
Na cestu do práce nemá smysl vůbec tepák používat. A už vůbec nemá IMHO smysl na takhle krátké trati jezdit pomalu.
Pokud jezdíš městem, sprinty mezi semafory a následné čekání na zelenou jsou ideálním typem tréninku pro takhle krátkou trať. http://www.annajermarova.cz/spalujte-tuk...
Tak já mám po cestě asi tak dva semafory a většinou nikde jinde ani nemusím zastavovat (pár vedlejších tam je, ale obvykle nic nejede a stačí zpomalit). Takže fakt můžu těch 25 minut jet bez čekání. A co jsem jednou měřil tep na rotopedu, tak za nějakou tu minutu čekání stejně nestihne poklesnout zpět do klidové hodnoty.
Je to tak, za tak krátkou cestu moc nespálíš (mé rozdělení bylo opravdu velmi schématické, píšu to v úvodu). Spalování cůkrů a tuků probíhá společně, střídavě, a navíc je závislé na době výkonu, aktuální glykemii (hladině cukru v krvi), což souvisí i s metabolismem, včetně toho, cos za ten den snědl:-)
Jednou možností je, alespoň občas si cestou z práce pěkně zajet, hodinku-dvě.
Další možností je používat látky urychlující spalování tuků, běžný je carnitin, buď samostatně nebo jako součást sportovních nápojů, např. Penco Ionogen. Nějakou dobu před výkonem, a urychlí se nástup spalování tuků.
Jsou hodinky s měřením tepu, ale funguje to na přiložení prstu na snímač. O možnosti nít snímač někde v rukojeti jsem neslyšel, ale také by se mi to hodilo...
No a teda znovu - jaký je rozdíl být mezi aerobním a anaerobním prahem a být pod aerobním?
Jednoduchá otázka, na kterou není jednoduchá odpověď. Velmi schématicky v základní vytrvalosti (pod AP) jedeš převážně na tuky, nad AP jedeš převážně na cukry. Neplatí to absolutně, k tomu už jsme se dobrali. Asi takhle:
http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm
Zejména druhá část: v levém okně rámečku klikneš na odkaz 2. Motor jako základ - Metabolismus. V dolním okně jsou popsány děje, na které se ptáš (ale není od věci to proklikat celé).
Lépe než tímto odkazem to vysvětlit nedokážu:-)
Toto jsem si celé přečetl, a konečně mám jednak pocit že zhruba vím jak to funguje, a jednak mi začalo dávat smysl větší množství pojmů, které jsme se bez větších souvislostí učili na středí škole v biologii. Doporučuju k přečtení a děkuju za odkaz!
Hrudní pás se dá povolit... ;-)
Já ho ani nevnímám, nevadí mi. Ale je to asi i o zvyku...
Ahoj,
přiznám se, že sporttester nemám, byť jsem o něm nějakou dobu uvažoval (žel mají WR50, a já bych chtěl aspoň 100m, protože se potím jak vůl a každé hodinky do 50 metrů jsem během chvíle odrovnal :)
nicméně k věci. píšeš, že jezdíš cca 20 - 25 minut. To je kolik, 15 - 20 km?
Já dojížděl do práce asi 3 roky zpětně kolmo 2x denně 20 km. Tam asi 35 - 40 minut, zpátky kolem hodiny, protože to bylo dokopce :)
Za sezónu od jara do zimy jsem shodil okolo 20 kilo.
většinou jsem jezdil tak, abych mohl v případě potřeby mluvit, na zpívání to nebylo, takže jsem jel v tom prostředním pásmu :)
pásma "mluvení" a "zpívání", jak je tu někdo už předtím navrhl se snažím při delších cestách dodržovat - dojedu domů v pohodě :)
Já mám opačný problém s pásem. Ač utahuju, co to plíce dovolí, sjiždí dolů, na břicho. Taky se totiž dost potím. V tomhle vedru není divu.
Do kopce taky mluvím. Teda brblám, či spíš nadávám. Nadávám nahlas a to tím víc, čím je kopec prudší, slunce ostřejší a protivítr silnější. Takže jedu vlastně stále v dobrém pásmu, ne... :-D
Pokud to máš to práce 20 až 25 minut, tak nic moc nenatrénuješ. Prvních 10 minut to chce volněji, aby se organismus "dostal do provozní teploty" (u auta také po vyjetí nemůžeš jet hned na plný výkon) a posledních 10 minut je dobré zvolnit na vyjetí.
