Bavili jsme se o tom s Klikou a zajímaly by mě i zkušenosti dalších lehokolových mistrů. :) Nerozumím totiž tomu... Na obojím se leží v aerodynamické poloze a čelní profil nebude u tříkolky zase o tolik moc větší. Předem díky všem zasvěceným za názor a zkušenost.
žeby valivý odpor dvou kol byl nižší než valivý odpor tří kol? Jen tak hádám :-)
Ciste fyzikalne - valivy odpor maleho kola a hlavne 3:2 kol v porovnani s jednostopym. Taky bych odhadoval, ze trikolka bude mit ve vetsine pripadu vic materialu na ramu a predni naprave.
Valivý odpor malého kola větší bude. Ale cos e týká počtu kol a poměru 3:2, tak nutno si uvědomit, že tři kola zase budou méně zatížená a že valivý odpor je nějak úměrný zatížení... Takže valivý odpor při stejném průměru by mohl být podobný.
Kromě již zmíněného valivého odporu bych nepodceňoval ani tu aerodynamiku. U jednostopého jsou kola v zákrytu, u třístopého jsou z čelního pohledu tři kola kladoucí odpor vzduchu a k tomu minimálně nějaká osa a táhla řízení.
Aha, já nejsem lehokolový mistr. Tak mě klidně ignoruj :-)
Proč jen máš pocit, že je tříkolka pomalejší? Zkoušel jsem je již několikrát, sám tedy zatím žadnou nevlastním, ale porovnám-li její rychlost subjektivně s lehokolem, přijde mi rozhodně živější a rychlost dlouhodobá tedy na delší trasu bude jistě hodně odvislá od zpřevodování a schopnosti Tvých nohou.:-)
No mám pocit, jen, že jsme se o tom bavili s Klikou, která má možnost srovnání.... Tak jsem si řekl, že se zeptám širšího okruhu. :) Právě si taky říkám, že zase tak velký rozdíl by tam být nemusel.
Zásadní vliv má aerodynamika, jako na všem poháněném lidskou silou. Jak správně Joe-CUBE napsal tak dvě kola mimo zákryt jezdce plus jejich závěsy a táhla řízení dělají vzduchu tak hustý plot, že za čelní plochu můžeš klidně počítat celý vnější obrys vozidla včetně těch kol. Pěknou ilustraci toho objevil Greg Kolodziejzyk s tímhle strojem: http://www.adventuresofgreg.com/HPVlog/photos... Postavil to a pořád ne ne z toho dostat rychlosti, ve které doufal. Našel si svého známého co se zabývá aerodynamikou, ten mu virtuální model toho prohnal virtuálním tunelem a zjistili, že ta kapotovaná zadní kola a závěsy mají stejný odpor vzduchu jako celá ta hlavní kastle. Čili výsledkem je dvojnásobný odpor vůči jednostopému streamlineru. U nekapotovaných tříkolek to třeba nebude dvojnásobek, protože hlavní těleso nemá tak pěkné obtékání, ale pořád je to hodně velký handicap.
K tomu jsou tu různé valivé odpory. Sice máš o kolo víc, ale zas každé kolo nese menší zatížení, takže valivý odpor na hladkém povrchu nemusí být o moc horší. Jenže na nerovném povrchu překonáváš nerovnost častěji, což žere energii navíc v nárazových a vibračních odporech. K tomu je tu geometrie toho konce co má dvě kola: jak perfektní máš sbíhavost (za jízdy, kdy si vůle včeho sednou malinko jinak než když to stojí), kolik odporu obětuješ u přední řízené nápravy na stabilitu ackermanovou kompenzací, která taky zvedá odpor při zatáčení a podobně. Do toho jak šlapeš, tak se ti vybíjí kmitavý stranový pohyb do těch dvou kol, která mají střídavě různý přítlak a jsou různě tlačená do stran, zatímco na jednostopém stroji se prostě vyrovnají klopivé momenty kolem podélných os do protifáze a je to, gumou na asflat se to přenáší minimálně.
Když tohle všechno spočítáš, tak ti tříkolky nutně vyjdou pomalejší. Jasně, můžeš mít nějaký nízký Greenspeed SLR na asfaltu rychlejší než třeba jednostopého Azuba, ale u strojů podobného zaměření bude tříkolový pomalejší.
Díky. Pokud bych tedy chtěl cca zhruba říct o kolik bude mít tříkolka horší aerodynamický odpor, tak by stačilo porovnat čelní plochy a udělat jejich poměr?