Co se provedeni pulsmetru tyce, tak o nicem POUZITELNEJSIM nez hrudni pas bohuzel stale nevim.
Hodinky, ktere meri puls bez pasu funguji tak, ze se jich pri mereni musis dotknout prsty druhe ruky = k nicemu.
Snimaci elektrody v madlech ma bezici pas, co jsme meli doma. Tep, ktery se na displeji zobrazoval nemel s realitou vubec nic spolecneho. Mozna v klidu by se nejaka korelace nasla, ale pri pohybu si ty hodnoty vymyslel.
Existuje prstynek, ktery tep primo zobrazuje. Predpokladam, ze meri infracervene prusvitnost prstu. Vyzkousene to nemam, principialne by to mohlo fungovat slusne, skoda ze na tomhle principu neni i nejaky bezdratovy senzor.
Nektere rotopedy meli senzor jako kolicek na ucho. Predpokladam, ze taky prosvicoval a reagoval na zmenu prusvitnosti. Vzhledem ke kabliku by to na kolo pohodlne ani prakticke nebylo.
Ještě drobná korekce: zkoušel jsem googlit ten test, a nemohl jsem najít. Je to totiž Conconiho test, nikoliv Coconův:
http://www.topendsports.com/testing/tests...
Myslím, že na to jdeš moc vědecky, ale k tomu časem sám dojdeš :o)))
Taky jsem si tímhle stádiem prošla a bylo to zajímavé. Dneska vím, že se stačí řídit dechem - co udýchám, to je OK, co neudýchám, to je zkrátka moc.
Zkus pohledat ještě tady na KTO u MUDr. Vojtěchovského
http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm
to s tím dýcháním mám hodně podobné, na rovině se řídím tím, že jsem-li schopen zpívat, tak jedu v tom pásmu pod aerobním režimem. Jsem-li schopen mluvit tak v pásmu aerobního režimu a jedu-li do kopce tak se hlavně snažím dýchat zhluboka a nesmím cítit, že mi těžknou stehennní svaly. Pokud začnou tuhnout a bolet, tak jsem v anaerobním pásmu a zakyseluju je. Ale jsem laik a nemíním na tom nic měnit, ale zase je dobré naučit se ty odborné termíny, jako je aerobní a anaerobní, protože, když to řekneš v hospodě u piva, tak se na tebe ostatní dívají jako na vzdělance :-)
Já si v roce 2005 i nechala udělat laktátovou křivku. Tehdy jsem si myslela, že budu na své fyzičce pracovat a šla jsem na to "vědecky".
Brzy jsem ale pochopila, že je to blbost, nicméně vypozorovala jsem ten dech a tak teď vím...
Bez změření laktátové křivky ti sportester dobře potvrdí, že jsi s tepovkou skutečně v oblasti, kdy ti tuhnou svaly a dlouhodobě se tam neudržíš. Později si tuto oblast budeš kontrolovat snadněji tím pulsmetrem. A nakonec už ho ani potřebovat nebudeš, poněvadž to snadno ucítíš sám. Takže pro amatéra a nezávodníka je to dobrá pomůcka pro pozorování svého těla a potvrzování, že to co cítíš je skutečně to ono. Nejlépe se tyhle experimenty dělají na spiningu, kde tě nevyrušuje řízení a nerovný terén. Ale zase je to otrava.
Asi ti neporadím ale mám kamaráda 59 let 3x bypas na srdíčku. Dlouhou dobu používal tepovku na kole. Bohužel výsledek byl ten že při překročení o malý rozdíl než měl dodržovat ho uvádělo do značného stresu a tak mu to škodilo ještě více.
Při konzultaci s lékařem mu jeho kardiolog radil tepovku nepoužívat a raději se řídit vlasním pocitem a dechem. Dal na slova lékaře a dnes jezdi na kole v naprosté pohodě a bez zbytečného stresování.
Sporttester je vhodný spíše pro špičkové sportovce.