Zhruba tak bych to viděl. U nekapotovaných strojů bude součinitel tvaru u všech podobně příšerný, takže porovnání čelních ploch poskytne slušné přiblížení. Vyfoť se na tom z dálky proti čtverečkované zdi (nebo třeba cihlové, kachlové a podobně), podle zakrytých / nezakrytých čtverečků změř celkovou plochu a porovnej ji. U tříkolky ignoruj prostor mezi předními koly a jezdcem, považuj ho za zakrytý taky.
o.k. poprosím někoho ať mě vyfotí čelně z dálky a nebo vyfotím trike se sličnou děvou. Srovnat to bude nutno s fotem z netu. Ale tam je problém, že asi nebude moc foto s nějakým měřítkem. Ikdyž třeba je i na netu nějaké vyčíslení čelní plochy... Až bude čas, tak budu hledat.
Pokud je vidět celé přední kolo, nebo třeba osa předního náboje, tak podle rozměru kola a obuté gumy odhadneš výšku tohhle bodu nad zemí. Když je fotka aspoň trochu z dálky, dá se ignorovat úhlové zkreslení. Měřítko fotky (kolik mm skutečných je 1mm fortky) pak z toho vypočteš. Dej to proti světlu na okno pod čtverečkovaný papír a začerňuj čtverečky :-).
Kromě aerodynamiky a valivého odporu tu jsou další vlivy, které zpomalují.
Hodně tříkolek se používá s vyplétanými sedačkami. Rozdíl v tvrdosti laminátové sedačky s Ventisitem a vyplétané sedačce je obrovský. To požere nějakou energii.
Při prudším zatáčení jde evidentně vnitřní kolo trochu do smyku, takže bych hádal, že se to děje při každé zatáčce, jen to není tak snadno pozorovatelné.
Pak tu budou další vlivy jako poloha šlapacího středu vůči sedačce a pevnost rámu, ale to už je model od modelu jiné.
Tak takové detaily by mi nenapadly... Myslíš že teda víc energie požere Ventasit nebo vyplétaná sedačka a proč?
Nejvíc žere vyplétaná sedačka. U laminátu s bulprenem je velké rozpětí podle toho, jak moc je jetý (čili jak moc pod tebou pruží nebo jak jsi do něj obtištěný a už to moc nepruží). Laminát s ventisitem je hodně tuhý, myslím nepruží skoro vůbec a tím požere nejméně energie.
Další faktor u sezení je úhel sezení vůči poloze nohou a vůči zemi. Čím víc otevřený je úhel těla v kyčlích a čím víc je ležatý vůči zemi, tím víc budeš mít snahu vyjíždět po sedadle nahoru v reakci na šlápnutí do pedálů. I když budeš mít neklouzavý potah sedla a oblečení, neodstraníš pružnost uchycení pokožky na zádech. Jen na vlastní kůži se můžeš hýbat až několik cm a to taky žere nějakou energii. Takže zatímco hodně zakloněné sedlo je dobré na odpor vzduchu, je špatné na tohle a musí se najít kompromis. Stejně tak úhel těla vůči nohám je kompromis - uzavřenější dává lepší opření do pedálů, ale může dávat i bolení hýžďových svalů když na nich zároveň sedíš a šlapeš jima. Takže i to je zas kompromis závislý na konkrétním člověku. Neexistuje konkrétní číslo pro maximální výkon.
Jak psali kluci nade mnou, Ventisit (hlavně ten dvouvrstvý) prakticky nepruží. Když jsem na něj přecházel z bulprenu, poznal jsem rozdíl ve větší akceleraci a rychlosti a také v bolavých kolenech. Kolena už si zvykla, bolela jen při první jízdě.
Aha. Takže ideál je mít něco co padne na záda a zadek bez toho aby to pružilo. Takže ideál je obtisknout se a podle toho vyrobit sedačku? :) Je to tak? Jenže na trike pak bude problém, že se z toho člověk nevykloní. :)
Pokud je tvým ideálem maximální přenos energie, tak to asi tak bude. Jenže aby to sedlo doopravdy dobře není úplně jednoduché zařídit. Navíc to je pak dost nepohodlné. Třeba Azubí tříkolku si s tvrdou laminátovou sedačkou a Ventisitem nedovedu představit. Na českých silnicích bych s tím jezdit nechtěl.
Také bych si u laminátové sedačky myslel, že by z ní člověk na tříkolce pořád někam padal do strany. Když jedu na té vyplétané a vykláním se do strany, tak mi zadek ujíždí na druhou stranu, než se nakláním. Takže by asi pomohli nějaké opěrky zboku vedle zadku. Jenže to je tak neskutečně individuální záležitost.
Asi můžu prozradit, že teď Azub vyvíjí vyplétanou sedačku, kde se budou dát jednotlivé partie dotahovat a povolovat odděleně. Ale pořád to je vyplétaná sedačka, kde pruží látka i konstrukce.
Mým ideálem je hlavně malý aerodynamický odpor. Potom člověk vydá méně energie a pak i ty ztráty na sedačce budou menší. Ideál pro mě je nějaký polokapotovaný stroj.
Smím se zeptat jakými jezdíš průměry?
Na průměry se asi ptáš kvůli tomu odporu. No máš pravdu, že má rychlost především do kopce je velice nízká. Zatím jsem vyjel jen několikrát s dětmi a nebo se psem, takže fakt nic rychlého. Kdybych běžel, tak asi jsem v cíli dříve. :)
Na to aby vůbec mělo smysl řešit nějakou kapotáž je IMHO potřeba několik předpokladů. Mít kolo rychlé i bez té kapotáže, být na něm schopen jezdit rychle a mít na něm kde jezdit rychle.
Velké kapotáže kolo dost znepraktičtí, malé zase nemají moc význam. A oboje zvedne váhu.
Mít jediné lehokolo, což mám, tak si na něj rozhodně kapotáž dávat nebudu. Ono nakonec mou prup melrnou rychlost dost limitují kopce nahoru a tam je kapotáž spíš kontraproduktivní.
No muselo by to být maximálně lehké... Mám pocit, že za hlavou a zády by to pomohlo k lepšímu laminárnímu proudění. Ale uvidíme... Zkusím něco udělat z polystyrenu a pak zkusím sjezd s tím a bez toho a porovnám rychlost.
Pokud je zadní kapotáž dobře udělaná, aerodynamice pomůže. O tom není pochyb.
Ale otázka zní, jestli potřebuješ jezdit rychleji z kopce? Uznávám je to super, když člověk z každého druhého kopce může jet šedesát, ale na průměrnou rychlost to moc vliv nemá. Přidanou hmotnost pocítíš do kopce. V české kopcovité krajině průměrku určuje hlavně pomalost do kopce. Tedy alespoň tu moji.
Aby měla nějaká kapotáž IMHO smysl musíš být schopen na daném stroji jezdit po rovině běžně přes 30 km/h, možná 35 km/h. Navíc, aby měla nezanedbatelný přínos, musí být kapotáž velká a dlouhá.
Já bych řekl, že to s těmi kopci a průměrem bude složitější než jen tohle. Třeba s polokapotovaným lowracerem mnohem častěji dosáhnu maximální možnou rychlost danou zatáčkami, dopravní situací a podobně, a pak se vezu zadarmo. Na některých zvlněných trasách pak jsem s lowracerem rychlejší než s Oceláčem, přestože lowracer do kopce stoupá hůř. Je to tím, že pod kopec přijíždím víc odpočatý a/nebo vyšší rychlostí a to jeho handicap kompenzuje. Na průměrné rychlosti se pak projeví podobně rychlá stoupání a rychlejší sjezdy.
Dokážu si představit, že k nějakému stroji přidám 2kg kapotáže, on pojede z daného kopce 60km/h místo 50km/h a méně se nadřu na rovinkách. Výsledkem bude, že ty 2kg (třeba 3% celkové váhy stroje a jezdce) pak nebudou do kopce taková brzda, aby to kolo nebylo přece jen celkově rychlejší.
Problém je, že udělat ocasní kapotáž co přidá jen 2kg a ne 5kg není zrovna snadné, a pokud má opravdu ta věc jet bez šlapání 60 tam, kde bez kapotáže jezdila 50, musí ta kapotáž být i aerodynamicky hodně slušná. První pokusy o tailbox obvykle mají 4-5kg a jen relativně slabý účinek citelný jen při velmi vysokých rychlostech, na rovině skoro vůbec. Ale jinak než přes tyhle první pokusy se člověk nezlepší.
Uznávám, není to tak jednoduché, jak jsem psal.
Dost to záleží na trati. Přijde mi, že v mém okolí takovýhle tras zas tak moc není, ale to by se muselo vyzkoušet. V poslední době jsem si oblíbil jedno 55 km kolečko, kde dosahuju velkých průměrů. Dlouhé stoupání, pak sjezd po celkem rozbitém asfaltu, kde i s Oceláčem musím často brzdit, a pak přibližně 20 km po rovině kolem Vltavy. Tam se dá jet i s Oceláčem v kuse 35 km/h, limitem je spíš rozbitá silnice. Tam bys s lowracerem mohl jet asi rychleji. Píšu asi, protože i mně tam limituje asfalt. Na tomhle kolečku by mně zajímalo, jestli bych byl na tvém lowraceru s kapotáží rychlejší. http://cyclemeter.com/8f2cb13508c2c14b/Cycle...