Nesouhlasím. Mě tepák naučil jezdit pomalu a nehonit se zbytečně tam, kde usilovnou jízdou získáš jen malou úsporu času.
A naopak, sportovat se dá, i na velmi dobré úrovni, i bez tepáku.
Jistěže se dá jezdit podle pocitu, když tak někdo jezdí a je s tím spokojen, není to nic špatného. V autě se dá taky jezdit bez otáčkomětu, měřiče teploty chladicí kapaliny, teploty oleje a tlaku turbodmychadla, a dokonce i bez všech těchto budíků se dá jezdit pěkně rychle a přitom motor neničit... Nakonec i na elektrokole se dá jezdit bez voltmetru a ampérmetru (včetně diodek jejich funkce nahrazujících), že:-)
Jo nesouhlasit klidně můžeš ale to je asi tak vše.
U zdravého člověka tepák není na překážku ale u člověka se 3 bypasy je to zabiják.
Stres z překročení limitu je horší než samo překročení limitu.
Kamarád je rád že poslechl svého kardiologa a jízda na kole je nyní pro něj jen potěšením, s tepákem to byl jen nervák.
Tak to ale není o tom tepáku, ale přístupu toho kamaráda.
Těžko se dokážeš vžít do situace člověka který má operované srdce. Každý takový člověk se bojí o život a ten stres z toho se jen těžko dá ovlivnit. Vím moc dobře o čem mluvím, osobně mám takové zásahy dva a stačilo mně to.
Je to tak jak to doporučuje krdiolog, jezděte tak aby jste to v pohodě udýchal.
Sledování tepu v tomto případě je jen na škodu.
Je to silně individuální, já bych se naopak nervil bez tepáku, jestli nejedu už přes limit.
Takže podle sebe nesuď druhé...
Nikoho nesoudím, každý ať si dělá po svém ja jsem jen vyjádřil to co mně a dalším podobným pacientům doporuči kardilog.
U zdravého člověka je to jedno.
Taky bych řekl že 90% cyklistů tepák nepotřebuje a přesto poznají velmi dobře zda jedou přes limit.
To obdobná logika, jako nemít v autě rychloměr, abych se nestresoval, jestli nejedu moc rychle...
To je právě ten rozdíl mezi "jet bezpečně" a "jet podle předpisů". K tomu prvnímu není rychloměr potřeba. A pěkně to ilustruje fakt, že rychlostní limity jsou v podstatě nadbytečné - jet pod limit neznamená ještě jet bezpečně, a jet nad limit nemusí znamenat jet nebezpečně a někoho (i sebe) ohrožovat.
Z diskrepance tohoto pocitu a reality pak každý rok vzniká spousta neštěstí.
[citation needed] - myslím že u nás jako důvod nehod převládá "nedání přednosti v jízdě".
No a z diskrepance těch limitů a reality vzniká každý rok obrovská časová ztráta na všech stranách, roste buzerace ze strany policie i stres řidičů, kteří musí čumět na tachometr namísto aby se soustředili na bezpečnost jízdy.
Nejsi z ODS Praha 8? Tam se zrovna snaží lidi přesvědčit že přechod bez SSZ na čtyřpruhovce je "naprosto bezproblémový".
Preferuji obrovskou [citation needed] časovou ztrátu před ztrátami na životech. Schválně srovnej počet smrtelných nehod před a po roce 1979 (zavedení rychlostního limitu mimo obec).
Sorry, ale argumenty typu "i kdyby to mělo zachránit jen jeden lidský život" jsou fakt mimo. Je to drsné, ale je to tak. Smiř se s tím, že dopravovat se je potřeba, a čas jsou peníze. A většina lidí prostě nechce platit v obchodě pětinásobné ceny za prošlé zboží jen proto, že před každým kamionem musí jít 100 yardů vpředu člověk s praporkem. A v tom "dopravovat se je potřeba" jsou cyklisté fakt marginální záležitost.
Jako chápu že se cykloaktivismus dobře prodává a dobře se na to shánějí EU granty, ale to je tak všechno. Reálný přínos pro společnost je záporný.
Vždycky je to kompromis o tom, kolik bezpečnosti je společnost jako celek ochotna obětovat za lepší ceny, rychleji dodané zboží, a ušetřený čas.