Jinak mi přijde, že tvůj lowracer celkem splňuje ty moje ostatní "podmínky smysluplnosti" kapotáže. Jezdí velice rychle i bez ní.
Za hlavou a zády nikdy žádné laminární proudění něuděláš. To nemají ani celokapotované stroje. A u polokapotáže už je to vzadu tak rozbité od předku, že turbulence budou trvalé a velké. Ale můžeš je drasticky zmenšit.
U hodně nízkých strojů prý pomůže už jen diskové zadní kolo, které dělí pravý a levý proud tak, aby se zbytečně nemíchaly. A když k tomu i zakryješ vše od zadku a zad sedačky nějakou kapkou, můžeš zmenšit objem neustále vířeného vzduchu v podstatě o objem té kapky (skoro), a čím méně vzduchu víříš...
Tohle vypadá zajímavě... http://www.fleettrikes.com/cs618%20final...
Nebo tohle...
http://scott-davis-photo.com/blog/2010/11/14...
Až bude čas, tak asi začnu z kartonem. :)
Co máš za stroj?
Steintrikes Mungo.
Nerad bych tě odrazoval od tak bohulibé činnosti jako je stavba tailboxu.
Steintrikes Mungo není IMHO stroj na který by něco takového mělo vůbec smysl dělat.
Proč si to myslíš?
Protože ta tříkolka není dělaná vůbec na rychlost. Jirkův lowracer by jezdil rychle i bez tailboxu. Mungo nebude jezdit rychle ani s ním, tedy podle mně.
Možná kdybys tomu udělal fakt hladkou celokapotáž typu Quest… Ale to už jen spekuluju.
Nejde mi jen o rychlost, ale o to, abych jel s co nejmenší potřebou energie. A ikdyž je to odpružená tříkolka, tak to moc nemění na tom, že to obtékání vzduchu kolem jezdce je možné vylepšit, ne? Třeba to nebude o moc. Třeba jen o 20W, ale to u mne může být třeba 10% výkonu.
Tím tailboxem vylepšíš jen část aerodynamiky a ta tvoří jen část odporů. Zároveň tím tailboxem zhoršíš valivé odpory a výdej energie na stoupání do kopce. Takže se klidně může stát, že čistý zisk bude nula, jen velmi malý a nebo dokonce záporný. Bude hodně záležet na režimu jízdy. Pokud se většinu času pohybuješ nad 30km/h, tak i na takovouhle tříkolku stojí za to uvažovat tailbox. Asi nepomůže nějak moc, ale neměl by uškodit. Pokud běžně jezdíš kolem 20, nestojí to za to.
Aerodymaniku ma smysl resit az od urcite rychlosti, do te doby hraji hlavni roli jine veci. Jak rychle obvykle jezdis?
Zatím jsem na tom moc nenajel, tak netroufám si psát nějaké závěry. Do koce jedu sakra pomalu, ale fakt je, že jako jediný jsem vyjel 17% kopec bez toho abych slezl. :) Na trike je totiž výhoda, že se zastaví dá se ruční brzda, odpočine a pak zase jede vzhůru. :) Fakt je, že pozoruji, že při sjezdech se to rozjíždí o znatelně rychleji než přítelkyně na skládačce. Prostě přeze všechno je i tříkolka lepší než relativně vzpřímený cyklista na skládačce. Tak alespoň že tak.
Tak se dívám na web, že Mungo má odpružení vpředu paralelogramem. To je takový bagr na vzduch, že se to podle mě projeví i na efektivitě případného tailboxu. Ten tailbox nebude mít žádný efekt na tu část čelní plochy, na kterou nenavazuje a neuklidňuje proudění za ní, a zrovna ty nápravy jsou v tomhle případě dost velká část čelní plochy... Asi by šlo zkoušet kryty cca tvaru křídla na ty nápravy (kulatá náběžka vpředu, placatá odtokovka vzadu, ale zas jsme u toho modelu co testoval Greg. I když to bude na pohled malé v porovnání se zbytkem stroje, aerodynamicky je to mnohem větší.
Asi jediný způsob jak se pomocí kapotáže na Mungu nadřít méně je slušně provedená celokapotáž. Musela by být lehká a zároveň pěkně aerodynamická, včetně hladkého spodku, zakrytí předních kol i zvenku a podobně. Pak by z toho byla těžká tříkolka co jede zlehka po rovině, sama z kopce a blbě se tahá do kopce, pokud před ním nebyl rozjezd z kopce. Čili v podstatě velmomobil.
Pokud ten tailbox nebude mít smysl, tak se na to vykašlu. Jsou tady dvě věci jdoucí proti sobě... 1. lepší aerodynamika, 2. lehká tříkolka. To mi je jasné. Nicméně nějaké drobné lehké doplňky zlepšující aerodynamiku se mi líbí. Takže minimálně to vidím na diskové kolo na zadek.
Prilis mnoho tlumicu Ti zere energii slapani. Leda jestli je mas zamykatelne, nebo s nejakou verzi brainu.
Jenže na lehokole se při šlapání vyvozují síly spíše cca ve vodorovném směru. To je rozdíl od normálního kola. Stejně tak tam nehrozí nějaké houpání od jízdy ze sedla, jelikož to tam možné není. Takže si nemyslím, že závěry z normálního kola lze zobecnit i pro lehokolo. Nebo někdo na celoodpruženém lehokole pozoruje houpání od šlapání?
http://mur.rajce.idnes.cz/2011-07-11_J-MORAVA...
http://mur.rajce.idnes.cz/2011-06-08_Loudani/...
Neco bych si o tom dovolil vedet. Houpe se a poradne. Kdyz tedy nemas zamek nebo propedal nebo tak nejak. Ze zacatku mi to bralo hodne sil a hlavne do kopcu jsem zamykal. Pak jsem se naucil slapat dokulata a zamykat prestal. Ale i tak mi je jasne, ze ztraty (byt mensi) pokracovaly.
Predpokladam, ze na tlumicich mas takovy ten gumovy krouzek, ktery zustane tam, kam se tlumic maximalne zanori. Jestli ne, pouzij pasku na stahovani kabelu, nebo neco podobneho. Nasedni na trikolku a zkus se kus projet do mirneho kopecka a podivej, kam se Ti ta gumicka dostane.
Mas dve moznosti - budto se skoro nehla, pak je Ti to odpruzeni k nicemu, nebo spis jen jako pojistka na opravdu velkou ranu - mas prilis prehustene tlumice, nebo se pekny kousek odsunula, pak mas nastavene tlumeni nejspis dobre, nebo i mozna mekke, ale zere Ti energii.
Stoupnout si nemuzes, zato se na nem daji vyvadet jine veci.
Na jednostopem si slapanim trosku rozhodis rovnovahu, ale prubezne dorovnavas riditky a vyvazujes. Na neodpruzene trikolce to rozhoupava stroj do stran a chytaji to plaste (jak tu psal tusim Jirka). Na odpruzene to pobere tlumic. Ale tlumic je od slova tlumit, neni to jen vzdychova pruzina, jako plast. V tlumici se energie pohlti.
Trikolkam obecne moc neholduji, ale mam dostatecne zkusenosti s celopevnym i celoodpruzenym lehacem, s celoperem s vysokym zdvihem (140 mm), s HT s ruznymi vidlemi i s celopevnaky a zrovna tam mam odzkousene chovani ruzne sirokych plastu (18 mm az 4").
o.k. nepřu se. Je mi jasné, že odpružení ztráty znamená. Při akceleraci vlivem zhoupnutí zadní kyvky ano. Jenže ty to hodnotíš právě z pozice lehokola, kde je relativně dost vysoko těžiště a přitom rozvor kol je malý. Mungo má docela nízko těžiště. U nějakého Azub Max atp. věřím, že při běžné akceleraci se to zhoupne asi i znatelně. Logicky. Ale schválně zkusím nějak změřit ten pohyb tlumičů, jak radíš.
Ono moc nejde o směr šlapání nohou (který je do kruhu, mimochodem). Všechna odpružená lehokola se houpou. I když potáhneš řetěz přesně osou čepu zadní kyvky (a málokdy je to přesně), takže přímo tah řetězu zadní tlumič stlačovat nebude, pořád se to bude trochu houpat. Jde o to, že jak šlápneš do pedálů, kolo zrychluje záběrem o silnici, ale těžiště soustavy je o kus výš a setrvačností dopředu nechce, takže radši stlačí zadní tlumič než by se hned rozjelo. Stejně jako při brždění se stlačuje přední a natahuje zadní. Hezky je to vidět na zrychlujícím a brzdícím autě. Narozdíl od auta ale na kole máš nestálý, skoro přerušovaný výkon, takže v rytmu šlapání chodí i tlumiče. A protože jsou to tlumiče, budou při pohybu žrát energii - to je jejich funkce.