No a nakonec: s levicovými stranami typu ODS fakt nemám nic společného (ani s Prahou, když už jsme u toho).
Eh? Co o čem blábolíš? Psal jsem o bezpečném přechodu a ty do toho taháš cyklisty?
Co to blábolíš o času? Propustnost komunikace je samozřejmě určená světly před a za tímto přechodem (ale to autofilům bohužel ještě do jejich zakrnělých mozků nedoputovalo]. Rozdíl je prostě v tom že teď, když se najde dement který dobře ovládá své auto, může předjíždět dodávku táhnoucí se padesát i na přechodu. Kromě toho teď tam jezdí tak málo aut, že 4pruh tam má fakt jediný smysl- možnost jet přes limit.
Jestli máš předplatné, počti si. Ale není to hezké čtení. http://respekt.ihned.cz/c1-36136160-fencluv... (týká se to i P8)
Veselá příhoda z natáčení: s mým předchozím autem jsem asi tři dny jezdil s nefungujícím tachometrem. A stresoval jsem se ne kvůli bezpečnosti, ale kvůli tomu, co kdyby někde měřili a já nevěděl, na kolik mám vlastně zpomalit.
Pokud už člověk má něco najeto, většinou zná svoje auto a jeho i svoje limity tak, aby mohl jet bezpečně bez ohledu na tachometr. Je samozřejmě třeba tomu jít naproti, a čas od času si na nějakém bezpečném místě zkusit zadupnout brzdu a podobně, abych získal ten pocit, jak se to auto chová těsně předtím, než se utrhne od silnice, a abych to poznal. No ale na kole je to to samé.
Sice nevíš jak Ti to brzdí, ale jinak znáš auto dobře, viď.
Zkus tohle přijít rozkládat na Žižkaperk, příbuzní tomu budou rozumět: http://www.kpo.cz/2003/pollner2.htm Kdo to mohl čekat, aby 1.března jezdili na silnicích cyklisté. To se holt stává, že.
Tohle znáš? Kolikrát si přihrají hráči v bílém?
http://youtu.be/Ahg6qcgoay4
To je argument stylu "a vy zase bijete černochy". Jo, nehody se stávají - _někteří_ cyklisti jezdí ožralí, neosvětlení, případně nedávají přednost, a _někteří_ řidiči taky. No a co?
Jo, hráče v bílém znám. Co má být, a zejména jak tomu pomůžou rychlostní limity? Podle mě by cyklistům daleko víc pomohlo například zrušení povinného svícení aut ve dne.
Marrier: jestli chceš, tak to smaž. Ale fakt nesnáším když nějaký pako začne tvrdit že rychlostní limity jsou nanic.
Zaujala mě věta "_někteří_ řidiči jezdí ožralí, neosvětlení, případně nedávají přednost, a _někteří_ řidiči taky". Co tím chceš říci?
Jinak No a co? Ožralý nebo nepřednost dávající cyklista obvykle zabije sebe, ožralý nebo nepřednost dávající motorista obvykle zabije jiného. Vidím v tom určitý rozdíl a rozhodně bych ho nebagatelizoval.
Pokud jedeš na hranici možností svých a svého vozu a současně přítomnost něčeho nepředpokládáš (takže kvůli tomu nejedeš pomaleji) tak když se tam to něco vyskytne tak z toho jsou nepříjemnosti. Na kole obvykle doprovázené informací pro vzadu jedoucí "kurwa, štěrk (díry atp.)". A pokud jedeš na hranici možností, nemáš možnost si něčeho nečekaného (včas) všimnout (cyklisty, medvěda). Limity na spoustě míst slouží k tomu že přinutí nebohého spěchajícího motoristu více vnímat co se kolem něj děje a snižuje to riziko nehody.
Jo a limit se v '79 zavedl kvůli žigulíkům a 105, po hlavních silnicích jezdili třeba 130, řidič na vedlejší kouknul, v dálce cosi viděl, najel na hlavní a měl umělce v kufru.
Tož bez limitů by se dnes lítalo 150-170.
Silnice nejsou jen pro auta. Nevím jestli jsi někdy měnil kolo na dálnici - když Ti za prdelí sviští auta 130 tak to moc příjemné není. A tohle bys popřál všem chodcům a cyklistům. Nopěkněděkuju.