Celokapotáže jako Quest mají v odpružení výhodu, protože méně vibrací rázů dělá i čistší aerodynamiku, u něčeho s tak krásným tvarem. Ale je to relativně tvrdé odpružení s malým zdvihem a i tak není lehké jet s tím tak, aby se to nehoupalo viditelně. Zadek houpe hlavně v reakci na zrychlování (dupání do pedálů), přední tlumiče zas rády reagují na to, jak střídavě chodí nahoru a dolů hmota pravé a levé nohy, což tříkolku rozkývává stranově v opačné fázi.
Pak je tu samozřejmě nevýhoda větší hmotnosti u odpružených strojů.
Celkově vzato se myslím dá říct, že na danou rychlost bude odpružený stroj téměř vždycky žrát víc energie než pevný a jedinou výjimku tvoří pěkně učesané celokapotáže s laminárním obtokem přední části, který by se jinak rušil i jemnými hrboly v silnici.
To zní logicky a nějaký vliv to jistě má. Otázka je jak velké ztráty tohle může znamenat. Kdyby člověk znal odpověď, tak pak může zvážit, jestli se pohodlí vyplatí. Ikdyž samozřejmě nejde jen o pohodlí. Odpružení znamená taky daleko menší namáhání rámu od rázu atd.
Děkuji všem za rady a zkušenosti. Ještě mi napadlo... Jak dobrá je taková ta polokapotáž z plexiskla, co se dává na předek? Viděl jsem to někde na webu a bylo tam tuším psáno, že to zlepší aerodynamiku. Asi zase nejlepší odpověď podobně jako u tailboxu by bylo zkusit to a šoupnout do tunelu a nebo alespoň zkusit rozjezd na maximálku z kopce. Ale to asi tady nikdo neabsolvoval. :)
Kdysi jsem dělal pokusy na Azubu 2 s obojím a výsledek ve zlepšení aerodynamiky byl tento:
Poměrně rozměrný nákladní tailbox s nijak úžasně aerodynamickým tvarem: 10%
Plexištít vpředu: 10%
Obojí dohromady: cca 25-30%.
Čili cokoliv z toho zvlášť nebylo na rovině ani moc poznat, protože zlepšení odporu vzduchu o 10% za cenu 5kg navíc znamenalo zanedbatelné prodloužení dojezdu / snížení námahy. Obojí zaráz už dávalo pocit, že kolo trochu líp jede, když se jednou rozjede, ale bylo už poměrně těžké a na manévrování to hlavně kvůli plexištítu byla hrozná příšera. O parkování doma nemluvě.
Ještě bych dodal k přenosu těchto zkušeností na tříkolku: Na jednostopém kole, dokonce i takovém, jako byl Azub 2, kryje tailbox a plexištít obrovské procento z čelní plochy a tím pádem má vliv na obrovské procento obtékajícího proudění. Na tříkolce bude tohle procento menší, hlavně díky přední nápravě, takže i získané zlepšení aerodynamiky je menší. Další efekt je, že vysoko nad zemí fouká vítr víc, zatímco s tříkolkou se schováš do závětří i vedle vzrostlého obilného pole. Takže efekt kapotáží ve větrném počasí je menší než na jednostopém kole (ale zas nemusíš balancovat boční vítr).
JJ bocny vietor to je previit :-D. A to nemam ani tailbox ani windshield. S nimi to bude o hodne poznatelnejsie
A co vzít tvojí tříkolku, druhého podobně těžkého jezdce (nebo sebe) s něčím dvoustopým, ideálně alespoň trochu optimalizovaným na rychlost, a jít to zkusit z nějakého porovnat z nějakého pořádného kopce?
Krom toho, že ti ujede z kopce dolů, tak ti dost možná ujede i do kopce nahoru.
Tvůj problém mi trošku přijde, jako kdyby ses divil, že silnička jezdí rychleji než horák a chtěl to řešit aerodynamickou helmou.
Chtělo by to kopec a pod ním hodně dlouhou rovinku. Ideálně tak, aby to dole jelo aspoň 30 a bez brždění se dalo pokračovat hodně dlouho, nejlépe do zastavení. Pak by se dalo z naměřených dat (rychlost pod kopcem a dojezd) a parametrů kopce spočítat valivý a aerodynamický odpor. Není to triviální a z hlavy to nevím, ale jde to.
Zjistit ostatní ztráty, jako nárůst valivého odporu vlivem kmitání hmot jezdce při šlapání, ztráty v tlumičích a případně rozdíly v sedlech by se už dalo jedině měřákem výkonu v klikách nebo v zadním náboji.
Něco takového udělám. Rozjezd bude z nuly ze značky a bude se měřit kam až stroj dojede do zastavení. Zkusím s tříkolkou, trekingovým kolem a skládačkou. Samozřejmě vyberu bezvětří a pro jistotu dám více pokusů. Jsem zvědavý, jak to dopadne.
Výsledek srovnání dvou kol bude drasticky záviset na tom kopci, respektive na dosažené rychlosti. Pokud použiješ kopec s větší rychlostí, dominantní vliv bude odpor vzduchu, u malého se rozdíl projeví málo.
V každém případě máš parazitní vliv hmotnosti v tomhle testu - pokud na stejný kopec vytáhneš jinak těžký stroj, bude mít "na palubě" jinou zásobu potenciální energie.
Když to přeženu, může to vypadat takhle: vezmeš těžký treking s nákladem a těžkým jezdcem a lehkou tříkolku s částečnou kapotáží a lehkým jezdcem. Použiješ dlouhý mírný kopec a vyjde ti, že treking jede rychleji, protože pod kopcem bude mít třeba 15km/h a velkou váhu, tím velkou zásobu energie a dojede daleko. Lehká tříkolka dosáhne díky aerodynamice taky 15km/h, (možná ani ne), ale díky váze nedojede tak daleko. Pak vezmeš ty samé dva stroje na velký kopec, kde se to tříkolce díky aerodynamice rozjede na 60km/h a kdyby byl delší, zrychlovala by dál. Těžký treking se svým odporem vzduchu dosáhne sice dosáhne 50km/h už v půlce kopce, ale dál zrychlovat nebude. Tříkolka dojede pod kopcem dál, protože při o trochu vyšší rychlosti má o hodně víc kinteické energie.
Proto jsem mluvil o vypočtení odporů, protože tím získáš dvě porovnatelné hodnoty - velikost součinitele valivého odporu a velikost součinitele aerodynamického odporu. Když srovnáváš jen jedno číslo složené z těch dvou - jak daleko na rovině to dojelo - snadno dostaneš zavádějící výsledek.
Pro přímé porovnání dvou strojů z hlediska jízdních odporů musíš zajistit, aby byly stejně těžké (včetně nákladu a jezdce). Velikostí kopce (sklon a délka) pak určíš, jestli chceš dané dva stroje mít porovnané z hlediska odporu spíš v malých rychlostech nebo spíš ve velkých i malých (malých se nezbavíš když startuješ z místa a čekáš na zastavení).
Máš pravdu, že v té mé úvaze jsem nějak zapomněl na hmotnost stroje. Budu to muset dovážit na stejnou hmotnost. No už se těším, až na to budu mít čas. :) Pak dám schválně vědět. Možná, že lepší bude jen kopec a říct na kolik se to rozjelo.
Porovnáváním tříkolky s klasickými koly moc nezjistíš o její vhodnosti pro kapotáž. Pokud najdeš pořádný kopec, pojede tříkolka pravděpodobně rychleji.
Nějaký test udělám. Zatím jsme dělali jen test a přítelkyní... Já na tříkolce a ona na skládačce. Já na tříkolce jsem měl samozřejmě menší odpor. Ještě zkusím porovnání s trekingovým kolem. S těmi vychytávkami pro zlepšení aerodynamiky uvidím.
Jinak já se nedivím. Jen jsem se ptal kde jsou příčiny. Ptal jsem se proto, abych zjistil, jestli se s tím dá něco dělat. Uznávám, že tříkolka bude mít větší odpor než speciální jednostopé lehokolo bez odpružení s horním řízením. Tady ovšem vidíš, že i dost jednostopých lehokol nejsou žádné rychlostní speciály. Nepřijímám ovšem srovnání, že by Mungo byla jen hračka do terénu. I z mírného kopce mám dojem, že to sviští dost dobře. Ale jak jsem psal, tak srovnání udělat musím. To je dobrý nápad.
Ten pocit rychlosti z kopce je dost daný tím, jak jedeš nízko a jak tříkolka reaguje pohotověji než klasické kolo. Z některých kopců určitě pojede rychleji než klasika, ale to ještě nic neznamená. Máš na ní tachometr?
O té hračce do terénu jsi to napsal moc pěkně :) IMHO je Mungo tříkolka na pohodové ježdění kdekoli. Pohodové, protože je pomalá a zároveň velice pohodlná :)
Z nějakých kopců... Proč by jen z nějakých? :) Z mírného i prudkého kopce tě brzdí hlavně odpor vzduchu. Tacho mám, ale na maximálku se mi zeptej tak za měsíc až budu mít více zkušeností s tím. :)
Tak pokud budeš porovnávat tvojí tříkolku s časovkovým speciálem…
Myšlenka byla, že na tvé tříkolce je dost odporů, které pohlcují energii šlapání. Takže když bude mírný kopeček, skoro rovina, tak ti ani aerodynamika nepomůže a silnička pojede rychleji, protože máš efektivnější přenos výkonu. A pak také to, aby mně někdo nechytal za slovo, že našel kopec, kde klasika jede rychleji než leho.