Chci tím říct to, že nelze argumentovat případem jednoho zabitého cyklisty.
Kde píšu že jedu na hranici možností? Já jezdím bezpečně a s rezervou (což ale nemá pranic společného s rychlostními limity ani jedním směrem), ale tu hranici je samozřejmě potřeba znát a vědět, jak se to auto kolem té hranice chová, abych pak nebyl překvapený.
Jeden z argumentů proti limitům je například to, že bezpečná rychlost je v každém autě a v každých podmínkách (momentální kondice řidiče, počasí) jiná. Úplný extrém v tomto směru jsem viděl v Oregonu, kde před _skoro_ každou zatáčkou bylo upozornění že bude zatáčka, a pak snížení rychlosti na 30 a 15 mil. Přitom zatáčky kde toto nebylo se na pohled ničím nelišily (a tím standardním limitem 60 nebo kolik mil stejně projet nešly. Takže spoléhat na to, že dodržení limitu by snad mělo zajistit větší bezpečnost nelze.
Další podstatná věc je, že usednutím za volant se z normálního člověka nestane vraždící psychopat. To je jen představa některých cykloaktivistů. Lidi obvykle jedou tak aby dojeli bezpečně i bez limitů. Nelze si představovat, že zrušením rychlostních limitů by lidi najednou začali jezdit 2x rychleji. Jezdili by zhruba stejně, možná v některých bezpečných úsecích o něco víc, a v jiných o něco míň než byl limit, tak jak už jezdí teď.
Četl jsem, že v Austrálii funguje stanovení rychlostních limitů přesně naopak - nejdřív se postaví silnice, pak se tam nechají jezdit auta, a na základě předpokladu že 90-95 % řidičů jede bezpečně se stanoví rychlostní limit z 90.-95. percentilu rychlostí projíždějících aut.
Poruchu na dálnici jsem měl, dokonce v místě kde nebyl odstavný ale stoupací pruh. Nic příjemného. Ale znovu opakuju, chodci a cyklisté by toto po zrušení rychlostních limitů nezažívali. Aspoň ne tam, kde to nezažívají dnes, například ve městech.
Nevím kde jsi přišel na tu údajnou zvláštní představu cykloaktivistů, docela dost jich znám a nikdo z nich o něčem podobném nemluvil.
Nepochybně se najde dost lidí, kteří by začali jezdit 2x rychleji. Bude jich relativně málo, řekl bych 5-10% podle lokality, nějaký Trpišovský nebo Bobrov se najdou vždy, ale dost na to abys je potkal každý den. Semtam nějaký sraz "sportovních" vozů a motorek (že u nás nejsou limity nejen na dálnicích by se rozkřiklo a stali bychom se oblíbenou destinací). Motorkářů také není málo, zrovna nedávno mě limitnelimit předjelo asi 10 motorkárů stopade. Bylo to naprosto bombičkový.
No, bylo by jich dost na to aby ze silnic udělali peklo. Myslím že třeba na takovém tahu Mělník - Česká Lípa by Ti poděkovali kropáčem.
Se zrušením svícení absolutně nesouhlasím. Auta jsou dobře vidět. jak zepředu, tak hlavně v zrcátku (na kole). Když jsem teď několikrát jezdil v Rakousku, štvalo mě, že povinně nesvítí. Některá auta jsem zahlédl na poslední chvíli...
Svícení je fakt dobrá věc. To, že občas někdo nemá dobře seřízeno nebo zapomene zapnutá dálková, je věc druhá...
Uz jsem to tady parkrat psal, problem je v tom, ze s povinnym svicenim clovek podvedome filtruje "vidim dve svetla vedle sebe -> je to auto a mam davat pozor", "neco jineho -> ignorovat". Coz rozpoznani kola nebo i svitici motorky zhorsuje. Rozpoznani aut je naopak lepsi, o tom neni sporu.
No a to nase povinne sviceni pro auta a nepovinne pro cyklisty je uplne postavene na hlavu.
Na to Rakousko si clovek zvykne, pokud by tam jezdil delsi dobu. Ostatne oni povinne sviceni meli jako jedni z prvnich v Evrope, a jako jedni z prvnich od toho ustoupili.