Otázka je, jak ta ztráta energie je vlastně veliká. Něco je v odpružení a něco je na sedačce a kuži zad, jak jsem se dozvěděl, ale kolik to tak může dělat? Třeba 10% energie nebo víc?
Oproti klasice ti ještě něco udělají navíc trubky a kladka. Jeden nakolák, už sem moc nechodí, si před rokem a kus pořídit také Mungo. Zjistili jsme, že má ty trubku udělané dost divoce, že mají šílený odpor.
10 % ztráty energie oproti klasice není IMHO vůbec nereálné, možná i víc. Ale to jsou z mé strany doopravdy jen odhady, žádná měření jsem nikdy nedělal ani nikde neviděl.
Nedávno jsem jel s kamarádem, co jel na silničce, z celkem rozbitého kopce, občas jsem kvůli nerovnostem musel i brzdit. A měl jsem dost problém mu ujet, což bude hlavě tím, jak moje kolo na nerovnostech poskakuje.
S tymto suhlasiim aj ja. Vacsinou mi spolujazdci stihaju dole kopcom len v tedy ked brzdiim koli kvalite povrchu. Alebo ked cestu nepoznaam tak tiez to drziim v rozumnych medziech cca 50km/h . Inak nieje sanca aby ma klasika dolu kopcom predbehla a horske bicykle uz vobec nemaju sancu. Overenee to maam moj klon Barona vs ocelove horské plaste mam slick durano on mal schwalbe marathon rozmer netusiim . Pustili sme sa dolu kopcom volnou jazdou zacal som mu zdrhat pri 29 km/h na konci bolo zeleznicne priecestie .... moja max 54 km/h on mal nieco okolo 42,xx ja nemam na tachaci desatinky tak som ich nestudoval ani u neho. o co ja mam tazsii bike o to ma on viac na pupku tak zhruba vahy na rovnako. :-D (+ on mal na zadu tasku a v nej 2 flase vody cca 3kg+)
Nevím, jak moc ten kamarád brzdil. Přišlo mi, že mu nemůžu ujet ani v místech kde jsem nebrzdil. Prostě to moc drncalo a jemu to asi lépe bral rám a velká kola.
Na silničce se třeba dá zvednout zadek a nechat lehký rám pod sebou volně skotačit, když to vydrží, což na lehu nejde.
Na Oceláči se rozbitým cestám vyhýbám. Jednou jsem omylem vjel do vesnice, kde byly kostky a vydržel jsem přes celou 5,5 km/h. Ani útrpné pohledy a za plotem běsnící psi mě nedonutili zrychlit.
Rozbitým cestám se, pokud to jde, také vyhýbám.
Ty jsi rozmazlený z odpruženého Azubu, asi jezdím po špatných cestách trochu rychleji.
tak tie macacie hlavy som zazil v dedine Kuty a vtedy som zistil ako to vyzera ked niekto soferuje pod vlyvom 2 a viac promile. pri cca 20km/h to tak drncalo ze som videl v dvojmo. Nakoniec som sa zdvyhol zo sedacky a v sede to doslapal mimo tej dlazby. (este ze mam supermany a da sa posadit)
Mě donutí brzdit leda:
Obrovské jamy (třeba 10cm hluboké s ostrými okraji) co nejdou objet nebo není mezi nima méně šílená stopa,
Zatáčky na hodně rozbitém povrchu, které musím zpomalit tak, abych neměl zas tak velký náklon a uskakování kola do strany bylo pod kontrolou,
a volný písek/štěrk, pokud nejde přejet úplně rovně nebo pokud je silnice hodně skloněná na bok.
Ale třeba kočičí hlavy nebo normální záplatovaná cesta mě brzdí jen tím, jak to na ní hůř jede, na brzdy nešahám.
Takže buď tam kde jezdíš máte mnohem horší cesty než jsou tu, nebo se bojíš víc jak já :-).
A nebo varianta třetí, krátký Oceláč se nechová tak dobře, jako ten dlouhý. Což si myslím, je ten hlavní důvod. Můžeme to někdy zkusit. Ty by ses na moje kolo měl vejít, aniž bychom ho přenastavovali.
V tomhle konkrétním sjezdu brzdím jen do zatáček. Jsou tam díry, vlny a občas i troška štěrku.