Vidím jedno světlo blíž ke krajnici - motorka, můžu předjíždět, tam se vejdu.
Ale ne, ono je to auto, kterému to druhé světlo nesvítí. Smůla. :-(
Jojo, ono nemusis ani predjizdet, staci jet v noci na kole prostredkem sveho pruhu a potkat auto jedouci stredem silnice. Zjisteni, ze to neni potichu jedouci motorka, ale auto, kteremu v levem svetle nesviti vubec nic, bylo ponekud desive...
To je jak s těma šnekama: "Hmm, Velorex. Ten už jsem dlouho neviděl."
nebylo to s hadama? :-)
Šnek-otec a šnek-syn přecházejí silnici. Šnek-syn se zastaví na kraji silnice, chvíli zoufale kouká na projíždějící auta a pak se otočí na šneka-otce: „Tohle nikdy nezvládneme, tati!“ „Ale jo, synku. Rozběhneš se, postavíš se přesně mezi světly přijíždějícího auta, auto nad tebou projede, pak uděláš to samé na druhé polovině silnice a jsi na druhé straně.“ Šnek-syn se tedy rozběhne, postaví se na místo přesně uprostřed mezi světly přijíždějícího auta, a najednou „mlask“ - šnek-syn je na kaši. Šnek-otec jen suše pokývá hlavou se slovy: „Hm, Velorex..., ten jsem už dlouho neviděl.“
Já teda znám variantu kdy ho otec učí rozlišovat mezi jedním světlem motorky a dvěma světly auta (v tom případě zastavit uprostřed a počkat). Proto se mi to vybavilo u té zmínky o autě s jedním nesvítícím světlem.
http://www.autoweb.cz/autonovinky-nova-auta...
Výsledky seriozní studie na toto téma mají zcela opačný závěr než je tvůj subjektivní dojem;-)
Opakuju to furt a porad - povinne celodenni sviceni vyrazne zvysilo bezpecnost v automobilu na ukor VSECH ostatnich. Ridici vnimaji primarne jenom to, co sviti.
Ale prd. Normální šofér vnímá všechno. Tupounovi nepomůže nic. A svítící auta a motorky jsou v pohybu snáze rozpoznatelný. Ale dá se bez toho žít. Jezdím dost i po Německu a Rakousku - je to tam tak na střídačku - a je to vcelku fuk.
hele a zkoušeli jste někdo tepák při sexu? to by mě docela zajímalo jestli se člověk pohybuje v pásmu aerobním či anaerobním? :-)
Pokud se chceš vozit pro zábavu tak doporučuju zahodit nebo darovat.
Před pár lety mě doktor dal takovej ten měřák na 24 hodin co i měří tlak a říkal, třeba se s tím tak 3-4 hoďky projeďte na kole, když tvrdíte, že jezdíte :D
Tak jsem vzal od nás Strašín, Klokočnou, Ondřejov,Chocerady Vodslivy, Skalici, Horní kruty,Olešku Voděraský bučiny a domů.
On koukal na ten záznam a říkal to jste jezdil po rovince někde okolo Labe ne ? :)
no to by mě taky zajímalo, zda se zvýšenou tepovou frekvencví roste i tlak. Mi ta místa co jmenuješ nic neříkají ale jestli to jsou kopečky a tlak ti to nezvedalo tak asi ne.
Já mám vyšší krevní tlak a na kole ho bezpečně srazím dolů. Čím větší kopec tím nižší tlak, někdy až příliš, že si musím dát panáka na zvýšení tlaku. Jinak klidovou tepovku mám i pod 40. Tak mi zatím žádný doktor nedokázal říct jestli jsem tak trénovaná, nebo je za tím nějaká choroba.
No já to měřenií dostal po té co jsem prodělal neštovice a následně černý kašel a doktoři měli dojem, že ten tlak mám moc velký.
Ale myslím,že pravidelné kolo tlak snižuje, snižuje totiž váhu :)
Když jsem se cca před 9 rokama vrátil ke kolu, tak jsem měl o 15 kilo víc než dneska a tlak na horní hraně normy.
Dneska mám tlak úplně v pohodě, mám docela doste stejně starých kámošů a kolegů co už zobou na tlak prášky, ale hejbat se jim nechce :(